Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 7. listopadu 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková, mým dnešním hostem v Jak to vidí je geolog Václav Cílek. Buďte vítán, dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Položíme si například otázku, kdo nese zodpovědnost za klimatickou rovnováhu, zda rozumíme fungování krajiny a boj se suchem, či zda a co mají společného protesty po celém světě. Nerušený poslech. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu chybí v Česku zásadní opatření pro boj se suchem. Stejně jako potřebná právní úprava. Nejsou připraveny ani dotační programy na řešení problematiky sucha, ministerstva životního prostředí a zemědělství nová nezavedla. Výjimkou je pouze program Dešťovka. Podle NKÚ není ideální ani spolupráce rezortů. Ty se závěry kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí. Například ministr Brabec poukázal na to, že v posledních pěti letec se investovalo do více než 14 tisíc projektů, zaměřených na sucho, téměř 11 miliard korun, založena byla třeba Národní koalice boje proti sucho. Jak Vy hodnotíte ta opatření, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog:
Já vlastně vůbec nevím. Jako NKÚ ano, zřejmě to není úplně ekologická organizace, zřejmě ministerstvo životního prostředí dělá, v rámci daných možností co může. Lidi, kteří jsou úředníci ministerstva a životního prostředí, které znám roky a jsou tam dejme tomu 20 nebo 30 let, hodnotí pana ministra Brabce, jako že patří mezi lepší ministry životního prostředí, že už zažili také mnohem horší teda. To znamená ta podpora, já si myslím, tady je nějakým způsobem reálná. Teď objevilo se tady sucho a zdá se, že je zažehnané, ale to jako vůbec není pravda, protože furt je napnutá situace v podzemních vodách, na třetině, možná na 40 % území, to prostě jenom nějaký déšť nespraví. A jako dlouhodobé koncepce, ano, víte, já si myslím, že nemůžeme to takto jednoduše říct několika větama, protože prostě ten boj se suchem, to je jako boj s kůrovcem. Když slyším boj s kůrovcem, tak mám pocit, že společně s kůrovcem bojujeme proti českým lesům a takhle, to už je taková divná rétorika pro mě. Bavili jsme se o tom víckrát, chce to nějakou hydrologicky integrovanou krajinu, kde prostě své místo mají ty přehrady a malé rybníky a velké rybníky a mokřady, a tohleto vlastně všechno jako dohromady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Možná ještě jeden ze závěrů té kontrolní zprávy, tak vlastně podle ministra Brabce kontroloři nerozumějí principům fungování krajiny a boje se suchem. Rozumíme jim? Obecně řečeno. NKÚ konstatuje, že většinou jde o mnoho let trvající programy, které nejsou na ten boj se suchem a nedostatkem vody přizpůsobeny, že většina neobsahuje třeba konkrétní a měřitelné cíle. Rozumíme tedy tomu, co děláme a co bychom měli jaksi učinit?

Václav CÍLEK, geolog:
Víte, úředníci, oni si spolu vedou války, a já bych do nich jako nevstupoval. Fakt je, že když máte věci, jako je třeba, já nevím, obsah půdní vlhkosti, tak ono to není moc měřitelné. A je to jako příliš mnoho faktorů. Ta příroda se nějaké té kvantifikaci v podstatě dost jako vyhýbá. Ale já bych zase zdůraznil to, co se jsem říkal už mockrát, sucho teď zdánlivě zažehnané je, ale může to být chronický jev. To, co je doopravdy podstatné, a to zdůrazňuji znova a znova, že v tom roce 2050 se pro Prahu uvažuje, že průměrná teplota v červenci a v srpnu bude vyšší o 5-6 stupňů Celsia, to jsou ty vlny veder, zatímco roční teplota dejme tomu moc jako nestoupne, tak to doopravdy teda, co začíná být hrozně napínavé, je letní počasí teda. Pro zvířata, pro dobytek, pro staré lidi, pro bakterie v nemocnicích. Je složité dělat operace v prostředí, kde se těch bakterií množí za teplot vysokých nejvíc. To, co doopravdy bude kritické, budou fotoreakce ve fotosmogu, to znamená ty oxidy dusíku, troposférický ozón, městské prostředí, každý stupeň prostě urychluje, poměrně neúměrně, exponenciálně roste jako množství reakcí. Takže jako řekl bych, že máme mnoho jako různých rezerv, ale že s řadou z nich se dá bojovat kupodivu teda i úředně, a to je třeba prostě určité omezení dopravy například, v městech, v létě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Představte si, vzpomněla jsem si nedávno, tady, v Jak to vidí, psychiatr Cyril Höschl hovořil o tom, jaký vliv na životní prostředí může mít i architektura, že se upouští od stavění těch monobloků a preferují se ty malé pavilony, protože když se všechno koncentruje v jedné budově, tak tam se ty viry a bacily a bakterie drží, zatímco když musíte jít z jednoho do druhého "domečku" v uvozovkách, tak se to vyvětrá tou cestou.

Václav CÍLEK, geolog:
To je syndrom nemocných budov, kdy doopravdy díky teda klimatizaci, když se tam prostě jenom množí bakterie, tak se rozmnožují, ale mnohem horší věc, prosím vás, je furt ta legionella, to teplé potrubí někdy prostě zmatečně vedené potrubí, všelijak zaslepované, opravy a podobně, to si myslím, že je jedna z velkých výzev současnosti. Umírají na to lidé, moc se o tom nemluví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Z klimatické změny se stalo jedno z důležitých témat také předvolební kampaně ve Spojených státech, kde budou přesně za rok prezidentské volby. Jak jsou na tom vůbec, z hlediska klimatu, Spojené státy, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog:
Víte, Spojené státy, už jsme se zase o tom bavili jako několikrát, tím, jak ony leží na té pláni mezi Arktidou a Mexickým zálivem, tak tam se střídají všechny možné typy extrémního počasí, to znamená Spojené státy je jedna z prvních zemí, která je doopravdy jako na mušce klimatických změn. My se tady tomu můžeme usmívat, ale když v Kalifornii vyjdete ven, a uctíte požár ve vzduchu, a když se vám to děje tři neděle nebo měsíc, a do toho vám pětkrát vypnou proud, aby padající dráty prostě nevznítily suchou trávu, tak vlastně o té klimatické změně začnete uvažovat úplně jinak. Všechno je záležitost ne informace audiální nebo tak, ale smyslové, to znamená to, co chytíme smysly, tak doopravdy, tím se jako začínáme zabývat. To znamená diskuse o klimatické změně v Americe je velice silná. Nebo prosím Vás takový jako příklad, okolo dvou milionů amerických důchodců chce odejít z Floridy. Jsou tam jako v pasti, protože už třetí bouře jim poničila baráky. A oni mají teda pojistku, ale ta kryje dejme tomu 80 % oprav, a oni už jako nemají na tu třetí opravu těch domů. To znamená to jsou věci, které doopravdy tou společností hluboce rezonují, a my zatím tady jsme v klidu, protože prostě jsme uprostřed Evropy a jsme chráněni pohraničními horstvy, víceméně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Odmítavý vztah prezidenta Trumpa k ekologii a ke klimatickým změnám nemá příliš velké pochopení mezi americkými voliči, jak alespoň konstatoval nejnovější průzkum společnosti Nord a agentury AP. Ty názory Donalda Trumpa na klimatické změny, které jak víme vyústily v odstoupení od Pařížské klimatické dohody z roku 2005, nesdílejí dvě třetiny Američanů. Jak se díváte na tu státní politiku, strategii?

Václav CÍLEK, geolog:
Víte, my si budeme povídat něco ošklivého o panu Trumpovi, a tomu to bude vlastně úplně jedno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale těm lidem to není jedno.

Václav CÍLEK, geolog:
Těm lidem ne, ano, ano, ve skutečnosti teda Amerika je pozoruhodnou zemí lokálních iniciativ. Některé jsou náboženské, některé jsou prostě ujeté, když to teda takhle řeknu. Některé jsou jako nepříjemně pravicové nebo prostě bojovné, ale mezi nimi je takový jako sebeobranné uskupení lidí, kteří doopravdy bojují s tím establishmentem, s penězma, víceméně, za mnohem lepší život. To je ta Amerika, kterou já mám vlastně jako úplně nejradši, to je Amerika, která si vybojovává svoji pozici, zatímco Češi jsou takoví, vyměníme někoho nebo budeme protestovat proti někomu, a spolehneme se, že nějaký další ministr, nebo nějaký další NKÚ vlastně něco změní, tak ti Američani vědí, že to prostě musí měnit oni sami teda. A když máte určitý tlak, ze strany třeba administrativy vzniká protitlak. Mě stále víc zajímá otázka, on o tom psal kdysi dávno ten Sorokin, polarizace společnosti, to znamená na jedné straně je určitý názor, třeba, že klimatické změny nejsou, ale to se automaticky promítá jako do protitlaku. A souvisí to s tím záhadným, nebo aspoň pro mě záhadným, sociologickým či politologickým jevem, proč ty volby furt dopadají 50 na 50 % v mnoha státech. 48 na 52 nebo něco takového, tady prostě musí docházet k nějakým reakcím v mase lidí, kterých si nejsme tak jako úplně vědomi, k nějakému prostě vyvažování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nevíme tedy, proč k tomu dochází?

Václav CÍLEK, geolog:
Já si myslím, že prostě nevíme. V každém případě, z dlouhodobého hlediska, protiklimatická politika prezidenta Trumpa povede k přijetí klimatických návrhů během prostě dalších let. Otázka kdy, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdo patří mezi největší znečišťovatele ve Spojených státech?

Václav CÍLEK, geolog:
To já nevím, ale víte, ono takhle, věc se dávno jako posunula, my, když řekneme znečišťovatel, tak viníme buďto průmysl a nebo viníme dopravu. Doprava kupodivu, to je nějakých třeba 14 % emisí oxidu uhličitého, to zase není tak moc. Krajina, to znamená to kácení stromů a uvolňování půdního dusíku, a teď možná i toho metanu a tak dále, ale to je 40 %, to znamená každá budoucí strategie bojuje proti klimatu, když použijeme to slovo boj proti klimatickým změnám, tak musí mít krajinnou složku. Víceméně je to zalesňování a péče o půdy, o organickou složku vlastně v půdách. A heleďte se, ono se, já otočím tu Vaši otázku, energetici dřív měli regulační stupně, a věděli, že když bude málo elektřiny, tak bude nutné vypnout tu továrnu a tamtu továrnu, jenže dneska největší spotřebitelé energie začínají být domácnosti. To znamená já bych to bral tak, že největší znečišťovatelé dneska všude na světě už není ani průmysl, ani doprava, ale jsme to my.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jakou uhlíkovou stopu, pane Václave Cílku, zanechává armáda? Třeba konkrétně ta americká, největší na světě. Například list Independent napsal, že jen činnost Pentagonu, tedy ministerstva obrany, produkuje tolik emisí, kolik nezvládne ani celé Švédsko a Portugalsko dohromady.

Václav CÍLEK, geolog:
Heleďte se, já se tomu nedivím. Nedávno vyšla, možná je to týden nebo deset dní, poměrně obsáhlá 50-stránková zpráva U.S.Army work college Vojenské akademie americké, která má název, něco jako Dopad klimatických změn na armádu nebo na vojenskou strategii Spojených států. Tato zpráva není nijak zvlášť nápaditá, ale důležité je, že ti autoři, kdyby používali hodně zkreslené údaje, tak je to trestné. Tak zavádí, tak jsou doopravdy jako pod zákonem a jsou ve složité situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jinými slovy, můžeme tomu věřit.

Václav CÍLEK, geolog:
Ano, to znamená víceméně se té zprávě dá věřit, musíme si ovšem říct, že každá armáda se snaží maloučko přehánět rizika, aby ukázala, jak je potřebná, to je první věc, ale druhá věc je, že právě v tom americkém klimaskeptickém prostředí, oni moc nemůžou přehánět, protože část administrativy je proti klimatickým změnám. Tak, a teď oni rozebírají jednak situaci, a jednak, co se s tím dá dělat. Z toho, co mě jako zaujalo, oni nehodnotí kdo za co může, a nebo jaké jsou prostě příčiny klimatických změn. Jako bod první. Mě by to takhle normálně nenapadlo, si brali Bangladéš. Bangladéš 160 milionů lidí na ploše pětiny Francie teda, a teď, půda tam klesá, protože přečerpávají vodu, stoupá hladinu oceánu, a vypadá to během dvaceti nebo třiceti let, možná i dřív, ono se to urychluje, že by se mělo přemístit několik desítek milionů lidí. A teďka vezměte si Sýrii, ze Sýrie odešlo 5 milionů lidí, a do dneška ten konflikt neuhasl, a oni upozorňují, že vlastně dopadem toho syrského konfliktu jsou teď ty tahanice s Tureckem a s Íránem, to znamená, že to, co začalo původně klimaticky, bylo sucho v Sýrii a lidi se přestěhovali do měst, a města to nezvládla a režim to nezvládl, tak vlastně pokračuje v takových těch rozšiřujících se kruzích na středním východě. A teď situace v Bangladéši je taková, že Bangladéš, to je východní Pakistán, původně, to je muslimská země, která vznikla následkem vlastně občanské války, v okamžiku, kdy Britové opouštěli Indii, tak vznikal Pakistán, posléze východní Pakistán, dneska Bangladéš teda. A to znamená, to je stát, který si nese konflikt, od samého začátku. V celé své historii. A problém je ten, že Indie má jaderné zbraně a Pákistán má jaderné zbraně, a Čína vedle taky. To znamená, to, že lidi budou utíkat z Bangladéše, někam, může destabilizovat prostě okolí, a může vést k poměrně značnému konfliktu. Takže to je takový jako první příklad, který uvádí tato zpráva. Druhý příklad, jestli smím ještě mluvit, hrozně zajímavé je infrastruktura. Teď vidíme v Kalifornii silné větry lámou špatnou síť a z těch jisker vznikají vlastně požáry. Takže oni uvádějí to, že například Dolní Mississippi v posledních osmi letech zažila jednu stoletou vodu, jednu dvousetletou vodu, jednu pětisetletou vodu. Ve státě Maryland je město, které za poslední dva roky zažilo tisíciletou vodu prostě dvakrát za sebou. A to neznamená, že by měli vystaráno na dalších tisíc let, to znamená jenom, že se zvýšila vlastně pravděpodobnost. Takže jednak z toho vychází nová role armády, to znamená pomáhat doma. A už se nejedná jenom o ty povodně, ale jedná se o blackouty, jedná se o požáry, jedná se o zásobování obyvatel po nějakém prostě problému, a jedná se také o epidemii. Další taková věc, co by člověka normálně nenapadlo je to, že většina přístavů světa, nebo mnoho přístavů světa, je na velkých řekách jako Hamburg, ale blízko moře, aby se kombinovala vnitrozemská a námořní doprava. No, ale pokud je to na řece, a pokud ty povodně jsou větší, tak to vypadá tak, že mnoho přístavů, v USA je to okolo 60 % hlubokých přístavů na hluboké vodě, může být čas od času postiženo povodněmi. To znamená problém s dopravou ropy, nebo potravin, nebo něco takového.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Znamená to tedy, že armáda bude, v důsledku těchto všech změn, které jste vyjmenoval nebo naznačil, se bude více zaměřovat na ten "boj" v uvozovkách nebo bez nich, s klimatem, než na to reálné nasazení třeba v těch bojových konfliktech?

Václav CÍLEK, geolog:
Víte, ti autoři té zprávy hodně mluví o významu symbolů. A říkají, pokud má armáda přilákat prostě nadané mladé lidi, tak musí být ekologicky nebo environmentálně přátelská.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A je? Nebo jsou?

Václav CÍLEK, geolog:
Ne, píšou, že to je doslova katastrofa teda v americké armádě. Je to uváděno třeba na vodě. Já jsem to vlastně nikdy netušil, voják v poli americký, má nárok na nějakých 30 litrů vody na den, množství této vody, zejména v těch pouštních oblastech, se vozí vlastně z Ameriky. Oni mají náklady, že na 7 litrů vody vlastně spotřebují litr nafty, litr paliva, a víc teda, aby to vůbec dostali na určité místo, to znamená tam je naprosto neuvěřitelný problém energetický nebo emisní v zásobování vojáků vodou. A takhle se dá jít jako dál, ale ještě k těm symbolům, to je vlastně hrozně jako zajímavé, říkají něco jako uvědomte si, že, teď to řeknu svými slovy, že vlastně Amerika vznikala jako náboženský projekt anglických puritánů. To založení té Ameriky nebo rozvoj, je do značné míry podmíněno symbolem, něčím nehmotným. To, že Amerika vylezla z občanské války, v tom roce 1866, jako velký národ, který určoval potom dějiny 20. století, společně se Sovětským svazem, ale hodně určoval, je výsledek v podstatě války symbolů, to je ta demokracie, otroctví a já nevím, vlastně tohle všechno dohromady. A říkají, zase to řeknu vlastními slovy, armáda, my ji vnímáme jako techniku, ale jsou to hlavně lidé, a když ta armáda bude mít podporu lidí a bude brána jako přátelská instituce, i k tomu životnímu prostředí, budeme mít dobré opraváře, dobré důstojníky a dobré generály. Já to vidím na té české státní správě, v okamžiku, kdy státní správa má špatnou pověst, jako, že ji nemá nejlepší teda, tak ti nadaní lidé tam prostě nejdou. To znamená chce to doopravdy pracovat na, pokud to jde teda, na zlepšování svého vlastního obrazu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, když jste se zmínil i o Indii, tak aktuálně Dillí hlásí kritické hodnoty měření ovzduší, respektive už ta situace je tak katastrofální, že ani ty měřiče to nejsou schopny zaznamenat, a doporučení některá ministrů v Indii doslova pobouřila, třeba ministr pro zdraví a rodinný blahobyt jim doporučil, aby jedli hodně mrkve na ochranu před noční slepotou a dalšími poškozeními, a ještě více to schytal ministr životního prostředí v Indii, který navrhl začít den s hudbou, a nabídl i odkaz na nějakou dobrou skladbu. Pan Cílku, kdo nese zodpovědnost za klimatickou rovnováhu? Lze to takto nějak říct? Definovat, označit někoho?

Václav CÍLEK, geolog:
Heleďte se, možná nejdřív k té Indii, já jsem byl v Dillí, už je to 30 let, a to si pamatuji, jak blížili jsme se k Dillí a ze vzdálenosti zhruba sto kilometrů už byl vidět hnědofialový flek na obzoru, ano, tam je hlavní město. To, o čem Vy takhle říkáte, o tom píše Al-Džazíra vlastně už třetí týden, snímky jsou naprosto děsivé, i malé děti to mají jako ekvivalent nějakých 30 cigaret denně, s tím se nedá skoro nic dělat, špatné rozptylové podmínky a zemědělci pálí, i přes zákazy vlastně trávu, to je také způsob hnojení, takže oni nemohou nic s tím moc vlastně pořádně dělat. Takže tohleto je situace, kdy nemůžete navrhnout nic, tak navrhnete aspoň tu hudbu, a pochopitelně to jako schytáte. Tak, ale teď, vidím, že stručně. Kdo může za nerovnováhu? Jsou dva hlavní klimatické mechanismy, já to ještě budu takhle, píšeme knížku o Barrandienu, a tam jsou všechny ty různé proměny ekosystému a tak dále, vždycky jsou dva hlavní mechanismy těch takových spíš pozvolnějších změn, a to je sluneční záření na jedné straně, množství sluneční energie, která dopadá na metr čtvereční, a pak jsou to toky uhlíku, a zejména teda úroveň skleníkového jevu teda. A to, co se vlastně dneska děje, tak nám slábne sluneční záření, slábnou nám oceánské proudy, systém Golfského proudu a přesto se otepluje teda. To znamená vychází z toho poměrně jednoznačně skleníkový jev, se všemi těmi plyny, včetně vodní páry, jako zodpovědný za značnou část situace, ve které jsme a která bude dál pokračovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je mnoho míst na světě, kde nejsou jenom klimatické problémy, ale kde jsou lidé nespokojeni i s politikou, s daňovým systémem a tak dále, dávají to najevo, ať už se podíváme na Libanon, Irák, Bangladéš, nebo také Chile, kde stačilo jenom třeba, poslední kapkou bylo zřejmě navýšení jízdenky do metra. Myslíte, pane Cílku, najdeme u těchto protestů, byť se liší, Hongkong, Katalánsko a tak dále, i společného jmenovatele?

Václav CÍLEK, geolog:
Tohle je klíčová otázka, protože já teď budu možná parafrázovat Amy Goodmanovou, ta má kanál, který se jmenuje Democracy Now!, autorka získala Pulitzerovu cenu, a ona říká, zase to řeknu vlastními slovy, nedívejte se na to jako na izolované problémy různých částí světa, dívejte se na to jako na jedno hnutí vlastně, a pokuste se najít, jaké jsou příčiny. A když jdete do těch příčin, u toho Chile je to prostě typické, to je taková jako Česká republika 1990, privatizace, a tak dále, nezvládnutá, že ano, ty nepokoje většinou začínají v okamžiku, kdy stát odbourá dotace na potraviny, ale, takže, já to ještě řeknu jinak, v mnoha státech většina demonstrujících jsou za prvé mladí lidé, jsou tam dva základní pocity, první je zhuntovaný svět, to je ta klimatická změna, to je to životní prostředí, druhý faktor je ukradená budoucnost, nebo rozkradená budoucnost. Dokonce často to jde tak daleko, že se hovoří o tom, že korupce a zároveň emise oxidu uhličitého, spolu nějakým způsobem souvisí, protože se dávalo přednost ekonomickým nebo peníze vydělávajícím řešením vlastně, takže když já se dívám na tento svět a na ty propukající nepokoje, kterých je více než bývalo prostě předtím, a do toho si přečtu ten úvodník té Amy Goodmanové, ona hovoří vlastně, o světové revoluci to určitě není, ale prostě jsou to světové nepokoje, které mají podobně, jako třeba v letech 1967 až 1972, srovnatelné nebo analogické příčiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
K čemu Amy Goodmanová došla ve své analýze řekněme?

Václav CÍLEK, geolog:
Budoucnost není možné odhadnout, jo, a ještě z té zprávy z americké armády, a tím už skončím, Američané utrácejí za potraviny 6,4 % svých příjmů. V Nigérii nebo v rozvojových státech se za potraviny utrácí 40 % příjmů, to znamená když zdražíte potraviny v Americe na dvojnásobek suroviny, dejme tomu, že část Ameriky to vůbec nemusí nijak zvlášť jako pocítit, když to zdražíte prostě v Nigérii, sto milionů obyvatel a podobně prostě, tak vypuknou nepokoje, protože ti lidé už nebudou vědět, za co si koupit léky a vodu a energii, a za co budou jíst.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Geolog Václav Cílek a jeho názory. Já Vám za ně děkuji, mějte se pěkně, na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog:
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude vojenský historik Eduard Stehlík. Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.