Přepis: Jak to vidí Václav Hořejší – 17. srpna 2020

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Dobrý den, vítejte ve studiu.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor:
Jaké je dosavadní poučení z koronavirové krize? Bylo by prozíravější dál nosit roušky? Bylo uvolňování vládních opatření příliš rychlé? Kdy se dočkáme léku na Covid-19. Tak to jsou naše dnešní témata. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. V jednom z nedávných rozhovorů jste řekl, že pandemie koronaviru možná nezačala v Číně, a šíří se daleko déle, než si myslíme. Pane profesore, víme o našem koronaviru vůbec něco?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Já myslím, že toho víme spoustu, jako je docela až ohromující, jak za tak krátkou dobu, co jsme se všechno dozvěděli. Kdyby k téhle té situaci došlo někdy ještě před 20-30 lety, tak bychom asi rok, dva, tápali, protože něco podobného se stalo v 80. letech, když se objevil virus HIV, tak trvalo skutečně několik let, než se zjistilo co to je za virus, co principiálně by se s tím dalo dělat, jaká vakcína by se mohla použít, a tak dále. A dneska to bylo vlastně během skoro by se dalo říct, té úvodní fáze, během několika dní.

Vladimír KROC, moderátor:
No proč se ale výsledky různých studií tolik liší?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Já bych neřekl, že se výsledky studií příliš liší, záleží samozřejmě, co ty jednotlivé skupiny sledují, a možná, že by jste měl říct, v čem podle Vás spočívá ta odlišnost těch výsledků. Já si myslím, že takový ten konsenzus vědecký a lékařský, je celkem jasný, je to prostě tak, že tahle ta choroba, ví se jaký je to virus, do jaké skupiny patří, co by na něj případně mohlo zabírat, ví se, že je realistická cesta k přípravě vakcíny, která by chránila obyvatelstvo, zvláště ty rizikové skupiny před infekcí. Je identifikováno několik léků, které zabírají, některé z nich v těch časných fázích infekce, a jiné v těch těžkých případech, tam, kde už opravdu jde o život, a když si vezmeme, že je to vlastně nějakých asi 4-5 měsíců, kdy se to u nás objevilo, tak to je docela pozoruhodné.

Vladimír KROC, moderátor:
No a k té úvodní větě, kterou jsem citoval, že možná pandemie nezačala v Číně. Mimochodem, můžeme už mluvit o pandemii? Je to tak?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
No samozřejmě, to už můžeme nejmíň tři měsíce, čtyři měsíce mluvit, pandemie je definovaná tak, že to je epidemie, která postihuje prakticky celý svět, a tak to je.

Vladimír KROC, moderátor:
A je důležité vědět, odkud se ten virus vzal?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Já si myslím, že to moc důležité není, důležité je vědět to, a to je naprosto jisté, že to je virus, který přeskočil z jiného živočišného druhu, primárně skoro jistě z netopýrů, na člověka, a téměř jistě, s nějakým prostředníkem. Co bylo tím prostředníkem, jaký savec byl jiný než netopýři, byl tím mezhostitelem takovým, ve kterém proběhlo takové to přizpůsobení tak, aby ten virus potom lépe mohl infikovat člověka, tak to se bohužel  neví. U té předcházející infekce, tím virem SARS, před těmi asi 17 lety, tam se to zjistilo, tam bylo naštěstí, v tom místě, kde se objevily ty první případy, tak se rychle zjistilo, že to byly cibetky, to znamená šelmičky takové, ve kterých se vlastně téměř stejný virus našel, kdežto to, co víme o tom nynějším viru je, že tím nejbližším příbuzným jeho je jeden netopýří virus, který má 96% shodu s tím lidským, a ten 4% rozdíl je ještě příliš velký na to, aby to mohl být virus, který skutečně přímo přeskočil z těch netopýrů na člověka.

Vladimír KROC, moderátor:
Pro koho je to onemocnění Covid-19 třeba fatálně nebezpečné? Dá se to říci?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
To se ví zcela bezpečně, protože nějakých 80-90 % těch těžkých případů a úmrtí se týká lidí, kteří jsou staří, říká se nad 65 let.

Vladimír KROC, moderátor:
To ještě není stáří.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Ano, já to říkám taky, protože mě je 70 a já vždycky říkám, že už jsem vstoupil do středního věku, ale fakt je ten, že u těchto lidí toho staršího věku, ten věk je rizikovým faktorem, a jsou pro to různé důvody, proč tomu tak je. K tomu se můžeme třeba vrátit, a další takovou ohroženou skupinou, která se překrývá s tou starší populací, jsou lidé, kteří trpí nějakými chronickými závažnými chorobami, jako jsou třeba onkologičtí pacienti, kteří podstoupili třeba nějakou léčbu, nebo lidé, kteří mají nějaká autoimunitní onemocnění, tam se kupodivu zdá, že těch autoimunitních onemocnění je to riziko menší, než se původně předpokládalo. Dále jsou to lidé, kteří třeba trpí obezitou, a s tím související diabetem II. typu.

Vladimír KROC, moderátor:
Hypertenze.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Mají i hypertenzi a tak dále, takže to je známo velmi dobře, že to jsou skutečně ty rizikové skupiny, a z toho dokonce vychází takové některé úvahy o tom, že bychom se ani moc neměli bránit šíření té choroby v populaci, u té mladé, a relativně mladé části populace, protože tam to probíhá skutečně mírně, a někdy dokonce tak mírně, že si toho ti lidé ani nevšimnou, a že bychom se měli soustředit jenom na ochranu právě těch rizikových skupin, ale to je problém, protože ta riziková skupina, taky jsme o ní teď mluvili, je hrozně velká. Ta v České republice by představovala nejméně dva miliony. A nevím, jak by se ty dva miliony specificky měly chránit.

Vladimír KROC, moderátor:
Diskutovalo se hodně o tzv, promořování, ono to nezní zrovna lákavě, ale víme, o čem je řeč, dá se v tomto případě vytvořit ta tzv. kolektivní imunita?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
To, o čem jsme teď mluvili, to znamená nechat tomu relativně volný průběh, nebo to dokonce snad podporovat, v té většinové populaci, kde to riziko je malé nebo dokonce velmi malé, to je právě to, čemu se zjednodušeně říká to spontánní promořování, a já jsem též říkal ty důvody, proč si myslím, že to je naprosto nerealistické, a přesto někteří lidé, a to mě hrozně překvapuje, a dokonce tam se objeví i někteří význační lékaři, sice ne imunologové, ne epidemiologové, ale přesto teda, populární a význační lékaři, kteří jako kdyby se k něčemu takovému hlásili, a zdůvodňují to tím, že ty ekonomické důsledky těch přísných epidemiologických opatření, která jsme tady zažili, a musíme poznamenat, že u nás zdaleka nebyla nejpřísnější na světě, tady to bylo ještě docela mírné, ve srovnání s jinými zeměmi. Takže tahle ta epidemiologická opatření, že způsobují výpadky v ekonomice, a ty důsledky tohoto, že mohou být ještě horší než důsledky té samotné nemoci. Ale to je docela zajímavé téma, možná, že se k tomu zase dostaneme.

Vladimír KROC, moderátor:
Neslibujme, protože nám čas běží, tak pojďme to rovnou říci, jaké tedy je to dosavadní poučení z té koronavirové krize, podle Vás.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Těch je hrozně moc těch poučení, oni jsou tam dokonce i některé pozitivní aspekty, ale pokud bychom řekli takové to základní poučení, a taková trošku i politická záležitost, je hrozně zajímavá, že teď, když jsme zmínili takovou tu možnost tzv. promořování, tak je docela jasná taková linie, která dělí lidi, a dokonce včetně i některých vědců, na ty, kteří by se hlásili v nějakých modifikacích k té strategii toho tzv. promořování, získání té kolektivní imunity, a těch, kteří naopak říkají, že to je nerealistické, já k nim patřím, a ta dělicí linie velice dobře sleduje takové to politické dělení na pravici a levici. A taková ta část pravice, která se hlásí k takovým liberálům nebo ultra liberálům, tak to zdůvodňuje teda jednak tím, že ta omezení omezují osobní svobodu, a že to je nepřijatelné, a zvláště se mi zdá, že u některých těch lidí, ačkoliv to neříkají úplně naplno, ale je to z toho možné vycítit je, že vlastně ti lidé říkají no tak co, tak ta ohrožená skupina, to jsou lidé, kteří by stejně za pár let umřeli, protože jsou staří, a tak co se děje tak hrozného, no tak by umřeli o pár let dřív, nebo jsou to chronicky nemocní, no a nakonec pro tu společnost, oni to neříkají, ale já to zatím cítím, pro tu společnost by to zas nebyla taková škoda, a dokonce bychom ušetřili na důchodech, no, já si myslím, že pokud tihle lidé to myslí tímhle způsobem, tak to je absolutně eticky nepřijatelné.

Vladimír KROC, moderátor:
Musíme podotknout, že je to Váš pocit, že to nikdo takto neformuloval.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Takhle otevřeně to samozřejmě nikdo neformuloval, ale v některých těch vyjádřeních je to už hodně blízko tomu.

Vladimír KROC, moderátor:
Vy kritizujete, že uvolňování vládních opatření bylo příliš rychlé, proč by jste znovu lidem přikázal znovu nosit roušky teď?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Já bych tohle to svoje vyjádření teď trošku modifikoval, já jsem měl obavu, když někdy před těmi dvěma měsíci se objevil takový ten plán, jak se to bude, takový ten zrychlený plán, jak se to bude uvolňovat, tak jsem si myslel, že to je příliš rychlé. Ono se ukázalo, že to zas tak moc rychlé nebylo, a já si myslím, že to uvolnění bylo celkem uděláno dobře, měli jsme asi štěstí, že to tak bylo, že ta zbývající opatření se respektovala, a je samozřejmě dobře, že třeba v metru se nosí roušky, a je dobře, že se to skutečně podařilo omezit, tu infekci, nebo tu epidemii, jenom na taková ta ohniska. Jedinou výhradu, kterou bych měl, opravdu jako vážnou, že to ohnisko, na tom Karvinsku, to si myslím, že to nějak ujelo, a že to docela nechápu, jak je to možné, že se to nechalo takhle rozjet. Tam dokonce vznikají i takové trošičku jako spiklenecké teorie, jestli za tím nebyl nějaký záměr, aby se uspíšilo uzavření těch dolů a tak, ale to bych teda.

Vladimír KROC, moderátor:
Jsme zase u spekulací. V pořadu Jak to vidí je imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. S jedním z posledních poznatků přišla začátkem července studie zveřejněná v časopise Self, ta upozornila, že ve světě teď dominuje jedna z variant viru SARS-Cov 2, která se odlišuje od té, která se jako první objevila na sklonku loňského roku v Číně. Vědci označili jako variantu D6, 14G. Co to znamená?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Tahle ta, jinak, musíme připomenout, že tento virus, zrovna tak, jako ostatní viry, spontánně mutuje, a že zatím bylo popsáno už několik tisíc mutací tady toho viru. Naprostá většina z těchto mutací, to znamená záměn jednotlivých písmenek té genetické abecedy, v tom celém pořadí jejich, které mimochodem, tento virus má asi 30 000, tak naprostá většina těchto změn nemá vůbec žádný vliv na vlastnosti toho viru, a tato změna skutečně převládla, a zdá se, že převládla proto, že má o něco větší infektivitu, že se snadněji šíří v té populaci, ale je prakticky jisté, že nemá žádný vliv na intenzitu průběhu toho onemocnění, to znamená na závažnost toho onemocnění, takže je to trošku by to mohlo dělat starost, že to je více infekční, ale zdá se, že to není nic podstatného.

Vladimír KROC, moderátor:
Četl jsem, že ten SARS-Cov 2 mutuje pomaleji než chřipka. Má to nějaký význam?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Ano, tyhle ty koronaviry obecně mutují relativně pomalu, se dá říct, ačkoliv jsem teď řekl, že během té doby už se několik tisíc mutací objevilo, a pravděpodobně jich je ještě víc těch neobjevených, ale to je obecná vlastnost prostě toho genetického uspořádání těch virů. U chřipky jsou dobré důvody, protože to mutuje víc, a že ty změny, ke kterým dochází při těch mutacích, jsou závažnější, a to je proto, že ten chřipkový virus má rozsekaný ten svůj genom na osm kousků, a ty závažné změny, ke kterým dochází, pocházejí z toho, že když je nějaký člověk infikovaný dvěma různými kmeny té chřipky, tak může docházet k mísení těchto genomů, a potom to, co vznikne tím, že se vymění polovička toho genomu z jednoho a druhého kmene, může vést k závažným změnám. Kdežto tady u těch koronavirů je to daleko víc omezené na ty tzv. bodové mutace nebo malé změny v tom celém genu.

Vladimír KROC, moderátor:
Máme se obávat toho chřipkového období třeba na podzim? Může to být nějaká komplikace? Příchod chřipky, tedy v souvislosti s Covidem-19?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Obrovská komplikace, samozřejmě, je to tak, že my bychom si měli obávat jakéhokoli příchodu chřipky, protože hodně lidí si myslí, že chřipka, to je taková ta rýmička, mimochodem, dokonce jsem se setkal s lidmi, kteří vážně tvrdili, že toto, čemu říkáme to nachlazení a tak, to je ve skutečnosti chřipka. No tak není. Chřipka je vážné onemocnění, na které mimochodem umírá tak asi jeden člověk z tisíce. A typicky při těch sezónních chřipkách, to znamená ono je to méně, a pravděpodobně o hodně méně než tady u toho Covidu-19, ale někdy se stane, že zachvátí nějakou zemi, nebo dokonce celou zeměkouli, epidemie nebo pandemie takového typu chřipkového viru, kde ta úmrtnost nebo smrtnost, je mnohem vyšší, a známým příkladem je to, že před sto lety proběhla opravdu katastrofální pandemie chřipky, která zahubila něco mezi 50 a 100 miliony, kdežto zatím tady ten Covid-19 zahubil něco přes půl milionu. Asi kdyby se dala možnost tomu současnému viru řádit tak, jako tenkrát, kdy nebyly vlastně žádné medicínské prostředky, proto nebyla žádná intenzivní péče, žádná podpora dýchání u těch těžkých pacientů, tak je docela možné, že by i ta nynější pandemie začala být pomalu srovnatelná s tou tehdejší chřipkovou epidemií.

Vladimír KROC, moderátor:
Já tady mám úplně nejčerstvější data, novým typem koronaviru se světě nakazilo téměř 14 milionů lidí, uvádí to na svém webu americká univerzita Johna Hopkinse, počet mrtvých nemocí Covid-19 se podle ní blíží hranici 600 000. To jenom tedy na upřesnění, ale Vy jste říkal, že o tom víme relativně dost. Jak je to tedy s vytvořením imunity? Pokud bych se setkal s Covidem-19, vytvoří si můj organismus imunitu, aby mě třeba tento konkrétní kmen už nemohl nakazit?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Ve velké většině případů by tomu tak mělo být. Určitá nejistota je v tom, za jakých okolností se vytvoří ta imunita dostatečně silná. Obecně se dá říct, že vlastně skoro všech patogenů, k té situaci, kterou jste popsal, to znamená když se nakazíme, tak že imunitní systém zareaguje, vytvoří se tzv. imunologická paměť, jsou tam paměťové B-lymfocyty, paměťové T-lymfocyty, které jsou připraveny na nové setkání, třeba někdy, u některých chorob až po několika letech, a chrání nás proti opakované infekci. Tady v tom případě, u tohoto viru, je to pořád ještě takové nejasné, jak dlouho vlastně, jak je silná, typicky ta imunita, jak dlouho vydrží, zdá se zatím, že jsou takové varovné zprávy o tom, že nevydrží příliš dlouho, že ty protilátky, které vznikají, že rychle mizí, a že po několika málo měsících klesnou pod takovou hladinu, kdy už tu ochrannou funkci nemají. Jsou tam pořád ale ty paměťové B-lymfocyty, T-lymfocyty, které by při té opakované infekci měly zase zabrat, ale ta doba je příliš krátká na vyhodnocení těchto otázek.

Vladimír KROC, moderátor:
Setkal jsem se s relativně dost mladými lidmi, kteří mají pocit, že tou nemocí prošli, protože měli, jak říkají divnou těžkou chřipku, ale nejsou si jisti. Je teoreticky možné, že třeba část populace už to má za sebou, a že to proběhlo tak rychle, ještě předtím, než jsme věděli, že Covid-19 existuje?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Ano, to je úplně jisté, že část populace, otázka je, jak velká část populace, zdá se, že to je několik málo procent populace zatím, která to prodělala, a testem na to, jestli to prodělali je, že si detekují specifické protilátky proti tomuto viru. Okolo toho jsou různé diskuse, jak by se to správně mělo dělat, jestli ty některé testy jsou dostatečně citlivé, a tak dále, ale je taky pravda, že téměř jistě existuje, a možná docela hodně případů, kdy tímhle tím protilátkovým testem se to nedá odhalit, že to onemocnění proběhlo takovým způsobem, že bylo mírné, ti lidé si toho ani moc nevšimli třeba, nemají protilátky detekovatelné, ale přesto, takovým citlivějším jedním testem, který sleduje tzv. buněčnou imunitu, a tzv. aktivované a paměťové T-lymfocyty, což je mimochodem velice účinná zbraň v případě skoro všech virových onemocnění, tak tam se ukazuje, že to opravdu prodělali. Problém je, že ten test na tyto T-lymfocyty paměťové, je mnohem složitější a mnohem nákladnější než na ty protilátky, takže se rutinně nedělá.

Vladimír KROC, moderátor:
Dnes je naším hostem imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Vy jste řekl, že se na té krizi dá najít i něco pozitivního, tak schválně.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Několik těch pozitivních věcí, za prvé, to, že se ukázalo, že naši lidé jsou docela disciplinovaní, rozumní, a že ta omezení přijali pozitivně a respektovali je zkrátka. Ukázalo se taky, já nevím, jestli je to pozitivní, ale co je v tom našem životě podstatné a co ne tolik podstatné, to, že se obejdeme třeba bez nacpaných hospod, a bez plných fotbalových stadionů, to hodně lidí může mrzet, ale ukazuje se, že to skutečně asi není podstatné, velký plus je myslím to, že se lidé začali zajímat, docela spontánně, o ty vědecké aspekty, že najednou se ukázalo, že si lidi uvědomili, že tady jsou nějaké viry, že to nebezpečí nějaké nové pandemie třeba existuje, a že bychom na to měli být připraveni, že zkrátka si uvědomili i to, jak důležitá je vůbec věda, a z něj vyplývající nové technologie, a to je další takový aspekt, teď už přecházíme vlastně, jak na to reagovala veřejnost, spíš do té vědecké sféry, ono se teď ukazuje najednou, že třeba ty detekční metody, na detekci nejenom tohoto viru, ale vůbec všech patogenů, že jsou docela zastaralé, že zkrátka vychází, to, co se dneska rutinně používá, ty testy na stanovení protilátek, nebo na stanovení přímo těch virů, pomocí té, dneska už každý ví, co to je PCR reakce například, což předtím nikdo nevěděl, takže jsou docela stará, a že by bylo potřeba najít principiálně nové, daleko, stokrát, nebo tisíckrát citlivější metody, rychlejší a tak dále. A na tom se skutečně pracuje. A to se ukazuje a potvrzuje taková ta stará pravda, že teprve v nějaké krizové situaci se mobilizují takové ty síly společnosti a lidí, kteří na tom mají zájem, a byznysu a tak dále, protože to otvírá nové možnosti a nové příležitosti. Takže skutečně to tak je, já jsem si zrovna teď, před pár dny, četl takový shrnující článek, který ukazoval, až úplně takové jako futuristické možnosti zlepšení té detekce, a současně také možná terapeutických možností, kde skutečně se využívají nejnovější vědecké poznatky, které zatím nebylo potřeba vlastně použít, protože zatím byla ta medicínská komunita spokojená s tím, co bylo k dispozici, a najednou by bylo potřeba dělat třeba to testování ve stokrát, tisíckrát větším měřítku. A to těmi starými metodami nejde, kdežto ty nové, které jsou teď už opravdu v pokročilém stádiu vývoje, tohle to umožňují.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak se díváte na projekt vývoje národní vakcíny?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Já jsem k tomu velice skeptický, a jsem k tomu skeptický proto, že když se podíváte na webové stránky Světové zdravotnické organizace, tak tam uvádějí takový průběžně aktualizovaný seznam všech vakcín, které se ve světě vyvíjejí, momentálně jich je asi 200, a u každé z nich jsou podrobnosti uvedené, s tím, v jakém stádiu vývoje to je. A těch je několik těch stádií, jsou nejméně 4 stádia toho vývoje. První je, že to nejjednodušší úplně co je, a ve kterém stádiu je asi ta česká vakcína, o které jinak moc nevím, mě se zdá, že se s tím dělají takové trochu tajnosti, ale ví se, že to je taková ta úplně nejjednodušší vakcína toho typu, kdy se vezme ten virus, který se zabije, tam je to trochu problematické, ten virus není v pravém slova smyslu živý, ale inaktivuje se tedy, a tento inaktivovaný virus je základem nebo inaktivované viry jsou základem vakcín pro mnoho jiných virových onemocnění, už více než 50 let, 60 let. A tohle je nejjednodušší, to se dá udělat hrozně snadno, dalším stádiem je, že je potřeba to vyzkoušet, bezpečnost tohoto preparátu, což je taková ta první fáze testování klinického, jinak tomu ještě by měla předcházet taková ta tzv. preklinická fáze, která spočívá v tom, že se to vyzkouší na nějakém zvířecím modelu, což tady je trošku problém, protože dobré zvířecí modely tady nemáme, no a když se vrátím k tomu seznamu, který je na tom seznamu WHO, tak tam jsou už dvě první vakcíny, které jsou ve třetí fázi klinického testování, to znamená prošly si tou první fází, která ukáže, že to není nebezpečné, druhá, která ukáže, že to v principu funguje, a ta třetí, která už je jakoby naostro, s velkým počtem účastníků té studie, studuje to, jak je to opravdu účinné v polních podmínkách. Takže ty dvě, jedna čínská a jedna britská vakcína, jsou už v tomhle tom třetím stádiu, pak jich je asi 100 v první a druhé fázi testování, a ta poslední stovka je, že se začíná v té první fázi, a my, ještě tady s tou národní vakcínou, nejsme ještě ani v té první fázi. Možná, samozřejmě může se stát, že budeme mít štěstí, a že se to nějak stihne, a tak dále, ale hrozné riziko je, že aby se to udělalo zodpovědně, a tak, aby si ti, kteří to začnou opravdu používat, to mohli dovolit, aby si to vzali na zodpovědnost, tak je potřeba zjistit, jestli to opravdu nemůže mít nepříznivé vedlejší účinky, a tam je obava, že by to mohlo mít nepříznivé vedlejší účinky.

Vladimír KROC, moderátor:
Vědci z Univerzity v Oxfordu zkoumali na vzorku 2000 lidí účinky levného a široce dostupného kortikosteroidu s názvem Dexametazon, ten se používá například při léčbě astmatu. Jak velkou naděj, jako lék, může být?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
To je velice důležitý pokrok, to je jeden z těch léků, které zabírají v těch opravdu těžkých případech, které jsou skoro bez výjimky způsobeny nikoliv tím, že by ten virus příliš poškodil třeba ty plíce, ale spíš tím, že poškodí ty tkáně přehnaná imunitní odpověď na to onemocnění. A právě tyhle ty kortikosteroidy, to je jedna z celé řada imunosupresivních vlastně léčiv, a která potlačuje tu přehnanou imunitní reakci. Takových léčiv je několik dalších, ale ten Dexametazon je asi nejnadějnější právě proto, že je osvědčený, má přijatelné negativní vedlejší účinky a široce se používá, a skutečně, výsledky té studie jsou velice přesvědčivé.

Vladimír KROC, moderátor:
Kdy bude lék a kdy bude vakcína?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Léky už některé existují, jeden typ z těch léků jsem právě zmínil, to jsou ty, které se vypořádávají s tou přehnanou imunitní odpovědí, druhý typ těch léků jsou tzv. antivirotika, to znamená léky, které jsou dobré nasadit spíš dříve nebo na začátku toho onemocnění, a zabrání tomu, aby to nedošlo k těm špatným koncům, a ty působí přímo na ten virus, respektive na možnost jeho replikace v těch hostitelských buňkách. Takže těch je už taky několik, některé se, tady ten Remdesivir, s tou českou stopou, se tady hodně popularizoval, ještě jeden nebo dva další, které vypadají také docela nadějně, takže to jsou ty léky, no a pak je samozřejmě ta vakcína, o tom jsme před chvílí mluvili, těch 200, které se vyvíjejí.

Vladimír KROC, moderátor:
Tady jde o čas zkrátka, než se ověří.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Ano, je to tak, a je určená taková zkratková cesta k tomu, že by se to mohlo testovat ne takovým tím klasickým způsobem, v té třetí fázi, ale tak, že by se to testovalo na menším počtu dobrovolníků, kteří by byli imunizováni, a dobrovolně by byli infikováni, nějakou dávkou teda toho viru, a sledovalo by se, jestli to zabránilo té infekci, což je trošku eticky pochybné, ale já si myslím, že v tomhle tom případě onemocnění, když by to byli mladí, zdraví lidé, kde to riziko těch vážných komplikací je velmi nízké, že by to bylo přijatelné.

Vladimír KROC, moderátor:
V pořadu Jak to vidí byl hostem imunolog Václav Hořejší, z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Moc děkuji, na shledanou.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor:
No a nesmím zapomenout, že v příštím týdnu vyráží tým ranní Dvojky s Daliborem Gondíkem po kempech, a protože budou vysílat mezi sedmou a devátou hodinou, výjimečně příští týden neuslyšíte pořad Jak to vidí. Příjemný víkend vám přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.