Přepis: Jak to vidí Václav Cílek - 12. listopadu

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je pan Václav Cílek, geolog, spisovatel, filosof, dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filosof
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vrchní soud propustil včera exposlance Davida Ratha z vazby, ve které strávil 18 měsíců. Co říkáte na tuto zprávu. Je to pro vás překvapením?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filosof
--------------------
Říkám to, že máme prostě jako hezký ráno a teďka to hezký ráno si musíme zase prostě kazit Rathem, jakoby nestačilo těch posledních 18 měsíců. Já jsem to nesledoval, protože to co jsem viděl, tak se domnívám, že pan Rath je vinný, protože tomu okolnosti nasvědčují, a já jen k tomu mohu říci, jak já bych řešil situaci, kdybych se ocitl v podobné situaci a byl zavřený, a tak já protože bych byl chytrý a pozoroval bych ty věci, tak já bych těm lidem říkal: No, jo ale mně jako jednou praskne v kouli a já na vás řeknu všechno, co vím, a oni by mě uklidňovali a říkali: Počkej, ještě to vydrž, až bude po volbách, tak s tím něco uděláme. Tak takhle já bych řešil situaci. Ale jaká je reálná situace, já nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Rath včera řekl, že bude pracovat na své obhajobě. Mimochodem ten soud, který posoudí tu vinu či nevinu, ještě probíhá. Zítra odpoledne by se měli v Lánech na první povolební schůzce sejít šéf sociálních demokratů pan Sobotka a prezident Zeman. Jak vy hodnotíte, pane Cílku, výsledek předčasných parlamentních voleb?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filosof
--------------------
Tak já jsem byl na tom Slovensku a přicházeli ke mně lidi a říkali jako, říkali to Slovensky: "Proboha, co vy v těch Čechách děláte? My jsme vás vždycky měli jako takový jako staršího bratra, jako někoho, ke kterému tak jako maloučko vzhlíželi. Vždyť u vás je to ještě horší než u nás." A jako doopravdy to byla celá řada reakcí. A pak někdo vzal noviny a začal číst takový jako hezký text, že: "My Slováci jsme Čechům poslali toho Husáka a ten byl symbol zla a teď jako že jim posíláme pana Babiše, jako symbol naděje." Takže Slováci to hodně vnímají z té slovenské perspektivy a vlastně mně se o těchhle věcech vůbec nechce mluvit. Jako doopravdy, to co mě zaujalo v posledních dvou měsících na politické scéně, a ono toho bylo víc, ale je to včerejší nebo předvčerejší zpráva o oslabení koruny. Protože já jsem se tak jako díval, jako takhle, laickým rozumem, oč se děje? Euro stojí o korunu víc, o nějaké 4 nebo 5 % a teďka zase jako naprosto laicky, aniž by mi kdokoliv cokoliv ekonomicky vysvětlil, já to beru tak, že dřív, když prostě z českých krav český Baťa udělal české boty,tak nějaký kurs k euru byl úplně jedno. Ale teďka, když všechno dovážíme přetváříme, takže vlastně to znamená, že já jsem přišel o 5 % svého majetku, já z toho mám aspoň takový pocit, protože tím jak dovážíme, něco vyrábíme, ale dovážíme k tomu suroviny a podobně, že doopravdy jako ve mně svítila, jako teďka před námi svítí ta červená kontrolka prostě v hlavě, jako silný světlo nejistoty, jestli doopravdy se neroztáčí konečně to, na co lidi dlouho čekají, tak taková ta inflační proces, který má dlouhodobě za úkol zlikvidovat zadlužení evropských států tak, že to prostě zaplatíme my všichni. Jako doopravdy z tý politiky mě zneklidnila tahle věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, vzpomínám si, pane Cílku, na náš rozhovor na sklonku léta. Vy jste se tehdy vrátil z Indonésie a tehdy jste mimo jiné řekl, že z té asijské perspektivy, vám Češi přišli jako obskurní kmen, malý národ na periferii Evropy. Přesně tak. Stárnoucí Evropy, která se ještě nezbavila ekonomické krize. Jak v tomto kontextu třeba vnímáte právě to oslabení kurzu?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filosof
--------------------
Víte, já situaci vnímám tak, že prostě že ekonomické podmínky jsou rozdaný tím způsobem, že pravděpodobně z hlediska očekávání občanů většina evropských vlád selže během příštích prostě, já nevím, dvou nebo 4 let, jako se omlouvám za tenhle téměř negativistický přístup a že potom ale dojde k určité mobilizaci sil a to znamená, strany, že já jsem vždycky pro to, já mám rád malé strany, ale tradiční strany, a zároveň mám představu, že do spektra těch evropských politických stran patří nějaká křesťanská strana a nějaká ekologická nebo enviromentální. Že to je zapotřebí a enviromentalisté jsou typicky poměrně jako rozhádaní a nejednotní, ale umím si představit, že třeba do příštích voleb by mohli jít zelení a piráti a ještě někdo dohromady, což je zatím těžký. Protože ti lidé doopravdy se těžko domlouvají, ale že nouze nás k tomu může naučit. To znamená, já opravdovou změnu čekám ještě po dalším zhoršení poměrů a neříkám to rád.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem by třeba konkrétně Strana zelených se mohla inspirovat u stejné formace v Německu, Rakousku, kde se jim daří. V Německu byla dokonce možná kousek od členství ve vládní koalici.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filosof
--------------------
Je to tak, víte jako u stran, které jdou za nějakou myšlenkou, vždycky platí to, že ti lidé mají různé myšlenky, většinou jsou to jako individuality a ty myšlenky prosazují, takže ty strany, kterým se o něco jedná, jsou často složený jako ODA třeba, jako z lidí, kteří se špatně dohadují mezi sebou. Je to ale je to vykoupeno tím, že mají tu myšlenku a to přináší s sebou nesvornost, protože každý ji má trošku jinou, takže není tam ta velká stranická kázeň. Takže musí dojít k ničemu, že ti lidé si sami uvědomí, že musí jít na kompromis. Jednak vnitřně tedy a jednak doopravdy i jako do toho vnějšího světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se, pane Cílku, zmínil o tom, že jste byl na Slovensku. Jak jsou Slováci na tom s tou enviromentální výchovou, výchovou k životnímu prostředí?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filosof
--------------------
Já jsem byl konkrétně za Zvolenem, byl jsem v Záježové. Záježová je obec, jsou to lázně, to znamená, rostlinná kolonizace, není daleko do báňských měst ještě německých, takže ještě to němectví je tam cítit, jsou to takové pastviny, pole ve výši třeba 500 až 700 metrů. Třeba konkrétně v té Záježové počátkem 60. let 650 lidí a pak se všichni odstěhovali. Takže tam zbyla nyní stovka starousedlíků a v roce 1992 do té Záježové začali přicházet alternativci a vytvořili komunitu, která také má své problémy a to je proto, že když se rozhodnete odejít z města a žít na venkově a máte třeba zvířata, tak už musíte být jako tvrdohlavý, musíte za něčím stát a za něčím jít, takže to je vždycky nevýhoda. To je podobně těch komunit, a od toho roku 1992 tam funguje komunita možná 80 alternativců, a ty mají některé nádherné vynálezy, já bych řekl, za prvé, prosadili školu, takže tam doopravdy jako ta škola, aby ta škola se vůbec udržela, tak se rodiče musí střídat v tom, že tu školu uklízí a že připravují dříví pro děti a i ty děti nosí dříví. Teďka mi líčil, jak dva roky trvalo jen prostě schválení, aby směli mít kamna vlastně v místnosti, aby se děti jako nepopálili, ale všechny ty děti mají kamna doma. Takže stejně jako s tím problém nebyl, hezká věc, tedy co se mi líbila a to je taková pěkná sebeochrana, je, říkají tomu potravinová banka a vlastně je to místnost, od které má klíče asi 50 domácností, které šly do té potravinové banky a vždycky, když někdo někam jede, tak za velkoobchodní ceny nakoupí mouku, bulgur, kuskus, cizrnu a prostě tyhle jáhly, tyhle věci anebo tam může přinést i své zboží, které vyrábíme, třeba šampon z medu nebo takhle a jsou tam váhy a vy za tu velkoobchodní cenu prostě otevřete si klíčem, otevřete takový dřevěný truhly, jako bývaly na vesnicích, aby se myši nedostaly dovnitř anebo jako bývaly za první republiky a tam si sami naváříte, to co potřebujete. Znovu opakuji za ty doopravdy hodně nízký ceny, vlastně nebo nejnižší, můžete si koupit prací prostředek, protože tam přivezou 50 litrů nějakého jaru nebo něčeho takového, tak si prostě odčerpáte, zapíšete si, co jste si prostě jako vzala a jdete domů, takže mnoho rodin tímhle tím způsobem se dostane lacino k základním potravinám, který potřebuje. Ne ke všem tedy, ale to mi přijde být jako pěkná věc k následování, ale je to založený na tý důvěře, že prostě nikdo jako nezpronevěří to jídlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tam i alternativní měna? Funguje tam?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filosof
--------------------
Ano, oni měli tu alternativní měnu, to jsou ty ježe. Já myslím, že situace k tomu ještě nedozrála, ale je zase pěkný, když někdo s tím experimentuje, to znamená, když jsou tyhle ty komunity. Protože já jsem už o tom mluvil, protože Řekové se také chtějí vrátit nebo vysokoškoláci, kteří nemají zaměstnání, se vrací k zemědělství a teďka je to doopravdy pro silný povahy, a to ze dvou důvodů. Na Slovensku i u nás těmhle těm lidem, který vytváří to základní pole stability, jako to, že si sami vypěstují mnoho věcí, a že podporují a že jako navzájem žijou v nějaké komunitě, jsou kladeny ze strany státu většinou naprosto neuvěřitelný překážky, že všechno je naštelovaný na středo nebo velkovýrobce a pak pochopitelně jako ty lidi musí a hodně pracují. My přijdeme domů, když to takhle řeknu, někam do paneláku a pohoda. Ale oni musí zatopit a třeba zvěř obstarat a den za dnem. To znamená, já do určité míry tyhle lidi vnímám trochu jako oběť, které ukazují jednu z cest, která určitě nebude pro každýho, ale která myslím, bude pro budoucnost čím dál tím důležitější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme na 21. století na výzvy, kterým čelí, máme intuici pro budoucnost, pane Cílku? Máme vizi do budoucnosti?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filosof
--------------------
Vizi možná nemáme žádnou velkou, je to docela pěkně právě vidět na těch politických stranách, ale nejen u nás, že to je ten Brownův pohyb takovýho jako kmitání a pohybování se podle toho, jaký tlak na nás zrovna zaútočí. A ono je to možná v pořádku, protože to byl Ital jménem Da Fiore, který nám taková protorenesance skoro ještě italská nebo těsně před rozvojem měst, cítil příchod nové doby a psal něco o tom, že jsou lidé, kteří jsou pohřebníky té staré doby, ale také že jsou lidé a na to kladl velký důraz, kteří jsou porodníci té nové doby. A já mám pocit ten, že nová doba se ještě nezrodila. Nová doba tady ještě není, takže ještě nevíme, jak bude vypadat a jenom že všichni teďka tušíme, že prostě něco se chýlí ke konci a že z toho právě plyne ta naše umanutost, že sledujeme ty procesy toho rozpadu, jakože jsme se bavili o tom panu Rathovi, nebo prostě, nebo jako o volbách, zatímco bychom se měli soustředit na ten krok dál, na ty procesy přicházení toho nového.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pomůže nám v tom chápání vůbec, co se týče vize budoucnosti třeba dávná minulost, možná když se podíváme na souboj supervelmocí v antice, Kartága a Říma?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filosof
--------------------
Ano, my jsme se o tom bavili a já jsem byl v Tunisku, když jsme chodili po stopách Hannibalových a uvědomil jsem si poměrně rychle, že my ty punské války, to je nějaké to druhé, třetí století před Kristem, války byly tři a ve třetí došlo k tomu úplnému zničení Říma. První válka byla o Sardinii, druhá byla o Itálii a třetí byla o Kartágo. Takže my se na to většinou díváme jako na hrdinský souboj Hannibala a Scipia nebo římského lidu. Ale když uvážíte, že hned ta první válka byla o Sicílii a to byla velmi důležitá právě obilnice Říma a také byla blízko, ano, takže já se nedivím tomu, že ti Římané se jí snažili dostat pod kontrolu. Když si uvědomíte, že Kartaginci kontrolovali obchod hodně se stříbrem ze Španělska, ale dlouhou dobu oni kontrolovali obchod s cínem, v Británii s cínovým ostrovem, bylo to dokonce státní tajemství a ten cín, to byla strategická surovina skvělá, protože z toho se dělal bronz a kdeco bylo vlastně z toho bronzu, tak jak najednou vám jako zase zatrne a říkáte: Ano, nebyly to klasické války o zdroje, jaké známe nebo jaké čekáme z téhle té doby a teď ta historie pokračuje dál po té porážce Hannibalově, přichází do té kartagenské oblasti senátor Kató. My ho známe z toho výroku, že Kartágo musí být zničen, ale on byl šéf, dneska bychom řekli agrární strany, přestavoval takové bohaté vlastníky půdy. Zároveň to byl zemědělský expert, protože napsal knížku o tom, jak se má vlastně správně hospodařit a on přijíždí z toho ochuzeného chudého Říma, přijíždí do kartagenské oblasti a najednou vidí obrovskou rozlohu velice úrodné zemědělské půdy. Nějakých 10 metráků úrodnost na hektar a dvojí úrody do roka, to znamená, v těchhle těch jednoduchých podmínkách něco jako nebetyčný. A teďka si je vědom situace v Římě a ta situace v Římě mi přijde, jako že je situace současné Číny, a je to o tom, že Řím nabobtnává, roste. Zároveň ta říše roste, takže musíte mít čím dál tím víc vojáků, udržování státní správy vás stojí čím dál tím víc peněz, takže Řím je založen jenom na tom, že se dováží obilí. Teďka to obilí, ty potraviny, jsme u toho znovu, ty musí být laciný, takže dokonce jsou období, kdy římští boháči nebo senát, aby nevypukly nepokoje ve městě, tak rozdělují obilí zadarmo. Takže na jednu stranu máte skoro milion polohladových lidí, kteří se dožadují obilí, a teďka a úrodnost půd v samotné Itálii končí, jako Římu nestačí jedna Itálie pro to, aby uživil Řím. Stejně tak jako brzo nebude stačit Číně jedna Čína, aby uživila sama sebe. A teďka ten Řím, i kdyby chtěl být jak spravedlivý a mírumilovný a vždycky si na tom zakládal, tak nemůže. Musí expandovat. Musí pohlcovat další a další území. Teďka to Kartágo je pro něj hrozně vítaný, protože po té třetí punské válce kartagenská oblast společně s deltou Nilu dodává 60 % obilí co potřebuje Řím. A Římané prostě jsou doopravdy v takovém jako napětí, protože buďto oni mohou jako mít tu obilnici někde v dosahu dálkového transportu, to je zase jako naprosto moderní situace, anebo až v daleké Galii. A jsou různé výpočty historiků, můžeme nebo nemusíme jim věřit, ale obecně se říká, že doprava obilí na lodi, z jednoho konce Středozemního moře do Ostie, do přístavu u Říma, stála zhruba tolik jako doprava 200 kilometrů po souši. Musíte udržovat cesty do Galie, za alpský, do půlky Francie, takže mě tahle ta situace těch punských válek přišla být hrozně moderní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme je, pane Cílku, vnímat jako tedy boj, jako klasický boj o zdroje ty punské války?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filosof
--------------------
Ano, víte, v Americe se objevily už delší dobu hlasy, že sice Amerika a Čína jsou prostě propojeny různě finančními zájmy a vzájemnými dluhy jako neuvěřitelně komplikovaným způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nehrozí nám čtvrtá punská válka?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filosof
--------------------
A k tomu právě jako směřují některé analýzy. Říkají jako, nemyslete si, nějaký souboj prostě o ty přírodní zdroje, on už začal asi v té energetice. Myslím, že pomaličku začal i v těch potravinách, ale ještě to není moc vidět, ještě to není moc patrné. Takže to směřuje k nějakému konfliktu. A my jsme o něco dál než ti Římané a Kartaginci, takže to nemusí být válka. Nebo pravděpodobně během dalších třeba 20 nebo 30 let to válka asi nebude ve smyslu takovém, že by vzlétly letadla a já nevím, co všechno. To si nemyslím, ale může to být ekonomická válka. Může to být válka, kdy můžete jako korumpovat ty strany stejně jako v tom Římě. Tady je to hrozně zase to antické dějství mi přijde být hrozně živý v tomhle tom. A já se znovu vrátím k tý Záježový. Máme zase ty lidi, kteří nám doopravdy svým způsobem ukazují cestu, která je hrozně náročná. To znamená, hospodařit na půdě a zemědělci jsou dvojího typu. Jsou jednak zemědělci, kteří sklízejí dotace, ať už Evropské unie nebo státní, anebo jsou zemědělci, kteří prostě sklízí obilí, brambory a další věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná někteří sklízí obilí i díky dotacím? Otazník.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filosof
--------------------
Ano, ano. Prostě jako dotační systém je tak jako složitý a tak dále, že ho nelze za a) zrušit a nelze ho možná ani krátkodobě opravit, protože prostě je mnoho členů Evropské unie a každý má jiné zájmy. A prostě se jako nedomluví. Ale že jedna z těch cest, bude-li pokračovat ta inflace nebo to chudnutí, je doopravdy nějaký druh návratu k půdě, a přitom si myslím, že být soběstačný jako ze 100 %, že to doopravdy není dobrá cesta. Jako obilí potřebuje velký lány, ale brambory už potřebují malý lány, nebo zelenina. Tam už jako stačí mnohem méně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem jak je na tom s potravinovou soběstačností dnešní Tunisko?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filosof
--------------------
Ano, pojďme říct něco hezkého o Tunisku. Tunisko je hrozně příjemná země, kde na rozdíl od toho Egypta, a já mám rovněž rád, vás nikdo nechytá za ruku a nepřesvědčuje vás. Prostě ti lidé jsou slušní, jsou na úrovni, a je to jedna z nejstabilnějších a nejslušnějších arabských zemí, jakou jsem poznal. Jenže, jenže teďka to zase přijde. Po revoluci šly ceny potravin nahoru, jsme zase ve stejné situaci. Mnoho Tunisanů má plat, který odpovídá, my jsme se ptali, zhruba 6 nebo tisícikorunám za měsíc, ceny potravin v samoobsluze jsou třeba o 20 nebo o 30 % nižší než u nás, ale nejde s tím vyžít. Teďka všude já jsem vnímal obrazy Che Guevary. Che Geuvara je symbolem sociální revolty. Zažili jsme v jednom městě, které nechci jmenovat, takový jako případ, že kluci tak jako osmiletí nebo desetiletí někde našli transparent a teďka si hráli prostě s tím transparentem na demonstraci a provolávali hesla "ať padne vláda", zjevně z toho měli srandu a místním to bylo blbý. Říkali: "Nevšímejte si, oni jsou takoví jako blázniví." Ale když v 10 letech si kluci hrajou na demonstraci, před mešitou to ještě bylo, to je také jako ve mně jako trošku zamrazilo, tak co budou dělat v 15 nebo 20 letech?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filosof
--------------------
To znamená, i v tom Tunisku se připravuje podle mého názoru nějaká druhá fáze a já tomu nechci říkat rovnou revoluce, ale změn.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nové jaro nebo druhé jaro?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filosof
--------------------
Já nevím spíš jako zase cítíte nespokojenost těch lidí, kterým se vlastně žije hrozně těžce a chápete to, zároveň, když se dostanete do opravdu pěknýho hotelu, tak já jsem tam jako stěží vydržel, samý takový novoburžoazní pocity z velkých hotelů postavených, to jsou často státní hotely původně, postavených z mramoru. A z čeho on, z těch daní těch lidí, co teďka nemají co jíst? Jako málo platný. Takže mé dojmy prostě z toho Tuniska, zejména z vnitrozemí Tuniska, co se týče třeba těch antických památek, doopravdy jako velkolepý a stojí to za návštěvu a nádherný mozaiky, a tohle to všechno a svět příjemný, stále ještě jako hodně příjemný, je to svět, kde se chystá prostě k nějaké změně, kterou, já si myslím, že Tunisko ustojí, protože má tu půdu. Tunisko do dneska je jeden z hlavních světových exportérů datlí a olivového oleje, to znamená, má potravinovou základnu. Egypt jí nemá tedy. My teďka řešíme Filipíny ze smyslu tedy potravinové pomoci a další, ale to je prostě, to je pomoc třeba trvající tři měsíc nebo půl roku, dejme tomu pro půl milionu lidí, ale Egypt je potravinová pomoc na doživotí pro 40 milionů lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když jste hovořil o cenách potravin, na kolik se promítají do nich právě už zcela prokazatelné změny klimatu, i když se podíváme třeba na to nejnovější řádění tajfunu na Filipínách?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filosof
--------------------
The Ekonomist teďka vydal bezvadnou knížku, je to průvodce komodit a je to takový přehled všech možných komodit. Co se týče potravin, tak ceny potravin mezi rokem 2000 až 2012 vzrostly zhruba na 2,5 násobek, asi 260 % té původní ceny a tenhle ten růst cen potravin, on bude kolísat, bude se zastavovat, nikdo nepočítá s tím, že potraviny by měly být lacinější, a stačí dva údaje, které už tedy opakovaně říkám v roce 2030 má svět potřebovat o 30 až 35 % potravin víc, o třetinu. A zemědělská produkce globální ročně, roste jen o zhruba 1 % a navíc i to 1 % je právě ohrožováno klimatickými změnami. To znamená, během doopravdy několika let se dostaneme do situace, kdy se začne rozcházet nabídka a poptávka, kdy budou eliminovány přebytky potravinový, a pak nevím, co to udělá s tím trhem, proto já furt mluvím o těch zahrádkách, i když sám na ní nepěstuju vůbec nic. Ne, já jsem zahrádku jako připravil jsem, že něco zaseju, a pak mě tak začalo bolet v zádech, poté, co jsem tedy, že se dostal intelektuál do styku tedy s rodnou zemí a rodnou půdou, že už jsem ani nic nezasel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Cílku, dotaz pro vás od posluchačky paní Věry, jestli je vidět na Filipínách: "Větru dešti jsme ještě neporučili. Člověk se často k přírodě nehezky chová a ona se brání." Tolik dotaz paní posluchačky.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filosof
--------------------
Podívejte se, za poslední rok před měsícem bylo roční výročí bouře Sandy. New York zatopen do tří metrů, vítr dosahoval rychlosti 180 kilometrů za hodinu. Krátce nato El Reno, dvě super tornáda, průměr 3,5 kilometru, rychlosti naprosto gigantický, oni totiž, když mají, Američané mají stupnici, a když něco, nějaký vítr je nad 200 kilometrů za hodinu, tak píší incredible, neuvěřitelný. Tam už to dělá prostě, tam lítají ty autobusy vzduchem. Před 14 dny bouře, větrná bouře v západní Evropě a zejména v Británii, vítr 180 kilometrů za hodinu. Teďka krátce nato máme tenhle ten a vždycky je to nějaké super tornádo, super bouře, super sucho, super tajfun. Takže analýza klimatologická je celkem jednoznačná, je víc těchhle těch jako neobvykle velkých klimatických událostí. A co z toho vyplývá pro Českou republiku? Ony větry se rychle zpomalují tedy nad pevninou, protože drhnou. Občas dojde k něčemu neobvyklému, ale jako velké větry hrozí i u nás, takže je zapotřebí s tím nějakým způsobem rozumně zacházet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Cílek, geolog, spisovatel a filosof, host dnešního vydání Jak to vidí, děkuji za rozhovor a těším se na ten další.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filosof
--------------------
Také děkuji, na shledanou.