Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 27. září 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu Jak to vidí. Mým dnešním hostem je geolog Václav Cílek. Dobrý den, buďte vítán.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dozvíme se například to, co si popularizátor vědy myslí třeba o klimatické nule i o umění vděčnosti. Inspirativní poslech. Na klimatickém summitu v New Yorku se to včera jenom hemžilo závazky i projevy, včetně emotivního vystoupení 16-leté švédské aktivistky. Motto konference OSN znělo "Závod, který můžeme vyhrát, závod, který musíme vyhrát". Byla, pane Cílku, konference o činech, nikoli o slovech, jak si přál generální tajemník OSN Guterres, který ji svolal?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Já začnu zeširoka, v pátek jsem byl u kamaráda, který má televizi, protože i já mám několik kamarádů, kteří mají televizi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vy ji máte nebo nemáte?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Mám.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
A on má dokonce satelitní televizi, takže my jsme mohli sledovat vlastně ty protesty proti klimatu. Jenom třeba, já nevím, ve Spojeném království 350 tisíc lidí, protesty probíhaly, nebo už to proběhlo, v mnoha tisících městech, ale tam, když to prostě vidíte na arabských televizích například, tak vidíte ty hněvivé protesty, v Egyptě, takové ty velmi spořádané protesty, teď už tak moc ne, Indonésie, Malajsie, kde jim prostě hoří lesy, a najednou si prostě uvědomíte, že jste doopravdy konfrontována vlastně s obrovskou sociální silou. Něco podobného, takhle velké globální protesty tady ještě nikdy nebyly, nikdo si s tím neví moc jako úplně rady, hodně rychle to vlastně jako odeznělo, takže to je ten vlastně základ.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A o čem to svědčí? Tato obrovská vlna těch protestů, snad připomeňme, že před více než rokem si sedla tehdy 15-letá Greta Thunberg před švédský parlament a chtěla tak vlastně poukázat na boj za lepší klima, za lepší životní prostředí, a nyní, jak sám říkáte, je z toho vlna obrovská celosvětová.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Ano, a máte revolty, které vedou dvanáctileté děti. Už jako třeba v té Asii, velmi doopravdy překvapivá situace. Svědčí to o několika věcech. A tady právě je ten rozcestník. Probíhá klimatická změna, bavíme se o tom, já nevím, už kolik let, dejme tomu prostě mnoho. Existuje něco jako reálná tvář klimatické změny. Pak existuje něco jako psychologická. Hodně to svědčí o strachu, svědčí to taky o obavách, že se nebude mít ta nová generace, ta mladší generace, tak dobře jako my. Ve Francii má tyto obavy 60 % studentů. V té Evropské unii okolo 30 %, u nás je to mezi 10-20 %, podle toho, jak se to vlastně počítá, to znamená jako v zásadě za tím je obrovská emoce strachu a obav. Teďka klimatická změna u nás není moc vidět, ale jsou země, kde doopravdy vidět je. Když si vezmu ten Egypt, tak tam se setkávají dvě věci. V roce 2000, podle oficiálních statistik, bylo 17 % Egypťanů doopravdy chudých. Dneska je to nějakých 32 %, to znamená dvojnásobek, podle oficiálních statistik, podle neoficiálních 40-50 %, to znamená 50 milionů obyvatel v Egyptě se cítí chudých, jsou konfrontováni se zdražování potravin a vidí prostě zasolování Delty, zastavování vlastně půdy, to znamená střetává se v emoční nebo lidské úrovni mnohem, doopravdy jako velice silný náboj. Teďka já to vnímám tak, že i u nás, lidé o tom moc jako nemluví, ale podle reakcí, které mám, že často mluvím prostě s lidma, přijdu na Hluboké do hospody, lidé se vyptávají nebo tak, se jedná o to, že to doopravdy u nás hodně lidí zneklidňuje. A teď probíhá několik jako her. Ta mladší generace říká, zatím ne u nás, ale zatím spíš v té cizině, vy jste nám zkazili život, vy jste nám zkazili budoucnost. I velmi slušné lidi v mém okolí tohle odmítají. Ta hra na vinu se dá těžko vyhrát. Jako málokdy jako člověk je schopen ustoupit, my jsme to nevěděli, my jsme za to nemohli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A lze někoho označit za viníka?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Celé lidstvo, když to takhle jako chceme brát. Dál se rozbíhají konspirační teorie. Jaktože ta Greta, před rokem neviditelná, se dneska stává vůdčí světovou globální silou? Kdo za to může? Čí je to plán?

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Protože o ní pořád mluvíme. Není to i tak?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
To je právě to, že to klima před rokem je zhruba srovnatelné s klimatem dneška, ale ta diskuse je prostě úplně někde jinde a i ty emoce jsou někde úplně jinde. A teďka vlastně co ona Greta řekla, to je hrozně zajímavá věc. Ona, 16-letá říká, nejste dospělí. Říká, když nás zklamete, my vám to neodpustíme. Dokonce tam je věta, já to ocituji tak jako volně z toho projevu: "Nedovolíme vám, aby jste se z toho vyvlékli". To znamená já jako sympatizuji s tím action rebellion, myslím si, že to je v pořádku, že doopravdy s tím klimatem se něco má dělat, ale já mám hrozně velké potíže se s tím identifikovat, protože já zase trošku znám tu agresivitu, ten hněv v těch mladých lidech, takže si myslím, že to hnutí, které začíná, jako většina revolucí nebo revolt, 60. léta velice dobře, nakonec vlastně skončí násilným způsobem, zejména teda pokud budou já nevím, další dva roky docela teplé, nebo moře bude stoupat, teď je to rekordních 5 milimetrů za rok, zatímco dřív to bylo třeba 3,2 milimetrů, to znamená jsou tady měřitelné veličiny, které ukazují na to zhoršování toho prostředí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
No a nezáleží, pane Cílku, na tom, jak se k tomu ti zodpovědní, ti lídři, ti, kteří mohou něco změnit, postaví? Jestli budou vyslyšeny podobné apely nejenom Grety Thunbergové?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Ano, ano, pochopitelně, tady nejsme od toho, aby jsme kritizovali, ale aby jsme situaci viděli, a pokud možno navrhli prostě nějaká řešení. Jeden z komentátorů Guardienu upozorňuje, že klimatická změna neznamená extrémní počasí, ale extrémní politiku. To znamená způsob, jakým se referuje o tomhletom všem, přináší, může přinést takové ty populistické, hodně extrémní strany. Tom, co já vidím jako do budoucnosti nutné, je, ono k tomu dochází teď v Rakousku, uvidíme, jak dopadne situace vlastně po volbách, které proběhnou poměrně brzy, je takový ten zodpovědný způsob, ano, uděláme něco s klimatem, ale má to tu druhou stranu, aby se nezhoršila ekonomická situace. To obojí. To znamená hledáte řešení, aby jsme neztratili životní úroveň a něco udělali. Jenže já když si otevřu média, tak vlastně jsem, kdybych byl mimozemšťan a sledoval bych třeba česká média přes léto, tak vlastně nejdůležitější světová zpráva by byla, kdo bude u nás dělat ministra kultury.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale sucho k tomu.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Ano, ano, je to tak. Jako víte, já vždycky když otevřu tu televizi nebo to rádio, tak často prostě mám dojem, že se vyhýbáme těm skutečně velkým problémům a že málokdy o nich umíme referovat, myslím jako věcně a politicky nebo jako nehystericky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kam jsme se, pane Cílku, vlastně posunuli za pět let od Pařížské dohodě o klimatu? Co se změnilo konkrétně za těch pět let?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Slyšeli jsme mnoho velkých slov a mladí lidé už je nebudou poslouchat. Ale ukázalo se, že existuje mnoho jedinců, že existuje mnoho municipalit, mnoho měst, a některé státy, které to se změnou klimatu myslí vážně, a mnoho států nebo mnoho lidí, organizací, ty kroky předstírá, teď klasicky se mluví o paní Merklové, která sice dává mnohem větší pomoc klimaticky zranitelným oblastem, ale zároveň říká, od uhlí my odstoupíme v roce 2038.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Němci teď přijali, v pátek schválila spolková vláda takový klimatický balík deseti různých opatření.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Ano, ano, ale mě to, trošku je to takové jako když mi přijdeme o 10 milionů stromů a vysázíme dva miliony stromů, a bereme to tak, že ty dva miliony stromů je náš příspěvek v boji proti sucho. To jsem to teď přehnal maličko, ale že prostě většina těch kroků je doopravdy zastíracích. Kdyby jsme doopravdy chtěli něco dělat s klimatickou změnou, tak ona má dvě složky. Prvně ta průmyslová, tu vnímáme, druhá je ale, že možná až okolo 40 % emisí pochází právě odlesňování nebo uvolňování uhlíku z půdy, vlastně degradace humusu, takže musí mít složku, boj teda s klimatickou změnou, i složku krajinu, a pokud doopravdy to myslíme vážně, tak to není třeba jenom o tom jezení masa, ale říct si ano, nebudu létat letadlem, nebo stát, který by tohle chtěl udělat, tak by zavedl přídělové hospodaření na určitý počet třeba leteckých kilometrů za rok, tím by vzniknul ten černý trh a já nevím co všecko, ale to znamená k tomu, aby se něco skutečně stalo, tak ty kroky, které by omezily náš život, by musely být doopravdy citelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tak když bychom se vrátili k tomu emotivnímu projevu mladé Švédky, tak vlastně říká ta fakta, říká, že se nic tedy nezměnilo, to, jak tvrdíte i Vy, příliš. Že to všechno jsou vlastně prázdná slova, prázdné sliby politiků.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Ano, když se na to podíváme objektivně, to znamená kolik přibývá oxidu uhličitého v atmosféře každým rokem, tak zjišťujeme, že to množství se mírně zvyšuje. Když se podíváme, jak se zvyšuje hladina oceánu, ano, zvyšuje se víc než předtím. Podobně se to týká metanu. To je to, o čem mluvím, to je ta mediální nebo sociální nebo politická realita, že boj s klimatickou změnou je za prvé dlouhodobý, a za druhé hrozně náročný. A státům dochází peníze, často se o tom teď slýchává v souvislosti se začátkem německé recese. Takže můj odhad situace je ten, že mladí lidé se ještě nějakou dobu nechají ukolébat těmito sliby, že se něco děje a tak dále, a pak se rozhodnou vzít věc do vlastních rukou. A tady se obávám vlastně toho násilného, ne řešení, ale násilného pokračování celého problému.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A z čeho vycházíte, když se obáváte možného násilí?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Vidím to v té obrovské aktivaci lidí, před rokem teda Greta, sedí sama prostě na zemi, dneska o ní mluví celý svět, každý den několik hodin denně, to je první věc, a druhá věc je právě ta těžko měřitelná, a to je to, já velmi často mluvím s lidmi, a cítím to obrovské znejistění a u těch mladých lidí jasně vnímám to odmítání té mediální reality, životních postojů, jaké mám já, jaké máte Vy, prostě jaké má naše generace, a celá řada vlastně slušných a pěkných lidí kolem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale to přece není násilné nebo ano?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Víte co, přestaňme o tom spekulovat a počkejme rok nebo dva, jak se to vyvine a nebo třeba jenom několik měsíců, ale to, co je doopravdy podstatné, aby se to prostě neztratilo je, aby tady vznikla politická strana nebo uskupení nebo sdružení, které se bude snažit něco dělat s klimatem tak, aby neohrozilo ekonomiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Premiér Andrej Babiš spolu s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem včera na tiskové konferenci, ještě před tím newyorským summitem představil tři nové iniciativy České republiky, masivní sázení stromů, v první fázi 10 milionů, investice zhruba 12 miliard do obnovitelných zdrojů a odbourání 80 % emisí oproti roku 1990 do roku 2050. Jak hodnotíte tento řekněme příspěvek ke zlepšení životního prostředí.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Určitě je to dobré, my jsme se o tom bavili víckrát, já věřím na tu kombinaci jaderné energetiky s alternativní energetikou, to znamená fotovoltaikou, dají se k tomu dělat poměrně i laciné kroky, které budou spočívat vlastně v úpravě práva a propojování energetických sítí tak, aby bylo možné propojovat ty malé chaotické a nepravidelné zdroje, co máte doma, prostě s těmi zdroji velkými. Věřím ne na elektromobily, ale věřím na elektrokola, protože to nabíjení můžete mít doma, takže věřím spíš na tyhle věci, které se dají zařídit, řekl bych poměrně jednoduše, prostě jsou to legislativní a organizační opatření, které navíc ani nevyžadují žádné velké další náklady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Slovensko se v červnu na summitu Evropské unie odpojilo od dalších zemí skupiny V4 a hlasovalo spolu s většinou zemí pro nový cíl, dosáhnout do roku 2050 tzv. čisté klimatické nuly, čiže snížit emise skleníkových plynů na minimální úroveň. Co si o tom myslíte? O klimatické nule?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Heleďte se, podobně jako ti mladí lidi, já už z toho začínám být unavený, protože já si pamatuji, jak někdy před deseti lety nebo kdy, byla přijata, ASEAN přijal takovou vlastně komuniké nebo smlouvu o odlesňování. V okamžiku, kdy tu smlouvu přijal, tak se odlesňování prostě zvýšilo. V tomhlectom, my se tady furt bavíme o slovech, o slibech, ale když se podíváte na tu realitu, která je za tím, tak ta situace se spíše zhoršuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
O čem bychom tedy měli debatovat? Nebo na co se zaměřit? Nebo co tedy konat, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Já myslím, že těch pár jako jednoduchých kroků, a v podstatě ty kroky nejsou nějaké neznámé, prostě není je nutné nějak jako moc definovat, takové to malé omezování spotřeby, prostě začíná to, řekl bych stovkama drobných kroků od těch obak¨lů, plasty, nepomůže to moc, ale pomůže to nějak, a zejména teda, to má ty dvě složky, to je ta energetika nízkoemisní, a druhá věc je úpravy krajiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Brazilský prezident, ten nějak nevěří příliš v oteplování planety, on nedávno odmítl i pomoc skupiny G7 v podobě 20 milionů dolarů na hašení Amazonského pralesa, kde hoří, hořelo, on v tom vidí vlastně nějaké koloniální smýšlení této skupiny G7, a tam se rozvinula zajímavá debata, vlastně komu patří Amazonský prales, jestli jsou to tzv. jak se říká "plíce Planety" a nebo to patří "jenom" v uvozovkách Brazílii?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
To je znám situace, že když máte ovzduší, které vlastně patří všem, tak si o můžete privatizovat třeba pro vypouštění škodlivých látek. Vždycky ty věci, pozemky, lesy, já nevím, půda, která patří všem, je v roli toho místa, které je jako vykořisťované. Ano, tohle vlastně nemá pořádné řešení, protože klasický stát má kontrolu nad svým územím, pokud máte nějaký vyšší celek jako Evropská unie, tato kontrola je do určité míry omezena v pozitivních i negativních aspektech, a jak je to prostě s brazilským pralesem, a vy tam děláte nějaké hlouposti, a když je nepřestanete dělat, tak co, tak tam vlítne námořní pěchota. Možná, že ti mladí lidé doopravdy prostě v tomhle zanesou nějaká nová pravidla, i když se obávám, že budou chaotická, teda obávám se, že to půjde cestou násilnou, mezi složku, aby se s tímhle něco dělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Teď obrátíme úplně list s Václavem Cílkem, geologem, který je hostem dnešního Jak to vidí. V mnoha výzkumech se opakovaně ukazuje, že vděčnost zlepšuje jak psychické, tak i fyzické zdraví člověka, že lidé, kteří cítí vděčnost a umí ji také vyjádřit, mají třeba nižší hladinu stresu, lépe spí, jsou méně nemocní nebo vytvářejí pevnější přátelství. Jak působí vděčnost na nás, na naše chování, na náš mozek?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Víte, tohleto je součástí mých dlouhodobých úvah, na které nemám kvůli jinému zaměstnání dost času. Jedná se o to, že delší dobu cítím, že se sem nasouvá nějaká prostě krize, ať už ekonomická nebo klimatická nebo finanční, to je celkem jako jedno. Víme, že část té krize se odehrává v naší hlavě, to znamená, že nakonec ten průběh může být, když si ho dobře zpracujeme, mnohem mírnější, vlastně než se nám zdá. V jedněch z těch klasických knih o krizích jsem četl vlastně větu, která mi rezonuje v hlavě, říká, vždycky když přišla krize, mluvilo se o ekonomické krizi, tak lidé měli pocit, že nastal konec světa, tak si prožili rok dva nějakých problémů, a pak tady byl nějaký nový začátek nebo další pokračování. To znamená hodně je ten svět o tom, jak jej prožíváme. Prožíváme teda na základě těch informací, takže je nutné nějaké to kritické myšlení, ale teďka jak je to s tou vděčností. Emoce máme takové ty velké, závažné ty vášně, to znamená ty dramatické, které jsou předmětem mnoha filmů, a vlastně mnoha zpráv v novinách, většinou nás zajímají velké, ty napůl destruktivní emoce nebo naopak, teda ta láska. A pak jsou ale takové tiché city, které unikají pozornosti, ta vděčnost je mezi nima. Teďka psychologové, kteří se zabývají vděčností, jako třeba Robert Emmons a další, říkají, proč si těchto emocí nevšímáme, proč je podceňujeme nebo proč je zavrhujeme? Je to proto, že když někomu dáte na vědomí, že jste mu zavázaná, že jste mu vděčná, tak se to bere jako závazek, to znamená my nechceme být zavázaní nikomu a ničemu, takže o tom vlastně moc jako nemluvíme. Pro českou společnost je charakteristický ten skeptický přístup, a ten nadávací, to znamená čeho jsme mohli dosáhnout a nedosáhli, co jsme mohli dostat a nedostali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Platí to pořád? Není to nějaký stereotyp? Nebo z čeho vycházíte?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Já myslím, že to platí, vycházím většinou z hovoru s lidma.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vaše pocity, v pořádku, nebo zkušenosti.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Ne, ne, ty pocity já si zároveň kontroluji, většinou se studiema, doopravdy jako sociologickými nebo psychologickými nebo klimatickými, které jsou většinou z ciziny. To znamená já konfrontuji tu věcnou, řekl bych vědeckou bázi, většinou ze zdrojů, které jsou u nás málo reflektované, s tím, že jsem furt mezi lidma, bavíme se vlastně o věcech. Takže ten, ano, i v té české společnosti jsou nějaká 2 nebo 4 % lidí, které, možná více, já nevím, kteří jsou si vědomi vděčnosti za to, co dostali. Já tím jenom chci říct první důvod, proč vlastně o té vděčnosti neuvažujeme, je právě ta tichost a nenápadnost, a to, že to vytváří závazek. Psycholog Joel Wong dělal velmi zajímavý výzkum právě vděčnosti, vzal nějakých 300 respondentů, část z nich na tom byla psychicky tak jako labilně, ne úplně špatně, a ne úplně vlastně dobře. Těchto 300 respondentů rozdělil na tři skupiny. Ta první skupina měla za úkol napsat jeden dopis týdně, že někomu děkuje a vyjádřit prostě za co, a co vlastně dostala, a vyjádřit svoji vděčnost. Druhá skupina hlubinně zkoumala sebe, jaké má problémy. To je to sebepitvání. Rozdíl je v tom, že jednou se obracíte jako do svého hnojiště, když sebepitváte, a podruhé vycházíte ven, jako ze sebe. A třetí skupina nedělala nic. A teď měřili, po nějakých těch 12 týdnech, kdy toto probíhalo, k čemu vlastně došlo. A ukázalo se to, na co už upozorňovali psychologové předtím, že ta vděčnost je jeden ze základních citů, jako základních stabilizačních citů, že brání těm toxickým emocím, jako je právě ta závist, jako strach, dokonce se ukázalo, že pomáhalo jenom to vyjádření té vděčnosti, i když ti lidé ten dopis neposlali. A zároveň teda okamžitě dělali k tomu scan mozku, aby ukázali, v které části jsou jako aktivnější, a doopravdy, tady v této části, já tak úplně jako nerozumím, ukázali se velmi pozitivní, ale dlouhodobé dopady, když jste schopná prostě vyjádřit tu vděčnost na pozornost, všímavost a stabilitu. Takže myslím si, že konkrétně, zejména v té české, jak jsem říkal skeptické společnosti, tak vždycky mi trošku nevěříte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ne, já Vás poslouchám.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Že spíš se bavíme o vzhledech nebo o věcech, které stojí za uvážení, aniž bychom spolu museli souhlasit, nebo prostě s jinými lidmi, ukazuje se, že ta vděčnost je jeden ze základních stabilizačních mechanizmů, který vám pomůže, i v okamžiku té krize nenechat se unést vztekem, hněvem nebo závistí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže vyjádření vděčnosti vede i k tomu, jak dobře nebo špatně se cítíme.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Určitě má na tom prostě podíl, když vyjadřujete vděčnost, máte větší šanci na dobré kamarády, to je také docela podstatná věc, totiž ona ta vděčnost poprvé byla pozorována u primátů, a ono doopravdy zesiluje u šimpanzů prostě vztahy v rámci skupiny. A analogicky nedostatek vděčnosti způsobuje to, jako že si každý jde svoji cestou, to si myslím, že je problém téhle doby, já jsem si zase četl Nerudu a naši klasiky, toho 19. století, tam je takové často až pateticky za národ a lidstvo celé, takhle dneska vlastně málokdo uvažuje, prostě se uvažuje v těch individuálních liniích, jako kdyby společnost byla složena z velkého množství jedinců, z nichž každý jde svým vlastním směrem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, pane Cílku, že lze, pokud ano jak, nějak rozvíjet tu vděčnost?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
To je hrozně jednoduché. To jako jenom se prostě ráno probudíte a jste vděčná, že vám teče voda, my studenti blackoutu víme, že to není samozřejmost, že se cítíte jakž takž dobře, že máte co k snídani, že si můžete uvařit čaj nebo kafe, že si můžete s někým popovídat, takže stačí si myslím docela jako všímat doopravdy toho, co jsme dostali, a nebýt příliš jako, a nevěnovat se příliš tomu, co nám schází nebo na co si myslíme, že máme právo, protože většina z nás, a to už je zase sociologie, nikoliv můj pocit, si myslí, že má právo na mnohem víc věcí, než jaké dostává. Je to případ té mladé generace taky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Četla jsem i studii, která radí třeba psát si na lístečky některé věci, za které bychom mohli být nebo měli být vděčni, vést si třeba možná, napadá mě nějaký deník vděčnosti.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Ano, víte, tyhlety techniky těch deníků a papírků jsou vlastně hrozně užitečné, mě to připadá maličko nepřirozené, tak já to sám nedělám, ale vím, že prostě lidem pomáhá, když si večer sednou, říkalo se tomu zpytování svědomí dřív, a řeknou si ano, udělal jsem to dobře, to špatně, dostal jsem to a nedostal jsem to a hned máte lepší pocit ze života.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tak my jsme vděčni za čas vymezený pořadu Jak to vidí, který právě skončil s Václavem Cílkem. Já Vám děkuji, mějte se hezky.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy:
Jsem vděčný za Vás a mějte se dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zita Senková se těší zítra. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.