Přepis: Jak to vidí Václav Hořejší – 4. června 2020

4. červen 2020

Hostem byl imunolog Václav Hořejší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vítejte u poslechu tradiční půlhodiny na aktuální témata v souvislostech. Zita Senková přeje všem dobrý den. Mým hostem je profesor Václav Hořejší, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Já Vás vítám, dobrý den.


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
Dobrý den.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak Česko zvládlo pandemie? Víme, zda po prodělání nemoci covid-19, budeme vůči ní imunní? Stmelil virus českou společnost a co rozděluje tu americkou, která je už týden na nohou? Taková jsou dnešní témata. Přeji nerušený poslech. Nový virus nakazil za pár měsíců celý svět. Ze dne na den jsme museli změnit naše zvyklosti. Generace něco podobného nezažili. Kolem viru i opatření se vyrojily stovky otázek, kde se virus vzal? Zda jsme mohli nákaze zabránit, zda a kdy se vrátí, zda po prodělání nemoci budeme vůči covidu-19 imunní. Možná to poslední je pro Vás, jako molekulárního imunologa, pane profesore Václave Hořejší, to nejzajímavější? Nebo jak to vidíte? Jaké otázky si Vy kladete, jako vědec?


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
Tak máte pravdu, že je to důležitá otázka, jestli po prodělání té nemoci lidé, kteří jako prodělali, jestli zůstanou imunní a jak dlouho budou imunní, to dneska nikdo neví, protože je to příliš krátká doba, abychom na tuto otázku mohli odpovědět. Zdá se velmi pravděpodobné, že lidé, kteří to onemocnění prodělali, skutečně imunní budou, protože to tak většinou bývá u infekčních onemocnění, otázka je, jak dlouho budou imunní. A můžeme soudit z nějakých analogií u infekcí s podobnými viry, to znamená z té skupiny koronavirů, že by to mohlo být minimálně několik měsíců, a pravděpodobně možná i několik málo let. Takže je taková dobrá naděje, že se tenhle virus v tomhle nebude nijak příliš lišit, je ale samozřejmě možné, že u lidí, kteří třeba prodělali to onemocnění nějakým takovým velmi mírným způsobem, kdy ten imunitní systém třeba ani nepotřeboval mobilizovat všechny své zbraně, takže tam to bude s tou imunitou možná nějaké jiné, ale prostě nevíme, a to se určitě dozvíme, protože na tom pracuje spousta lidí.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co je tedy zapotřebí na to, abychom měli ten obrázek, co se týče těch protilátek naší imunity, vůči této nemoci, a možná to můžeme i zobecnit, nevím, abychom prostě měli jaksi dostatek informací, abychom znali odpověď na tu otázku. Vy sám říkáte, že ten výzkum, samozřejmě pokračuje.


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
No my v první řadě musíme mít nástroje, kterými si ověříme, jestli taková ta hlavní zbraň imunitního systému, proti tomuto typu infekčních mikroorganismů, funguje, to znamená to jsou protilátky. Ty protilátkové testy, těch je dneska dostupná celá řada, které se liší svojí citlivostí a kvalitou, ale v zásadě se dá říct, že existují, a že se na ně můžeme víceméně spolehnout, takže to je první předpoklad, a další předpoklad je, že budeme mít dostatečné množství lidí, na kterých budeme moci ověřovat to, jestli jsou imunní. To je trochu problém, protože my můžeme zjišťovat, jestli mají ty protilátky, ale to, jestli jsou imunní, by se zjistilo jenom tím, kdyby byli znovu vystaveni té chorobě, a neprodělali ji, to znamená byli by chráněni. A to by předpokládalo, že ten virus tady s námi bude ještě dlouho, bude nás infikovat, a že si tohleto budeme moci ověřit. Je docela možné, že to tak nebude, a že se tudíž nějak zvlášť nedozvíme, jaká je ta skutečnost.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Den co den se objevují nové zprávy, teorie, nejrůznější názory, například nově jsem četla, podle skupiny britských vědců, i genetika ovlivňuje to, nakolik jsou lidé zranitelní koronavirem. Co na to, jako molekulární imunolog říkáte?


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
To je zcela běžná věc, protože ta genetická závislost na tom, jak dobře odpovídáme na různé podněty, které stimulují imunitní systém, ta je běžně známá, a hrají v tom roli takové důležité molekuly, které jinak mimochodem dělají problémy při orgánových transplantacích, to jsou ty tzv. transplantační antigeny, jejichž skutečnou funkcí není dělat komplikace chirurgům při transplantacích, ale prezentovat, jak se říká, ty cizorodé látky imunitnímu systému, a těch je v populaci několik tisíc různých variant, a každá ta varianta váže ten antigen, jak se tomu říká, tu cizorodou látku, různě dobře. A podle toho, jestli máte vybavení těmito prezentujícími molekulami na povrchu vašich buněk toho nebo onoho typu z těch stovek a tisíců různých variant, tak podle toho ten váš imunitní systém může dobře nebo méně dobře reagovat. Takže to je běžná věc.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lékaři i vědci si často protiřečí. Nejenom u nás, třeba v Německu už týdny probíhá docela vzrušená debata mezi experty. Kolik, obecně řečeno, pane Hořejší, je běžné té názorové pestrosti nebo plurality ve Vědecké obci?


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
To je docela běžné, zvláště, když se objeví něco nového, tak samozřejmě tohleto je docela výjimečná situace, protože to je nejenom vědecky zajímavé, a lékařsky, ale celospolečensky, protože to má takové velké dopady na fungování celé společnosti, takže není divu, že se o to zajímá spousta lidí, těch skutečných odborníků, ale také lidí, kteří tomu zas tak moc dobře nerozumí, ale chtějí se prezentovat. A takových je bohužel taky dost. Další takovou komplikací je, že vzhledem k tomu, jak je to aktuální téma, tak i odborné časopisy dneska přijímají publikaci v takovém velice zrychleném řízení, i výsledky, které jsou takové nedopečené, a které někdy jsou zavádějící, protože chtějí obstát jednak v té konkurenci těch ostatních vědeckých časopisů, a jednak, protože si správně myslí, že všechny informace by se měly dostat ven. Ale bohužel, mezi těmi je hodně takového plevele. Mezi těmi urychlenými, nedopečenými nějakými výsledky, takže to je trochu komplikace, ale je to tak, a jsme v té situaci, která by asi nastala vždycky, kdyby přišlo něco takového.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Problém je možná v tom, že my, laická veřejnost, to vstřebáváme, kvantum těch informací, a je opravdu nesnadné se v tom zorientovat.


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
To je pravda, a existuje třeba takový příklad markantní, který teď můžeme sledovat na stránkách našich časopisů, populárních a nevědeckých, a to je to, jestli ten virus byl uměle vytvořen, nebo odkud pochází, a jak rychle mutuje, a jaké jsou důsledky toho. A v tom se angažuje teď, já teda to jméno řeknu, to je naše bývalá kolegyně, i z Ústavu molekulární genetiky, před dávnými lety tam pracovala, doktorka Peková, která bohužel říká spoustu věcí, které jsou úplně nesprávné, a odráží to i to, že ona je vlastně rutinní pracovnice v diagnostické laboratoři, a těžko ji můžeme vyčítat to, že třeba některé ty pokroky, které za posledních 20 let byly v molekulární genetice virů, že je nemá tak dobře vstřebané, a že nedělá svůj vlastní výzkum. Ale prostě.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jak víte, že nemá pravdu? Na základě čeho?


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
No na základě toho, že ty věci, ke kterým ona se vyjadřuje, jak je to s tou variabilitou toho viru, jak jsou nebezpečné ty mutace, nebo jak je to s tím původem, jestliže ona tam spatřuje nějaké podivnosti, které by svědčily podle ní o tom, že byl uměle vytvořen, ale odněkud unikl, z nějaké laboratoře, tak k tomu existují opravdu solidní práce ze špičkových světových laboratoří, které jsou publikovány v nejprestižnějších časopisech. A které říkají pravý opak, takže já vždycky věřím prostě odborníkům, z jakéhokoliv oboru, takže tady nemám důvod se chovat jinak.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Abychom ale nehovořili o někom, kdo teď nemůže na Vaše slova, pane profesore, reagovat, ať je to férové, prosím, co Vy si tedy myslíte? Nebo stává se, že by něco takového mohlo uniknout? Teď nemusíme hovořit o tom novém typu viru.


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
Teoreticky by něco takového se mohlo stát. Dokonce se v minulosti něco takového stalo, myslím si, že to v jednom nebo dvou případech dokonce bylo se smrtelnými následky, kdy nedopatřením, před asi 20 nebo 30 lety, v nějaké myslím britské laboratoři, unikl virus pravých neštovic, který tam byl skladován, tam jsou jenom dvě místa na světě, kde je pořád ještě skladován ten virus, pro každý případ, kdyby bylo potřeba, v nějaké situaci, pro vytvoření nové vakcíny, kdyby se něco stalo, a ten virus v celosvětové populaci už byl radikován,  a tak se stalo, že skutečně unikl, laborantka se tím nakazila a zemřela na to dokonce. Takže takové případy se můžou stát, ale v posledních letech se výrazně zpřísnila ta bezpečnostní opatření, takže, teoreticky to možné je, ale já tomu nevěřím, že tomu tak bylo.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co Vy si myslíte? Kde se tedy nový typ koronaviru vzal?


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
Já myslím, že je obecný konsenzus mezi odborníky v tom, že to je virus, který původně pochází, s největší pravděpodobností z nějakého druhu netopýra asijského, že rozhodně nepřeskočil z toho netopýra, někdy v tom listopadu na té wuchanské tržnici pověstné, ale že se dostal do lidské populace o něco dřív, pravděpodobně o několik týdnů, nejméně dřív, a skoro jistě to bylo tak, že po tom prvním přenosu na člověka, musel ten virus ještě nějakou dobu v nějakém úzkém okruhu lidí kolovat, a měnit se tak, aby se optimalizoval na svůj život v novém hostiteli, člověku, a to, že se potom rozšířil z toho wuchanského tržiště, bylo pravděpodobně jenom to, že tam byly příznivé podmínky, že tam přišel nějaký člověk, který už měl ten virus adaptovaný, a byla tam velká hustota lidí, že se začal tam odtud šířit. Odkud pocházel primárně, kdo byl ten první, který se nakazil od toho netopýra, to nevíme, pravděpodobně to nebudeme vědět nikdy, a z toho povstávají potom takové ty konspirační teorie.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje profesor Václav Hořejší, molekulární imunolog. Jak podle Vás, Česko zvládlo pandemii? Lze o ni už tedy hovořit v minulém čase, pane profesore Václave Hořejší?


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
Tak v minulém čase o ní ještě hovořit nemůžeme, o tom budeme moci mluvit takto teprve když nebudou žádná nová onemocnění, když už tady nebudou žádní nemocní, a ten virus, jak se říká, vyženeme z té naší populace, a ta první otázka, jak jsme to zvládli, no, já myslím, že je očividné, že jsme to zvládli výborně. Měli jsme přitom asi docela i štěstí, a to v několika ohledech. Jednak jsme si asi mohli všimnout toho, že ministr Hamáček říkal, že někdy začátkem března za ním přišel nějaký epidemiolog, kterého nechtěl jmenovat, protože on si to sám nepřál, a upozornil ho na to, že se na nás potenciálně řítí katastrofa. Ukázal mu nějaké výsledky předpovědí těch modelů rozvoje takové infekce, a které po několik dní potom ta vláda sledovala, a ono to vypadalo opravdu, že to tak sedí přesně, a naštěstí ta vláda byla tak osvícená, že rychle zareagovala, zavedla ta přísná karanténní opatření, a tím jsme se vyhnuli tomu, co se bohužel stalo v některých jiných zemích, jako víme, nejdřív v Itálii, potom odstrašující příklad je Velká Británie, Švédsko, a Spojené státy. Takže zvládli jsme to výborně, a je potřeba pochválit nejenom tu vládu, ale velice povzbuzující bylo to, že i lidé to přijali velice disciplinovaně, ukázněně, a s porozuměním, ačkoliv je to omezilo v jejich normálním životě, a to je velice příznivá zpráva.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když jste se zmínil, mimochodem o Švédsku, mimo jiné, tak včera si jaksi sypal popel na hlavu tamní hlavní epidemiolog, litoval tu liberálnější cestu, kterou země zvolila, říkal, že měli postupovat jinak, nemoci covid-19 tam podlehlo, podle aktuálních čísel 4 468 Švédů. Co se týče toho otevírání naší země, došlo na to příliš pomalu nebo naopak? Nebo je to optimální, to rozvolňování?


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
Když se oznámil ten plán, jak se to bude rozvolňovat, tak původně ten plán byl takový mírnější, pak se to o několik dní později, se to revidovalo, a řeklo se, že to bude tímhle tím rychlejším způsobem, tak já jsem tenkrát to kritizoval, a myslel jsem si, že postupujeme příliš uspěchaně, a že se nám to může vymstít, teď si nejsem tak docela jistý, a to teprve uvidíme. Já si myslím, že by to mohlo fungovat dobře, a že vzhledem k tomu, že těch nákaz už je tak málo, tak by mohla uspět taková ta, ať už tomu říkáme chytrá karanténa, nebo klasická karanténa, prostě sledování jenom těch ohnisek té nákazy, a důsledné vysledování kontaktů a hašení těch lokálních ohnisek jenom. Myslím si, že by to mohlo fungovat.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Neměli bychom vlastně znát jméno toho epidemiologa, o kterém jste se také Vy, pane Hořejší, zmínil?


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
To bychom určitě měli znát, a ten člověk by měl dostat nejvyšší státní vyznamenání.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Apropo, společnost v komentářích často zaznívá, že zatímco migrační vlna v roce 2015 naši společnost rozdělila, tak ty obavy z neznámého viru, ji naopak stmelily, že lidi spíše rozděloval postoj k řízenému promořování, k razanci restrikcí, k rychlosti jejich uvolňování.


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
Ano, to je pravda, já už jsem říkal, že mě to potěšilo, že ta reakce byla, velká většina lidí souhlasila s tím postupem vlády, nebyly žádné výrazné protesty proti tomu. Já jsem samozřejmě na internetu zaznamenal hloupé reakce některých ultra liberálů, takových, kteří chtěli demonstrovat, považovali to za ústavní omezení, a dávali dokonce stížnosti i k Ústavnímu soudu, ale takoví exoti se vyskytnou vždycky, a já jsem rád, že velká většina lidí to přijala.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ano, myslela jsem, že ještě chcete něco dodat. Omlouvám se. Budeme se muset naučit žít, nehledě na virus, žít s pocitem, že nic není věčné, neměnné.


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
To já myslím, že to je běžný pocit, nic není věčné, nic není neměnné, to já si myslím, že taková je životní konstanta.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Najdeme třeba návod, v minulosti, nebo návod, spíše zkušenost, jak lidstvo změnily, nějak zásadně, pokud ano, pane profesore Hořejší, předchozí pandemie nebo podobné situace?


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
No v dávné minulosti změnily pandemie zásadním způsobem fungování lidí, to byly takové ty morové rány, které ve středověku, a dokonce i v pozdním středověku, decimovaly skutečně nepředstavitelným způsobem ty populace, a přispěly k velkým společenským změnám, vlastnictví půdy a majetku, a tak dále, a vztahu mezi ovládanými a těmi, kdo je vykořisťovali, a tak dále, ale tohleto už je všechno pryč, a je docela paradoxní, že třeba taková ta největší pandemie z té tzv. španělské chřipky, na konci první světové války, prošla tak nějak skoro až bez velkého povšimnutí, ačkoliv zahubila něco mezi 50 a 100 miliony lidí po celém světě, během dvou let. Možná, že to bylo tím, že to bylo zastíněno trochu tím dramatem té předcházející první světové války, která byla vnímána ještě negativněji.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co snaha vědců, na celém světě, najít lék, vyrobit vakcínu, udělá s vědou? Nebo co by jste očekával? Získá třeba, ale nechci napovídat, na větší prestiži, atraktivitě, bude mít třeba pozitivní dopady na investice nebo přiláká více lidí na to, aby se chtěli stát třeba molekulárním imunologem, jako Vy.


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
To je docela dobrá otázka. Já jsem si, už teď je to tak, že je takovým jedním pozitivním aspektem této situace, že se lidé dozvídají, tak jako v přímém přenosu, jak funguje věda, jak se diskutuje o takových otázkách, že jsou tam i názorové střety. Dozvídají se dokonce něco o tom, o takových odborných záležitostech imunologických, epidemiologických, to je docela nevídané. A co se týká těch léků, já pevně věřím, že antivirotika, možná, že už existují, a že se testují, a že některé z nich skutečně zabere a bude ho možno používat. Co se týká té vakcíny, tak to je běh na dlouhou trať, a já mám takový pocit trochu, že určitě bude ta vakcína vyvinutá, doufejme, že některá z těch mnoha vakcín, které se vyvíjejí, bude i skutečně schválitelná, taková, aby byla bezpečná a účinná, ale může se stát, že podobně, jako se to stalo u té předcházející epidemie SARS, příbuzného viru, před 17 lety, že do té doby, než bude vyvinutá, tak už jí nebude téměř na kom vyzkoušet, že ten virus, přijetím těch karanténních opatření, ho už bude tak málo, že ta epidemie vyhasne. To by bylo ideální, ale z hlediska těch výrobců té vakcíny zase ne tak moc.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká profesor Václav Hořejší. Spojené státy nebojují pouze s novým typem koronaviru, se kterým se ještě zdaleka nevypořádaly. Poté, co byl 25. května v Minneapolis, při policejním zákroku, zabit 46 letý Afroameričan George Floyd, zažívá Amerika největší rasové protesty od vraždy Martina Luthera Kinga. Ty společenské nepokoje přerostly v násilné protesty, které se stupňují, rabuje se, přibývá i zraněných policistů, ono v těch protestch už jde vlastně o širší problém, o nesouhlas s policejní brutalitou, a také s rasovou nesnášenlivostí obecně. I to je téma, které zajímá dnešního hosta, kterým je molekulární imunolog, profesor Václav Hořejší. Co si o tom myslíte?


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
Tohleto je opravdu těžká otázka, a já teď samozřejmě nemůžu odpovídat z hlediska nějaké své odbornosti, ale prostě jako občan a jako člověk, kterého tyhlety věci zajímají. Já jsem tím strašně zklamán, jak ta Amerika, v posledních vlastně už mnoha letech, jak to s ní jde z kopce, by se dalo říct. Jak ta společnost není schopna zvládnout třeba zrovna tuhletu epidemii, kterou jiné evropské státy, a asijské ještě víc, jsou schopny zvládnout daleko a daleko lépe. Přitom ty Spojené státy jsou tak bohatá země, s takovými možnostmi, ale myslím si, že to je projevem toho, že ta americká společnost je skutečně myslím hluboce nemocná. A to.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A na co je nemocná?


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
Já si myslím, že je nemocná na to, že je tam opravdu vysoká míra sociální nespravedlnosti, když si vezmete to, že tam neexistuje všeobecné zdravotní pojištění, že tam je několik desítek milionů lidí, teď se to ještě zhoršilo, tím, jak tam vzrostla nezaměstnanost a ti lidé ztratili to svoje soukromé pojištění, zatímco v Evropě, vlastně ve všech zemích je víceméně samozřejmostí, že tady funguje to všeobecné zdravotní pojištění, že se nemůže stát, aby člověk přišel, a odmítli ho, protože si nemůže zaplatit to, co potřebuje, a nechají ho umřít. A v té Americe to tak je. A přitom, podle mého názoru, a je to zřejmé, že asi většina Američanů tuhletu situaci schvaluje, že si nepřeje to všeobecné zdravotní pojištění, protože ta společnost je taková vypjatě individualistická. To, že ti lidé, kteří jsou úspěšní, nebo aspoň trochu úspěšní, jsou hrdí na to, že si můžou to zdravotní pojištění sami zaplatit, že se o sebe postarali, a že není potřeba, aby se o ně stát staral. A ti, kteří to nedokázali, tak si myslí ta většina, relativně úspěšná, že si to zaslouží, aby tímhle tím trpěli. Přitom je paradoxem, že ti Američané patří mezi takové nábožensky založené lidi. Procento lidí, kteří chodí pravidelně do kostela v Americe, je daleko větší než v kterékoliv evropské zemi. A přitom nechápou ti lidé, kteří se považují za křesťany, že přece je to v naprostém rozporu, takovéhle chování, s evangeliem, které je až radikálně levicové, které vybízí k maximální solidaritě. Tohleto vůbec nechápu. A z té vypjaté individuality, mezi těmi Američany, myslím, že to vede až k takovému kultu trochu i násilí v té společnosti, vždyť si vemte, jak je tam silné hnutí za to, aby byla nadále umožněno to, aby lidé si volně kupovali střelné zbraně, jak rozšířené jsou tam takové ty masové vraždy, jak někdo přijde do školy a postřílí tam dvacet spolužáků. A odráží se to, podle mého názoru, bohužel, i v té americké zahraniční politice, v tom šíleném militarismu, a tom, jak tam spousta věcí funguje, myslím ve prospěch toho, jak se říká vojensko-průmyslového komplexu.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ono bylo docela zvláštní sledovat, třeba ve stejný den, ty masové protesty v ulicích amerických měst, a paralelně start soukromé rakety, která poprvé vynesla astronauty do vesmíru.


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
Jistě, Spojené státy, to je velký paradox. Ve Spojených státech se rozhodně dělá nejlepší věda na celém světě, většina důležitých technologických inovací pochází taky tam odtud, takže někteří by mohli říci, no dobře, no tak je vidět, že tenhle ten systém toho individualismu, a toho spoléhání sám na sebe, funguje dobře, a je efektivní. Ale já si myslím, že to zdaleka není všechno. Já si myslím, že je neudržitelný jejich současný systém, a doufám, že ta změna, která musí přijít, že přijde nějakým poklidným způsobem, takový ten negativní scénář je, já teď řeknu něco, co vypadá hrozně nepravděpodobně, ale mohlo by se stát, že zvláště, když zvolí znova Donalda Trumpa prezidentem, že může dojít i k nějakému rozpadu Spojených států, protože tam je obrovský rozdíl mezi takovým tím liberálním pobřežím východním i západním, a tím americkým jihem, a tím středozápadem, a mohlo by se stát, že při eskalaci nějakého společenského napětí, by se mohla osamostatnit Kalifornie nebo Nová Anglie, nebo něco takového, a vypadá to jako šílená představa, ale on rozpad Sovětského svazu byla taky, a ještě rok předtím, šílená představa.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Uvidíme, jak se bude vše vyvíjet. Možná už jenom velmi krátce poprosím. Právě v souvislosti s tím historickým letem lidské posádky, do vesmíru, kosmickou lodí, kterou vyrobila soukromá firma, se hovoří o nové etapě kosmonautiky. Ustoupí třeba věda, nebo společnost, potažmo do nějaké nové éry, když bude možná hotová ta vakcína? Nebo prostě život půjde dál, s touto zkušeností, kterou máme?


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
Ta vakcína to určitě nějak nezmění, to je běžná věc, proti nemocem se dělají vakcíny. A pokud jde o to, co jste řekla, že je to nějaká nová etapa ve výzkumu Vesmíru, já si myslím, že ne, že to jenom, že to je soukromá společnost, to není nic důležitého. Já si myslím, že ti inženýři, kteří to udělali, by to zrovna tak udělali pro NASA.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje profesor Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Děkuji za Váš čas, za Vaše názory a přeji hezký den.


Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
Děkuji za pozvání.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zita Senková přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.