Přepis: Jak to vidí Václav Hořejší – 4. května 2022

4. květen 2022

Hostem byl imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes molekulární imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, dobrý den.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Snaží se Spojené státy vést zástupnou válku proti Rusku za využití konfliktu na Ukrajině? Uchýlil by se Kreml k použití jaderných zbraní? Jak se může demokratický svět účinně bránit a kdy bude k dispozici vakcína účinná proti covidu a chřipce zároveň? To jsou některá z témat, která dnes hodláme probrat. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Dnes je to sedmdesátý den války na Ukrajině, s jakými pocity ji sledujete?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Tohle to je opravdu ožehavá otázka a já řeknu něco, co možná se vám nebo některým lidem nebude líbit. Tak za prvé je potřeba říct, že to vidím tak, že naprosto jednoznačně, že to co udělalo Rusko, je naprosto neomluvitelné, neospravedlnitelné, prostě hrozné. Přepadení sousedního státu bez jakéhokoliv jasného varování, nepřijatelné. Na druhé straně mě hrozně mrzí, ale mě to štve, že tohle to vůbec se nemuselo stát, protože už v posledních 20 letech se to začalo odvíjet a takovým kritickým momentem bylo to, co se stalo v roce 2014 v Kyjevě, kdy došlo k tomu vlastně násilnému takovému převratu, kdy byla svržena vláda tehdejší, která byla, pocházela z demokratických voleb. Prezident, který vzešel z demokratických voleb. A od téhle té chvíle se to začalo všechno kazit. A hrozně mě mrzí, že tenkrát, když byla tahle ta krize v tom v Kyjevě v roce 2014, tak ta měla být ukončena dohodou, která byla, jestli si dobře pamatuju, podepsána 22. února tenkrát v tom roce třemi ministry zahraničí evropských států, Německa, Francie, Polska, zástupcem tehdejší ukrajinské vlády a zástupcem demonstrantů, kteří tam byly. A to byla velmi dobrá dohoda, a když to přinesli těm demonstrantům na ten, na to náměstí, tak ty jí naprosto odmítli a během krátké doby prostě vypudili ty politiky, které neměli rádi a prostě došlo k převratu. Ti, ten prezident Janukovyč a mnozí další utekli pryč a po tom byla další šance o rok později. V roce 2015 byly takzvané minské dohody dvě, které taky dávaly možnost, jak se to má udělat. Zase to bylo podepsáno představiteli západu i Ruska i Ukrajiny, ale prostě můj dojem je, že zvláště Ukrajina na tom neměla zájem, protože je to trochu pochopitelné, že se domnívali, že a právem domnívali, že ta území, která se odtrhla, jako ty separatistické, takzvané lidové republiky, plus ten Krym, že jim patří a že nepřichází v úvahu, aby se podle těch minských dohod něco stalo takového, že by dostali třeba nějakou vysokou autonomii tahle ta území a na základě toho, že by se jednalo. A pravděpodobně doufali v to, že ta území opět dobijí podobným způsobem jako několik let předtím se stalo v Chorvatsku, kdy Chorvatsko vlastně vojensky taky se zmocnilo zpátky těch území, která jim předtím byla odcizena vlastně během té občanské války. Ta část toho území, kde byla, kde byli ve většině Srbové. No, tak tohle to všechno vedlo k tomu, co se stalo teď vlastně toho 24. února. A jak znovu zdůrazňuji, to naprosto neospravedlňuje ty Rusy, co, co udělali. Ale na druhé straně si musíme být vědomi i těch kořenů tohohle toho problém. A mně se zda, já ještě, promiňte, já to ještě dopovím, takhle mně se zdá, že ta situace je velice podobná tomu, jako když máte dům se zahradou, vedle toho máte zlého souseda, který je, je psychicky labilní a prostě zlý člověk. A vy, on vám prostě pořád něco vytýká, že hlučíte na zahradě, že máte psa, kterej tam štěká, že si stavíte na zahradě něco, co se mu nelíbí a já nevím něco takového. A vy říkáte, ale já na tom přece mám zákonný nárok. Zrovna tak jako ta Ukrajina má zákonný nárok na to, aby vstoupila do NATO, třebaže, že jo. A vy říkáte, to je všechno v pořádku. A nakonec prostě to, že ho takhle ignorujete, nechcete s ním jednat, nechce tomu ani v ničem malém ustoupit, tak nakonec oni jednou v noci přijde, zapálí vám barák. Zahyne tam půlka naší rodiny, bude soud, oni ho odsoudí na doživotí.

Vladimír KROC, moderátor
Pane profesore, rozumím, ale nemůžu vás nechat tak dlouho mluvit, nezlobte se. Byl by to dlouhý monolog. 27. února jste na svém blogu zveřejnil, na mě to působilo jako kajícný text o tom, jak jste se mýlil, když jste zastával názor, že obavy z Ruska jsou neoprávněné, že skutečným nebezpečím je NATO. A myslel jste tu mluvu vážně, nebo jste opět změnil názor?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, asi jste mě dobře neposlouchal.

Vladimír KROC, moderátor
Já vás poslouchám velmi dobře.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ne, ne, ne, tak to jste teda nezaznamenal to, že já jsem řekl, že to, co udělalo to Rusko, je naprosto neospravedlnitelné.

Vladimír KROC, moderátor
Ale vždycky tam zazní, ale na druhou stranu.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, ale to ano, kdybyste se snažil být aspoň trochu objektivní, tak byste musel uznat, že to ale něco znamená, že to není takhle černobílé a že určitý díl /souzvuk zvuků/, toho co se stalo, opravdu spočívá na nás.

Vladimír KROC, moderátor
Britský spisovatel, novinář a politický analytik Anatol Liven napsal, že Spojené státy se pod záminkou pomoci Ukrajině snaží vést zástupnou válku proti Rusku. Vy se s tímto názorem ztotožňujete?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Mně se zdá, že to je docela pravděpodobné, že to původně tak asi nebylo, ale když se začalo zdát, že ta Ukrajina, ta ukrajinská armáda docela úspěšně vzdoruje té ruské invazi, takže se asi změnily plány a že skutečně tomu tak je. Opravdu se mi zdá, že v současné době a už je to, takových nejmíň 6 týdnů to trvá, že to vypadá jakože západ má, hlavně Spojené státy, že mají dojem, že opravdu je šance na to, že v té válce Rusko prohraje a že to bude mít dalekosáhlé důsledky, že to bude mít důsledky takové, že se změní režim, že já bych to velice uvítal samozřejmě, kdyby se ten režim změnil. Takže by tam k moci přišli lidé, kteří byli prozápadně orientováni, prodemokraticky orientováni.

Vladimír KROC, moderátor
Ale ta pravděpodobnost je velmi malá, že by se to stalo?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Tato pravděpodobnost je velice malá, ano. Takže je potřeba z toho vycházet a nemá cenu si něco takového namlouvat, ale jinak opravdu se mi zdá, že teď to tak je, že se vede válka, ve které západ dodává zbraně, Ukrajina dodává lidi a že to je špatně. Já jsem v podstatě pacifista. A já si myslím, že úplně zásadní, nejhorší zlo je válka jako taková, až zabíjení lidí v té válce. Takže to, jak se ta válka prodlužuje a je docela šance, že to bude trvat velmi dlouho ještě, že tam zahyne spousta lidí, že to bude mít tragické následky pro celý svět.

Vladimír KROC, moderátor
Ale ten, kdo teď není ochoten jednat, tak to je přece Vladimir Putin.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, teď, teď, teď není ochotný, to je naprosto pravda. To je tak, protože i on má pocit, že zvítězí a je zcela pravděpodobné, že se mu to splní bohužel. A jako z toho pacifistické hlediska by jediný smysl dávalo to, aby se zastavila ta válka. Aby ta strana, kterou já bych nazval rozumnější, které víc záleží na lidských životech, aby vyhlásila něco, čemu bych eufemisticky řekl jednostranné příměří.

Vladimír KROC, moderátor
A vás nezaráží, s jakou brutalitou postupují ruští vojáci proti civilnímu a i ruskojazyčnému obyvatelstvu? Něco takového přece je neomluvitelné.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, samozřejmě, vždyť já už to tady říkám po čtvrtý, že to je /souzvuk zvuků/ neomluvitelné.

Vladimír KROC, moderátor
Ano.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
A vy pořád jako se mě snažíte dotlačit do pozice.

Vladimír KROC, moderátor
Ne.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Že nějak toho Putina hájím /souzvuk zvuků/. Vy se mě ptáte, no to je přece samozřejmé. Říkám to už tolikrát, že opravdu je to hrozné, neomluvitelné, neospravedlnitelné. A byl bych hrozně rád, kdyby Putin a ti všichni, kteří způsobili tohle to, aby se postavili před mezinárodní soud, byli odsouzeni a doživotně seděli prostě po soudu v Haagu /souzvuk zvuků/.

Vladimír KROC, moderátor
Oba víme, že je to velmi nepravděpodobné.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Velmi nepravděpodobně, zrovna tak jako je nepravděpodobné, že by se při takovým soudem ocitli ti, kteří rozpoutali třeba tu válku v Iráku, protože to bylo taky zcela porušení mezinárodního práva a není to jediný případ.

Vladimír KROC, moderátor
Pane profesore a z čeho soudíte, že se Pentagon snaží využít ukrajinské krize k likvidaci Ruska? To je totiž to teze profesora Livena.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Mně to připadá docela logické, protože to Rusko už dlouhou dobu je vlastně považováno za takového nejprve jenom takovýho jako, jako ne partnera už ale soupeře a nyní se to přelívá docela pochopitelně do pozice nepřítele. A to, že Rusko je jadernou supervelmocí, to je fakt, a kdyby se ta situace nějak změnila, tak samozřejmě pro západ a zvlášť pro Spojené státy by to bylo jedině výhodné, aby se zbavila takového nebezpečného soupeře nebo nepřítele a to pokud možno nějakým mírovým způsobem. Bohužel snahy o něco takového, co by bylo ideální, jsou spojený s obrovskými riziky. A to tak, že pokud to Rusko a já si myslím, že to tak určitě je, nepřijme možnost toho, že by v tom konfliktu prohrálo, no tak použije všechny zbraně, které má k dispozici, a to může být naprosto fatální důsledky pro celý svět.

Vladimír KROC, moderátor
No, právě jsem se chtěl ptát na to, jestli to není možná i ne zcela správné pochopení výroku amerických politiků, protože jestliže Spojené státy chtějí a vy jste to jinými slovy řekl, oslabit Putinův režim natolik, aby nemohl na příště páchat tak primitivní a brutální zlo, jako je teď na Ukrajině, tak na tom asi není nic zlého?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Na tom není nic zlého.

Vladimír KROC, moderátor
Na tom postojí.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, to by bylo velmi dobré, kdyby tomu tak bylo. Ale, když se podíváte na to, jak řada renomovaných politologů, komentátorů západních, jsou stejné názoru, podobného jako já a ten, který jste teďko citoval. Jsou to opravdu prominentní osoby, osobnosti, které něco takového říkají. Tak já v tomhle tom nejsem vůbec osamocený. Necítím se tím jako, že bych tím byl nějak diskvalifikován, prostě je to nějakým špatným názorem. A myslím si, že to klidně tak může být a může být i to, jak to říkáte vy, že, že to tak není, že ty Spojené státy se o nic takové nesnaží, že až dosáhne nějakého kritického bodu, kdyby to hrozilo opravdu vypuknutím třetí světové války, tak zařadí zpátečku a začne nějaké vážné jednání, uvidíme.

Vladimír KROC, moderátor
Proč ale podezřívat Spojené státy z toho, že chtějí přiživovat válku v Evropě kvůli vlastním zájmům? Není to tak, že se prostě Washington snaží stát na straně práva?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
To je pravda, snaží se stát na straně práva. Je to ve zcela v souladu s mezinárodním právem, když je nějaký stát napadený a ti ostatní mu pomáhají, tak, tak je to v pořádku, to je pravda. Ale nesmíme odhlédnout od toho, že tady máme co činit s opravdu, se speciálním případem, porušením mezinárodního práva. Porušilo ho tady, porušovala ho jaderná supervelmoc, a to docela mění okolnosti, protože pokud si řekneme, my za každou cenu budeme, je to prostě případ podobný, jaký jsem vám uváděl s tím zlým sousedem. Vy můžete postupovat pořád podle práva, on nebude mít pravdu a potom, když vám provede to, co jsem říkal, tak už je pozdě si stěžovat.

Vladimír KROC, moderátor
Jak by ale podle vás tedy měl západ nebo Kyjev, když zůstaneme u Ukrajiny, postupovat v tuto chvíli? Měl by činit nějaké ústupky, ale jaké?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, já jsem to říkal před chvílí. Já jsem řekl, že z toho pacifistického takového hlediska by bylo ideální a samozřejmě, že se to nestane, kdyby ta ukrajinská strana v zájmu ušetření, jednak těch životů lidských, jednak toho nesmírného ničení veškerých prostě měst a objektů a infrastruktury v té zemi. Kdyby vyhlásila to, čemu bych řekl jednostranné příměří. To znamená, v podstatě by to znamenalo, vzdát se, jako říct, my končíme, nebudeme dál násilně odporovat tomu, tomu, co jste udělali. Budeme se spoléhat na nějakou pasivní rezistenci. Budeme volat po mezinárodním odsouzení a jednání. No a jak by to nakonec, každá válka nakonec skončí nějakým příměřím nebo nějakou smlouvou nebo aspoň uznáním statutu quo. No a ten pravděpodobně podle mého názoru bohužel skončí tak, že ta Ukrajina bude muset udělat ty územní ústupky. Pokud to ovšem nebude tak, jak jsme před chvílí říkali a celé to skončí nějak daleko hůř.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes prof. Václav Hořejší. Propagandista Kremlu Dmitrij Kiseljov začátkem týdne hrozil použitím jaderných zbraní, konkrétně podmořského dronu Poseidon, který by prý mohl zlikvidovat Velkou Británii, pokud bude dál podporovat Ukrajinu. Co myslíte, uchýlil by se diktátor v Kremlu k takovému kroku?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já si myslím, že by se k tomu uchýlil v případě, že by to opravdu vypadalo, že Rusko definitivně prohrává, že ten režim padne, že dokonce fyzicky možná budou likvidováni jeho představitelé a několikrát to oni zopakovali, že ty jaderné zbraně použijí v případě, že by Rusku hrozilo existenciální nebezpečí. To, co je existenciální nebezpečí, záleží jenom na jejich definici, takže klidně se to může stát. A já se obávám, že jestli jsme si všichni všimli, že začínají se množit případy toho, že na ruské straně poblíž ukrajinské hranice vybuchují nějaké prostě, jsou tam podnikány zřejmě buďto nějaké diverzní akce nebo, nebo jsou to útoky přeshraniční, kdy jsou poškozovány ruská zařízení. No a pokud se tohle to bude dál šířit, tak já očekávám, že se může stát, že Rusové napadnou třeba nějaký transport, ještě třeba na polském území, který tam přiváží nějakou tu výzbroj. No a to už bude vlastně útok na členskou zemi NATO, a to zase bude měnit situaci. A teď je otázka, jestli se třeba i nějaký ten jaderný konflikt dá udržet v nějaké přijatelné jenom té taktické úrovni. To znamená, že by se přeházely po sobě malé atomové bomby hirošimského typu.

Vladimír KROC, moderátor
Málo o tom vím, ale asi to nejde, protože podle toho co.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Asi to nejde.

Vladimír KROC, moderátor
Co slýchám od expertů, tak je to velmi nepravděpodobné. Ale není tohle to přesně to, oč propracované ruské propagandě jde, abychom se děsili možnosti, že opravdu sáhnou ke svému jadernému arzenálu?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, to je taky pravda. Já jenom teď říkám svůj názor a byl bych hrozně rád, kdybych se mýlil, kdyby to byla opravdu jenom propaganda, kdyby ani v tom nejkritičtějším momentě oni k ničemu takovému nesáhli, to bychom byli všichni samozřejmě rádi. Ale mně to připadá, že to je taková trochu jako ta hrana kuře, jak se říká. To znamená, když ti účastníci tehdy prostě dvěma auty jedou silnicí proti sobě a kdo první uhne, tak je kuře. Ale bohužel se může stát, že nikdo nechce být to kuře, že oba zahynou.

Vladimír KROC, moderátor
Ale to je sebezničující postoj. Na druhou stranu.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Počkejte sebezničující postoj a já bych chtěl /souzvuk zvuků/. To Rusko má jednu velkou výhodu, je hrozně veliké. Já si myslím, že při takovém zničujícím světovém konfliktu by mělo právě tu výhodu toho, že například ve srovnání se západní Evropou, která je asi 10× víc zalidněná plošně, než to Rusko, tak oni určitě mají vybudované někde na Sibiři, prostě lokality tam, kde by to lépe přežili než my.

Vladimír KROC, moderátor
Dobře, ale dá se něčemu takovému ustupovat, je opravdu rozumný ten pacifický postoj, který už jste tady dvakrát zdůraznil? Nemělo by to být obráceně, že by západ měl naopak postupovat možná tvrději vůči Kremlu?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No jistě, že to je možné, ale je to ta hrana na kuře. To znamená, jestli chcete riskovat opravdu ten nejhorší výsledek, tak je možné do toho jít. Já jenom doufám, že ti politici, kteří tohle to mají na starost, takhle riskantně jednat nebudou. A že si včas uvědomí, co by se všechno mohlo stát a že dojde opravdu k nějakému jednání, při kterém dojde k ústupkům tomuhle tomu agresorovi a ty důsledky se budou řešit potom později. Já bych k tomu měl jednu věc. Už je to asi víc než 40 let, kdy Turecko obsadilo severní část Kypru vojensky, úplně, úplně brutálně. Celkem žádné sankce se nekonaly. Do dneška to tak trvá. Severokyperská republika nikým uznána a existuje. Naši turisté tam jezdí na dovolenou a nic se neděje.

Vladimír KROC, moderátor
Je tam levněji než v té řecké části, tak tam jezdí na dovolenou, ale byl to myslím /souzvuk zvuků/.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Do turecké části se jezdí taky na dovolenou.

Vladimír KROC, moderátor
Říkám ano, no právě proto, že je tam levněji, tak tam jezdí Češi. Pane profesore, zpátky k té Ukrajině, zase cituji vaše slova, není myslitelné, aby jakýkoliv slušný člověk obhajoval nynější ruskou agresi. To jste zopakoval i teď v našem rozhovoru. Já se přiznám, že tomu nerozumím. Nemáte pocit, že tím svým tvrzením přinejmenším minu toho putinovského režimu relativizujete?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já se domnívám, že je potřeba se na to dívat objektivně. A zrovna tak jako ti komentátoři, jednoho jste tady citoval, berou tohle to v úvahu. Ono teď už není nic platné. Prostě kritizovat to, že, že v těch uplynulých 20 letech byly, nebyly respektovány některé zájmy Ruska, které je možno považovat, aspoň z jejich hlediska za částečně legitimní, že nebyli hlavně respektovány ty sliby, které byly dány Gorbačovovy hned po tom, po té změně po roce 1989-1990. Tak to už je pláč nad rozlitým mlékem. To, že se něco udělalo špatně a mělo se udělat nějak jinak, už není nic platné a to máte pravdu v tomhle tom. Na druhé straně myslím, že je nepoctivé, prostě říkat, že dobře, tak my jsme teď vlastně de facto už ve válce, minimálně té informační válce. Ale už jako hodně lidí říká, že se účastníme už horké války a v rámci takové války je špatné cokoliv hodnotit jako špatné na té naší straně a jakoby tím pomáhat tomu nepříteli. Já tohle to neuznávám. Já si myslím, že je potřeba se dívat pravdě do očí a podívat se i na chyby, které se staly na naší straně.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je prof. Václav Hořejší. Najednou to vypadá, že na pozadí ukrajinské krize zmizel problém s novým koronavirem. Ale skutečnost je taková, že covid s námi stále zůstává, myslím i v nezanedbatelném množství případů. Jak vážný je to problém podle vás?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, v současnosti u nás to žádný vážný problém už není, když se díváme na ta čísla, na ta důležitá čísla. To znamená počty hospitalizovaných lidí. Lidí, kteří jsou na jednotkách intenzivní péče. Lidí, kteří umírají na tuhle tu nemoc, tak tahle ta všechna čísla jsou 10× až 20× nižší, než to bylo v těch nejhorších časech, v těch vlnách, v těch pěti vlnách, které nás postihly. No a to, že ta situace je teď takhle relativně dobrá a stále se zlepšuje, každým týdnem je to lepší. Tak je proto, že ne proto, že jak si někteří lidé myslí, že ten virus nějak oslábl a že už je méně nebezpečný, on je vlastně pořád stejný. Ale pohybuje se v úplně jiné populaci. A ta populace už je mnohem odolnější proti zvláště závažnému průběhu toho onemocnění, protože 90 % lidí nejméně se buď setkala s tím virem, prodělalo to nebo onemocnění, často ani o tom nevěděla. A hlavně čtyři miliony lidí z těch rizikových skupin byly z 95 % očkovány proti tomu. A celkově bylo očkováno asi, dneska už je to asi 65 % celé populace. No a tak ty protilátky, které máme, buď získané tím očkováním, anebo proděláním nemoci, tak ty brání tomu, aby ten virus i když infikuje sliznice nosní a horního traktu dýchacího, ale ve velké většině případů prakticky neškodně. Prostě nepronikne dál právě proto, že ten vnitřek toho organismu, zvláště ty plíce chrání už ty protilátky. Takže to je ten důvod. Na druhé straně musíme očekávat, že na podzim může přijít zase nějaká, minimálně vlnka teda nějaká. Protože ta odolnost klesá postupně s tím, jak jsme vzdáleni od té poslední dávky třetí, a to bych zdůraznil, že je důležité, aby lidi měli třetí dávku toho očkování. Tak se dá opravdu očekávat, že tím, jak slábne tahle odolnost, tak se bude objevovat víc případů těch vážnějších. Ale já věřím, že do té doby, do té, do toho podzimu, kdy i to počasí začne být vlastně naším trošku ne naším spojencem, takže budou k dispozici už lepší vakcíny proti těm současným variantám toho viru a hlavně, že budou k dispozici nějaká antivirotika, léky, prostě pilulku, kterou si vezmete jako aspirin a zabrání to vážnému průběhu.

Vladimír KROC, moderátor
Kdy bude jasné, jak to bude s vakcinací proti covidu-19 dál? Čeká nás čtvrtá posilující dávka?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já si myslím, že nás čeká čtvrtá posilující dávka. My máme takovou výhodu, že budeme moct už čerpat ze zkušeností v jiných zemí, kde už tohle to aplikují. Ve Spojených státech už hodně lidí dostalo čtvrtou dávku zvlášť v Izraeli, tam to bylo masivní. V některých dalších zemích už se s tím začalo také. Takže uvidíme, jak se to projeví právě třeba už v té, v tom okamžiku, kdy na konci léta, na začátku podzimu se mohou začít projevovat nové případy. A to by byl okamžik, jako nejpozději to by byl okamžik, kdyby byla na řadě ta čtvrtá dávka. No a myslím si, že do budoucnosti by to mohlo být tak, že bychom jednou za rok prostě se očkovali, zrovna tak jako očkujeme proti chřipce.

Vladimír KROC, moderátor
No a kdy může být dostupná jedna vakcína účinná proti covidu a chřipce zároveň?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, jedna vakcína to nebude, ale bude to směs dvou vakcín. Jako dobře víme, že malé děti se očkují /souzvuk zvuků/, které jsou smíchané dohromady.

Vladimír KROC, moderátor
Ale bude to jeden vpich?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Bude to jeden vpich, a to je, to je docela dobré a já se těším, že to opravdu tak bude a že konečně i ta naše populace bude rozumnější, co se týká očkování proti chřipce, protože u nás bohužel ta proočkovat proti chřipce vždycky byla méně než 10 procent.

Vladimír KROC, moderátor
Můžete to mít právě ten efekt, že se proti sezónní chřipce spolu s covidem nechá očkovat víc lidí, protože podle čísel, základní očkování proti covidu má skoro 7 milionu lidí, 6,8 tedy přes 4 miliony mají posilující dávku.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, to bych očekával, protože lidi se budou víc bát teda toho covidu, takže s tím se sveze i ta chřipka. Neměli bychom si nic namlouvat, chřipka není vůbec žádné mírné onemocní. Znám nějaké své známé, které na ní umřeli na chřipku. A je známo, že i během dobrých let, kdy je mírná chřipková epidemie, tak na ni umře několik stovek lidí. A v těch horších letech jsou to 1-2000.

Vladimír KROC, moderátor
Jak velkým problémem je rychlost mutací nového koronaviru, které je nesrovnatelně větší než schvalovací proces Evropské lékové agentury?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Problém to v principu je, ale na druhou stranu já bych docela věřil, že ten Omikron a ty subvarianty toho Omikronu, které teď převládají, že už jsou tolik nakažlivé, že už těžko je něco překoná nějaká ta další varianta. Ale velké nebezpečí je, že by se mohla objevit varianta, která bude, řekněme, třeba i trochu míň infekční než ten Omikron, ale bude daleko víc unikat těm protilátkám vyvolaným očkováním nebo proděláním nemoci, což teda zatím na ten Omikron do značné míry pořád ještě platí a kdyby, kdyby se vyskytla taková varianta, tak to bychom museli začít úplně od začátku.

Vladimír KROC, moderátor
Číňané opět přistupují v některých oblastech k mimořádně tvrdým protiepidemickým opatřením. Jsou podle vás účinná?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Účinná určitě jsou, ale jsou docela brutální vůči těm lidem. Já se docela divím, že, že ty Číňani to takhle dělají. Logika těch přísných lockdownů, které oni velice úspěšně dělali a některé jiné asijské země taky, spočívala v tom, že to je jenom dočasné opatření do té doby, dokud nebude k dispozici vakcína. A pak, že se to bude řešit očkování. Já jsem opravdu překvapený tím, že to je opravdu taková autoritářská země, dokonce bych řekl, že až totalitního typu a že když tam těm lidem nařídí, že se musí očkovat, takže všichni musí poslechnout a když ne, tak je pěkně potrestají a ono kupodivu ne. Oni mají sice relativně vysokou proočkovanost, ale zvolili špatnou strategii, očkovali hlavně lidi v produktivním věku. A značná část těch rizikových skupin, těch starých, kteří už jako na těch jako tolik asi nezáleží, tak očkovaná není. No a to jim právě teď dělá problémy. Jako teď to dohánějí, tak já si myslím, že to přestane, jakmile to doočkují.

Vladimír KROC, moderátor
Vysvětlil host pořadu Jak to vidí prof. Václav Hořejší, molekulární imunolog, biochemik a vysokoškolský pedagog. Děkuju, na shledanou.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser