Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 22. července 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Mým dnešním hostem v ‚Jak to vidí‘ je Václav Cílek. Já vás vítám, dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dozvíme se například to, jak geolog a popularizátor vědy vidí rychlé změny počasí, ambiciózní plány některých – zejména severských – metropolí v boji proti klimatickým změnám či napětí kvůli těžbě surovin. Inspirativní poslech.

Václav CÍLEK, geolog:
Vidím, jak se na mě uštěpačně díváte... Mě napadlo, že by bylo mnohem hezčí začít úplně jinak, třeba že vám to sluší dneska po ránu...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Děkuji!

Václav CÍLEK, geolog:
... nebo že v rádiu je příjemná atmosféra... Nebo tak. Vy hned do vlny veder... Ale ono nás to možná čeká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na čem jsme se domluvili, tak o tom si budeme povídat. (smích)

Václav CÍLEK, geolog:
Dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Třeba červen 2019, ten byl, a nepřekvapím informací, nejteplejším červnem Země v historii měření. Mnoho států hlásilo nové teplotní rekordy, například ve Francii se vyšplhala rtuť teploměru na 45,9 °C, což jsou teploty, jaké hlásí Údolí smrti v Kalifornii, které se považuje za nejteplejší místo na světě. Překvapuje vás vůbec tato statistika, pane Cílku? Protože i třeba u nás padl absolutní teplotní rekord.

Václav CÍLEK, geolog:
Ano, mě to vždycky překvapí. Roky o tom mluvím, a když se to stane, tak jsem z toho zaražený. Doksany – 38,9 a Pákistán – 51 °C.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proto utíkáte na milované Kokořínsko?

Václav CÍLEK, geolog:
Ano, víceméně, je tam chládek a je tam větší klid. Ale to je celkem jedno. Ale co si pod tou teplotou máme představit? Zaprvé ve městě bývá běžně ne nějakých 32 stupňů, ale 40. Protože existuje ten kumulativní efekt povrchu. Potom dál. Ty celkové prognózy mluví o tom, že nejenže těch vln veder bude víc, to slýcháme teď horem dolem, ale ony budou delší. A to je pro mě hrozně varovné. Já jsem v těch minulých letech pořád měřil teplotu v různých koutech domova a kam jsem šel. Ono se ukazuje, že první tropický den vydržíte, ale pátý den už máte tak nasyceno celé okolí, zejména v teplém městě, že už to začíná být obtížné. 50 stupňů v Pákistánu znamená v reálu 60 stupňů. A teď se zdravotnicky ukazuje, že důležitá je noc. To znamená, pokud je noc chladnější a vy si odpočinete, tak to tělo ví, že má podávat výkony. Energetici mimochodem spočítali, že lidské chlazení potem je zhruba třikrát účinnější než u koně. Takže to znamená, vydržíme toho víc než kůň. Takže ten systém chlazení je velmi dobrý na jednu stranu. A když jsem se na to podíval, vytáhl jsem si statistiky, jak je to s vlnami veder na světě, kdy se to láme, kdy se to mění, jak je to v Evropě, tak ve světě zhruba od roku 1970 přibývá vln veder. V Evropě je ta situace mnohem rozkolísanější. To znamená, jsou dva, tři roky, které jsou v pohodě... Je to hodně nepravidelné. Ale ten zlom je někdy okolo roku 2000. Všichni mluví o tom, že tato situace bude pokračovat, a dokonce že ty vlny veder mají být pětkrát pravděpodobnější. To znamená, nejen o něco vyšší, jak jsme viděli. To by možná nárazovitě moc nevadilo, ale delší, zejména. A těch několik kumulativních dnů, kdy je horko i v noci, provede s přírodou i s člověkem, řekl bych, dost negativních věcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A je neproblematičtější ta takzvaná tropická noc?

Václav CÍLEK, geolog:
Já myslím, že je to individuální, že je to pro každého jinak, pro každou plodinu je to jinak. Ukazuje se, že to obilí je stepní tráva původem, ze semiaridní oblasti. To znamená, obilí hodně vydrží a úroda na obilí je velmi pěkná. Ale když se podíváte třeba na cukrovku, tak ta se krčí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jakých plodin se sucho dotkne nejvíce?

Václav CÍLEK, geolog:
Zejména těch plodin, které jsou hodně náročné na vodu, a zejména těch plodin, které mají o něco hlubší kořeny, protože když je něco jednoletá tráva a má to kořínky pět centimetrů pod povrchem, tak ten částečný déšť stačí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze říct, jestli relativně chladný letošní květen nějak pomohl rostlinám, plodinám?

Václav CÍLEK, geolog:
Všichni říkají, že ano. Je zajímavé nejen to, že jsou vlny veder, ale právě to kolísání a ty rychlé přechody. Těch dopadů je mnohem víc. Já jsem vzpomínal hodně, jak jsme jednou byli v jedné saharské oáze, tam byl pramen, ke kterému chodí velbloudi, a najednou z takového keříčku trávy ke mně vyběhli dva brouci. Poměrně rychle běželi. Já jsem si je vyfotil, byli skoro dvoucentimetroví. Ukázalo se, že je to klíště, kterému se říká hyalomma. Napadá velbloudy, ale zjevně, když nebyl žádný velbloud v okolí, tak bych se jim hodil. Ale byli tak rychlí, že jsem před nimi musel ustupovat. Jsou to jinak velmi krásná klíšťata, jsou ale taky poměrně měkké, jak se ukázalo, a mají nožičky jako zebra, takové páskované. Tyto hyalommy už jsou dneska v Německu. Jsou běžně na Balkáně. To znamená, je to otázka jen několika teplých let, než tady budeme mít invazi jiného typu klíšťat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To je další efekt těch klimatických změn, přesuny.

Václav CÍLEK, geolog:
Ano. Pro mě ta klíšťata jsou hrozně důležitá, protože já se pak bojím jít do lesa, do těch křovisek a tak dále. To znamená, dávám přednost lesům, které jsou přehledné. Ale takové lesy já nevím, jestli u nás ještě někdy budou. Ale v USA mají zase velký problém s asijskými klíšťaty. Ono se to šíří teprve od roku 2017, to znamená, to jsou jenom dva roky, a tam, kde měli třeba 1-3 % těch klíšťat, dneska mají 70 % dobytka posetých klíšťaty, a vypadá to, že to doopravdy zamává s produkcí hovězího. Tyto věci... Ne že mi je horko během vlny veder, to ano, ale ono to má celou řadu dalších dopadů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Sucho trápí více než polovinu Česka. I když o víkendu pršelo, se suchem se potýká, jak už tu zaznělo, jak Střední Evropa, tak subsaharská Afrika, ale tento problém sucha řešili i naši předkové. Ovšem oni ve své době hospodařili, měli k dispozici jenom třeba koně a ostatně vlastní ruce. Jak se oni tehdy postavili suchu? Jak ho zvládali? Jakou infrastrukturu nám zanechali?

Václav CÍLEK, geolog:
S tou vodou a obecně s živly, ať už to jsou povodně, nebo sucha, je hrozně těžké zacházet. Nějaká jedna rada neexistuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Četla jsem i naprosto kacířskou myšlenku, ale řeknu ji – jestli má smysl bojovat se suchem.

Václav CÍLEK, geolog:
Vždycky musíte zlepšovat situaci. To znamená to zadržování vody. Na podzim můžou klidně přijít povodně a budeme se bavit o něčem jiném. To je zase jiný aspekt té věci. Jsou to ty věci, o kterých jsme se bavili dlouho. Ty všelijaké vsakovací rýhy, správné orání, meziplodiny, organika v půdě. To už se dneska stalo, řekl bych, běžným slovníkem. Podívejte se ale, jak ty vlny veder taky vznikají. To je hrozně zajímavé. Ony se mění směry větru. To znamená, to převládající severozápadní proudění často ustupuje. A ta poslední evropská vlna veder, ta evropská, francouzská... Oni tomu říkají španělský kyj nebo plum, to znamená něco jako houba. Takže z jihu od Sahary na Španělsko jde takový kyjovitý útvar, a jak se Země otáčí a strhává to tím směrem k východu, to severozápadní proudění, tak ten kyj toho afrického vzduchu... Stačí se podívat na mapu a vidíte, jak je Španělsko maličké a jak ta Sahara je obrovská. Pak to směřuje na Francii, tam se málo naředí a už mnohem menší, u nás třeba 32 stupňů, ve Francii 44, vlna směřuje k nám. A často vytváří to, o čem jsme se bavili před rokem a zřejmě se o tom budeme bavit zase, o rok později, ten blok omega. A to je ten balon horkého vzduchu, který sedí nad Evropou, nehýbe se nebo se málo hýbe a je obtékaný větrem a deštěm. Takže na tom okraji prší mnohem víc od toho západu a vytvoří tvar písmena omega a směřuje to dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Můžeme mnohé změnit, ale jak se říká, dešti a větru neporučíme...

Václav CÍLEK, geolog:
Doufejme, že zatím ne. Všechny pokusy, jak poručit větru a dešti... A že jich není dodneška málo. S umělým deštěm experimentuje třeba Čína. Experimentuje na mnoha, mnoha místech. Víc, než si myslíme. Většinou to skončí problémem. A hlavně v té malé Evropě, kde mrak přeletí ten stát za chvíli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jsou ty změny, pane Cílku, které prožíváme momentálně, jiné než ty, kterým čelili naši předkové? Mám na mysli co do rozsahu, co do intenzity, rychlosti...

Václav CÍLEK, geolog:
Jsou. Ono se to těžko srovnává. Dobře se srovnává, když máte ta přímá měření teploty a srážek. To znamená , dejme tomu, od r. 1870 (jak kde), což jsou dobré záznamy, všude možně. A navíc to 20. století je anomální tím, že má hodně vysokou sluneční aktivitu. To znamená, že je to obtížné. Naši předkové čelili všem druhům, problémům klimatu jako my, ale extremita byla menší. Ono si stačí vzít letokruhy stromu. Tam už ledacos vidíte. Vrstvičky korálu... Nebo máte jezerní sedimenty, které sedimentují... Vždycky v zimě taková tenká tmavá vrstvička, v létě světlejší, širší. To znamená, že se dá rekonstruovat klima rok po roku za posledních deset tisíc let. S mnohými nepřesnostmi. Nebo to reaguje jenom na ty dané podmínky. Ale pokud máte hodně těchhle těch záznamů, včetně ledových vrtů, tak se k něčemu doberete. Doberete se k tomu, že ta extremita počasí je větší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Některá evropská města se v poslední době připojují k vyhlášení stavu tzv. klimatické nouze. To je systém opatření, která by mohla pomoci šetřit to životní prostředí. Některá města, zejména na severu, mají velmi ambiciózní plány. Například dánská Kodaň plánuje stát se první uhlíkově neutrální metropolí světa. Stejné ambice má třeba Finsko. Tam ten boj proti klimatickým změnám patří mezi témata, která dokonce rozhodují volby. A zřejmě to nebude jenom finský fenomén. Také se říká v souvislosti s těmi novými funkcionáři v EU to, že Evropa by mohla být zelenější. Co si myslíte o těchto snahách, o těchto tendencích – třeba stát se uhlíkově neutrální metropolí?

Václav CÍLEK, geolog:
Myslím si, že to bude trvat delší dobu a že jsou místa, kde to není možné. Dánové mají velké množství větrných turbín, větrných elektráren, ale přitom v ročním provozu dovážejí energii, protože prostě fouká jenom někdy. Takže budoucnost zejména té české energetiky, nebo obecně evropské, bude neustále kombinací těch velkých zdrojů, které se dají dobře regulovat, a zejména fotovoltaiky, která vychází nejlíp. A z toho vychází některé věci, které jsou docela důležité. U nás se (jak kolega říká) monopolisti brání tomu, aby ty malé elektrárny, ty malé chaotické a neregulované zdroje, třeba té fotovoltaiky, dodávaly energii do sítě. Takže myslím si, že nás čeká ještě hodně dlouhá cesta, ale část té cesty může začít legislativou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jak hodnotíte ten současný stav legislativy? Když se podíváme, připravuje se novela, vodní zákon... Diskutuje se o zavedení mýta v centru měst...

Václav CÍLEK, geolog:
Víte, té legislativě já moc nerozumím. Takže se k tomu nechci vyjadřovat. Ale takhle: Ta nízkoemisní města... Určitě je to dobré. Ale tady je jedna věc, která je ještě hodně důležitá a kterou jsme nezmínili. Tým profesora Šráma nedávno provedl výzkum oxidu dusíku v Praze. Děti poškozuje hladina nějakých 40 mikrogramů. V Praze, třeba tady Ječná ulice, která není daleko od vás, a Sokolská... 70 mikrogramů. A když máte za horkého dne víc automobilů, které se pomaleji šinou městem, jak ta doprava je špatná, máte víc oxidu dusíku, ale zároveň každý stupeň zrychluje chemické reakce. To znamená, že to, co se dá doopravdy dělat z hlediska města, není ani tak boj proti oteplování, ale určitě proti znečišťování. A to zejména ty mikročástice a oxidy dusíku a nízký ozón. Takže to je věc, která je realistická a dá se udělat během třeba měsíce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Horko je nejenom venku, ale také na politické scéně. Například ve Spojeném království, kde dnes končí volba nového předsedy Konzervativců. Nové vedení si vyberou i liberální demokraté. Horko je také na Kypru, resp. u ostrova, kde Turecko bude pokračovat ve vrtech navzdory sankcím EU. Podle Ankary mají kyperští Turci stejná práva na užívání přírodního bohatství ostrova jako kyperští Řekové. A napětí roste také v Hormuzském průlivu a v Perském zálivu. Jak, pane Cílku, rozumíte tamní situaci? Jde o místo nejvýznamnější pro obchod s ropou. Denně projde průlivem asi 22 milionů barelů ropy.

Václav CÍLEK, geolog:
Víte, Blízký východ a Střední východ... To je jedno z míst na světě, které hledá svoji identitu. A já to vidím v procesu někdy od r. 1920, od konce první světové války... Kde je tvrdý středověk. Saudská Arábie... Leckde ten tvrdý středověk je do r. 1950 nebo do r. 1960. A najednou hrozně rychle, během života několika generací, vy se přenášíte do 21. století, už jenom proto, že máte ropu, a přichází tam západní společnosti, nejmodernější technika, hudba... A tohle to všechno. To znamená, je tam kvas. A ten kvas ještě nějakou delší dobu bude trvat. Když se podívám na tu Hormuzskou úžinu, tak já se můžu vrátit, a mohl bych se vrátit ještě hlouběji, do r. 1931, kdy byla založena Anglo-Iranian Oil Company. To znamená společnost britská dobývající ropu. A před druhou světovou válkou to byla jedna, ne-li vůbec, nejvíc zisková společnost celého britského království, která jak těm chudým Peršanům nedávala vůbec nic a brala jim tu ropu, bohatla a sílila Británii... Tohle to není zapomenuto. A z této společnosti vznikl BP. BP, Shell... To znamená, dneska ty důležité ropné společnosti světa. A ti Íránci, Peršani... Takhle: Když se bavíme o Íránu, tak musíme rozlišovat režim a revoluční gardy, a ty jsou doopravdy hnusné. A musíme rozlišovat lidi, kteří v tom Íránu... Já jsem tam byl dvakrát a jednou jsem to projížděl napříč. A měl jsem své zážitky s revolučními gardami apod.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Možná jenom vsuvku, pane Cílku: Kdo vlastně jsou ty revoluční gardy?

Václav CÍLEK, geolog:
Ano, ano, máte pravdu. Já jenom chci říct, že lidi v Íránu jsou neobyčejně milí a ten režim je neobyčejně podivný. Nelíbí se mi. Pojďme se teda maloučko vrátit: 1931. Britové těží ropu. Peršanům nedávají skorem nic. Je to něco, jako kdyby u nás někdo těžil lithium a nedával nám nic. Je to stejné pro tu národní psyché. V r. 1952 dochází ke znárodnění firmy a Britové poprvé dělají embargo na Írán. Velmi zajímavé. Ta historie těch ropných embarg je vlastně hrozně dlouhá. V r. 1953... Protože to znárodnění toho ropného průmyslu ohrožuje zájmy USA. My si musíme uvědomit, to je vždycky taková důležitá věc, že v tom 20. století je bezpečnost USA a bezpečnost Sovětského svazu založena na odlišné energetické koncepci. Sovětský svaz, dnešní Rusko, má dost energetických zdrojů – to znamená, nepotřebuje expandovat. Ale používá starou byzantskou techniku vytváření ochranného valu kolem sebe těch vazalských států. Tohle bylo typické pro Byzanc. USA naopak po té druhé světové válce cítí tak obrovskou závislost na ropě, že vědí, že by to prostě tu Ameriku položilo, kdyby neměla arabskou ropu. Proto vytváří toho světového četníka, ty čtyři stovky (nebo kolik) vojenských základen všude na světě. To znamená, že po druhé světové válce americká obranná doktrína je založena na ochraně mezinárodních obchodních cest. Má to svá negativa, ale i pozitiva, díky tomu obchodu. Takže v tom roce 1953 dochází teda k té revoluci, kterou udělala CIA. Dosadila zase toho šáha... Šáh se snaží o něco, čemu říkali bílá revoluce. To znamená, že on se snaží ovlivnit vliv aristokracie. Doopravdy tu zemi někam dovést. A zároveň je tam obrovská korupce. A zároveň lidi bohatnou... A tak dál. Je tam něco podobného jako v Turecku. To znamená zakazování tradičních oděvů. Ten odklon od islámu. Ale když máte nebezpečný svět a selhávají politické partaje a instituce, tak ti lidi mají jenom náboženství. Takže ta současná vlna toho náboženského, muslimského, revivalu je do určité míry dána nebezpečnými podmínkami kolem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A přitom jsou statistiky, a nedávno jsme o tom také v 'Jak to vidí' hovořili, že počet lidí, kteří věří v islám, v arabských zemích ustupuje.

Václav CÍLEK, geolog:
Ano. Ale zase ti, kteří se cítí být ohroženi, jsou o to radikálnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Může ta současná situace vyústit v tom Hormuzském průlivu, resp. v Ománském, Perském zálivu, k válce tankerů, takzvané z těch 80. let? Často se o tom spekuluje... Kam až může růst dál toto napětí?

Václav CÍLEK, geolog:
Já jsem z té situace doopravdy otrávený, protože máme příklad Jemenu... Ještě takhle: Když se dostali Chomejní a revoluční gardy k moci, tak oni dělali něco, co by se spíš hodilo pro marxisty – vývoz revoluce. To znamená, že oni se snažili oslovit šíity v Saudské Arábii, v Iráku. Proto vzniká ta válka mezi Íránem a Irákem. To znamená, že oni se snažili o export své revoluce. Nábožensko-sociální. A od té doby je ta situace nepříjemná. Dneska íránský režim může za hizballáh v Libanonu, částečně stojí za Sýrií, ale to, co je vůbec nejhorší, je Jemen. Tam ti Hutiové zase reagovali na skutečné problémy té dané společnosti. S pomocí Íránu se drží proti koalici, zejména saudskoarabské. Ale když si to vezmete, v tom Jemenu dneska 16 milionů lidí potřebuje pomoc. To je něco tisíckrát horšího než nějaký zadržený tanker. To vůbec není srovnatelné. Odstavují se čističky vod. To znamená, zelenina pro čtyři miliony lidí se zalévá fekáliemi, špinavou vodou. Takže výsledek je ten, že v současné chvíli je v Jemenu epidemie cholery, jaká nikdy na světě neexistovala. Je tam půl milionu lidí ohrožených tímhle tím. Zemřelo okolo 250 tisíc lidí. Společnost je rozvrácená. Začíná například bojovat s drogami. Když máte tu nejistotu, ta buďto máte náboženství, nebo máte drogy. Takže to hledání sebe sama, té národní identity, na tom Blízkém východě je náročné. Jsou za tím mrtví lidé, je za tím mučení... A jen tak rychle to neskončí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A povede to i k tzv. environmentální migraci. Že se vracíme zpět i k životnímu prostředí... K nárůstu populace, k pohybu velkých skupin obyvatelstva...  

Václav CÍLEK, geolog:
Víte, Írán má obrovský problémy s vodou. Bývalý ministr zemědělství říkal: Peršani, buďto se naučíte hospodařit s vodou, nebo se radši někam odstěhujte. Má vize budoucnosti... Nejlepší by byla taková, kdyby ti hodní Peršani měli prostě lepší režim a Izrael jim pomohl, jako jim pomáhal kdysi dávno s odsolovacími zařízeními a s vodním hospodářstvím. Ale v této chvíli to vypadá jako velká utopie. Jak žijeme v té době neklidu, tak si všímáme, že ty konflikty, které začaly, nemizí. Přetrvávají. Stávají se chronickými... Somálsko, Libye...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
... anebo se přelévají ještě jinam.

Václav CÍLEK, geolog:
Přelévají se jinam... To znamená, že jakákoliv válka... Vidíme, co válka v relativně malém Jemenu nebo rozhodně na malém jemenském prostoru způsobila a co ještě způsobí... Takže válku v obrovském Íránu, ještě s těmi kontakty do Pákistánu a do Afghánistánu... Já si ji vůbec neumím představit jinak než jako dvacet let velkého lidského utrpení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze nějak odhadnout ten další vývoj konkrétně v Hormuzském průlivu? Co se bude dít? Bude to teď trošku válka nervů, sankcí?

Václav CÍLEK, geolog:
Myslím si, že my nerozumíme, nebo aspoň já nerozumím, emocím. Dneska sami Peršani říkají: Kdybychom věděli, co ta revoluce přinesla, tak bychom do toho nešli. Nechápeme, co se stalo. Asi jsme se sami zbláznili... – Protože to bylo všelidové hnutí. Ájatolláh byl doopravdy vítán miliony lidí. A pak se dostanou k moci... Ale to je třeba podobné v USA nebo asi i v Rusku... To, čemu se říkalo ti váleční jestřábi. To znamená lidi, kteří de facto konflikt potřebují. A v, dejme tomu, třeba Americe nebo Rusku ti lidi jsou drženi rozumem nebo tak, ale Blízký východ je hrozně vznětlivý. Takže to je taková zvláštní kombinace novodobé aristokracie, touhy po konfliktu. My máme představu, že lidi mají touhu po míru. Ne. Vždycky existuje skupina lidí, kteří touží válčit, kteří potřebují tu válku. A ti se v těchhle těch režimech často dokáží prosadit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Geolog a popularizátor vědy Václav Cílek a jeho pohledy na svět. Já vám za ně děkuji a přeji vám hezký den.

Václav CÍLEK, geolog:
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na slyšenou se zítra těší Zita Senková. Mým hostem bude mediální expert Josef Šlerka. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.