Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 19. října 2021

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je geolog a popularizátor vědy Václav Cílek. Dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Jak stará je řeka Vltava, jsou tamní přehrady věčné? Kolik budeme platit za energie a proč? Kolik je ve světě ropy a přestanou se kvůli nedostatku papíru tisknout knihy? Takové podobné otázky si budeme dnes klást. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Ceny energií jsou na historických maximech, jak to, že tak rychle a zdánlivě nečekaně vystřelily nahoru?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
To, že to je zajímavá věc. Představte si, že děláte housky a večer nebo odpoledne vám zbývá nějakých 10 nebo 20 housek, tak se jich chcete zbavit, tak je prodávate za malou cenu. To znamená část distributorů energie čeká nebo čekala na ty housky na večer, co budou, aby lacino nakoupila energii a pak jí prodala často teda s dobrým ziskem zákazníkům dál. Zákazníci, kteří přistoupili na tuhle tu hru. Já bych to asi z lenosti udělal taky, že jo, tak jsou vlastně v roli člověka, který kupuje akcie. V okamžiku, kdy vy kupujete akcie, který vám přinesou hodně peněz, tak jsou nejvíc rizikový. Jo a ono vždycky jako, co je laciný, to je podezřelý. Já myslím, že jako, že čím dál tím víc. No, takže došlo k tomu, že byla za prvé tuhá zima, takže se hodně topilo plynem. Pak přišlo léto, které bylo u nás ne tak horké, ale jinde poměrně horké, takže se zase chladilo plynem. Výsledkem byly zásobníky plynu, který byl tak jako napůl naplněný, že jo, a do toho zřejmě teda šikovná energetická politika Ruska. Jo, nechci to na ně házet, ale dělají v podstatě jako ekologickou záležitost. Tím došlo k tomu, že v okamžiku, kdy je plynu na 200 let prostě a ropě na 50 let nebo prostě na více let, v podstatě všeho je přebytek. Došlo k tomu, že najednou se začalo toho plynu maloučko jako nedostávat a v Evropě Bohemia Energy to je jeden z příkladů, jo, ale v té Evropě takhle začalo krachovat dneska už možná desítky firem. Jsou to většinou ty firmy, které vlastně nakoupí, tedy čekaly na ty laciný housky, jo, aby je o něco dráž prodali, ale dneska ty housky jsou mnohem dražší, protože malý nadbytek sníží ceny neúměrně dolů a malý nedostatek zvýší paniku. Jo a ty ceny jsou zase naopak jako, jako o to větší.

Vladimír KROC, moderátor
Nutno říci, že tato sázka dlouho vycházelo, protože od roku 2010 někdy do roku 2018 setrvale byl trend, že ceny energií šly dolů, ale vy jste řekl důležitou věc nebo tu zmínku o Rusku. Někteří ekonomové tvrdí, že si Evropa objednala z Ruska málo plynu a že Rusko ty dohody plní, že údajně ty výpadky se nahrazují zkapalněným zemním plynem, který je potom drahý, protože se přizpůsobuje vysoké ceně v Asii.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte, já jsem nesledoval teďka, jak je to konkrétně prostě s tím, s tím Ruskem. Ale zdá se, že oni víceméně své dohody plní, protože prostě plnit je jako potřebují, akorát Evropa se diví, že začíná čím dál tím víc záviset na tom relativně laciném ruském plynu. Zatímco všechny ostatní další plyn jako kapalný, že jo nebo stlačený jsou v podstatě dražší.

Vladimír KROC, moderátor
Od dětství slýchám, že světové zásoby ropy budou vytěženy nejpozději do 30 let. Už tu několikrát prošlo tahle ta lhůta. Jak jsme na tom fakticky? Vy jste řekl, že, že vlastně, jak plynu tak rapy je dost. Víme, kolik tedy zhruba těch zásob je?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víme to docela dobře u konvenčních zdrojů. Jo, to je běžný plyn a běžná ropa, uděláte vrt a ona vám víceméně teče sama nebo jí vlastně čerpáte s vodou, to už je jedno ty detaily. A u té konvenční ropy je to tak, že mi ji hodně spotřebováváme, ale nová ložiska nejsou objevovaná nebo jsou jenom velice malá. A to je záležitost posledních 20 nebo 30 let. Tohle to vedlo původně k myšlence toho Peak Oilu, to znamená vrcholu produkční kapacity. Dneska víme, že to není takhle jako úplně jako jednoduchý. I ty konvenční ropy máme na 50 let. Ale mezitím, že jo vstoupila do hry ta lehká vázaná ropa. To znamená, představte si černou břidlici a v ní je doopravdy jako napevno jo uvnitř vázanej plyn nebo ropa. Akorát, že to je dražší, náročnější, ta infrastruktura je mnohem vlastně delší a zároveň teda dneska nebo posledních 10 nebo 20 let se těží nejbohatší části ložisek. Jo, to znamená ty jednou taky vlastně dojdou třeba během 5 nebo 10 let. To znamená nemá to, je to poměrně jako složitá záležitost. Vychází z toho to, že ropa nikdy nedojde a že plyn nikdy nedojde. Plynu je teda mnohem víc, 200 let a ropy, dejme tomu, na těch 50 let konvenčních zdrojů. Ale je to otázka vždycky ceny. To znamená za kolik taky vytěžím, kolik tam bude spekulace s prodejem ta energetická lichva, že jo takzvaná, protože ono to nikdy není, že si přirazíte 20 nebo 30 %, vy si taky můžete přirazit troj nebo čtyřnásobek. To je jako hrozně jako zajímavý se pak podívat, za kolik vlastně my ty energie vyrábíme, za kolik se prodávají, že jo na tom evropském trhu. A takže je to spíš jako otázka ceny, anebo těch sezónních výpadků, zvýší se hladina oceánu nebo přijde hurikánová sezóna, že jo a odstaví se 5 nebo 7 velkých přístavů. Dneska ta civilizace je založená na systému dálnice. Dálnice buďto jede, nebo stojí nebo poskakuje něco mezitím. Jo taková ta tradiční společnost je založena na síti venkovských cest. Nejde to jednou cestou, objedu to prostě přes Načeradec nebo prostě jo. A celý je to pomalejší, ale má to, má to nějaký stupeň volnosti?

Vladimír KROC, moderátor
Tu energetickou krizi a možná už můžeme tu situaci tak označit, protože jsou průmyslové podniky, které už kvůli tomu omezují výrobu. Údajně odstartovala vysoká cena emisních povolenek. Myslíte si, že je to pravda?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Emisní povolenky se doopravdy kopírují do té ceny jako významným způsobem. A čím dál tím významnějším a zase zároveň jo ta, ty emisní povolenky byly původně, já nevím, kdy to bylo od roku 2005, vymyšleny v podstatě jako uhlíková daň. To znamená vypadalo to poměrně pozitivně. V okamžiku, kdy s tím začnete obchodovat, a když penzijní fondy třeba v americký penzijní fondy nevědí, do čeho mají investovat, protože dolar je divnej a čínské měny jsou divný a euro bůh ví, jak to bude, jo, a pak je ještě zlato, že jo a nějaký takovýhle věci, nemovitosti. Tak vlastně začínají investovat v rámci diverzifikace toho portfolia i do emisních povolenek. To znamená tím, co bylo myšleno, já si myslím, původně docela jako dobrým a rozumným způsobem jako daň, se stává jakýmsi nástrojem trhu a ten trh je svým způsobem slepý.

Vladimír KROC, moderátor
Je asi jenom logické, že za této situace rostly ceny uhlí.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Rostou ceny všeho, rostou ceny dřeva přes to rekordní, že jo, těžbu, třeba jakou máme, i ty ceny papíru, o kterém se bavíme. Je to proto, že v podstatě, jako řekl bych takovou základní jednotkou v té energetice je gigajoul. To znamená potřebuju vyrobit jakýsi gigajoul nebo nějaké prostě množství 1 terawatt hodin, prostě množství tepla nebo tepla nebo elektřiny. A je skorem jedno, ne úplně jedno, ale je skoro jedno, jak se k tomu, k tomu výsledku dostanu.

Vladimír KROC, moderátor
Podle Miroslava Haška z energetické skupiny EPH je příčinou růstu cen oživení ekonomiky v Evropě, a taky odstavování jaderných a plynových elektráren. Jak je to s jádrem? Obejdeme se bez něj třeba do budoucna úplně?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte, pro Českou republiku je důležitý vlastně pro všechny státy je důležitý energetický mix. Správná tvorba energetického mixu je neustále předmětem diskuzí. U nás ten energetický mix by měl vypadat následujícím způsobem. To znamená neztratit kapacitu na jádru. Jo možná se nemusíme moc rozšiřovat, ale určitě bysme neměli ztratit kapacitu jádra už proto, že ho máme doma. Další důležitá věc je kupodivu neztratit kapacitu nebo příliš mnoho kapacit na uhlí. To znamená uhlí já můžu hodně snížit na to minimum, co jde třeba jenom na 10 % těžby, ale ty uhelné elektrárny jsou dobré právě pro případ krize odjinud. Dál se ukazuje, já jsem právě včera byl na té energetické konferenci Equilibria. Takže těchhle těch informací tam vlastně padlo hodně. Dál se ukazuje, že fotovoltaika pro domácí spotřebitele, pro samospotřebitele už je dneska výhodná. Jo, to ještě před několika rokama to bylo, si člověk nebyl úplně jistej, protože ty vstupní poplatky prostě třeba 200 tisíc, 300 tisíc, že jo jsou jako poměrně jako vysoké. Teďka se ukazuje, že lidi, kteří to mají, tak zapínají se na veřejnou síť třeba dva nebo 3 měsíce do roka většinou v zimě právě jo. Pochopitelně všechno má svý prostě nějaký, nějaký problémy. To znamená ten energetický mix dál musí počítat s fotovoltaikou. Pravděpodobně ty větrníky za moc nestojí jo u nás teda. No a potom další určitý zdroj je biomasa, jenže biomasu z polí my potřebujeme na kompostování místo hnojiv. Biomasu z lesa, to je složitý, jak se bude dál situace vyvíjet. A je to, ta biomasa je docela jako důležitá pro milion domácností, který topí dřevem nebo briketami většinou německejma. Jo to je 2,3 milionu lidí. To je jako obrovský množství prostě lidí. Takže ta biomasa zůstane nebo měla by být vyhrazena na ty hodně prostě lokální věci maximálně v rámci okresu.

Vladimír KROC, moderátor
Co je jaderná výtopna?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Jaderná výtopna, to je věc, která mě doopravdy zaujala, včera o tom mluvil Ing. Radek Škoda. Máte vyhořelé palivo, takzvaně vyhořelé, použité u nás množství těch jednotek toho vyhořelého paliva je asi 11 000 kusů. Když tohle to palivo dáte k sobě, že jo jako v reaktoru podobně, tak se vám začne ohřívat voda, vy jí nemusíte ohřít až na pár a tou párou pohánět turbínu. Ale vám stačí prostě ohřátá voda v primárním okruhu, která ohřívá vodu v nějakým sekundárním okruhu. To už je prostě technická jako záležitost. A podstatné je, že někdy se tomu říká teplátor. Že my máme dost vyhořelého paliva na provoz nějakých 10 těchhle těch teplátorů zhruba na dobu 50 let. Teďka z toho praktického hlediska je vždycky velice obtížné povolení dělat geologický průzkum jo. Ale kde se dá udělat takovýto teplátor, to je řež u Prahy, protože tam dosluhuje reaktor. Reaktor byl postavený v padesátých letech a trvalo to dva roky. To je taky hrozně jako, jako zajímavá věc, že když se chce, tak fungoval spolehlivě. To je jako, vždycky jsou nějaký problémy. Jo ale v zásadě je to prostě spolehlivý provoz. To znamená jeden z těchhle těch projektů, já si myslím, že se docela jako líbí, by počítal s uděláním teplovodů z Řeže do Třeboradic. V těch Třeboraticích to už leží na linii od mělnické elektrárny, by se napojilo na mělnickou elektrárnu. Tyhle ty teplátory nebo tyhle ty jaderné výtopny jsou vhodné pro města nad 100 000 obyvatel. Počáteční investice je poměrně značná, ale zase není, jako v energetice je všechno značná investice. Ale zase to může fungovat desítky let a produkce jo jako té teplé vody nebo toho tepla, a to se jako podržte, je nižší než cena povolenky v současný době. Jo, takže to si myslím, že to je dobrej způsob, jo pokusit se jít tímhle tím, prostě touhle tou cestou, protože je nízkoemisní nebo bezemisní, protože je to investice na desítky let. Je to domácí surovina vlastně. Máme to tady a nevyužíváme to. A je to vhodné pro města nad 100 000 obyvatel.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je geolog Václav Cílek. Už jste se o tom zmínil před létem, vystřelily vysoko ceny dřeva, v půli září opět významně klesly, ale my jsme slýchali dřív nářky, že kvůli kůrovcové kalamitě je dřevo bezcenná surovina. Najednou není dost papíru, aby se mohly tisknout knihy. Máte pro to vysvětlení?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Těch vysvětlení je několik a doopravdy ten koronavirus s tím světem jako zahýbal. První základní vysvětlení u těch energií je takový, že došlo k útlumu oborů. Hodně lidí třeba odešlo. A pak lidi si našetřili peníze, že jo a v okamžiku, kdy koronavirus skončil nebo jedna z těch vln koronaviru, bůh ví, kolik jich bude, že jo skončila, tak lidi začali hodně utrácet a najednou byl nedostatek jako věcí. Mezitím šly nahoru cenově chemikálie, jak šly nahoru energie, tak v těch, v těch papírnách vlastně se zdražuje, že jo výroba papíru jako taková a taky ten papír my dovážíme nebo někdy ty základy papírové dovážíme třeba až z Číny. To znamená zdražilo se dříví, zdražila se doprava, zdražily se chemikálie, část lidí odešla. Jo a to dohromady vytvořilo prostě nedostatek. A přitom jako je zajímavé to, že my se vlastně furt pohybujeme ve společnosti, kde je nadbytek dřeva, nadbytek papíru, nadbytek energií. Jo a pak to vlastně rozhodí nějaká vlastně logistika tý přípravy. Co budeme dělat, až budou třeba drahé potraviny, až se neurodí na polích, což jako to je můj nejhorší scénář, že jo, že dojde k tomu potravinového šoku, protože prostě bude někde schovanej a neurodí se.

Vladimír KROC, moderátor
No, oni se netisknou ani plošné spoje nebo ne v tom poptávaném množství. Automobilka Škoda kvůli tomu musela už včera omezit výrobu. Znamená to, že světová ekonomika bude muset opustit systém Justin Time nebo zkrátka začít fungovat jinak?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Já si myslím, že bude muset, že tohle to je doopravdy jako velký předěl. On včera někdo na té konferenci říkal, že vlastně ty velké krize jsou dobré k tomu, abysme nepromarnili je jako příležitost, protože třeba když byl smog v Londýně, že jo, tak se pak teprve začalo reagovat, na energetickou krizi ve Francii se začalo reagovat stavbou jaderných elektráren a podobně. To znamená ano pro řadu lidí nebo podniků tahle ta krize představuje prostě doopravdy něco jako vítanou příležitost změnit systém, kterej, jehož limity se ukázaly.

Vladimír KROC, moderátor
Donedávna jsme byli čistí vývozci energie jak to, že jsou tady ceny tolik závislé na tom, co se děje ve světě?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
No, protože ani ropa ani plyn, jako je netěžíme nebo jenom ve velmi malé množství vlastně na našem území. To znamená, my jsme podle faktorů, které téměř nemůžeme změnit.

Vladimír KROC, moderátor
Může se říci elektrické energie, aby to bylo úplně jasné.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ano.

Vladimír KROC, moderátor
Ale třeba jako jednou z příčin vyšší ceny elektrické energie se uvádí, že letos v Německu méně foukalo, tudíž tedy ty větrné elektrárny produkovaly méně elektřiny. Na kolik tedy jsou spolehlivé ty obnovitelné zdroje?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Zase cituju z té včerejší konference. Víte s těma větrníkama u nás to nikdy nebude žádná velká sláva. Fouká tak zhruba 10 % z doby. Naopak se doopravdy ukazuje, že ta fotovoltaika to začíná, začíná vlastně vítězit. U tý fotovoltaiky je důležitá jedna věc, že nemusíte odnikud dovážet zdroje. To znamená nejste závislí právě na té cizině, na Rusku nebo na Americe, to už je jedno nebo Austrálii, co se týče jaderného paliva. Takže to je jako, jako velice dobré. Ten hlavní problém u, třeba u té fotovoltaiky, spíš spočívá v zákonech, který jdou poměrně snadno, ale /nesrozumitelné/ já si myslím, že zákony jdou snadno změnit nějakým hlasováním, že. Asi kdybych byl zákonodárce, tak bych to měl jinej pocit. Jo, ale podstatný je to, že současný trh nahrává těm velkovýrobcům, těm, vlastně těm monopolistům, kteří se jako všude jinde na světě vytvořili určitý podmínky. To znamená dneska, když si vy uděláte fotovoltaické nějakou jednotku, že jo, a chcete posílat sousedovi elektřinu, tak za to zaplatíte tuším 2,50 za kilowatthodinu, je to víc jo, než, když tamhle někde z Jamalu proudí plyn a vy z toho plynu uděláte vlastně tu elektřinu. Jo to znamená, jedna z těch velkých cest, kterou já vidím do budoucnosti, je rozvoj té komunální energetiky. Říkám komunitní, ale to komunální slovo je jako správnější, a to vytváří základ té drobné energetiky mírně přebytkové jo. Takový celý systém je potom stabilnější, to je jako první jako věc. Ale jako nutný je taky nad tím vidět je, že vlastně tahle ta komunální energetika se hodí třeba pro malý firmy nebo pro lidi z vyšších středních tříd, který mají vlastní domek. Jo to znamená, furt máte, jo pokud je milion lidí v exekuci nebo míň jak milion jo, tak ty lidi určitě nebudou si dělat nějakou fotovoltaiku na střeše. Ale potom ještě je tady, tady je celá řada věcí. Třeba, že nový baráky jsou stavěný tak, aby byly laciný, že prostě na těch střechách to neunese ty panely. Jo to znamená, tady máme hodně, tak to bych řekl jako hodně vůle nebo, abysme, abysme situaci zlepšili, řekl bych poměrně jednoduchým domácím způsobem.

Vladimír KROC, moderátor
V pořadu Jak to vidí si povídáme s geologem a popularizátorem vědy Václavem Cílkem. Vy jste se poslední dobou hodně věnoval naší nejdelší řece Vltavě. Proč, co to je projekt?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Je to projekt Vltava naše řeka. Ono to není podstatné, podstatné je, že je řeka hezká a že mě zajímá, že jo.

Vladimír KROC, moderátor
Je pravda, že název pochází od starých Germánů, kteří to slovo zřejmé převzali od Keltů a má to znamenat divoká voda?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Vedou se o tom diskuze, ale obecně, když se podíváme nejenom prostě na české názvy řekl ale na evropské názvy řek, tak vychází, že jsou keltské nebo předkeltské. Je to proto, že lidi žili u řeky nebo nedaleko řeky dlouhou dobu, a to jméno se pochopitelně dědilo.

Vladimír KROC, moderátor
jak vznikla, jako je Vltava stará?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Jo nejdřív se podíváme možná v tom trochu času, co máme na záhadu evropských zákonů. Ono totiž od těch řek teče od severu k jihu nebo k jihu severu jako Rýn a Róna, že jo, a kus Volhy a mohl bych jmenovat těch řek jako víc. Jak tohle to vzniká totiž. U tý Vltavě je to úplně jako nápadný, protože když si vezmete Vltavu někde u Rožmberka a propojíte to s Labem někde prostě u Hřenska, tak dostáváte téměř přesně severojižní linii, a když se podíváte na celou severní polokouli, tak zjistíte, že ty severojižní linie by v podobě oceánskejch hřbetů převládají. Pravděpodobně je to tím, že jak rotuje Země a trošku jinak se otáčí třeba v loukách 40 na 50 km vlastně svrchní část pláště, tak vznikají struktury zhruba severojižního směru, kterým převládají. Teďka tyhle ty struktury geologové si mysleli, že jsou zlomový, že to prostě praskne a posune se. Ne vždycky je to pravda. Vypadá to tak, že někdy dojde jenom k nadrcení vlastně té zóny, a když někde dlouhou dobu teče řeka úplně na mikroskopických vlásečnicích, tak když někde dlouho teče řeka pár set 1000 nebo pár až desítek milionů let, tak vlastně velmi jako si vyhmatá ty, ty oslabený zóny. Jo to znamená Vltava, já se na ni teďka už doopravdy dívám jako na strukturu téměř jako planetárního významu. Ona je tak plus mínus paralelní, že jo s tou Blanickou brázdou. Lužnice střední má tenhle ten směr a mohli bysme pokračovat vlastně delší dobu. Vltava samotná vznikla z několika řek, to má společného třeba s Nilem. Nil v současné době, jak teče, to je záležitost posledních 12 nebo 14 000 let jenom. Prostě propojilo se, přeteklo několik jako dílčích řek a vytvořilo se jednotné povodí. Taková ta první Vltavská řeka ta je na Šumavě a teče do dneška tou vltavskou brázdou třetihorní, ale ona se původně zatáčela do Dunaje. My to víme podle štěrků. Ty štěrky jsou zaoblenější, jsou menší. Tekla možná dvěma takovými jako dvěma cestami. První cesta vedla zhruba nad Lincem a druhá asi až o kousek dál /nesrozumitelné/ branou. Teďka si představte, že v těch jižních Čechách máte velké jezero, a to je ta třeboňská a českobudějovická pánev. Do té českobudějovické pánve ústilo několik řek od severu jako od Prahy a několik řek, míň řek teda směrem od Šumavy. Stalo se při těch pohybech, že jo, že ta řeka, která tekla jako směrem k Šumavě, tak pirátsky, to znamená prohloubila své koryto, tak daleko až načepovala teda tu řeku, jo, tu tu první Vltavu tu šumavskou a ta začala být odvodňovaná do toho českobudějovického jezera. Ale zároveň ve středních Čechách se začalo zahlubovat malá Vltava se tomu někde říká. Představte si, že tekla někde, já nevím, zhruba za rozhraním Středočeského a Jihočeského kraje. A vytvářela si údolí, údolí, až nakonec to údolí bylo hlubší, než byla samotná pánev. Ona je vlastně záhada, když jste, jako, že jo v Českobudějovický pánvi, tak najednou ta Vltava si prorazí ten kaňon, jo podobně jako Labe si pak proráží ten kaňon tím Českým středohořím. Je to proto, že ty řeky, a to je i v Himálajích, jsou starší než pohoří totiž, napříč to je hrozně takový jako taková jako až filozoficky zajímavá záležitost.

Vladimír KROC, moderátor
Posloucháte se to z kraje jako pohádka, když si člověk uvědomí, že pak náhle přijde budovatelské úsilí, a postaví se tam vlastně přehrady, tak to úplně změní nebo myslím si, že to úplně změní to, co se to, to co vznikalo spontánně po miliony let. Do kdy mohou na Vltavě vydržet ty současné přehrady, dá se to odhadnout?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
To je otázka, kterou si radši nikdo neklade. A Vltava z přírodního hlediska ona je krásná. Lidi si zvykli na ty velký jezera, na jezera si vždycky zvyknete dobře, jo i po rekultivaci hnědýho uhlí nebo kdekoliv prostě jinde. Je na to navázány, že jo všechny ty chaty, desítky tisíc chat a turistický průmysl a podobně. Víme ze vzpomínek pamětníků, že to dělal ještě /nesrozumitelné/ Záruba tyhle ty lidi, že ty přehrady byly dělaný byť v těch padesátých letech úzkostlivě dobře. To znamená doopravdy byla kontrolovaná kvalita betonu. Tady já si myslím, že nejsou jako větší problémy. Ale i beton, že jo má nějakou určitou životnost. No, jaká bude, u přehrad se obvykle uvádí okolo 200 let jo. Já nevím, jak se tohle to bude prostě vyvíjet dál, jak stárne beton, jaký prostě mikroprasklinky se objevujou, ale v každém případě i velká betonová přehrada není věčná.

Vladimír KROC, moderátor
Když jste také putoval po Vltavě, jaká melodie vám hrála v hlavě?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte, já jsem teďka nejvíc putoval v okolí toho Blaníku. A tam jsem zjistil teda pardon, že takhle uniká teda jo, že na tom Blaníku teda vůbec nehrál mi Smetana Blaník, ale Janáček má baladu blanickou. Je to s podivem, protože Janáček je vázanej na Brno, že jo, nebo na Karpaty, jo, Hukvaldy a teďka najednou on tam nějaké dělá takovej úplně tajemnej tón, který se několikrát jako opakuje. Takže mě teďka nejvíc ze všeho zní Janáčkova balada Blanická.

Vladimír KROC, moderátor
Tak o Blaníku třeba zase příště. To byl geolog Václav Cílek. Děkuju, na shledanou.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.