Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 31. října 2019

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A ve studiu je právě teď lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy, Tomáš Zima. Dobrý den.

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Dobré ráno Vám i posluchačům.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ptát se dnes budu mimo jiné na to, jestli je 101 let od vzniku samostatného Československa, samostatnost státu nějak ohrožena, jak se Univerzita Karlova vyrovnává s problémem kolem financování konferencí a přednášek o Číně pořádaných střediskem bezpečnostní politiky, a jak moc je zdraví prezidenta věc veřejná. Dobrý poslech přeje Věra Štechrová. Máme za sebou oslavu státního svátku vzniku Československa, který jako vždycky konči předáváním státních vyznamenání na Pražském hradě. Pane rektore, tento státní svátek je vlastně oslava samostatnosti. Dokážeme být, jako stát, samostatní? Naučili jsme se to za těch 101 let?

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Já bych řekl, že jsme se naučili býti samostatní a je to otázka jak jednotlivce, tak celé společnosti, a samozřejmě ty dějiny těch posledních 101 let mají radostné i méně radostné období, kdy, když se podíváme, tak jsme nebyli úplně samostatní. Celých těch 101 let. Byl tady protektorát Böhmen und Mähren, tedy Čechy a Morava, Slovensko byl samostatný slovenský stát, samozřejmě byly odtrženy Sudety a máte tady periodu zhruba sedmi let než vzniklo nové Československo po druhé světové válce. Pak přichází rok 1948 a na základě Jaltských dohod, což je třeba říct, jsme připadli do východního bloku, který samozřejmě, zde Sovětský svaz uplatňoval různými způsoby svůj vliv, no a teď vlastně slavíme, za několik dní budeme slavit 30 let od počátku Sametové revoluce, i když je si zase třeba říct, že 17. listopadu, i ti lidé, kteří byli na Albertově, netušili, že za šest týdnů bude zvolen Václav Havel prezidentem, takže ta samostatnost má vlastně krátké období vzniku První republiky, kdy také třeba tam probíhala světová hospodářská krize, a teď i těch posledních třicet let, kdy si už člověk začíná připadat jako pamětník, měly také radostnější a méně radostnější etapy. Ale jsme samostatným státem, 28. říjen je z mého pohledu jeden z nejvýznamnějších svátků naší země. Je si připomínat odvahu a schopnost zakladatelů Československa, Masaryka, Beneše, Štefánika, kteří vlastně vyjednali a vytvořili Československou republiku. Ctít jejich odkaz, jejich i morální postoje, a tu svobodu a samostatnost si my musíme uhájit. Na straně druhé, Česká republika, z hlediska evropského, je středně velký stát, který má deset milionů a jsme spíše možná tím větším státem, ale musíme hledět na globální svět, protože svět je globalizovaný, tak jsme takové středně velké asijské město, Mexico city má 25 milionů obyvatelstva a podobně i celá Evropa je kolem 400 milionů lidí, takže tady je důležité velmi úzce spolupracovat se svými nejen nejbližšími sousedy, ať je to Polsko, Slovensko, Rakousko, Německo, ale na té, v rámci té Evropské unie a evropských zemí, tak, aby ten hlas Evropy, s naším hlasem, hájícím naše zájmy, protože i ty zájmy v Evropě mohou být protichůdné, byl slyšet.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Teď jde asi o to, jak určit tu hranici mezi tím být suverénním státem, hájit si svoji samostatnost a zároveň spolupracovat, a z druhé strany, kdy už je tu to nebezpečí, že začneme podléhat nějakým vlivům?

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Tak samozřejmě.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ta hranice může být pro někoho jinde. Pro každého je zřejmě jinde.

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Tak určitě. Každý to může vnímat trochu, je si třeba uvědomit, že jeden stát, při dnešních moderních vojenských technologiích, a jiných technologiích, je zranitelný z hlediska kybernetických útoků, a nemluvím samozřejmě o nějaké klasické válce nebo i méně nekonvenční válce, tak jsme členy NATO, což je nejsilnější vojenské uskupení, které má ve svých článcích hájit zájmy svých jednotlivých členů. A jak jsem zde zmínil, je zde důležitá spolupráce těch partnerů a přátel, protože tak se můžeme tomu případnému ohrožení svobody bránit. A to je spolupráce a partnerství, jak mezi zeměmi třeba Vyšegrádské čtyřky, zeměmi Evropské unie a dalších, NATO, kde jsme členy, a tam musí i ten náš hlas být slyšet, aby jsme hájili, i v rámci těchto uskupení, své zájmy, a musí to mít určitou prioritu. Jsou některé věci, které jsou jaksi společné nám všem, a pak samozřejmě je třeba i jaksi hájit naše národní zájmy.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Když se vrátím ještě k předávání státních vyznamenání, prezident ve svém projevu mluvil o závisti. Vnímáte okolo sebe závist?

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Samozřejmě, že vnímám, závist je jedna, bohužel, z lidských vlastností, která někdy v Čechách dominuje a místo, aby se lidé radovali z úspěchů druhých, tak někdy mají radost spíše, když se druhým nedaří.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Někteří rektoři vysokých škol se, stejně jako v minulých letech, ceremoniálu nezúčastnili, jiní ano, Vy jste letos na Pražském hradě byl. Proč jste se nakonec tak rozhodl?

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Tak já bych chtěl říci, že důvodem, proč se rektoři, a na to jsou usnesení České konference rektorů, a po prvé jsem se k tomu vyjadřoval v den mé volby rektora v roce 2013, v říjnu. Bylo nepozvání rektora Beka a rektora Grubhoffera z Masarykovy a Jihočeské univerzity, kdy jako rektoři jsme ctili takové to mušketýrské heslo: "Jeden za všechny, všichni za jednoho". Takže to byl důvod neúčasti rektorů na oslavách státního svátku, nikoliv nejmenování tří profesorů panem prezidentem.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A ten důvod tam nehrál roli toho nejmenování profesorů?

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Tento důvod jsme neřešili a Univerzita Karlova vede v této věci soudní spor, takže to je tato záležitost. V dnešní době, kdy byli pozváni všichni rektoři veřejných a státních vysokých škol, bylo to na každém z rektorů, jak se rozhodne, někteří byli služebně mimo, někteří slavili v městech, kde jejich univerzity mají svá sídla, a já jsem se rozhodl, a to jsem také oznámil, když byli všichni pozváni, že pro mě je prioritní, je to svátek vzniku Československa. Není to svátek Miloše Zemana. A to je třeba říct. Slavíme 101 let vzniku samostatného Československa.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Univerzita Karlova aktuálně řeší jeden zásadní problém. Zdá se, že teď už bývalý šéf česko-čínského centra univerzity, Miloš Balabán, si zřejmě v podstatě zprivatizoval univerzitní pracoviště, Středisko bezpečnostní politiky, které také vedl. Založil si soukromou firmu se stejným názvem, a na její účet pak čínská ambasáda posílala víc než milion korun za organizování konferencí. Ovšem pod hlavičkou Univerzity Karlovy. Teď se navíc, podle informací Aktualne.cz ukazuje, že čínské velvyslanectví společnosti platilo i za jeden z předmětů na univerzitě, kurz o čínské hedvábné stezce. Pane rektore, Vy jste zadali audit Střediska bezpečnostních studií, a na Fakultě sociálních věd. Už máte nějaké informace z toho auditu?

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Tak já bych chtěl uvést několik věcí na pravou míru, aby se ty věci oddělily. Středisko bezpečnostních studií je součástí Fakulty sociálních věd, a toto středisko pořádá celou řadu konferencí, které se týkají jiných věcí než je Čína. Tak Čína, a nevím, jestli je to procentuálně 20 % nebo 30 %, toto středisko organizovalo konference k bezpečnostním politikám, k informatice, k problematice vody a dalších témat, takže to jenom je první informace, aby byla. Druhá informace, pan doktor Balabán nebyl předsedou česko-čínského centra, nebo vedoucí té rady, to jsem byl já, on byl výkonným tajemníkem. Chci říci, že česko-čínské centrum vzniklo v roce jako platforma, diskusní platforma zástupců fakult Univerzity Karlovy ohledně spolupráce s Čínskou lidovou republikou v roce 2016. Aktivity a konání konferencí, dle mých informací, sahají až do roku, kolem roku 2007, 2008, takže je to věc, která na Středisku bezpečnostních studií jaksi začala probíhat, ještě než jsem byl rektorem. Takže to je další informace.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Vy myslíte ty aktivity kolem toho podivného financování?

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
To v tuhle chvíli nemohu říci, ale mohu říci, že konference, které pořádali, byly samozřejmě mnohem dříve a na různá témata, nejen na vztah Číny. Pro mě je velmi zarážející, a jsem z toho velmi rozhořčen, že někdo si založí společnost, která se jmenuje stejně, stejně jako jednotka, kde jste zaměstnán. To je stejné, paní redaktorko, jako když jsme tady v Českém rozhlase. A někdo by založil Český rozhlas s.r.o., což samozřejmě řada lidí nemusí vnímat, to je vlastně klamání tělem, je to stejná značka, stejný název, stejná dejme tomu problematika. A to je třeba absolutně odsoudit, protože tím vlastně řada myslím těch podporovatelů, což jsou velmi seriózní a renomované české instituce, si myslela, že podporují vlastně jednotku Univerzity Karlovy, nikoliv vlastně soukromou společnost. A to je na tom jaksi to zavrženíhodné. My jsme se to dověděli v minulém týdnu o té společnosti, já jsem nařídil interní audit, vím, že jsem jaksi v kontaktu s paní děkankou Tejkalovou, kdy teď běží zadání forenzního auditu, externí firmě, která vlastně ty aktivity bude prověřovat. Vím, že je to aktivita dlouhodobá a na Středisku bezpečnostních studií, jak doktor Balabán, tak paní tajemnice Kortusová, byli z těch funkcí uvolněni, a teď tam vlastně probíhá šetření, jak ta situace je rozsáhlá, a samozřejmě, pokud tam bude podezření ze spáchání trestné činnosti, budeme to předávat orgánům činným v trestním řízení.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ti lidé z Univerzity, kteří byli zároveň v té soukromé společnosti Středisko bezpečnostních studií s.r.o., tedy na té Univerzitě stále ještě pracují?

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Tak samozřejmě v této věci jsou v pracovním poměru, samozřejmě jejich jaksi rozhodovací pravomoce jsou v tuto chvíli nulové, a řešíme tyto věci s právníky, a je to prostě záležitost v řešení.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Zdá se, že ten podobný model, jako v případě té čínské kauzy, použil pan Balabán i v případě konference Boj o vodu. Podle serveru Seznam zprávy se totéž dělo při pořádání konference Česko a Evropa 100+, tam peníze té soukromé firmě posílali SŽDC, ČEPRO, České dráhy, ČEZ, těch konferencí na univerzitě se konají stovky. Nemohl podobný soukromý byznys, zneužívající univerzitu, fungovat i jinde? Dá se to prověřit?

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Tak my v tuhle chvíli řešíme způsob, jakým ty konference pořádají ústavy, katedry, fakulty, univerzita, někdy je pořádá jaksi instituce sama o sobě, někdy samozřejmě s profesionální kongresovou agenturou, což je běžná záležitost. Já samozřejmě věřím v dobro lidí a věřím, že lidé neporušují etický kodex Univerzity Karlovy. Tak hledáme mechanismy, jak toto oblast více zregulovat, protože nemůžeme zakázat lidem podnikání a konání činností, protože to, co tady bylo prováděno, tak je v rozporu s platnými zákony, právními předpisy, etickým kodexem, k tomu jaksi musíme hledat mechanismy, jak tyto činnosti eliminovat, a já věřím, že většina lidí se chová slušně a mravně.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ale teď jde o to, jestli není potřeba nastavit právě nějaký mechanismus kontroly, aby k tomu nedocházelo, protože sám jste říkal, že tady k tomu docházelo několik let, a nikdo o tom nevěděl, a pokud o tom věděl, tak nikdo nic neřekl.

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Asi o tom museli vědět nejbližší spolupracovníci pana doktora Balabána, kteří se na těch konferencích podíleli, ale budeme prověřovat určitým systémem, jestli ještě někdo jiný takovéto aktivity podniká, jednáme o tom i s externími firmami, jak provést nějaký audit, ale říkám, jsme ve svobodné společnosti, kdy lidé mohou podnikat, je to samozřejmě, pokud je to podnikání mravné, tak je to chvályhodné.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
No ale tady podnikali a zneužívali univerzitu.

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
No dobře, ale kdyby lidé nekradli, neporušovali zákony, tak tady nemusíme mít vězení a policii a státní zastupitelství, takže lidé, samozřejmě, se chovaní nemravně, porušují zákony, a stát a instituce jsou od toho, aby nastolili mantinely, aby tomu bránili, ale těžko tomu můžete zabránit při počtu 11 tisíc zaměstnanců.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Když se vrátím ještě k tomu financování čínskou ambasádou. Ono asi největším problémem v tuhle chvíli je, že ty peníze čínská ambasáda zjevně poskytovala té společnosti za nějaké služby. A pokud k tomu přidám, že sinologové upozorňovali na určitý propagandistický ráz těch konferencí, že propagovali linii Komunistické strany Číny, jak pro příště ohlídat, aby se Univerzita Karlova prostě nestala nástrojem něčích zájmů?

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Paní redaktorko, za prvé, chci ještě znova zdůraznit, a už jsem to opakovaně říkal do médií. Univerzita Karlova nepřijala žádnou, žádné finance, žádnou smlouvu.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ano, mluvila jsem o té soukromé společnosti.

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Je to soukromá společnost, to je třeba znova zdůraznit, protože zase někteří jaksi dezinterpretují a matou veřejnost. To je první věc. Druhá věc, je řada aktivit, které jsou na Univerzitě Karlově, které probíhají ve spolupráci s dalšími zahraničními subjekty, ať jsou to nadace, Goetheho institut, velvyslanectví různých zemí, konají se konference na půdě univerzity, takže tady je třeba dbát na vyvážený pohled na svět, umožnit, bych řekl, i střetávání různých názorových proudů, ale těžko můžeme jednu zemi dát na black list a kdo bude určovat ten black list, je to Ázerbájdžán nebo je to Rusko nebo je to nějaká africká země a podobně, takže já jsem pro to, že nesmí žádný jaksi stát zasahovat do svobody výuky, svobody bádání, ale pořádání, setkávání a otevřené diskuse na různá témata, třeba otázku problematiky genocidy v Arménii a dalších, nechť se tam střetávají i protichůdné názory, aby se vedla diskuse.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Promiňte, pane rektore, ono jde o to, jestli na těch konferencích opravdu zaznívaly ty protichůdné názory, protože sinologové, právě z Univerzity Karlovy, ze Střediska Dálného východu říkají, že ty konference mohly mít propagandistický ráz, a že na to upozorňovali.

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Já chci jenom říci, že paní profesorka Lomová, vedoucí tohoto pracoviště, byla od začátku členkou Rady česko-čínského centra, a pokud měla nějakou připomínku, kterou třeba měla teďka v posledním zápise byla uvedena, ty programy tam byly, a v těch zápisech se paní profesorka za celé tři roky k tomu nevyjádřila. Teď měla připomínku se svým bývalým absolventem, který moderoval tu poslední konferenci, její první sekci, tak se to objevilo v zápise. Takže ono něco jiného se koná, když sedíte u toho kulatého stolu a proděkany fakult a profesory, a mlčíte, a neřeknete, že toto chcete dát do zápisu nebo toto zkorigovat. Když to paní profesorka řekla, tak se to v zápise objevilo. Často potom ti lidé najednou prozřou a začnou něco říkat jinak.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Pokud se podíváme na tenhle případ, a připomenu i to, že BIS nedávno varovala před tím, že Čína vytipovává určité věci, další důležité osoby v Česku, snaží se je dostat na svou stranu, získat od nich informace. Neukazuje se, že Čína se opravdu snaží získat vliv v regionu střední Evropy a že ta varování mají reálný základ?

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Tak každý stát a každá velmoc, ať jsou to Rusko, Čína, se snaží získávat hegemon ve světě a Čína velmi jaksi úspěšně získává svůj vliv v Africe, v Latinské Americe, proč by se nesnažila získávat vliv ve střední Evropě.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
No jde o to, nakolik jí to umožníme.

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Tak od toho tady samozřejmě jsou, bych řekl, instituce, které mají jaksi ve svém poslání jaksi hájit zájmy České republiky. Tak ti mají jaksi toto sledovat a upozorňovat. My samozřejmě, na místech, která z našeho pohledu jsou citlivá, vedeme instrukce, nebo instruujeme zaměstnance tak, jak mají být jaksi opatrní na únik informací kamkoliv jinam, než je jaksi chvályhodné pro rozvoj vědy nebo práce u nás. Takže samozřejmě tyto nějaká školení a instruktáže probíhají tam, kde se domníváme, že je nějaké riziko většího zneužití.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Dnes s rektorem Univerzity Karlovy, Tomášem Zimou. Zdravím prezidenta, to bylo v posledních dnech velmi hlasité téma, Miloš Zeman se podrobil několika dennímu rekondičnímu pobytu v nemocnici a pak nechal zveřejnit lékařskou zprávu o svém zdravotním stavu. Vy jste lékař, takže určitě zvažujete i lékařské tajemství, ale jak moc jde, v případě prezidenta, a nejen prezidenta Miloše Zemana, o věc veřejnou, pokud jde o jeho zdraví?

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Tak víte, tak veřejnost je velmi zvědavá na to, jak samozřejmě prezident republiky, ale řeknu významné osobnosti tohoto státu, umělci, politici a další, bych řekl zajímavé osobnosti ohledně médií, jaký je jejich zdravotní stav. Tady samozřejmě je to vždycky otázka, lékaři musí zachovávat lékařské tajemství a je to informace o tom pacientovi, a lékař nesmí ztratit důvěru toho pacienta, který se mu svěřuje se svými niternými obtížemi, které jsou třeba závažné, se svým jaksi životem, otevře mu svůj život, povídá o rodině, o dětech, o chorobách, které prodělal, takže zde je samozřejmě první to, že vy musíte hájit toho pacienta, musíte mít k němu důvěru. Druhá věc je, a to je zase vždycky na té osobě, ať je to prezident, ať je to dělník, ať je to kdokoliv. Jestli on informace o svém zdraví poskytne nebo ne, je to čistě osobní záležitost. Nemůže nikdo nikoho donutit, aby prostě řekl jak mi je. Mě může zajímat třeba zdraví tady pana ředitele Zachovala. A on když prostě řekne, já to neřeknu, tak ho nikdo nesmí nutit, protože je to proti jeho integritě. Proti tomu, co ten člověk jaksi ví, ty informace mohou být zneužity, mohou být jaksi skandalizovány, mohou být různě dezinterpretovány, protože některá i nemoc se může vyvíjet velmi dobře a může velmi špatně a vy, když si vyberete špatnou cestu, tak řeknete, že ten člověk může za rok umřít, a když si vyberete druhou cestu, tak může dvacet let žít. Příklad třeba nádorových onemocnění a podobně. Takže je to velmi osobní záležitost. Samozřejmě, prezident republiky je vrcholný představitel státu a zájem zde je. Já se domnívám, že určitý rámec informací by asi poskytnut měl být, v nějaké velmi omezené míře, já myslím že to, co bylo teď zveřejněno je velmi detailní zpráva, která byla zveřejněna Ústřední vojenskou nemocnicí, samozřejmě po dohodě s panem prezidentem, jak jsem zdůraznil, je to jeho osobní rozhodnutí. Nikdo, ani parlament, ani občané, ani média toto nemohou říct, aby se vyvrátily spekulace, protože vy můžete být bledý a někdo řekne, máte anémii, nebo že se necítíte, můžete mít různé obtíže, které se projeví nebo neprojeví, řada nemocí nebolí a na tom člověku se neprojeví, až třeba v pokročilých stádiích, takže já se domnívám, že z hlediska odstraňování různých fám je dobré, když se určitá informace projeví, zase teďka, aby média nechtěly, že každý týden se bude zveřejňovat nějaký výsledek zdraví pana prezidenta nebo kohokoliv jiného.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Takže míra je důležitá.

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Je míra důležitá, a vždycky, a to chci zdůraznit, ať se jedná o kohokoliv, je to jeho osobní rozhodnutí, ne rozhodnutí lékařů, ale rozhodnutí toho člověka.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Z toho, co jste řekl, dá se vůbec definovat ta hranice, od které je třeba jasné, že ústavní činitel už není schopen vykonávat svoji funkci? A nebo je to čistě na jeho rozhodnutí?

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Tak je to určitá samozřejmě, pak se musí vést nějaký diskurz, ale to, že člověk není schopen vykonávat funkci, to je otázka jaké si nastavíte meze. Budete chtít, aby vrcholný ústavní činitel zaběhl sto metrů za 2:15 sekund a 2:16 sekund už je špatně? Já si myslím, že důležité je rozhodovat pravomoci, mentální schopnosti a podobně. Jaksi určitě to není porucha chůze vyvolaná kombinací neuropatií u pana prezidenta. To jistě tomu tak není a řada vrcholných představitelů byla třeba i na vozíku, prezident Roosevelt, Schäuble z Německa, takže to určitě není hendikepem pro rozhodování, je to třeba otázka nějaké těžkého mozkového úrazu nebo dlouhodobého bezvědomí a podobně.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Minulý týden měla v Paříži výroční zasedání Aliance evropských univerzit. To bude naše poslední téma. Jde o spolupráci šesti evropských vysokých škol, kde kromě Univerzity Karlovy je také například Sorbonna, Univerzita v Heidelbergu. Varšavská nebo Kodaňská univerzita. V tomto složení, jestli mám dobré informace, pracuje ta aliance v podstatě rok, tak co to znamená pro Univerzitu Karlovu dostat se do takové aliance po tom roce, když to zhodnotíte?

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Tak je to pro nás, bych řekl velká výzva, a také velký úspěch, který ukazuje, že Univerzita Karlova patří mezi špičkové evropské univerzity. Když jsme před rokem a půl s Heidelbergem, Sorbonnou, Varšavou vytvořili tu alianci, která se pak rozšířila o Milán a Kodaň, když jsme si řekli, že i kdyby jsme nebyli podpořeni Evropskou unií, že budeme na této platformě spolupracovat.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A to jste byli nakonec podpořeni, ano.

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Podpořeni jsme byli, získali jsme 93 bodů ze 100, což je myslím velmi dobrý výsledek a jsme jako jedna z nejlepších aliancí v Evropě. Příležitost zde vidím pro vytváření nových špičkových výzkumných týmů, s těmi nejprestižnějšími evropskými univerzitami, umožnění většího propojování studijních oborů, chceme vytvářet nové studijní obory, které budou vyučovány třeba na třech, na čtyřech univerzitách, aby studenti získávali doopravdy to nejlepší, co Evropa nabízí, byly flexibilní, poznali samozřejmě různé kultury v Evropě, aby byly velmi otevřeni, takže to vidím zejména jako příležitost pro mladou generaci, ale i samozřejmě pro učitele z hlediska vytváření těch programů, využití špičkových přístrojů pro mezi sebou, a vidím to jako velkou příležitost pro Univerzitu Karlovu, ale i pro dalších pět univerzit.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Po tom roce už se nějaké ty projekty výzkumné rozběhly?

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Ano, už se projekty rozběhly, protože do tohoto projektu už jsme i investovali my, z vlastních prostředků Univerzity, do tzv. bych řekl start-up grantů, kdy jsme alokovali prostředky asi pro 30 týmů, 30 odborníků z naší univerzity, aby mohli se setkat, navštívit, připravit základy pro výzvy na evropské projekty a velké projekty, v rámci Horizon 2020, Horizon Europe, tak, aby vlastně se vzájemně poznávali, takže ty týmy už začínají spolupracovat, je zde pravidelné setkávání na úrovni prorektorů, týmů, které jsou, za 14 dní vybereme tajemníka této aliance, který tedy bude tím manažerem. První vlastně vedení, jsme se domluvili, že jsme si všichni rovni a stejni, takže vždycky jeden rok rektor a jeho univerzita vede tu alianci, poprvé je to Paříž a rektor Šambas, v říjnu od něj převezmu štafetu já a naše univerzita.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
To říká na závěr pořadu Jak to vidí rektor Karlovy univerzity, Tomáš Zima. Děkuji, že jste přišel. Na slyšenou.

Tomáš ZIMA, lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy:
Děkuji Vám a přeji vám všem hezký den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A zítra bude mým hostem biskup Václav Malý. Hezký den přeje Věra Štechrová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.