Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 24. září 2020

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima, dobrý den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Dobré ráno vám i posluchačům.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se vysoké školy vypořádaly s nařízením pokračovat distanční výuce, jak přesné jsou nové testy na covid-19 vyvinuté na Univerzitě Karlově, a kdy jsou testy účelné. Co přináší novela vysokoškolského zákona a jaká je výstava českých egyptologů v Národním muzeu v Praze, o tom si dnes budeme povídat, příjemný poslech přeje Vladimír Kroc. Nedávno jste pro Reflex řekl, že nežijeme v pandemii, ale i infodemii, jak jste to myslel?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak myslel jsem to tím, že jsme zaplavováni spoustou informací, z nichž řada je zejména senzacechtivých a řada zemí okolo informuje obyvatelstvo, bych řekl střízlivě, přiměřeně, proaktivně tak, aby znali svá rizika, třeba když děti mají rýmu a jdou do školy, že mají zůstat doma a podobně, jak prostě se chovat, různými akci třeba město Vídeň, když budeme tady v tom našem středoevropském regionu a pokud se podíváte na titulky každý den a teďka hovořím za poslední 3, 4 týdny, tak když nemáme rekord daný a hovořím třeba od začátku září, tak máme aspoň rekord pro neděli nebo máme rekord pro víkend nebo pro více než včera, ale nikdo to nedává do dalších širších, širších souvislostí, to je jedna věc a hlavně tam chybí spíše než ta senzace těch zpráv ta edukace těch lidí, jak se chovat, jak být ohleduplní a zodpovědní vůči sobě, protože to je důležité a ne nevyvolávat, nevyvolávat a priori strach, ale podněcovat zodpovědnost vůči sobě a samozřejmě i vůči ostatním.

Vladimír KROC, moderátor
Pražské vysoké školy mají povinnost učit až do konce října distančně, jak se díváte na toto opatření?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak na naší univerzitě jsme se na formy distanční výuky de facto připravovali kontinuálně, v červnu jsme provedli, během června, července širokou dotazníkovou akci mezi studenty a učiteli, která vlastně vyhodnotila, vyhodnotila aktivity během jarních měsíců, kde jsou slabá místa po jednotlivých fakultách, předmětech také jsme měli zpětnou reflexi, de facto od srpna připravovali jsme různé scénáře pro výuku, protože jsme sledovali epidemiologická data a dá se říci, že krizový štáb od začátku září tu situaci vyhodnocoval a ještě než tato opatření vyšla, tak jsme komunikovali s fakultami o tom, že třeba velké přednášky by se neměly konat, měly by být distanční, distanční formu a dělali jsme ty věci proaktivně, ale to, co se odehrálo minulý pátek, bych řekl je exemplární případ toho, jak se to nemá dělat, já vím, že je zvykem v současné době, nejen u nás ale i v zahraničí, že nejdřív někdo napíše Twitter, takže jestliže pan primátor napíše Twitter a je to osoba, která nemá právo to nařídit, že, že se zavírají vysoké a střední školy /nesrozumitelné/, protože do Twitteru toho mnoho nenapíšete, pak za hodinu se to změní, že jen vysoké školy, pak je tisková konference hlavní hygieničky a pak teprve po hodině vám v pátek visí, aniž byly nějaké konzultace, visí rozhodnutí oprávněného orgán, což je hygienická stanice a je to v pátek odpoledne a výuka třeba na některý vysokých začíná v pondělí v 7 hodin ráno, takže tady se ty daly, daly věci komunikovat dopředu.

Vladimír KROC, moderátor
To chci říct.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Klidně ve středu, ve čtvrtek. Říci /nesrozumitelné/ tam taková některé restrikce věci.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tam by třeba mohl být ne více než třeba 20 studentů, protože máte skupinu třeba 15, 17 lidí a podobně a jestli někde je 15 nebo 17 lidí, už je podobné, podobné číslo a není to třeba 30, takže tady to je přesně chyba, jak se nemá komunikovat, jak se vyvolává panika a chaos a exemplární úplně učebnicový příklad jak ne.

Vladimír KROC, moderátor
Podle předsedy České konference rektorů Petra Skleničky se situace, jak říkáte dala předvídat a vše s rozmyslem naplánovat, ale jak říkáte opatření s vámi jako rektory nikdo neprobral. Měli jste snahu nějakým způsobem to napravit nebo navázat tu komunikaci vy?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Ale tak jaksi, pane redaktore, já sem zodpovědný za chod Univerzity Karlovy a za činnosti, aby tam byly a jak říkám, my se na tuto věc, připravujeme a každý týden a někdy i 2× do týdne jsme posílali konkrétní informaci ohledně menz, kolejí, výuky, fakulta. Na základě obecných informací, které jsou a tady je velmi jednoduché vést diskuzi o tom, kterou a můžeme jí vést, můžeme někam zase prostě v Praze setkat a říci si, jak ta opatření realizovat tak, aby se co nejméně dotkla té výuky, kde je ten osobní kontakt důležitý. To znamená třeba, aby tam bylo mezi 15-20 jako horní limit a podobně, protože ten první výkřik, který byl a musím říci, že novináři mně volali asi 10 minut po zveřejnění Twitteru pana primátora Hřiba, tak bylo, že se zavírají vysoké škole, jak jsem říkal, prosím vás, to buď může být úplné zavření, což by bylo šílené a nesmyslné, anebo může to být jinak, ale já potřebuju vidět rozhodnutí kompetentního orgánu a tam už bylo, že je zachována třeba klinická výuka u mediků, že se může pracovat v laboratoři, což je problém řady oborů technických, přírodovědných a dalších, takže je tady chyba komunikace a bohužel ta chyba komunikace v případě epidemie covidu je častá, ale tady to byl takový učebnicový příklad, jak ne a a další věc, která se toho týká, že teď ta komunikace někdy a ta diskuze o tom, měla být dopředu proaktivní, ty čísla pomalinku stoupaly. Podívejte se to, že 14 dní po začátku školního roku začne být více případů v České republice, která se celá rozsvítila, možná kromě Domažlic a Frýdku-Místku, tak byla jasná, protože lidé se vrátí zvenku, z volného prostoru do měst, vesnic, městeček, začne škola, lidé, lidé se vrací do zaměstnání, tak se více setkají a samozřejmě přitom se přenese ten kontakt, takže tady jako očekávání o tom, že se, že ten vir během léta zmizel, je nesmyslný, vir tady bude a my musíme se s ním naučit žít a předvídat některé události, jako je návrat z prázdnin a návrat z dovolených.

Vladimír KROC, moderátor
No jo, ale největším problémem asi je, že se cokoliv těžko plánuje, protože nevíme, co bude po 31. říjnu.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak co bude po 31. říjnu, já bych, já si přeji, aby ta opatření, která teďka jsou uváděna v život, aby se ta křivka oploštila, abysme zůstali někde třeba kolem té tisícovky nakažených, samozřejmě čím méně, tím lépe, ale musíme být realisté, kdyby to bylo kolem té tisícovky nakažených, aby školy zejména základní a střední fungovaly, myslím si, že zde je důležité třeba respirátory FP2, aby byli vybaveni učitelé, protože zachování vlastně to školského systému si na jednu stranu přejí rodiče, děti, je to i potřeba těch sociálních kontaktů, které jsou, ale v případě tohoto uzavření, tak musíme říci, že bude ohrožena zdravotní péče a sociální péče, protože někdo o ty malé žáky se bude muset jaksi o ně pečovat a to samozřejmě vede k tomuto riziku, takže v říjnu a v listopadu to jsou tradičně měsíce, kdy jsou obecně nachlazení, ať je to chřipka, ať je to rýma, vyvolaná různými bakteriemi či viry, takže my jsme spíše připraveni, že ta distanční výuka v těch větších kolektivech bude pokračovat dále, protože nevidím, bych řekl světlo na konci tunelu, že by, že by jaksi letos letošní podzimních a zimních měsících tady nebyla nachlazení, tak na to jsme připraveni, tam pak samozřejmě můžeme jednat a diskutovat o třeba počtech studentů v laboratoří při seminární výuce, protože zkoušení je zachováno, ty praktika jsou limitovány těmi 15 lidmi, klinická výuka je bez omezení, takže tam můžeme doladit některé věci, které bude potřeba, další záležitost na které upozorní i studenti, kteří se na mě obrací, kteří chtějí se setkávat navzájem a říkají, já můžu přes den jít do restaurace, můžu se kdekoliv setkat, podobně žáci před školou a do školy nemůžu, jo to je takové zvláštní.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí prof. Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy v Praze. Nedávno jste představili nové testy, které ve spolupráci se soukromými firmami, vyvinula Univerzita Karlova, které měly výrazně zkrátit dobu potřebnou pro odhalení koronaviru a chřipky, jak to funguje?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak tyto, tyto testy fungují nebo na principu polymerázové řetězové reakce, to znamená ten zlatý standard toho testování, který je a který zatím nebyl překonán, ten princip, který to testuje, tak jsou tam bych řekl dvě takové unikátní věci, první věc, kterou vyvinuli kolegové z 1. lékařské fakulty skupina pana prof. Kmocha, která se věnuje molekulární diagnostice desetiletí, je vlastně inaktivace toho viru nebo inaktivace toho výtěru, což je velmi důležité a vlastně chrání to osoby, které ten vzorek transportují, který /nesrozumitelné/ zpracují, protože po výtěru nosu, dáte do roztoku a v ten okamžik vlastně ten vir je inaktivní a když bych řekl, když to rozlejete, omylem byste se toho napil nebo by to na vás stříkalo, tak se vlastně nic nestane. Takže to je jedna věc vlastně, která chrání ty pracovníky, kteří s tím vzorkem jsou v kontaktu, druhá věc je výrazné zrychlení izolace té nukleové kyseliny, protože my /nesrozumitelné/ tam máme vir, z toho viru musíme získat genetickou informaci toho viru, pokud tam je. Ta se pak pomnoží a přečte a zdetekujeme, protože to množství je tam málo, tak právě se musí vlastně ta genetické informace namnožit, abysme jí měli a ty kroky, které v tom procesu jsou, včetně i řešení pipetování, označování vzorku a podobně, aby ten proces té práce v laboratoři byl co nejrychlejší, vede k výraznému zkrácení u té izolace asi dvoj až trojnásobnému a u té polymerázové řetěze, řetězové reakce až k dvojnásobnému, to znamená, že ten proces, to vyšetření 96 vzorků se ze standardních dvou až tří hodin stáhne na hodinu, hodinu a půl, takže vy při a je to systém otevřený, to znamená není to vázáno na jakýkoliv přístup, není to vázáno na konkrétní přístroj v laboratoři, může to být pro malé laboratoře i pro velké, takže to je tento vlastní proces, kdy se to zkrátí a to znamená, že výkon té laboratoře při stejné vlastně investici nebo stejných přístrojích se zdvoj až ztrojnásobí a druhá věc, která teďka bude vlastně uváděna na trh v následujících dnech je, že při tom jednom testu, přitom se vlastně /nesrozumitelné/ ten multiplex, to znamená, že my tam neřešíme jenom koronavir, ale řešíme také chřipku typu A chřipku, chřipku typu B, to znamená ty /souzvuk zvuků/, při jednom vyšetření, to znamená za tu hodinu 10, hodinu 15 dostanete výsledek, koronavir ano, ne, chřipka A ano, ne, chřipka B ano, ne. Samozřejmě vy můžete mít chřipku, rýmu nachlazení, zápal plic i z jiných.

Vladimír KROC, moderátor
Ano.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Příčin, ale tyto tři virové agent budou vyloučeny velmi rychle.

Vladimír KROC, moderátor
Oba ty druhy testů už jsou teď k dispozici?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Ten test na koronavirus už se, už se tedy prodává, jak v České republice, tak v zahraničí, ten kombinovaný test, ten multiplex bude v následujících dnech na trhu.

Vladimír KROC, moderátor
Vy jste ale prohlásil, že máte obavu, abychom se neutestovali, můžete to vysvětlit?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
No, můžu to vysvětlit velmi, velmi jednoduše tím, že je tady samozřejmě skupina lidí, kteří chodí na testy bych řekl v rámci svého zájmu o své zdraví a podobně, pak samozřejmě lidé, kteří byli v nějakém kontaktu nebo jim je to nařízeno hygienickou službou a ta kapacita těch testovacích míst vlastně toho primárního kontaktu vyšetřované osoby a odběru, je bych řekl vlastně tím kritickým místem, který je, protože třeba ten jeden odběrový box je schopen přijmout kolem 200, 300 lidí denně, a to ještě při jaksi dobrém pracovním tempu a schématech, protože chystají se samozřejmě věci, že už si občan to předvyplní, protože tam vlastně musíte provést záznam, uložit ho do informačního systému získat od dotyčného údaje, aby si to třeba mohli volat a podobně, oznámit mu ten výsledek, takže to je bych řekl takové limitující a stává se třeba, že někdy děti ve školách, kde je karanténa třeba, jsou v té karanténě 20 dní, než se dostanou na test, i v Praze je samozřejmě teďka velký přetlak žadatelů o testy, a to tedy jak ze strany, kde je to nařízeno a podobně, takže diskutuje se a dnes ráno jsem hovořil s panem ministrem Prymulou i o různých schématech, kdy a koho testovat, aby se tato část nezhltila a pak je druhá samozřejmě, limitující faktor, a to jsou laboratoře, kde pracovníci laboratoří vlastně poslední měsíce pracují na jaksi hranici svých sil, kdy je to jaksi obrovská zátěž na ně a na samozřejmě přijdou i ty zimní měsíce, kdy nachlazení se nevyhýbají ani zdravotníkům a teď se samozřejmě testuje vlastně skoro nonstop v provozu, v nemocnicích, což samozřejmě také ty lidi bude vyčerpávat a kvalitní laboranti právě třeba pro ty otevřené systémy jsou velmi nedostatkový obecně.

Vladimír KROC, moderátor
Připomněl jste Romana Prymulu, vídáte změnu na postu ministra zdravotnictví.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak já musím říci, že s panem ministrem Vojtěchem jsme komunikovali, komunikovali velmi dobře. Samozřejmě ta pandemie, řekl bych časté a přehršle těch informací, které šly byly bych řekl vyčerpávající a také bych řekl někdy mnoho, mnoho myslivců, zajícova smrt, tak bych řekl, že už asi neměl síly na to pokračování a říkám, měli jsme velmi a máme korektní vztah. Myslím, že se snažil dělat, co bylo v jeho silách a navážu na tu infodemii a to z mediálního /nesrozumitelné/. Já si osobně myslím, že ty informace by měli dávat v České republice z té Státní správy nebo z toho řídícího sektoru 3 lidé a to je premiér, ministr zdravotnictví a hlavní hygienička a neměli by je dávat 4× denně, ale měli by rád třeba jednou denně nebo obden a tím se samozřejmě zabrání takovým těm různým názorům, které se i z toho jaksi řídícího sektoru, sektoru děje a pana prof. Prymulu znám více než 15 let, kdy byl děkanem Fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové a děkanem 1. lékařské fakulty, tak Roman Prymula je zkušený, zkušený lékař a manager, je profesí epidemiolog, vakcinolog, takže, kdo by to měl lépe znát, takže věřím, že se to povede, ale nikdy to není práce jednoho člověka, je to práce týmu, komunikace mezi různými týmy a podobně.

Vladimír KROC, moderátor
Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy v Praze je naším dnešním hostem. Novelou vysokoškolského zákona by měli zjednodušit odebírání podvodně získaných titulů, to je teď podle zákona možné jen do tří let od jejich získání, kolik jste jich v posledních letech odebraly na Karlově Univerzitě?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Na Karlově Univerzitě podle novely vysokoškolského zákona mám pocit, že jsme odebrali dva nebo tři tituly a asi ve dvou nebo ve třech řízeních jsem řízení nakonec po přezkoumání zastavil jako ne nedůvodné. Ono tato novela to je taková ta technická novela vysokoškolského zákona, v řadě se netýká jenom odebírání titulů, ale týká se i dalších věcí, přestupu v rámci vysoké školy, vychází říct, vstříc potřebám studentů v některých záležitostech studia, také se zaměřuje na kvalitu zahraničních poboček v České republice a podobně, ale k těm titulům, ten návrh nemění dobu 3 roky, ale zjednodušuje nebo precizněji popisuje důvody pro odebrání titulu a já vám uvedu třeba příklad v té, v tom zákoně, který je platný, je uvedeno, že se té činnosti musíte dopouštět opakovaně a soustavně, a to právě ukázal jeden soudní spor v České republice, kdy nakonec soud zapravdu tomu, kdo údajně podvodně získat titul, protože diplomovou práci děláte jenom jednou a ne opakovaně a soustavně, takže takovéto věci jsou tam, jak bych řekl, ono to, když se tvořilo, bylo míněno v dobré víře jo, že aby to nebyl jednorázový akt, takže tam samozřejmě jsou ty, tyto věci zjednodušeně tak, aby to bylo jasné a zřetelné, což bude dobré, jinak jaksi tento, tato, tento nástroj, je bych řekl takovým nástrojem, kdy můžeme říci určitým způsobem selžou ty vnitřní mechanismy, proto taky těch případů je relativně málo.

Vladimír KROC, moderátor
Mě to zajímá, jak zásadní je to problém podle vás to plagiátorství?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak problém plagiátorství samozřejmě je, je to problém na, na celém světě. My máme i nové systémy, které se snaží odhalit takovéto psaní prací na zakázku a podobně, je to dáno bych řekl tím, že samozřejmě v některých oborech je těch nových inovativních myšlenek málo a možnost jaksi zdrojů elektronických, dělat to metodou copy /nesrozumitelné/ je samozřejmě jiná, nejdřív když se to třeba psalo na psacím stroji a podobně, ale to jsme hodně daleko. Tady ty problémy ohledně plagiátorství by měly být zachyceny jaksi na fakultách a všechny vlastně práce už teďka projíždí antiplagiátorským systémem a podobně, ale nic, žádný systém není dokonalý, takže vlastně toto je špička toho ledovce a vím, že samozřejmě více lidí je u nich, jaksi ty práce jsou zastaveny na fakultách nebo zahájeno disciplinární řízení přímo na fakultách, kde se to zjistí, takže tento nástroj je, že to vlastně tím sítem automatické kontroly, oponentním řízení to uteče a pak si toho někdo všimne, takže to budou, jak vidíte, já vím v České republice jednotlivci.

Vladimír KROC, moderátor
Jak jste řekl, tak v té novele vysokoškolského zákona v návrhu zůstává ta lhůta tří let, ale jak jsem četl, tak předkladatele čekají v legislativním procesu diskuzi a návrhy na prodloužení, jak se na to díváte vy? Měla by se lhůta, kdy může být autor usvědčen z plagiátorství prodloužit?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak my, když se to připravovalo v tom roce 2015 myslím 16, tak návrh České konference rektorů byl 5 let, pak při jednání s radou vysokých škol a s dalším je to skončena třech letech. Já si myslím, dát tam nějaké nekonečno je nesmysl, protože budete na to pohlížet, bude tu práci někdo hodnotit v roce 2040, práci, která by napsal v roce 2020, tak úplně jinými nástroji, jinými možnostmi a podobně, takže dá se říct, že ta lhůta by tam měla být asi je maximum, o které můžeme hovořit ta, pro které já bych jaksi byl pro je těch 5 let, ale déle bych to už netáhl.

Vladimír KROC, moderátor
Ještě na závěr jedno téma, vím, že vás zaujala egyptologické výstava Sluneční Králové v Národním muzeu v Praze, dokonce to tady máme na dohled. Čím to, že jsme jako Česko taková, dalo by se říci egyptologického velmoc?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Ano jsme egyptologická velmoc a je to zásluhou, bych řekl pionýrů egyptologie, který začali zhruba před 100 lety, působit v Egyptě, i náš Egyptologický ústav slaví 60 let nebo slavil v loňském roce 60 let svého výročí a ty úspěšné expedice, ať to byl předtím profesor Žába prof. Verner, nyní prof. Bárta a jeho spolupracovníci, doopravdy odhalují památky světového významu a ty poslední vykopávky, které jsou, tak jsou hodnoceny mezinárodně jako 10 nejvýznamnějších třeba archeologických objevů, objevů na světě, které vedou k poznání té civilizace, ale také i poučení pro civilizaci naší, že jo protože se ta historie si můžeme brát a brát ponaučení. Já jsem strašně rád, že ta výstava sice měla být otevřena v červnu, se aspoň otevřela koncem srpna, má trvat do února, února letošního, příštího roku, že se povedla, protože egyptologického výstava se už jaksi chystala 2× kdy bohužel z důvodů politických změn jednou u nás, jednou v Egyptě se neuskutečnila předměty, které jsou tady vystaveny v Národním muzeu, jsou nedozírné, historické a umělecké hodnoty a výstava tohoto zaměření, to znamená na starou říši egyptskou, dá se říci, že je jedna z nejlepších na světě, která, která v tomto celku byla, byla prezentována, takže já by chtěl pozvat posluchače na tuto výstavu, kde se seznámí s vlastně s historii starého Egypta, s úspěchy české vědy, s poznatky pro, pro dnešní svět, protože řadu unikátů třeba už nikdy neuvidí, protože jsou v našich depozitářích v Abúsíru anebo v depozitářích Národního egyptologického muzea v Káhiře a některé z nich budou právě v té nové expozici, nového muzea, které by se měl v Káhiře otevřít, takže je to takový výlet pár tisíc let zpátky.

Vladimír KROC, moderátor
No a teď to máme, jak říkáme na dosah tady hned vedle Václavského náměstí v Praze, kus starého Egypta, není škoda, že s výstavou nemůžeme víc pochlubit ve světě, protože turisté tady teď zkrátka teď nejsou.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
To je bohužel, bohužel smůla samozřejmě, když se ta výstava, protože ta se chystá mnoho, mnoho let, tak se samozřejmě počítalo právě to otevření, které mělo být i za účasti vrcholných představitelů před prázdninami, aby vlastně ta hlavní turistická sezóna umožnila co největší návštěva a největší seznámení, které jsou zapůjčeny i, zapůjčeny předměty z jiných významných egyptologických muzeí nebo sbírek po světě, tak to samozřejmě člověka, člověka mrzí, ale třeba kolem Vánoc už to bude lepší a i v tom novém roce, že tam přijde více návštěvníků z celého světa, kteří zase navštíví Prahu.

Vladimír KROC, moderátor
No, ale zveme zejména naše posluchače, to byl rektor Univerzity Karlovy v Praze prof. Tomáš Zima, děkuju, ať se vám daří, mějte se hezky, na shledanou.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Hezký slunný den vám i posluchačům.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů, přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.