Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 5. srpna 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, následující půlhodina bude patřit názorům profesora Tomáše Zimy rektora Univerzity Karlovy a biochemika, já vás vítám, dobrý den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Dobré ráno vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pod lupu si vezmeme přípravu na nový školní rok i diskriminaci v českém medicínském prostředí. Nerušený poslech. Před generační katastrofu kvůli dlouhodobému uzavření škol vinou pandemie Covidu 19, varoval generální tajemník OSN Antonio Guterres. Ještě v polovině července byly kvůli nákaze zavřeny školy asi ve 160 zemích, týkalo se to více než miliardy žáků, kromě toho už před pandemií nemělo přístup ke vzdělání více než 250 milionů dětí na celém světě. To jsou docela alarmující čísla, nehledě na koronavirus, pane profesore, jak zajistit výuku, přístup ke vzdělání?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak ta čísla jsou varující na té, tom vrcholu té epidemie, v těch jarních měsících bylo až kolem 1,5 miliardy dětí mimoškolní, školní výuku. Ten problém je samozřejmě globální, i jste zmínila, že zhruba čtvrt miliardy dětí nemá přístup k výuce a jedná se samozřejmě o o rozvojové země Afriky, Asie, části Latinské Ameriky, takže tam je nějaký problém chronický, to je stejné jako když jsme sledovali data v České republice, tak jsou samozřejmě místa, kde třeba není dostatečné pokrytí signálem, kde samozřejmě jsou sociálně slabé, slabé rodiny a tam samozřejmě nebo děti ze špatných jaksi rodinným zázemím, kteří, které nechodí do školy, i když samozřejmě tady není ta epidemie. Ta epidemie toto zhoršila, kdy řada zemí jaksi zavřela to školství a musíme samozřejmě pohled u nás je, že nahradíme tu výuku distančním formami /nesrozumitelné/ nějakými kombinovanými, ale toto určitě v řadě afrických a latinskoamerických či asijských zemích neexistuje, já jsem řadu těch zemí navštívil, pro mě je víte s podivem a uvedu příklad třeba oblastí afrických zemí toho jihu, dejme když půjdeme od Keni dolů k Jihoafrické republice, tak tam jsou země, kdy je třeba jeden laboratorní pracovník na 3-5 milionů lidí. V těchto zemích je problémem změřit krevní cukr, změřit jako řadu parametrů úplně pro nás běžných, pro selhání ledvin, samozřejmě léčba, léčba těchto lidí, léčba pacientů s cukrovkou, s nádory a podobně je to problém let, protože je to samozřejmě léčba nákladná a v těchto zemích kvůli koronaviru, který u dětí vlastně nezabíjí nebo tam ta ty úmrtí jsou, pokud jsou, jsou velmi vzácná, se zavře školství jako a ty školy samozřejmě jsou tam v různé úrovně, jestli se jedná o státní nebo soukromé, takže i to minimum, které by tam mohlo být, se vlastně odstraní v důsledku jaksi takzvaného boje proti, proti koronaviru, příliš bojovat s běžnou kategorii viru, mezi které ty koronaviry patří a je vidět, že ten Sars Cov 2, což je ten vir, který teďka tady je a se kterým bojujeme, je taková trošku prohraná válka, já si pamatuju z výuky z osmdesátých let, že se také bojovalo proti přírodě ale takové heslo, poručíme dešti, větru a nenaplnilo se to a myslím, že s tím virem se budeme muset naučit žít, jako žijeme s chřipkovým virem a nikoho to neuráží.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zpět ke školám, ty tuzemské by se měly otevřít za měsíc, ředitelé mají dostat manuály, jak se chovat, příslušné ministerstvo chce udržet ten standardní formát výuky, asi málokdo si skutečně přeje opakování toho jarního scénáře, kdy se školy zavřely, budou se i ony řídit tím takzvaným Semaforem?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak víte, ten Semafor je, bych řekl takové hezké, hezké, hezká informace, která je. Problém těch dat, které i uvádí statistici je ten, že se ukazují kumulativní data, to znamená, když vidíte kumulativní data, data tak uvedu příklad, jestli vyvodíte číslici 150, tak je to od března do současné doby a ten měsíc tam může být 0. Tento Semafor má ty data dávat, mají být aktualizována jednou týdně, původně měla být dokonce jednou za 2 týdny. Samozřejmě ten vir nezná hranice a jenom já vám teďka uvedu příklad, vy pojedete z Prahy do Českých Budějovic, po této trase minete myslím mým odhadem takové 4, 5 okresů a v každém okresu bude, bude různý Semafor, vy si v jednom okresu budete chtít zajít na záchod, na benzínové pumpě, v druhém okresu si budete chtít koupit Paralen, protože vás bolí hlava, ve třetím okresu budete něco dalšího dělat a vy se budete paralelně dívat, jestli tam svítí oranžová, bílá nebo žlutá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A mám se dívat, musím?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Já se domnívám, že člověk by měl vědět, pokud tam je nějaké doopravdy, o reálné ohnisko, ne ohnisku mediální, o ohniscích se mluví třeba ve dvou městech a týká se to čistě uzavřené komunity, která byla a také sledovat, že i ta ohniska jaksi přestanou být, protože pokud samozřejmě se lidé vyléčí, tak to končí stejně jako s chřipkou nebo s jiným infekčním onemocněním, takže by to mělo být doopravdy, kde je nějaké zvýšené riziko, tak samozřejmě tomu místu se vyvarovat, ale zachovávat ty hygienická pravidla, mýt si ruce, vyvarovat se nějakých uzavřených, uzavřených prostor, která, kde je samozřejmě velká kumulace lidí, protože to, co se vlastně vůbec neříká, tady se říká, že, kdo má koronavir, skoro musí umřít ale, tak to není, umře minimum těch lidí, ale řada lidí a to je to, to je vlastně na tomto záludné, vůbec nemá příznaky, většina lidí prodělá infekci koronavirem Sarsc Cov 2 a nemoc tedy COVID-19 bez příznaků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou vypovídající hodnotu mají tedy podle vás, pane Zimo, statistiky, které nám dávají, ať už jsou to hygienici nebo ministerstvo zdravotnictví?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Statistika je věc čísle, kdybysme se podívali na statistiku a otočili jsme to, tak je zde uvedeno, asi zemřelo asi 360, 370 lidí od počátku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
383 teď aktuálně.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
383 teď aktuální číslo, tak a teďka se na to podívejme tímto pohledem, v České republice každý den v průměru loni umřelo 300 lidí. Takže tady s prokázaným virem, nikoliv na tento vir, je to jedno, umřelo tolik lidí co umře jeden, den, jeden kalendářní den, takže to není nějaké dramatické číslo. Za druhé a divím se tomu a kladu si otázku, že ministerstvo neočistilo tyto data, o ty případy, které doopravdy to bylo třeba mozková mrtvice a u toho prokázán ten koronavir a jiné případy, protože projít 300 chorobisů za půl roku, to ať nikdo neříká, že neumí, jako to jde udělat, kdyby se chtělo ono by to zase kleslo možná k číslici 50, 70 a ty data ukazují kumulativní hodnoty, což neukazuje ten aktuální stav. Samozřejmě já bych, nechci vinit ani hygieniky, ani to zpracování dat, může se, vždycky jsme lidé, může se stát samozřejmě přepsání čísel, teď jsem zase četl, že někdo je tam uveden 2×, jsme jenom lidé, nejsme stroje, může se samozřejmě stát chyba, takže ta chybovost samozřejmě u každé statistiky nějaká chybovost je a musíme s tím počítat, to je normální a běžné, takže ty čísla vypovídají o určité situaci, která je, vidíme, že tady teďka je těch případů zachycených bych řekl přiměřené množství, kolem té stovky až asi 200 lidí denně, samozřejmě média každý den buď napíšou nejvíce nebo pak je to zase méně, protože to skočí, protože je neděle, tak je to nějaká oscilace, bych řekl v takovém rozumném gardu, je se třeba připravit, pokud se bude více testovat, tak se samozřejmě odhalí více lidí, kteří nebudou nemocní, ale budou pozitivní, protože oni o tom nevědí jo a teď je otázka a to je si třeba podívat do, do budoucna, jak teďka se samozřejmě budou zvyšovat kapacity testování a budeme se chtít takzvaně utestovat na Sars Covid 2 jaksi k smrti, jestli, protože ty kapacity lidské v tom zdravotnictví jsou definované, najednou tady nepřijde 3× více lidí, kteří budou pracovat v laboratořích, jestli také bysme třeba neměli testovat jiné, jiné choroby a podobně, já vám uvedu příklad jeden ještě. Jeden velký soukromý laboratorní řetězec v loňském roce provedl 400 vyšetření na chřipku, 400, v letošním roce už provedl 50 000 vyšetření na Sars Cov 2.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, každopádně podle premiéra Babiše virus oslabuje, alespoň to řekl v sobotu před odletem na dovolenou ve svém videoposelství. Nicméně odborníci v čele s epidemiologem Rastislavem Maďarem s tím nesouhlasí a říkají, že i Světová zdravotnická organizace upozorňuje na to, že nejsou žádné důkazy, že by virus měl jaksi nižší virulenci, tedy že by oslaboval a oslabovalo by jeho nebezpečí, jak vnímáte tyto informace, jak se v tom vlastně může laická veřejnost, to jsme vlastně my všichni, vůbec orientovat, vyznat, ze všech těch čísel, i ta mapa dává vám tedy smysl, dává nám představu, ten takzvaný Semafor o tom, na co se připravit, mimochodem je /souzvuk zvuků/ s výjimkou pár takových zelených ostrůvků.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak ten Semafor vám nedá informaci o tom a to uvedu příklad. Středočeský kraj nebo ty okresy i v těch okresech máte třeba 4 středně velká města a jednom může být nákaza, která bouchne v jednom závodě, kde prostě ty zaměstnanci se nakazí a bude svítit vám červený Semafor nebo oranžový Semafor celý okres a bude to jedno město a další 3 města tam bude jeden případ. Vy budete žít v jiném městě nebo vy pojedete do města A kde nákaza skoro není a v městě C nákaza je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak je to informace pro to /souzvuk zvuků/.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Je to obecná, to můžete pak svítit celá země nebo může se takhle hlásit celá Amerika a máte úplný rozdíl, jestli jste v Kalifornii, jestli jste v Missouri anebo jestli jste v New Yorku jo, to je otázka jenom toho, toho rozsahu, jak jsme schopni ty data, ty data zpracovat, ohledně toho viru, ten vir samozřejmě může mít nějaké mutace, ten vir žije si svým životem, šťastně se v lidech množí, šťastně se mezi lidmi přenáší, teď samozřejmě mohou vznikat i další samozřejmě infekty třeba z toho nošení roušky, protože málokdo si tu roušku jako třeba 2× denně 3× denně vymění. Nechci lidem doporučovat, kdyby si tu roušku vymáchali třeba po tom jednom dnu a nechali to stát někde, co jim z toho vyroste, tak se na to nebude hezký pohled, ale máme dobrý pocit, že se chráníme, protože ona, ona zachycuje samozřejmě i ty nečistoty a další bakterie a dýcháme do toho, nejsme ve sterilním prostředí, takže tady je třeba dbát i na tu hygienu té roušky, aby ta rouška byla samozřejmě čistá a a dala se používat, takže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mnoho lidí to má, promiňte, pořád jaksi pod nosem tu roušku, že nechrání dýchací cesty.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak víte, teď si zase vezměte, kam jako vy tím nosem, nosem dýcháte, je to doopravdy ten kontakt, tak i uvádí ty epidemiologové musí být 15, 20 a déle minut v uzavřeném prostoru velmi jaksi blízko ty lidé a samozřejmě ten člověk musí být infekční, to znamená musí mít to množství toho viru, který jaksi je schopen přenášet do okolí na straně jedné a na straně druhé musí být ten člověk co to přijímá, já to uvedu na příkladu, pojedete v tramvaji při chřipkové epidemii, část lidí má chřipku, kýchá, nedbá na hygienická pravidla, ale ne všichni lidi to dostanou, dostane to jenom někdo, kdo je třeba pro to vnímavější nebo oslabený, jo takže nelze tady brát jaksi ten stoprocentní přenos. A co se týká té virulence viru, já bych řekl, že se, že se chová, chová stejně, někde samozřejmě ti lidé třeba méně, jsou v méně těch nakažených prostorech, ale to, to co je tady od začátku, co se tady vlastně neříkalo, že to, že ten vir u většiny lidí je bez příznakový, podívejme se, kolik lidí je teďka v nemocnici, je to kolem stovky v České republice a samozřejmě jsou to lidé s různými nemocemi, i ten případ, kdy myslím v Jihlavě bylo, byla nákaza v Alzheimercentrum, tak vlastně z těch asi 20 lidí zemřel pouze 1, a to ještě měl jiné zdravotní komplikace, takže ono ten vir jako není smrtící vir, jak se tomu prostě píše, že prostě umírají, umírají stovky lidí na Covid, vždycky se k tomu dívat jaksi na tu situaci zdravotního systému, na i jaksi zdravotní stav obyvatel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Promiňte, když se podíváme třeba na začátek i do Itálie nebo do sousedních zemí, které ta nákaza nejvíce postihla a nyní nekončící sérii ve Spojených státech nebo v Brazílii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kde umírají deseti tisíce.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Ano, ale byli se lidé podívat, kde ty lidé umírají, byli, byli se lidé podívat ve slamech, které jsou a v jakých podmínkách lidé třeba v Brazílii žijí?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jsou to jenom ty slamy?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Jak jsou nutričně připraveny, ale samozřejmě, že nejsou, ale je otázka té proporce a podívejme se na to, jaký je, jaký je stav zdravotní péče pro ty lidi, pro tu většinu lidí ve Spojených státech, kolik lidí je tam nepojištěných a podobně jako jo, o tom se nemluví, mě by zajímalo, jestli bude někdy statistika těch zemřelých ve Spojených státech, kdyby to bylo děláno po rase, věku a dalších chorobách, jako je třeba obezita.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vždyť je to v kontextu.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
No, víte to jsem řekl v kontextu, jako když spočítáte všechny čísla, můžete to vypadat ošklivě, ale mě by zajímalo prostě toto rozdělení, které je, protože hovoří se i samozřejmě o určitých i jaksi genetické výbavě toho člověka, jestli se může chránit nebo ne, diskutuje otázka TBCG vakcíny, může to být viděno třeba v Německu, východní Německo, západní Německo, jiná vakcinace proti tuberkulóze, jsou to určité teze a toto by mě nebo hypotézy, na kterých se pracuje, jestli se potvrdí, nebo ne a toto by mě zajímalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ve studiu Českého rozhlasu je rektor Univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima. Zastavila bych se ještě u vakcíny, sledujeme světový závod, mohli bychom říct o vývoj jaksi účinné vakcíny proti tomu novému typu koronaviru, debatuje se celá řada otázek, na kom ji testovat, kdo dostane vakcínu nejdříve, zda by mělo být případně toto očkování povinné, co se vám honí hlavou, když slyšíte tyto otázky?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Mně se v tuto chvíli honí hlavou úsměv, já jak se na vás teď tady usmívám ve studiu. Paní redaktorko a posluchači, tady máme spoustu vakcín, které už jsou na trhu, které tady existují, vakcín na spalničky, vakcíny na černý kašel, na chřipku a v kolika zemích, na tuberkulózu a v kolika zemích umírají lidé na tuberkulózu na, tuberkulózu, umře přes milion lidí ročně a máme tady vakcínu desetiletí, vakcínu na chřipku, u nás je proočkovanost 7 %, že tady všichni říkají a nedávno jsem slyšel premiéra Hamáčka, že pokud nebude vakcína na podzim.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vicepremiéra zatím.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Jo pana, pana vicepremiéra Hamáčka, pokud nebude tady vakcína na podzim, takže to bude, bude jako strašné a děsivé, ale co ta vakcína udělá, jako že si jí takhle dáme jako, jako někde jí bude televize promítat televize v rohu a říkat, tady máme vakcínu, už se nebojte nebo, že to bude, protože tu vakcínu musím oočkovat to obyvatelstvo. Bude otázka, kdo jako vyvine tu ochrannou reakci, teďka jenom technicky než oočkuji v uvozovkách obyvatelstvo, to bude chvíli trvat a na druhé straně jak dlouho ta vakcína bude chránit a jestli je to efektivní, samozřejmě může to být pro lidé, kteří jsou v kritických infrastrukturách, může to být vakcinace pro seniory, kde samozřejmě, ale zase je to úplně logické, starší lidé více umírají než mladí, to je prostě koloběh života po tisíciletí na této planetě, tak samozřejmě u starších lidí jakákoliv infekce nebo zhoršení zdravotního stavu má mnohem horší důsledky než u mladého třicetiletého muže nebo ženy, takže je otázka, jak ta vakcína bude otestována, na konci se musí testovat samozřejmě finále musí klinická zkouška proběhnout na lidech, to je, to je jednoznačné, jakou bude mít reakci, jak vyvolá protilátky a podobně, takže já si myslím, že tady ten, taková ta vidina, kterou dávají politici, farmaceutické firmy a samozřejmě i média, že když bude vakcína, jako jsme spaseni, je trošku iluzorní, já nechci brát lidem iluze, ale to že bude vakcína, co se stane, tak bude, máte tady lidé, kteří se nechtějí očkovat na černý kašel své děti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že bude větší zájem obecně třeba o tu vakcínu, pokud jednoho dne bude k dispozici než třeba o očkování proti chřipce?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Já si myslím, že úplně ne, že tady bude zájem o tom, jak stát rozumně, rozumně zdůrazňuju a ještě jednou rozumně uchopí schopnost jaksi a tu potřebnost koho oočkovat, a to v tuto chvíli jsou lidé s rizikovými nemocemi, samozřejmě senioři a podobně a to je asi ta cesta myslím, že povinné očkování na koronavir teda Sars Cov 2 mně přijde nesmyslné, protože se ví a třeba v České republice ten jeden ze zemřelých na ten koronavir nebo nejmladší tou kolem asi 40 let, takže. Se ví, že prostě to je, to stoupá s věkem a asi je zbytečné třeba očkovat na to, na to děti, pokud třeba nejsou v nějaké, mají třeba v rodině někoho rizikového a podobně, takže určitě o tom ještě bude velká, velká diskuse, ale co jsem slyšel odborníky, tak hovoří se o vybraných skupinách, kteří, které by měl být očkovány.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jsou ale i jiná témata, která rezonují, konkrétně v oblasti zdravotnictví, spolek Mladí lékaři ve svých řadách zjišťoval, zda se studentky medicíny nebo již mladé začínající lékařský setkaly s diskriminací a se šikanou, ať už přímo nebo zprostředkovaně. Takovou zkušenost má mnoho mladých žen, jedna například citovala ve své odpovědi na dotazník slova profesora, který vyučuje na jedné z fakult, jste slepice, množte se děvčata, mějte alespoň 3 děti, kariéra není pro vás, umíte vůbec vařit? V dotazníku jsou různé podobné odpovědi, mladé lékařky si stěžují například na nerovné zacházení při pracovních pohovorech, upřednostňování mužů na nevhodné dotazy spojené s plánováním rodiny, zda berou antikoncepci a podobně, s diskriminací se setkávají, jak v nemocnicích, tak kde třeba na rozdíl od mužských kolegů dostávají pracovní smlouvy na dobu určitou, problémem je také nebo může být i odlišná výše platu. Vnímáte tento problém v medicíně, respektive ve zdravotnictví?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Já bych řekl, že tento problém je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ve společnosti.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Je obecně, obecně ve společnosti, já si myslím, že to, co je to, to co je smutné, že ještě i při těch pracovních pohovorech, protože to, že někdo řekne nějakou větu, jestli žena umí vařit a podobně, je špatné, ale je to de facto něco jiného než při pracovním pohovoru, při nástupu do zaměstnání, což by měl provádět profesionál trénovaný jaksi v personalistice nebo alespoň někdo tam by měl být, takže toto ještě se děje, to je samozřejmě špatné a, ale děje se to určitě i mimo zdravotnictví, nedělejme si iluze, že někdo by se mimo zdravotnictví nezeptal, ženy jestli plánuje těhotenství nebo rodinu a podobně a měl podobně nevhodné, nevhodné narážky, to si myslím, že je, je se netýká jen ve zdravotnictví, neřekl bych, že to je nějaký dramatický problém, samozřejmě s tím to je třeba bojovat a vysvětlovat, že ty podmínky musí být rovné, ten titulek, který je, proč lékařky odcházejí, vypadá jako kdyby lékařky masově odcházely ze zdravotnictví, nevím sice kam by chodily do jiných, do jiných resortů ale.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak promiňte /souzvuk zvuků/.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Samozřejmě, jak říkám špatné a pro mě zarážející je to, že ještě v roce 2020 při personálních pohovorech se toto děje, ale vidím, že se to děje i v jiných oblastech ne jen ve zdravotnictví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Odcházejí pane profesore, třeba do soukromých zařízení nebo také do zahraničí.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Ale to je také zdravotnické zařízení, je to soukromé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to různé. Tak třeba tam je to nastaveno jinak, těžko teď hodnotit, je to případ od případu, ale právě kvůli té problematice diskriminace žen při studiu nebo práci, by se měla věnovat i nová strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021-2030, kterou chce v září předložit vládě odbor rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády České republiky.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
To je hezké, já si myslím, že takovýchto strategii je hodně, ale je to zase o té osvětě a o tom vzdělávání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teď je naplnit.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
A teď je samozřejmě nenaplnil, teď je zjistit, zjistit, jestli je to reálné, aby se toto mohlo naplnit. Já jenom chci říci, že ženy lékařky působí. V řadě zdravotnických zařízeních, dá se říci, že žen lékařek z hlediska i absolventů je více než mužů, je jich asi 65 % i při studiu a zase, aby se tady nehrálo jako, že masově odcházejí do zahraničí, účastnil jsem se teďka před 14 dny promocí na třech lékařských fakultách naší univerzity a z těch zhruba kolem 30 lidí, kteří tedy promovali mužů a žen, tak jich pouze několik odcházelo do zahraničí a musím říct, že do zahraničí odcházeli i muži.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Není to vlastně paradox, jak jste i sám řekl, že dobré 2/3 absolventů, absolventek jsou to absolventky lékařských fakult, ale setkávají se s tímto přístupem.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
To určitě, nevím, jestli 2/3 ono je tam otázky, jaký ten vzorek byl, byl položen a to co bohužel se v současné době děje, je to, že se vybere jeden příběh, na němž se staví to a paušalizuje se to jo, a to je stejné, jako kdyby se teďka řeklo, že jeden ze studentů týral psa a teďka by se řeklo, že všichni studenti týrají zvířata a je to jeden exces jednoho člověka, se kterým bude dál zahájeno disciplinární řízení a nemůžeme paušalizovat a tady v tom to je to trošku také, když jsem to četl, také jsou tam některé ty věty, které někdy padnou, což je špatně, ale nemůžeme si to paušalizovat, že to je ta většina, která by se takto chovala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máme už jenom pár minut, poprosím krátce, ví už zdravotnictví, jak se zbavit závislosti třeba na zahraničních lékařích, zdravotnickém personálu?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Určitě ne a nikdy se toho nezdá nezbaví. Zdravotnictví je jeden z mála oborů, který je, který je mezinárodní, v řadě zemí působí, působí lékaři z celé, celého světa, Velká Británie, Německo a samozřejmě i Česká republika a další země není to národní záležitost, to je spíše třeba otázka školství, takže je dobré, když ty lékaři, kteří mají kvalifikaci, které splní podmínky, mohou cestovat a vzájemně se vracet a obohacovat třeba i novými poznatky, které přinesou z toho zahraničí a tak lépe pomáhat pacientům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rektor Univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima a jeho pohled na svět, děkuji za to, na slyšenou.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Děkuji vám, hezký slunný den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se připojuje, nenechte si ujít další vysílání Dvojky Českého rozhlasu. 

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.