Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 1. prosince
Hostem byl světící biskup pražský Václav Malý.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je Václav Malý, světící biskup pražský. Dobrý den, já vás vítám.
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co v politice nahradilo dialog? Jaké dilema musel řešit papež František? A jaký smysl mají soudy s válečnými zločinci? Dobrý poslech.
Papež František na historicky první návštěvě Barmy vyzval k dodržování lidských práv. Jedním z hlavních důvodů jeho cesty byla snaha zastat se utlačované muslimské menšiny, Rohingů, na 620 příslušníků tohoto etnika bylo v posledních měsících vyhnáno do sousedního Bangladéše. Jak se díváte na tuto misi papeže, pane biskupe? Co vlastně bylo cílem cesty? Pokárat barmskou vládu?
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak, především já si vážím toho, že papež jezdí do zemí, kde zdaleka křesťané netvoří většinu. On vždycky říká, že je důležité jet na periferii. Na periferii sociální, periferii národní, státní, a proto teď zvolil cestu do zemí, křesťané jsou opravdu v obrovské menšině. A v Barmě především přišel proto, aby posílil mezináboženský dialog, mezináboženské soužití, a zároveň aby se vyslovil pro spravedlnost pro etnické menšiny. Ono se nejedná jenom o ty Rohingy, samozřejmě je to hrůza, jak jsem se dočetl, přes 600 tisíc těch Rohingů uprchlo do Bangladéše, v podstatě není, je jim upíráno občan být občany Barmy, jsou pronásledováni, to je otázka humanitární opravdu velmi vážná. A teď se vyčítá papeži, že je přímo nezmínil, ale on to učinil na radu tamějšího kardinála Celesiana Bo, který jistě zná dobře ty místní podmínky, takže papež z ničeho neslevil, i když nejmenoval Rohingy jako takové.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by se, pane biskupe, stalo, kdyby papež použil tedy nakonec název té muslimské většiny, menšiny, promiňte?
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak byl to ohled právě na katolickou menšinu, že by to mohlo vzbudit v této buddhistické zemi nevoli vůči katolíkům, kterých je tam opravdu málo, protože Barma má asi 52 milionů lidí, a z toho je asi 650 tisíc katolíků. To byl ten důvod, proč přímo nezmínil ty Rohingy. On musí brát opravdu ohled také na místní podmínky. A já myslím, že nezradil, že nepolevil ze svého postoje, a naopak bych zdůraznil, že mluvil o globální uniformitě, která bohužel dnes vládne na planetě, že se všechno zestejňuje a že je důležité zachovat pestrost, že je důležité, aby se různé kulturní okruhy, různé náboženská společenství setkávaly, mluvil o tom, že v každé náboženské tradici je bohatství, z kterého se mohou použit ti druzí. Tyhle ty momenty trochu zůstaly stranou, protože všecko se soustředilo v tom zpravodajství jenom na ty Rohingy. Tím já nechci umenšovat tu tragickou situaci této etnické menšiny. A potom navštívil například Padogu, což jsou buddhistické chrámy. Na to by se také nemělo zapomínat. A jasně se vyslovil proti etnickým čistkám, které bohužel v Barmě se dějí. Setkal se s tou slavnou nositelkou Nobelovy ceny Su Ťije, která je ministryní zahraničí, tak jistě mezi čtyřma očima papež řekl své.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když říkáte, že papež řekl své, co si myslíte o tom, že právě nositelka Nobelovy ceny, Su Ťij, bojovnice proti diktatuře, ani náznakem zatím nekritizovala barmskou armádní politiku?
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já jí nechci hájit, protože tu situaci opravdu neznám, ono se lehko soudí z dálky. Myslím, že má velmi těžkou pozici, protože pořád tu moc ve skutečnosti držejí v rukou generálové, kteří se jen tak moci nepustí. Tudíž ona musí také lavírovat, nevím, co ona si ve skutečnosti myslí, ale pořád věřím, že je to žena, která vidí situaci, která se snaží o spravedlnost, také kvůli tomu strávila mnoho let, že jo, v domácím vězení, tak rozhodně na to nezapomíná. Já jsem velmi opatrný, protože to znám z minulosti, jak člověk lehko soudil, i tady uvnitř té společnosti, různé lidi, a pak najednou se dozvěděl některé momenty, kde se mu úplně rozjasnilo, proč ten člověk se třeba zachoval tak a ne jinak, z různých tedy rodinných, osobních důvodů.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Musí být pro pontifika hodně ošemetné, možná někdy až nebezpečné, vyjadřovat se třeba v té které zemi, do které zavítá, o velmi citlivých, nejpalčivějších, nejcitlivějších otázkách.
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak, papež se musí také bránit tomu, že nepřichází jako politický představitel, ale jako představitel náboženského společenství, který má vnášet slovo pokoje, slovo naděje, slovo, které povzbudí ke vzájemnému soužití, a ne, aby řešil politické sváry v té které zemi. Ta návštěva je pořád především pastorační a humanitární, protože papež zase mluvil o chudobě, mluvil o rozdělené společnosti, jak už jsem řekl, o té globální uniformitě, aby si každá ta společnost zachovala svůj svéráz, svoji kulturu. To myslím, že jsou důležité momenty, které bohužel se podceňují, protože někdy sdělovací prostředky se soustředí jenom na jedno téma. A tady se mi zdálo právě, že se soustřeďuje jenom na to téma Rohingů. Znova říkám, já to nepodceňuji. A papež zase se nezpronevěřil, protože řekl, že jo, etnické čistky, to je něco špatného, a mělo by to v Barmě přestat. Takže každý si domyslel, na co myslel.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Papež František nedávno vyzval Evropu, aby se sjednotila, pokud chce do budoucna zajistit prosperitu a spravedlivou společnost pro všechny. Podle něj je dnes politika spíše kolbištěm pro střety než fórem pro dialog, a místo rozmlouvání a kompromisů jsou v ní vznášeny nároky a požadavky. To řekl na konferenci Přemýšlejme o Evropě.
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Měl tam vynikající projev koncem října tohoto roku. A já bych si dovolil trošku o tomto projevu promluvit. Protože on začíná tím, že Evropa je tvořena lidmi. Je tvořena osobami. Že dneska převažují čísla, dneska převažují informace o institucích, ale Evropa je společenství lidí. A každý člověk je jedinečný, každý člověk je osobou, nakolik naplňuje mravně potom svůj život, to už je jiná otázka. Ale člověk je osobou, nejen tedy, že hraje roli v tom společenském systému, že má různá povolání, zaměstnání, postavení, a že osoba je víc než nějaký soubor práv. A dokonce osoba je ještě víc, než být občanem. A to myslím, že je velmi důležité. A on tam dává potom konkrétní příklady. Dneska se místo občanovi mluví o voliči, místo o migrantovi o kvótách, místo o dělníkovi o ekonomických ukazatelích, místo o chudých o prahu chudoby. Prostě to odosobnění ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vytratil se ten člověk.
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, člověk se vytracuje. A nahrazují ho čísla a instituce. A to myslím, že je důležité upozornění. A zároveň osoba je tvořena tím, že má také vztahy. A právě Evropa je především společenství osob. Nejenom tedy společenství státu, společenství ekonomické, politické, vojenské, ale společenství osob. A k tomu bychom znovu se tedy měli vrátit. Protože dneska se pokládá také za svobodu, že člověk má právo zůstat sám bez vazby. Ale takový člověk je ve své osobitosti osekaný a to, že člověk přijme vazby k těm druhým a s druhými, tak také pozná sám sebe. Ty druzí jsou pro něj zrcadlem. A to, myslím, že jsou momenty, které znějí tak jako fádně, všedně, ale že jde ke kořeni věci. A potom mluví o rodině, že je to harmonická jednotka rozdílů. Totiž už v samotné rodině se člověk učí, aby přijal rozli..., odlišnost. A dobře víme, co to způsobuje za otřesy v současné Evropě, vzhledem tedy k té migrační a utečenecké krizi, že právě najednou mnozí nechtějí přijmout odlišnost a chtějí stejnost. Ale rodina právě už je společenství odlišnosti, protože se liší otec, matka, děti mají svůj charakter, a teď je důležité, aby dovedli spolu soužít a dovedli spolupracovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak přemýšlet o Evropě, o její budoucnosti? Podle papeže, ale i podle vás, pane biskupe?
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, papež ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože vlastně přinejmenším geograficky jsme a zůstaneme v Evropě.
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano. Právě papež mluví o tom, že Evropu tvoří osoby ve společenství a charakteristickým rysem tohoto společenství by měl být dialog, to znamená, umět opravdu s tím druhým hovořit, nepřehlížet transcednetno, jak on říká, protože často ty plány jsou jenom dočasné, pomíjivé, často se dá jenom na ty vnější ukazatele, ale člověk je tvořen tedy také, řečeno obrazně, duší. A to, myslím, že je tedy velmi důležité. A zároveň papež mluví proti privatizaci náboženství. Jako by náboženství nepatřilo do veřejného prostoru, ale právě patří, protože upomíná člověka, že není tedy jenom tělesnost, ale že je také duší a že má také duchovní rozměr a kulturní rozměr. A potom mluví o tom, že politika je služba společnému dobru, ne přivlastnění moci. Potom se dotýká otázky integrace, o níž se dneska, že jo, hodně uvažuje. On říká, přijmout tedy odlišnost, přijmout jiné, znamená také obohacení. A nevytvářet zdi nezájmu a strachu a zároveň tedy zdůrazňuje, ano, ty, kteří přicházejí do Evropy, mají tedy se seznámit s místní kulturou a tu kulturu respektovat. Takže on není žádná naivka.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy přestane platit u některých takové to rozdělování, my tady a tam, oni v Bruselu?
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím, že to ani vůbec nejde. Že buďme rádi, že patříme do společenství Evropské unie, protože je pořád zárukou demokracie, zárukou bezpečnosti. A i když to člověk vezme z toho ekonomického hlediska, my, malý stát, nemůžeme obstát v té změti těch ekonomických velmocí. Já to tady už několikrát zopakoval. Na jedné straně Spojené státy, na druhé straně ekonomicky už dneska mocná Čína, mocní ti takzvaní asijští tygři, takže jedině Evropa jako společenství, které spolupracuje, aniž nutí jednotlivé státy k nějaké uniformitě, tak může obstát i ekonomicky. A tohle bychom si měli uvědomit. A mě hlov..., hlavně zlobí to, že někdy vzniká dojem, dříve Moskva a dneska Brusel. A žádný veřejný činitel obyvatelstvu jasně, jednoduše, stručně nevysvětlí, jak funguje Evropská unie, v čem jednotlivý stát může rozhodovat, v čem nemůže rozhodovat, a co je tedy někdy trochu prekérní, to v podstatě nikdo nevysvětlí, jen tak všeobecně se řekne, my nebudeme trpět diktát Bruselu. A to je naprostá demagogie.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před týdnem došlo v Egyptě k dosud nejhoršímu teroristickému atentátu v dějinách země na civilní obyvatelstvo, a to během modlitby v mešitě. Terčem džihádistů muslimských se stali muslimové. Co si o tom myslíte, pane biskupe?
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, je to důležitý moment, abychom si uvědomili, že tím islámským teroristem netrpí jenom jinověrci, křesťané a jiné náboženské skupiny, ale že tím trpí také samotní muslimové. To, myslím, že se málo zdůrazňuje. Protože při těch teroristických činech třeba Islámského státu, tak padají hlavy také mnoha muslimů. A tenhle ten hrůzný atentát na severu Sinaje, ten nás upomíná na to, abychom si opravdu toto uvědomili. Protože súfijské řády, to je taková, takový směr v rámci islámu, které zdůrazňují osobní vztah k Bohu, protože islám je založen především na poslušnosti vůči Bohu. Bůh všemocný nad člověkem a člověk má poslouchat, co Bůh zjevil skrze proroka Mohameda. Zatímco ty súfijské řády tohle to nepopírají, ale zároveň se snaží prožívat osobní vztah k Bohu. A já jsem toho byl svědkem například v Súdánu před několika lety, kdy jsem navštívil dva tyto súfijské řády. A právě jsem byl také přípomen, přítomen, když se shromáždili, a kdy společně tancovali, až se uváděli do transu, a přitom vyslovovali nějaké zvolání směřující k Bohu. Také jsem se třeba setkal s nějakým súfijským řádem i v Albánii, takzvaný bektaši, a byl to pro mě tedy opravdu zážitek, to jsou mírumilovné řády, které nemají nic společného s nějakým násilím. A oni samozřejmě těmi bahabisty nebo salafisty jsou vnímáni jako heretikové a z toho důvodu teda také bohužel došlo k útoku na tu mešitu, kde zahynuly stovky lidí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Extrémisté právě to považují, tuto formu, za kacířství. Sledujeme boj uvnitř islámu.
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano. Zase to stále opakuji, islám, to není monolit. To je velmi pestré společenství, kde jsou také různé duchovní proudy. A bohužel tedy dnes se referuje jenom o těch teroristech, jenom o těch fanaticích, často oni nemají nic společného ani s islámem. Protože když se člověk ponoří do islámu, tak rozhodně tohle nemůže být jediný výklad islámu. A tohle by bylo dobré, kdyby také se zdůraznilo i v tom veřejném prostoru. Dneska to zní jako pohádka, protože většina lidí mávne rukou a řekne, muslim, terorista. Proti tomu musím zásadně protestovat a s tím nesouhlasím.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezinárodní soudní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu odsoudil bývalého vrchního velitele Armády Republiky Srbské generála Ratka Mladiče k doživotnímu vězení. Další odsouzený, chorvatský válečný zločinec generál Praljak se otrávil v přímém přenosu přímo v jednací síni. Jak hodnotíte vůbec ty dosavadní verdikty tribunálu? Měří všem zločincům stejně? Mimochodem u té sebevraždy se nabízí samozřejmě i otázka, jaká jsou ve vazební věznici i v soudní síni bezpečnostní opatření, když měl obžalovaný u sebe lahvičku s jedem?
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já mám o tom velmi málo zpráv, ale na druhé straně je dobře, že tento soud existoval, jeho práce možná někdy byla pomalá, zdaleka nepostihl všechny, ale je důležité, že ty hlavní viníky potrestal. Protože to je signál, že zlo se nevyplácí a že nakonec to zlo doběhne člověka. To je záležitost vnímání vůbec toho, že nelze pěstovat, šířit zlo z důvodů nacionalistických, z důvodů mocenské chtivosti. Takže základně hodnotím pozitivně, i když byly také mnohé výhrady. A co je teda zajímavé, že nikdo z těch generálů, včetně prezidenta Miloševiće, který spáchal sebevraždu, že jo, po tom soudu, tak že nikdo nelitoval toho, co provedl. A zároveň že jsou to zbabělci. Například teď, když se ten generál otrávil, tak se nedovedl postavit, aby přijal ten trest. Naopak, oni všichni mluvili o tom, že jsou nevinní. Přestože každý z nich byl přinejmenším nacionalista, který ve jménu svobody a boje za svůj národ dovedl vraždit ty druhé. Takže je dobře, že tito lidé byli potrestáni. A je to varující, aby se to neopakovalo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, soud v Haagu nepotrestal třeba chorvatského generála Ante Gotovinu, bývalou hlavu chorvatské armády odsoudil nejdříve ke 24 letům vězení, o pár měsíců později ho v odvolacím řízení očistil a nechal propustit. Co ale třeba, pane biskupe, zodpovědnost politických představitelů? Protože jejich zadání plnili ti vojenští vůdci, velitelé, generálové.
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, jistě. V Chorvatsku byl Tudjman, že jo, v Srbsku Milošević, a další představitelé, máte pravdu, zdaleka to nepostihlo všechny. Na druhé straně dobře, že aspoň byli někteří ty nejvýraznější vojenské osobnosti postaveny před soud, z politiků tedy Karadžić. Protože bohužel tito lidé měli také podporu dost velké části jednotlivých národů nebo národností v bývalé Jugoslávii, a to je smutné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se vypořádat tedy s viníky balkánských, jugoslávských válek, a vůbec možná i ještě tady máme vlastně aktéry druhé světové války. Bývalý dozorce z Osvětimi Oskar Gröning navzdory svému vysokému věku, je mu 96 let, půjde na 4 roky do vězení za napomáhání k vraždám nejméně 300 tisíc židů, kteří zemřeli v Osvětimi.
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tito lidé se také většinou skrývali. Ono to nebylo tak jednoduché. Ty lidi hned postavit před soud. A vždycky víte, při této snaze zdaleka to nepostihne všechny. Vidíme to také třeba u nás, po roce 1989. Nakonec byl jenom Štěpán potrestán, ač tedy příkazy státní bezpečnosti dávalo mnoho jiných, tehdy vedoucích představitelů strany a vlády. A nakonec se to jenom zúžilo na Štěpána. Takže podobně, nechci to přirovnávat samozřejmě, protože v té Jugoslávii to bylo mnohem horší, aby bylo jasno. Tak nikdy to nepostihne všechny, a především je důležité, aby se řeklo, bylo to špatné, už se to nesmí opakovat, a takové politiky nelze podporovat, nelze je dokonce volit, aby jménem státu nebo národa potom prováděli genocidu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Březiny, cituji: "Minimálně 3 politické strany hodlají zdanit 19 % peněžní náhrady, které církve obdrží jako restituce za ukradený a fyzicky nevrácený majetek. Přitom po roce 1989 proběhly miliony restitucí, které zdaněny nebyly, neboť se jednalo o "navrácení", nikoli o příjem. Budou církve restituentem druhé kategorie? A neměly by se tedy dodatečně zdanit již proběhlé restituce těch politiků, kteří zdanění církví navrhují?" Tolik citace otázky.
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Víte, je to čirý populismus. Protože na to slyší velká část české společnosti. Chrtavá církev, bohatá církev, jednou už bylo takto rozhodnuto, byla podepsána dohoda mezi státem a církvemi, a už by se to nemělo měnit. Byl to kompromis obou stran, zdaleka církev nedostala to, co jí patřilo, stát také ustoupil, a myslím, že nemá znovu do..., že není dobře, aby se znovu probouzela tato otázka. Je to čirý populismus, který chce získat hlasy, a zároveň podporu pro svou vládu, která bude asi vypadat tak, jak vypadá. Kdybych tady rozebíral jednotlivé aktéry, tak to bychom tady museli být dlouho. Ale o tom tady mluvit nebudu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vstupujeme do období adventu, jaké má pro vás kouzlo i symboliku, pane biskupe?
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já o adventu právě se snažím soustředit, ztišit, odmítám mnoho tedy veřejných vystoupení, i když se zcela nemohu ubránit, protože chci zachovat vážnost této doby, abych do těch ná..., Vánoc opravdu vplul v takovém klidu. A pro mě symbolem je ten hezký zvyk, který si osvojili i lidé, kteří nepatří k žádné církvi, ten adventní věnec. Tam jsou ty čtyři svíce a je pěkné, že se rozsvěcuje jedna po druhé. Je to takové znamení, že když člověk má přijmout nějaké světlo, kdy se mu rozjasní, že musí být trpělivý. Že teprve se postupně mu vyjasňuje, jaký život vede, jestli má jeho život opravdu smysl, jestli mu dává nějakou hloubku. A zároveň ty svíce jsou v kruhu, takže jakoby se dívají na sebe. A že právě je důležité, abychom se dovedli dívat druhému do tváře, nejenom tedy druhého potkávali, ale také se s ním setkávali a s ním komunikovali. To pro mě tak symbolizuje ten adventní věnec, kde tuto neděli, kdy začíná advent, se zapálí tedy první svíčka. Chce to trpělivost a zároveň ty svíce jsou v kruhu, takže člověk patří, jak už jsme o tom mluvili, když jsme zmínili papežův projev, do nějakého společenství. Člověk není určen k tomu, aby byl samotář, nebo aby se zcela izoloval od druhých. Tak tohle, myslím, že opravdu pěkně charakterizuje advent. Protože je známo, že jo, že je to doba, která, kdy se připravujeme na připomínku narození Ježíše, ale to už tady nemusím, myslím, opakovat, protože to už je všeobecně známo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O adventu, ale vlastně i o období půstu, který předchází Velikonocům, se vlastně hovoří i v souvislosti s jakýmsi naším vnitřním zklidněním, ztišením. Jak to prožíváte vy?
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, já se o to snažím. Protože řekl jsem už, že ne každý den se zúčastňuji nějaké veřejné akce, i když jsem zván na mnoho akcí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A cítíte nějaké to ztišování ve společnosti?
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
To necítím. To je spíš naopak. Ty reklamy, kdy už se hrají koledy, tak člověk už se potom nemá na co těšit, kdy už se mluví o tom, jaké jsou tržby v těch supermarketech, ale to jsou známé věci, já nad tím nechci hromovat, ale tento trend se mi opravdu nelíbí. Já myslím, že člověk, když se připravuje na nějakou návštěvu, tak se také zklidní, soustředí se na to, co chce připravit, soustředí se na to třeba, o čem chce s tím člověkem pohovořit. A zrovna tak, když se připravujeme na ty Vánoce, tak bychom měli právě také trochu mít klid srdce, nějak se zastavit a rozhlédnout se.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co vy osobně se těšíte, pane biskupe?
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak já se těším na bohoslužby, protože vždycky potkám mnoho lidí, ta nálada při těch bohoslužbách je zase trochu jiná než během roku, a také se snažím navštívit lidi, kteří jsou osamoceni a trochu je potěšit jenom svou přítomností. Protože myslím, že bychom neměli zapomínat na ty, kteří nemůžou slavit Vánoce s druhými.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik konstatování světícího biskupa pražského Václava Malého na závěr dnešního vydání Jak to vidí. Já vám děkuji za postřehy a přeji vám i samozřejmě všem posluchačům hezký a příjemný a klidný advent.
Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já přeji posluchačům nejen klidný víkend, advent, ale opravdu radostné Vánoce, do kterých vplují v klidu z té adventní doby.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se připojuje a přeje příjemný poslech další pořadů Českého rozhlasu.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka