Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 30. září 2021

30. září 2021

Hostem byl geolog Václav Cílek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Naladili jste si pravidelný rozhovor o dění kolem nás. Dozvíme se, jak některé jevy či události vnímá a vidí Václav Cílek, geolog, popularizátor vědy, spisovatel. Dobrý den, ráda vás vidím.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Dobrý den, i vás rád vidím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zamyslíme se například nad migrací v pravěku a položíme si zdánlivě jednoduchou otázku, kdo vlastně jsme. Nerušený poslech. Jsou místa, která čas jaksi zastře svou věcností, ale jsou i taková, která žijí v povědomí národa celá staletí. A k takovým patří i Tetín, kam se pane Cílku, pokud se nepletu, rád a často vracíte. Co vás tam tolik táhne?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Kdysi tam táhly jeskyně. V poslední době stále více kultura, přicházím, dívám se kolem, obdivuji Hájka z Libočan, čtu si rád jeho kroniku a navíc Tetín se hrozně proměnil. To byla taková zašlá vesnice, no ona místama ještě začala trošičku, tak neměli rádi Tetínáci. Ale dneska dostává takový charakter skoro bych řekl středomořskej, příjemnej. Možná tam dokonce budou pěstovat víno a pochopitelně je tam ta svatá Ludmila a je tam ta dlouhá, dlouhá archeologická tradice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V Tetíně se nedávno uskutečnila národní pouť právě u příležitosti výročí smrti svaté Ludmily. První česká světice byla manželkou přemyslovského knížete Bořivoje. Byla horlivou stoupenkyně víry, kterou pomáhala dál šířit. Co nám, pane Cílku, podle vás v současnosti říká nebo říkat měl příběh zakladatelky přemyslovské dynastie?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte, se nechci sklouznout do takového toho pábení teologického. Ale fakt je, že začátek desátého století jeden z rozhodujících okamžiků českých dějin a Tetín vstupuje do své hvězdné hodiny. A je to proto, aspoň budu volně citovat Dušana Třeštíka. Mimochodem ještě, když žil a jednou jsme se bavili o Tetíně, tak říká Ludmila, o bábě vím úplně všechno. Ale tu bábu on použil, řekl bych ve staroslovanské významu. Takže nemá to ten charakter vlastně dnešní. Heleďte se, se jednalo. Jednal se o to, že Maďaři vtrhli do panenské kotliny. Byly přerušené hedvábné stezky nebo obchodní dálkové trasy a jedna z těch dálkových tras vedla přes Prahu. Když to vedlo přes Prahu, tak česká knížata byla schopná konečně získat nějaké peníze. Prostě ono v tom raném středověku doopravdy bylo jako obtížné cokoliv jako získat, protože zemědělství je nevýkonné. Jo možná nějaká těžba rud, rýžování zlata, najednou prostě měli peníze. A teďka se objevují dva bratři. Ono je to jako z pohádky o založení Říma Václav a Boleslav. Ta jména jsou stejná, Václav je více slávy, Boleslav je boleje slávy. Ludmila je lidu milá. Drahomíra je tak, které je drahé mír. A pravděpodobně k čemu došlo, byl spor naprosto aktuální o charakteru vazalství k německé říši. To je něco, co jde s náma celý středověk, celý novověk a jde to s námi vlastně, když si vezmete Škodovku a Volkswagen a tak dále a ekonomické závislosti. To je vlastně věčné téma českých dějin. Boleslav řešil vlastně tenhle ten problém toho vazalství tak, že on se snažil vytvořit samostatné české království, český stát bez bez vlastně ohledu na Václava, který byl víc smírný, víc kompromisní a Ludmila pravděpodobně taky. A shodou okolností se stalo to, s tím nikdo nepočítal, že byly dynastické spory v německé říši. Takže Němci nás nechali na pokoji nějakých 15 nebo 20 let. A mezitím ten stát i díky těm příjmům z toho dálkového obchodu, natolik zesílil, že to přímé začlenění do německé říše nepřipadalo do úvahu. Takže my tady máme dva zakladatelé, je to ten Romulus a Rémus prostě jo, kdy ten Václav dává s Ludmilou, dává ten spirituální základ, ten ochranitelský základ českému národu. A Boleslav víc jako voják manažer a organizátor to vlastně provede státu správným způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To bylo mimochodem moc zajímavé, jak jste vysvětlil ta jména. Co všechno by o nás mohly vypovědět?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Jména o nás obecně vypovídají hodně, jak jméno tak příjmení. Ale to je doopravdy bysme museli jít kousek po kousku, a pokud možno s etymologickým slovníkem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Byla by to debata jiná. Vraťme se ke svaté Ludmile, jak jste i sám řekl. Stála u zrodu naší státnosti, české státnosti, křesťanské identity. Co nám podle vás, pane Cílku, v současnosti vlastně říkají tyto pojmy nebo fenomény, státnost, identita?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Myslím, že všichni tápeme, co nám to říká jo. Ale je docela jako zajímavé, že mnohem víc, říká Rusům a Ukrajincům, protože vlastně ty časné legendy o svaté Ludmile, se zachovaly na kyjevské Rusi a zřejmě podle těch legend byly vytvořeny nebo modifikovány legendy o knížeti Vladimírovi a Olze teda. A došlo k takovému prolnutí teda tomu danému prostě těch identit. Také dneska na ten Tetín, ale i na toho Svatého Jiří přichází stále více ruských a ukrajinských poutníků. A když jste na tom Tetíně a bavíte se s panem Smrťákem, tedy Peckou, který tam provádí, že jo. Tak on říká, no oni ty Rusové nám po kolenou lezou od vchodu k tomu kameni, na kterém údajně byla prostě zavražděna svatá Ludmila. Ten kámen je pravděpodobně raně středověká stela, vlastně z hrobu před kostelem. Takže nevím, co nám dneska říká něco jako národní identita. My si s tím moc nevíme rady, takhle bych řekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná i právě svatá Ludmila, co by měla symbolizovat v dnešní době?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Více, o svaté Ludmile z těch dobových pramenů nevíme prakticky nic. A to jak byla tou babičkou a byla učitelkou jo, tak to je takový hodně baroko a pozdější doba. To jsou takový ty jako nánosy, ale v každém případě se zdá, že byla jednou z vůdčích sil, ne-li vůbec ta nejhlavnější vůdčí síla v českém knížectví, království právě ta rozhodující doby. To byla taky zároveň dobrá jako manažerka a politička.


Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hlavním celebrantem mše na národní pouti byl Kryštof /nesrozumitelné/ , papežský legát a přímý potomek světice. Ve svém proslovu zdůraznil nutnost předávání hodnot z generace na generaci. Z toho žije víra, řekl. Dochází i dnes k předání hodnot z generace na generaci?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Otázka je, co generace. Dneska generace je možná každý 4, 5, 6 let jiná. to nebudeme, nemůžeme brát, jako nevím, syn, vnuk, že jo, děda.


Zita SENKOVÁ, moderátorka
A proč to neplatí?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Protože čas se zrychlil. Jo to znamená to předávání, je čím dál tím obtížnější, čím dál, podle mého názoru limitovanější. Většina těch mladých lidí získává nějakou informaci a povědomí o světě třeba od těch youtuberů nebo prostě z jiných kanálů, než jsou ty kanály rodičovské. Naštěstí či naneštěstí děti se hodně učí napodobováním. Takže to co vidí doma, tak i když se tomu vzpírají, tak nějakým způsobem napodobují. Pochopitelně helejte se, to co drží národ vždycky pohromadě, je identita, je vzdělanost, když si vezmu toho podivného filozofa, že jo toho Rudolfa Steinera. On knížku systém přednášek, něco jako účel duší jednotlivých národů. Prostě jaké národy mají jako určitou jako identitu. A on říká, každý národ nějaký úkol, nějaký účel, i když by to měl být účel, řekl bych ekosystémový. Jako máte ekosystém spojený z mnoha částí, a když jedna část vypadne, tak, tak to vadí, i když předtím jste si toho nevšimli. A když přichází nová doba, tak ten národ musí najít svůj nový účel, nový cíl a jinak zaniká. Jo a ukazuje to na polabských Slovanech a na Prusech a na mnoha vlastně evropských národech, které dneska neexistují. To znamená, ano, myslím si, že je to, co je důležité, je ptát se nejenom to, co můžeme vysát z Evropské unie, ale to co můžeme svým sousedům taky dát. Aspoň tahle ta úvaha, abysme nebyli tak jednostranně jako zaměřen. Druhá úvaha je taková, že když jsme my Češi a ještě možná víc Slováci prostě přečkali jo takový ty protivenství doby, to deváté století, desátý, tu Ludmilu a husity a Bílou horu a nevím co všechno bych ještě mohl jmenovat po to národní obrození a jsme tady, tak to znamená, že v Evropě nějakej účel máme a nějakej cíl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak vy ho vidíte ten účel a cíl?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
ho spíš vidím v tom tázáni. To znamená, nevím, jaký je. Ta budoucnost se mění vlastně hrozně, hrozně rychle. Pro mě, když se zamyslím, co vlastně doopravdy ten český národ dal světu a Evropě, to byly takové ty slavné sborníky jednak v devadesátých letech, že jo a jednak na počátku druhé světové války. Tak z toho vyplývá celá řada věcí, od hudby nevím Dvořákovi, Smetanovi, Janáčkovi, Martinů, sklářská výroba jo. Takže možná, že to není jeden velký účel. Prostě jedno velké řešení, ale že to je možná celá řada drobnějších a takových jako poctivých odvětví života.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Václav Cílek. Překvapivé poznatky o migraci, pravěké Evropě přinesl výzkum genomů lidí žijících na území Čech před 7 tisíci 3,5 tisíci lety. Kosterní pozůstatky studoval Německo-český tým. Vědci z ústavu Maxe Plancka pro výzkum historie lidstva a evoluční antropologii v německé Jeně za naši stranu se na výzkumu podílel archeologický ústav Akademie věd. Pane Cílku, výsledky svědčí o nejméně třech dosud neznámých migračních vlnách, odkud pocházely. Kdo jsme, kolika, jakých vlivů se mísí, koluje v naší DNA?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Pojďme si to nejdřív možná obrátit, co v sobě cítíme. Jak to, že nás baví archeologie, jak to, že nás baví staří Slované, jak to, že v nás rezonuje Egypt. A další kultury. Je to, protože to nějakým způsobem nosíme v sobě. Vždycky jako něco nás narazí prostě na tu Mezopotámii, na něco prostě na Blízký východ a teďka se to vlastně nás aktivuje. Když se to přečteme v podobě DNA, tak co jsme. Nosíme v sobě nepatrný zbytečky možná míň jak jedno procento paleolitu, starý doby kamenný. Nosíme v sobě někteří z nás víc dokonce neandrtálců, když jdeme Sibiře, těch neandrtálců toho genomu je tam víc. U severoamerických indiánů je ho ještě více. To je taková jenom stopička, kterou vlastně nemáme. Základ v evropské populace nebo středoevropské je brán mezolit. Střední doba kamenná nějakých 8, 10 000 let, lovci, sběrači, právě ty čeští indiáni kolem nás. Do toho vstupuje Balkán. Vstupuje Anatolije, se svými zemědělce. Dřív nebylo jasné, nakolik sem přišli lidé a nakolik jsem přišly jenom kulturní vlivy. Dneska víme, že přišlo obojí prostě, že vedle sebe žili ti lovci a sběrači, ti mezolitici a ty zemědělci. Mísili se, že vyhráli zemědělci, protože žena mohla mít víc dětí, mohla sedět na jednom místě, nemusela se prostě věčně harcovat z jednoho místa Čech na jiné místo Čech. To je další vliv. Potom přichází ta doba eneolitu. Je to plus minus doba egyptských pyramid jo na Blízkém východě. A to je období, kdy došlo k několika suchým výkyvům. A každý z nich byl následován nějakou velkou migrační vlnou. Jedna šla dokonce možná ze severní Afriky. Něco šlo z Blízkého východu. Takže to co bylo nově rozeznáno, je těch několik enolitických migrací. Jak jsem zmínil ten Egypt jo, tak ono se zdá, že vlastně kus evropské megalitické kultury, která je starší než egyptská, ten Egypt ovlivnil. To znamená, my i v tom Egyptě můžeme cítit, to dědictví jim nebylo odpouštěné, ale možná i kus toho, co vznikalo v Evropě a zejména teda na atlantském pobřeží. To je hrozně jako zajímavá otázka, proto nás taky možná dojímají ty menhiry všechny a ty dlouhé hrobky. Pak přichází, to teda zkrátím, ale je patrné, že jsme složeni z mnoha vlivů. Pak je hrozně důležité období okolo roku 1000 před Kristem. Někdy se tomu říká stepní, stepní krev. A to je zase další velká migrace, která následuje pravděpodobně po obrovském sopečné výbuchu někdy v roce tuším 1177. Vymřou populace na severu Evropy například. To je to, proč se cítíme dobře na stepi, si myslím. Se rozhlédneme, široký prostě, ta Volha jo, tohle to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řekla bych, že vám do toho vstupuji, pane Cílku, asi podle toho, jaký mix máme v naší DNA, tak se cítíme dobře v mnoha částech světa.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
No je to, je to možné. Je to možné, ale abych ten jako příběh vlastně jako zkrátil, protože i ty Slované a Germáni a Kelti jsou pravděpodobně odvozeny od těch populací zhruba toho roku 1000 před Kristem z těch mohylových kultur, že jo, tam je poměrně blízká spjatost všech těchhle těch tří etnik. Proto se Němci cítí jako Keltové často, i když nám to připadá absurdní a my taky. Ale tím chci říct, že nosíme v sobě v podstatě muzeum. To muzeum je velice bohaté na vlivy, na pocity, na vnímání světa. Ta slovanská migrace, která přichází, je migrace jednoduchých prostých lidí, pravděpodobně s velmi dobrými rodinnými vztahy. Jo toto není nic jako zavrženíhodného, možná z hlediska technologií, ale Slované migrovali. Takže oni nepotřebovali technologie, že jo. Technologie vzniká teprve, když jste na místě. Takže jsme složení ze všech těchto záležitostí. Ale když se podíváme ještě na genom z hlediska Evropy, tak je vidět, jak směrem k západu přibývá, řekl bych germánského elementu. U nás takovým rozhraní někde jsou Rokycany. Co je na západ od Rokycan, to je pod větším vlivem. Ono je to statistika, převážně germánského genomu. A to, co je na východ a na Moravě je to teda ještě namíchané a Vary Huni jo, Maďaři a nevím prostě, kdo všecko zase další ta stepní plemena poměrně recentní. Tak jsou tady prostě určité rozdíly. A je to dobře, protože tím máme možnost vnímat svět způsobem moravským nebo českým nebo západočeským a všechno jsou to jiné způsoby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, pane Cílku, že převažuje v naší DNA nějaký z těchto elementů, které jste popsal?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Každý to jinak a jsou oblasti, které to mají jinak. V Británii byly provedeny teda genetické zkoušky a zjistilo se, že ve vesnici žije je člověk, který téměř stejný genom jako mezolitický lovec, který tam žil před 8000 lety. Když jdete naopak na Balkán, Balkán je průchozí, to je prostě, všechna plemena jdou přes Balkán, protože jdou většinou z Anatolije nebo jdou ze stepního pásma od východu, tak tam najdete prostě obrovskou směsici mnoha různých vlivů, včetně perských. Jo, to jde doopravdy hodně daleko na východ.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Stýkala se většina těch pravěkých kultur, které se objevily i jinde v Evropě právě ve středu našeho kontinentu?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
jsem třeba ještě nezmínil Kunětickou kulturu, a to vypadá, že to je jedna z mála migrací, která jde od severu, od Skandinávie, od Dánska. V tom enolitu je chamská kultura, která sem přichází. Cham je na západ od nás, která sem přichází vlastně z Podunají. myslím, že to co je doopravdy důležité, je to obrovské bohatství vlivů, způsobů, jak vnímat svět a že se nejedná ani o to, co převažuje, nebo co je lepší, ale jak duše těch různých národů, když to takhle řeknu, z nich udělat nějaký funkční celek. Jo, aby, aby se to podporovalo. Možná to je to základ evropský plurality. Vlastně tohle to je takový ty, těch pokusů o tu evropskou demokracii, je to cítění více lidí v sobě, v komunitě. A každá, každá z těch těch menších komunit prostě svá práva. Taková jako tolerance k názoru ostatních lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký byl genetický profil lidí nebo nositelů takzvané kultury se šňůrovou keramikou?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Šňůrová keramika je jedna z těch kultur s dalekou migrací. Jo a pravděpodobně ten Pyrenejský poloostrov možná ta severní Afrika. Jsme tímhle tím způsobem prostě doopravdy spjati i s tímhle tím regionem. Ještě, abych řekl jako jednu věc. Tu mnohost z těch vlivů možná nejvíc cítili v 19., na začátku 20. století sběratelé lidových písní jo. Béla Bartók tam turkycký rytmy. Je tam možná v týhle hudbě téhle doby je možná slyšet nejvíc ten zájem o to, co ten lid je a že ten lid je prostě spjatý s mnoha vlastně různých melodií. A teďka, kam to celé směřuje, že jo a to je opět ta otázka, na kterou pravděpodobně nikdo rozumný neumí prostě odpovědět. Ale ono stačí možná vědět, že to smysl, že to význam, protože je-li tahle ta doba něčím jako problematická, tak máte pocit, že za to za nic nestojí, že nemáte koho volit, že nevíte, kam byste šli, že nevíte, jaký knížky číst, když jich je tolik a jakou hudbu poslouchat. No, mnoho lidí kolem teda tohle to má. A pro aspoň osobně. neumím dát odpověď, která by se týkala celý společnosti, je to znát svojí vlastní tradici a zároveň vědět něco o okolní Evropě kolem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak smýšlí popularizátor vědy geolog Václav Cílek. Obraťme list, pane Cílku, vy jste nedávno analyzoval na kolik jsou olověné broky zátěží pro životní prostředí. Je to téma pro myslivce, vojáky, sportovní střelce. Ostatně používání olova se týká i rybolovu. K čemu jste dospěl?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
se jedná. Víte, olovo samo o sobě se hrozně špatně rozpouští. Máme olověné náboje, konkrétně mám doma třeba nevím z třicetileté války, které jsou pokryté vrstvičkou /nesrozumitelné/, se to jmenujete, je to uhličitan olova. To olovo se ve většině případů prakticky nerozpouští. Zároveň v lidské krvi bejvají koncentrace olova nějaký 0,2-0,8 /nesrozumitelné/ to v těchto jednotkách. A u většiny evropské populace se to blíží k těm 0,8, a pak následuje taková jako plíživá otrava jo. Olovo není akutní, ale způsobuje spíš jako dlouhodobé problémy. To znamená, musíme být velmi, velmi opatrní. Evropská unie, jak to celé vzniklo, že jo, nejdřív zakázala olůvka a zakázala broky v močálech, mokřadech. To je v pořádku, tam ta voda je jako agresivní. Ale když se podívám z větší vzdálenosti nebo z většího nadhledu na otázku olova, tak zjistíte jako jednu věc, a to je to, že celé populace zejména v Severní Americe, ale i ta v Británii byly otravovaný olovem z kohoutku normálně, z přípojek. Když se podíváte na dnešní situace. Tak ono se to týká stále v Americe desetimilionů lidí. V Británii možná 8 000 000 lidí. Po střední Evropě se uvádí 5-20 %. Je to doopravdy jako znepokojivé. A je to proto, že do roku 1920-1940 se olovo běžně používalo na přípojky. A teďka ono to automaticky nemusí znamenat nic špatného. Protože většina vod, která prochází i tím olověné potrubím, tak pokud hodně vápníku a je hodně zásaditá, tak vlastně nerozpouští to olovo. Neděje se vlastně vůbec nic. No, ale mezitím je to nějaké procento, které nakonec je velké množství lidí a je to velké množství dětí zejména. Ty jsou mnohem citlivější na příjem olova a dohromady jsou to jenom v Evropě statisíce, ne-li miliony lidí. Maloučko jako otrávených. Tahle ta problematika mně přijde být mnohem náročnější a zajímavější a důležitější, než všechny ty broky a všechna ta munice, protože mám pocit, že Evropská unie v dobré víře, že prostě řeší nějaký environmentální problém, kterým olovo je, tak nejdřív zakázala ty bílý barvy. Teďka zakazuje broky, ale že z hlediska rizik ty staré přípojky, ty staré rozvodny jsou mnohem větší nebezpečí. Jeden z výzkumu byl dělaný v Pardubickém kraji, byl dělaný ve školách a ukázalo se, že skoro polovina škol zvýšené obsahy olova v pitné vodě, teda to co ty děti pijou. Pro teďka řešení, by bylo odsunout zákaz prostě používání olověné munice nevím na další roky dopředu a radši se vrhnout na analýzu rizik. To znamená, co je největší rizika. Jo my navíc nemáme jenom olovo. My máme ty hlavní těžký kovy, který doopravdy nám otravují život. To je rtuť, olovo, kadmium, arzen. Tyhle ty čtyři. To znamená, doopravdy udělat analýzu rizik, který z těch kovů je nejhorší, jaké jsou ty nejhorší aspekty a pak to postupně opravovat, protože výměna přípojek vodovodních to je drahá a zdlouhavá záležitost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kolik existuje důležitých, životně důležitých témat, o kterých se třeba málo mluví?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte, to samotného překvapilo teprve když jsem se do toho začetl a začal jsem se do monografií, které pojednávaly třeba o otravách, ale to se doopravdy jedná o masový otravy lidí v New Yorku 1890-1920, to zamrazilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímal by ještě názor na nedávnou zprávu více než 1400 delfínů na Faerských ostrovech padlo za oběť tradičnímu lovu kytovců, při kterém jsou tato zvířata nahnáno na mělčinu a usmrcena kvůli masu a tuku. Je to zvyk, z tohoto odlehlého ostrovního území, které patří Dánsku a opět vyvolal debatu a kritiku. Jak se na to díváte na tuto tradici. Z hlediska etnologie to někteří přirovnávali k podzimním honům na divokou zvěř ve střední Evropě.


Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte, na jednu stranu je to zvyk minimálně od devátého století, protože sedíte na severském ostrově, v podstatě nemáte co jíst, takže musíte jíst to maso. Musíte zabíjet zvířata. A provádíte to způsobem, který je prostě efektivní. To znamená, tehdy měli veslice, ty veslice zahnaly zvířata na mělčiny a tam ty zvířata byly chycený hákem, vytažený na břeh a zabitý poměrně jako jednoduchým způsobem. To znamená pro místní lidi je tenhle ten způsob tak důležitý, jako je pro nás prostě zabijačka prasete jo, jako málo platné. Jenže teďka přichází moderní doba, že jo. A všechno je jednodušší. žádná veslice nenahání prostě kytovce a delfíny na pobřeží ale lidi na vodních lyžích. Záběry vypadají naprosto otřesně. Celý moře se zbarví krví. Jako zabili toho příliš mnoho, zdá se, že to nemůžou pracovat. Ono se to maso neprodává, prodává se někdy prostě v restauracích. Pravděpodobně to zase hodí do moře vlastně. Je to jako zbytečný. To znamená, je zapotřebí udržet lidový zvyk. To je ta národní identita obyvatelů ostrova, je založená, kromě jiného prostě na tomhle tom lovu jo, kterej jednou za rok, to jim nemůžete vzít, jinak komunita se začne rozpadat vlastně a na druhé straně je nutná regulace, aby těch zvířat zabitých bylo, pokud prostě možno málo a byly zpracovány.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A také díky moderní době a technologiím se o tom možná kdysi, kdy nebyly sociální sítě, mobily, fotoaparáty, tak to zůstal utajený zvyk.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ani jsme nevěděli, kde ty ostrovy leží nebo /nesrozumitelné/, že jo prostě nebo něco takovýho. A zároveň ale v tomhle tom zvyku cítíme tu severskou detektivku jo. Ten chlad, tu brutalitu vlastně toho života, která je daná těmi zlými podmínkami, které ty lidi musí překonal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A je tam také ten genom, o kterém jsme hovořili zase jiných národů.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Heleďte se, je teďka jednoduchý ve jménu ekologie říct, ano prostě nebudeme zabíjet prostě delfíny a nebudeme zabíjet kytovce. To je příliš jednoduchý prostě řešení, ano je zapotřebí dělat to, co jsme dělali vždycky, jako my lovíme teda ty srnce, že jo a ty jeleny. Dopřejme jim to, loví, ale v určitém prostě měřítku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje geolog a popularizátor vědy Václav Cílek. Děkuji za váš čas, za vaše postřehy a přeji vše dobré, na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu, přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Zapomeňte na povinnou četbu. Babička potěší v každém věku.

Veronika Sedláčková, moderátorka ČRo Plus

Babička

Babička

Koupit

Nejslavnější klasické dílo spisovatelky Boženy Němcové. Geniální kniha, vše podstatné už zde bylo řečeno.