Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 10. března 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pěkný den přeje Zita Senková. Následující minuty jsou vyhrazeny názorům Václava Malého, světícího biskupa pražského. Já Vás vítám. Dobrý den.

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Věnovat se budeme například otevření vatikánských archivů, i jednomu ekumenickému milníku. Nerušený poslech. Itálie se probudila do celostátní karantény. Zavedla ji vláda kvůli obavám z dalšího šíření nového typu koronaviru. Lidé by měli vycházet jen kvůli nákupům nebo v závažných situacích. Tamní vláda zakázala konání všech sportovních akcí, zavřela všechny školy do 3. dubna, ruší se veškerá veřejná shromáždění. Platí to, pane biskupe, i pro bohoslužby?

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Ano, jak jsem se dočetl včera, tak to platí i pro bohoslužby, že biskupská konference Itálie, vyhlásila, že se teda nemají konat bohoslužby, protože je nebezpečí, při tom větším množství lidí, kteří se tam setkají, že by se ta nákaza mohla šířit. Samozřejmě, ono to není o tom jenom, že to biskupská konference vyhlásila, ale každý zodpovědný člověk by si měl uvědomit, pokud má nějaké příznaky nemoci, že by neměl chodit ani na toto bohoslužebné shromáždění. Protože je důležité být ohleduplný, takže teď je to tedy potvrzeno, samozřejmě, pro některé věřící to bude těžké, protože pořád ještě v Itálii je hodně katolických věřících, kteří jsou zvyklí v neděli, že chodí na bohoslužbu, tak doufejme tedy, že budou ukáznění, a že se tak nákaza nebude tímto způsobem šířit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Italský premiér Giuseppe Conte, spoluobčanům řekl, cituji: "Naše zvyklosti se teď musí změnit. Všichni se musíme něčeho vzdát, pro dobro Itálie. Musíme to udělat teď a uspějeme jen pokud budeme všichni spolupracovat a přizpůsobíme se přísnějším pravidlům."

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Tak to je hezky vyjádřeno, jemně, nikdo není urážen, není to takové jako tvrdé, ale zároveň tedy jasně řečeno. Tak já doufám, že v Itálii už konečně ta epidemie se zastaví a že bude pomaličku tedy mizet počet těch, kteří jsou nakaženi a budou uzdraveni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vatikán na příkaz papeže Františka zpřístupnil archiv, papeže Pia XII. K otevření léta vyzýval izraelský památník holokaustu Jad Vašem, Pius XII. podle židovských organizací prý selhal za války jako morální autorita, protože veřejně neodsoudil nacistické vyvražďování Židů. Vatikán ho naopak označuje za zachránce několika tisíc židovských obyvatel. Jak se v tom Vy, pane biskupe, orientujete? Proč byly vlastně ty archivy otevřeny dříve, než za obvyklých 70 let po smrti hlavy katolické církve?

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Aby byl Pius XII. očištěn v očích některých, kteří stále mu tedy vyčítají, že se veřejně neozval. Víte, ono je to někdy těžké pro každého veřejného činitele, protože probíhají třeba diplomatická jednání, kterými lze něco dosáhnout, a potom nějaký veřejný projev, ta diplomatická jednání může zhatit. Není pravda, že Pius XII. by byl lhostejný vůči holokaustu, vůči vraždění Židů za druhé světové války. Je prokázáno, a mnozí tedy židovští představitelé po druhé světové válce mu naopak tedy poděkovali. Protože například bylo mnoho Židů v Itálii schováno v klášterech. Zároveň také byli třeba křtěni i Židé, kteří nepřijali křesťanskou víru. To se dělo tedy i v našich končinách, a já bych tady chtěl vyslovit veliký dík všem těm statečným kněžím, kteří třeba pokřtili židovské děti, a tím je v podstatě zachránili, protože byly vedeny jako křesťané. A tímto způsobem právě bylo zachráněno mnoho Židů. Bohužel, samozřejmě, nikdo nepřekryje tu hrůzu, že 6 milionů Židů bylo vyvražděno, ale na druhé straně, je třeba určitý vyvážený objektivnější projev.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
O co se tedy opírají ty výtky? Jak jsem citovala třeba památníku holokaustu Jad Vašem?

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
No ty se týkají především, že v Holandsku, když začal zátah proti Židům, takže Pius XII. mlčel, ale probíhala různá diplomatická jednání, aby dejme tomu některé státy přijaly Židy, a je třeba si uvědomit, že ten antisemitismus, byť třeba skrytý, tak tehdy existoval v mnoha zemích, že to nebylo tak jako jednoduché okamžitě říct, tak přijměte tedy Židy, bylo důležité, jestli osobně někdo byl statečný, takže Pius XII. ano, jakoby mlčel, ale zároveň v zákulisí dělal, co mohl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká se, že Vám do toho vstupuji, pane Malý, že byl zastáncem tzv. tajné diplomacie.

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Ano, tak on byl z takové aristokratické rodiny, v podstatě od svého mládí se pohyboval v diplomacii, byl nonciem v Bavorsku, potom byl noncius pro celé Německo, pak se stal státním sekretářem, což je taková úroveň ve vatikánských strukturách jako předseda vlády, posléze v roce 1939 se stal papežem, takže měl zkušenosti s diplomacií a samozřejmě, on také se neprojevoval veřejně, že by protestoval, protože chtěl také chránit křesťany, protože byli pronásledováni nejen Židé, ale za druhé světové války také i křesťané. A samozřejmě mu šlo o to, aby křesťané, pokud možno, mohli vůbec jako vyznávat svoji víru, protože víme, že nacistický režim, ten pronásledoval všechny, kdo vyznávali nějaké jiné hodnoty než ten nacismus. Je třeba to vidět ve všech těchto souvislostech. To neznamená, že se třeba nestaly nějaké chyby, ale v podstatě nelze vyčítat Piovi XII., že by, když veřejně mlčel, tak že by nic nekonal. A znova říkám, ta úžasná záležitost, že byli křtěni i se souhlasem Vatikánu i Židé, kteří nepřijali křesťanskou víru. To je docela jako nemyslitelné, dnes, ale tehdy to byla jediná možnost, jak teda alespoň některé jedince nebo celé rodiny zachránit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Budeme vědět mnohem více detailů, až se tedy otevřou a prozkoumají veškeré ty archivy. Mimochodem, jde ale o miliony dokumentů, které archiváři třídili mnoho let.

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Ano, a je dobře, že ten archiv bude zpřístupněn, jinak, podle vatikánských zvyklostí se zpřístupnil archiv až po 70 letech od úmrtí dané osoby. Pius XII. zemřel 1958, což ještě tedy není 70 let, takže právě i z tohoto důvodu, aby už konečně bylo trošku jasno. Jinak je třeba říci, že třeba protestoval proti Mnichovské dohodě, Pius XII., že například nebyl noncius ve slovenském státu za druhé světové války, a že tehdejší prezident slovenského státu Jozef Tiso, byl často tedy upomínán, aby se vzdal své funkce, protože to bylo nedůstojné, aby katolický kněz stál v čele státu, který byl spojencem německé říše. Takže je třeba vidět všechny tyto okolností, já samozřejmě jenom znám takové střípky, tak jsem sám zvědav, i když asi už se nedočkám, že jo, že by ta celá pravda vyšla úplně najevo na základě těch dokumentů, ale doufám, že těch střípků bude stále tedy více.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nakolik jsou vůbec probádány vztahy poválečného Československa a Vatikánu?

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Samozřejmě, i to potřebuje důkladné studium, protože ne všichni historici měli přístup do roku 1989, samozřejmě, i ti, kteří se třeba, v naší společnosti historici by o to zajímali, tak neměli možnost, aby studovali v cizině, takže i to je třeba, aby se více jako objasnilo a všechny ty diplomatické kroky tehdejšího noncia. Potom dobře víme, že jo, že po únorovém puči byly přerušeny diplomatické styky s Vatikánem a byly obnoveny až v roce 1990.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se týče toho zpřístupnění archivů někdejšího papeže Pia XII., myslíte, že by to mohlo nějakým způsobem narušit třeba tu snahu o beatifikaci blahoslavení případně svatořečení Pia XII.?

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Tak je právě ta tendence také blahořečit a potom svatořečit Pia XII., takže i to je jeden z těch důvodů, ale já myslím, že nejdůležitější je, aby konečně vyšla najevo pravda. To je ještě důležitější než svatořečení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká světící biskup pražský Václav Malý. Víme, pane biskupe, jak se vede emeritnímu papeži Benediktu XVI.? Ptám se i proto, že agentura AFP přišla nedávno s textem, ve kterém píše, že sedm let po svém nečekaném odstoupení prý nedokáže diskrétně zůstat ve stínu svého nástupce Františka. Fyzicky je sice slabý, ale intelektuálně je pořád na výši.

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Tak já myslím, že je to ne úplně objektivní zhodnocení, naopak, abych tedy opakoval to, co se stalo, byl vynikající krok Benedikta XVI., že se vzdal své služby, protože už necítil síly v roce 2013. A s papežem Františkem mají velmi dobré vztahy, a teď se tedy ozval, ale ne, že by byl spoluautorem knihy, kterou vydal jeden tradičnější kardinál Sarah o kněžském celibátu, tak on tam tedy přispěl také nějakým článkem, ale není spoluautor té knihy. A zároveň, to je v období, kdy je jisté zklamání z papeže Františka v některých kruzích katolické církve, protože Synoda o Amazonii, která se konala na podzim minulého roku, tak tam i biskupové doporučovali, aby mohli být vysvěceni trvalí jáhnové, zkušení, ženatí muži, kteří vedou ty místní komunity, v Amazonii. Papež František toto teď v té exortaci o této synodě vynechal, z toho je určité zklamání, a to souvisí tedy s tím, že potom se tedy také poukazuje na Benedikta XVI., který jinak celá léta je v ústraní, opravdu do toho nezasahuje, ale samozřejmě některé takové ty tradičnější proudy v katolické církvi, no tak ho chtějí trošku jako využít. To je celá ta pravda, kterou je třeba tedy vidět, takže on se tedy vyjádřil, že celibát je hodnotná záležitost, pro katolického kněze, ale je to v souvislosti s tím, že papež František v podstatě nepotvrdil tu možnost svěcení těch ženatých jáhnů v Amazonii, protože ono by to asi vyvolalo veliký rozpor a rozladění v katolické církvi, protože ta stanoviska se vyhraňují a on má zodpovědnost za celou církev, a proto si myslíme, že je trpělivý a že čeká, jak potom za několik let ta otázka bude řešena, to já jako si nedovolím předvídat, takže já bych se Benedikta VI. zastal, že to není jako jednoduché, ano, dvakrát se vyjádřil, také se vyjádřil tedy k tomu sexuálnímu zneužívání katolických kněží, před nějakým časem, ale to je jeho prostě pojetí, to je jeho názor, on vlastně tím trpěl, protože zase někteří mu tehdy, když byl papežem, zabraňovali, aby tu otázku otevřel, takže ono je to velmi tedy složité, a myslím, že ten vztah Benedikta XVI. a Františka, že je dobrý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak silné jsou ty konzervativní tradicionalistické proudy v katolické církvi?

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
No tak já bych řekl, že teď jako trochu sílí, ono se to dotýká i naší katolické církve, není to záležitost početná, že by těch stoupenců, takových těch tradičnějších postojů bylo mnoho, nicméně jsou více slyšet. A hlavně tedy chybí ochota opravdu naslouchat i tomu druhému a nevyhraňovat se, a zároveň nemyslet si, já tedy držím tu pravdu a už nikdy nebudu nějak tak jako měnit strukturu svého myšlení. A to myslím, že je velmi důležité, aby byl člověk i ve starším věku ochoten nechat jako otevřené uši a říci si, aha, tady se na tu záležitost dá dívat ještě jiným způsobem. Ono to souvisí také s tím, že ten svět se stává nepřehledným. A zároveň tedy potom jakási jistota je, když to mám jasně postavené. A to dneska samozřejmě v mnohých situacích úplně není možné, člověk musí tedy unést i jisté rozporuplnosti, musí unést i různost tedy náhledu, hledání nějakého konsenzu, a to vyžaduje obrovskou duchovní sílu. A samozřejmě, ne všichni tedy, jsou ochotni toto podstoupit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A hledá se ten konsenzus? Podle Vašich informací, probíhá vůbec uvnitř církve nějaký dialog?

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Jak kde, a myslím, že by ho mělo být více toho konsenzu, a především tedy více ochoty vzájemně naslouchat, neuzavírat se do nějakých skupinek a neutvrzovat se, my jsme ti, kteří jsou pravými nositeli tradice, protože církev se vyviní, je tady už 2 000 let a samozřejmě těch proudů v ní bylo mnoho, byly často velké rozpory, mnohem třeba někdy větší, než jsou dneska, ale samozřejmě, tohleto nebezpečí oddělení trvá, a já tedy jsem ten, který se tedy snaží nevyhraňovat ta stanoviska, ale zároveň se takto setkávám i v naší síti s některými, zdůrazňuji s některými, kteří v podstatě ochotni k tomu nejsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když jsme pane biskupe hovořili o papeži Piovi XII. a o té situaci v letech 1939 až 1958, jak z Vašeho pohledu se dnes staví Vatikán k těm aktuálním problémům světa? Jaký je jeho hlas? Nakolik silný?

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Tak já myslím, že především papež František se stal opravdu jedním ze symbolů této doby, že je mu nasloucháno, on především tedy se snaží stále zdůrazňovat před diplomacií, před nějakými politickými kroky, je především důležité si uvědomovat, kdo byl Ježíš, co pro nás křesťany z toho vyplývá. Zároveň se snaží opravdu o otevřený dialog i s jinými náboženskými tradicemi, mluvili jsme tady o tom dokumentu o bratrství, který byl podepsán minulého roku v Emirátech, který jedná tedy o vztazích muslimů a křesťanů, a zároveň tedy se snaží decentralizovat církev, to neznamená nějaká uvolněnost, ale zároveň, aby to, co je možné, se rozhodovalo v místě a ne všechno, aby se centralizovalo v Římě, ve Vatikáně. To myslím, že jsou takové hlavní kroky papeže Františka, zároveň on má veliké sociální cítění, a v tomto světě, kde ty sociální rozdíly velmi rostou, tak je důležité právě se umět zastávat i těch, kteří často jsou bezmocní, kteří jsou často v rukou těch, kteří rozhodují, protože ten svět na jedné straně, jak se propojuje, tak na druhé straně se také tedy rozděluje, protože ty sociální rozdíly obrovské narůstají. A samozřejmě to ne každému tedy sedí, takže František tedy i naráží a právě tou svojí otevřeností samozřejmě vnesl do katolické církve také více pohled Jižní Ameriky, tam dosud je tedy velký počet katolických křesťanů, protože z velké části ta církev byla také poznamenaná evropským chápáním křesťanství. To bychom tady museli být velmi dlouho, abychom o tom mohli podrobněji hovořit. On tedy vnesl také tedy ty zkušenosti jihoamerické církve, a samozřejmě to ne všem tedy jako sedí. Proto tedy si myslíme, že papež František je dobrý služebník, poctivý služebník a především, on si na nic nehraje, a to myslím, že je i důležité i pro politiky, veřejné činitele, kteří často vytvářejí jiný obraz, víte, jak se dneska dá na tzv. imidž. Jak PR pracovníci dneska manipulují těmi politiky, veřejnými činiteli, jak se sonduje, jak na to budou lidé reagovat. To on tyto PR nemá. On je prostě upřímný a pokud možno to, co si myslí, tak říká navenek, i když samozřejmě také musí být diskrétní v určitých situacích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Slova světícího biskupa pražského Václava Malého. V ženevské Katedrále svatého Petra se poprvé od roku 1535 měla konat katolická mše, první od reformace kvůli šíření koronaviru se nicméně uskuteční až v náhradním termínu. Mělo by to být 30. května. Proč se ta liturgie uskuteční a proč se uskuteční nyní? Nebo až nyní? Pane Malý.

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
No protože on dialog, přirozeně, i mezi křesťanskými církvemi, ne vždycky je snadný, a já to pokládám za velmi důležitý symbolický krok, víte, dneska jsou také velmi důležitá gesta. Já nevím, když se poklonil Willy Brandt ve Varšavě, že jo, před pomníkem těch obětí druhé světové války, jakou pozornost to vzbudilo, a tohle je jeden z takových těch symbolických kroků, že konečně tedy v katedrále kalvínské církve švýcarské, může být katolínská mše. Samozřejmě ne všechno se vyřeší, ale dobře víme, že kalvinismus byla jedna tedy z tradic protestantských, je velmi tedy rigorózní, mnohem tedy rigoróznější než třeba byl "lituralismus", a že vůbec to, jak Kalvín vystupoval v Ženevě a jaký řád tam vytvořil, tak já bych tam tehdy tedy moc jako žít nechtěl. A Švýcarsko je především ovlivněno tou kalvínskou tradicí, ano, dochází tam k dialogu, jsou tam dobré vztahy mezi představiteli katolické církve, i mezi představiteli kalvínské tradice, ale samozřejmě, je třeba dál, protože těch otázek, kde není shoda, těch je pořád ještě dost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ženeva bývá označována za protestantský Řím.

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Ano, proto je tedy důležité tenhle ten symbolický kruh. Znova říkám, dneska v té zmatené době, tak je důležité, když občas nějaký symbolický krok je ukázán, zároveň tedy dobrá vůle, musíme jednat, protože máme společnou zodpovědnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V Ženevě najdeme mimochodem i českou stopu, na konci října 1918 se tam sešli zástupci československého domácího odboje a exilové vlády, a také tam pobýval Tomáš Garrigue Masaryk už v roce 1915, právě v Ženevě vyslovil myšlenku samostatného státu. Od jeho narození uplynulo 170 let.

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Ano, je dobře, že toto výročí bylo poměrně dost připomenuto v našich médiích, protože postava Tomáše Garrigue Masaryka si zaslouží pozornost. A ten jeho odkaz, kde zdůrazňuje mravnost, kde zdůrazňuje odpovědnost vertikálu života, i ve společenském životě, nejen v posledním životě, myslím, že ten odkaz je stále tedy platný, a že nelze říci to jenom jako postava historie, samozřejmě, měl také své mouchy, měl také své nedostatky, ale zásadně to byl člověk, ke kterému lze se tedy vracet a rozhodně nacházet inspiraci v tom jeho myšlení a v těch jeho konkrétních krocích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Které jeho myšlenky nebo postoje dnes podle Vás nějak výrazněji rezonují? Hodně jsme si připomínali Tomáše Garrigue Masaryka v souvislosti s výročím založení Československa, samostatného Československa.

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Tak především samozřejmě, velká zásluha o založení Československé republiky v roce 1918, ale především já bych hodnotil statečnost tzv. hilsneriádě, kdy tedy se zastal Židů, kdy bojoval proti tehdejšímu velmi rozšířenému antisemitismu. A zároveň za to tedy nesklízel potlesk, dokonce ani nemohl přednášet na univerzitě, byly proti němu protesty a on to vydržel a na svém stál. A toho já si tedy nejvíce vážím, že dovedl jít proti zmanipulovanému davu. A tohle by nemělo být tedy zapomenuto, protože je třeba, aby ve společnosti byly individuality, ne individualisté, ale individuality, lidé stateční, kteří za každých okolností řeknou pravdu a kteří se nedají zmanipulovat. A takových nikdy není mnoho, takže v tomto já si Tomáše Garrigue Masaryka velmi tedy vážím, samozřejmě v těch náboženských otázkách, tam můžeme diskutovat, ale tohle já pokládám za to nejdůležitější v jeho životě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V dubnu začne Evropskou obrannou agenturu řídit Jiří Šedivý, někdejší velvyslanec České republiky při Severoatlantické alianci a bývalý český ministr obrany. Na začátku měsíce ho vybrali zástupci členských států Evropské unie.

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Já jsem rád, že zase jeden z Čechů získal významné postavení, ne z důvodu nějakého kariérismu, ale pro své odborné osvědčené znalosti a kroky. A my bychom si měli těchto lidí vážit, protože tato agentura má na starosti koordinaci výzkumných projevů k posílení vojenské kapacity Evropy. A to myslím, že je tedy velmi důležité, že to je především odborník, který dělá dobré jméno České republice a takových lidí zase není mnoho. Já tady nechci rozebírat naše veřejné činitele, ale proto jako to velmi vítám, že pan Šedivý tedy byl zvolen do této funkce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, ve včerejším Interview ČT24 Šedivý řekl, že Evropa kvůli koronaviru není nijak výrazně oslabená, z jeho pohledu, mírně ho však znepokojuje, cituji dál: "Fakt, že kontinent musí řešit šířící se nákazu společně s další vlnou migrační krize."

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Ano, to je veliká otázka, tam samozřejmě i Evropa má své dluhy, to, co se dneska děje v Sýrii, kde část Sýrie okupuje Turecko, kde milion lidí v podstatě bylo vyhnáno ze svých domovů a samozřejmě hledají útočiště i v Evropě, víme, co se děje na řecko-turecké hranici, je to opravdu na bolení hlavy a já doufám tedy, že představitelé Evropské unie, a vůbec představitelé všech států Evropské unie dají hlavy dohromady a že najdou nějaké jako řešení. Není to vůbec tedy jednoduché. Nezávidím jim.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když jste hovořil, pane biskupe, o těch gestech, jaké gesto by jste třeba očekával od Evropy, od Evropské unie, od jejich představitelů?

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Tak já bych očekával především větší tedy zapojení Evropské unie do dění na Blízkém východě, protože Američané moc toho tam teď jako nečiní, tam dneska mají navrch Rusové, a tak ta pasivita myslím, že není úplně dobrá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje na závěr dnešního vydání světící biskup pražský Václav Malý. Děkuji za Váš čas i za Vaše názory. Na slyšenou.

Václav MALÝ, světící biskup pražský:
Děkuji za příjemné chvíle a posluchačům přeji příjemný den, ale nejen tento den, ale celý týden.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zita Senková se připojuje a těší se na zítřejší Jak to vidí se soudcem Josefem Baxou. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.