Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 9. prosince

9. prosinec 2016

Hostem byl geolog a ekolog Václav Cílek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech i pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je geolog a popularizátor vědy Václav Cílek. Dobrý den, pane doktore.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O vodě nad zlato i o tajemných fenoménech lidské mysli, to budou naše témata, poslechněte si je. Podle americké vlády by prý až 60 % povrchu Země mělo čelit alarmujícímu nedostatku vody. Mohl by svět, pane Cílku, najít inspiraci v modelu Izraele, ten totiž nej, že vyřešil ten současný problém s nedostatkem vody, ale dokonce dodává vodu na palestinská území nebo do Jordánska a prý je ta voda levnější než pro Izraelce?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
No, my jsme začali možná strašidelnou zvěstí, ale já ji odstrašidelním. Byl tady pan Seth Siegel, to je takový americký právník, aktivista s úzkou vazbou na Izrael, který se zabývá právě otázkami vody na Blízkém východě, a on před několika rokama, když právě americké tajné služby uveřejnily tu zprávu prostě o tom, že s tou vodou je to velkej problém, když to řeknu jako jednoduše, se začal zajímat jaké jsou možnosti řešení. A ukázal se kupodivu stát Izrael, nebo ne kupodivu, jako jediný stát, který tohle to zvládá. On napsal knížku, která se jmenuje Budiž voda, knížka existuje dneska v českém překladu a oběhla vlastně celý svět. A teďka takový ty zajímavosti kolem toho, jako především.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká pravidla platí právě v Izraeli pro zacházení s vodou?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
Víte, jako izraelská identita je svým způsobem založená na vodě nebo je to jeden z těch kořenů. A je to proto, když ještě byla Palestina pod britským mandátem, tak Britové, aby zamezili přistěhovalství teda židovskému, tak vypracovali zprávu, takovou Bílou knihu, kde bylo řečeno, že je málo vody prostě pro všecky, a proto je nutný prostě Židy nepouštět do Palestiny. Takže Židi od samého začátku byli nuceni na tohle to nějakým způsobem reagovat. Jak na to reagovali: Postupně vytvářeli ten jejich národní rozvaděč vody, takovej dlouhej páteřní vodovod, kterej vede od Golan, respektive od Galilejského jezera. Pak se ukázalo, že další věc, začali postupně vymýšlet tu kapkovou závlahu, ono je to sotva 5 % produkce, mimochodem už je leckde i u nás, a je to ale velice dobrý na zeleninu a na ovoce, jo. Zdá se, že prostě tomu doopravdy i na České republice pár procent území bude vždycky patřit. A ten konečný stupeň jsou ty odsolovací zařízení a doopravdy mají tak velký nadbytek vody. Oni měli mnoho kampaní, aby se šetřilo vodou, že jo, takže nechtějí z toho jako slevit a ta voda stojí, už jsme se o tom jednou bavili, kubík přijde na nějakých 90 centů nebo na dolar, jo, nějak tak, takže 27 korun. Mně to vlastně v relaci k Český republice přijde bejt podivuhodný teda, když to teda takto řeknu jako jednoduše, že jo. A jaký jsou teda, jaký jsou základy? Základ je hrozně zajímavej. Jako především voda je znárodněna. Já si něco takovýho představuju nebo možná k tomu mělo dojít už v těch 90. letech u v tý Český republice, to znamená voda, a v Izraeli včetně deště patří celýmu národu, když to teda takto řeknu. A teďka, ono to je možná maloučko přehnaný, protože ta realita je vždycky trošku jiná, ale ty zisky z prodeje vody se investují zase do těch vodohospodářskejch zařízení, jo, zatímco Česká republika je v tý situaci, že zahraniční firmy Veolia a podobně prostě přebytky posílají akcionářům mimo Českou republiku. Takže tady je důležitá tahle ta, řekl bych ta identita spojená s vodou. Češi by tu identitu měli mít spojenou s půdou, jo, a hodně lidí to tak cítí teda, takový ti, my říkáme ti obyčejní lidé třeba jako já, ale stát to tak necítí, a proto prostě ta půda je zastavovaná a ničena.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je vlastně v Izraeli, když vznikal stát Izrael, tak se právě to zásobování vodou a vůbec vztah k té vodě stal takovou řekněme národní prioritou.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
Ano, národní prioritou. Další jako úžasnou věc, kterou Izrael má, že oni zpracovávají asi 90 % odpadní vody, a ta jde do zemědělství, to znamená ta města fungují v takovým polouzavřeným prostě režimu, že to, co se spláchne, dokonce je možný odlučovat zbytky toaletního papíru a organickejch látek a dělat z toho pelety, kterými se pak dá topit, a pokud ty pelety jsou mírně jedovatý, což někdy jsou, tak se tím dá topit v cementárnách, který mají tak vysoké teploty pro vypalování vápence, že tam prostě ta organika nepříjemná shoří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Izraelci říkají, že jsou vlastně tím pádem nezávislí na počasí.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
Ano, je to jediná země Blízkého východu, která okolo té hrozivé bídy o vodu prostě doopravdy zvládá svoji situaci. A oni té vodě dávají i další význam. První je, ten Seth Siegel tomu říká hydrodiplomacie, jo. Představte si, že v 60. letech v Íránu, dneska největším nepříteli, že jo, Izraele, Izraelci budovali právě odsolovací zařízení a novej takovej ten program pro Írán. Dneska tyhle ty zařízení odcházejí a Íránci prostě hledají, kdo by jim to udělal, což zřejmě může bejt nějaká nastrčená firma, která bude původně izraelská, ale bude třeba sídlit, já nevím prostě, to je jedno kde, ale ukázaly se další věci ještě poměrně nedávno, když Čína měla problémy s vodou a nechtěla se moc chlubit, že zná Izrael, ten Seth Siegel mluvil s těma lidma, kteří se těch programů účastnili teda, musím říct, tak si tajně najala izraelský experty, kteří odjeli do nějaké třetí neutrální země, tam dostali falešné pasy teda, na ty falešné pasy odjeli do Číny, kde teda jim navrhli, jak, co děla s vodní situací v některých čínských provincií.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To už je ale hydrodetektivka.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
Ano. A zároveň, jo, protože ono se jedná i o jednu krásnou věc, a to je o to, jak vysychá to Mrtvé moře, ono by bylo hezký tu hladinu, tu krajinu udržet a tu hladinu prostě vrátit, a to je možný tak, že z Akabského zálivu, to je vlastně, že jo, u Rudého moře, se povede ale Jordánskem přivaděč mořský vody do odsolovacího zařízení, který stabilizuje Jordánsko, co se týče pomoci vodou. Jakmile máte ale ruku na vodním kohoutku, tak máte ruku na politice tý země, jo, něco jako ropovod Družba za komunismu, když to teda takto ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Strategický zdroj.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
Ano, ano, jo, to znamená zakládáte svoji bezpečnost na tom, že sdílíte vodní zdroje, a případně jakákoliv strana, která by chtěla ovládnout do budoucnosti Jordánsko, musí počítat s tím, že prostě kdykoliv je napadnutelná. Takže bude předem hledat jako možnost smíru. To znamená na tom Blízkém východě voda má tyhle ty, může mít tyhle ty spojující, ale ona může mít i rozdělující účinky, protože třeba v Turecku, že jo, v tý východní Anatolii dochází k přečerpávání vody a turecká vláda to kompenzuje tak, že odebírá víc vody z Tigridu, ale pak té vody méně posílá právě do Sýrie a do Iráku. Takže tam, tam je zase další možnost jako konfliktní. Ta knížka toho Setha Siegela Budiž voda se jmenuje, je, pro mě byla hrozně příjemná tím, že jsem z ní měl pěknej dojem, to znamená takovou jako představu, že doopravdy lidi jsou kreativní a že věci se dají zařídit, ale jestli se zaříděj, já nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má to nějaké ale, pane Cílku, tento úspěšný model Izraele?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
Destalinizační zařízení stojí 400 milionů dolarů bez infrastruktury, takže se ocitáme třeba něco mezi 10 až 15 miliardami korun, to znamená ocitáme se třeba, já nevím, ve třetině, čtvrtině částky nutný pro dostavbu Temelína nebo Dukovan, prostě ocitáme se ve zlomcích nebo v podstatných částech ceny jadrný elektrárny. Takže potřebujete mít dlouhodobě stabilní politický, politickou stabilitu v tý daný oblasti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Českého překladu se dočkala kniha Rainera Hermanna, což je německý islamolog a také dlouholetý korespondent prestižního deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung na Blízkém východě, a on hovoří o vzniku a expanzi takzvaného Islámského státu v Sýrii a Iráku. Podle něj se arabský svět nachází v nejtěžším období, krizi od vádu Mongolů ve 13. století. Kde vidí, pane Cílku, kořeny toho současného stavu v arabských zemích?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
Ta knížka mi otevřela oči, jo, přesto to tou oblastí tak jako sleduju krajově, jo, je to nějakejch 130 stránek. A on říká, teďka to řeknu vlastníma slova, to, že někdo vyhraje bitvo u Mosul nebo o střední Sýrii, vlastně dlouhodobě nic neznamená, protože to, co je důležitý, je fungující stát. A teďka on ukazuje ekonomiku, jo, já furt teda s hrůzou hledím směrem k Egyptu, kdy se začne jako rozpadat, jo. On říká, když si vezmete zisky všech egyptských státních podniků, tak, tak akorát pokryjí subvence elektřiny nebo energií pro chudé Egypťany. Když odečtete ropu a vezmete si vývoz průmyslu ze všech arabských států, tak je menší než z Filipín, to znamená problém toho Blízkého východu teďka to je to sektářský násilí a ta válka v srdci islámu, že jo, ale vlastně dlouhodobě jsou to nefungující státy, který svejm lidem nic nedávaj. On vlastně ukazuje, že ten arabský výraz pro politiku je blízký výrazu krocení koní, to znamená u nás politika je ten veřejnej konsensus, aby bylo veřejný dobro, jo, abychom se všichni měli dobře. V tom arabským pojetí už skrytý v tý etymologii toho slova, je to jakým způsobem zkrotit masy. A teďka jako z těch dalších údajů prostě vyplývá jemu i dalším arabistům, že ten konflikt na tom Blízkém východě je teprve na začátku a že dokud se doopravdy neobnoví ekonomika, to hospodářství těch států a dokud ten stát nezačne těm lidem něco dávat, že proč bychom se identifikovali za státem, kterej nám jenom bere, kterej nás jenom krotí, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč se vlastně, pane Cílku, v arabských zemích etablovaly diktátorské režimy, autoritativní režimy, rodinné klany?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
Za prvé to vychází z té kmenové tradice. Vždycky to bylo tak, že prostě některý z těch kmenů byl významnější, ono je to po celý Africe pak dál, jo, a maloučko jako utlačuje ty ostatní, ale po té druhé světové válce vznikly takzvané klientelské státy, to znamená vy jste sice vybírala nějaký daně prostě od lidí a nic jste jim jako nedávala, ale to, co bylo podstatný, byly příjmy třeba ze Suezskýho kanálu a nebo z ropnýho bohatství. Takže na to ropné bohatství většinou se navázali všichni. Prostě ten jeden určitý klad, jako Saúdové, jo, v Saúdově Arabii, to je, to není prostě Saúdská Arábie, to Saúdská není označení nějakého území, to je označení jako bychom řekli Zemanovy Čechy, jo, nebo něco takovýho. No, a další takovej jako výrazná záležitost je, že s tou ropou teprve potom někdy v roce 1950, ale možná ještě pozdějc, teprve přichází ta modernita. Co, s čím evropská civilizace zápasí možná někdy od napoleonských válek, jo, od osvícenectví nebo tak, to znamená ta, ona to není postupná, ona je taková jako skokovitá prostě přeměna tý společnosti, tak to ty arabský státy potkává někde po roce 1950, v jiných místech ještě později nebo až někdy v 80. letech, to znamená v nedávný době. Je to doopravdy v kvasu. A ta paralela s tou evropskou třicetiletou válkou, jo, kde bylo smícháno, nepůjdeme teďka do příčin jako, velmi mnoho prostě různejch příčin, a ta základní viditelná byla náboženská, že jo, tak ta je tady taky patrná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je podle vás tato paralela, protože ten novinář hovoří právě bez obalu o té třicetileté válce Arabů, čímž má na mysli paralelu teda s tou válkou v letech 1618 až 1648, je to opodstatněná paralela nebo pokulhává z vašeho pohledu, rýsuje se tady vůbec nebo v arabském světě nějaký vestfálský mír?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
Víte, že ta historická paralela není přenositelná do přítomnosti bych teda řekl jako bezezbytku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co bychom tam našli třeba společného a v čem se ta situace třeba zásadně liší?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
Evropská třicetiletá válka je série velkýho množství konfliktů, kdy třeba jako Habsburkové rakouští se spojují se španělskejma, proti tomu musí reagovat protestanti, že jo, v Polsku, v Rusku se jedná o cesty prostě Baltským mořem, ve Švédsku se zhoršuje klima, je tam nadbytek mladých lidí, kteří by měli válčit, jo. Takže evropská třicetiletá válka vypuká v okamžiku, kdy dlouhodobě nebo několik desítek let se kumulují různé konflikty, a vypuká zásadně jako teda je to válka o moc, ale jako válka mezi protestanstvím a katolictvím. V arabském světě je tohle to válka mezi šíity a sunnity a při téhle té válce jsou nejdřív až téměř etnicky čištěny prostě všechny ostatní sekty. V tom Mosulu prostě, kde bylo 70 tisíc křesťanů, pak 35 tisíc křesťanů dneska zůstalo snad jenom několik rodin, který byly starý, jo, ale ještě byly nucený prostě přistoupit na islám. Takže je to začátek konfliktu, jehož konec není vidět, a to právě z toho důvodu nefungujícího hospodářství. To je stejný jako v Řecku, my všichni vidíme splátkovej kalendář, že jo, ale situace z Řecka se začne lepšit v okamžiku, kdy bude mít kladnou obchodní bilanci s okolním světem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik se do celé této situace promítá jaksi dědictví takzvaného Západu, pane Cílku, protože letos uplynulo 100 let od takzvané Sykes-Picotovy dohody, vytvořil ji britský politik, cestoval a diplomat a francouzský právník a diplomat a vlastně ta dohoda na desetiletí pomáhala jaksi předurčovat to současné nebo ty problémy, které jsou politicko-geograficky uspořádány. Vznikly státy bez národů, národy bez států. Nyní to také má významný vliv na tu dnešní situaci?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
Já jsem teďka jako 14 dnů doma stonal a zjistil jsem, že naše televize je schopna chytit Al-Džazíru, tak jsem si prošel dokumenty, zejména o zemědělství a právě o hospodářství v těhle těch asijských státech nebo blízkovýchodních arabskejch, je to, to dědictví toho Západu je tam obrovský. Občas se vám doopravdy otevírá řekl bych kudla prostě v kapse, když vidíte, co ještě nedávno dělali Francouzi v Alžíru například. To znamená doopravdy ta vina a to dědictví toho Západu, to nalinkování těch hranic, potom existuje mnoho i západních dokumentů právě o ropě, jo, to znamená to zneužívání těch režimů, organizace pádu režimu ze strany, zejména USA, Francie ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Británie.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
... Británie, ano, je prostě jako obrovský. Já jsem doopravdy rád, že jsme teda takzvaně trpěli pod Rakousko-Uherskem a že jsme nemohli prostě expandovat a míchat prostě s životama lidí někde prostě na tom Blízkým východě nebo v severní Africe, protože tam doopravdy na jedný straně vidíte tu obrovskou svévolitu, sílu toho kapitálu, firmy, který až do roku 1980 čerpají ropu a nic nikomu nedávaj, jo, rozdělování státu bez ohledu na etnicitu. Já jedinej možnej vývoj třeba pro Libyi nebo Sýrii prostě vidím tak, že na konec nějakého konfliktu, kterej skončí zřejmě tím, že všichni budou unavený nebo už jako umřou, prostě vzniknou nový přirozenější státní celky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude opět si Západ parcelovat tuto oblast světa, pane Cílku, jako třeba před těmi 100 lety?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
Víte, ono začíná nové kolo zápasu o ropu. Teďka jak ty dva roky ta ropa byla poměrně laciná a bylo ji nadbytek nebo přebytek, že jo, tak se všichni tak jako zklidnili, ale když se podíváte na ty perspektivy na 10, 20 až 30 let, tak vidíte, že v měřítku asi 20 let těžko přejdeme na elektromobily všichni, taky bychom museli vybudovat jako dostatečný zdroje jako elektřiny, to znamená ropa dalších 20 nebo 30 let bude důležitá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď bude nad 50 opět nebo konečně po 10 letech nebo za jaké období?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
Asi za kratší dobu. Ono se čeká, že to možná bude jenom málo stagnovat. Ona ta cena tý ropy se odehrává nejenom od toho, kolik se zrovna těží, ale ty zásobníky jsou jako tý ropy přeplněný, takže ono to má prostě nějakou setrvačnost. A ta americká ropa je sice jako výborná, ale ty zásoby se očekávají ve větším měřítku jenom 10 nebo 15 let, to je jenom prostě oddálení toho problému. Takže všechny státy, který uvažujou dlouhodobě a energetická koncepce se dělá většinou na 50 let, takže na kratší dobu to nemá smysl, tak se musej účastnit řekl bych dělení moci na Blízkým východě, proto tam máme teďka tu Čínu, která vždycky tahle ta oblast spíš byla jako lhostejná, prostě, to znamená všichni ti velcí hráči se nasáli do centra těhle těch konfliktů a svým vlivem, svými penězi nebo svými zbraněmi je prodlužují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vidíme, že vlastně o Sýrii rozhoduje o dalším osudu Rusko a Spojené státy.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
A možná i Čína, že jo, a možná za tím jsou ty Emiráty taky a Saúdská Arábie a my máme, Al-Džazíra to vnímá pochopitelně lépe než třeba Česká televize, že jo, je tam doopravdy ten silnej zápas mezi těmi šíity a sunnity, to znamená mezi Saúdskou Arábií a Íránem a vlastně kdyby šíité měli zvítězit, že ho, v Sýrii nebo v části, tak se přesouvá to šíitské nebezpečí blíž k Saúdské Arábii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze se divit, že v takzvaném arabském jaru, jak se ten pojem zavedl, občané jaksi chtěli zrušit, ukončit nadvládu těch rodinných zkorumpovaných klanů, o kterých jsme hovořili na začátku.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
Takový je začátek Al-Káidy, že jo, to je původně jako vnitrosaúdskej spor o to, jakým způsobem dělit příjmy, vlastně příjmy z ropy. Ale víte, co je jako hrozně nepříjemná věc, Islámskej stát platí svý bojovníky nějakejch 500 až 600 dolarů měsíčně, v Sýrii nezaměstnanost 40 %, to znamená kdokoliv, kdo má peníze, snadno vytvoří jakýkoliv rebelský hnutí, protože prostě zaplatí ty lidi. V tomhle tom, v těch externalitách finančních je asi to jedno z těch velkejch nebezpečí v celé oblasti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesuňme se teď do oblasti parapsychologie, to je pole působnosti a výzkumu anglického biochemika Ruperta Sheldraka, který se právě zabýval touto oblastí a ta zajímá také vás. On ve svých studiích, vlastně on přišel s vlastní teorií morfické rezonance a také se zabývá tím, co je to, nebo vysvětluje, co je to telepatie, předpovídání budoucnosti. Jak vy to vnímáte, jak to na vás působí, co jste se dozvěděl?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
Ano, takhle daleko já bych nešel a nepoužil bych ani pojem parapsychologie. Rupert Sheldrake, když začal zkoumat ty morfický pole nebo shánět o tom doklady, že jo, tak já myslím, že zpočátku jako ulít, že formuloval věci, aniž je měl potvrzený experimentama. To mu všichni omlátili o hlavu, jakože je to nevědecký, naprosto oprávněně. Tak on začal konstruovat vědecké experimenty. Tyhle ty vědecké experimenty dneska probíhají třeba na já nevím na Trinity College, jo, anglické, nebo podobné experimenty na Stanfordově univerzitě v Americe, a vždycky ten Sheldrake nebo Dean Radin se setkávají v programu, kterýmu někdy říkají "rozšířené mysli" s dvěma typy skeptiků, jo, buďto jsou ti dogmatičtí skeptici, který mají svoji víru, takovou jako vědecko-materiální, ale ona věda zkoumá, takže to není uzavřená věc. A pak mají ty normální skeptiky, kteří se chtějí přesvědčit, jestli je to doopravdy pravda. A teďka ten Dean Radin nebo ten Rupert Sheldrake navrhují experimenty, ten experiment je podroben kritice, zdali je vědecký, a pak je ještě interpretace toho experimentu, a to je další kolo. Tak, a teďka povím aspoň o jedné věci, a to si myslím, že hned bude jasné oč se děje. Sheldraka zaujalo to, že když se na někoho díváte zezadu, tak ten člověk se často otočí nebo cítí něčí upřený pohled. Tuhle tu zkušenost máme všichni. Další věci teda, které zkoumal experimentálně, je, on tomu říká telefonní telepatie, to je zase to, co zná možná 90 % populace, chcete někomu zavolat a on vám pár sekund předtím jako zavolá, že jo. Další věc, kterou zkoumal, zase experimentálně, je, jak zvířata reagují na příchod pána, jo. To znamená je tam kamera, která dejme tomu 5, 7, 10 minut předtím než pán přijede třeba různým automobilem, jo, jako z různých stran, v různou dobu, zkoumá reakce toho psa, jestli je schopen prostě vycítit, že ten člověk přichází domů. Psi jsou v tomhle tom mimochodem lepší než kočky, ale pravděpodobně, protože je to víc zajímá, teda, kočky to asi zajímá míň. Ty pokusy, jo, který jsou docela jako hezký s tím, když se upřeně na někoho díváte, probíhají doopravdy tak, že je experimentátor vzadu a před váma seděj lidi a on se dívá na různý lidi a měří se shoda, která je poměrně jako vysoká. Navíc ten Ruperta Sheldrake, bavil se s několika lidma z ochranek a z detektivních kanceláří, a ty detektivní kanceláře mu řekly ano, při sledování jako naši lidi jsou instruovaný, aby se nedívali přímo do zad toho člověka, kterýho sledujou, aby nezaměřovali tu pozornost na něj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aby ho nerušili.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
Aby ho, ano, protože to jako doopravdy, heleďte se, já tohle to znám, když fotím ptáky nebo zvířata, prostě nějakej drzej drozd okolo vás poskakuje bůhví jak dlouho, v okamžiku, kdy vytáhnete fotoaparát a chcete ho vyfotit, tak pocítí ten váš zájem o sebe a uteče, jo. To znamená je to zřejmě nějakej prostě mechanismus evoluční, kterej nás upozorňoval na nebezpečí teda. A dokonce ty ochranky v obchoďácích jsou instruovaný tak, že když uviděj na kameře průmyslový někoho, kdo dělá něco špatně, jo, chce něco ukrást nebo prostě nebo je násilnej, tak první strategie je taková, ať se na něj chvíli upřeně dívaj do tý kamery, je to přes tu kameru, a teprve v okamžiku, kdy nezareaguje, tak reaguje se, že jo, tak se tam prostě povolá ten strážník. No, a Ruperta Sheldrake už je dneska poučenej a bojí se teda nebo nechce dělat příliš velký hypotézy, ale říká, že jeho hypotéze je něco jako z kvantový fyziky, to znamená, že máme prostě ten mozek a máme neurony a máme prostě to celý jako hmotný tělo, a že to je jeden aspekt jako částicová fyzika. Ale pak, že část toho myšlení je forma pole, to znamená není to jenom v tý naší hlavě, ale je to pole, který je vlastně jako kolem nás. A tady je právě ale posun tý vědy v tom, že ten experiment je stavěnej podle vědeckejch měřítek, ale jak ho interpretovat, o tom se můžeme dlouho bavit, ale v každým případě nám to otevírá pole takové, že pole našeho vědomí dosáhne k Vánocům a dosáhne ke krásný věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Geolog Václav Cílek. Já vám děkuji za vaše postřehy a poznatky a přeji vám hezký den.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
--------------------
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den přeje také Zita Senková. Poslechněte si další vysílání Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio