Přepis: Jak to vidí Václav Hořejší – 4. května 2021
Hostem byl imunolog Václav Hořejší.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Česká republika postupně rozvolňuje. Situaci v souvislostech komentuje imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, dobrý den, pane profesore, vítejte.
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se vás například na to, zda a na kolik chrání samotné prodělání covidu-19 před reinfekcí. Jak se daří podchytit nové varianty viru a jakých chyb se při rozvolňování protiepidemických opatření vyvarovat, nerušený poslech. Po více než čtyřech měsících se včera v České republice začalo rozvolňovat. A od 10. května toho bude fungovat ještě více. Vláda kromě maloobchodu otevře i dalších služby. Rozvolňuje, pane profesore Hořejší, vláda logicky, rozumně?
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Mně se zdá, že zatím je to asi docela rozumné, že ty, ta čísla, která vidíme, to znamená celkové případy, počty případů, hospitalizace a vážné případy úmrtí, všechno to klesá. Tak jak by se očekávalo, takže je to zcela oprávněné, že by se mělo začít rozvolňovat. Záleží na tom, jestli třeba toho 10. května, jestli to opravdu bude pokračovat tenhle ten trend, protože si musíme uvědomit, že jakmile cokoliv rozvolníme, tak to rozhodně neprospěje to těm k tomu klesání těch čísel. Tak já jsem hrozně zvědavý a trochu se obávám, aby ta čísla nějak se nezasekla na nějaké příliš vysoké úrovni anebo nezačala dokonce pomalu stoupat. To bychom pak museli nějak řešit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pokud by teoreticky opět došlo k nárůstu infekcí, jak poznáme, pane Hořejší, kde byl ten kámen úrazu, jestli to lze přičíst vlastně čemu. Otevření provozoven typu X nebo Y. Víte, jestli vláda a na základě jakých dat ta jednotlivá opatření změní ví, jak ta jednotlivá opatření změní epidemickou situaci?
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já myslím, že je hrozně důležité, že ta vláda teď pokud jsem dobře informován, respektuje doporučení toho svého poradního orgánu, který má zkratku MESES, a ve kterém se opravdu odborníci, kteří tomu rozumí, to znamená epidemiologové. Na rozdíl od nich já nejsem epidemiolog, nejsem v tomhle tom odborník a těmhle těm lidem opravdu důvěřuji. Já doufám, že tohle to té vládě vydrží a že když potom třeba MESES řekne, teď se to nějak zhoršuje a mělo by se udělat to, takže to bude respektováno. No a to co jste se ptala, jestli se dá říct potom, které z těch opatření třeba přispělo k nějakému zhoršení. To se nedá říct, protože když se to udělá prakticky všechno najednou, tak akorát víme, že k tomu buďto přispěly k malým dílem všechna ta opatření nebo některé bylo většinové, ale to z toho prostě nepoznáme.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak jde o poradenství mezioborové skupiny pro epidemické situace. Znamená to tedy, jinými slovy že my nevíme přesně, která opatření třeba nebyla funkční v minulosti, nelze se toho dopátrat?
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Nelze se toho nijak přesně dopátrat. Existují různé rozumné odhady. Existují i zahraniční studie, které se tím zabývaly a které takovým velice širokým rozpětím pravděpodobností určovali to, co je nejnebezpečnější a všude vycházelo, že zdaleka největší přenos toho onemocnění je za prvé v domácnostech samozřejmě a na pracovišti. A to spolu velice souvisí, protože ti lidi chodí většinou do práce, potom jdou domů. Takže to dohromady představuje asi 80 % všech těch přenosů. No a těch zbývajících 20 % připadá na to všechno ostatní, kde ty nejistoty jsou tak velké, že se opravdu nedá říct, co je opravdu velice důležité, co málo takový, takovým orientačním hlediskem samozřejmě a to se ví bezpečně, že aktivity, které jsou v uzavřených místnostech, zvláště ve špatně větraných místnostech, jsou daleko více rizikové než to, co se odehrává venku. A to je tak jako intuitivní, a to každý asi chápe, že tak by to mělo být.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakých chyb bychom se tedy v této fázi měli vyvarovat?
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já si myslím, že v téhle té fázi bychom striktně měli poslouchat to, co zbývá jako ta omezení. To znamená, že v těch vnitřních prostorech nosit roušky a jakmile se něco změní, tak se, tak to respektovat. Ono zůstane dlouho i to omezení nebo se chystá to, že se brzy zruší povinnost nosit všude venku roušky.
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
A respirátory a že to má zůstat zachováno, jenom pokud je to v nějakém takovém prostředí, kde i venku jsou lidi blíže od sebe než ty 2 metry tak tohle to bych teda doporučila, aby se dodržovalo, protože když třeba stojíte někde na křižovatce před přechodem a čekáte, až bude zelená. Okolo vás stojí 20 lidí a ti nebudou mít roušky, tak sice je to na čerstvém povětří. To je riziko je menší a ti lidé jsou několik desítek vteřin okolo vás a pokud ten váš soused je infikovaný, tak je velké nebezpečí, že v téhle té situaci to chytnete.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Povinné testování jednou týdně bude ve firmách, v neziskových organizacích či na úřadech pokračovat zatím do konce června. Testuje se už několik týdnů celá země. Jaká je záchytnost té infekce, které testy odhalily, pane Hořejší?
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, zatím je to tak, že pokud vím, tak to teda klesá ten počet pozitivních případů, od toho počátku kdy se začalo testovat, takže na těch pracovištích to původně bylo něco okolo jednoho procenta. Teď je to asi na poloviční hodnotě, jestli se nepletu. Ve školách je to pak ještě asi 5× nejméně nižší, že je to tak něco okolo jednoho promile možná ještě méně. A to je tak asi, když se to testuje tedy zvláště těmi citlivými PCR testy, ale vlastně i těmi kvalitními antigenními testy, tak je to tak hodnota, která já si myslím, že je tak docela rozumná, že odpovídá a že příliš mnoho těch negativních, falešně negativních výsledků tam není, protože když si to všechno znásobíme tím počtem obyvatel, tak pořád jsou to desetitisíce nebo větší desetitisíce lidí, kteří mezi námi pobíhají, kteří mohou šířit to onemocnění. Takže mě to na rozdíl od některých lidí ta nízká záchytnost moc nepřekvapuje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Debatuje se také o tom, jestli je tak složité vysoutěžit kvalitní, respektive vhodné testy do škol. Neustále se vůbec hovoří o různé kvalitě testů. Proč ty méně kvalitní, o kterých se to už ví, méně vlastně citlivé, nebyly jednoduše vyřazeny. Pokud teda nebyly vyřazeny a také kromě té citlivosti u testů není prý u některých snadné jednoznačně poznat, jestli je ten výsledek pozitivní nebo negativní. Narážím teď na tu odečitatelnost těch testů.
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, pokud se jedná o nějaké nekvalitní antigenní testy, tak je to totéž jako s jakýmikoliv jinými nekvalitní výrobky. Argument toho, že holt, když už se to koupilo, tak se to musí spotřebovat, je úplně falešný. A pokud teď někdo postupuje ze státní správy tímhle tím způsobem, tak je to úplně absurdní a trestuhodné, takže to by rozhodně se dít nemělo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, které parametry ohledně vývoje epidemie máme dále sledovat? Mění se tady něco, jenom připomenu, že vláda se řídí počtem nakažených koronavirem za 7 dní na 100 tisíc obyvatel.
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, tenhle ten počet, celkový počet případů je jeden parametr důležitý samozřejmě, od kterého se odvíjí i to ostatní věci, ale v souvislosti s tím, jak pokročilo očkování a s tím, kolik lidí už tu chorobu prodělalo a tím získalo také alespoň částečnou imunitu vůči nové infekci. Tak se hodně mění ten další důležitý nebo ty další důležité parametry. To znamená, to je ten počet vážných onemocnění, hospitalizací, pobytu na jednotkách intenzivní péče a konečně úmrtí. A tohle to klesá samozřejmě a pokud bychom se dostali potom, a to už se pomalu začínáme dostávat do takové situace, že třeba i kdyby ten počet těch celkových nákaz byl relativně vysoký a přitom bylo nízké nebo velmi nízké, nízký počet těchhle těch vážných případů úmrtí, tak by to radikálně měnilo situaci samozřejmě. To potom už by jako dávalo za pravdu lidem, kteří říkají, že zvláště v téhle té nové situaci už to připomíná spíše nějakou běžnou chřipkovou epidemii a že taková ta drastická opatření už nejsou tolik potřeba. To je teda jeden argument a druhý zase je takový, že i v takovém případě by bylo potřeba i srazit ten počet těch onemocnění na co nejnižší míru, protože, přestože už by v téhle té situaci řádila ta epidemie už v té méně rizikové skupině u těch mladých a zdravých lidí a tak dále. Tak přesto i tam dochází k těžkým případům, ale hlavně my potřebujeme se dostat na opravdu nízký počet, celkový počet těch infekcí v populaci proto, abychom mohli zabránit tomu šíření potenciálních nějakých opravdu nebezpečných variant toho viru, které by nám, která by nám to mohla opravdu zkazit, protože kdyby se, kdyby tady převládla nějaká varianta taková, která by účinně unikala protilátkám, které vznikly buďto očkováním anebo prodělání té nemoci, no tak to bysme byli v situaci takové, že bychom mohli začít znovu s celým očkováním a s celými lockdowny a tak dále, protože by to bylo úplně totéž, jako když tady rozvíjí úplně nová epidemie s úplně novým virem. Takže to k tomu, abychom zabránili, tak je potřeba, aby ten celkový případ, počet případů byl co nejnižší. Abychom mohli dohledávat ty, ty případy, přesně identifikovat, jakou variantou jsou nakažení jejich kontakty a tak dále. Tohle to je jediná zbraň, které se můžeme účinně bránit v téhle té, v tomhle tom černém scénáři, který hrozí a doufejme, že nenastane, ale skutečně je to reálné nebezpečí, které by nám to mohlo úplně zkazit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co je ten nízký počet podle vás? V pondělí v České republice přibylo 2216 případům odhaleného covidu, o 360 méně než před týdnem.
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, já si teda myslím, že je ten nízký.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nula?
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ne, ne, ne nula ne. To to se nedá dosáhnout, ale když si vzpomenu na to, jak to bylo loni začátkem léta, tak to byly maximálně nízké stovky případů za den. Spíš desítky až, až stovky. Já si myslím, že to je prostě ten kýžený stav.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prof. Václav Hořejší, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Brazilský regulační úřad neschválil použití ruské vakcíny Sputnik V, protože výrobce nepředložil dostatečně podrobnou dokumentaci. Navíc se objevila zpráva, že virus obsažený v ruské vakcíně zřejmě může v lidských buňkách oživnout a začít se rozmnožovat. O čem to svědčí?
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, samozřejmě, že pokud nějaký regulační orgán uzná, že nedostal dostatečné podklady, tak je potřeba to respektovat a je to problém, který mají vyřešit ty dvě smluvní strany.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Spíš jsem, promiňte, myslela pane profesore, vlastně tu informaci ohledně viru, protože Sputnik funguje na stejném principu jako látky od laboratoří Johnson & Johnson nebo AstraZeneca. Ten onen pošťák, jak se mu říká, který dopravuje vlastně do našich buněk genetický materiál nového koronaviru. Mělo se za to nebo, že je v tom očkovacím séru, když to řeknu laicky mrtvý. Jak to je?
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, on není mrtvý. Je to tak, že, že on teda funguje, jinak by to ta, ta vakcína nemohla fungovat. Ale je modifikovaný tak, aby se nemohl skutečně množit, aby, aby ty buňky, které infikuje, tak aby se z něj nemohly šířit kopie tohohle toho viru do okolí. No a tahle ta zpráva, o které mluvíte, tak pokud já vím, tak se objevila jenom v nějaké twitterové zprávě a neviděl jsem nikde, že by to bylo oficiálně potvrzeno. Samozřejmě ty Rusové to dementovali, že to není pravda. Já jsem nikdy neviděl možná, že mě opravíte nějakou opravdu věrohodnou vhodnou informaci, která by tohle to potvrdila.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Například komentoval to virolog prof. Libor Grubhoffer pro časopis Respekt.
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, Libor Grubhoffer to mohl komentovat, ale ten měl pravděpodobně stejné informace jako já, takže já jenom říkám, že sem neviděl opravdu nějaké věrohodné potvrzení toho, že tomu tak je a že to není třeba nějaká pomluva jenom. Protože víte, ještě všechno co se točí okolo Sputniku, tak je hrozně zpolitizované a já mám trochu problém s tím, vyznat se v tom, čemu mám věřit jako objektivní informaci a co už je nějaká tendenční politická záležitost, když si třeba vzpomenete a teďko jste zmínila Johnson & Johnson. Objevila se taková zpráva opravdu oficiální o tom, že v tom americkém výrobním závodě, kdy se to vyrábí, takže tam přišla kontrola jaká, jaké jsou tam podmínky hygienické a tak dále. Zjistila, že to je hrozné. Museli vyhodit 15 milionů dávek a tady tohle to prošlo úplně bez jakékoliv zmínky. To se objevilo jako zpráva nijak nekomentovaná. Kdyby se něco podobného ukázalo u Sputniku, tak se vsadím, že se týden nebude mluvit o ničem jiném, jak ty Rusové jsou špinavci a jak, jak je to všechno špatné a od Ruska je všechno špatně a tak dále. Takže tohle to je pro mě taková ilustrace takového opravdu nezdravého zpolitizování tohohle to. A ještě více zpolitizované a to mě opravdu mrzí, je, že tahle ta věc, prostě vakcína, medicínský prostředek nějaký, je označován některými lidmi jako nebezpečná zbraň hybridní války. Za chvíli bude nebezpečnou zbraní hybridní války třeba já nevím, nějak návštěva nějakých ruských umělců nebo vědců nebo, nebo cokoliv takového. Tohle to je naprosto špatně a já, opravdu tohle to mě hrozně štve.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč se vlastně neočkuje Sputnikem na Slovensku, které nakoupilo značné množství a dokonce se celá kauza kolem toho nákupu postarala nebo vedla teda až k pádu Igora Matoviče z premiérského křesla, byť v politice zůstali ministr financí. Píše se o tom, že ten Sputnik na Slovensku má prý jiné složení než ten, který prošel klinickými testy. Mám teď na mysli ty dodávky.
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, samozřejmě pokud slovenská schvalovací agentura něco takového zjistila, tak je správné, že si, že, že se s tím něco dělá, že se to nepoužívá. Ale zase jsem nikde neviděl, v čem se to lišilo. Jestli to byla nějaká podružná maličkost, nebo jestli to bylo něco zásadního. To jsme se bohužel taky nedověděli.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ukončené očkování proti nemoci covid-19 má v České republice více než milion lidí. Minimálně jednu dávku vakcíny dostalo přes dva miliony obyvatel, což je necelá čtvrtina populace starších 16 let. Bude to ještě trvat do kolektivní imunity, pane Hořejší, chvíli. Kdybychom se mohli, když se podíváme na to tempo očkování, dostat do takového stavu, do stavu kolektivní imunity?
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, ten plán skutečně je takový, že by se proočkovat měla velká většina populace. Zatím teda kromě dětí, ale počítá se dokonce, že někdy na podzim by mělo začít očkování takových těch adolescentů nebo dětí prostě starších než asi 12 let. A pokud všechno půjde podle plánů a hlavně jestli ti dodavatelé, kteří slibovali, kolik nám čeho dodají, jestli to splní. Zatím moc neplnili teda, tak bychom se do takového opravdu jako už, opravdu dobrého stavu měli dostat někdy na konci léta. To znamená během září. A já věřím, že nakonec dojde i na to, že bude do konce tohoto roku schválená i vakcína nějak modifikovaná třeba nebo aspoň kvantitativně třeba modifikovaná pro malé děti, takže by měla být proočkována pokud možno co nejvíce celá populace. No a někteří lidi se děsí toho, že děti budou očkované. A to já si myslím, že to je teda opravdu falešná obava, protože když si uvědomíme, proti kolika infekčním nemocem jsou malé děti očkované, kojenci, batolata, tak o to, jestli budou mít o jedno očkování navíc, to opravdu nehraje žádnou roli.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Můžeme se a na jak dlouho spoléhat na přirozeně získanou imunitu?
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Vy říkáte přirozeně získanou imunitu po prodělání choroby.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesně tak. Jinými slovy, do jaké míry a na jak dlouho je člověk vyléčený z covidu-19, chráněný proti opětovné nákaze? Máme na to odpověď, známe jí?
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Na to samozřejmě tu odpověď přesnou nemáme a nemůžeme jí mít, protože ta epidemie zatím probíhá příliš krátce. Nejdéle jsou vlastně k dispozici lidé, kteří onemocněli někdy zhruba před rokem. To znamená během té jarní vlny v loňském roce. A u těchhle těch lidí, když se sleduje, kolikrát byli znovu infikováni, tak ten počet případů je malý. Je malý, ale jsou známy případy, kdy byli infikováni tak, že to druhé onemocnění bylo těžší než to první, a dokonce jsou známy případy úmrtí takových. Ale všeobecně platí teda opravdu, že většina těch lidí, kteří tou, během těch posledních já nevím několika měsíců až posledního roku prodělali, tak jsou na tom rozhodně lépe než lidí, kteří tím jsou netknutý tím virem. A nějaká ta ochrana tam je. Ale opravdu nemůžeme říct a nemůžeme to dokonce ani férově srovnat s tou a ochranu proti očkování, protože to probíhá teďko pár měsíců a zatím takový dobrý odhad je, že potom očkování vydrží ta imunita dobrá tak asi rok až dva. A je to opravdu odhad, který plyne ze srovnání s jiným očkováním podobnými typy třeba vakcín a podobný typ onemocnění. No a u těch, od toho, do toho čemu jste řekla přirozená imunita, tam je to trochu komplikované, protože my dobře víme, že v naší populaci fungují nebo běžně se vyskytují 4 jiné koronaviry, kterým já říkám hodné koronaviry, které způsobují jenom nějakou rýmu a takové prostě to, čemu říkáme nachlazení a tak dále. A těmi jsme infikováni opakovaně. A vypadá to a jsou na to dobré studie, že tam ta imunita trvá jenom několik málo měsíců, takže klidně můžeme během jednoho roku to dostat dvakrát tohle to onemocnění a rozhodně v příštím roce. A je otázka, jestli podobně se bude chovat i tenhle ten koronavirus. A my to zatím pořádně nevíme. Zatím se zdá, že ta imunita proti tomuhle tomu našemu novému koronaviru je vytrvalejší než u těchhle těch čtyřech koronavirů adaptovaných na tu lidskou imunitu, kde dochází ke spíš takovému soužití těchhle těch dvou, řekněme, organismů, i když ten virus není žádný organismus.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže nevíme proč je, pane profesore, tento nový koronavirus zlý?
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Přesně to nevíme, proč je zlý, je to opravdu tak, že pravděpodobně se to nakonec vyvine zase v nějaký relativně hodný virus. A je velmi pravděpodobné, že i ty 4, o kterých jsem mluvil, původně začínaly taky jako zlé viry. Dokonce u toho jednoho z nich je takové podezření, že jedna epidemie na konci devatenáctého století, která si myslelo, že to je chřipka. Tenkrát vůbec nebylo známo, co jsou viry a jaký je rozdíl mezi chřipkou a koronaviry a tak dále. Taky takové podezřelý, podezření, že to byl jeden z těchhle těch čtyřech koronavirů, který postupně za těch 100 let se se prostě zmírnil tak, že, že už takhle nebezpečný není a tenkrát ta epidemie si vyžádala dohromady, se říká asi milion životů. Takže by to klidně mohlo být, a že možná bude takhle pokračovat. Velký rozdíl je, že tenkrát žádné očkování nebylo a my to budeme teďko modifikovat velmi výrazně tím očkováním, takže ta situace by měla být mnohem příznivější.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jsme tedy na dobré cestě k tomu zkrocení toho zlého viru, abych zůstala u této slovní hříčky?
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Rozhodně. Já si myslím, že právě to, že se podařilo tak rychle vyvinou tak účinné a bezpečné vakcíny. To je opravdu triumf vědy a a je to fantastické. A musíme si dát opravdu pozor teď jenom na to, abychom si to nepokazili nějakou tou nebezpečnou variantou. Ty se pořád vyskytují, jsou asi 3 nebo 4 takové, které jsou podezřelé. Ale u žádné z nich se neprokázalo, že by opravdu unikaly kompletně těm protilátkám. Takže zatím ta špatná situace nenastává a doufejme, že nenastane.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A daří se dostatečně nebo včas nějak podchytit ty nové varianty viru? Jak se díváte na to odhalování nových mutací? Podle ministra zdravotnictví pana Arenbergera, se britská mutace zkombinovala s dalšími nigerijská, britská, britská, floridská. Můžete to třeba i nějak laicky vysvětlit?
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, tohle to je velký problém a je potřeba se na to opravdu soustředit, protože dneska máme metody k tomu, jak se dají rychle, dokonce takovou jednou rychlou metodou, která je v podstatě jako taková modifikovaná ta PCR reakce na velkém, proti tomu /nesrozumitelné/ se detekuje ta, ty, ty, ty hlavní nynější varianty toho viru a potom je taková důkladnější a trošku pomalejší metoda, která se ale taky udělat rychle a je dražší, která, které se říká sekvenování. A tam u toho sekvenování se skutečně přečte celá ta genetická informace těch asi 30 000 genetických písmenek v kódu tohohle toho viru. A jasně se ukáže, jaké všechny mutace, konkrétně na kterých místech v těch 30 tisících jsou zasaženy a které jsou hlavně na těch kritických místech, o kterých se předpokládá, že by byly důležité právě pro vývoj těch nebezpečných mutací. A tohle toto sekvenování to je potřeba, aby se dělalo mnohem intenzivněji. U nás na to máme všechno, co by bylo potřeba. To znamená znalosti, je to rutinní záležitost je potřeba akorát, aby na to byly peníze, aby se na to koupily ty sekvenátory, aby se to opravdu desetinásobně zintenzivnilo. Ale dokonce už pokud vím, tak na to byly rezervovány nějakých 150 milionů, které by k tomu měly přispět, ale doufám, že opravdu se to bude realizovat a že v tomhle tom nezazpíme. A tohle to je pravda, po celém světě, takže my nejsme nějaký izolovaní, tak je potřeba, abychom si hlavně hlídali teda ten svůj ostrov český.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže zatím na to nemáme dostatek financí nebo ještě nebyly uvolněny nebo jak tomu rozumím?
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Zatím na to nebylo dost financí. Pokud vím, tak zatím ještě nebyly uvolněny, ale myslím si, že to je dobré cestě a že doufám, že brzy uvolněny budou. Ten slib tam je a nejsem si vědom, kdy skutečně se s tím má začít naplno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak, pane Hořejší, hodnotíte, že lidé, kteří mají alespoň 14 dní po druhé dávce vakcíny proti covidu-19, se od dnešního dne mohou vracet z takzvaně červených a oranžových zemí na mapě cestovatele. To jsou země s vysokým a středním rizikem nákazy bez testů na koronavirus nebo karantény.
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já si myslím, že to je takový rozumný kompromis. Ono sice lidé, kteří jsou očkovaní a mají po, prostě po těch dvou týdnech od toho očkování. Jsou považováni prostě za, za imunní. Tak pořád ještě existuje taková možnost. Zatím není pořádně potvrzená, jak s tím opravdu je, že přestože jsou očkovaní a samo, sami už jako to onemocnění buďto nemůžou dostat, anebo ve velmi mírné podobě. Tak pořád mohou být ještě šiřiteli toho viru proto, že on se může pořád u nich ještě usadit na těch sliznicích, nešíří se dál, nezpůsobuje onemocnění. Ale pořád může být infekční. Tohle to je pravděpodobně tak, ale vůbec se neví, jak moc velký problém to je, jak jsou tihle ti lidé infekční a teprve tyhle ty studie probíhají. Ale myslím si, že takoví zdravý imunologický, epidemiologický rozum říká, že tihle ti lidé jsou opravdu mnohem bezpečnější než lidí, kteří to neprodělali.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
I když se vracejí, omlouvám se, promiňte. I když se vracejí tito lidé, kteří už mají teda značnou ochranu nebo hodně vysokou ochranou. Přece jenom ze zemí, kde je ta nákaza ve větší míře.
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
To je pravda, to jsem vlastně jako trošku přeslechl tuhle tu vaši otázku nebo tu část té vaší otázky. Tohle to je opravdu sporné, takže já bych v tomhle tom, kdyby byl na místě vlády, tak bych poslechl doporučení MEZESU, protože to jsou odborníci, kteří by měli říct. Jestli oni to uznali, že je to přijatelné, tak bych jim věřil.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude imunitní odpověď po očkování dlouhodobá, včetně té buněčné?
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Jak už jsem před chvílí říkal, tak se odhaduje, že ta imunita by měla trvat po očkování, teda pravděpodobně déle než po prodělání té nemoci. Ono totiž ten virus se umí bránit té imunitní odpovědi za zapojuje takové mechanismy, které trochu kazí tu imunitní odpověď, a proto je tady důvod toho, tak se chová mnoho různých patogenů. Kdežto toto očkování tuhle tu vlastnost nemáte. Tuhle tu negativní vlastnost. Takže se předpokládá, že by tak rok až 2 nejméně mohla vydržet ta imunita vyvolaná očkováním. A tak to to by asi bylo celkem dostatečné a mohlo by se na to spoléhat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji hezký den zdraví.
Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Děkuju za pozvání, na shledanou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na slyšenou. Zita Senková zve k dalšímu poslechu Českého rozhlasu Dvojky a samozřejmě i k zítřejšímu Jak to vidí. Mým hostem bude ekonomka Ilona Švihlíková, dobrý den.
Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.