Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 11. ledna

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré ráno a nerušený poslech vám přeje Karolína Koubová. Hostem dnešního Jak to vidí je geolog a filozof Václav Cílek. Dobré ráno.

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká témata probereme? Současné mrazy, které udeřily na Evropu. Sucho a Severokrymský kanál. Také zjistíme, proč se hroutí přehrada v severoiráckém Mosulu a zeptáme se, kdypak budou na Tetíně vinice. Tak, pane Cílku, co vy říkáte na ty současné mrazy, které skutečně sevřely Evropu, je hlášeno několik desítek mrtvých?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
To jsme tedy začali velmi dobře.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Chladně.

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
A proč nejsou zmíněny desetitisíce lidí, kteří se radují ze sněhu, to jako ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
I ty radovánky, ano, k tomu patří, ale ano.

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Víte, rámcově, jako takhle tuhé zimy vždycky tradičně bývaly, je to naprosto v pořádku, má to dokonce své dobré dopady, to znamená, třeba vymře část škůdců, hrabošů a podobně. Není to zase tak velkej problém. Problém je s malejma ptákama, kde ta úmrtnost je doopravdy hodně velká. V zásadě, když se na to podívám ale globálně, tak situace je taková, že my vysíláme nebo posíláme teplo na sever a sever posílá chlad k nám. Není to tak dlouho, co na severním pólu byl plus 1 stupeň. Představte si, jako kdyby tam žila, byla nějaká komunita, tak v těch novinách má třeba články o vlně veder na severním pólo nebo něco takovýho. Ale v zásadě teda oč se jedná, je, že zejména teda v zimě je ta arktická oblast obklopena silným vírem větru, které většinou zabraňují pronikání toho studeného vzduchu sem k nám, on sem teda proniká pak většinou z té Sibiře, ale tahle ta bariéra padá, takže už se o tom jako bavíme několik let, to znamená, proud, jako prognóza zim do budoucnosti je taková, že celkově ty zimy budou teplejší, ale že budou častější průniky toho extrémně chladného vzduchu, to je právě to, co se teďka vlastně děje. Když se podíváte na mapu Evropy, tak vidíte ten velký proud, který vlastně směřuje od severu k jihu a pak máte takový ty pěkný jako kontrasty, že na Sicílii sněží a o kousek dál ve Španělsku se lidi koupou, jo, protože je ta, ten proud chladný jde právě přes tu Sicílii a nikoliv teda přes to Španělsko.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude se ten průnik nějak opakovat v průběhu té zimy? Bude jich vícero nebo máme čekat, že takto bude leden a pak bude ta zima teplejší, jak vy říkáte?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Ono jako obecně ty teplotní průměry pro celý rok jsou poměrně setrvalé. To znamená, já, když vidím, že někde je hodně horko nebo některý měsíc, tak očekávám, že další o to bude studenější, takže podobně je to teda takový, jako není to nějaká prognóza teda významná, takže bych očekával spíš potom zase oteplení a třeba život v abnormálně teplém režimu, ale nevím to určitě, nikdo to pořádně neví.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili jak říkáte, do budoucna máme čekat vlastně teplé zimy se studenými, velmi chladnými průniky?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Ale to je teďka naše životní situace, to je ta situace těch rychlých střihů a rychlých kontrastů a s tím vlastně se musíme naučit žít.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se právě třeba už vyvozovat z toho průběhu letošní zimy a tedy částečně i loňské, jaké bude léto?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Víte, já to nevím, protože on to neví vlastně zase říkám nikdo, jo, protože my máme známe ty dlouhodobé teplotní trendy, ale jaké bude počasí za měsíc nebo za dva, to je doopravdy hrozně těžké odhadnout. Ta pravděpodobnost úspěchu je tam třeba jenom okolo 60 %. Já nevím, jaký bude prostě tento rok klimaticky, ale vím, že těch posledních několik let jsou ta nejteplejší léta za těch 120 let a zdá se, že teda ten trend bude pokračovat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A také nejsušší, ptám se právě i na tu situaci ohledně srážek?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
To sucho je jako na jednu stranu jako reálné na zemi a na druhou stranu je iluzorní z hlediska srážek, to znamená, srážky se nemění, ale padají buďto jako přívalové deště a hlavní problém, mluvíme o tom ale už doopravdy už deset let, je schopnost krajiny tu vodu nějakým způsobem zadržet. A když se o tom bavím s kolegy v podstatě každý den nebo skoro každý den, jak se to dělá, tak se doopravdy ukazuje, že to hlavní řešení, jak zadržet vodu v krajině, jsou miliony drobných opatření, různých těch vsakovacích kanálů, rýh, dobrá kvalita země. Prostě ne jedno nějaké velké řešení, pokud možno dotované z EU, ale to, co si uděláte sama na zahrádce.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakkoliv teď zažíváme mrazy, tak podle OSN se rok 2016, ten uplynulý rok stane opět nejteplejším rokem v historii měření. Co to z hlediska klimatických změn znamená, o čem to vypovídá?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Z hlediska klimatických změn je tenhle ten trend doopravdy jako neblahý a ono největší oteplení se odehrává na severu, zase v té Arktidě, to znamená, zase je to trošku o té výměně toho tepla ze střední nebo z jižních šířek a transportu chladu k nám. Víte obecně teda ta situace v Arktidě zdá se, že vymyká jako veškerému měřítku. Ke změnám dochází rychlejc, tání je intenzivnější, odlamování ledovců je větší, takže možná, že z hlediska dalších 5 let to neznamená nic moc, ale z hlediska deseti nebo dvaceti let už to může znamenat zvýšení mořské hladiny možná o 20 centimetrů, tady ty prognózy jsou jako všelijaké, zesílení bouří, polárních hurikánů, já bych mohl v tomhle tom nějakou dobu jako pokračovat, ale zdá se, že ten klimatický osud České republiky leží za polárním kruhem.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak v této souvislosti třeba vidíte působení nového amerického prezidenta, nově zvoleného Donalda Trumpa, který se tedy ke klimatickým změnám staví dosti rezervovaně, když to řeknu eufemisticky?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Víte, co jsem viděl komentáře k panu Trumpovi a vlastně k jeho působení, tak jako lidi říkaj, teda, ti lidé, kterým já jako důvěřuju, jako všimni si, že on vlastně leží na několika kolizních drahách. První kolizní dráha je s Putinem, s panem Putinem. Oni jsou podobné povahy v něčem a je jenom otázka, kdy tyhle ty podobné povahy, nechci použít tu historickou paralelu Stalin - Hitler, který taky měli něco společnýho a to znamená do určitý míry zpočátku spojenci a posléze, když na sebe narazí, tak velice jako tvrdě, takže tady je jedna kolizní dráha tahle ta. Druhá kolizní Trumpova dráha spočívá ve vztahu k Číně a k obchodu, kde, kdyby měl zavíst to, co slibuje, vlastně veškerý ty omezení, tak čínský HDP může klesnout o 1, o 2 % a to už je něco, co tu čínskou ekonomiku rozhodí a další vlastně ty kolizní dráhy se týkají právě vztahu ke klimatu, takže se očekává, že prezidentství pana Trumpa bude prezidentství poměrně bouřlivé.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, teď jsme se dotkli nějaké vize do budoucna do roku 2017, tak tento rok opravdu se vyznačuje tím, že se odehrají velmi důležité události, několikero velmi klíčových voleb, tak váš pohled na rok 2017?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Ano, heleďte se koncem roku a vždycky začátkem roku se objevuje takový jako, nechci říkat předpovědi, ale co nám přinese rok 2017. Tak já jsem to pročetl a jaké jsou shodné rysy. Shodné rysy jsou v tom, že říkají - rok 2017 bude neklidnější než byl rok 2016, a to jednak kvůli volbám a jednak kvůli panu Trumpovi, jehož chování neumíme předpovědět. Tam jsem ještě zapomněl na jednu ekonomickou věc u něj, která může být důležitá pro Českou republiku, a to je takový to jeho stahování peněz do Ameriky, může zvýšit úrokové míry, což znamená, že lidi, kteří si teďka zařizujou hypotéky, tak by se měli snažit, aby ty hypotéky byly fixovány dlouhou dobu na ten nízký úrok, protože může dojít doopravdy ke změně, ke zdražení hypoték v měřítku několika let tedy. Takže, co z toho vyplývá, já, když se podívám na média, tak média hodně žijí z neštěstí, protože, když je někde nějaká tragédie, tak to vždycky přitáhne ty posluchače nebo diváka, to znamená, média třeba donekonečna opakovala záběry 50krát, 60krát že jo z teroristických útoků v Berlíně a jinde. Tím se vlastně zesiluje ta negativní zpráva. To znamená, očekávám-li, že v tomto roce bude víc negativních nebo neklidných zpráv kvůli Trumpovi, volbám ve Francii, v Německu a já nevím, kde všude, tak média nadále prostě vytvoří další atmosféru řekl bych jako neklidu. A takže to veškerý mí odhadování tý budoucnosti, teďka se netýká toho, co se stane, ale toho, co s tím můžeme dělat. A to, co s tím můžeme dělat, je doopravdy vytváření nějaké strategie odolnosti, jo, to znamená, radši si tu televizi vypnout.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nehrozí potom ale, že člověk opravdu nebude informován?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
A je otázka, jestli jsou to doopravdy informace, nebo jestli je to jako výběr informací nebo jaký je ladění těch informací. Víte, teďka konkrétně teroristický útok jako v Berlíně v pořádku, když první den je to hlavní zpravodajství, ale pak si myslím, že už by to mělo být druhý den na páté stránce, protože to, co vlastně chce Islámský stát nebo teroristi, jsou upozornit na sebe, takže v tom okamžiku, kdy vy to opakujete, tak se de facto česká nebo rakouská, to je jedno, nebo německá média stávají prodlouženou rukou Islámského státu z mýho pohledu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili velmi úsporně informovat o teroristických útocích. Dobrá, takže vy byste jako tu obranu proti nějakému neklidu, aby nezachvátil i nás, dal tedy sledovat televizi jen velmi zřídka.

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Sledovat média jenom jako velmi opatrně to prostě dávkovat. Další věc, když se podíváme, jaké jsou ty základy té osobní jako odolnosti, tak první věc je návrat do přirozeného času, jo, to je třeba čas chůze nebo čas dýchání, čas, když připravujete večeři, tak ji prostě nemůžete připravovat zrychleným způsobem nebo tak, ale prostě určitým jenom, takže je to takovej, jak to mám nazvat, prostě jako normální život. Je to, jsou to procházky do přírody. My teďka děláme takovou monografii o Tetíně, sv. Ludmile, že jo, a já si uvědomuju právě na příklad té sv. Ludmily, která de facto vládla v českém království déle jak 20 let, což znamená, že byla jedna z nejúspěšnějších panovnic, ona byla tak jako regentka, byla v pozadí v Evropě 10. století, že to je vlastně příklad jako velký jako politický stability, teda takhle bych to řekl, jo? A že já jsem se pak na tom Tetíně, kterej je jako velmi krásnej a stojí za viděnou, vlastně přestal divit tomu, že se tam tak chodilo v devatenáctém století a možná se tam začne chodit znovu teďka, že tam už je to budování tý národní rezilience, tý národní odolnosti a osobní skrze toho, že jste sebevědomej. Teďka jsem se bavil s politologama a oni říkali - ano, když se díváme na českou politiku zblízka, tak to je svinstvo asi jako bychom se dívali na politiku italskou nebo francouzskou, říká, no, ale podívej se, který stát evropský dneska má dobré vztahy s USA, s Ruskem a s Čínou jako najednou, jako prakticky žádnej. Takže já mám takovej pocit, já to nechci moc jako zdůrazňovat, ono se to navíc jako nenosí, že máme bejt jako na co sebevědomí. Jako v tom roce 1870 nebo kdy jo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy právě jste ale mluvil o té osobní odolnosti, tedy k tomu jaksi, aby člověk zklidnil ten rytmus životní, dá se to vůbec, mluvíme o desátém století, sv. Ludmila, ale teď prostě ve století jednadvacátém, kdy na nás útočí ty informace každou vteřinu, nejen tedy z médií, ale ze sociálních sítí, z internetu, jak v tomto vlastně postupovat, protože asi bych řekla, že ta situace pro dnešního člověka je skutečně z hlediska možnosti zklidnění o dost složitější.

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Všechna ta média se dají snadno vypnout a můžete vyrazit na Tetín nebo někam do lesa. Je to jako prostě jednoduchý, pozorovat vodu. Já každé ráno pozoruju našeho kocoura, on skočí do vany a čeká, až mu pustím vodu a jednak teda má, rád pije čerstvou vodu teda, to je jako vidíte, co tomu zvířeti prospívá a jednak fascinovaně sedí a proměňuje, jak se proměňuje ten pramínek vody, je to velmi jako uklidňující, jako, kdyby si pustil jakákoliv jiná média, tak nezažiju takový pocit zklidnění, jako když pozoruji po ránu našeho kocoura.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já doufám, že naši posluchači, posluchači Dvojky nás v tento okamžik nevypnou a nebudou se dívat na nějakého svého domácího mazlíčka, naopak, že nás budou poslouchat i nadále. Ještě byste, pane Cílku, něco doplnil, co se týká osobní odolnosti lidí v roce 2017?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Osobní odolnost je, začíná to být terminus technikus, někdy se používá slovo rezilience a osobní odolnost, když se psychologicky bere, co to znamená, tak je to soubor vlastností, je to taková jako zvědavost, je to přátelství a pro osobní odolnost je nesmírně důležité mít kolem sebe někoho, kdo vás podporuje, kdo vám věří, ať už je to prostě rodina nebo přátele, to znamená, tady je ten důraz doopravdy jako hodně silný na ty lidi kolem vás a podobně z hlediska státu je ten důraz třeba, já nevím, na Sasko, jo, na státy, které nás obklopují, je dobré mít přátele, protože nám to pomáhá psychologicky.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili pěstovat dobré vztahy?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Pěstovat dobré vztahy, ano.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
My se posuneme k dalšímu tématu, které jsem avizovala v úvodu, tím je Severokrymský kanál. O tom se hodně mluvilo, pane Cílku, po anexi Krymu, tak, jaká je situace okolo Severokrymského kanálu teď?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Vy jste se také divila, že teďka vlastně se ptám na ten Severokrymský kanál, nebo proč o tom jako vlastně chci mluvit? Je to proto, že já právě z hlediska té osobní sebeobrany zavádím ten způsob, že sleduji, co se děje ve světě prostřednictvím australské televize a anglického vysílání Al Džazíry, to znamená, snažím se tu Evropu vidět z různých pohledů a z dálky a zároveň ta Al Džazíra je skvělá na dění na blízkém východě, protože aspoň mám jako pocit, že vím, co se děje v té části světa, která je doopravdy velká a rozhodující. Takže na Al Džazíře teďka se objevilo teďka poměrně velké zpravodajství o Severokrymském kanále, takže jsem si to znova prostě osvěžil. Oč se jedná? Je to kanál, který vychází z Dněpru, je dlouhý nějakých 400 kilometrů a vznikl v padesátých letech za Stalina a průměrnej průtok tímhle tím kanálem byl nějakých 90 kubíků za sekundu, což je zhruba střední Vltava, to znamená, je to doopravdy jako velkej, velkej zdroj vody. V okamžiku, kdy došlo k ruské anexi Krymu, tak Ukrajinci vlastně zasypali přívod vody do kanálu a kanál vyschnul. Zpočátku měl nějakých 7 kubíků na nějakých, to je Úhlava nebo něco takovýho a posléze na nic. To způsobilo to, že závlahové hospodaření na Krymu se prakticky zhroutilo, je na nějakých 5 % maximálně původního množství. Ještě na starých snímcích z Google Earth ze satelitu vidíte ty kruhy, jak tam byly vlastně, jak se všude zavlažovalo. Ukázalo se, že vlastně s tímhle tím množstvím vody není možné rozšiřovat turistickou základnu. Na Krym, to je taková, že jo, to je vždycky tradiční riviéra ruská, jezdívalo okolo, já nevím, 6 milionů lidí ročně. Prezident Putin po anexi sliboval až 14 milionů ročně, ale teďka to vypadá tak, že není dost vody ani zhruba pro milion obyvatel Krymu. Pokud chceme mluvit o válce o vodu, tak ta prostě probíhá jako za náma. A ta válka o tu vodu tím, jak se ta voda musí dovážet, tím, jak lidi, jak se jim hroutí zemědělství, jak zoufale prohlubujou studnu, jak Rusové nemají na to, aby postavili desalinizační zařízení, tak to trvá nějakou dobu, jednak ta desalinizační jednotka stojí okolo 10 miliard korun, což je na tu rukou ekonomiku, tedy ekonomiku, která se uvádí, že je tak zhruba velká jako italská, poměrně velký množství peněz.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili tady se vlastně voda stala velmi významnou zbraní v té rusko-ukrajinské krizi?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Ano a stala se zbraní natolik významnou, že dokonce se uvažovalo o tom, že jeden z útoků ruské armády povede k anexi té části Ukrajiny, která právě, když se právě z toho Dněpru odpojuje, odpojuje tenhle ten Severokrymský kanál, jo, protože Rusové uvažovali o tom, že by teda jednak vyvrtali další studny, ale Krym nemá velké zásobníky podzemních vod, anebo že by přivedli vodu z východu, ale zhruba těch 100 kubíků vody navíc přečerpávané, to je prostě mimo, mimo bilanci vodní, kterou jsou schopni vlastně dát. Ano, dlouhodobé utrpení lidí začíná tím, že žijí vlastně v suché zemi.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono, jak jsem si přečetla, tak také právě východ Ukrajiny vysychá, tak, jakou tam vy vidíte perspektivu?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Perspektiva je vázaná na Dněpr, to je jedna z těch největších a nejvodnatějších evropských řek, která podle zpráv ekologických organizací je šíleně zničená vlastně, jo, to znamená, já, kdybych chtěl vidět naději pro tuhle tu část světa, tak já ji možná ani tak nevidím v politických jednáních nebo v dalším kole nějakých konfliktů, ale v plánu, kterej by byl minimálně dvacetiletej na ozdravění Dněpru a ten Dněpr je natolik velkej, že z něj doopravdy můžete čerpat a zavlažovat vodu pro miliony lidí. Pokud na poměrně malé řece, která má menší průtok než Dunaj, což je Nil, jo, tam nyní je vázáno nějakých třeba 200 a pravděpodobně víc milionů zemědělců, tak podobně i Dněpr může při dobrém hospodářství uživit třeba 200 milionů lidí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili se to dá nějak technicky řešit, ale je to jaksi velmi dlouhodobé?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Ano, je to dlouhodobé, stojí to peníze, potřebujete investovat a musíte mít hlavně stabilní politické prostředí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a za současné situace na východní Ukrajině to je asi nereálné?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
To je věc, která se nedostává v Persii, na Blízkém východě, na východní Ukrajině a leckde jinde.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě se dotkneme jednoho velmi problematického vodního díla, a to je tedy přehrada v severoiráckém Mosulu, která je ve velmi, řekněme, katastrofálním stavu. Jak to s ní vypadá aktuálně? Je to, pokud vím, čtvrtá největší přehrada ve středním východě a jaká je ta aktuální situace?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Víte, já bych řekl, že proč my se bavíme vlastně o vodě a o těhle těch věcech, je proto, abysme se jí naučili vážit u nás doma v České republice, proto používám tyhle ty příklady, kdy vlastně celé komunity jsou ohrožené nedostatkem vody nebo nějakým problémem. Mosulská přehrada byla postavena někdy v osmdesátých letech, jmenovala se to Saddámova přehrada. Je to obrovské vodní dílo. Hráz je dlouhá nějakých 3,5 kilometrů, je vysoká 110 metrů, v přehradě je obsah, je to z Tigridu, nějakých 11 kilometrů krychlových vody, je to doopravdy něco jako obrovskýho a pochopitelně na takhle velké přehradě závisí opět miliony lidí. Islámský stát si uvědomil, jak je důležité, jak důležitou zbraní se doopravdy na tom Blízkém východě stala voda, tak se systematicky snažil obsadit, že jo, většinu přehrad, došlo k tomu na některých přehradách, že odpouštěli víc vody, aby zemědělci měli víc vody a víc úrody, tím jako došlo k narušení režimu, takže některé přehrady jsou polosuché, jo, to jsou věci kolem toho, ale v Mosulu se jedná o jinou záležitost. Ona je to přehrada, která leží na nějakých 20 metrech měkkých sedimentů a ty sedimenty jsou tvořené sádrovcem anhydritem a vápencem a on ten sádrovec se jim začíná rozpouštět. Tím víc, jo, že vlastně ta přehrada, jak je vysoká, tak ta voda je pod větším tlakem. A pod vodou a v okolí té přehrady vznikají závrty, závrty, to je to, co známe z krasu, to jsou takové ty propadliny, které mají průměr až okolo 20 metrů a zdá se, že část, nezdá se, část základu přehrady se hroutí. To znamená, už někdy v roce 2004 američtí inženýři vojenští označili mosulskou přehradu ze nejvíc nebezpečnou přehradu na světě. Jo, a tam se hodně spekulovalo o věci, která asi není úplně pravdivá, kdyby se přehrada přetrhla, protrhla, což je doopravdy jako nepravděpodobné, tak vzniká záplavová vlna o výšce 55 metrů, která posléze vyzní po 20 kilometrech na 45 metrů, jo, takhle se snižuje, takže by to doopravdy zaplavilo a smetlo jako prakticky všechna větší teda i menší města, která leží podél Tigridu a pochopitelně podél těch řek leží nejvíc lidí teda a ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale jak říkáte, to protržení je nepravděpodobné. Aktuálně, pokud vím, tam funguje italská firma, která celou tu přehrada má sanovat. Podaří se to? Dá se skutečně ten stav napravit a zajistit?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Heleďte se, situace bývá taková, že vlastně v tom sádrovci jsou pukliny, které jsou rozšiřovány vodou a tím, jak se rozšiřují, tak dochází k takovému drobení a postupnému /nesrozumitelné/, to znamená, já si nemyslím, že ta přehrada by se mohla propadnout do nějaké jedné velké dutiny, ale začne se nestabilně nebo může se začít nestabilně hroutit, a to právě v té mocnosti minimálně těch 20 metrů, což je poměrně hodně na tu velkou vzdálenost těch 3,5 kilometrů, takže Italové tam pracují, mají tam údajně 500 vojáků na osobní ochranu a vlastně věc, kterou já nerozumím, je to, že přehrada postavená v roce 1980 byla postavena na takhle jako geologicky nebezpečném místě, ale pravděpodobně se tady uplatňuje ten jev, že když vám země vysychá a přibejvá lidí, tak tu vodu někde musíte brát, tak se ji snažíte brát, kde to jde. Saddámův režim už si byl vědom toho, že ta přehrada má nejisté základy, tak se snažil vytvořit další přehradu, suchý poldr obrovský, který by zachytil případnou prostě vlnu z protržení Mosulu a tahle ta přehrada nebyla nikdy dokončena.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, jaké možné scénáře toho, co bude s mosulskou přehradou, existují?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Podle mýho názoru to bude něco jako D8, to znamená neustále chronické potíže, které vyplynuly prostě z nerespektování geologických zákonitostí, jo, to znamená, nečekám katastrofu, nečekám žádné protržení, ale čekám to, že přehradu bude neustále nutné monitorovat, sanovat, jo, a to někde vlastně hodně drahým způsobem, takže je zase důležité, aby v té zemi bylo nějaké prostě stabilní politické a vojenské klima, aby se to prostě podařilo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili se bude ten stav nějakým způsobem konzervovat v tom lepším případě?

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
No, a víte, ono si, ono nemáte na výběr. Jo, protože v okamžiku, kdy tuto přehradu odstavíte nebo vypustíte, tak se doopravdy na suchu octne dalších několik milionů nebo mnoho milionů Iráčanů a ti udělají to, co se dělá vždycky, odejdou do měst, ve městech nenajdou práci, města sama budou trpět nedostatkem vody a budou prostě politicky destabilizována, rozdělí se na ty čtvrtě ovládané, že jo, těmi nějakými kmenovými vůdci nebo něčím takovým, to znamená, já o tom znova vlastně musím říct, vyprávím proto, abychom naše v Čechách, prostě v České republice opatření, které se týkají vody, dělali včas a promyšleně, jako že si myslím, že většinou je teda děláme teda, musím říct, protože v okamžiku, kdy ty problémy vyvstanou, tak už jsou v podstatě neřešitelné.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Apeluje geolog Václav Cílek, který byl hostem dnešního Jak to vidí. Děkuji vám. Na shledanou.

Václav CÍLEK, geolog, filozof
--------------------
Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se pro tuto chvíli loučí Karolína Koubová. Zítra opět se Zitou Senkovou, která si pozvala novinářku, hispanistku Markétu Pilátovou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.