Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 11. září 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Dobrý den přeje Zita Senková, dnešním pozvání přijal geolog a popularizátor vědy Václav Cílek, já vás vítám, dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog 
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Pomyslně se ponoříme do Středozemní vod, vydáme za jantarem a zkusíme proletět historií země, budeme mít na to 25 minut, tak neztrácejme čas. V Německu se rozproudila debata o datování takzvaného disku z Nebry, což je unikátní nález z roku 1999, je považován za nejstarší konkrétní zobrazení oblohy a podle nejnovějších analýz je bronzový kotouč asi o 1000 let mladší, než se předpokládalo a zřejmě pochází z doby železné, nikoliv bronzové, díky tomuto artefaktu máme každopádně představu o tom, jak lidé tehdy viděli oblohu a co na ní viděli. Máme, pane Cílku, díky geoparkům, které se rozrůstají v České republice i jinde představu právě o vývoji země, o rozmanitosti planety, hornin?

Václav CÍLEK, geolog 
Poslední český schválený geopark je Barrandien, Barrandien je území zhruba mezi Prahou a Starým Plzencem a jedná se o ty starší prvohory, kambrium, ordovik, silur, devon jo, ale jsou tam další prostě skvěle, skvělé lokality kolem. A podstata geoparku je, že to není něco pro geology, ale že to je něco pro veřejnost anebo pro školy, že součást já to beru tak, že součást evoluce člověka, on to psal ten /nesrozumitelné/, je evoluce země, evoluce života jo, pak plynule na to navazuje evoluce kultury, to je celý ten pravěk, že jo a jde to až prostě od středověku jako k nám a geopark Barrandien je doopravdy jedno ze základních území, kde se zrodila geologie, ta moderní geologie toho devatenáctého století a hodně v kontaktu s anglickým světem a taky s francouzském, který zprostředkovával právě ten naprosto neúnavní Joachim Barrande.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jaksi v záhlaví má ten chystaný geopark titulek ztracená moře v srdci Evropy, co si pod tím představit, on zahrnuje vlastně 3 kraje, hlavní město Praha, což je mimochodem také z hlediska přírody, jak jsem vyčetla, velmi unikátní, rozhodně to není jenom naše metropole nějaká v uvozovkách betonová džungle, jak by možná někdo řekl, ale je to i kraj Středočeský a Plzeňský.

Václav CÍLEK, geolog 
Já vám řeknu, co geopark Barrandien znamená pro mě, pro mě je to učebnice vývoje země, ta ztracená moře, to znamená to, že tady bylo moře ve svrchním proterozoiku rozvoj a v kambriu a v ordoviku a pak jedno v siluru a v devonu, to znamená, byly tady minimálně tyhle ty 4 moře a bylo to dáno tím, že český masiv tehdy ležel v pozici tak trochu Japonska, to znamená v místech, kde se pod pevninu, že jo podsouvá oceánská kůra a chvíli jsou tam ostrovy, chvíli je tam souš, většinou je tam mělké moře, někdy o něco hlubší jo, někdy z těch ostrovů jako třeba v tom kabriu se snáší štěrky dolů a vytvářejí ty slepence, ono to je nejenom o mořích, protože víte, my ta moře známe díky zkamenělinám, ale taky o vulkanismu, tady je historii minimálně 200 milionů let naprosto odlišných typů vlastně vulkanismu, na to jsou vázané různá ložiska, to znamená je to doopravdy takhle jako bohatý a když se podíváte na ten geopark Barrandien, na to, na tohle to území teda mezi těma, že jo Prahu a tím Plzencem dejme tomu, tak ono je vlastně hrozně důležité i z hlediska vývoje pravěkých kultur, my jsme se právě s kolegy zamýšleli nad tím, že kdyby tady nebyl geopark Barrandien, tak je možný tedy udělat archeologický park, něco jako vývoj lidské společnosti od neolitu po dnešek, protože to je kontinuální záznam, jo to je taky jako pěkný a když se ještě na ten geopark podíváte z hlediska kultury nebo národní identity, tak většina českých světců žila v geoparku Barrandien, když to takhle až jako přeženu, díky Hájkovi z Libočan, který byl na Tetíně, že jo, to znamená je to území, kde se zrodilo toho mnohem víc než poznání geologie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Právě na tom území rozsáhlém je mnoho hradů, kulturních památek, nejsou to tedy jak říkáte jenom v uvozovkách ty biotopy.

Václav CÍLEK, geolog 
No, vlastně jste to, jste to řekla sama /souzvuk zvuků/, ale to co je jako, jasně já vás tady jako zaskakuju, to, co je pro mě teďka na tom geoparku jako hrozně důležitý, jsou záznam geologických katastrof a krizí, jo třeba silur a devon byl považován za takový jako pěkný v období takový Bahamy, prostě tropický, subtropický moře, klid, ale teďka, když naši paleontologové zkoumají vrstvu po vrstvě, tam jsou anoxický události, najednou schází kyslík z nějakých důvodů, mění se asi cirkulace v oceán, některé tyhle ty krize, jako jedna se jmenuje Kačácký event jo mezinárodně.

Václav CÍLEK, geolog 
No, že event znamená událost, že jo, a Kačák, že to bylo popsáno z kačáckých vrstev teda asi takhle, když to takhle /nesrozumitelné/, tak tyhle ten, tenhle ten event, tahle ta událost ona je globální, ona zasahuje až do Číny například, takže vidíte ty bývalé krize a vidíte, že skoro vždycky souvisí s oxidem uhličitým, jo většinou je to tak, že třeba zvětrává sopečný materiál, řeky ho odnášejí do oceánu, tam se přemnoží plankton jako ve velkém, odebere oxid uhličitý pro svůj život prostě z atmosféry, skončí to nějakou dobou ledovou nebo nějakým chladem, jo to je jedna z možností, těch možností je několik nebo zase ta anoxie, ten nedostatek toho kyslíku stoupá z toho oceánu, vznikají tam nová bakteriální společenství, uvolňují sulfan, sirovodík, ten otravuje okolní atmosféru, doopravdy takovýhle jako věci, který mně připadají bejt hrozně aktuální k problémům, které řešíme tady teďka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Myslíte, že historie se opakuje?

Václav CÍLEK, geolog 
Historie se nikdy neopakuje, každá událost je jedinečná, každá koronavirová události je jedinečná, každá vlna koronavirové události má vlastně jinou charakteristiku, byť to tak jako nevypadá, ale opakuje se motiv podobná lidská povaha a v podobné jsou prvky, ze kterých se vždycky skládá trošku nová stavba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Tak přece jenom něco nějaký ten společný jmenovatel bychom našli?

Václav CÍLEK, geolog 
Ano, je to tak, že když se díváte do historie tak mně to obvykle uklidňuje jo, protože vidím, že problémy, které my řešíme, jsou věci většinou menší než ty, které musely řešit generace vlastně před námi a vidíme, že nějaké druhy prostě problémů k tomu lidskýmu životu patří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Myslíte, že má lidská společnost tendenci reagovat na ty určité typy ohrožení víceméně podobným způsobem?

Václav CÍLEK, geolog 
Ukazuje se, že ano, je na tom několik mnoho velkých studií teda, typické studie se jmenují strach na západě od středověku, dejme tomu, po dnešek a jako je docela ilustrativní přečíst si právě ty reakce vlastně na mor, v podstatě to sleduje ten, ten neměnný psychologický mechanismus, ten je danej tím, že my rozumíme třeba antickým hrám jo, to znamená sdílíme podobné emoce jako, jako /nesrozumitelné/ nevím prostě před těma dvěma a půl tisíci lety jo, to znamená ta, ta povaha je naštěstí lidská, je poměrně jako stabilní, já říkám naštěstí, protože ona vznikla evolucí, která trvala jo třeba 2 000 000 let nebo v případě Mount našeho druhu člověka třeba nějakých 200 000 let, takže i ty emoce se mění pomalu, ale přístupy se mohou měnit rychle, což je asi to, co potřebujeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung popsal Česko jako zemi, která se ze vzorového žáka boje s pandemií stala zlobivým dítětem, dítětem, jak vnímáte celou tu situaci, víme, že včera naše země už podruhé v tomto týdnu překonala jaksi rekord v tom denním nárůstu počtu nasazených, za jediný den se nákaza prokázala u bezmála 1400 lidí, třeba osmdesátimilionové Německo včera hlásilo 1484 nových infekcí, šedesátimilionová Itálie má to pomyslné skóre vyšší o pár desítek.

Václav CÍLEK, geolog 
Heleďte se, mě to znepokojuje pochopitelně, byl jsem rád a měl jsem jako pocit téměř hrdosti na český národ, jak pěkně jsme zvládli tu první vlnu, tu druhou vlnu, především ty vlny jsou jako odlišné jo, to znamená v té první vlně bylo víc mrtvých, víc starších lidí jo, a je to zřejmě dáno jednak teda teďka jsou ty mladší, je to tak dáno věkovou skupinou a je to jednak dáno tím, že se ten virus rozrůzňuje do těch prostě různých linií, těžko, těžko se to zatím vlastně dokazuje a zkoumá a já teda jako cítím, asi jako mnoho lidí, tak jako je člověk jako otrávenej, ještě furt se nevzpamatoval z té první vlny, maloučko je jako zpomalenej, teďka taková ta pomalá nejistota jako, co se, co se bude dít dál, takže je prostě na čase si udělat nějaké osobní program té osobní rezilience a a fyzicky to všichni už teďka víme, dobře spát a dobře jíst odpočívat a teďka jako psychicky, to znamená dávkovat si zprávy, jako je, jako je Jak to vidí teda se mnou jo, to znamená moc to neposlouchat radši.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Ale ty geoparky, to je výborné téma.

Václav CÍLEK, geolog 
Geoparky jasně, jasně, navíc my tom mluvíme tak jako odlehčeně, takže ne žádným způsobem jako tragicky, no ale to, co se jako ukazuje, že hodně důležitý je zvědavost a jsou na to zase psychologické studie, nebudu je vlastně citovat a princip je ten, že když jste na něco zvědavá, tak jako ta a na něco hezkýho jo, tak ta mysl je líp naladěn, je jako zvědaví lidé jsou víc optimističtí teda, to je první věc a druhá věc je, že když vás něco zajímá a chcete se něco učit a může to být třeba základy sanskrtu nebo něco prostě úplně nepraktický jo, tak se vaše mysl nebo vaše tělo automaticky připravuje na na to, že je, že se učí ve změně jo, jako z psychologie resilience, tam je hrozně důležitý to, jestli jste součástí změny anebo jestli s tou změnou bojujete, většina lidi nebo mnoho lidí bojuje, protože předpokládá, teď se obrním, počkám a vrátí se ty bývalé poměry, jenže jak napsal nějaký student v tom Hongkongu, že jo, je těžký vrátit se z normálních času, když normální časy nás právě dostaly do této situace jo, takže já si spíš myslím, že ta změna bude nevratná, že směřujeme někam jako jako nově, nevíme přesně kam, nevíme, na co se máme připravit, nějaká hrůza to určitě nebude teda podle mého názoru, ale tím, že se učíte, ten sanskrt nebo cokoliv jinýho, tak jste připravená, tak automaticky se učíte být součástí té změny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Do čeho jste se pustil, pokud nám to prozradíte vy, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog 
No, já jsem nakonec zjistil, že potřebuju taky, protože jsem teda hodně, že jako, jako psal a pracoval a tak dále, že potřebuju taky nějaký uvolnění a teďka jsem zjistil, že obligátní detektivky nebo střílečky nebo tohle to, mi to nedává v tom krutém prostředí to jako nemůžete dost dobře jako sledovat, takže jsem začal sledovat dokumenty o hudbě a to jak klasické, tak moderní a třeba já nevím sanfranciský orchestr nahrává, to trvá více hodin prostě Šostakovičova pátá symfonie a tam přijde pan dirigent a teďka vysvětluje vždycky po hudebních motivech, co se dělo, jak ten Šostakovič už se bojí, jak ho ten Stalin sebere, tak už spí na schodech, před vchodem do svého bytu, aby jo, aby jeho žena vlastně jako byla v klidu a pak udělá tu úlitbu, že udělá Symphonii, která je jakoby srozumitelná a vkládá do ní falešný noty, jo takovej ten falešný optimismus jo a potom je tam taková partie, která vypadá tak normálně a klidně, ale vlastně je to památka na všechny ty jeho kamarády, co zmizely v těch gulazích a při těch koncertech se lidi rozplakali jo, prostě, takže jsem na příkladě Šostakovičovi pátý jsem pochopil kus sovětský historie líp než z nějaký, z nějaký učebnice a přitom krásným způsobem, prostě úplně to člověka zasáhlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
To jsou přesahy, co se podle vás lze už nyní říct, co se změní, natrvalo změní?

Václav CÍLEK, geolog 
Ano, ano, to o čem se hodně uvažuje, první je návrat k lokalizaci, to znamená, to místo, kde žijete, je důležitý teda jo, možná nebo ukazuje se, že začíná být důležitá i ta místní potravina, to je taky taková jako věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Myslíte, promiňte, budeme více svázáni jaksi s tou rodnou hroudou?

Václav CÍLEK, geolog 
Myslím, že jo, myslím, že jo, jako znamená to, že sice budeme asi jezdit prostě k tomu moři i nadále teda, jo moře je čím dál tím teplejší, myslím si, že jednou budeme jezdit na Balt jo nebo nebo k polským jezerům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Konečně.

Václav CÍLEK, geolog 
No, no, no, no, no, jo, jo, že prostě tyhle ty věci, že se můžou změnit. Rozhodně rostou ceny nemovitostí, lidi mají větší zájem o chalupy, když panuje nějaká karanténa, pro děti mít zahrádku, je něco jako, jako neuvěřitelnýho jo, a teďka, že jo já mám ty americký a anglický kamarády, ty se prostě hroutějí, protože ty jsou prostě zavřený v nějaký bytovce a už jak dlouhou dobu a kolem nich se ten svět prostě valí včetně, včetně teda těch černošských hnutí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Ve vysílání Českého rozhlasu mají dnes prostor názory Václava Cílka, geologa a popularizátora vědy a my se teď můžeme pomyslně trošku vydat po jantarové stezce, což byla prastará obchodní trasa spojující sever Evropy, pobřeží Baltu, dnes teda zazní po druhé a oblastí kolem Středozemního moře, vy jste tu stezku prošel, jantar byla vlastně velmi důležitá a velmi ceněná komodita, platí to i dnes?

Václav CÍLEK, geolog 
To množství toho vytěženého jantaru je obrovský, jo zhruba 90 % jantaru se nedá použít skoro na nic, takže vidíte záběry na továrny a tam jsou hromady jantaru vlastně, prostě tam jsou jako tuny odpadního jantaru, zpracovává se to chemicky na laky někdy nebo teďka jako tenhle ten jantar laciný kupují ty všelijaké firmy, pod tlakem ho lisují a prodávají ho jako pravý jantar, naleznete to tady v ulicích Prahy naprosto prostě běžně bezcenná surovina, vydávána za drahocenný jantar. Jantar je pryskyřice stromu, většinou třetihorních, jantaru je mnoho druhů, protože ta pryskyřice se mohla ronit pod kůrou anebo typické jsou jantary, které jsou vrstevnaté, to znamená ta pryskyřice vytékala znovu a znovu, chytali se na ní ty různý hmyzáci, což je jako hrozně důležitý. Kousky dřev tam padaly, rostliny, jedny z nejkrásnějších jantarů mají v sobě takový droboulinčkatý jako hvězdičky to vypadá úplně jako nádherně, a to jsou, to je z květů teplomilných dubů například, občas se tam chytí ještěrka nějaká, ty velký kusy jantaru jsou dejme tomu kilový, ale převládají kousky o váze několika gramů, a přitom ten jantar váží zhruba tolik jako mořská voda, takže je poměrně jako, jako lehký, pro antického člověka to asi vždycky byly slzy slunce, protože ty labutě, zase to labutí jezero mytický odnášejí Apollona do Hybernie, do Skandinávie někde a on se vrací v podobě těch, těch jantarových slunečních, slunečních slzí teda nazpátek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Fosilizovaná pryskyřice, neboli jantar, pane Cílku, zmínil jste se o hmyzu, vyčetla jsem, že koncem loňského roku byl objeven kus jantaru s lapeným hmyzem přilepeným k čelisti kachnozobého dinosaura. A nyní vědci z ostravské univerzity objevili v jantaru nový druh hmyzu, který je vlastně důkazem o evoluci dvoukřídlého hmyzu v druhohorách. Čím je to, je to v podstatě takový odkaz právě ta evoluce?

Václav CÍLEK, geolog 
Je, celý obor paleontologie, který se zabývá jantarem, my známe ten baltský jantar, ale vlastně naleziště jantaru třeba na Barmě, v Libanonu, na Sicílii je zelený jantar, je několik desítek, i u nás v České republice je okolo 8 nebo 10 nalezišť jantaru, většinou za moc nestojí, ale občas vyskytnou i brousitelné kousky, ten jantar prosím vás má jednu obrovskou výhodu, on zachovává třírozměrný prostor toho hmyzu, jo představte si, že kdyby, já nevím, mravenec spadnul do bahna, na to se usadí další bahno, splácne ho to vlastně jo, to znamená na tomhle tom hmyzu nebo na těch rostlinách vy můžete studovat v podstatě fyziologii, je to, je to doopravdy, jak jako, jako jediné, jedinečná záležitost a žádný jiný podobný materiál jantaru neexistuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Platí do dnes, že se nepodařilo jantar uměle vyrobit?

Václav CÍLEK, geolog 
Je to jako s ropou, ano, prosím vás, ono je to tak, že on ten jantar teda sice jako si takhle, vyrojí, vyroní se na povrchu stromů nebo pod kůrou, ten strom potom spadne do řeky, řeka podemele břehy, odnáší to většinou do říční delty, tam ten jantar musí být rychle pohřbenej, poměrně rychle se dostává do určitého chladu a tam on dozrává mnoho milionů let, takže ten proces toho dozrávání jantaru je analogický vlastně vzniku ropy, ano, proto se nedaří ten jantar pořádně jako vyrobit nebo když máte ty mladý jantary, kopály typický teda z indickýho oceánu, tak oni se vám časem kostičkovitě rozpadají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
S geologem Václavem Cílkem se pustíme do dalšího tématu, napětí mezi Řeckem a Tureckem v posledních týdnech eskalovalo kvůli tureckému těžebnímu průzkumu ve východním Středomoří. Turecko zkoumá ložiska ropy a zemního plynu v oblasti mezi Kyprem a řeckou Krétou, což se nelíbí ani Kypru ani Řecku, nicméně Turecko trvá na tom, že ty vody jsou jaksi jeho, nejsou ty hranice teritoriálních vod nějak jasné, pane Cílku, ono ty spory vlastně, kde co komu patří, se vedou mnoho let?

Václav CÍLEK, geolog 
Víte, před několika lety jsem byl ve východním Turecku na íránské hranici, vlastně v Anatoliji a já jsem tam byl už kdysi před mnoha lety a úplně jsem ustrnul, prostě tam je nová síť dálnic, tam zanikají ty staré prostě kamenné osady, vznikají normálně vkusná městečka jako na německém předměstí, dneska je to, tam dochází k velký kolonizaci a velký modernizaci země a teďka bylo vidět, jak ty Turci se snaží propojit s tím Íránem a totiž každá země, která má historii impéria, ať už jsou to Rusové nebo ať jsou to Turci s otomanským impériem nebo Američani nebo něco takovýho, tak furt nosí v sobě ten sen, toho velkýho prostě impéria ovládajícího a já jsem říkal, ano Turci se snaží vybudovat novou Otomanskou říši, novou sféru vlivu. To, co se děje v tom Středomoří podle mého názoru není vůbec důležitý surovinově, tam nějaký ložiska jsou, budou buďto malá nebo střední, velká ložiska nejsou pravděpodobná, ropa jde mnohem lacinějc dovízt z Íránu, prostě vždyť tam kousek jako na Blízký východ, to není takovej problém, ale to je stejný jako, jako islámské modlitby v Hagia Sofia, to je, prostě se ukazuje velikost Turecka a zároveň myslím, že pan prezident Erdogan testuje, co všechno si ještě může dovolit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Nyní se mnozí experti obávají, jestli by nedošlo ještě k větší eskalaci, případně až k ozbrojenému konfliktu mezi dvěma členskými zeměmi Severoatlantické aliance, tedy Řeckem a Tureckem, nevidíte, tedy v tom, kdybychom se omezily na ty průzkumné vrty Turecka, snahu o tu, řekněme, energetickou soběstačnost?

Václav CÍLEK, geolog 
Víte, já si myslím, že ne, že doopravdy tady hlavní tendencí je, ono se podívejte na to nové istanbulské letiště, který je tak gigantický, že vidíte, že ta kultura není v pořádku jo, že staví věci na odiv vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A nevidíte v tom praktický smysl, je to obrovská mnohamilionová země, odlehčí třeba silniční dopravě, zlepší to spojení, nevím?

Václav CÍLEK, geolog 
No heleďte se, asi to jako může být, ale podívejte se na těžby, jaké těžby má Izrael, že jo jaké těžby mají státy vlastně ve Středomoří, není to, nejsou to žádná závratná čísla, je to něco, co trochu pomůže, ale na co nemůžete určitě jako spoléhat, takže já tady spíš vnímám, možná se pletu jo, protože neznám výsledky ropného výzkumu jo, ale spíš tady vnímám ten symbolickej prostě podobně jako u tý Číny prostě symbolický význam, vykolíkovat si teritorium.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jak je bohatá z hlediska právě těch surovinových zdrojů, ta zmíněná oblast východního Středomoří?

Václav CÍLEK, geolog 
Tam jsou ložiska ropy a plynu docela jako zajímavá, která jsou vázaná na okraj nilské delty, že jo delta Nilu je takovej jako velký vějíř, který je starý několik milionů let a má mocnost třeba 2 nebo 3 km až a na okraji tohohle toho vějíře, kde právě, jak jsme si bavili o tom jantaru, dochází k tomu rychlému pohřbení organické hmoty, tak tam dochází, takže když se podíváte na ložiska ropy a plynu třeba v okolí Egypta, tak tam vidíte doopravdy ten, tohlecto pásmo a stejně tak, když pokračujete dál směrem k Libyi nebo i k Sýrii, tak část ložisek je vázána na okraj šelfů, to znamená tam, kde to prostě moře spadá do větších hloubek, nejsou to velká ložiska, je to dohromady několik desítek ložisek středního rozsahu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Co myslíte, bude tím předmětem různých sporů mezi zeměmi spíše boj o suroviny, o vodu, mnohokrát jsme to už skloňovali nebo spíše o sféru vlivu, což ostatně spolu souvisí.

Václav CÍLEK, geolog 
Víte, já si myslím, že během dalšího půl roku až dalších dvou let přijde nějaký typ ekonomické krize, nevíme, prostě přesně jaké, turecké hospodářství ale také italské, že jo nebo francouzské, je tak jako věčně na okraji jako velkého, velkého problému. To znamená já předpokládám, že novým hráčem, který prostě doopravdy zasáhne do dějin světa, teďka bude ta ekonomika, pak se začne propadat turecká ekonomika, začnou bejt Turci nespokojení se svým prostě, se svojí vládou podobně jako Italové, že jo nebo prostě jako, jako jiné národy, tak tam může prostě doopravdy dojít ke změně, jako ke změně vlády, ke změně priorit anebo naopak se může začít hledat nějaký, někdo, kdo za to může prostě, třeba Řekové nebo někdo takovej, ano, ano, ta situace je prostě je jako neklidná a je velmi dynamická, nedá se odhadnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A z čeho vycházíte, že by mohlo teda dojít k nějakému ekonomickému kolapsu?

Václav CÍLEK, geolog 
To není ekonomické kolaps, to jsou dlouhodobý jako problémy, víte, ono stačí, když se projdete Prahou, já jsem to nedávno zkoušel, třeba Revoluční třída, Vinohradská, kolik obchodů je zavřených jo, a třeba si všímáte, že třeba jestli tam vznikají čínské obchody nebo prostě jiné obchody jo, ty zprávy z Ameriky, kde je obrovskej propad ve službách například jsou jako velice typická. S tou lokalizací je ohrožen ten turistický průmysl, který nakonec jako zaměstnává obrovský množství lidí, když lidi budou mít míň peněz, budou kupovat míň automobilů jo, jako já tady, rozumíte, já tady jako nechci strašit, ale vidím hned několik možností kaskádového efektu, že když někdo nemá peníze tak, nekupuje hlouposti jo, ten průmysl, tak, já nevím jestli je auto hloupost jo, ale možná tak jako, tak jako nový auto možná jo, když ještě starý slouží jo, to znamená já tady vidím doopravdy možnost nasunout nějaké další vlny, dejme tomu spotřebitelské nebo ekonomické krize.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Lze se na to, ani ne nepřipravit, ale jak se k tomu postavit?

Václav CÍLEK, geolog 
Nijak, jako, jako doopravdy jenom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jenom přihlížet?

Václav CÍLEK, geolog 
Ne, ne, takhle tady je doopravdy to budování tý rezilience, to znamená, víte, že v těch Čechách asi nikdy nebude úplně špatně jo, protože úplně špatně tady bylo třeba na konci první světový války jo anebo možná na konci druhý s potravinami a podobně, to je situace do který se s téměř určitě prostě dostat nemůžeme. Jo to znamená prší nám tady, máme tady zemědělskou půdu, jsme na relativně vysoký technologický úrovni, takový ten střední kádr řízení, management, je na slušný prostě i západoevropský úrovni, to znamená, já ty, já naopak jako vnímám, že do budoucnosti se můžeme stát nějakým novým prostě regionem, jako když poté černé smrti středověku přichází ta renesance jo a víte, bere se třeba, když se bavíme o té hudbě, že více hlas nebo to krásné malířství je právě reakcí na ty morové rány v té Itálie, to prostě tam to doopravdy takhle jako souvisí a ta kultura morová je vždycky pozitivní jo, no, tak si myslím, že nás může čekat v delším časovém období docela výborná budoucnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Pozitivní výhled geologa Václava Cílka, děkuji vám za to, mějte se pěkně, na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog 
I vy, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky, přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.