Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 21. října 2021

21. říjen 2021

Hostem byl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí, je dnes rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima, dobrý den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Dobré ráno vám i posluchačům.

Vladimír KROC, moderátor
Kdo bude novým rektorem naší nejstarší univerzity? K čemu bude sloužit Kampus Albertov? Kde začíná a končí veřejný zájem ve vztahu ke zdravotnímu stavu prezidenta. O tom dnes budeme mluvit. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Zítra se rozhodne, kdo po vás povede Karlovu univerzitu, jak je pravděpodobné, že by to mohla být poprvé v historii žena?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Já si myslím, že je to, je to pravděpodobné, teď tam samozřejmě jsou dva uchazeči, jsou dva uchazeči, a to paní prorektorka Králíčková a pan profesor Stehlík. Oba dva jaksi na univerzitě působí, paní prorektorka, předtím byla paní proděkankou na Lékařské fakultě v Plzni, měla na starosti rozvoj, kde se úspěšně teď dokončuje i druhá část Kampusu. Je uznávanou odbornicí, má řadu zahraničních stáží, včetně Fulbrightova stipendia, kolega Stehlík byl děkanem Filozofické fakulty, teď působí také v Národním muzeu. Jejich programy v některých věcech jsou podobné, v některých věcech samozřejmě jsou odlišné. Já samozřejmě s tou zkušeností osmiletou rektorování nebo sedmi a půlletou a zkušeností předtím, sedmiletou v děkanování a osmiletou rektorování vím, že někdy ty vize a pak ten reálný život se trošku rozchází, a řekl bych spíše tomu jednání s tím zevním prostředím na straně jedné a na straně druhé s určitým takovým konzervativismem, který obecně je na tradičních starých univerzitách, a hovořil jsem o tom s kolegy z Oxfordu, z Cambridge a z dalších těchto respektovaných univerzit. Kolegyně Králíčková i kolega Stehlík měli prezentace před akademickou obcí, jak na univerzitě minulý týden, tak předtím na senátech, představili své vize, představili i část svých týmů. Já vždycky říkám, protože ty programy a ty papíry snesou hodně. Vždycky říkám, říkal jsem to myslím i na předminulém zasedání Akademického senátu, že lidé by se měli podívat na tu minulost těch lidí, a to je v jakékoliv roli, ať jsou to volby politické, jsou to volby rektora, co ten dotyčný dokázal, co udělal, jak se chová, protože z toho lze predikovat, i jak se bude chovat do budoucna, jestli ten člověk dělá něco málo, tak najednou, že by se něco zlomilo, je málo pravděpodobné. Já většinou sázím na tu pravděpodobnost, takže by se měla hodnotit to, co ti lidé pro univerzitu vykonali dobrého, a s tím, jak si lze predikovat, že v tomto trendu budou pokračovat i do budoucnosti.

Vladimír KROC, moderátor
No, ať už to bude Milena Králíčková nebo Michal Stehlík, co svému nástupci vzkážete?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Já svému nástupci vzkážu, že nejdůležitější je dobrá komunikace mezi týmy, hledat to, co lidi spojuje, ne to, co je rozděluje. A pak jim chci říci jednu věc, že budou mít řadu lidí, kteří jim budou dávat dobré rady, a to někdy i dobře míněné, budou je snažit se různým způsobem ovlivňovat, aby naslechli co nejvíc rad, ale v tom rozhodování, které budou oni činit, budou oni sami, a ti lidé, kteří jim mu budou, někteří dobře radit, a pokud to nedopadne tak, jak si oni představují, tak budou první, kteří je budou kritizovat a budou říkat, že by to dělali jinak. V tom rozhodování, bohužel nebo bohudík, je ten člověk pak úplně sám osamocen, a proto je důležité aby, a jak já říkám, teďka do nějakého textu píšu, že člověk se má obklopovat lidmi, kteří jsou chytřejší než je on sám, protože tím nasává jaksi bych řekl řadu moudrostí a dovedností, a může pak se lépe a kvalifikovaně rozhodnout. Vždycky uděláte rozhodnutí dobrá, ale taky i špatná, a je třeba, aby těch špatných bylo co nejméně.

Vladimír KROC, moderátor
Vy jste si vysloužil kritiku třeba za sponzorskou smlouvu se společností Home Credit nebo za úmysl vybudovat Česko-čínské centrum, jak se zpětně na tyto svoje kroky díváte?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Na tyto kroky se dívám tím, že byly trošku také účelové, protože když se podíváme na Česko-čínské centrum, které vzniklo jako virtuální platforma lidí, kteří spolupracují s čínskými univerzitami, je třeba říci, že pekingská univerzita je v první myslím třicítce světových univerzit a podobně, se kterými spolupracují prestižní britské univerzity, americké univerzity, takže tady nejsme, že tam spolupracují jako s českou univerzitou a nikdo jiný nespolupracuje, takže to je třeba říci. Takže mít prostě přehled o tom, jak se, jak se setkávají a spolupracují jednotlivá pracoviště, na tom přece není nic špatného, a jestli se konala za účasti ministrů a politiků, konference v Karolínu, tak na tom také přece není nic špatného, tam se koná celá řada konferencí, a tak proč by se nemohly konat tyto? To, že tam došlo jaksi k selhání jaksi u některých kolegů, kteří si z toho udělali svůj byznys se stalo, a rozřešilo se to, je to samozřejmě v řešení, nevím, jestli to ještě řeší jaksi orgány, které jsou k tomu povolány, a tak jsme toto zrušili, ale máme takové platformy, které monitorují nebo ne monitorují, které analyzují a setkávají se lidé, kteří spolupracují se zeměmi jinými, tak jsou, je to třeba Herzlovo centrum spolupráce s izraelskými univerzitami, kde je tradičně, a podobně, takže na tom jako nevidím nic, co by bylo, ale když si chcete najít jaksi hůl, tak vždycky si najdete. A společnost Home Credit, no, přišlo do Karolína proti mně stávkovat 30 studentů, většina studentů nebyla za smlouvu s Home Creditem v hodnotě několika set tisíc, ale přece, pokud v té době, a zdůrazňuji v roce myslím to bylo v roce 2017 nebo 2018, kdy se tato událost stala, tak ten Home Credit byl organizacemi, které řeší ti lidé v té dluhové pasti nebo prostě kteří se zadlužili, tak hodnotili jako jednu z nejserióznějších institucí. Tak samozřejmě, to jako bysme se mohli dívat na Ameriku pohledem, že tam byl Divoký západ, a stříleli se tam lidi na ulici, když byli kovbojové, a proto jsou Spojené státy špatné, bylo to před 200 lety, v roce 2010-2012 tady byl pod dohledem politiků prostě klondike, lichva no a samozřejmě všechny firmy se na tom přiživují na tom, že se zdražuje energie a najednou si říkám, jak to, že najednou se prostě zdraží benzín o 10 Kč, když jako ta ropa teče furt stejně, a ropa sem neteče jaksi kontejnerovými loděmi, tak jako prostě tuto příležitost ty firmy s maximalizací zisku využijí, no tak jako tak to využily, v roce 2017 ten trh byl jiný, tak tam si lidé přišli projevit svůj názor, mě mrzelo to, že veřejnoprávní média věnovala pozornost 30 v uvozovkách "studentům", kterých bylo možná méně, a to, že dalších několik tisíc studentů dělalo Noc vědců na právnické fakultě, tak tam žádný novinář nebyl, kde se vzdělávali, kde byla řada přednášejících, zástupci Ústavního soudu, třeba vrchní státní zástupkyně Bradáčová a další, a o to média se nezajímala, kde bylo několik tisíc studentů, ale to, že tam bylo 20-30 lidí, týden bylo v Karolínu a zajímalo, jestli se tam bude topit, a spotřebovávali tu zelenou energii nebo energii venku na metalický koncert, to nikomu nevadilo.

Vladimír KROC, moderátor
Když se podíváme na programy kandidátů, v některých záměrech se shodují, ostatně vy jste to už řekl, například chtějí přebudovat informační systém školy a nastartovat změny v IT. Cítíte tu potřebu také?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Já jsem ji samozřejmě cítil a já jsem tam řadu věcí v té problematice IT udělal. To, co bych řekl, to, co se povedlo nejvíce je, že ten program studijní informační, o kterém se pořád mluví, který je v tom středu dění, tak v tuto chvíli je v majetku univerzity, a my si s ním můžeme prostě svobodně nakládat, že už nejsme, bych řekl, v uvozovkách, jak někdo ošklivě říká, někoho rukojmí, prostě ten program je náš s těmi přístupovými kódy a podobně, a my si s ním můžeme nakládat, tak to bych řekl, že je to nejdůležitější, pak samozřejmě tam došlo k řadě transformačních kroků a v těch jednotlivých modulech, které tam jsou a jistě je to věc, kterou je třeba dále rozvíjet, a jestli se pak to jádro také vymění a postaví na jiné platformě, je to samozřejmě možné, ale je to samozřejmě věc, na jedné straně velmi nákladná a na druhé straně velmi náročně implementovatelná, protože se to dotýká pro představu 60 000 lidí, komunita Univerzity Karlovy je 60 000 lidí, to je velké okresní město.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se díváte na úmysl zavést funkci univerzitního ombudsmana?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Já se domnívám, že to je věc správným směrem, v tuto chvíli, když bych to řekl, tak tím ombudsmanem jsem byl já, protože na můj stůl chodí samozřejmě různé dotazy, stížnosti, vyjádření, které jsem předával prostě k vyjádření, aby mě dali podklady nebo s lidmi jsem se setkával, ti se cítili nějakým způsobem ukřivděni, tak mě to zpracovával úřad, etická komise, odbor vnitřní kontroly, studijní odbor, kteří mě k těm příběhům lidských osudů dávali podklady, a tam se hledala nějaká cesta buď nápravy, pokud je to možné, protože někdy je to třeba čistě v rukou fakulty, pracovněprávní vztahy jsou věcí fakult nikoliv rektorátu, takže asi ta role, když tam bude někdo, kdo bude toto jaksi řešit na té centrální úrovni, tak to samozřejmě je možné, ale říkám, na univerzitě v tuhle chvíli je celá řada míst, kam lidé mohou anonymně informovat nebo dát podnět, když se třeba cítí sexuálně obtěžováni, když samozřejmě cítí nějaké jaksi křivdy, tak těch místě je celá řada, kde to tak možné je dělat nyní, tak jestli se to zcentralizuje, je to asi krok dobrým směrem a to ukáže čas.

Vladimír KROC, moderátor
Oba kandidáti se shodují na tom, že by se univerzita měla víc angažovat ve veřejném životě a usilovat o ekologii a rozvoj v souladu s odpovědností k planetě. Jak to vidíte vy?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Tak já začnu tou druhou částí o tom, že máme býti jaksi udržitelní a tyto věci jsou tady nastartovány, je na to pracovní skupina, máme přijaté dokumenty o udržitelném vývoji na univerzitě, jako jedna z prvních institucí jsme uzavřeli dohodu s ministerstvem práce a sociálních věcí o tzv. vlastně to, že ti uchazeči o veřejné zakázky na Univerzitě Karlově musí splňovat ty podmínky toho udržitelného rozvoje, centrum ochrany životního prostředí, což je útvar vlastně Univerzity Karlovy, je součástí vlastně celosvětové struktury na udržitelnost na světě. Tam Univerzita Karlova přistupuje, poslali jsme tam přihlášku jako jedni z prvních v České republice. Máme samozřejmě ty projekty, které se dělaly. Já, když jste zmiňoval projekt Kampus Albertov, kde se vyhlašovala veřejná soutěž v roce 2014 nebo 2015, tak už v této soutěži, kdy ještě tady nikdo moc o udržitelnosti nehovořil, jedna z podmínek, které jsem tam dával byla, že tyto budovy musí být energeticky neutrální a oni ten projekt takto je koncipován, a bylo to před osmi lety, kdy tady nebo ne 8 lety, před šesti lety, kdy se tady o tom vůbec vlastně nemluvilo, takže tady je řada věcí, které jsou, je samozřejmě v tom jaksi intenzivně pokračovat, připravuje se energetický audit. Já vidím tu hlavní roli univerzity zejména v oblasti výzkumu, protože je to otázka výzkumu, a na druhé straně.

Vladimír KROC, moderátor
Ta angažovanost ve veřejném životě.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
A ještě řeknu jednu věc, na druhé straně jde pro mě někdy úsměvné, že jaksi někde jsou trendy, že budeme jíst méně masa a tím zachráníme planetu. Já se domnívám, že tady musí být ten tlak z té Evropy na ty další velmoci, protože pokud jaksi Čína, Indie, Brazílie, Spojené státy a Rusko s tím nic dělat nebudou, tak my, i když budeme energeticky v záporných hodnotách nebo v té uhlíkaté stopě, tak to nic není, Evropa dělá 7 %, vidíte, tady kolegové říkají, já se domnívám, že univerzita se musí vyjadřovat k veřejným věcem, ale sám několikrát když jsem se vyjádřil, tak jsem byl na to napomenut, jsem se vyjádřil jménem univerzity a že zatahuji do nějakých prostě konotací, a i vlastně příběh darovací smlouva s Home Creditem není o tom, že ta společnost chtěla dát univerzitě nějaký sponzorský dar, a říkám nestojí tisíce sponzorů před univerzitou, kteří klepou a dávají, to je mylná představa, to třeba říkali tenkrát v té době, kolega Bek, rektor Masarykovy univerzity, tak jsem byl za to za to jaksi vyhubován. Zmínil jste Česko čínské centrum, nějaká spolupráce s čínskými univerzitami, která je je běžná, konání konferencí a dostal jsem za to vynadáno. A tady to zmiňujete 5 konferencí, které se konaly a pár setkání toho, že se to řeší jako obrovské téma, které téma není, které je uměle vytvořenou některými mými, jak já říkám úhlavními přáteli, a o tom se mluví, takže já jako říkám, že univerzita se musí vyjadřovat k těm věcem, lidé na svobodné univerzitě musí mít svobodné právo se vyjádřit, ať je to rektor, ať je to poslední asistent, a držím kolegyni i kolegovi palce, aby je pak někdo za to napomínal, až se k něčemu vyjádří.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je prof. Tomáš Zima. Předevčírem jste slavnostně poklepali základní kámen nového Kampusu na Albertově, ale podle původních předpokladů měla ta stavba stát 2,5 miliardy a měla být hotová, myslím už napřesrok. Teď to vypadá někdy na rok 2026 a skoro 8 miliard, proč to zpoždění a proč to prodražení?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
No tak to je strašně jednoduché, tak za prvé, ta částka 2,7 miliardy byla v řádce státního rozpočtu v srpnu roku 2011. V roce 2011 toto bylo kalkulováno na 2,7 miliardy, jsme před 10 lety, jsme před 10 lety. Takže za těch 10 let ceny stavebních prací trošinku, a to myslím ironicky, trošinku povyrostly. A jenom třeba některé věci týkající se právě té udržitelnosti a další prostě nařízení, které jsou, stojí úplně něco jiného, prostě jsme v roce 2021, takže to je tato věc, tam bylo samozřejmě nějaké prodlevy. My jsme vyhlásili mezinárodní architektonickou soutěž, což byl správný krok, za což jsme byli i oceněni, protože jsme jedna z mála veřejných institucí, která vyhlásila veřejnou mezinárodní architektonickou soutěž, kde v té porotě seděl Arch. Lábus, Arch. Pleskot a další významní jaksi čeští architekti, takže to je jeden krok, druhý krok, je to samozřejmě akce velmi náročná z hlediska jaksi ekonomiky i logistiky, pro představu posluchačů, toto bude největší investice veřejné instituce a státního rozpočtu za posledních 50 let, poslední takto velká investice v uvozovkách výstavba Nové scény Národního divadla v Praze, takže pro nás to bude vlastně největší investice po zhruba 100 letech.

Vladimír KROC, moderátor
A z jakých prostředků bude ten projekt financován?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Ty prostředky, které jsou, tak první část, to biocentrum, bylo schváleno i Bruselem tzn. je tady i ten mezinárodní pohled, že je to jaksi věc potřebná nebo rozumná, udržitelná, vhodná, je ten Národní program obnovy. Druhou část předpokládáme státní rozpočet, samozřejmě jdou tam také prostředky univerzity, a v neposlední řadě operační programy Jan Amos Komenský, tedy prostředky Evropské unie na to vybavení. My máme připravený prostě timing těch kroků ideálně, aby se ty 2 budovy stavěly, to znamená vykope se jáma A, ta technika přejde vedle na jámu B, a takto, aby se prostě i využil ten čas i prostor. My předpokládáme, máme všechny tedy potřebná razítka, územní rozhodnutí, projekt je dokončován pro stavební povolení. Chceme koncem listopadu podat žádost o stavební povolení na Stavební úřad Prahy 2, připravujeme, teď jsou tržní konzultace, vypíšeme veřejnou zakázku na vlastně organizátora těch veřejných zakázek a soutěží, protože je to velmi náročné a musí to dělat jaksi profesionálové, kdybych řekl právníci spolu jaksi se stavaři nebo těmi technickými profesemi. To předpokládáme v těchto, v těchto měsících a věříme, že příští rok budeme moci provést tedy ty výkopové práce, kdy chceme ty výkopy vlastně spojit s archeologickým a pyrotechnickým průzkumem a začne se soutěžit tedy zhotovitel té stavby.

Vladimír KROC, moderátor
Podle architektů vznikne nové studentské městečko, jakou je komplikací, že se stavba nachází v zóně UNESCO?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Já bych řekl, že to samozřejmě byla komplikace pro architekty a komplikace pro nás, když se dělal ten projekt, protože jsme museli dbát na řadu samozřejmě pohledů a hodnotí se pohled z Vyšehradu a z jiných míst. Jde to učinit, a abysme vyhověli všem těmto náročným požadavkům které jsou, a právě proto jsme získali to územní rozhodnutí, takže se tam třeba proti tomu projektu ta budova o něco snižovala a hledaly se nějaké cesty, a i ten architektonický návrh, myslím že tam do té čtvrti bude velmi hezky zapadat, ty makety jsou třeba ve vestibulu Karolína máme maketu, a i vzory těch posledních šesti projektů, které postoupily, teda ten vítězný, takže já si myslím, že tam hezky zapadne. Je to místo, kde ty budovy vznikaly před více než 100 lety, budovy Přírodovědecké fakulty, 1. Lékařské fakulty, Matematicko fyzikální nahoře i zezadu ČVUT, takže on tam takový ten studentský kampus už je, a tímhle ho vlastně dobudujeme, a i jsme se bavili s městem, hlavním městem Prahou, které ten projekt podporuje, které už tam některé ty práce prováděli, to znamená posílení třeba sítí a rozvodů, tak s Prahou 2, aby tam mohla vzniknou krásná jaksi čtvrť, je tam už opravená ta ztracenka nahoře, odkud jsou krásné výhledy, to opravovala Praha 2 a podobně takže z toho chceme udělat doopravdy hezké městečko, hezký studentský bulvár s alejí a udělat z toho takové krásné místo Prahy.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. V jednom rádiu jste prohlásil, že politici i novináři by měli respektovat soukromí nemocného člověka, kdy ale přestává být vážný zdravotní stav hlavy státu a vrchního velitele ozbrojených sil věcí soukromou?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
To je dobrá otázka, ale vždycky je to otázka té osoby, která o sobě má rozhodnout, a můžu vám říct, že mám řadu pacientů různě vysoce postavených, a ctíte prostě to právo toho člověka na soukromí, a prostě je to věc mezi tím pacientem a tím lékařem, na straně jedné, a to je třeba o té důvěře, protože kdyby tato důvěra nebyla, tak ten pacient se vám s těmi nemocemi nesvěří. Na straně druhé, představitelé prostě země by měli nebo veřejnost má mít právo na určité informace, které jsou. A já se domnívám, že to je otázka spíše toho okolí pana prezidenta, které mělo jaksi říci, tak jestliže někdo je na jednotce intenzivní péče, tak jeho stav je vážný. A já nevidím nic špatného na tom, když by někdo řekl, pan prezident je teď v pracovní neschopnosti, když to řeknu tak, protože, když jste na jednotce intenzivní péče, tak asi některé úkony nemůžete třeba vykonávat, a teď, a ústava na to myslí. Teď tady po nějakou dobu bude vykonávat činnost předseda Sněmovny, předseda Senátu, premiér republiky. Pan prezident se uzdraví nebo bude v lepším stavu, bude to moci dát, to je jednoduchá, přece normální záležitost, kterou lze ukonat a nebo lze říci ano, základní úkony nebo ty rozhodující za ním někdo přijde, prezident rozhodne nebo nerozhodne, nebo lékaři už řeknou, teď pan prezident může, protože se cítí lépe a podobně. Je ta otázka prostě zastupování někoho při výkonu těch funkcích, musí být dána, já jsem také na jaře z kraje letošního roku byl vážně nemocen, několik dní jsem byl také v umělém spánku a předtím prostě je podepsáno pověření nějaké osoby, která vykonává ten úřad, pokud nejste. Tady na to myslí ústava, takže já si myslím, že tady se jaksi nepostupuje standardním způsobem nebo normálním. Na straně druhé mně přijde takové ne úplně etické a hezké, že se tady objevují různé spekulace, různé fámy, různí lidé se chtějí zviditelnit.

Vladimír KROC, moderátor
Ty spekulace by ale nebyly ve chvíli, kdy bychom věděli jasnou zprávu.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Ale sekulace vždycky budou, kdyby spekulace nebyly, tak nemáme bulvární média, nemáme různé sociální sítě.

Vladimír KROC, moderátor
Rozumím.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Takže na jednu stranu veřejnost má být určitým způsobem informována, já jsem tam viděl tu chybu, že prostě měl někdo předstoupit a říci, pan prezident byl převezen do nemocnice, lékaři zhodnotí jeho stav, řeknou, může plně vykonávat funkci, může částečně vykonává funkci a podle toho dále postupovat. A tady mě prostě přišlo, bych řekl selhání, nikoliv lékařů, kteří jsou spíše obětí, ale spíše toho aparátu, který tam je.

Vladimír KROC, moderátor
Pane profesore, poslední otázka, protože se budeme muset pro dnešek rozloučit, vám mandát končí 31. ledna, po osmi letech lektorování naší nejstarší univerzity, kam nasměřujete svoji profesní kariéru, jestli se to dá říct velmi stručně. Až ta doba přijde, budete kandidovat na prezidenta?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Tak já v tuto, v tuto chvíli, jsem zvědav zítra, jak dopadne volba. To je první věc, jsem samozřejmě připraven univerzitě dále pomáhat, pokud o to samozřejmě bude zájem, mám své aktivity odborné a jak u nás, tak v zahraničí, v mém oboru, který mám rád, to znamená v medicíně, a když se ptáte na nějaké ty věci ve veřejném prostoru, tak za svůj život jaksi mně to, co se děje v naší zemi nenechává jaksi bych řekl chladným, takže asi v nějaké roli třeba ve veřejném prostoru budu, a já říkám, pan prezident tady je, jeho mandát končí v březnu roku 2023, což je za rok a půl, a já přeju každému člověku brzké uzdravení.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí byl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Děkuju, na shledanou.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Taky hezký den vám, i posluchačům.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.