Přepis: Jak to vidí Václav Bělohradský – 28. srpna 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková, hostem v Jak to vidí je filozof a sociolog Václav Bělohradský, rada opět vidím, dobrý den.

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Vítejte. Zamyslíme se například nad ideály i ideologií Evropy či mutacemi doby, přeji vám inspirativní poslech. Vlády zemí nejenom Evropské unie zaměstnává nekončící nákaza novým typem koronaviru, opatření, jak zmírnit dopady na ekonomiku, před měsícem se lídři sedmadvacítky na 90 hodinovém jednacím maratonu dohodli na plánu obnovy po koronavirové pandemii, teď začíná jednání s Evropským parlamentem o miliardách eur, co ta dohoda, pane profesore Bělohradský, ukázala o Evropě, spor probíhal zejména mezi severem a jihem kontinentu, podle některých interpretací to byl historický mezník, kalení to považují za krok nebezpečným směrem.

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Tak dluh je vždycky nebezpečí, zadlužení je vždycky nebezpečné, protože je to druh drogy. Na dluh si rychle zvyknete a pak je velmi snad, velmi obtížné se od, od té umělé euforie, kterou dluh ve společnosti vyvolává, osvobodit, to je samozřejmě pravda, co se týče ovšem Evropské unie, tak ta dimenze sever jih specificky tuším, že to byla i Ilona Švihlíková, která nazvala to opatření, opatření na záchranu Itálie, už se dá zachránit eurozónu. Tak ten spor se vede o to, jestli může Itálie přijmout ten, jak se to nazývá mez, to znamená to, tu půjčku, která ovšem zbavuje ty, tu zemi současně svrchovanosti, je to v podstatě řecká cesta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Vlastně ručit za dluh bude celá Evropská unie společně se svým sedmiletým rozpočtem?

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Ale ne, ale ne v případě, že by Itálie přijala to mez, to znamená ten mechanismus ekonomické stabilizace.

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
V takovém případě by vlastně musela přijmout tu kontrolu trojky, tak jako v Řecku a vlastně vzdala by si své svrchovanosti, o to se vede v Itálii obrovský spor, a to mez významná část vlády pětihvězdičkové hnutí a demokraté, tedy ta přetvořená komunistická, ta to chce přijmout, ta to pětihvězdičkové hnutí to odmítá v rámci nějaké neochoty vzdát se svrchovanosti, toho zbytku nebo v tom smyslu, kterou to slovo může mít a ten spor je velmi, velmi složitý a myslím, že se na tom rozpadne vláda, protože ten, ten /nesrozumitelné/ tu mez, na ten mechanismus stabilizace přijmout asi nemůže v té současné situaci, to by bylo tak obrovský zásah vlastně do, do italské svrchovanosti, že by to vyvolalo rozkol v té vládě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Myslíte tedy, že se rýsují v Itálii, když jsme se k nim nedostali možná další volby nebo co by znamenal rozkol?.

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Tak v Itálii volby jsou málo významné, že ano, protože volby generují vždy tu samou nestabilitu, kvůli které ty volby vznikly, takže to je takový začarovaný kruh. Skrývá se zatím hlubší otázka, co, co je ta ten, ten, ten, ten /nesrozumitelné/, jak se říká ta zlomová linie uvnitř Evropské unie, on to už není sever, jih.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jaká je, pane Bělohradský, politická váha nebo síla Evropské unie, na tom řekněme velkém kolbišti, kde jsou Spojené státy, Čína, Rusko?

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Tak Spojené státy jsou dnes největší nepřítel Evropské unie otevřeně, dokonce se cituje věta, kterou já neumím doložit, ale prý řekl Trump, že Evropská unie je horší než Čína.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A co ho vede k takové rétorice?

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Musíme, tak půl roku jsem tady nebyl nebo víc možná, za těch půl roku se stalo mnoho událostí, ale to co opravdu je důležité, nejsou ty události a jejich rámování, tak když jsme spolu mluvili poprvé, hořela Paříž, jestli se nemýlím, byly, ten oblouk zapálili Žluté vesty, vzpomínáte, vy jste toho věděla víc než já o tom, protože jste sledovala zblízka ty události. Dneska se protestuje jinak, ve Spojených státech hoří zase polovina měst ve Spojených státech a problém je, /nesrozumitelné/ se v Bělorusku, vždyť je to podobné a teď otázka je, jak zarámovat ty události. Je to permanentní deficit demokracie ve Spojených státech, tak Spojené státy nemají, to není demokracie, to je polyarchie, jak říká /nesrozumitelné/ a jiní velcí politici, určitá pluralita oligarchií, který vládnou ve Spojených státech a nějakým způsobem ty oligarchie musí bojovat o souhlas, o souhlas, o souhlas voličů, takže je to jakási forma vlády, ale demokracie ne, v tom dokonce už zakladatel Spojených států Hamilton a tak dál, viděl v demokracii určitě v bezpečí, dokonce myslím, že to byl Hamilton, kdo navrhoval doživotní jmenování určitých funkcí, aby do toho lid nezasahoval, aby byla rovnováha, tak zarámujeme to takhle anebo to zarámujeme jako rasismus, který se nepodařilo nikdy ve Spojených státech překonat anebo to zarámujeme jako rostoucí nerovnost ve Spojených státech, kterou tolik i velkých politiků, včetně Obamy do jisté míry vyhlásil za největší problém Spojených států.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Záleží, jak se na to díváme nebo jak tomu rozumíme?

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Vy, když to formulujete takhle, tak to zní tak hezky, ale to rámování není ve zkušenosti, jak se na to díváme. Vždycky je nějaký pán našeho pohledu, náš pohled není svobodný, vždycky je tam nějaký pán, který tomu vládne a někdy jsme úplně rabové cizích, cizích pohledů a někdy přece jen se dokážeme osvobodit a teď si vede obrovský boj o to, kdo je pánem našeho pohledu na svět vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A to je?

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
No to ne, kdyby, kdyby to se nedá jednoznačně označit, protože také jsme tu přece už mluvili o tom rozpadu veřejného prostoru, veřejný prostor, který mohli bychom napsat dějiny veřejného prostoru Evropy, v Evropě například, dějiny amerického veřejného prostoru a dovedeme si představit, jak by to asi vypadalo, taková přednáška o tom, tak veřejně, veřejný prostor zmizel, rozpadl se a proměnil se v rychlou média sféru, ten veřejný prostor byl pomalý, ne tak byly tu nějaké velké tradice, byly tu náboženství, nějaká, nějaký školy, vzdělávací instituce, byly tu významné noviny, velká díla literární, to jsme se učili ve škole, veřejný prostor měl svý kořeny, svojí hloubku, kdežto dneska média sehrají divoká, názorové většiny, o kterých jsme demo, o které jsme demokracii opírali, nahradily náladové většiny, ty náladové většiny změnily, změnily vlastně pohled na události, na vlády, jestli, jestli nelze asi označit nějakého pána našeho pohledu na svět, ale nálady jistě hrají velkou roli, já to cítím sám na sobě, jsem zvyklý jako celoživotní profesor nebo jak bych to řekl učitel, vzdorovat náladám, vím o nich, ale dnes tomu taky podléhám, ta, ten, ta média sféra vyvolává ty nálady taky, tak, tak hrozně, hrozně jak bych to řekl, vyvolává nálady tak vtíravě, že já jim nemůžu odolat často, že cítím, že jsem, že mě ovládá nějaká nálada.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A kdo pane Bělohradský, tedy určuje jaksi ta témata, je to mediální sféra nebo mediální sféra pouze reaguje na to, co se děje, prostě o tom informuje, dotazuje se a tím v podstatě se ty informace dostávají k veřejnosti.

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Ta otázka, kterou kladete, tomu se říká, kdo je pánem ty agendy, kdo stanovuje ty témata, tak jestli ta situace by nás sváděla k tomu, abychom řekli, že znakem ty média sféry je, že nikdo není pánem těch nálad, že vznikají a zanikají, hořejí města, pak zase pak zase něco jinýho, protestuje se jednou proti ceně benzínu, podruhé proti rasismu, shazují se sochy, zase se jiné stavějí a ty nálady a ve skutečnosti bych řekl, že existuje jedna, jedna velká síla nebo jedna velká, rámuje to, je to pokus zarámovat něco. No, vy asi vzpomínáte na velkou debatu v šedesátých letech o vedoucí roli komunistické strany. A ti co chtěli reformy, jako byl Karel Kosík nebo jiní, tak ty tvrdili, vedoucí role strany je něco úplně jiného než mocenské postavení, takže strana se musí vzdát mocenského postavení, své emoce, policejní, abych tak řekl a snaží se získat vedoucí roli ve společnosti, to byla známá formulace. Ponechme si ty kategorie, aplikujme je dneska na Spojené státy, Spojené státy vyhlásily jakousi doktrinu, že jsou vedoucí rolí, že mají vedoucí roli v globální společnost. Ve skutečnosti ale oni se snaží tu vedoucí roli prosadit mocí, uvalují cla, vylučují, sankční režimy nastolují a tak dále a díky tomu oni ztrácí tu vedoucí roli, což je něco úplně než mocenské postavení, kterou musíme přiznat přece měli /nesrozumitelné/, do velké míry jsou dějiny moderní kultury spjaté s dějinami a toto je velká událost, že se všecko nebo to přerámování všeho v boji o.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Co je podstatou podle vás tedy?

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
No, když vyhlásíte Amerika First, tak buď je to konstatování, že jsme skutečně první, anebo je to určitá politická strategie, strategie, ale to znamená, že všecko přerámuji jako studenou válku a tady Spojené státy tu Evropu rozbíjejí, protože Evropa odmítla /nesrozumitelné/, ona vlastně, vy jste řekla na začátku ideologie Evropské unie, nesporně Evropská unie chtěla být třetím pólem, ona chtěla, ona byla proti té, tomu bipolárním světu, Milan Kundera to formuloval přece slavně, že jo odejít z toho paneláku těch bipolární vidění, ty pohledy na svět jsou ochuzené, protože slouží těm dvoum pólům a Evropa naopak to je ta tradice hloubky, tradice ironie, kritiky, je to, to byla velká idea, která nás všechny oslovila, mluvím o mé generaci. No a teď se to znovu rámuje studená válka, že jo Spojené státy vedou obchodní válku nejenom s Čínou, ale i s Německem například, co to je tady ty cla, uvalený nebo sankce uvalený na firmy, který spolupracují /nesrozumitelné/ a tak dále, to toto rámuje události nově, no a láme to Evropu v tom smyslu, že post komu, významná znamená část postkomunistických států, ne všechny, ale významná část toto sdílí a chce taky přerámovat svět zase znovu do studené války /souzvuk zvuků/ a Evropa má problém a totéž, ale to je větší problém než sever, jih jo, tohle to lámání Evropy, protože my věčné nebezpečí Ruska a tak a my jsme na straně toho přerámování všeho v termínech studené války a základy nabít a ta druhá část Evropy, která chce udržet tu, tu, tu já bych, nemůžu říct neutralitu, protože to není správný výraz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Nebo ty idee té Evropě?

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Ta idea, ano idea to je toho odstupu od toho souboje těch dvou velmocí, jak tomu říkal Antonín Liehm, provincialismu velkých států jo, provincialismu těch velmocí, který vidí jen samy sebe, mají mesiášský komplexy a my Evropané naopak máme smysl pro dějinost, pro historičnost a tak dále, tak toto je dneska ve hře bych řekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Na vlnách Dvojky posloucháte názory filozofa a sociologa Václava Bělohradského, když se podíváme na to, co se děje v Bělorusku, představuje, pane profesore, ta vyhrocená situace podle mnohých i příležitost vlastně pro Evropskou unii, která sice zdůrazňuje, že tu situaci si musejí Bělorusové vyřešit sami, nicméně Evropská unie s velkým zájmem sleduje to, co se děje, i vztahy Běloruska, Ruska, jak vy to vidíte, poukazuje se také na to, že, co se týče uvalení sankcí na určité představitele běloruského režimu, které nesou zodpovědnost, jak za volby, taky i za na ty násilné protesty, že se na těch sankcích sedmadvacítka dohodla, shodla a velmi rychle shodla.

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Je to zvláštní ne, protože na Spojené státy jsme žádný sankce neuvalili, ačkoliv jsme viděli, jak střílí policista do zad jakéhosi demonstranta, ty demonstrace jsou možná určitě násilnější, než v Bělorusku větší demonstrace. Ještě jejich motivem je rasismus, což je tedy v zásadním rozporu s evropským přesvědčením o tom, že demokracie je systém rovnosti, takže jaksi, řekněme, že protesty probíhají všude, obrovské protesty tedy teď ve Spojených státech předtím byly v Paříži, před tím byly ve Francii, brzy budou velké protesty, otázka je, co je to protest v dnešní společnosti, vypadá to často, jako kdyby demokracie byla jen tam, kde jsou protesty. No, a když ty protesty začne někdo potlačovat, tak už vlastně to demokracie není, ten status, co je to protest dneska, nejsou to taky nálady do velké míry, není třeba ve Spojených státech ty hořící města, není to vlastně výraz určité nálady, je to opravdu stav té společnosti, dřív jsme byli přeci si jisti tím, že máme prostředky k tomu, abychom pochopili, co se děje, abychom tomu porozuměli, máme tu spisovatele, máme tu odborníky, máme tu univerzity, máme tu velké novináře a tak, a to dneska chybí, protože jako porozumět protestům v Bělorusku, tak to je strašně jednoduchý, může za to Lukašenko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Chybí podle vás někdo, kdo by to vysvětloval ty události nebo z čeho tedy pramení ta náladovost?

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Lidí, který to vysvětlují, je moc, bych řekl spíš, ale to, co se v té média sféře zhroutilo, je ta, je ta hierarchie hlasů, ono to zní ošklivě, ale určitá hierarchie hlasů přece jen v tom veřejném prostoru existovala, ne jenom, že poslouchala jste svého učitele, když jste seděla ve škole v třetí lavici, ale i jste věděla, že Times jsou jiný noviny než Fox News nebo něco takového, že si, byla určitá hierarchie v Itálii to bylo naprosto evidentní, kde jsem teda prožil větší část života, že jsme měli noviny /nesrozumitelné/ nebo Republika, a pak byly ty noviny, který nadávaly, používaly úplně jiný tón a toto se zhroutil, takže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A proč se to zhroutilo?

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Protože ta média jsou příliš rychlá, ta není /souzvuk zvuků/, ano samozřejmě, mluvili jsme o tom jednou tady, když jsem připomínal Umberto Eco, jak před smrtí tento slavný velký semiotik, jak analyzoval vlastně to, nedostatek filtrů a říkal, když je to, když komunikace neodfiltrovaná, tak je vlastně represivní jo, že jestliže se na mě valí ze všech stran info, info, info, já neumím rozlišit mezi informací relevantní a nerelevantní, tak je vlastně druh útlaku a to se děje dneska, k Bělorusku samozřejmě nejsem schopen, ale je jisté, že budou muset vyřešit systém, v kterém tam Lukašenko, ale nemyslím, že to je nějaký velký zásadní problém, že ta vláda toho Lukašenka na mě, který tomu absolutně nerozumím, dělala dojem takového zvláštního diletantství, až jakéhosi furiantství, až tak jako nepříliš relevantní pro dějiny současného světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Svět není neměnné stále uspořádání, nýbrž jedno nesmírně dějství, v němž světový duch hledá cestu sám k sobě, v lidstvu se uskutečňuje svoboda a rozum vesmíru tím, že roste lidské uvědomění a schopnost přetvářet svět /souzvuk zvuků/, no ano, slaví nebo slaví, narodil se před 250 lety, německý filozof, platí ta myšlenka svobody dodnes, pane profesore?

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Hlavně neplatí ta myšlenka světového ducha. On jemu se světový duch na koni, on před bytovou bitvou u Jeny, kterou Napoleon vyhrál, viděl Hegel z okna, jak jede, jede Napoleon na koni a napsal svému příteli dopis o tom, že je to úžasný /nesrozumitelné/, je to obrovský, jak vidět toho to člověka, ve skutečnosti ten výraz světový duch na koni to je podle obrazu Davida, který se jmenuje Napoleon překračuje Alpy na koni, a toho se tak nějak spojil, takže světový duch na koni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Co by asi řekl Hegel té situaci?

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Já bych tomu dneska řekl světový duch spadl z koně. Světový duch na koni, Napoleon ten spadl z koně a ta globální společnost to není společnost světového ducha, to je společnost takového partyzánského úsilí, rozlámat ty starý celky, který světový, světový duchové zastupovali, aniž by se moc snažili, ono se to rozpadá samo o sobě života, že jo ta, dneska definovat realitu je velmi obtížné, těch, těch praktik, které definují realitu, je příliš mnoho, část lidstva si myslí, že globální klimatické změny neexistují, druhá třeba, že existují a tak je to se vším, jeden říká ten člověk už je mrtvý a druhý říká ne, musíme ho udržet na přístrojích. Ještě je pořád živý, vede spor o život, o smrt, o živé tělo, mrtvé tělo o všechno. Takže, řekl bych světový duch spadl z koně a je na stole jakýsi globální duh a co je to ten duch globální, to my tak úplně nevíme, já se bojím ale jestli ten duch nebo bojím, já si myslím, že ten duch globální, seděl jsem v kavárně San Marco v Terstu, který popsal Claudio /nesrozumitelné/ jako jeden z mikrosvětů, že to je z těch obrovských mikrosvětů a tam seděla Číňanka a účastnila se, možná to byla nějaká Asiatka a měla vždy počítat, účastnila se nějaké debaty o klima, o nějaké globální ekonomice v Drážďanech jo, seděla tam u toho, tak tohle možná je globální duch, je to něco jiného než ten světový duch, který inkarnuje, zastupuje nějakou jednotu, ty jednoty se rychle rozpadají, ale pozor, ti lidé nejsou sirotci po těch jednotkách velikej, oni to mají za zády ty různý lid, třída, proletariát, národ, to už mají za zády a nejsou, abych tak řekl opuštění, oni umí jednat a spojovat se v jiné celky a tak a toto je dneska v krizi do jisté míry, ale ten světový duch už na toho koně zpátky nevyleze?

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Co to znamená nebo co to přinese?

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Musíme se naučit žít ve skutečné pluralitě, až doposavad ta pluralita byla jen tak, abych řekl, psali o ní v novinách, ale teď jí musíme skutečně žít, pluralita.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Nějaká mlha, vy jste v jedné eseji to popsal, že se pohybujeme v jakési mlze nebo i posuzujeme možná nebo ti, kterým jsme kdysi stavěli?

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Já bych si nechtěl přivlastnit cizí peří, to je slavná Kunderova věta, že, my, my soudíme druhé lidi, kteří jednali v mlhách, ale i my soudíme v mlhách a ta naše mlha ta se objeví později, vidíte to v tom, jak se škrtá československé století, abych tak řekl, socha Marie Terezie, která řekla, že česká koruna je šaškovská čepice a my jí stavíme pomník Radecký, který potlačil povstání italského národa za, za, za, abych tak řekl osvobození od rakouské nadvlády, s nímž jsme kdysi sympatizovali a teď stavíme, vrátíme Radeckého pomník, jakoby výsměch těm, tady vidíte, jak je všechno rozkolísané, ty staré jednoty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A kdo si tedy podle vašeho názoru jaksi zaslouží, abychom mu stavěli pomníky, protože každá osobnost, každý člověk je komplexní a má dobré i stinné stránky.

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Myslím si to, že to tak skutečně je a stavěl bych, pokud teda, já pomníky nejsem zrovna nadšený z tady toho pomníku, ale když už tak poučit, tam, kde jsme se o něčem poučili zásadně, zdrojem nějakého zásadního poučení, zkušenosti, například Churchillův pomník bych nechal stát, protože z něj jsme se poučili, že jsou situace, v nich je třeba obětoval hodně za něco důležitějšího, třeba obětovat impérium za záchranu nějakýho, nějaké demokracie, i když kterou on opravdu neměl rád, ale přesto to udělal, tak je to poučení a takový zvláštní rys české kultury je, že všechny problémy, všechny otázky na sebe vezmou formu takovou, že se z ní nemůžeme poučit, takovou agresivní, tak například Ferdinand Peroutka, který se /nesrozumitelné/, jestli Hitler byl gentleman, vzpomínáte si na tu hádku, ale ta věta, i když nikdy neexistuje, článek takovej nevyšel, tak ta věta v sobě má učit zakódované určitou tragédii Ferdinanda Peroutky, který se vždycky snažil být realista. Říkal a ta věta vlastně patří do souvislosti, musíme využít těch zbytků možností, který tam nabízí říká, protože Hitler snad bude respektovat tu smlouvu a ten realismus vlastně se v našich historických podmínkách vždycky obrátil ve strašnou tragédii, totéž dělal Peroutka po válce, když se snažil říkat, komunisté jsou součástí našeho demokratického národa, proto nic nehrozí, oni budou demokraté, zachovat, zachovat tu formu té otázky, abychom se z ní mohli poučit a ne jí hned přehlušit nenávistnejma agresivníma hádkama.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Když jste hovořil, pane Bělohradský, o té mlze nebo Milan Kundera, co zlepší, rozostří ta naše vidění nebo zostří, abychom skutečně viděli ty věci v kontextu?

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Teď to bude znít hloupě, a tak jako dětinsky téměř, až nebo jak se říká, tak pravdoláskařsky stejně, že je třeba osvobodit velké otázky, které přece jen v tom, v té média sféře vykukují ještě pořád v tom zmatku náladové, osvobodit je od té agresivity strašně, té agresivity, například zavražděna komunisty, to je příliš agresivní forma, protože to, co se stala, ta vražda na Miladě Horákové, se mnohem víc týče naší povahy, našich, našich dějin, než když to řekne takhle, ne všichni komunisté jí zavraždili, že jo, zavraždila jí její část a ta tragédie, ta vražda je tragédií i pro část našich komunistů a tak dále, prostě zbavit, nesnažit se to formulovat do té agresivní formy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Přikládáte mimochodem mediální sféře mimořádnou roli, řekla bych z vašich slov?

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Média ano, ano, rychlé média sféře, ta dokonce jakási obrovské zrychlení při popisu moderní doby už historici jako Kozelek a jiní upozorňují na tu rychlost, která vlastně je v rozporu s rozumem, vy můžete tak zrychlit vlastní vnímání pomocí nějakých opojných látek nebo ne, že vlastně už rozum nezvládne to vaše vnímání, já mám potíž ta média sféra je dneska tak hystericky rychlá, že rozum už jí nemůže zvládnout, je to jak, když injekci nebo teď si nepamatuju injekci morfinová nějaká dávka, která všecko vyletí nahoru a rozum to nezvládl, to má Freud, jsou 3 hrozby pro rozum v tom Freudově pojetí, první je velké rozptýlení, jsme strašně rozptýleni, druhý je velké opojení a třetí je náhražka, tak já si často myslím, že ta agresivita současná nahrazuje vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Co je typické pro tu společnost těch tří věcí, které jste vyjmenoval?

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Velké rozptýlení a ta, ty náhradní cíle. Uprchlíci, chudáci, to jsou ti největší nepřátele, ve skutečnosti nenávisti k uprchlíkům, nenávidíme něco jiného, to jsou ty náhradní, náhradní cíle, takže je to ta náhražka a velké rozptýlení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jsou naše cíle, naše vize tedy zamlžené?

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
V mlze alespoň obrysy, my dneska riskujeme, že i ty obrysy ztratíme, takže je to horší než mlha.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Konstatuje filozof a sociolog prof. Václav Bělohradský, děkuji za váš, za vaše názory a přeji hezký den na slyšenou.

Václav BĚLOBRADSKÝ, filozof a sociolog 
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.