Přepis: Jak to vidí Václav Hořejší – 16. února 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Půl deváté. Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Mým hostem je imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Dobrý den, pane profesore, vítejte v našem vysílání.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například jaké by bylo vhodné schéma pro očkování proti koronaviru v budoucnosti A co poskytuje nejúčinnější odpověď na virus, když mutuje. Přeji nerušený poslech. Pane profesore Hořejší, jsme v České republice na pomyslném vrcholu té Omikronové vlny nebo již těsně za ním? Ono ta situace nutno říct, se různí. Jiná je například v Praze. Například ve Slezské nemocnici v Opavě musí rušit plánované operace, zavírat ambulance některá oddělení. A to kvůli nárůstu pacientů s covidem těch je přes 70. Zdravotníků v karanténě nebo v jiné pracovní neschopnosti je 150, jenom příklad.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, já si myslím, že jsme ve fázi takové stagnace, takové když to mluvíme o nějaký vrcholech a údolích té těchhle těch epidemických vln. Tak teď mám takovou trošku obavu, abychom dlouho nezůstali na takové stolové hoře, jak by se dalo říct. To znamená, aby ta stagnace na těch relativně vysokých nepříjemných číslech nezůstávala příliš dlouho. Protože my si musíme uvědomit, že dneska už asi tak týden leží v nemocnicích něco málo pod 4000 lidí. Což je teda méně nebo o hodně méně, než to to bylo na tom vrcholu těch předcházejících vln, kdy to bylo přes 10 000. A každý den umírá okolo 50 lidí, což je taky opravdu hodně, i když v těch nejhorších dobách to bylo i 200 lidí denně nebo dokonce ještě víc. Ale není to zanedbatelné zkrátka. Takže uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet. Je pravda, že ty počty případů klesají, ale když si uvědomíme to, že ty těžké případy hospitalizace a potom ta úmrtí následují s nějakým dvou až třítýdenním zpožděním, tak je dobrá naděje, že za ty 2-3 týdny ode dneška, kdy ta čísla jsou výrazně nižší, než byla třeba před dvěma týdny, takže to bude zase lepší i v těchhle těch horších číslech. Takže buďme opatrní optimisté.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nejeden odborník, ať už například epidemiolog nebo demografové predikovali nebo modelovali zejména na ten přelom ledna, února nebo první únorový týden až 100 tisíc nově nakažených. Naštěstí k tomu nakonec nedošlo. Nicméně ty počty, jak už jste i sám řekl, byly nicméně vysoké. Pořád ještě to číslo, teď to ze včerejška pod necelých 30 000. Ale virus tady prostě stále je. Někteří upozorňují také na to, že skutečný počet těch nakažených, může být ještě vyšší. Ono se teď i méně testuje. Blížíme se už k takové té kýžené promořenosti, o které se už déle mluvilo?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Je pravda, že se blížíme k té promořenosti, respektive k nějaké takové spíš bych řekl kolektivní toleranci téhle té nemoci, protože jednak je značná část očkovaná. Kromě toho hodně lidí, myslím si, že to je něco přes 3 miliony, tu nemoc prodělalo, skoro 4 miliony myslím. Takže celek, celkem dohromady tohle dává vlastně určitou ochranu více nebo méně i proti tomu hodně infekčnímu Omikronu, který je hodně odlišný. A takovou charakteristikou jeho je, téhle té varianty je, že lidé, kteří už prodělali to onemocnění těmi předcházejícími variantami, tak teď překvapivě často mohou být infikováni a i onemocnět skutečně touhle tou novou variantou Omikron. A to je právě tím, že je hodně odlišná, že ty protilátky, které byly vyvolány proděláním té nemoci dosavadními variantami, už tolik nezabírají proti tomu Omikronu. Naštěstí je pravda, že třetí dávka očkování a trochu překvapivě funguje velmi dobře proti tomu Omikronu, proti těm těžkým průběhům a proti úmrtí. Takže ta situace je zkrátka takováhle a zaplať pán bůh, že není horší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Umí prostě takříkajíc obcházet Omikron ty protilátky, které jsme si vytvořili proti předchozím variantám. Mimochodem Izrael jako první země na světě v lednu naočkoval skupinu vybraných lidí čtvrtou dávku vakcíny proti koronaviru. Podle zatím předběžné studie izraelských vědců tato dávka nenabízí nějakou vyšší ochranu před nákazou než takzvaný booster neboli ta třetí posilovací dávka. Co si o tom myslíte? Zatím jsou to vlastně jenom takové ty dílčí výsledky a teda jenom z jedné země na skupině bylo to 150 lidí, kteří dostali vlastně Pfizera vakcínu a 120 lidí vakcínu od společnosti Moderna.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, tahle ta situace je trochu komplikovaná tím, že ochrana proti, zvláště proti tomu Omikronu i poté třetí dávce postupně klesá. A v Izraeli skutečně mají s tímhle větší zkušenosti, protože tu třetí dávku začali podávat už v létě. Takže to dobře vědí, a proto taky, když se tam začaly objevovat infekce u lidí, kteří dostali už třetí dávku. Tak začali experimentovat s tou čtvrtou dávkou. A to jaká je ochranná funkce té čtvrté dávky, je zatím trochu nejasné. Za prvé, jak jste správně říkala, tahle ta studie je relativně malá. A bylo zatím ještě málo času na to, aby se dalo vyhodnotit, jak je to skutečně s nějakým dlouhodobým působením té čtvrté dávky. Takže srovnávalo se to, jaký, jaké bylo původní, jaká byla původní ochrana tou třetí dávku. A teď jaká je teď tou čtvrtou dávku. Ano, ukázalo se, že ten rozdíl není veliký. Ale je tady zkrátka příliš málo času na to, abychom to vyhodnotili komplexně a z toho hlavního hlediska. To znamená, jak dlouho ta ochrana vydrží. Jestli napraví ta čtvrtá dávka ten pokles z té třetí dávky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Četl jsem také výrok profesora imunologie na Univerzitě v Haifě Dona Mela Meda, který říká, že čtvrtá dávka může způsobit jakousi únavu imunitního systému.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
To je možná trochu nedorozumění. Ta únava se týká spíš toho, že pokud očkujeme opakovaně proti určitému onemocnění, tak ten efekt těch dalších a dalších dávek už je ve srovnání s těmi předchozími často menší a menší. Protože existuje takový jev, který prostě způsobuje, že ten imunitní systém se soustřeďuje na to, co viděl už dříve. Po tom opakování znovu se mu probouzejí ty buňky, které produkujou protilátky, které už byly účinné v těch předcházejících, u těch předcházejících dávek a málo pozornosti věnuje tomu novému. Lidé to někdy interpretují mylně tak, že když se dá nějaká ta další dávka. Takže dojde k nějaké celkové únavě imunitního systému, že špatně začne reagovat na nějaké jiné podněty. Ale tak to opravdu není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je již, pane profesore Horejší, jasné či nikoliv, jaké by bylo vhodné schéma pro očkování proti koronaviru? Tak jako třeba známe schéma z jiných nemocí. Například očkování proti chřipce. Je ještě brzy no jaksi stanovit to? Máme málo pořád, málo informací teda věda?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
To je hrozně zajímavá a hrozně důležitá otázka. Zatím to tak vypadá, že by to mohlo dopadnout podobně jako s chřipkou. Jsou tam určité analogie, protože i u té chřipky každoročně se objevuje zpravidla nový kmen nějaký, na který už to staré očkování špatně funguje. Takže se očkuje vlastně jednou za rok. Já jsem léta letoucí nechávám očkovat každoročně na podzim proti chřipce. A od té doby jsem žádnou chřipku neměl. A tak nějak podobně si myslíme, že by to mohlo být i v případě toho covidu. Na druhou stranu je velké úsilí pro to, aby se vyvinuly nějaké vakcíny, které by měly třeba delší účinnost. A to zvláště takové vakcíny, které by se neaplikovaly do svalů, o které by se aplikovaly třeba jako takovým nosním sprejem a tudíž by lépe mimikovali tu přirozenou infekci, která jde přes ty sliznice a důležité je, že když jde ten patogen přes ty sliznice, tak vyvolaná takzvanou slizniční imunitu, která je zprostředkovaná takovou zvláštní protilátkou, které se říká srdeční IGA. A ta potom umožňuje to, že v ideálním případě poskytuje imunitu, která úplně brání vůbec samotné infekci. Nejenom prodělání té nemoci ale infekci. To znamená, že když ten virus přijde na ty sliznice, na jejichž povrchu jsou tyhle ty protilátky IGA, tak se on tam vůbec neuchytí. A to je daleko nejlepší samozřejmě. Kdežto tyhle ty protilátky, ty, ty vakcíny, které se aplikují do svalu, tak ty vyvolávají tvorbu jiných protilátek, které účinně můžou bránit těm těžkým průběhům a brání tomu, aby ten virus začal řádit někde v plících a v jiných orgánech. Ale nezabrání dostatečně tomu, aby ten virus infikoval v naprosté většině neškodně ty sliznice nosu a úst. A tím se vlastně ten virus může šířit dokonce velice účinně i v plně proočkované populaci, i když tam žádnou velkou škodu nanedělá. Takže ideální by bylo, kdyby byly tyhle ty slizniční vakcíny, na kterých se práce už léta letoucí. A zvláště teda u chřipky. Tam dokonce jedna taková už byla i schválená, ale moc se nepoužívá, protože není dostatečně účinná. A jsou s tím zkrátka potíže zatím s tou účinností. Takže doufejme, že tohle to se podaří a že možná dospějeme k nějaké opravdu velmi účinné vakcíně. A i kdyby to bylo tak, že bychom se jednou za rok nechávali očkovat. Tak to si myslím, že to je úplně minimální problém. A mnozí z nás se očkují každoročně proti chřipce a není to opravdu žádný problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Pane profesore, Hořejší, co má v této fázi, když zůstaneme u České republiky opodstatnění? Jaká opatření nebo přístup, pokud současný epidemický vývoj bude pokračovat, tak od začátku března pravděpodobně skončí hrazené preventivní PCR testy. Zdarma budou jen indikované lékařem nebo hygienickou službou. Včera to řekl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic. Co byste čekal? Jakou strategii by měla podle vás vláda zvolit?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
To je opravdu těžké dávat nějaké doporučení. Ono to rozhodnutí o tom, když se přestane něco dělat, kdy ta situace už je taková, že nevyžaduje buďto nějaká nepříjemná omezení nebo nějaká nákladná opatření. Jako je třeba i to testování, které je hrazené ze státních prostředků. Takže to vždycky je takové politické rozhodnutí. A není možné říct nějak autoritativně, v jakém okamžiku by se co už mělo uvolnit. Co by se mělo zrušit, protože jakmile získá ta epidemie charakter podobný tomu, jaká, jaký mívá taková ta sezónní chřipka, která mimochodem vloni ani letos u nás vlastně nebyla, protože ta protiepidemická opatření fungujou taky proti té chřipce. Tak jakmile se dostane na tuhle tu chřipkovou úroveň, tak se asi, je zcela logické, že se budeme chovat tak jako při té chřipkové epidemii, kdy se taky žádná zvláštní opatření nedělají. No a rozhodnutí o tom, jestli už ta situace je, nebo není, to je, jak říkám, takové politické rozhodnutí. Rozhodnutí o tom, co je menší zlo. Jestli ty ekonomické a společenské potíže, které ta opatření vyvolávají nebo ty zdravotnické komplikace, které nevyhnutelně jsou spojeny i s takovou relativně mírnou epidemií, jako je třeba i ta chřipková epidemie. Protože to zatěžuje nemocnice, zatěžuje to zaměstnance nemocnic. Ale mimochodem vyvolává to samozřejmě, když necháme tu epidemii šířit docela volně, tak i v případě, že bude vyvolávat moc těch vážných případů, tak pořád už jenom to, že bude hodně případů takových těch relativně mírný, kdy to ti lidé vyleží doma někde s aspirinem, tak budou chybět zaměstnání. A to může být velký problém u zvláště takových kriticky důležitých zaměstnáních. Jako jsou zrovna třeba zdravotníci, že tam budou chybět lidi v nemocnicích třeba nebo policie a prostě kritická zaměstnání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem švýcarský parlament dnes rozhodne o tom, zda zruší povinnost nošení ochrany úst a nosu. Prakticky všechny kantony chtějí odložit protikoronavirová opatření. Rozhoduje se ve Švýcarsku už nikoliv o tom, zda rozvolnit, ale jak rychle. Jsou 2 varianty, rychlé zrušení restrikcí nebo takovéto postupné uvolňování. Tady asi, k čemu byste se přikláněl, možná už jste to popsal v předchozí odpovědi. Můžeme ale navázat i zájmem o očkování, který v České republice prudce klesl. Ono ani na tu novou vakcínu Novavax se nestojí nějaké fronty.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, já si myslím, že na tu první otázku, jak postupovat a jak je to ve srovnání třeba s tím Švýcarsko. Já myslím, že u nás se volí velice podobná cesta jako v tom Švýcarsku. Skutečně se rozvolňuje a ten výhled je docela krátkodobý, že dojde k něčemu podobnému, zatím se teda mluví o tom, že třeba ty respirátory v uzavřených prostorách, anebo v dopravních prostředcích, že budou zachovány, což je velice rozumné samozřejmě. Ale jinak si myslím, že to spěje k něčemu podobnému a záleží to na tom, jak se to bude nadále vyvíjet. Kdyby se ukázalo, že třeba to rozvolnění, že, že povede k něčemu opravdu špatnému. Tak by se to určitě nějak revokovalo a modifikovalo. Ale to asi není příliš pravděpodobné. A ta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zájem o očkování.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Druhá věc je velice důležitá, protože já příliš nekritizuju to, že dochází k nějakému tomu rozvolňování, kdyby bylo podle mého, tak by bylo pomalejší, ale jak říkám, příliš to nekritizuji. Ale co kritizuji je, že současně s tím není vůbec prakticky slyšet o tom, že by se lidé měli očkovat, že by si měli dát tu třetí dávku. Protože lidé, kteří mají třeba jenom ty dvě dávky, tak jsou vzhledem k tomu Omikronu v téměř stejné situaci, jako kdyby očkovaní vůbec nebyli. Takže to, to je opravdu riskantní situace. A to, že se nedbá na to, nejenom že se upustilo od té myšlenky toho povinného očkování. To znamená, ale mluví se tady dokonce pořád o tom, že lidé s ukončeným očkováním. A myslí se tím lidé, kteří mají dvě dávky. Ve skutečnosti ukončené očkování má být 3 dávky, které dostalo, myslím 3,9 milionů lidí zatím. Což je opravdu málo ve srovnání s celou naší populací. A zvlášť pokud se to týká ta absence té třetí dávky těch rizikových skupin. Tak je to opravdu špatné. A pokud bychom dál na tom byli takhle a lidé by neměli zájem o to očkování. Tak souhlasí s tím, že ta ochrana dokonce i tou třetí dávkou postupně klesá. Tak bychom si za několik měsíců mohli dostat prostě do situace, kdy ten Omikron tady zase bude vyvolávat poměrně velký počet a dokonce počet vážných onemocnění. A pomalu by mohla nastávat taková pozvolná vlna, která by mohla dosáhnout zase nějakých vysokých hodnot. Zvláště třeba potom, až se překoná ta letní sezóna, která nám tím počasím trochu pomůže. A mohli bychom se dneska dočkat něčeho velice ošklivého na podzim. Takže očkovat, očkovat, očkovat to pořád platí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ten při každé příležitosti apeluje na to, aby se lidi nechali očkovat, jak je motivovat podle vás?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já nevím, jako já si myslím, že nechci teď se příliš dotknout pana ministra, ale já si myslím, že on nemá nějak moc velkou autoritu mezi lidmi. A je jediný, kdo o tom nějak takhle mluví. Neexistuje žádná jasná kampaň taková kdyby, o které jsme volali už velmi dávno a která se vlastně skoro vůbec nerealizovala během celé té doby. A teďka sklízíme vlastně plody toho, že jenom 63 % naší populace je naočkováno, naočkováno vůbec tedy aspoň těmi dvěma dávkami. A z toho jenom, jak jsem říkal, jenom těch asi necelých 40 % třemi dávkami. V jiných zemích je to mnohem vyšší. Tak já opravdu nevím, proč tohle to se tak zanedbalo a a a to, že zřejmě teď se ti politici bojí nějakých těch antivakcerů, kteří hrozí nějakými násilnými akcemi. Já si myslím, že to je od státu úplná zbabělost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázka je jak přesvědčit již přesvědčené, v tomto případě teda lidi přesvědčené o tom, že se nenechají očkovat. V létě, pokud se nepletu, by ministerstvo zdravotnictví mělo odstartovat další kampaň. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek poukázal na to, že v nemocnicích je v nejtěžších stavech stále 70 % neočkovaných pacientů. Jinými slovy, pane Hořejší, přenesl se Omikron právě na vakcínou nechráněné, respektive tedy neočkované lidi, je to prokázané?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, samozřejmě to bylo celou dobu tak, že nejvíc rizikoví jsou ti neočkovaní lidé a zvláště ti, kteří jsou ještě z těch rizikových skupin. Takže ono samozřejmě můžeme na to pohlížet tak, že dneska, kdy je k dispozici opravdu účinná zbraň, jako to očkování. Tak ten, kdo ji nevyužije, tak bere na sebe dobrovolně riziko, třeba i úmrtí a takových situací, kdy lidé dobrovolně na sebe berou nějaké takové riziko, je spousta. Když dělají rizikové sporty a rizikově se chovají jiným způsobem. Takže by se dalo říct, ano je to jejich soukromá záležitost. Ale bohužel tahle ta soukromá záležitost se promítá i do toho, že to ohrožuje i jiné lidi. Podobným způsobem, jako když třeba někdo nebezpečným způsobem řídí na silnici auto. Ale v tom našem případě je to tak, že to riziko pro ty ostatní spočívá v tom, že když bude hodně takových lidí, kteří potom přijdou do nemocnice, budou zatěžovat nemocnice. Tak v těch nemocnicích potom nedostane odpověď odpovídající péče jiným lidem, který, kteří z úplně jiných důvodů být potřebovali a ta lůžka tam blokují tyhle ti nezodpovědní lidé, kteří dobrovolně si teda zvolili tohle to riziko. Ale když na to dojde, že, že onemocní a hrozí jim opravdu vážný průběh. Tak potom hledají tu pomoc v tom veřejném zdravotnictví. Takže v tomhle tom je to opravdu od těch lidí sobecké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak to vidí imunolog a prof. Václav Hořejší z Akademie věd. Lidové noviny včera informovali o tom, že na půl milionu vakcín proti covidu-19 skončilo v koši. Prostě i očkovací látky podobně jako léky, léčiva mají totiž expiraci. Vakcíny byly prošlé a musely se tedy vylít, respektive prostě zlikvidovat. To se, pane profesore, čekalo tolik teda na zájemce o vakcíny nebo se toho objednalo příliš, jaké vlastně byly pro to důvody? Mohli jsme ty vakcíny možná poskytnout do jiných zemí, zejména třeba do afrických nebo asijských, kde mají nedostatek vakcín, kde by se chtěli naopak očkovat?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ne ne, tohle to já opravdu nevidím jako problém. Protože, když se na to podíváme kvantitativně, tak u nás bylo vyočkováno přes 17 milionů dávek. A z toho těchhle těch asi necelých půl milionu bylo takhle ztraceno. A to je prostě tím, že si, když se rozmrazí ty vakcíny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To balení.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
To jedno balení a spotřebuje se z toho jenom část, tak pak už se to nedá zmrazit znovu a použít znovu. Prostě to pak expiruje. Takže ten poměr toho půl milionu vůči těm 17,5 milionu, tak to je opravdu přiměřené množství, které se těžko dá takhle uhlídat, z to bych problém nedělal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vlastně kolik dávek je vhodných pro náš imunitní systém?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, to se vždycky musí případ od případu zjistit u každé té nemoci. Jsou nemoci, kdy vám stačí 1 nebo 2 dávky. A jsou jiné, které jsou rutinně trojdávková ta očkování. No a tady v tom našem případě to je pořád otevřená otázka. Je to, hlavně to záleží na tom, jestli ten patogen mutuje. A jakmile se objeví nějaké ty zmutované varianty, tak jako jsme se s tím setkali opakovaně během celé téhleté dobou dvouroční doby, tak je potřeba to nějak reagovat. Zatím jsme na tom tím očkováním nereagovali, protože se ukázalo, že i dokonce i ty vakcíny proti té původní čínské variantě jsou účinné dostatečně, proti tomu těžkému onemocnění, zvlášť proti úmrtí i u těch dalších variant. Ale může se stát samozřejmě, že se dočkáme varianty, která bude obcházet úplně ty protilátky a potom bude nutné u udělat vakcínu šitou na míru té nové variantě. Mimochodem, když se dělal teď pokus s tím, jestli bude účinnější vakcína specifický šitá na míru tomu Omikronu, ve srovnání s tou třetí dávkou standardní, tak se ukázalo, že tam skoro žádný rozdíl nebyl. Takže bylo to docela velké překvapení, že ta třetí dávka tou starou vakcínou chrání proti tomu onemocnění, proti tomu těžkému průběhu prakticky stejně dobře jako ta specifická vakcínu proti Omikronu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co si, pane Hořejší, myslíte o ne replice v jistém smyslu Moderny, kterou vyrábí v Jižní Africe?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, to je určitě dobrá zpráva v tom, že se i těmhle těm státům, které si nemůžou třeba dovolit koupit tyhle ty drahé vakcíny. Na druhé straně se objevují samozřejmě námitky, jestli to není taková nějaká pirátská výroba, že tím budou trpět ty, utrpí finanční ztrátu ty farmaceutické firmy. Ale já teda bych si myslel, že ty farmaceutické firmy už si na tom vydělaly tolik, že by tohle to nad tím by mohly přimhouřit oči. A dokonce pomoct tomu vývoji a třeba i za nějakou symbolický poplatek, to umožnit a podporovat to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Chtějí být tyto země jako Jihoafrická republika a další vlastně nezávisle na dodávkách třeba z těch velkých koncernů z Evropy? Ono mimochodem už jsme o tom jednou hovořili, že velmi důležitá je ta celková, celosvětová proočkovanost. Už vzhledem vlastně k tomu pohybu lidí na zeměkouli.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, samozřejmě je to tak. Je to i v našem zájmu, aby celý svět byl co nejvíc proočkovaný. I když zase na druhou stranu my si musíme uvědomit, že i když by bylo stoprocentně všechno proočkované, tak to vůbec nemůže zabránit tomu, aby se vyhnula tedy varianta, která bude úplně obcházet ty protilátky, vyvolané tím očkováním, která vyvolá novou epidemii. To je dokonce tak, že právě v té očkované populaci bude mít taková varianta, která by náhodně vznikla. A unikala by třeba kompletně těm protilátkám, tak by měla výraznou evoluční výhodu a velmi rychle by to tady ovládla. Takže to je hrozně důležité, aby se testovalo, aby se sekvenovalo, aby se zjišťovalo, jestli se někdy taková varianta neobjevila. A já mám takový pocit, že, že se to opravdu, skoro až musí stát někdy, že to je jenom otázka času.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z čeho vycházíte?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, právě z toho, že jakmile se, když si vezmete, jaké neuvěřitelné počty jako opravdu, já nevím z kolika 18 nulami. Číslo těch celkových virových částic, které dneska na světě existují. A objevují se spontánní mutace, tak to, že se mezi ně vyvine nějaká nebo vznikne náhodně nějaká takováhle mutace. Tak to je docela pravděpodobné. A to, že by se potom rozšířila, je velmi pravděpodobné. Protože, jak jsem říkal, ta by měla projít prostě tu evoluční výhodu, že by jí ty protilátky nebránily. A ona by se chovala v té vysoce proočkované populaci vlastně tak, jako kdyby nebyla očkovaná skoro vůbec. Takže, takže doufejme, že pokud něčemu k takovému dojde, tak to už bude v době, kdy se budeme umět bránit novou generací vakcín. Která bude účinná i proti těm dosud ani neznámým a jenom třeba předpokládaným nebezpečný varianta. A hlavně, že už tady budeme mít nějaké koktejly antivirotik, takových prostě prášků, které si, polknete si tabletku, když budete bude vidět, že byste mohla být a zkrátka se z toho vyléčí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nadějný profesor, imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Děkuji za váš čas, informace i snad dobré zprávy. Mějte se hezky, na slyšenou.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.