Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 13. října 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Dobrý den přeje Zita Senková, dnešní pozvání přijal geolog a popularizátor vědy Václav Cílek, ráda vás vidím, dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Jo, dobré ráno a hezké koronavirové, vesele koronavirové ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Zkusíme to. Nákaza jako skutečnost i metafora, jídlo jako klíč k válce. Po této ose se budeme dnes pohybovat, přeji vám nerušený poslech. Vláda se včera opět rozhodla zpřísnit opatření, která by měla zabránit dalšímu šíření nákazy covidem 19, co si o tom myslíte, pane Cílku, o nových restrikcích, o postupu vlády, ta nová opatření, která se dotknou například chodu restaurací či škol, oznámil včera nejdříve ministra zdravotnictví Roman Prymula na Twitteru, později na tiskové konferenci společně s ostatními členy kabinetu.

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Víte, já jsem poslední dobou docela dost přemýšlel, jestli ten koronavirus nemá náhodou smysl pro humor teda, to je první věc a druhá věc, jestli není přitom maloučko jako zlomyslný, a tak jsem se díval na toho pana Trumpa, že jak to všecko jako popíral, pak ten koronavirus dostal a pak se ukázalo, že se vlastně hrozně rychle vyléčil, ale pak se zase může ukázat, že běžný Američan bude léčen acylpyrinem a pan Trump něčím jiným a obrátí se to proti němu. Ne já vám řeknu základní myšlenku, kolega byl zjišťovat hotely kvůli lyžování v severní Itálii, vrátil se a napsal takový jako krátký memorandum, jak všichni lidi tam mají obrovskej respekt, on napsal pokoru jo, pokora je takový jako slovo, který my nepoužíváme, ale může používat slova respekt, jak mají velkou pokoru před tím koronavirem, jak všichni nosej ty roušky, jak v těch restauracích nejsou už ty bifety, ale jsou malinkatý mističky, jako zabalený do igelitu a že doopravdy to jako vážně jako brali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A u nás, promiňte?

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
No u nás, no a já jsem byl nucen teda cestovat, že jo, takže třeba v Českých Budějovicích jsem viděl velký trh, pravda, bylo to na náměstí, jo lidí tam nebylo tolik jako normálně, ale přece jenom to bylo velké shromaždiště lidí, protože jsme měli pracovní večeře, tak jsme museli chodit do hospod. Zjistili jsme, že hospody jsou plné a špatně větrané a jak ty lidi mají ty 3 piva, tak na sebe začnou prostě křičet, jo hulákat prostě normální hospodsky, a to je to nejhorší, to znamená, já jsem měl pocit, že tento národ ještě něco čeká, protože se chová bez toho, ale já taky teda musím říct, jak sebekriticky, bez toho patřičného respektu nebo bez té patřičné pokory, že jo a my teďka jako nadáváme furt na tu vládu, co všecko udělala špatně, mnoho věcí určitě mohla udělat líp jo, ale zároveň jako, tak se na to podívejme jako z hlediska teda situace, která má nějakou inteligenci, u těch virů je to složitý, že jo tam jsou dohady, jestli vůbec jsou živé nebo mrtvé, jsou to zabalené kousky informace, ale vyvíjejí se jo, to znamená musí mít nějaký mechanismus, přijímání, zpracovávání a zabudování informací, musí mít určitou virovou inteligence nelidského typu teda. No, tak se na to ale podívejme jakože ta situace prostě má nějakou jako, jako inteligenci a něco nám říká, něco nám říká o národní povaze, to znamená, když jsme se ulekli, tak jsme, to byla ta první vlna, tak jsme drželi pospolu a drželi jsme všechny to, jako to co jsme jako udržet měli, no a potom prostě došlo k uvolnění, k tomu uvolnění došlo proto, protože vláda možná podcenila situaci, ale možná jenom poslouchal hlas lidu, který si to uvolnění přál jo, a teďka já to vidím tak, jakože lidi v těch hospodách takhle občas na sebe spiklenecky pomrkávájí, jakože ty roušky nenosejí a že to berou jako druh odporu proti vládě, mně to úplně připadá jako za minulýho režimu jo, to znamená dobře selhala, selhali politici, ale selhali jsme my taky jako lidi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Stalo se z epidemie vlastně politikum svým způsobem?

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
To je od samého začátku, protože od samého začátku se jedná o strach po tý emoční stránce a o ekonomiku po tý stránce materiální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Co obvykle znamenaly vlastně pro lidstvo nějaké velké katastrofy, co přinesly, docházelo třeba k nějaké katarzi společnosti, třeba když se ohlédneme do minulosti, tak o středověkých morech víme, že velká část lidí tedy fakticky neumírala na mor, ale na různé problémy, které provázely tu epidemii, jako byl například hlad.

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Víte tohle je, právě možná vůbec to nejzávažnější, a to je otázka ta, že krize má málokdy jednu složku, jo někdo mluvíme o těch kompozitních krizích, kde se kombinuje hladomor, válka, sociální nepokoje, jo hladomor, protože jsou třeba jenom přerušený dopravní trasy, nemusí ani se méně prostě urodit, někdy do toho přijde špatné počasí a někdy jako v antice i sopečný výbuch, jo to znamená kombinuje se to prostě ta krize z mnoha, z mnoha různých pramínků a je třeba si vždycky říct jo, prosím vás, jako já jsem dneska dalek toho, abych volil nějaký varovný tón nebo prostě někoho strašil, jo jedná se nám o to, abysme dokázali vydržet pravděpodobně delší dobu, než si myslíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Možná potřebujeme nějak i vystrašit nevím.

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Ne, myslím, že ne, heleďte se strach takhle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jaký postoj k tomu, pane Cílku, tedy zaujmout?

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Takhle já můžu říct, jakej je můj osobní jako postoj jo, to znamená já mám z toho výboje, vývoje jako obavy, ne moc jako velkej strach, snažím se porozumět tomu, co se děje kolem mě a snažím se minimalizovat rizika, to znamená, když to jde, prostě nechodit mezi lidi jo a všechny tyhle ty věci a dělám to jako svoji soukromou, nenařízenou prostě aktivitu, ke který jsem dospěl na základě nějaký rozumový úvahy anebo studia těch, těch epidemií, které tady byly před námi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Mimochodem v zahraničí se o Česku píše jako o zemi, která byla premiantem v boji proti koronaviru a nyní je modelovým příkladem úskalí příliš rychlého a sebevědomého uvolnění proti koronavirových omezení.

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Ano, /nesrozumitelné/ nejlepší a nejhorší žák Evropy, je to tak a je to národní povaha, jo já si vždycky si vzpomenu na to, že /nesrozumitelné/ sociologa devatenáctého století a on říkal, o osudu národa nerozhodují politici ale povaha národa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A mohli bychom se v něčem i my jako tento národ poučit třeba z epidemie španělské chřipky nebo černé smrti, ačkoliv nejsem si jista, jestli srovnávat tehdejší epidemie vůbec s tou současnou situací?

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Heleďte se, ukazuje se, že každá epidemie je individuální, vyvíjí se různým způsobem a že odezvy různých regionů jsou velmi jako individuální, dokonce i v rámci měst, jo třeba dvou německých měst nebo dvou českých měst, to znamená některá může být postižena hodně a jiná málo, ukazuje se, že po epidemii většinou dochází ke zmatkům jo, já nevím, příklad nejsou zahraniční pracující a už teďka lidi mi říkají, tak jsme dávali takovým těm na pomocný práce 180 korun hodinu, už dáváme 300 korun hodinu. To je typická situace třeba černé smrti, kdy se nedostávala zemědělská síla v pozdně středověké Evropě a ty, ty platy vlastně vylezly nahoru, takže to, co se děje, jak to mám říct, působí na mnoha různých místech a ono je to komplikovaný jo, ale jedná se o to, že ty dopady budou mnohačetné a budou přicházet ze stran, o kterých teďka zatím netušíme prostě, protože svět je propojen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Ve studiu Českého rozhlasu je s námi geolog a popularizátor vědy Václav Cílek. Je zajímavé, co v sobě má zakódováno vůbec označení pro nákazu jako takovou, například v angličtině nebo v italštině.

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Contagion, con znamená něco společnýho, a to tagion to je z tangere, dotýkát se, to znamená nákaza je něco, co vzniká při společném styku jo a tak už je to od Tita Livia píše, že díky teda společnému styku lidí, že jo se rozšířil prostě nějakým mor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Contragi.

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Contragi. Další jako takový jako výrazný slovo je ta chřipka, že jo, anglicky je to influenz, influenza, italsky asi to čtu špatně anglicky, čte se to jako flu a znamená to vliv, je influencer je člověk, který má vliv na společnost a je to proto, že až do objevu vlastně mikroskopu nebo mikrobiologie, vlastně nebylo jasné co ty chřipky nebo co ty mory způsobuje a byl to nějaký vliv, jo byla to nějaká špatná atmosféra, byl to možná vliv hvězd v té renesanční té Itálii, a proto se mluvilo o vlivu, ale ono to mělo jeden velký význam, jo to byl vliv, který zasahoval tělo i mysl, jo to znamená, my když mluvíme o tom koronaviru, tak většinou máme na mysli, já nevím, problémy zdravotní, ale paralelně s tím jdou ty problémy psychický teda, to je docela důležitý si uvědomit, a to byla koncepce prostě v renesanční Itálii nebo středověké Evropě naprosto jako běžná a malárie, to je něco podobnýho, mal árie, to je špatný vzduch vlastně, že se zase věřilo původně, že to nepřenášejí komáři, ale že se to přenáší nějakým špatným vlastně vzduchem, a víte mimochodem jo, jak se vlastně po dlouhé době ukázalo, jak se koronavirus šíří třeba v těch aerosolech, to je vlastně ten špatný vzduch, jo to není zase tak daleko od toho původního pojetí a v té antice nebo renesanci šli ještě dál a říkali, toto místo má špatný vzduch, toto město, tato čtvrť jo, proto si myslím, že by lidi měli chodit ven, jo a kdyby mohli, kdyby mohli bejt prostě někde na chalupách, na čerstvém vzduchu, že to je doopravdy o dost lepší, je to taková babská moudrost před vědeckého jako, jako rodu, ale myslím si, že tohle je konkrétní věc, která hodně pomáhá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Když jste se, pane Cílku, zmínil o tom větrání, tak to doporučuje už měsíce velmi renomovaný německý virolog Christian Drosten. My tady používáme ono už známe 3R, ruce, roušky a rozestupy, platí, mohli bychom to parafrázovat, zdravá populace, základ státu?

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Ano, je, existuje kniha, která teda vyšla sice před několika lety, Pierce Smith a jmenuje se to Nákaza a chaos a to je člověk, který zpracovává 4 velké typy nákaz jo, SARS a slintavku a AIDS a španělskou chřipku a jeho nezajímají ty počty mrtvých nebo individuální příběhy, jeho zajímá, jak se to promítá do politickýho a ekonomickýho chodu státu a zase každá, jinak to ještě řeknu, co mě z toho zaujalo nejvíc, nejvíc epidemií pochází ze zvířecího světa, stejně asi jako koronavirus, že jo, často od netopýrů nebo od kaloňů, takový jako typický jako nositel. Šíří se ale typicky z těch velkých průmyslových center, třeba z východního pobřeží USA, z New Yorku nebo v případě kůlhavky a slintavky z Británie jo, to znamená šíří se z těch, ne z toho Somálska, ale z těch progresivních jako hightech států vyvinutých jo velice často, pak dochází k souboji většinou, když to vypukne, k souboji expertů jo, v případě kulhavky a slintavky byl tak velký, že se jednalo vlastně, anglické noviny to nazývali beef for, válka o hovězí zejména Francouzi, jo a mimochodem jako Francouzi uvolnili některá omezení dovozu britského masa teprve v minulém roce jo, to, znamená to je věc, která se táhla 15 let, když to teďka tak jako volně jako počítám jo a v podobně teda já vám nechci zkazit zbytek života, jo ale bavil jsem se Stanislavem Komárkem o tom, jak dlouho probíhá krize a on říká, no tak si vem krizi roku 1914, kdy asi tak skončila, všechny ty politický zmatky a jídlo na příděl, no někdy v roce 1962.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
To je hodně dlouho.

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Ano, ano, ano, ne, ale takhle tyto věci jako fungují, ale přesto i v tom, v těch letech 1914 až 62 šlo prožít kvalitní a dobrý život teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Aniž bychom tedy skutečně strašili, pane Cílku, ale jsou i dopady, které nyní ani nedohlédneme, co všechno může mít vliv na naše další životy, na fungování různých oblastí?

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
První velký vliv, který teďka tady se doopravdy začíná tvrdě ukazovat, je hlad a jako zpravodajský kanál jako ta Al-Džazíra, která sleduje tu Afriku a Asii, je toho plná už jako měsíce a ještě v kombinaci s klimatickými změnami a a v kombinaci, já nevím, třeba Palestinci jsou v hrozně teďka obtížný pozici, víc jak 5 milionu jich žije stále ještě po těch uprchlických táborech, že jo Američani jim odmítli dát nějakou jako potravinovou pomoc, kterou jim dávali vlastně vždycky, takže na těch na evropských kanálech stále častěji vidíte záběry, jak děti přehrabujou hory odpadků a hledají něco k jídlu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Tak v tomto kontextu je letošní Nobelova cena míru v těch nejlepších rukou, připomenu, že jí získal světový potravinový program Organizace spojených národů. Jak sám říká, jídlo je nejlepší vakcínou proti chaosu, myslíte, že přispěje toto ocenění právě k intenzivnějšímu vnímání problémů hladu, akutním hladem trpí podle organizace na 135 milionů lidí na celém světě.

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Jo, víte ano a ne. On existuje, takhle většina lidí si je podvědomě vědoma teorému, který ekonom /nesrozumitelné/ napsal úplně pochmurný terorém jo, a ten říká, když to řeknu vlastními slovy, že když pomáháte lidem, kteří jsou v nouzi nebo v chudobě, tak dojde často k populační explozi, jejímž výsledkem je, že nakonec tohoto procesu máte víc lidí, který musíte pomáhat a který jsou ohroženy úplnou chudobu, než na samém začátku, jo to znamená, ano, ale dávat jídlo samo nestačí jo, pomáhá to v týhle tý, ale je nutný něco dělat s porodností, se vzděláním, s dalším ekonomickým rozvojem, a to jsou všechno záležitosti, který trvají od 10 do 30 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Podle norského Nobelova výboru je spojení mezi hladem a ozbrojeným konfliktem začarovaný kruh. Lze se z něj nějak vymotat, prolomit to, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Je to, jak jsem citoval tu knížku o nákaze a chaosu, tak tam je branná situace v Zimbabwe, kde bylo velký, velký množství prostě případů AIDS, dokonce i v armádě bylo možná víc jak 50 % jako nakažených. V Zimbabwe začali umírat piloti letadel specializovaní mechanici, to znamená došlo k ohrožení armády, jo to znamená současná opatření v Izraeli a v Číně je nutný vidět taky z hlediska toho, že se začíná hroutit státní moc, státní systém, silové složky vlastně a ještě navíc je to urychlenou tím, že pak do těch silových složek nebo do ministerstev přicházejí nováčci, nahrazují ty lidi, kteří umřeli nebo odešli, ti nováčci mají většinou jiný smysl, mají chuť dělat věci jinak vlastně, ocitají se v opozici a armáda začíná být dělena na frakce, těžce spolu začínají vlastně jako bojovat a zvětšuje se neschopnost státu, jo v jednu chvíli Zimbabwe bylo 25 % silně nakažených a 28 %, zhruba stejná částka HDP bylo dáváno jenom na obsluhu státního dluhu a v Zimbabwe by se z toho pravděpodobně nikdy pořádně nedostalo, kdyby nebylo té mezinárodní pomoci, té prostě větší záchytné sítě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Co bude podle vás klíčem k tomu dalšímu fungování státu, společnosti?

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Já myslím, já to zase vidím skrze ty lidi, to znamená tmel společnosti, to co drží lidi pohromadě, to co drží generace pohromadě jo a já to tak jako nevidím, že prostě jeden politik odejde a jiný přijde, mám prostě pocit, že prostě podobný, podobného člověka vyměníme za jiného podobného člověka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A co je tím tmelem tedy podle vás?

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Soucit, přátelství, respekt jo, takový, takový ty věci, o kterých vlastně neradi slýcháme, protože máme pocit, že omezují naši osobní svobodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Právě v poslední době se často ozývají i hlasy, že tu mezilidskou obrovskou solidaritu na jaře, když to vztáhneme právě na tu aktuální koronavirovou situaci, vystřídala už taková únava a částečně u některých se objevuje už i lhostejnost.

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Ano, víte zase v Americe nebo v Británii se často píše o rozklížení společnosti, to znamená jako když máte překližku a ta je někde na dešti, že jo a teďka se rozpadá vlastně na ty jednotlivý vrstvy trouchniví, to je situace, do který se pravděpodobně taky dostaneme s nějakým prostě určitým jako zpožděním, ale zase ono to je podle Herdrlina, že na každou hrozbu se objevuje lék jo, tak, takže já jako ano, myslím si, že to co nás čeká, je pochmurnější, než to co bylo za náma, ale v rámci týhle tý pochmurnosti je velká šance, že se zrodilo nebo rodí nebo respektive už to tady pravděpodobně je, něco co, co nám pomůže se přes tyhle ty věci přenést.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Váš přítel, známý egyptolog Miroslav Bárta v jednom rozhovoru citoval antické moudro. Jen takové společnosti se bude dobře dařit, ve které staří muži sázejí stromy, o kterých vědí, že v jejich stínu už nebudou odpočívat.

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
To je dobrý, ale my skorem každý stromeček teďka jako s tím zápasem velmi tvrdě teda, zasadil jsem asi 29 stromů a keřů teda, asi se nedočkám toho všeho teda, ale toto jsem ani nevěděl, že tohle prostě Mirek Bárta propaguje jo, ano, takhle ne. Pardon, já teďka jsem se do toho zapletl, abych se do toho nezapletl, znovu zopakuju jednu pro mě hodně důležitou věc, psali jsme knížku Půda a život civilizací a já jsem si uvědomil, že někdy v tom roce 1870 už jsme věděli, že musíte tý půdě něco dát, nejenom prostě brát. A tehdy po tom roce 1870 dochází k tomu, že v Čechách se objevuje velký množství národohospodářů, různých popularizátorů, vycházejí knížky, zakládají se školy, je to úplně neuvěřitelný, takže První republika, kterou my tak oslavujeme vlastně a ze který do značné míry dosud žijeme, je výsledkem 30 nebo 40 let intenzivní snahy o budoucnost českého národa prostě, která se doopravdy jako jednou jako realizovala a v této době máme víc pocit tý krátkodobobosti a rozklížení a rozbíjení, ale vlastně je zapotřebí přemýšlet o společnosti, která tady bude za 20 nebo za 30 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
S geologem Václavem Cílkem v ní opustíme půdu a vydáme se na řeku, vy hodně času trávíte na Vltavě mezi Týnem nad Vltavou a Orlíkem. Ostatně jihočeské krajině, kde rád medituje, jste věnoval i jednu z vašich knížek.

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Jezdíme hodně na Vltavu, protože máme o tom psát knížku a dělat krátké filmy, respektive je už děláme, důležitá je samotná řeka, jako být na řece nebo v jejím okolí, je doopravdy být v jiném světě, kde nepociťujete tu váhu té současné doby, kde ta řeka jak ona teče dlouho, že jo ona ta Vltava je možná 20 milionů let stará, tak máte dojem doopravdy něčeho jako hodně prastarýho jo, proud času, tečení, dostat se na druhý břeh, ocitnout se vlastně někde jinde, já vám řeknu několik konkrétních věcí a možná vám to bude hned jako jasnější. Existuje na Písecku, existuje Hradiště Písecká Smoleč, tam se ukazuje, že byly snad všechny možné kultury v jižních Čechách, když z tohohle toho Hradiště, což byla asi vlastně přístav nebo nějaká stanice obchodní, na řece pro mnoho pravěkých civilizací, vyjdete asi o tři kilometry dál, tak jste na vrchu Burkováku, to je, to je místo, kam teda jednak chodili Husiti na hory, ale hlavně je to svatyně nebo takový různý kolečka nalezený jo, ale z týhle tý svatyně vy nádherně vidíte, to mám před očima furt tenhle ten pohled na Písecké hory, na druhé straně řeky, takovej jako pás zvlněných pahorků s hlavním mehelníkem, že jo, a to je, to je archeologicky vykopané kultovní místo z doby železné a z doby bronzové, takže pak vás tahle ta krajina se jako propojuje a kousíček na sever od Písecký hory je taky další malé pohoříčko, ani nemáme jméno, je to u Mitrovic, chodil tam Mikoláš Aleš jo, a nejvyšší místo se jmenuje Hrad na tom Hradě je hradiště z pozdní doby železné, kde jsou kameny, které byly jinde považovány za megalitické, prostě možná tunové kameny prostě přemístěné, ale ten to, ten val původně měl šířku 8 metrů, což nemá žádnou obrannou funkci, ale spíš jako symbolickou, je kruhový a zároveň vlastně tohle hradiště je obklopeno kruhem dalších hradišť ve vzdálenosti okolo těch 10 nebo 12 kilometrů, to znamená, je to úplně prostě kouzelný, tajemný místo a teď ještě víte, že pod tím jsou ty boudy, kam chodil za kámošem Mikoláš Aleš a zamiloval se do jeho sestry, že jo Mariny, takže i jako pochopíte, že kus tý českosti nebo aspoň pro mě jo, Mikuláš Aleš hodně kreslil právě teda, tak je vlastně v těch pravěkých kořenech tý krajiny a v tom okamžiku, když tohle to pociťujete ještě s tou řekou, tak se odpoutáváte od té pěny dní, která na nás teďka takhle doléhá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jak píšete ostatně, pane Cílku, ve vaší knize, naši současnou roli a možnosti pochopíme tehdy, když se nejprve integrujeme do své vlastní kultury a minulosti a teprve tím se ukážou staré a přirozené vazby k dalším evropským i mimoevropským státům.

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
To ani neví, že jsem napsal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Vidíte.

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Ale je třeba být, byť si vědom toho, kdo jsem a pak teprve mít českou identitu a pak s tou českou identitou vstupovat do té identity evropské, já myslím, že opačně to nemůže fungovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A jak vnímáme tu naši identitu, jsme si jí vědomi?

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
Já myslím, že čím dál tím víc jo, a právě třeba koronavirus nám to umožňuje, to je poučení ze všech epidemií minulosti, je, oni to popisují jako rozvoj lokalizace, to znamená je stále důležitější to místo, heleďte se, Vídeň si teďka nechal zpracovat, asi už budeme končit, ale tohle to ještě dořeknu, si nechal zpracovat potravinovou studii. A zadání bylo takový, kdyby byly přerušený toky potravin v rámci Evropy, jak velké území Vídeň potřebuje, aby se sama uživila, je to zhruba Burgenland, jo to znamená jo, je to zajímavý uvažování, kdybychom byli na světě sami nebo hranice byly neprodyšné nebo jima nic prostě neprocházel, co jsme schopni z té naší země rozumně dostat, aby nás to jako uživilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Geolog a popularizátor vědy Václav Cílek a jeho pohled na svět, děkuji vám za to a přeji hodně štěstí, mějte se hezky, na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog, Geologický ústav AV ČR, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR 
A veselé ráno koronavirové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Zítra se můžete těšit na názory ekonoma Lukáše Kovandy, příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky, přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.