Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 13. ledna 2022

13. leden 2022

Hostem byl geolog, klimatolog a spisovatel Václav Cílek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Naladili jste si pravidelný rozhovor v souvislostech. Dnes se dozvíme, jak některé jevy či události vnímá a komentuje Václav Cílek, popularizátor vědy a geolog. Dobrý den, vítejte.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Růst ovšem nejenom cen energií, to bude hlavní motiv dnešního rozhovoru, vítejte u nich. Evropská komise chce dočasně zařadit energie vyráběné z jádra a zemního plynu mezi čisté zdroje. Bude to mít ovšem přísné podmínky. Co jste si řekl, pane Cílku, když jste slyšel tuto zprávu?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
No řekl jsem si, konečně už je na čase, aby tam byla ta jaderná energetika. A říkal jsem si taky, že to je vlastně výsledek procesu, který začal už před několika lety. Konkrétně v tom roce 1900, 2017, pardon. Se rozhodly banky, že nebudou podporovat, nebudou půjčovat na ekologicky problematické projekty. Jo a vyšlo to z prostředí jednak teda anglické banky, centrální a jednak z prostředí velkých investičních bank. Protože oni si mezitím spočítaly nebo uvědomily, že buďto klimatická změna, anebo politický důraz na omezení oxidu uhličitého, může vést k tomu, že vlastně jejich investice, řekl bych neekologické, se stanou rizikovými.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude muset mít Česká republika novou státní energetickou koncepci, která bude počítat s různými variantami vývoje? Jenom připomenu, že vláda Petra Fialy chce do roku 2033 stihnout odklon od uhlí. Je to vůbec, pane Cílku reálné? Vybudujeme do té doby nové zdroje. Víme, jak a čím nahradit uhlí?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
No, my to, uhlí se dá nahradit jedině plynem. Jo my potřebujeme jadernou energetiku kvůli tomu základní, prostě tomu základnímu toku energií. Obě jaderné elektrárny vyrobí dost pro domácí spotřebu všech domácností teda. Že jo pak potřebujete nějakej ten regulační prvek, a to je buďto uhelná nebo plynná elektrárna. A je tady jasně odklon od toho plynu, který zase mně se ne tak úplně líbí. Já bych furt jako část kapacit na uhlí zachoval už jako bezpečnostní pojistku jo. A potom máme ty obnovitelné zdroje. Ale podstatné je to, co udělají ceny jo. A my si musíme uvědomit, že jsme součástí nějakého společného evropského trhu, ale my nemusíme být tou součástí. Většina států evropských to má tak, že ten, ty, ty základní dovozci, třeba prostě plynu nebo výrobci energií, nebyli privatizováni. Nebo jako v Německu, pokud byly privatizováni, tak země, státy municipality jsou mezi akcionáři a tlačí na to, aby ty ceny nebyly tak velké. To znamená to, k čemu dochází u nás, je to, jako kdybyste měla nějakej evropský trh spojený třeba s houskami, že jo. A no, ať to bylo tak, že těch housek odpoledne byl nadbytek, tak se prostě vyprodávaly, takže ceny byly nízké. V okamžiku, kdy housek je nedostatek, tak ta cena najednou prudce roste. Ale většina evropských států si dokázala zajistit dlouhodobé kontrakty většinou na 3 roky. Jo to znamená třeba na Slovensku je cena energií zhruba o polovinu menší. Maďarsko a Slovensko dováží plyn za třetinové ceny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
My jsme to nedokázali, si takhle věci zajistit, vyjednat?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
První chyba se stala už při privatizaci. Jo to znamená, je vždycky důležité, aby ta domácí produkce toho státu prostě byla krytá z těch domácích zdrojů. Jo a tady, když zůstanu u těch housek, je situace taková, že my vyrobíme elektřinu, vyrobíme jí lacino. A my bysme jí stejně nedokázali vyvézt jako ty housky. Nedokážete vyvézt prostě někam daleko, jo a v následující množství a načež na tu, na tu českou energii vyrobenou za laciné peníze, dovezete německé ceny. A pak to prodáváte těm koncovým uživatelům. A to se projevuje nejenom v těch domácnostech. Ale to se může naprosto jako drasticky projevit v konkurenceschopnosti našeho průmyslu a v cenách potravin. Protože na zemědělskou půdu na jeden hektar jako roční energetická dotace je okolo 20 giga joulů energie. Je to orba a jsou to vlastně syntetické látky. To znamená, existuje přímá vazba mezi cenami energií a cenami potravin. Jo a já teda upřímně řečeno jsem sledoval situaci v Kazachstánu s domácím pocitem jo. Protože v tom Kazachstánu je velmi mnoho problémů. Ale jako základní problém se udávaly ceny plynu. A ani ne tak ceny plynu, ale to, že ty zisky z těch cen plynu šly do rodiny prostě toho jejich prezidenta. Ale u nás je situace analogická s tím, že prostě většina domácností a firem platí, a to je to srovnání s tím Slovenskem. Například zbytečně velké ceny energie proto, aby prostě někteří soukromníci vlastně bohatli jo. Takže tady v tomhle tom já vidím tu výbušnost té situace. A mimochodem, když byl jsem nedávno na jednom nejmenovaném ministerstvu a tam jako upozorňovali na tyhle ty rostoucí problémy a dohadovali se, jestli současná vláda, nevím jestli už jí máme nebo ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ještě ne, teda máme, ale o důvěru ještě žádá.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ano, ano, jestli vydrží rok nebo dva, protože zároveň oni vnímají invazi lidí, který jsou schopný skandálama vlastně tuhle tu vládu jako rozhodit. A říkají ano, ale tuto vládu, kterou ještě nemáme, je zapotřebí podporovat, protože každá další bude extremistická.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co nám tedy vyřeší naši energetickou budoucnost? I v těchto souvislostech jsme přece jenom součástí jednak Evropské unie, evropského prostoru, ale můžeme se podívat i jinam. Vlastně problémy s růstem cen, plynu, tepla a co se týče inflace, řeší celá řada zemí.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Řeší to prakticky všechny země.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Právě.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ale je dobré si uvědomit, že ceny energií v České republice a zejména, když se propočítají na tu kupní paritu obyvatel, jsou jedny z největších na světě. Jo, to je jako, jako podstatná věc. Já si myslím, že rychlá, rychlé řešení vlastně neexistuje a že by mělo spočívat v tom, že stát by měl mít opět stoprocentní kontrolu nebo velkou kontrolu nad energiemi, nad množstvím energií a nad cenami energií, které se vyrobí na našem území. Jo protože uvědomme si, že my jsme vývozci elektřiny. Jo to znamená teoreticky není moc podkladů pro to, aby ty ceny elektřiny rostly. Oni porostou, pokud na tu naši lacinou českou energii si dovezeme ty, ty ceny, které jsou v Evropě obvyklejší. A přitom jako tomuhle procesu ještě není konec jo, protože vlastně to hlavní, to znamená to odstavení těch německých jaderných elektráren nás teprve čeká v průběhu roku a zejména v závěru roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak bychom, pane Cílku, měli debatovat o takzvané zelené politice? Existuje vůbec čistě úplně zelená elektřina?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ne čistě zelená elektřina neexistuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Všechno musíme z něčeho.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ano jsou zdroje vysokoemisní a nízkoemisní. I když máte jakýkoliv prostě, já nevím, větrnou energii nebo jadernou, tak stejně spotřebujete obrovské množství betonu, jo nebo železa. To znamená vždycky tady musíte udělat silnici, musíte jezdit na kontroly jo. To znamená každá energie vytváří svojí vlastní uhlíkovou stopu a někdy je větší a jinde menší. Helejte se, co se týče teda zeleného dealu. Tak za prvé teda je důležitý si uvědomit, že právě ty firmy nebo ti lidé, kteří využívají, kteří zneužívají na domácím trhu vysokých cen energie, tak to svádí na ten zelený deal. Jo, ono je to do značné míry jako pravda. Jo to jako tady ta Evropa myslím, že se postupuje poměrně jako, jako nešetrným způsobem. Jo a druhá, prostě teďka já to neumím stručně říct jo. Je důležité snižovat emise, ale ne doopravdy za každou cenu. Jo a je dobré vědět, že vlastně z toho zeleného dílu my se nevylžeme. Už proto, že to vzniklo v prostředí bank, nikoliv v prostředí politiky tohlecto. Jo, to je prostě jako.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co v prostředí životního prostředí?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Jo, jo, jo, jo. To je prostě daný tou, tou evropskou taxanomií prostě. A může se nám to líbit či nelíbit. Ono se nám to jako nebude líbit, že jo. Ono se nám to nelíbí, mně se taky moc nelíbí vlastně. Ale je otázka, co s tím jako reálně můžeme udělat. Já myslím, že skoro nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče fosilních paliv, dokážeme je těžit, využívat tak, aby teda jednak vydržela a také, aby to bylo vlastně šetrné k životnímu prostředí?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte, teďka vlastně z těch fosilních paliv se jedná o ropu, protože ty spalovací motory fakt jsou jako nejlepší a já nevím, jestli půjdou něčím účinně nahradit nebo určitě ne rychle. A pak se jedná o ten plyn a tady se podívejte, tady dochází k takovýmu určitýmu, já nevím, jak to mám nazvat, takový k jako kulišárně německý politiky a Evropský unie, protože už když stavíte plynovod, jako je teda Nord stream 2. To je investice na 50 let jo. A přitom jako Němci často prohlašují, že to odstaví v roce 2030, 35, 40 nebo něco takového. To znamená, jako mám pocit, že Evropa do značné míry dělá něco jiného, než potom prostě jako proklamuje. Jinak výhoda Nord stream je taková, že on je lépe utěsněný. To znamená, dřív z těch netěsnících plynovodů se ztrácelo. Ty výpočty byly různé až do 7 procent metanu. A takže vlastně on nebyl tak velký rozdíl v emisích, jak se uvádí mezi černým uhlím a plynem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Od čeho se, pane Cílu, vlastně bude odvíjet, doufejme pokles těch cen energií?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Teďka je nejhloupější doba jo, a přitom jako firmy jsou v mnoha případech tlačeny, aby v této nejhloupější době, kdy ty ceny energií jsou největší, protože je půlka zimy. Jo, to vždycky jako krizový období největší, protože nefouká a nesvítí. Zároveň uzavírali dlouhodobý kontakt, kontrakty na 3 roky. Jo to zrovna, když ty housky jsou nejdražší, tak jako se zavázat, že další 3 roky budu kupovat housky za tuhle tu cenu, je jako doopravdy hloupý. To se mělo udělat v létě a mnohé státy to v létě, v létě nebo před rokem a něco vlastně udělaly jo. Když čteme například, že se provoz v plynovodu Džamál obrátil. Na druhou stranu. Tak ono to vypadá tak, jakože Rusové vysávají německé zásobníky. Ale je to ve skutečnosti tak, že Němci si zajistili dostatek laciného plynu, že ho můžou posílat do Polska. Jo, já mám takový jako obavy, že to mediální prostředí je hodně deformovaný právě výroky lidi, kteří vydělávají na energetické krizi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč ale mediální prostředí?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Protože schází informace. Schází informace o tom, jo třeba jak je to na Slovensku. Schází, schází informace o tom, že já se nechci zastávat prostě Gazpromu, jo to jako nemám rád jako velký firmy. Ale Gazprom prostě nejenom plní dodávky, ale navýšil dodávky. A my jsme v mediálním prostředí nebo já jsem často slýchávám, jak nás Rusové vydírají jo a podobně. Nezastávám se, prosím vás ani Ruska, zastávám se, zastávám se čísel. Takže já doopravdy tuhle tu energetickou situaci vidím jako rozbušku nějakýho dalšího možnýho sociálního konfliktu. Podobně jako se stalo v Kazachstánu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rozumím, pane Cílku, máte na mysli, že ta debata i v médiích vlastně by měl být v souvislostech velmi komplexní?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ano, ano, ano, měla by se zabývat jádrem problémů, že jo. A já to nemá cenu opakovat, ale vlastně to první jádro už bylo vlastně v té, v té dané privatizaci tím, že jsme, že stát ztratil kontrolu nad tvorbou cen energií a nedokáže je regulovat z hlediska občanů a z hlediska firem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje geolog a popularizátor vědy Václav Cílek. Energetikou, životním prostředím, globálními problémy se léta zabývá kanadský vědec českého původu Václav Smil. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších světových myslitelů v oblasti dějin vývoje za mistra statistické analýzy. Jeho knihy jsou plné čísel, dat. Václav Smil, absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v roce 1969 emigroval z Československa. Žije v Kanadě, je to emeritní profesor na univerzitě v Manitobě. Pane Cílku, jak byste shrnul, byť chápu, že to není snadné jeho hlavní myšlenky?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Já pana profesora sleduju hrozně dlouhou dobu. Ty jeho knihy jsou, se těžko čtou, jsou velice jako inspirativní. Ale jeho hlavní myšlenka je ta, že on zakládá všechno na číslech totiž. A zároveň je nerad provádí generalizace, protože i když si rozebere třeba ten růst, tak vidí, že existuje mnoho typů růstu. Takže pro něj je spíš typická taková jako, jako velmi poctivá interdisci, on je původem sociální geograf teda jo. Taková interdisciplinární práce, takže jeho zajímá třeba lidský tělo z hlediska energetickýho. Má jeden z nejúčinnějších chladících nástrojů vůbec mezi všemi zvířaty jo. Proto jsme schopný žít někde prostě jako, jako v tropech. A když si dáte dohromady několik podobných čísel od něj a tam jsou jich stovky nebo tisíce, tak vlastně dostáváte, řekl bych reálný pohled na svět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Napsal mnoho knih 4 desítky. Pokud se nepletu, namátkou pár titulů, Měli bychom jíst maso, Sklizeň biosféry, Energetické mýty a realita, Proč není Amerika novým Římem, Obohacení země, Stvoření dvacátého století. Jeho knížky doporučuje a recenzuje například Bill Gates, ale také nově Václav Cílek. Vy už jste zmínil titul knihy Růst, objemná monografie. Jak už jste řekl, pane Cílku, existuje mnoho způsobů růstů i úpadků. Týká se to ostatně i využívání těch energetických zdrojů. Kam nás vede podle profesora Smila materiální růst?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte, já se zase bojím toho zevšeobecňování v tomhle tom případě. Profesor Smil má pěknou kapitolu o HDP. Jo a říká, že to je vlastně podřadné kritérium a je škodlivé. Protože, když se nám zvyšuje třeba HDP v zemědělství nebo účinnost vlastně výroby zemědělství. Tak výsledkem je, že půlka světových půd je degradovaná například. Jo to znamená to HDP. Za prvé do sebe nezahrnuje škody na životním nebo na sociálním prostředí. Za druhé se ukázalo, to je vlastně hrozně zajímavý, že kdyby byla jiná metodika HDP, tak vlastně ty výpočty jsou úplně jinak. Já uvedu příklad, že jo. Do běžného HDP se nezapočítává třeba sousedská výpomoc nebo práce doma. Během koronavirového roku. Já jsem zažil u svých kamarádů teda těch konstruktivních, kolik práce doma vlastně jako udělali. Kdyby ta práce se měla vyčíslit v korunách, tak během koronaviru to HDP rostlo mnohem víc. Existují výpočty v Evropské unii, kolik HDP se nezapočítává. Pro jednotlivé země Evropské unie je to od 8 % v Lucembursku až po 30 % v Bulharsku. Jo, ale v Rusku je to asi víc jak 40 % a v Indii je to možná 75 %. Jo to znamená, ta současná metodika HDP je dobrá k tomu, abych dokázal odhadnout příjmy státu a rozpočet a výši daní, ale vlastně o těch ekonomických aktivitách podává, řekl bych neúplné nebo deformované svědectví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čím měřit, pane Cílku, lidskou naší spokojenost?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ochota je zase jako jiná věc že jo. Dá se vzít HDP a dají se vzít jako měřítka spokojenosti. A doopravdy je to tak, že ty bohatší společné nebo takhle, že středně bohatí lidé, ale ne ty hodně bohatý, ale ty středně bohatí lidé jsou o něco spokojenější než ti chudí nebo méně bohatí lidé. Na druhou stranu ale máme chudé státy, kde spokojenost je větší než ve státech bohatých jo. Takže ono, ono je to tak, že ty peníze my potřebujeme do té míry, abysme pokryli ty základní své potřeby a k tomu nějakej luxus potřebujeme všichni teda jo. Ale pak už se to stává, jako řekl bych, jako protichůdnou záležitostí. Jo víc pracujeme, jsme ve větším stresu, spokojenost mizí, pocit štěstí mizí. Koneckonců vždyť to známe ze svého okolí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co přijde po růstu?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Po růstu to je další jako zajímavá záležitost. Profesor Smil to hodnotí na mnoha stránkách. Nemusí přijít vůbec nic děsivého. On to ukazuje na vývoji společnosti v Japonsku. Jo v osmdesátých letech on tam byl, jako optimistická společnost, jo drahý automobily, naprosto jako šíleně rostoucí ceny pozemků. Dneska v těch šesti velkých sledovaných japonských městech ceny pozemků spadly. V reálných očí, očištěných čísla teda o inflaci na 25 % cen z osmdesátých let. Jo to je ta otázka, jestli se tohle nemůže stát v Praze třeba během 30 nebo 40 let jo. To znamená spekulativní byty možná nemusí být vůbec ten nejlepší nápad v tom, v tom dlouhodobém měřítku. No a právě na japonské společnosti Smil ukazuje, že to je společnost, která stárne, oni ztrácí zemědělství. Jo průměrný věk japonského zemědělce je nějakých 67 let, typické smilovské číslo, že jo. Ale jako vlaky jezdí, je tam čisto, je tam bezpečno. Jo to znamená, není to tak, že to, ta situace po tom růstu by nutně musela vést k nějaké prostě katastrofě, spíš jenom k vleklým chronickým problémům, ale je to stále společnost, ve které se dá žít dobře a bezpečně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak byste vy, pane Cílku, diagnostikoval tu naší českou společnost? Máte mimochodem třeba také nějaké v uvozovkách cílkovské číslo, podobně jako profesor Smil? Co se týče růstu úpadku?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
No, helejte se, já si myslím, že vlastně ta vzrůstající inflace, takhle lidi toho hodně vydrží jo. Ale od určitý chvíle, když bude inflace 12 nebo 14 %, jako doufám, že nebude. Tak je velmi snadný prostě iniciovat jo, nějaký, nějaký prostě lidový, lidový hnutí. Upřímně řečeno, já se ho bojím právě pro to, aby nepřišli extremisti teda jo. A myslím si, že tenhle ten rok a příští rok ještě může být krizový nebo kritický z hlediska dalšího směřování české společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Obraťme list, vy se zabýváte, jak samozřejmě všichni víme přírodou, také ale kulturní diverzitou krajiny. Jenom připomenu, že s dalšími autory jste napsal obsáhlou monografii obce Tetín, později také Srbsko v Českém krasu a nyní uvažujete o monografii nedalekého svatého Jana pod Skalou. Pestré reliéfy, pestré tradice, rozdílnosti. Budete sledovat vlastně tu osu, rozmanitost přírody a také obyvatelstva, řekněme geodiverzitu a kulturní diverzitu?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte, on ten Český kras to je hlavně akce mého kolegy Karla Žáka. Ale k čemu my jsme přišli. Když chcete psát o Tetíně, tak je to jasné. Jo pravěká hradiště, slovanské osídlení, svatá Ludmila. Když chcete psát o obci Srbsko, to je o 4 kilometry dál, tak tam je jediná památka kaplička z konce osmnáctého století. Ale ta příroda je kolem tak bohatá, když si uděláte okruh nějaký 2 kilometry, tak zjistíte, že z hlediska archeologických nálezů, ale teda zejména rostlin, ale taky geologie, vlastně možná není bohatší obec vůbec na území České republiky než obec Srbsko. Když teďka Karel Žák chce dokončit jo naprosto správně monografii o svatém Janu pod Skalou, tak zjistíte úplně jako jiný věci, že jo. Jako poustevníci a příroda jasně, jo podzemní pramen velkej. Ale třeba orální historie. V obci Srbsko máte třeba po roce 45 vlastně obrovské množství materiálu, co se v obci děl. O obci svatý Jan pod Skalou tyhle prameny prakticky vůbec nemáte, protože v klášteře byl objekt, že jo bezpečnosti, bylo to jako zavřený. Takže o svatém Janu se nemluvilo. Jo, takže my jsme jako zjistili, to si vlastně uvědomíte, když připravujete obsah té, té budoucí knihy, jak tři obce, které jsou kousíček od sebe, ještě kdybysme k tomu přidali Koněprusy, že jo s tím koněprušským korálovým útesem a Karlštejn, hradem Karlštejnem. A to je všecko jako do několika kilometrů vlastně, dejme tomuto od toho Srbska nebo vlastně od toho Tetína. Tak co obec to jiný přístup, úplně jako.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jiné příběhy.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Jiné příběhy, jako jiné hodnoty. Jo, a když naopak bysme vzali nějakou obci třeba na Vysočině, tak tam můžete opisovat podle pravítka téměř jako jo jedna jako druhá. Jenom se měněj lidi a historický události. A myšlenka je následující, když máte velkou geodiverzitu, to znamená údolí, údolí Berounky, že jo vysoký skály, do toho stepy a jeskyně a tak dále. Tak se vám vytváří jiná struktura příběhu. Na jiných místech vznikají ta sídla, že na těch ostrožnách vlastně nad těmi řekami, takže ta biodiverzita podpoří nejdřív biodiverzitu, ten porost, ten les, tu step. Ale vzápětí podpoří i tu diverzitu mentální, tu diverzitu příběhu, které se vlastně odehrávají v daném místě. A mimochodem my jsme si udělali podobnou analýzu velmi zhruba teda pro Moravu, která obec na Moravě by mohlo být vůbec jako nejbohatší všemi těmihle aspekty. Vychází to, já nevím, jestli máme pravdu Klentnice v Pálavských vrších.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A čím to vám to vyšlo?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Obrovská, obrovská archeologie, krásnej pravěk, velmi bohaté vlastně okolí dneska jak vodní, že jo lužní lesy, tak skály. Jo jenom škoda, že to Pálava, která je tak maličká, tak já myslím, že se z ní stává něco jako Pec pod Sněžkou. To znamená jedna velká vesnice pokrývající prostě kdysi nádherné a posvátné pohoří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vypráví Václav Cílek, geolog a popularizátor vědy. Děkuji za váš čas, za vaše názory i příběhy a přeji vše dobré, na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.