Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 10. červenec 2020

10. červenec 2020

Hostem byl světící biskup pražský Václav Malý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den, naladili jste si pravidelný rozhovor na aktuální témata v souvislostech. Mým dnešním hostem je světící biskup pražský, Václav Malý. Ráda Vás vidím, dobrý den.


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Dobrý den, já Vás také rád vidím.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zajímat mě bude například to, co by znamenala změna muzea v někdejším chrámu v Istanbulu na mešitu, či jaká je podstata rasismu. Nerušený poslech. Soud v tureckém Istanbulu by měl dnes zveřejnit rozhodnutí o tom, zda bylo legální v roce 1935 změnit istanbulský chrám Boží moudrosti na muzeum. Podle agentury Reuters, a některých tureckých médií, se soud usnesl na tom, že zřízení muzea bylo protiprávní. To by znamenalo zelenou pro proměnu chrámu zpět na mešitu. Proti je domácí turecká opozice, i některé zahraniční státy či mezinárodní organizace, ten chrám v Istanbulu, Hagia Sofia, je skoro 90 let nábožensky neutrální. Co by, pane Malý, znamenala tato přeměna?


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Já myslím, že by to bylo znamení radikalismu, a žijeme v globalizovaném světě, kde se setkávají také lidé různých náboženských tradic.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
I když je Turecko islámská země?


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
I když je Turecko islámská země, ale Hagia Sofia je původně křesťanský chrám vystavený v letech 532 až 537, po dobytí Cařihradu, v roce 1453, ano, z tohoto chrámu se stala mešita, pak, jak bylo řečeno, se z toho stalo muzeum, a mě se líbí velmi návrh arménského patriarchy, který řekl, že je šance, že by se z tohoto chrámu mohl stát opravdu dům modlitby. Nejenom tedy muzeum, ale dům modlitby, kde se budou modlit muslimové, kde se budou modlit křesťané. Protože by to také vystihovalo celou tu dlouhodobou tradici, kterou prošel tento chrám. Ano, určitou část byl křesťanským chrámem, pak se stal mešitou, a právě říkám, že je důležité v tomto světě, usilovat o to, aby stoupenci různých náboženských tradic, dovedli žít nejen vedle sebe, ale také spolu, aniž ztratili svoji identitu. Samozřejmě, asi tento návrh, ale podle mě velmi rozumný, aby se stala Hagia Sofia opravdu domem modlitby nejenom tedy pro jednu tradici, že by to vystihovalo dobře i skutečnost současného světa. Ovšem samozřejmě dobře víme, že v posledních letech roste islámský radikalismus, i v Turecku, a Erdogan si je dobře vědom, že západ ho potřebuje, protože zadržuje uprchlíky ze Sýrie a podobně, takže Erdogan se cítí silným vůdcem, takže je asi pravděpodobné, že ten soud rozhodne, aby to byla mešita. Je to otevřené, a myslím, že by to byla škoda, že by to mohl být takový dobrý příklad, zase pokojného, tolerantního, ve vzájemné úctě soužití muslimů a křesťanů.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Turecký prezident říká, že si v Turecku Turci mohou dělat vlastně to, co chtějí, jsou tam doma.


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
A ten radikalismus, který tedy roste, za Erdogana je poměrně nebezpečný.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jaký radikalismus máte na mysli.


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
No takový netolerantní, v podstatě, že jo, my jsme muslimové, a kdo je tedy více, a zároveň tedy tam to vrže v tom soužití s křesťany. Křesťané ano, jsou tam v menšině, ale původně Turecko bylo křesťanská země, a já myslím, že zapomínat na tu dlouhodobou historii, že to je škoda, a že samozřejmě společnost, která žije jenom s omezenou pamětí, tak také nemá příliš tedy dobrou budoucnost.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Evropská komise se rozhodla neobnovit mandát zvláštního zmocněnce Evropské unie, pro náboženskou svobodu. Tuto funkci, která byla ustanovena v roce 2016, zastával slovenský politik Ján Figeľ, a automaticky zanikla s ukončením mandátu někdejšího předsedy Evropské komise Junkera, 30. listopadu loni. Jaké jsou ty důvody komise pro neobnovení této funkce? Což ale vyvolalo následnou debatu, možná nakonec přece jenom na to dojde.


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Ano, vypadá to, že na to dojde, že Evropská komise ustoupila, protože se ozvalo mnoho hlasů z různých tedy částí státu Evropské unie, i různých iniciativ, aby nebyla tato služba zrušena, aby byla znovu tedy obnovena. Bylo to odůvodňováno tím, že dneska existují multiliterální vztahy, že jsou různé delegace, které jednají s různými státy, kde není náboženská svoboda, jak v oblasti ekonomické, tak společenské, tak humanitární, a že je tedy tato služby zbytečná, ale ona není zbytečná, je to opravdu nějaké znamení, že Evropské unii, jako instituci, záleží také na tom, aby byla opravdu respektována náboženská svoboda, a dobře víme, že třeba v islámských zemích, ne ve všech, v podstatě je to jenom svoboda kultu, nikoliv svoboda náboženství, protože jde o to, aby se respektovala volba jednotlivců, které náboženství si vyberou, nebo aby byly respektovány přestupy z jedné náboženské tradice do druhé, aby nebyli pronásledováni vyznavači určité náboženské tradice a tak dále. Tady bychom mohli mluvit hodiny a hodiny o porušování tedy náboženské svobody ve světě, proto si myslím, že je dobré, že se mnoho lidí ozvalo, i instituce, a že Evropská unie se rozhodla, že tedy tato služby bude znovu tedy obnovena, kdo stojí nebo bude stát v čele, to je teď otázka.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Znamená to tedy, pane Malý, že ten zmocněnec, který je tedy, nebo byl, zaměřen na Evropskou unii, sleduje i svět? Respektive, zeptám se ještě jinak, nakolik závažná je tato otázka v Sedmadvacítce?


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Dobře víme, že mnoho států Evropské unie prožívá období tzv. sekularizace, dnes už se říká tedy postmoderní doby, kde bohužel, často tedy i velké části společnosti států Evropské unie, už se tolik nezabývají otázkami náboženskými nebo náboženských tradic, ale na druhé straně, k vyspělé instituci, vyspělému demokratickému systému, a k tomu se Evropská unie jako taková hlásí, patří také respektování náboženské svobody. A právě tento zmocněnec sledoval, jak se respektuje náboženská svoboda, vydával o tom zprávy. Já, shodou okolností před časem, jsem se také setkal s panem Janem Figeľem, který tuto službu vykonával několik let, tak to bylo velmi zajímavé, když hovořil tedy, co je tedy náplní. A je dobré, právě institucionálně zdůraznit, ano, záleží nám na tom, protože to patří k základním lidským právům, svoboda shromažďování, svoboda projevu, svoboda podnikání, a tak dále, ale k tomu také patří tedy náboženská svoboda.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tibetský duchovní vůdce, Dalajláma, oslavil 85 let, což je možná tak trošku formalita, vzhledem k budhistické nauce, Dalajláma je již 14. reinkarnací linie započaté ve středověku. Čím Vás oslovuje tento muž?


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Tak rozhodně on poutá na sebe pozornost, naši zemi navštívil několikrát, vytvořily se velmi přátelské vztahy mezi bývalým prezidentem Václavem Havlem a Dalajlámou, a já myslím, že on hraje důležitou roli, protože jak už jsem před chvílí tedy zmínil, mladá generace v Evropě ne vždycky nějak tak má citlivost pro otázky náboženské, a on je takovým symbolem, že tedy také existuje duchovní rovina života. A to myslím, že je velmi důležité, i když samozřejmě ty jeho projevy mají různou úroveň, a já tady musím být trošičku také kritický, protože jsem ho slyšel i při návštěvách v Praze, a samozřejmě, on jak je pořád atakován, aby mluvil, tak někdy už ty projevy byly plytké, nicméně jako symbol hraje důležitou roli. Zároveň je to člověk mírumilovný, člověk, který zdůrazňuje nenásilí, který zdůrazňuje respekt, a co tedy velmi cením, on při jedné návštěvě v naší vlasti řekl, že samozřejmě nejde o nějaký prozelitismus, jaksi vnucovat budhistickou duchovní tradici v Evropě, která vyrůstá úplně z jiných kořenů. Protože duchovně Evropa vyrůstá samozřejmě ze židovsko-křesťanské tradice, a potom také z tradice řecko-římské, že je si dobře toho vědom, že nejde o nějaký prozelitismus, přesvědčovat, ale že jde o to umět se rozhlédnout, umět přijmout i to pozitivní z jiných náboženských tradic. A tohle myslím, že je velmi tedy důležité, samozřejmě, on se stal také politickou osobností, protože chce autonomii Tibetu, dobře víme, že v Tibetu opravdu ta náboženská svoboda je oklešťována, že jsou tam oklešťována i lidská práva, ale já vidím jeho význam právě tolik ne v té politice, i když to chápu, ale právě v té duchovní rovině, že poutá pozornost, a že mnozí, tedy mladí lidé především, se nějak tak zamyslí, že ještě existuje nějaká rovina, než jenom ta horizontální, lidského života. A že on naprosto jako respektuje, že budhismus třeba v evropské duchovní tradici nemá nějakou jako šanci, a že neříká my jsme lepší, než vy, křesťané, ale právě, že mu jde o to, aby tyto náboženské tradity se setkávaly.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale má budhismus mnoho přívrženců, řekla bych, i v České republice.


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Má mnoho přívrženců. Samozřejmě, to já nebudu hodnotit, ono je otázka, jestli ti lidé se opravdu vnoří do té duchovní tradice. Já jsem trošičku, já nejsem žádný odborník, tu tradici duchovní budhismu tak studoval, a samozřejmě to vychází úplně z jiných předpokladů, ale to bychom tady museli strávit mnohem delší čas. Při vší úctě, hovořím o tom, že je dobré, že alespoň část tedy mladých lidí, nebo mladé generace, vůbec tedy je upozorněna na to, teď už se opakuji potřetí, že ten lidský život má také i vertikální rovinu.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co dosud, pane biskupe Malý, ukázala debata o hnutí Black Lives Matter, neboli Na černých životech záleží, které rozjelo ve Spojených státech, i v části Evropy, vlastně vražda George Floyda. To heslo nemá naznačit, že na životech nikoho jiného nezáleží, ale je reakcí na specifický problém Černochů v Americe. Rozumíme vůbec tomu problému?


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Tak já jenom sleduji zprávy, já nejsem znalec Spojených států, jak jsem se tak dočetl v různých komentářích, tak opravdu, často i dnes lidé černé pleti jsou zaháněni do určitých ghet, to já nemohu posoudit, ale myslím si, že tato reakce, bourání těch soch, že zrovna není úplně adekvátní, že je to často tedy vandalismus, a že je dobré, a to platí i pro nás, protože i tady jsou malé skupiny těch radikálů, kteří to jaksi chtějí šmahem, nějak tak škrtnout. A já myslím, že je dobré rozlišovat, že ty sochy jsou symbolem, že samozřejmě, některá socha je symbolem osobnosti, nebo skupiny, která je vzorem i dnes. Ale zároveň, že jsou i sochy nebo sousoší, které připomínají priority a hodnoty své doby. A že je třeba dobře tak vážit, co tedy ty sochy symbolizují, a že i když jsou tam nějaké skvrny, že není dobré okamžitě se toho zbavit, protože nelze nějak tak jako škrtnout historickou paměť. Na jedné straně není dobré, že jo, množit ty sochy, sousoší, protože opravdu tu sochu nebo sousoší si zaslouží někdo, kdo nějak jako vyčnívá nad průměr.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Komu je tedy vlastně stavět? A stavět je?


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Já myslím, že občas ano, ale my jsme byli v nedávné minulosti svědky toho, že jo, jak u nás skoro v každém městě byla Leninova socha, jak byly v 50. letech vytvářeny sochy třeba Klementa Gottwalda, to samozřejmě je špatné, to je ideologie. Ale na druhé straně, přece jako některá ta socha symbolizuje osobnost, která je ztělesněním nějakých hodnot, a je dobré kriticky zhodnotit tuto osobnost, ale šmahem jaksi říci, že v podstatě už dneska nám nemá co říci, nebo že nás to nezajímá, to není jako dobré, protože to patří k té historické paměti. Viz teda u nás, když byl pomalován ten pomník Churchilla, samozřejmě, Churchill měl své slabosti, ale zároveň to byla významná osobnost, především tedy v době druhé světové války. A ta jistá vyváženost, myslím, že je na místě, a ono to potom přerůstá v ideologii, a ve vandalismus, a jakákoliv ideologie, to je uzavřený systém myšlenkový, kdy se chopím tedy jednoho výseku historie, a v podstatě nechci vidět všechny ty souvislosti.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ten kontext je vždy důležitý.


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Ten kontext je důležitý.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Z čeho pramení vůbec nárůst, jak rasismu, antisemitismu, xenofobie, když se podíváme třeba na včera zveřejněnou zprávu německé kontrarozvědky za loňský rok, ta ta ukazuje, že v Německu výrazně přibylo trestných činů pravicových i levicových radikálů, právě pravicový extrémismus, rasismus, a antisemitismus, označil německý ministr vnitra, Horst Seehofer, za největší nebezpečí pro Spolkovou republiku, a podle něj je tam také velké nebezpečí terorismu, téměř 650 islamistů německé úřady podezřívají z toho, že by mohli spáchat teroristický útok.


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Já nejsem psycholog, nejsem nějaký myslitel, ale zdá se mi, že ten kořen je ve strachu z té pluralitní společnosti, že dosud jako dobře nezvládáme ten globalizovaný svět, kdy se setkávají lidé různých kultur, různých náboženských tradic, a ona jinakost může bolet. Najednou si zvyknout, že v mém okolí žije někdo, kdo je jiný. A zjednodušit si ten život na soupis nebo souhrn jenom určitých pravd, uzavřít se do nějaké bubliny,a zároveň tedy cítit se silnější ve společenství těch, kdo sdílejí tedy stejný náhled. Tohle, že je tedy ten duchovní, i duševní kořen, právě toho rostoucího, někdy rasismu nebo nesnášenlivosti. A samozřejmě, zároveň svést na očitou skupinu, že ten stav, který teď je, že je to vina jenom očitých jedinců nebo očité skupiny. To je velmi nebezpečné, u nás, naštěstí, zatím to není tak jako viditelné, ale já někdy se teda setkávám s reakcemi, že jenom tedy žasnu, jak ti lidé si najednou chtějí zjednodušit ten život, a jak se to pro ně stává nějak přehledné, protože ten svět je opravdu nepřehledný. Na jedné straně, máme spoustu informací, ani to člověk nestačí sledovat, a teď jako vybrat si to, co je opravdu jako hodnotné, v těch informacích, co mi pomůže lépe pochopit ty druhé, tak to vyžaduje opravdu velikou práci. Já teď řeknu jednu takovou věc, abych byl dobře pochopen, že to nehájím, ale za minulého režimu to bylo mnohem jednodušší, protože člověk proti sobě měl nějakou ideologii, která byla prázdná, jejíž ideály vůbec ani nebyly jako naplňovány, a řekl si, tak to ne. Kdežto dneska člověk je stále tedy nabouráván tolika informacemi, a teď si říci, co opravdu je tedy hodnotné, a to vyžaduje velikou duševní námahu i sílu. A z toho myslím tedy, že potom vyrůstají tyto tendence, zjednodušit a zpřehlednit svět.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nebylo možné taky třeba cestovat na Západ tzv.


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Nebylo možné cestovat, to je pravda, a je tedy zajímavé, když o tom mluvíte, jak dneska lidé pociťují tu postpandemickou dobu, doufám tedy, že nenastane ta druhá vlna, ale tady já nebudu spekulovat, jak hlavně postrádají, že teď nemůžou úplně volně cestovat, jak se to sleduje, do které země jako lze, a do které země nelze, kde by musel člověk jako být podroben karanténě, to je velmi zajímavé, vždyť přece člověk může žít, i určitý čas, bez cestování, a naplnit svůj život. Já vím, o čem mluvím, já jsem jaksi procestoval toho hodně, a teď jako mi to skoro nevadí, odřekl jsem mnoho zahraničních návštěv, služebních, z důvodu tedy jisté opatrnosti, a solidnosti, a člověk jako může naplnit svůj život, může se více věnovat prostředí, ve kterém žije. To je velmi zajímavé, tuto nervozitu, toto chvění sledovat. To jsou zprávy na celých stránkách, kam se může, a jak se může.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zvykli jsme si na otevřené hranice, na možnost vzít si třeba ráno tašku a odjet někam.


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Máte pravdu, já samozřejmě jsem pro to, aby lidé mohli cestovat, pro svobodu cestování, ale není to tedy jediná náplň lidského života.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká světící biskup pražský, Václav Malý. Letošní Cenu Olgy Havlové získala Martina Půtová, spoluzakladatelka projektu Burn Fighters na podporu lidí s popáleninami. Má za sebou velmi pohnutý příběh, v roce 2013 ji bývalý přítel polil kyselinou sírovou, tehdy 25 letá žena přišla o zrak, bojovala o přežití, dnes ale dodává sílu dalším popáleným.


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Je to úžasná bytost, já jsem velmi rád, že Výbor dobré vůle Olgy Havlové se rozhodl letos dát tu hlavní cenu právě paní Martině Půtové. Protože je to žena, která nerezignovala, ale která si dobře uvědomuje, že je nejen třeba zápasit o vlastní důstojnost, překonat všechny ty deprese, všechny ty pocity méněcennosti, a podívat se tedy také okolo sebe. Ona je aktivní, nejen tedy v rámci těch, kdo byli stejně postiženi, těmi popáleninami, ale také, a to se mi velmi líbí, je velmi aktivní členkou Iniciativy návštěvy potmě. Navštěvuje osamocené staré lidi, o té osamocenosti, samotě, mnohých tedy seniorů, se příliš tak jako nemluví, protože se řekne, tak mají základní potřeby zajištěny, ale že ti lidé často jako trpí, že je nikdo nenavštíví, že si jich nikdo nevšimne, o tom už tolik se jako nemluví, a ona pravidelně navštěvuje tyto lidi. Úžasné, a myslím, že je dobré připomínat naši společnosti, že existují takovíto báječní lidé, kteří dávají příklad, že lze jaksi naplnit život hlubokým smyslem, humanitou, i když člověk má omezené možnosti, nebo i když dokonce se musí vyrovnávat sám s určitými negativy, které ve svém životě zažil. Není soustředěna sama na sebe, pořád jako jenom nevzpomíná, ale dovede tedy opravdu aktivně působit okolo sebe. Takže jsem velmi rád, že tato žena byla letos dána trochu do popředí, a ono takových lidí je více. Já tu ženu neznám, ale rád bych ji někdy podal ruku.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zajímavý, jiný, je i osud kněze a jezuity, Františka Lízny, Vašeho spolužáka, pane Malý, který, pokud se nepletu, bude mít zítra narozeniny. Podepsal Chartu 77, šířil samizdat, za komunistického režimu byl 5x ve vězení, prodělal těžké onemocnění, a absolvoval pouť do španělského Santiaga de Compostela.


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Ano, já ho obdivuji, on je to takový svérázný muž, já mu říkám Jurodivý kněz, protože je to naprosto svobodomyslný člověk, ale zároveň s úžasnou citlivostí vůči těm, kterými mnozí jako pohrdají, vůči bezdomovcům, vůči lidem ztraceným, je schopen s nimi nejen komunikovat, ale jako povzbudit v jejich životě, oni mu několikrát vykradli třeba byt, kde bydlí, no mě by to úplně srazilo. A on to jako jenom řekne, no tak dobře, tak se stalo, a znovu a znovu tedy s těmito lidmi komunikuje. Je to člověk čestný, člověk statečný, který byl několikrát vězněn za minulého režimu, a já si ho velmi vážím, že existuje v naší katolické církvi, na území naší vlasti člověk, který ukazuje, že ty duchovní roviny mají být konkretizovány právě tou humanitou, a všímání si těch, které druzí přehlížejí. Takže František Lízna je pro mě, v tomto smyslu, opravdu velikou výzvou, a já se skláním před jeho celoživotní cestou.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vyčetla jsem, že pan Lízna při své první mši, obešel v kostele všechny přítomné příslušníky STB, a žehnal jim, takže se tak stalo poprvé a naposledy, pak už ho nenechali sloužit žádnou mši.


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
On v podstatě nikdy nedostal tzv. státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. To byl jeden z mála případů, jinak většinou tedy ti absolventi za režimu Teologické fakulty, dostali tzv. státní souhlas, někteří ho potom ztratili, ale on jako nikdy ten souhlas nedostal. A nikdy jako tak nějak neúpěl, nebo si nestěžoval, prostě nastavil svoji polohu, a té se věnoval, takže mě se líbí taky ta jeho důslednost a kontinuita, že jako neskáče z tématu na téma, ale že se drží tedy té své cesty. No a ta jeho svobodomyslnost. On jde pěšky ze západu na východ, ze severu na jih, jaksi duchovně, že jo, nějak tak chce spojit tu Evropu, naprosto nezajištěn, někde najde nocleh, někde ne, takže takovou svobodomyslnost já opravdu nemám, potřebuji mít tedy své jisté, kdežto on dovede žít i někdy v této, tedy nejistotě.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje na závěr dnešního vydání světící biskup pražský, Václav Malý. Děkuji za Váš čas, za Vaše názory, a budu se těšit na další návštěvu.


Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Já děkuji za příjemné chvíle, a posluchačům přeji pěkný víkend, a vůbec, vydařené letní dny.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zita Senková se připojuje, příštím týdnem bude hosty zpovídat kolega Vladimír Kroc, a od 20. července si v tomto čase nenechte ujít pětidenní speciál, prodlouženou ranní Dvojku. Hezké léto.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.