Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 30. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je geolog, doktor Václav Cílek. Dobrý den já vás vítám.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovořit chceme například o energetickém mixu, krajině na soutoku, a také o lithiu, kterým se nyní zabývají nejenom geologové. Připojte se k poslechu.

Čtěte také

/ Reklama /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do předvolebního boje ještě před hlasováním o novém parlamentu, jestli si dobře pamatujeme, nečekaně vstoupilo nejenom máslo, ale také prvek lithium a jeho těžba v Krušných Horách. No a hovoří se o něm možná kupodivu i po volbách ovšem v jiných souvislostech. Prvkem se nyní zabývají nikoliv geologové, ale experti na hybridní válku pane Cílku. Dva dny po podpisu memoranda mezi českou vládou a australskou těžařskou firmou přišel proruský server Aeronet. Jak napsaly Hospodářské noviny se spekulací, že z těžby by měla mít zisk vládní sociální demokracie. Co o tom víme, co hovoří fakta, zakládá se spekulace na důkazech a na jakých pokud ano?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já vám řeknu, jak jsem k tomu přišel, ale pojďme si možná na začátek říct to, že to předvánoční období je takový jako emočně vyhraněné. Každej toho má jako dost a nikdo není zvědavej na nějaký blbý zprávy, když to teda takhle řeknu a špatnou náladu. Takže bysme se nejdřív měli dostat do klidu a potom se možná na některý věci dívat kolem sebe. Jak já jsem se k tomu dostal, že jo. Byl jsem několikrát tázán, abych se vyjádřil jako k lithiu, takže od té doby to sleduju. Ten poslední vývoj pro mě nikoliv s českým lithiem, ale světovým je ten, že společnost Rio Tinto má účetní hodnotu několik miliard dolarů. Zaměstnává 22 tisíc lidí, kupuje podíl v Chilské společnosti Codelco. Tam jsou obrovský zásoby lithia, je to takzvanej Lithnej trojúhelník v poušti Atacama. Poušť jo, rovina jo, tam krusty solí, solanky, takže těžíte už vlastně rozpuštěný lithium. A můžete těžit hrozně rychle během jednoho, nebo dvou let. Tahle ta společnost Rio Tinto tam zakoupila podíl v chilské firmě za 4,5 miliardy dolarů jako obrovskej jo vlastně. A to proto, že se očekává, že cena lithia půjde nahoru. Ale na druhou stranu Rio Tinto, taky vlastní srbské ložisko Jadar. Je to ložisko, které je pravděpodobně, protože ty výpočty zásob nejsou uzavřené ani na jedné straně, ani na Cínovci ani na Jadaru. Dejme tomu 4 krát, 5 krát větší než Cínovec. Má obsahy v těch bohatých partiích toho obsahy lithia jsou zhruba 4 krát větší než na Cínovci a je tam navíc ještě bor. A když se podíváte, co šlo před těma volbama udělat poměrně hrozně snadno do materiálu firmy, tak tam je popsáno jak průzkum začal v roce 2004.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte průzkum kde?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
V Jadaru, průzkum Jadaru v Srbsku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Srbsku.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
V Srbsku, ano. Jo tohoto bohatého a velkého ložiska teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jenom možná upřesním podle dostupných informací v Krušných Horách jsou asi 4 procenta světových zásob. Je to tak?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Možná zdrojů, zásoby to už jsou jako spočítané a tohle to s tím číslem, to číslo se bude měnit, protože probíhá intenzivní průzkum, já nevím v Británii a na mnoha dalších místech jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže spíše zdroje soli.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To znamená ano. Podle mého odhadu na tom Cínovci mohou být 2 až 3 procenta světových zdrojů, ale dalších 5 let s tím může zahýbat. A to spíš směrem dolu, než směrem nahoru. A jinak teda, když už jste tohle to nakousla, že jo, tak na Cínovci je to tak, že musíte hlubinným způsobem vytěžit lithnou slídu, rozdrtit horninu, vyseparovat, rozpustit. Zatím, co v tý poušti už čerpáte rozpuštěný lithium a nebo sole, které snadno rozpustíte. Ale teď k tomu meritu věci jo. Na tom srbském ložisku Jadar velkém a bohatém se první těžba očekává v roce 2023. To znamená 19 let poté co začal průzkum jo. Tak tahle ta údaj průměr otevření ložiska mezi objevením a než vyjde první rudnina z dolu. Pro Evropskou Unii je 17 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měli si to tehdy u nás spočítat, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To znamená, jako i kdyby všechno šlo dobře, tak za 15 let můžeme začít možná o něco dřív, ale máme ty /nesrozumitelné/, máme ekologické organizace a já nevím co všecko jo. Ale rozhodně je to prostě za dobu delší, jak 10 let může dojít k těžbě. A teďka ještě k tomu Jadaru jo. Ona existuje investiční firma Investic sídlí v Jižní Africe a zabývá se hodně investicí do těžebního průmyslu. A ona říká ano, Rio Tinto musí chytit ten nastupující trend těžby lithia, proto má ty chilský prostě akvizice, ale není jasné, zda vůbec dojde k těžbě na Jadaru jo. A nedojde-li k těžbě na Jadaru, tak je třikrát menší pravděpodobnost, že k těžbě dojde i na Cínovce. To znamená, to celé teďka já se vrátím k těm hybridním konfliktům, že jo. Takže to celé mi vrtalo hlavou. I obrátil jsem se na kolegu, který má sledování hybridních konfliktů, že jo v popisu práce. On říká, no jasně to je jako klasickej případ prostě jako hybridní, hybridního zasahování do českých voleb.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak tedy na to reagovalo české centrum proti terorismu a hybridním hrozbám?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já nevím, já v něm nejsem, že jo jako. Já sedím na geologickém ústavu a já se dozvím jenom to, co slyším od lidí, kteří a nebo si přečtu prostě jako, jako z dobrých webů. Ale jaká je strategie hybridního konfliktu jo? A to už je popsaný jako v učebnicích, to je jako důležitější. To znamená, vy neříkáte já nevím, Čína je nejlepší moc, /nesrozumitelné/. Lenin je nejlepší. Ne, tohle to, tohle to narativum, tenhle ten příběh úplně odpadá. A vy míříte na důvěryhodný takový pilíře společnosti. To znamená, snažíte se oslabit bez výběru prakticky všechny politický strany toho hlavního spektra. A podpořit ty strany radikální, ať už levicový, nebo pravicový. Pak vedete devanestující kampaně proti významným členům společnosti a proti významným institucím. A ty český volby, já osobně věřím, že to je doopravdy. Teda lithium v českých volbách, že je výsledek rovněž hybridního konfliktu, že jo. A teďka ale co to znamená pro nás jo? Pro mě to znamená to, že druhá fáze tyhle ty jako hybridizace se buď odehraje v našich prezidentských volbách, nevím to určitě. Je to můj názor, není to názor. Prostě není to výsledek žádné teroristické brigády. A teďka podstatný je to, není podstatný odkud ten útok přichází, teda aspoň pro mě ne. Protože v každé zemi existuje několik organizací třeba tajných služeb, nebo něco takovýho, který se navzájem nemají rádi. Ale oni si to potřebují vyzkoušet. Oni se to potřebují naučit. Třeba pro americký volby tohle to. To jako myslí, to jako i.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná i právě proto vzniklo ono již zmíněné centrum.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, to je jenom jako vojenské cvičení. Je to stejný jako vás napadne počítačovej vir od úplně neznámýho člověka, se kterým nemáte vlastně vůbec nic jako, jako společného on nás napadne. Proto aby si to vyzkoušel jo, aby prostě udělal škodu. A tak a teďka jo jsme v konfli jsme v hybridním konfliktu celá česká společnost, protože jsme ve volbách nebo budeme ve volbách. Co s tím můžeme dělat, no trošku se nad tím pozastavit a usmát se. Teďka se vracím k tý vánoční atmosféře teda, to znamená, já to beru tak, že kdo doopravdy jako řekl bych šíří takové jako ten velkej neklid v tý společnosti, nebo prostě nebo velký zpochybňování, ono je to těžký.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Může to mít ale závažné dopady. Třeba může nějaká informace zneužitá, nebo využitá hybridně řekněme. Může mít přece závažný dopad snad až na výsledek voleb například.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Podle mýho názoru může odstranit nevhodného nebo prostě prezidentskýho kandidáta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak s tím bojovat, pane Cílku? Já vím, že jste geolog.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, ano, ano nikoliv jako kyberpsycholog. To si právě myslím, že trošku si udělat jako odstup od věcí. Jo takové jako já nevím. Moravec říká, s nadhledem a v souvislostech. To já takto neumím. Já myslím, že jako to, co je jako důležité padlo, pardon, že takhle koktám, protože to je se vyjadřuji nepřipraveně. Myslím si zaprvé, že humor je záležitost, která tyhle ty věci redukuje jo, že právě ta v okamžiku tý naštvanosti. Jeden člověk mi říkal, já když se potkám jako s člověkem, který je zlej, a on mi něco provede a byl to doktor Návara z Tábora. A já vlastně začnu taky na něj bejt zlej, tak v tu chvíli jakoby se jako potkali a spojili jo. Jakoby se on se kontaminoval jo tím, tím nepřátelským jako chováním vlastně. Já to neumím dost dobře říct, ale takový ten duch těch Vánoc, když to teda duch advent. Je to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Je to idealistický zřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vrátila bych se s dovolením pane Cílku k té praktické stránce, když odmyslíme hybridní války o tom přístupu k těžbě lithia v Krušných horách u nás bude muset rozhodnout nová vláda. Jak by podle vás tedy měla postupovat? Co je v našem zájmu? Měl by stát třeba příklad odstoupit od memoranda z /nesrozumitelné/, těžit sám nebo co pro nás vyplývá i z té Chilsko-Srbské zkušenosti?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Chilani to udělali už kdysi dávno tak, že lithium vyhlásil jako strategickou surovinu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je strategická surovina pro nás pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Pro nás je taky uhlí strategická surovina jo, pro nás je taky voda strategický zdroj a energetika jako obecně. Jo to znamená, všechno, co vytváří bezpečnost státu, já myslím, že se k tomu ještě dostaneme. Já jsem si jako uvědomoval v té energetice v okamžiku, kdy nejsme energeticky soběstační, jsme vydíratelný totiž jo.Takže pro mě ano.Těžba lithia z těch odvalů upřímně řečeno to mi je ekonomicky úplně jedno jo. Za prvé, tam toho lithia oproti tomu co je v podzemí moc není a za druhé je zapotřebí, aby někdo vyzkoušel technologii. Ona jako ve velkém měřítku jako získat lithium ze slídy je poměrně jako náročná záležitost. Je to určitě horší, než to získat z té solanky, která vám sama teda vyčerpáte ji jako, jako ze země. A co se týče zbytku, tak je doopravdy nutné, aby se sešlo pár lidí, který tomu rozumějí. Já myslím doktor Starý z ČG esky, nebo Pavel Kavina z ministerstva průmyslu a obchodu jo. A doopravdy tak, jako neemocionálně se řeklo, máme tady situaci takovou a takovou, možné jsou tyhle ty scénáře. A je nutné tu situaci sledovat, protože ona se bude vyvíjet jo. Bude se vyvíjet cena lithia, potřeba lithia, záleží to na té elektromobilitě hodně. Jo, takže je to věc, že můžete přijmout rámcovou strategii, ale musíte ji tak jako neustále neinovovat, ale prostě dávat pozor na to, co se děje kolem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už posledně jsme si tady vlastně v Jak to vidí kladli otázku, zdali a kdo je schopen říct, jak to bude dál s lithiem, jestli je pro nás, nebo u nás jaksi rentabilním podnikem, či naopak.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No to já taky nevím, ještě ty Chillani to mají tak, že oni mají státní podnik Codelco, ten bychom mohli přirovnat s určitými prostě rezervama dejme tomu kdy k Diamu a je to tak, že to Codelco ví, že samo nemá ty technologie a tu geologii a ty průzkumný prostě zařízení, takže vstupuje do partnerského vztahu s cizím těžařem a zároveň koordinuje kroky a určuje pravidla. Jo to znamená, to Diamo, který umí perfektně těžit uran, ale myslím si, že neumí těžit lithium, protože to nemělo šanci zatím nikdy teda vlastně udělat. To by bylo poměrně dlouhá cesta. Nemusí to lithium samo těžit, ale může držet ruku jo jako kontrolu nad těžbou prostě lithia, nebo dalších chovů u nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, po čem bude v příštích letech největší poptávka, když hovoříme o nerostech?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Pokud bychom brali jako nerost vodu, teda led jako nerost určitě je, tak já si myslím, že to bude, že to bude prostě voda. A co se týče ostatních věcí, heleďte se budou to vždycky ty velký hráči, to znamená bude to, bude to hliník, bude to železo, bude to, to co už bylo, bude to měď a spíš se půjde cestou nových slitin. Jo jako nových technologií s těma jako, řekl bych s těma prostě běžnejma prvkama. Celkově podle mého názoru i ta i ten výzkum, který se týká baterií bude směřovat na vynikající technologie, který používají laciné látky jako je draslík, nebo sodík.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká bude poptávka po ropě? Co byste odhadoval? Podle mezinárodní agentury pro energii v příštích 20 letech se sníží pouze nepatrně a navzdory rozvoji vozidel na elektrický pohon, spotřeba petrochemických pohonných hmot dál poroste.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ropa, víte já jsem jako někdy před 5 nebo kolika rokama udělal tu chybu, že jsem bavili jsme se o tom, že jsem předpokládal, že cena ropy se vyšplhá na 180 dolarů zapadal jako většina analytiků, že jo a ona se vyšplhala na nějakých 35 dolarů za barel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Včera se obchodovala ropa Brent okolo 63 dolarů za barel.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jo říká se ta zase analytika 60 až 80 dolarů je férová cena. Heleďte se dlouhodobě s tou ropou pochopitelně to je problém, jo ta lehká vázaná ropa v té Americe zdá se, že tenhle ten problém oddaluje o 10 nebo o 20 let jo. Ale těch automobilů je příliš mnoho a otázka kolik bude elektromobilů? Odhady jsou za 20 let třeba 40 miliónů, nebo něco takového a přitom ta populace automobilů dneska je 1,1 miliardy jo. To znamená i ty elektromobily, ty neovládnou společnost. Ty budou dalších 20 let /nesrozumitelné/ prorokem teda. Pravděpodobně budou prostě okrajová záležitost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že se při výrobě elektrické energie budou více prosazovat obnovitelné zdroje?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ty už se prosazují, ale problém je ten, že potřebujete velké zdroje a potřebujete regulované zdroje. Víte právě dneska jak zasedají energetici na Akedemii věd a já tam půjdu jako odpoledne, tak se rýsuje poměrně hloupej scénář pro Českou republiku, nebo obecně pro Evropu. V tomhle tom scénáři jsou důležitá dva data, dvě data. To je ten rok 2022 a 2035. Ten rok 2035 má být odstavení Dukovan, velmi jako závažná záležitost, protože ukazuje se, že jako ty reaktory po těch 50 letech třeba stárnou mnohem rychleji jo. Je to poměrně jako, jako doopravdy ne moc jako prozkoumaná záležitost, protože ty elektrárny ještě tak dlouho jako nefungují. Takže podle mého názoru je nutné, aby tato vláda prostě začala rozhodovat o dostavbě buďto Dukovan, nebo Temelína, nebo obou. To je jako první záležitost. Druhá věc je ta to bližší datum, který je míň jisté podle mého názoru, vychází teďka z dat společnosti Invicta, ČEZ a Václava Pačese, tak to říká, že v roce 2022 bychom měli přijít o 40 procent výkonu na výrobě elektřiny z tepelných elektráren. To je to množství, které vyvážíme, ale my potřebujeme, nějakou prostě jako, jako menší obměnu. Takže my jsme si navykli na to, že česká energetika je přebytková, že je soběstačná, že je robustní, ale nevšimli jsme si, že stárne totiž. A že v tom roce 2022 kdy zároveň mají být odstraněny z provozu tý německý jaderný elektrárny, tak se například Bavorsko dostává do vážných problémů, protože Němci nedokázali a to je zase, to jsou ty ekologický iniciativy a tak dále, do teďka propojit německé území, aby dokázal převádět dostatečný množství energie z těch větrných elektráren.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsme tedy v energetice soběstačný, či nikoliv? Jak se říkalo.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jsme soběstačný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
/nesrozumitelné/.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Pardon, jsme soběstační a jsme v této fázi nadbyteční, ale během 5 let se to může změnit jo a tady jako podotýkám, že v roce 2015 v Polsku, když bylo období sucha a bylo nutný odstavit jako elektrárny, tak cena energie vzrostla až na 10 násobek krátkodobě jo. Tady zase jako rozumný posluchač ví o čem se, že se bavíme o velké nejistotě jo, ale já bych čekal, že během těch 5 let může dojít ke zdražení energie. Mám to teda vyčtený ze zprávy, není to můj názor. Zdražení energie v českých zemích jako na dvojnásobek. To znamená investice do alternativ a investice do úspor jsou vítaný.

/ Reklama /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Krajina na soutoku, to je další téma, kterým se pane Cílku zabýváte, konkrétně jde o soutok Vltavy a Berounky, jaký je vůbec koncept řekněme příměstských parků jejich využití?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Včera na IPRU, teda to je ústav, který má na starost rozvoj Prahy, probíhala taková celodenní konference o krajině na soutoku v okolí Zbraslavi tedy Vltavy a Berounky. A ta přírodovědná část, ta historická, archeologická byla úžasná jo. Tak především jako, je co bych řekl ta Zbraslav má symetrický postavení k roztokám jo, to znamená roztoky taky jsou v takovém jako údolí, taky tam byl ten nějakej malej průmysl, přechody řek, pravěký hradiště. Mimochodem závist je doopravdy pravěký objekt evropského významu. My jich zase tak moc nemáme jo. Závist to je něco, jako něco jako Stonehenge, prostě Český republiky. To je doopravdy ona jenom keltská, ona je mnohem starší ještě o 2 tisíce let a je i mladší. Je teda i slovanská, takže to je doopravdy jako jeden z divů Prahy, jako Pražský hrad, Vyšehrad, závist jo. A pak můžeme jmenovat pár dalších ještě. Tak to je tahle ta věc. Soutok víte jak vypadá, je to dneska hodně zničená oblast, zastavená, je to komunikační uzel. Ty komunikace brání průniku vlastně lidí dál. A kdybysme, kdybych já vzal ten symetrický model, že jo, tak na severu Prahy máme dejme tomu Šárecké údolí plus Stromovku a tady by bylo prostě hezký mít nějaký park na soutoku přírodní. To území je poměrně velké, je tam velká tržnice, kterou není možné vymístit jo, ale je možný ji upravit. Je tam, že jo ta, je tam vjezd z tunelu, který zespoda monumentální. To je nádherná architektura, ale přeci jenom to není jako moc přírodní záležitost. Takže spíš se jedná o to, jakým způsobem ty plochy různýho významu do sebe zapasovat. Má tam probíhat těžba štěrkopísku ještě navíc. Původně z nějakých 90 hektarů se kleslo na nějakých 35 hektarů, nebo možná míň. Upřímně řečeno proti malýmu malý těžbě štěrkopísku já bych nic nenamítal. Ono tam bylo pásmo rybníku původně, který jílem jako zanikly. To znamená ta plocha tam jako patří. Ale je důležitý aby, jako aby ta tahle ta část té Berounky byla průtočná tam je ten krňák to je to starý rameno, protože Berounka původně tekla, že jo pod zbraslavským zámkem jo, aby, aby se to nějakým způsobem prostě zprůtočnilo. Takže podle mýho názoru, tahle ta oblast soutoku pokud se podaří vyřešit majetkový záležitosti na tom to všechno visí jo, protože dominantní vlastník jsou Dobenínové, že jo a ty půdu nechtějí prodávat, chtějí ji pronajímat teda s celý řady dobrých důvodů vlastně. Takže si a zároveň tam má být přístav jo. Takže studie, která teďka probíhá se týká toho, jak všechny tyhle ty možný různý tlaky harmonizovat, jak je dát dohromady a jak doopravdy vytvořit park, který bude dobře dostupný třeba i lodí, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak dalece jsou tyto plány pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jak jsem včera na té konferenci pochopil, tak IPR dostal od pražského magistrátu nevím kolik, dejme tomu 9 miliónů korun na provedení prostě studií a průzkumu a podle toho se bude rozhodovat dál. Celá oblast je pochopitelně zátopová. Ta se mění za velkých povodní v jedno velký jezero, který sahá až k Dřevnicím jo. To znamená tam jako nějaká velká výstavba jako možná jako není. A upřímně řečeno jako já bych byl rád, kdyby tam nějaký park jako vzniknul, protože budou-li vlny veder větší a budou-li lidi třeba si brát jak se teďka stává tu dovolenou po 3, nebo po 4 dnech, tak vlastně tady můžou vzniknout nějaký aktivity. Lidi jezdí na kole a na bruslích a nebo prostě jenom posedět vlastně u řeky. Myslím si, že by to bylo vítané.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Inspirují se ti všichni, kteří promlouvají předpokládám, že to jde napříč různými profesemi, geologové, hydrogeologové, urbanisté a tak dále třeba nacházejí inspiraci v zahraničí?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Určitě nacházejí podobných parků existuje celá řada, ale ještě bych rád řekl něco jako k rehabilitaci Zbraslavi. Tam byla katedrála, která byla sto metrů dlouhá. Václav II. tam zřejmě prostě stavěl kostel a klášter a zdá se, že kdyby Přemyslovci nevymřeli, že mohlo dojít k jeho svatořečení jo. Je tam vrch Havlín, tam já nevím, tam jezdil Rainer Maria Rilke s románským kostelem. To znamená z takovýho u Lahovic bylo objeveno a vytěženo obrovský slovanský pohřebiště. Několik set vlastně hrobů jo. Takže my se na to, na to Zbraslavsko doopravdy díváme jako na takový ten hloupej přecpanej komunikační uzel, ale vlastně by to mohl být jedno z takových jako těch duchovních center. Podobně právě jako je třeba Levej Hradec u těch Roztok. Roztoky i Zbraslav jsou skvělý místa teda, ale hold jsou jako postižený tou suburbanizací a dopravou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě otázka pro vás od pana Petra. Při hlasování členských států unie došlo i díky Česku k prodloužení registrace o dalších 5 let pro Herbicid Glyfosát, který je podezřelý z karcinogenity a má negativní účinky na přírodu. Budeme muset omezovat pesticidy sami? Tolik email.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Tohle je velký téma, který v tý zbývající minutě neprobereme. Nic méně podle údajů teda ČHMU, který sleduje kvalitu vod, ono těch pesticidů je hodně, takže ono jako nestačíte všechno sledovat. Já to teďka nechci říkat zpaměti kolik to je, ale minimálně třetina podzemních vod je poškozená pesticidy, nebo herbicidy. A poškození je větší nedaleko polí prostě s řepkou olejkou, než u polí s obilím jo. To jsou teda oficiální údaje ČHMU.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Cílek, geolog a jeho postřehy a názory k dnešním Jak to vidí. Děkuji vám za ně. Mějte se pěkně.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se můžete těšit na názory světícího biskupa pražského Václava Malého. Příjemný poslech u dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.