Přepis: Jak to vidí Václav Hořejší – 9. března 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijal molekulární imunolog prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, člen rady pro výzkum vývoj a inovace, dobrý den vám přeji.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se vás například na to, zda máme ordinovat očkovací látky či léčiva, které neprošly řádným schválením. Jaké ambice má česká věda a jaký je hlas odborné veřejnosti. Přeji nerušený poslech. V České republice druhý týden platí zpřísněná protiepidemická opatření. Dnes začíná druhé kolo povinného testování ve firmách. Zaměstnavatelé také musejí vést evidenci samotestů zaměstnavatelů. Dál se očkuje, lidé omezili mobilitu a podle čísel a údajů z webu ministerstva zdravotnictví se ukazuje, že šíření covidu-19 v České republice zpomaluje. Pokud budeme vycházet z reprodukčního čísla, které kleslo po měsíci pod hodnotu 1. Jsme pane profesore Hořejší, na dobré cestě?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Určitě jsme dobré cestě, otázka je na jak moc dobré cestě. Jestli a dostatečně dobré cestě k tomu, abychom dosáhli během nějaké nedlouhé, na nepříliš dlouhé doby stavu, který by umožňoval opravdu se dostat třeba do situace, jako mají dneska ve Velké Británii. A přitom ještě před několika týdny to bylo srovnatelné u nás. Tak uvidíme a já jsem takový opatrný optimista, že tomu tak bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zatím tedy podle vašeho názoru je ještě příliš brzy říct, jestli ta nová opatření zabrala?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Rozhodně je příliš brzy, protože je to teprve pár dní, kdy vidíme, že ty nárůsty denní se trošku zmenšují. Ale pořád ještě to není tak přesvědčivé, abychom mohli jít. Uvidíme za týden, já si myslím, že počkejme týden a uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kde, respektive v čem ještě vy vidíte případné rezervy? Co udělat tak, jak to udělali v Británii, ale tam je podstatně vyšší proočkovanost než v České republice? U nás je pořád nedostatek vakcín, byť jsou statisíce dávek na cestě podle ministra zdravotnictví pana Blatného.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ty rezervy jsou, vy jste to vlastně řekla. Taky Jedna z nich je, a to je ta naše hlavní naděje to očkování. To znamená, kdyby to bývalo bylo tak, jak jsme původně počítali, že už během února tady bude já nevím milion dávek k dispozici já a v těch dalších měsících tak, že někdy v květnu bude proočkováno těch 2-3 miliony těch nejvíc ohrožených, tak bychom byli v úplně jiné situaci. Tomu tak není, není to naší vinou. Je to proto, že zkrátka ty výrobní firmy nedodržely ty svoje sliby a trošku se to zdrželo. Takže to je jedna věc. Samozřejmě to očkování to je zásadní věc. Druhá věc je, že pořád se zdá, že lidé často ta opatření, která jsou teď přijatá, která by se měla dodržovat, takže nedodržují dostatečně. S tím nevím, co se dá dělat. Přesvědčovat ty lidi, ale je tady bohužel velká skupina lidí takových, kteří z nějaké takové jako ze zásady nechtějí dodržovat a považují to dokonce za nějakou svoji, nějaký svůj odpor vůči současné vládě, proti premiérovi a tak dále. No a někteří to dělají prostě jenom hlouposti. No a poslední věc taková, že pořád zůstává taková rezerva v tom, že nejvíc se řeší ten virus na pracovištích. A nejsem si jist, jestli ta opatření, která zatím byla přijata, jestli nejsou příliš polovičatá a jestli se, jestli se opravdu nemělo sáhnout k tomu aspoň v některých podnicích tam, kde je třeba povaha té práce taková, že hodně umožňuje šíření toho viru, tak jestli ty podniky nevypnout na 2 týdny a tím tam opravdu přerušit to zásadním způsobem šíření toho viru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle ministra průmyslu a obchodu Havlíčka zdrojem šíření viru nejsou velké továrny a provozy. On opakuje, že klíčem ke zpomalení šíření nákazy je snížení mobility. Co si o tom myslíte? Máme, pane profesore Hořejší, vlastně přesná data víme, že pokud by došlo k uzavření provozu, řekněme k tvrdému lockdownu, protože zatím je to v podstatě jenom zpřísnění těch opatření, co to přinese?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, já nevím pan dvojministr Havlíček když to zpochybňuje, že se to šíří na pracovištích, no tak tím zpochybňuje závěry z cesty několika opravdu solidně udělaných studií zahraničních, které jasně ukazují, že na těch pracovištích a v domácnostech se to šíří nejvíc. Dohromady tyhle ty dva zdroje a samozřejmě, že v těch domácnostech to je zase tak, že to spolu souvisí, že, že si to ten člověk přinese z té práce a naopak z té domácnosti se to přenese do toho na to pracoviště. No, tak tyhle ty 2 zdroje ty domácnosti a ta pracoviště dohromady představují asi 80 % všech přenosů. Takže to se ví celosvětově, že to tak je. Tak já nevím jako, jestli o tom máme pochybovat. Je to prostě tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná bych ještě doplnila jeho slova, doufám, že se slyšíme trochu nám nás spojení zlobí. Ve výrobních halách se podle něj potkávají stále titíž lidé a zaměstnavatel je schopen je do značné míry izolovat a větší firmy už dnes, to je výrok starý pár dní, testují a testují dobře. A jak jsem řekla v úvodu, tak bude se testovat ještě více.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, to je asi pravda, že by to tak mohlo být. Ale uvědomme si ještě to, že třeba ty testy, které se teď používají, to jsou ty antigenní testy a ty nejsou dostatečně citlivé. Takže ano, zaplať pán bůh za to, že se aspoň testuje, ale já jsem jenom říkal, že poslední taková rezerva, která zbývá, kdyby se ukázalo, že ta opatření nefungují tak, jak se očekávalo, tak se dá ještě omezit teda to fungování zvláště těch velkých podniků a takových podniků, u kterých z povahy té práce, která /nesrozumitelné/ lidi jsou blízko u sebe, že třeba ani nemůžu nosit roušky, tak tam by byla teda ta rezerva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čelíme nyní třeba alespoň vrcholu té pandemie lze to takhle říct? Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného bude tento týden z hlediska potřeby lůžek na jednotky, na jednotkách intenzivní péče nejkritičtější.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Zdá se, že teďko jsme opravdu na vrcholu té nynější vlny vlastně už čtvrté. A jak jsme před chvilkou se dohodli, tak věříme tomu, že za týden to už bude lepší a že už budeme za vrcholem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se díváte na zavedení pracovní povinnosti pro zdravotníky z ambulancí? Pomohla by nám mimochodem nyní třeba již demontována letňanská nemocnice. Dávala by smysl?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Tak u těch ambulantních lékařů tam je to velice sporné, protože samozřejmě ty ambulantní lékaři není pravda, že by neměli co dělat. To mají vždycky nebo většinou plné čekárny. Jsou to lidé, kteří potřebujou i péči, takže kdybychom to zavřeli, tak bychom dostali, tak myslím jsme najednou byli v nějakém jiném zdravotním problému. No a co se týká té polní nemocnice, co byla v Letňanech. Tam se trochu divím, že vůbec se zřizovala, když se nakonec ukázalo, že hlavním problémem je, že do ní není vhodný personál a tenhle ten problém trvá. Takže si myslím, že by se těžko asi dalo uvažovat o znovuzprovoznění, když ten problém s personálem máme, s vyškoleným personálem specializovaným.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je něco, pane Hořejší, zásadního, co nám pořád i po roce s pandemií, respektive v pandemii stále uniká? Co jsme prostě přehlédli, na co se nepoukazuje, co jsme třeba nepochopili?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
To já nevím, jestli ta otázka se týká prostě našeho toho, jak je na celém světě, že jsme nepochopili nebo specificky v České republice. Ale pokud bychom třeba říkali, mluvili o tom, co nás překvapilo třeba ve srovnání s tím, co jsme o té na pandemii věděli někdy před půlrokem nebo ještě déle v těch začátcích. Tak určitě nás překvapilo to, že se vyskytují nyní takové ty nepříjemné nebezpečné varianty toho viru tou mutací. My jsme si, já jsem opravdu v některých těch rozhovorech někdy na jaře říkal, že ty obavy z tohohle jsou liché, protože tenhle ten virus mutuje pomalu ve srovnání s některými jinými, ale zvláště to, že třeba si nemůže dovolit mutovat tu část toho genomu, která kóduje ta kritická místa pro ten virus, protože ta jsou tak, ta jsou, ta se nemůžou měnit, jinak by ten virus přestal fungovat. A ono se ukázalo, že to tak není. Je to zkrátka tím, že ten virus přeskočil na člověka velice nedávno a teď teprve v té lidské populaci se optimalizuje na toho nového hostitele. Takže tohle to je nepříjemné překvapení, a to nám ještě může tu situaci velice zkomplikovat. Protože jak víme, tak existují varianty takové, které jsou částečně odolné proti očkování těmi současnými vakcínami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A bude nutné, promiňte, třeba ty stávající vakcíny, kterými se už očkuje nebo které jsou ve vývoji, nějakým způsobem upravit, modifikovat, aby byly vůči těm dalším a dalším mutacím odolnější, efekty, aby měly efekt?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
To se brzy ukáže, protože je, je určitě už dokázané, že některé z těch variant, to znamená to takzvaná brazilská, ta jihoafrická a určitě jich je po světě víc a vznikají průběžně, protože zvlášť tím, jak a postupuje to očkování, tak se potom už nemůžou uplatnit ty varianty, na které to očkování platí a naopak je to s výhodou začnou uplatňovat ty, které jsou aspoň částečně odolné. Takže my brzy se dozvíme, jestli se šíří takové varianty a jak se chovají vůči těm lidem, kteří už jsou očkovaní. Já jsem takový jako částečně optimistický v tom, že ta odolnost není stoprocentní, že je jenom částečná a že i to očkování první z aspoň zčásti, z 50 %, dejme tomu, bude fungovat a pokud jde o ty, takže zkrátka je, je to takhle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, možná jste se chtěl dostat, pane Hořejší, i k tomu, že vlastně kvůli těm novým mutacím obnovilo Česko vývoj své vlastní vakcíny. Měli bychom mít či nemít tuto ambici?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já se v téhle té otázce výrazně liším od většiny svých kolegů, kteří říkají, že ten plán na nějakou českou vakcínu je hloupost a že to je zbytečné vyhazování peněz. Já s nimi musím souhlasit v tom, že to rozhodně nemůže nějakým způsobem řešit tu současnou situaci. To znamená dneska už existují kvalitní vakcíny, které i u nás používáme a některé další, které třeba začneme také používat. Ale myslím si, že by to bylo dobré z takových strategických důvodů. Ani ne tak možná kvůli těm novým variantám proti tomuto viru, protože i pokud by jejich potřeba nastane těch nových vakcín, tak se toho rychle ujmou ty už osvědčené firmy, které to umí a snadno zmodifikují ty svoje současné varianty. Ale myslím si, že by to bylo dobré z takových strategických důvodů. Protože musíme počítat s tím, že i v budoucnosti budou přicházet nové pandemie, ať už koronavirům nebo chřipkového viru, nebo bůh ví jakých jiných. A v minulosti, poměrně dávné minulosti Československo tehdejší bývalo takovou až skoro velmocí ve výrobě a vývoji vakcín. A tohle to jsme ztratili a vidíme, že dneska už i některé jiné země. Teď víme, že existuje nějaká iniciativa Rakousko, Dánsko-izraelská, že se pokoušejí o něco takového, aby, aby se stali nezávislými třeba na těch farmaceutických firmách a vůbec na nějakých těch geopolitický vlivech a tak dále. Takže já bych docela přimlouval za to, aby se to pojalo jako takový strategický plán k tomu, abychom si tady vybudovali vůbec schopnost a celou infrastrukturu výroby, výroby a vývoje očkovacích látek. A možná dokonce ještě větší ambici, abychom tady obnovili náš kdysi velice silný farmaceutický průmysl, který by byl schopen vyrábět třeba léčiva na neziskové bázi. Protože je spousta takových léků, o kterých soukromé firmy, které /nesrozumitelné/ samozřejmě na základě zisku, nemají zájem, protože třeba těch pacientů potenciálních je málo a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Například Italové také pracují na vlastní očkovací látce. Minulý týden už začali testovat na dobrovolnících. Myslíte, že posune neúspěch těch vakcín proti koronaviru aktuálně medicínu i vědu k dalším poznatkům, poznáním?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, ono se to vlastně už stalo, protože se sice vědělo, že ten pokrok ve vývoji například vakcín je veliký. Už poslední 20 let se na tom pracovalo velice urgentně. Ale teprve ten silný impuls, který teď přišel s tou pandemií ukázal, že se to skutečně už dotáhlo do užitečného konce a dokonce až takovým ohromujícím způsobem a že.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Až do delta svalu.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano a ukazuje to opravdu, že ten význam vědy, výzkumu a potom těch, toho transferu, těhle těch znalostí do aplikační sféry je strašně důležitý. Já jsem docela rád, že se to takovým způsobem ukázalo a že se potvrdilo, že ta věda i ten základní výzkum, že je strašně důležitý, bez kterého by to nešlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O své poznatky i názory se s námi dnes dělí molekulární imunolog prof. Václav Hořejší, člen rady pro výzkum vývoj a inovace. 2/3 lidí v České republice se chtějí nechat očkovat proti koronaviru. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas. Vakcínu rozhodně odmítá 19 % respondentů. Každopádně vzrostl počet lidí, kteří se očkovat chtějí. Zatím se u nás očkují prioritní skupiny, tedy zdravotníci senioři nad 80 let nebo učitelé. Do systému se už mohou registrovat i senioři starší 70 let. Očkují se, pane Hořejší ti, kteří mají být očkováni, postupujeme logicky správně?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, ustupujeme logicky správně a i tak jako morálně správně, protože se tímhle tím se chrání skupiny, které jsou nejvíce ohroženy na životě, anebo těžkými zdravotními komplikacemi. A i kdybychom odhlédli od toho, jestli ti lidé umřou, tak i pro ten zbytek populace je nejdůležitější to, že, že právě tyto rizikové skupiny potom co onemocní, naplní ty kapacity našich nemocnic, a to je velký problém i pro celou další populaci. Protože když jsou zahlceny jednotky intenzivní péče těmito pacienty, tak se potom nedostane místo ani pro lidi, kteří by tam potřebovali být z úplně jiných důvodů. Takže je to jak z takového humanitárního tak z toho praktického hlediska správná strategie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co je zajímavé, lidem není jedno, jak ukázal tento průzkum, jakou vakcínu dostanou. 75 % respondentů průzkumu by si přálo, aby se mohli vybrat, jakou si nechají naočkovat. Jednoznačně největší zájem je o vakcíny firem Pfizer BioNtech, 40 % respondentů by si přálo tuto vakcínu. Další v pořadí je AstraZeneca, kterou preferuje 27 % lidí. Hned po ní je to Moderna. Naopak nejnižší důvěru mají dotazovaní k čínské Sinopharm. Tu by si nechalo píchnout pouze jedno procento dotázaných. A co je také zajímavé, když jsme hovořili o obnoveném vývoji české vakcíny, tak čtvrtina dotázaných podle Medianu by před ruskou vakcínou Sputnik dala přednost české vakcíně pokud by, byla dostupná. Jak se na to díváte? Podle čeho vy byste se rozhodoval, pokud byste se měl rozhodnout?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Co je potřeba říct, že z odborného hlediska není prakticky žádný rozdíl v činnosti a bezpečnosti těch doposud schválených vakcín, který má, ty které jsou u nás schváleny v Evropské unii. Takže tam není co řešit a je to spíš taková otázka, já nevím nějaká, možná nějakých nepravdivých informací, zpráv. Skutečně první zprávy byly, že ta AstraZeneca má nižší účinnost než ty ostatní. Pak ty následující studie ukázaly, že to vlastně je prakticky stejné, takže tam bych opravdu nijak neváhál. Co se týká těch ostatních vakcín, které zatím v Evropské unii nebo v naší republice schválené nejsou, tak by bylo ideální, kdyby schválené byly. Ale vzhledem k tomu, že jsou ty komplikaci s dodávkami schválených vakcín. Tak já bych zase na rozdíl od mnoha svých kolegů nebyl ani proti takovému mimořádnému kroku, následoval bych příklad třeba Maďarska nebo Srbska, které ty takzvané východní vakcíny používají, protože i k nim existuje dostatečné množství informací, které potvrzují, že jsou kvalitní, spolehlivé a bezpečné, takže uvědomme si, že vlastně už byly aplikovány více než milionu lidí a žádné zprávy o nějakých nepříznivých důsledcích nebo neúčinnosti tady nejsou, takže já bych bral i ty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je tedy podle vašeho názoru, pane Hořejší, dostatek relevantních, vědecky ověřených informací, teď mluvíme o dosud neschválených vakcínách schválených Evropskou lékovou agenturou. Dostatek informací a hodnocení nejenom o účinnosti a bezpečnosti samozřejmě efektu, ale také o výrobě, o produkci, protože například v Rakousku nebo v Německu by nenamítali proti ruské vakcíně Sputnik, ale chtěli by si jí vyrábět na svém území.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
To je docela oprávněný názor. To bylo fajn. I pro mě by to bylo lepší, kdyby se to vyrábělo tady, ale zase nemám opravdu žádné informace o tom, že by se ten výrobní proces někde v Rusku nebo Číně, že by byl nějaký špatný a že bychom z toho měli mít nějaké obavy. Opravdu nemám žádné takové informace. A spíš to považuju za nějaké takové předsudky, když si u nás myslíme, no jo ty Rusové a Číňani ty jsou takový patlalové, nic neumí udělat. Takhle bych to určitě nebral. Mně se spíš zdá, že ty námitky vůči těm ruským a čínským produktům jsou takového jako politickoideologického nějakého charakteru, že jsou současní, bohužel takového té situace, kdy mnoho lidí u nás považuje Rusko a Čínu v podstatě za nepřítele, a to je špatně a já si myslím, že bychom se měli snažit být dobrými partnery i těchto zemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem na Slovensku, kam nechal premiér Igor Matovič dovést aktuálně přes kolem 200 000 dávek, nasmlouvány jsou 2 000 000. Tak použití té vakcíny ta dostala výjimku od ministerstva zdravotnictví do konce srpna. A zodpovědnost za aplikaci má přebírat lékař, co si myslíte o takovém postupu?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Přebírat lékař, to je asi opravdu hloupost. A to, co se stalo na Slovensku, jako přestože souhlasím s tím, že zrovna tak je to třeba v tom Maďarsku, že, že i kdyby vzali tu ruskou nebo čínskou vakcínu, takže já bych proti tomu nic neměl. Ale proti čemu bych měl teda, že ti politici slovenští jednají takovýmhle partyzánským způsobem. Prostě bych předpokládal, že, že se na tom dohodne aspoň vláda a že ten premiér neudělá prostě takovým jako způsoby jako načerno nějak. To myslím, že je opravdu špatně a že takhle by se politikové chovat neměl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jste ve společnosti Českého rozhlasu, prostor pro své názory má prof. Václav Hořejší, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Někteří vědci či lékaři striktně odmítají, například Ruskou nebo čínskou vakcínou nebo jiné látky nebo léčiva. Hodně se v posledním období debatuje například o léčivu Ivermektin. Někdo ho vítá, jiný, jiný s tím má problém. Obecně řečeno, pane Hořejší, jaký signál vysílají takové veřejné debaty odborníků i politiků, ale hlavně vědců o tak odborných specifických věcech, jako jsou očkovací látky nebo léčivá, které, kterými laická veřejnost prostě nerozumíme? Když se podíváme na příbalový leták jakéhokoliv léku nebo léčiva tak většinou asi skončíme u toho takzvaného perexu.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
A já si myslím, že tahle ta situace je docela příznivá v tom, že se veřejnost může seznámit s tím, jak to opravdu funguje, co je takzvaná medicína založená na důkazech. A to je krásný příklad zvlášť když říkáte ten Ivermektin nebo některé jiné takové látky, které údajně by měly fungovat. Ale chybí tady jasný výsledek solidních klinických studií, které tyhle ty studie mají svoje pravidla jasná a pokud nejsou vykonány a pokud je to založené jenom na tom, že nějaký lékař třeba řekne, no já jsem to dával svým pacientům a ono to fungovalo. No, to je špatně, protože on tam neměl ty kontroly těch pacientů, kteří to nebrali. Prostě to je podstatou té klinické studie, že tam jsou skupiny dobře definované, o kterých ani ten lékař neví, která je která a teprve na závěr té studie se vyhodnotí, jestli to opravdu fungovalo, jestli si statisticky významné ten efekt a tak dále. Takže aspoň lidé, kteří jsou ochotni přemýšlet, tak by měli uznat, že tohle to je důležité, že nejdřív musí být ta tvrdá fakta a potom teprve říkat něco o tom, jestli něco funguje nebo nefunguje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázky je také, co si pak z toho jako laik vzít, jak to může působit na veřejnost, která dostává denně desítky, stovky nejrůznějších informací, a když hovoříme opět o vakcínách nebo o léčivách, tak vlastně má pak z toho docela zmatek. Víte čemu věřit?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, pro mě je veliké zklamání, že část takových těch lékařských elit opravdu zklamala v téhle té situaci. To znamená, že buď není ochotná přijmout to, že opravdu léky fungují, pokud je prokázána ověření /nesrozumitelné/ činnost, to je jedna věc. A ještě daleko víc mě zklamalo to, jaký byl postoj mnoha takových lékařských celebrity, takže to oblíbených v médiích a vůbec k té pandemii covid-19. To znamená lidé, kteří to zlehčovali, kteří kritizovali ta přísnější opatření a kteří nakonec ovlivnili i rozhodování vlády a přispěli k tomu, že jsme na tom teďka tak špatně. To je pro mě veliké zklamání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kde hledat relevantní zdroje informací pro zájemce? Často se například cituje časopis Lancet, ale samozřejmě je tady celá řada i jiných seriózních zdrojů, které pracují s fakty.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já si myslím, že pro širokou veřejnost opravdu časopisy typu Lacent, opravdu odborné časopisy nejsou tím správným zdrojem. Ale je tady spousta opravdu zdrojů, na které se můžeme spolehnout. Já bych tady vyzvedl třeba webové stránky u nás iniciativy Sníh, která se tomuhle tomu dlouhodobě věnuje nebo na webové stránky ministerstva zdravotnictví. Tak tam se dostanete prostě na stránky, které se opravdu zabývají a denně jsou aktualizovány s konkrétními věcmi, které se týkají té nynější pandemie. Lidé, kteří vládnou nějakým cizím jazykem, tak se můžou podívat třeba na stránky Světové zdravotnické organizace, takže těch zdrojů je opravdu dost a každý, kdo se aspoň trochu vyzná v hledání na internetu, tak si je snadno najde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Doporučuje imunolog prof. Václav Hořejší, člen rady pro výzkum vývoj a inovace. Děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji vám hezký den, na slyšenou.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Na shledanou, děkuji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude Adam Černý, zahraničně politický komentátor a předseda Syndikátu novinářů v České republice. Příjemný poslech dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.