Přepis: Jak to vidí Václav Cílek - 7. srpna

7. září 2018
Václav Cílek

Hostem byl Václav Cílek.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes popularizátor vědy, geolog a spisovatel Václav Cílek. Vítejte, dobrý den.

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech přeje Vladimír Kroc. Pane Cílku, máte sklony k vegetariánství?

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Nemám, ale měl bych je správně mít, jo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máte výčitky svědomí?

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Je to jednak jako takový jako, je to lepší vůči těm zvířatům toho masa jíst míň, protože když vidíte ty velkochovy, je to doopravdy jako znechucující. To je jako první věc. A druhá věc je ta, že zejména v tý Asii vy vidíte, když ty lidi začínají jíst maso, jo, to je konkrétně příklad Číny. Čína dřív, jako Číňani dřív měli 60, 70 % energie brali z rýže, Indonésani dneska berou 50 %, Číňani dneska berou 25, jo, a nastartovává tam doopravdy jako velký masný průmysl. Jenže na každý kilogram masa spotřebujete, dejme tomu, 10 kilogramů zrní, to znamená, spotřebujete prostě 10krát víckrát víc vody na maso a ta voda se prostě nedostává.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A to je tedy důvod, proč bychom si podle vás ve vlastním zájmu měli zvykat na méně masitou stravu?

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, myslím si, že ano. Sám to neumím teda. Včera jsem měl řízky, dneska se snažím nejíst teda, nevím, jestli se mi to podaří. Ano, myslím si, že tohle to jsou dva skutečně jako dobrý důvod. A další důvod je ten, že já vlastně počítám, že může dojít k částečnému zchudnutí společnosti, respektive ke zdražení cen potravin a během několika let i energií, takže nějaká taková skromnost za prvé je vítaná teda, a za druhý víte, jednoduchý jídla, když se umějí udělat, ono není jednoduchý je udělat, tak jsou jako velice chutný. A pak se ještě ukazuje, hodně to studovali Američani, že vlastně když člověka, který je zvyklý na určitej ty stravy, přenesete do jinýho typu stravy, ty lidi třeba kolabujou, jo. To je jako, jo, to tělo doopravdy je na něco zvyklý a na něco dalšího si má zvykat poměrně pomalu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kolik vody je potřeba k produkci jednoho kilogramu rýže?

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Kilogram rýže je v Číně 2300 litrů vody. V Indii je to skoro dvojnásobek. Čína je samozásobitel vlastně v potravinách v podstatě skoro 100 %, jenže lidí přibejvá. Zemědělská půda v Číně je 14 % rozlohy země, jo. V Evropě je to trojnásobek, jo, často je to víc jak jako 50 %. A Číňani mají paměť hladomoru. Ještě vlastně v těch 60. letech. Znamená to, co 87 % Číňanů požaduje na své vládě, je zajistit vodu a potraviny, jo. Vláda to ví a zároveň v takové té mýtické mysli ten čínský prezident, čínský císař je prostředníkem mezi zemí a Bohy a to znamená, když je příliš, já nevím, hurikánů nebo zemětřesení, tak ten prezident neplní svoji roli, jo. To znamená není to koncept založenej třeba na demokracii, dodržování lidských práv a osobních svobod, ale na tom, aby prostě ty živly moc nezlobily a aby bylo co jíst.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když se podívám na tu otázku, jak souvisí produkce rýže v Číně s českou pšenicí, na první pohled to možná zní absurdně.

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, vůbec ne. My žijeme vlastně v tom globalizovaným světě. Český zemědělství, zhruba řečeno, závisí na domácím počasí, evropských dotacích a světovém trhu. Když si představíte, že v Číně vypadne okolo 10 % produkce rýže, jo, především jako čínská rýže se pěstuje na ploše, která odpovídá Itálii, je to maličká plocha. Část z týhlectý plochy, 10, 20 % je ohroženo suchem poměrně intenzivně a nějakých dalších 30 % méně intenzivně. To znamená, prakticky polovina čínské produkce potravin je nějakým způsobem ohrožena a z toho třetina, když si to vezmu i na pšenici poměrně prostě vážně. Když vypadne 10 % produkce, vypadne jídlo pro 120 milionů lidí, a teďka ono se to dá dovézt, ale takoví ty 3 největší výrobci rýže, Vietnam a Thajsko, tak jednak jsou v klimaticky podobný pozici a jednak tak akorát naplní vlastně těch 10 %. A to, co vytváří ten společnej jmenovatel, je to, že továrny, který dělají nudle nebo který dělají sušenky, jsou schopný velice rychle přejít z rýže na pšenici, jo, to znamená taková ta globalizace rizik, jo, že to, co se dřív stalo na jižní polokouli, na nás nemělo vliv, ale teďka už má. Teď už ten trh je propojený.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Do jaké míry v současné době je Čína soběstačná, co se základních potravin týče?

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Roste ten počet teda toho masa. Čínská politika počítá, že by měli být soběstační z 90 %, že my jsme exportéři, Česká republika jsme exportéři obilí a dovážíme zejména to maso, což je vlastně jako, jako zase špatný. To jako, to víc dobytka by se u nás mělo pěstovat ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Chovat.

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
... vlastně v každým případě. Ale heleďte se, podstatný je to číslo, na kterým já jako furt jako mi vrtá hlavou, je, že 87 % Číňanů chce na vládě vodu a potraviny, jo, a těch 13 % jsou buďto hodně bohatý lidi, anebo ty lidi, který se nestarají o budoucnost, jo. A když si vezmu takovýho třeba jako českýho voliče, tak já mám pocit, že vlastně český volič hledá způsob, jak být korumpován politickými stranami a politic..., a pomocí různejch odpouštění poplatků a penzí a tak dále, je to, je to v pořádku, ale je to druh určitý jako korupce, že jo, a politický strany se snažej něco jako naslibovat, aby je to moc nestálo a vypadalo to dobře, jo, to znamená ten, je to prakticky všude v Evropě, Itálie, Řecko jako typický, jo, jako není to kritika, jenom teda naší společnosti, ale jenom že ten čínskej pohled je víc jako pragramatickej, víc při zemi a myslím si, že je víc realistický.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak produkce základních potravin, když o tom mluvíme, ovlivní zřejmá klimatická změna?

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, k tomu jako dochází, koneckonců průběh letošního léta je toho vlastně důkazem, a to, co je tady doopravdy podstatný teďka u té klimatické změny nebo u toho letošního léta, jsou ty blokující mechanismy, to znamená větrné proudění se proměňuje. Lidi často mi říkají, že prostě vítr častěji vane třeba od jihovýchodu nebo prostě východu a tohlecto takový to slábnutí toho, toho větrnýho proudění, zejména teda v tom tryskovém proudění, já to nechci komplikovat vlastně, způsobuje to, že když někde máte v zimě třeba dlouhodobou zimu, nebo v létě dlouhodobý teplo, tak ty slabší větry hůř rozbíjejí vlastně tyhlecty atmosférický bloky a na určitým místě pak zůstává buďto pěkný počasí, ale na obvodu toho pěknýho počasí pak může delší dobu zase zůstávat deště. Takže ta klimatická změna jako má mnoho tváří, ta tvář toho oteplování je jenom jedna z nich a zároveň jako klimatická změna má vliv na prostředí a v tom prostředí, jak se čím dál tím ukazuje, teďka hrají velkou roli právě dusičnany a celková eutrofizace, hnojení prostředí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hned navážeme na to, co jste právě řekl, časopis Nature přišel s tím, že houby chrání stromy, ale když je právě příliš dusičnanů, přispívají k tomu, že stromy naopak schnou. Já jsem to řekl hodně zjednodušeně, můžeme to vysvětlit?

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Můžeme to vysvětlit a heleďte se, já bych řekl, že normálně my se tady takhle jako, jako plkáme a bavíme se v podstatě o blbostech, jo, a tohlecto je doopravdy důležitá věc, která jako má, která může na dalších 10, 20 nebo desítky let změnit náš pohled na svět. Začneme nejdřív tím, jak vznikly ty, ty vyšší rostliny, jo, buďto tím, že prostě vystoupaly mezi čárou přílivu a odlivu na břeh. Prosím vás, ten břeh už tehdy musel bejt zpevněnej, tam už byl mikrobiální život a na čem je hodně svět založenej, je sliz. Protože když polejete herbicidem pláž někde v Dánsku nebo v Holandsku, tak to vlny odplaví, protože to vyhubí ten sliz, ty polysacharidy prostě ten mikrobiální život, kterej tam je. Podobně, když zavane vítr, tak neodvane půdu z našich polí, protože je to prostě propojený všechno tím organickým prolepeným úplně tím organickým světem. Takže to je taková jako první věc. Dál se ukazuje, že část těch vyšších rostlin pravděpodobně vznikla v takovejch horkejch oázách, oázách horkých pramenů, něco jako Karlovy Vary nebo prostě chladnější, že jo, a tam jako zase jako první vznikaly ty slizovitý bakteriální povlaky a ty teprve jako, mikrobiální kolébka se tomu říká, umožnily vznik vyšších roslin a posléze stromů. Tím chci říct tu důležitou věc, že nižší rostliny se vyvíjejí v nějaký symbióze, v nějakým mutualismu, v nějakejch prostě vzájemnejch výhodách 400 milionů let a že my o tomhlectom jako málo víme, jo. My se díváme na les jako na stromy, ale les, to je třeba něco jako hodinky, ale když porušíte jedno kolečko, tak můžete narušit všecko. Tak a teďka ještě udělám jednu odbočku, protože tahle věc je doopravdy důležitá a aby to bylo jasný. Dneska je ohroženo okolo 90 % korálových útesů. Hlavní ohrožení je jednak teplota, kyslík a tak dále, ale jsou to zejména zase ty dusičnany. A ty dusičnany způsobí, že řasa, která žije v rovnováze s polypem, prostě přeroste, toho polypa vyhubí ho a pak to ještě vyhubí sinice a výsledkem je mrtvej korálovej útes a je to obrovskej problém vlastně. A teďka to, co Nature ukazuje, je, že vlastně i ten les je v podobný pozici jako ten korálovej útes. To znamená v lese je takovej ten mutualismus, silnej vztah mezi stromy a houbama. Stromy dodávají houbám organické látky na bázi uhlíku, houby pomáhají štěpit minerály, dodávají fosfor, draslík, jo, to se ví dlouho tohlecto, to se ví desítky let, ale ono se zároveň ukazuje, že houby nebo některé druhy hub se naučily chránit své stromy, jo, a stromy si zase chráněj houby. Je to prostě doopravdy jako vzájemnej vztah, za ty desítky milionů let vlastně ekvilibrovanej.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Třeba před dřevokaznými houbami jinými.

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, ano. A teďka se vlastně dostáváme k tomu jako velice podstatnýmu, že jo. Mluví se hodně jako o kůrovci, méně se mluví o václavce. To je prostě další velká zhouba našich lesů. A vůbec obecně ty dřevokazný houby a když se podíváte na pokácený dříví v lese, tak člověk, já jsem překvapenej, kolik špatnýho dříví, to nikdy nebejvalo prostě, zejména díky houbám vlastně vidíte pokácený, no. A k čemu teda dochází. Když přidáte do toho prostředí hodně dusičnanů, jo, dneska jsou to dusičnany hodně z provozu automobilů. Nebo někdy ze zemědělství, pokud ten les je níž než, než to pole, tak způsobíte něco podobnýho jako na tom korálovým útesu, to znamená houby, který v tý době byly jako blokovaný, měly málo živin, tak se najednou prostě rozvinou a začínají utlačovat ty houby, které kromě jiného se staraly o ochranu stromů. Doopravdy jako teďka jako málokdy se bavíme o tak závažný věci prostě tady, jako v tomhlectom případě, protože to vrhá dost jiný světlo na stav lesa. My jsme si zvykli, je sucho, ano, stromy jsou prostě oslabený, ale stromy jsou oslabený taky proto, že těch dusičnanů je prostě přebytek a to, co se děje, to už není oslabení, to už je rozbíjení toho ekosystému. To už je prostě narušování těch, těch hodinek vlastně, který, který řídějí ten les.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co se s tím dá dělat?

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Takhle, já si myslím, že dalších několik let bude studována. Pokud se ukáže, že to doopravdy ten vliv je velký a jak je velký a jak je velký na různé stromy, tak určitě začne vývoj, já si myslím pro automobilové a pro spalovací motory nových katalyzátorů, který budou uvolňovat méně oxidu dusíku a zároveň se asi změní hospodaření na poli, co se týče vlastně syntetických hnojiv.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ten letošní způsob a zase se vracíme k té klimatické změně zřejmě globální, způsob léta lze považovat spíš za anomálii, anebo se budeme muset přivyknout a přizpůsobit se vyšším teplotám a suchu?

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, když končilo jaro a ještě byla taková ta hodně, hodně studený období, tak se objevila klimatická studie, jak na tom budou evropská města nebo obecně světová města v létě a kde budou velké vlny veder. Kupodivu se ukázalo, nebo ta studie říkala, že velké vlny veder budou zejména v Praze a Stockholmu, jo, kromě toho, že budou všude jinde teda, jo, a já jsem si na to vlastně vzpomněl, že ta předpověď, ona to není předpověď, on je to prostě výsledek nějakýho modelu, byla jako neobyčejně jako přesná, protože ten Stockholm zejména tedy byl jako postiženej ještě víc než Praha. Takže takhle obecně jako to bysme měli říct. Z modelů, který jsou k dispozici, vychází, že další 4 roky by mohly být sušší, to znamená nikoli opakování tohoto roku, ale celkově sušší. Je to model, nemusí se to tak stát, ale je to určitá pravděpodobnost. Pro mě je rozhodující teďka příští rok, že když máte stromy, jako jabloně, který se lámou pod tíží jablek za hrozně špatnejch podmínek a podobně je to u smrku se šiškama a se švestkama a tak dále, tak to znamená, že stromy mají stres a investují do potomstva. To znamená stromy v tomto roce se vyčerpaly. Ty smrky se vyčerpávají už pátým, šestým rokem, to jako nikdy tolik jako nebylo, tolik pylu, že se to dá poznat nebo, nebo tolik šišek. A pokud by příští rok měl být sušší, já si nemyslím, že to bude opakování tohoto roku, tak teprve začneme prostě, nebo začnou teprve stromy pociťovat tu závažnost. A další důležitá věc. Bylo začátkem roku, to znamená ještě před tímhle tím suchem, že jo, bylo jedno z těch několika setkání o suchu a meteorologové ukázali i v oblastech, kde 2 roky pršelo v podstatě normálně, tak panují ne úplně suché podmínky, ale mnohem sušší, to znamená něco se děje s krajinou, něco se děje s půdou, a normální déšť přestává mít schopnost během třeba půl roku nebo roku vrátit půdě takovou tu, tu původní, původní úrodnost, prostě původní obsah vody. Tohlecto je doopravdy jako znepokojivý. To znamená myslím, že se posouváme do oblasti právě takovýho jako chronickýho sucha a mezitím nějaká povodeň a mezitím nějaký normální rok.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máme další téma. Jednotlivé strany a hnutí už naplno rozjely předvolební kampaň. Vy v té souvislosti připomínáte knížku francouzského psychologa a sociologa Gustava Le Bona Psychologie davu. Nutno říci, že ta knížka vyšla někdy na sklonku předminulého století.

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
1895 ten Le Bon na základě zkušenosti a studia zejména francouzských revolucí napsal útlou knížku Psychologie davu. A ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Leckdo z toho vycházel.

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
No, vycházel z toho Benito Mussolini, vycházel z této knížky Adolf Hitler, vycházeli z toho maoisti a protože prostě se snažili většinou ten dav charakterizovat, aby ho mohli charakterizovat, tak nějakým způsobem ho ovládnout. Tahle ta knížka nedávno vyšla v češtině, ona vychází opět, ona je to vlastně klasika a ona se dá použít opačným způsobem, jo, to znamená jako forma sebeobrany proti, proti těm lidem, kteří se snaží využít psychologie davu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A čím je podle vás ten text starý už skoro půldruhého století platný pro dnešek?

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Bylo by dobrý podívat se na to, co, co vlastně Le Bon říká. Jenom tak jako volně, co si pamatuju, jo. Říká to, že osud národa nezávisí na zákonech, které má, ale na národní povaze, že ta národní povaha se mění velmi pomalu, jo. To je to, co hodně pozorujeme. Navíc pozorujeme to, že třeba před 5, možná 7, 10 rokama se zdálo, že ta evropská nebo že ta lokální povaha se rozpustí v té evropské povaze, ale ne. Řekové jsou víc Řeky, Češi jsou možná víc Češi a Němci možná víc Němci. To znamená, je tady, je tady určitej návrat. Potom Le Bon ukazuje na skupinovou dynamiku, on to ukazuje na porotách soudních, jo, a za jednoho francouzského režimu tam byli zváni takoví ty chytřejší, bohatší lidi, takoví ti důstojný, že jo, a pak za dalšího francouzskýho režimu naopak lidi chodí z ulice, a bylo provedeno srovnání a jako zdá se, že výsledky obou typů porot byly naprosto shodný, jo. Le Bon říká, když si vezmete skupinu lidí, skupinu vědců, který budou diskutovat o nějaké obecné otázce, tak jejich výsledky budou zhruba na stejně velké úrovni, jako když si vezmete skupinu zedníků. On je velmi přísnej teda v tomhlectom jako, musím říct. Ale taky k těm volbám prostě ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pardon, čili on mluví o takzvané skupinové inteligenci ...

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Mluví o skupinové inteligenci, která se řídí podle člena, který, který má nejnižší inteligenci, jo, a zároveň to ukazuje, že když máte hodně velkou komisi, která má o něčem rozhodovat, teďka se bavíme naprosto prakticky, tak to pravděpodobně skončí prostě špatně, protože ty chytrý lidi nakonec přijmou nějaký hloupý nebo prostě průměrný rozhodnutí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co je podle Le Bona kolektivní duše? Je to povaha jakoby?

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Jsme v tom 19. století, jo, to znamená je to, uvažuje se jinak, sociologie moderní neexistuje, pracuje se hodně na základě filozofie, vhledů, antickejch textů, ale pracuje se taky hodně na základě hudby, takže jako si umíme představit, že hudba Bedřicha Smetany vyjadřuje něco z kolektivní prostě duše národa, ta hudba Rossiniho prostě italskýho, jo, národa a takhle, Grieg a takhle bysme mohli vlastně jít dál. To znamená, ta kolektivní duše, to je historie, postoje, ale taky častý emoce a způsob, jaký, reagujeme.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Odkud se berou, když se držíme tedy toho textu, vůdcové lidu, mas? A můžeme se podívat třeba za moře. Teď se tam zrovna řeší kauza, kdy, asi jste to zaznamenal, nějaký vysoce postavený úředník administrativy Donalda Trumpa napsal anonymní text pro New York Times o tom, že před musí schovávat nějaké dokumenty, aby vlastně zabránil těm největším škodám.

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Le Bon charakterizuje vůdce, jo, zejména teda vůdce těch všech jako francouzských revolucí, jako člověk, který zachází s emocemi davu, dává sliby, ví, že voliči netrvají na tom, aby ty sliby byly jako splněný, nekontrolují ho teda ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čili měly by být spíš nekonkrétní ty sliby, aby ...

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, ano, ano, ano. To tam jako jasně píše, že je nutný, aby naopak ty sliby byly nekonkrétní, jo, aby se prostě vyjadřoval pokud možno tak jako mlhavě a velice jako obecně. A ví, že mu to projde. V okamžiku, kdy napadne nějakýho soupeře, že je padouch nebo já nevím korupčník nebo něco takovýho, tak ten soupeř, když udělá tu chybu, že mu začne vysvětlovat, že není žádnej padouch, místo toho, aby řekl vy jste padouch ještě větší, a rozpoutal se takovej fotbalovej zápas emocí teda, jo, takže je, takže je nutný neustále opakovat, zjednodušovat, překřičet, jo. Je to, vlastně ten Le Bon je na jednu stranu nesmírně aktuální a proto jsem ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čili máte pocit, že se mnoho od konce předminulého století nezměnilo v té psychice davu?

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Ano. Já se neustále jako doopravdy setkávám s tím, že nějak, něco jako ta národní povaha jako existuje a že lidi se určitě mění, jo. Oni se dokonce mění k lepšímu, protože třeba úroveň násilí klesá, jo, za 100 let nebo tak, ale že jsou určitý jako, řekl bych, standardy chování, který se neměněj a důkazem je to, že my můžeme číst, já nevím, třeba Hérodotovy historie nebo prostě antický historie a furt je to čtivý, živý prostě, jo, furt nás to bere za srdce, protože prostě máme podobný emoce jako ty lidi v tom antickým Římě.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak dlouhé trvání má taková, nevím, jestli to můžu nazvat davovou psychózou, zkrátka to společné kolektivní uvažování nebo jednání?

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Ono se, ono se proměňuje, jo, ono se dokonce musí proměňovat a zahrhávat, zavrhávat to, co bylo starý. Le Bon píše, že to, co je vlastně důležitý pro instituce, je, aby se neustále proměňovaly, ale pomalu, jo, že jinak naroste pak jako to, to napětí tý revoluční změny, pak dojde k tý revoluční změně a pak se to většinou zase vrátí ale do normálu, co bylo, jak on ukazuje na, třeba na francouzský revoluci a vztahu k církvi.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším dnešním hostem v pořadu Jak to vidí je geolog Václav Cílek. Ještě mě napadá, já vím, že vy asi nejste ten, kdo by uvažoval, do čeho investovat, ale vsadil byste si na lithium?

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Na lithium bych si nevsadil. To je hrozně jako zajímavá věc, že jo. Před rokem toho byly plné sdělovací prostředky nebo kdy to bylo, to je jedno ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Někdy na jaře, myslím, že ...

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
No, no, no. Goldman Sachs, který mají jedny z nejlepších analytiků, upozorňovali, že pravděpodobně dojde k nárůstu ceny lithia o nějakých 40 %, ale teďka dochází k propadu cen lithia, někde je to okolo 30 %, jsou opouštěny některé světové poměrně velké projekty, jako například v Číně, pravděpodobně to znamená to, o čem jsme si už říkali víckrát, že toho lithia je poměrně dost, a to je jedna věc. A druhá věc je ta, že firmy přestávají věřit na elektromobilitu, jo, protože na ty malý baterie toho lithia je furt jako dost, ale když potřebujete 10 kilogramů lithia na baterku do auta, tak už, a těch aut potřebujete třeba několik milionů nebo mnoho set tisíc, pak už toho lithia je málo. Tak víte ono, myslím si, že má cenu neustále sledovat ty starý kauzy, když to teda takhle řeknu, už jenom pro to naše prostě ponaučení. Už proto, abysme nebyli ten člověk toho davu ve smyslu Le Bona, že nás něco jako vzruší a pak hledáme zase něco, co nás vzruší na tý emoční bázi, ale že potřebujeme i racionálně vidět, jak ty věci dopadají.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy říkáte, že firmy přestávají věřit na elektromobilitu, ale otázka je, jestli se to dá zastavit, protože mluví se o tom, že každá automobilka vlastně bude přicházet s nějakým modelem, který by měl být jako elektromobil, čili spíš to vysvětlení bych hledal v tom toho, že třeba Financial Times psaly o tom, že má cena lithia klesnout až o 45 % třeba, že ta naleziště vlastně jsou dost bohatá, třeba mluví se o Chile, to bude možná ten důvod.

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, no, v Chile, že jo, vezmete buldozer a skrejete horní část pouště, staráte se prostě o nějakou EIA, máte tam soli, který jsou víceméně rozpustný ve vodě, který nějakým způsobem profiltrujete, zahustíte a děláte z nich lithium. Rozhodně to není to složité drcení litné slídy, loužení, jo, to, co by bylo u nás, nebo to, co by bylo v Srbsku.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A co to znamená pro uvažovanou těžbu u nás? Vyplatí se v budoucnu?

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
Ne. Ten pokles cen lithia o těch 30 %, já neznám žádné oficiální údaje, to, co říkám, je vlastně můj odhad, je to, co vlastně teďka, myslím, velmi tvrdě omezilo tu těžbu. Jenže víte, oni trhy mají ty velký výkyvy. To znamená, my nevíme, co bude za rok nebo za dva a zároveň ale ve světle tohohlectoho my můžeme rozumět tomu, proč těm firmám většinou přejeme určitej zisk, protože málo co je tak nejistý jako důlní podnikání právě v okamžiku, kdy ty trhy kolísají takhle moc.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A dalo by se na tom najít něco pozitivního, pokud by skutečně došlo k poklesu ceny lithia, třeba větší rozmach, nevím, právě možná té elektromobility, anebo toho, že zkrátka budou dostupnější kvalitní baterie třeba na uchování solární energie a podobně?

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
To, co je vlastně asi nejpozitivnější vývoj v posledních letech, jsou právě ty možnosti skladování energie, jo. To doopravdy může hodně zase změnit vlastně zase tu tvář toho světa, ale uvědomme si, že když máte třeba Německo, kde 3 měsíc nefouká a 3 měsíce přes zimu nesvítí sluníčko, tak vlastně ta baterie vám pomůže překlenout většinou několik dní, ale vy potřebujete ještě nějaký další dlouhodobý médium, z tý energie vyrábět líh nebo umělej benzin nebo něco takovýho, co se dá skladovat celý měsíce nebo roky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem pořadu Jak to vidí byl dnes Václav Cílek. Moc děkuju, ať se vám daří, na shledanou.

Václav CÍLEK, popularizátor vědy, geolog, spisovatel
--------------------
I vám, na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.