Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 19. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková, vítejte u poslechu Jak to vidí. Dnešním hostem je profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Dobrý den. Vítejte.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podrobněji se podíváme zejména na požadavky praktických lékařů, kteří včera protestovali. Na využívání bonusů ve zdravotnictví i na průhlednost jeho financování. Dobrý poslech. 7 tisíc praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů včera neotevřelo své ordinace. Připojilo se k nim i 400 lékáren, které symbolicky zavřely na půl hodiny. Společně protestovali proti návrhu úhradové vyhlášky pro rok 2018, nárůstu byrokracie a zavedení eReceptů. Co říkáte, pane profesore, jejich požadavkům?

Čtěte také

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak požadavky z různých sektorů zdravotnictví se objevují, objevují periodicky a je tam vždycky otázka, jak v kterém segmentu kdy jsou oprávněné. To je si třeba uvědomit, to, co prosazuje ministerstvo zdravotnictví, je otázka nemocnic, nemocničních zařízení té 24hodinové služby pondělí až neděle ve svátek, což je si třeba uvědomit, že řada ambulantních specialistů i praktiků o pohotovost, o víkendech jaksi neslouží a je problém s tím, že největší transfer zdravotníků z nemocnic není do zahraničí, ten je relativně stabilní, ale nejvíce lékařů, pokud odcházejí z nemocnic, je právě do té ambulantní sféry, protože je to, bych řekl, klidnější režim, když pracujete od 8 do 16, někdo samozřejmě i později večer. Takže ministerstvo se snaží zabezpečit tu nepřetržitou službou určitou úpravou, úpravou o financování, kdy samozřejmě zaměstnanci v těchto zařízeních nebo jejich část je pod vládním nařízením a úpravou, úpravou platů. Byly samozřejmě období, kdy prakticky dostávali, ambulantní specialisté více, teď je zase období toho, že v uvozovkách nemocnice dostávají více. Ten problém je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tedy, že vám do toho vstupuji, pane profesore, vlastně spor, řekněme ambulantní sektor versus nemocnice?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dá se to i takovýmto způsobem říct a já se vždycky snažím o to, aby ty bariéry se odstraňovaly, protože oba dva ty sektory se svým způsobem potřebují a doplňují, ale to, co zde chybí, je zde určitý způsob, způsob regulace a nějakých provazeb a tady platí to, že je to otázka pohotovostních služeb, které většinou zajišťují zdravotnická zařízení a ta ambulantní sféra velmi málo a na druhou stranu je zřejmé a vím to z řady i privátních zdravotních zařízení, které třeba i nefungují v režimu pojišťovenství nebo v kombinovaném režimu, že je pak je, někdo vyšetří vás v krásném bílém křesle, v krásné vile či moderním domě a řekne - víte, pane Nováku, tady máte nejspíše tento problém, my vás tady, vy nám každý měsíc platíte nějaký paušál nebo nám dáváte sponzorský příspěvek, ale teďka vás pošleme do Motola, na Karlák, na Královské Vinohrady, do plzeňské fakultní nemocnice a podobně a někdy jsou to i problémy, které by v tom ambulantním sektoru mohly býti řešeny a je to otázka nastavení těch vazeb. Samozřejmě jsou vynikající praktici, vynikající ambulantní specialisté a také, říkám, chybí zde provazba těchto dvou sektorů, že si musí uvědomit, že jeden druhého potřebuje a jeden druhého musí určitým způsobem podporovat, to znamená, je to v řadě zemí, že praktický lékař určité penzum pracovní doby slouží v nemocnicích, ambulantní specialisté docházejí do nemocnic, je to také i osvěžující pro ně, protože tam vidí širší spektrum těch onemocnění, vytváří se právě ta vazba mezi lidmi, aby se ty bariéry překonávaly a to je otázka toho systému zdravotní péče obecně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr zdravotnictví pan Ludvík už dříve řekl, že nemocnice si navýšení zaslouží, protože pracují 24 hodin denně 7 dní v týdnu, i praktičtí lékaři ale mohou podle něj dosáhnout na více peněz, pokud mají prodlouženou ordinační dobu. Bylo by to tedy nějaké další řešení? Jak tedy efektivně propojit oba tyto segmenty?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já se domnívám, že to je otázka třeba smluvní politiky zdravotnických pojišťoven, které mohou po dohodě samozřejmě v tom regionu, vždycky je tam několik hráčů, je to ten region nebo stát, ambulantní sektor, nemocniční sektor, pojišťovna, která je plátcem a měla by hájit zájmy klientů, to znamená, pojišťovna má hájit můj zájem, v mém případě Všeobecná zdravotní pojišťovna, já bych dostal 24 hodin 365 dní v roce kvalitní péči, a to je právě těmi smluvními podmínkami dobře jste ambulantní specialista v kardiologii, v gastroenterologii, ale je třeba, abyste určité penzum hodin jaksi strávil v té pohotovosti v tu sobotu, v tu neděli, v pátek večer na té službě. Já vám uvedu jeden příklad. Setkal jsem se nedávno s jedním vrcholným politikem a podívali jsme si o zdravotnictví. A on mi říká: "Pane profesore, v těch nemocnicích ty laboratoře, vy tam máte, vy tam máte strašně vysoké náklady, ale v té privátní sféře ty privátní řetězce laboratoří, ty jsou výborný, ty dělaj za polovinu než vy." Já jsem se takhle podíval na hodinky a říkám mu: "Pane inženýre, a já vám povím jednu věc, teďka je 9 hodin večer a já vás tady odeberu tu zkumavku krve, protože jste dostal teďka horečku a mám podezření na sepsi, zkuste v privátní laboratoři v 9 hodin večer to poslat. Jsou zavřené. Ony končí většinou někdy ve 4, někdy v 6, někdy v 8, záleží na velikosti řetězce, ale já v tuto chvíli na Karlově náměstí na mém ústavu mám 4 vysokoškoláky, 5 zaměstnanců z nich 2 vysokoškoláky, kteří vás ošetří. A když někoho platíte v noci a musíte udržovat ten systém, aby vás na Štědrý den někdo vyšetřil, tak to něco stojí, tak se nad tím zamyslete."

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam jde většina peněz ve zdravotnictví?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě největší podíl ve zdravotnictví peněz je do mezd a nevím, jestli je to kolem poloviny. Vím, že ve vysokém školství je to kolem 75 %, ale ty mzdové náklady jsou výrazné. Pak jsou to samozřejmě náklady na, a zase záleží v tom privátním sektoru, nebo v tom ambulantním sektoru je výrazný podíl na samozřejmě ty náklady na ten chod ambulance, ale to je podobné i v nemocnicích, ale tam v těch nemocničních zařízeních je druhý významný podíl, jsou zdravotnické prostředky, léčba těch pacientů, že jo, náhrady, operační materiály a podobně, a pak samozřejmě ten, ty provozní náklady, které se většinou ty nemocnice snaží samozřejmě různými soutěžemi eliminovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten včerejší protest, který byl vlastně druhý, první se konal před týdnem a zřejmě nebyl poslední. V podstatě zatím nic nezměnil, protože, jak zaznělo z ministerstva, peníze navíc pro protestující lékaře v úhradové vyhlášce na příští rok nejsou. Ze 16 miliard korun navíc půjde většina na zvýšení platů v nemocnicích a na drahou specializovanou léčbu. Nehrozí tady, že jednoho dne třeba dojde ke značnému citelnému úbytku praktických lékařů? Jaká je tedy vůbec jejich role a budoucnost, pane profesore?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, jak jsem říkal na začátku, oba dva ty světy, jak ten ambulantní, tak ten nemocniční se potřebují a musí prostě žít. Jaksi nemocnice nemohou je zastoupit a praktik nebo ambulantní /nesrozumitelné/ ten nezastoupí nikdy nemocnici. To je přesně to, že tady se musí jaksi hledat to souznění a každá z těch stran musí vnímat pozitivně tu stranu druhou, ale jak jsem řekl, ten praktický sektor, je to vlastně taková ta, je to ten první kontakt, někdy se tomu také říká gate keeper, že prostě toho pacienta ten praktický lékař by měl buď sám ošetřit, chřipky, virózy, běžná onemocnění, nebo ho poslat ke specialistovi nebo do nemocnice a samozřejmě měl by znát nejlépe anamnézu nejen toho pacienta, ale i té rodiny, protože tam se v tom pak samozřejmě lépe orientuje. Otázka samozřejmě nedostatku lékařů je všeobecná, nevyhýbá se to ani praktickým lékařům. Vím, že aktivity, které vedou kolegové z oboru všeobecného lékařství, kolega Seifert, Bíma a další, takže zatrahují studenty fakult lékařských, kdy řada z nich má zájem nastoupit do oboru všeobecné lékařství nebo praktické všeobecné lékařství, takže to je ten pozitivní trend, takže mladí kolegové tam vstupují. Samozřejmě to, co je ten problém a zase je to otázka buď smluvní politiky pojišťoven nebo státu, jsou regiony, příhraniční oblasti, jiné zóny v České republice, kde je doopravdy nedostatek lékařů a ten je dán ani ne tak jaksi bych řekl stávkou nebo špatným financováním, ale prostě, že ten, v tom regionu buď se ten praktik, je tam malá klientela, to znamená, málo pacientů, kteří se u něj registrují, protože tam je základ ta registrační platba nebo ta kapitační platba na toho pojištěnce, a pak je to jaksi, tam by stát měl určité ty regiony nebo ty lékaře, kteří jdou do toho regionu, spolu zase s tou municipalitou nebo s tím krajem, tyto lékaři prostě zbonifikovat, půjdete do Šluknovského výběžku, půjdete do Beskyd, půjdete do Podkrkonoší, na Vysočinu a prostě do oblastí, kde se ví, kde ten nedostatek je, prostě stimulovat třeba ty malé lidi nebo ty kolegy, aby tam zůstali různými nástroji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Problémem je také, že nemá alespoň podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky kdo nahradit stárnoucí lékaře zejména na venkově.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale tak ono se to postupně, postupně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevidíte to tak černě?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale tak víte nedostatek lékařů je obecný, to není jako nedostatek praktiků, je nedostatek internistů, je nedostatek gynekologů, chirurgů, takže jako, proč by neměl být nedostatek praktických lékařů. Takže tento problém je globální. Zavírají se někde oddělení i v nemocnicích, právě, že tam nemají jaksi dostatek personálu, takže jaksi, že je nedostatek lékařů, o tom řada kolegů včetně mně jaksi říká veřejně a říkáme o tom, že prostě pokud i teďka někdo rozhodne, že jich má být více, tak se to nejdříve projeví za 6 plus 4 až 5 let, to znamená, když teďka stát řekne - chceme více lékařů, zaplatí si je u těch univerzit, tak se to projeví za 11 let, to znamená, 6 let studia, 4 až 5 atestace, takže to je dlouhodobý proces, ale to se ví a praktikům se to nevyhýbá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co to znamená pro nás pacienty? Jak se to promítne do kvality a dostupnosti zdravotní péče?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To se samozřejmě promítnout, spíše do té dostupnosti než do kvality. To není o tom, že by kolegové byli nekvalitní, ale spíš do té dostupnosti se to promítnout samozřejmě může a v některých regionech se to promítá, ale je obecný problém, který se netýká jen, jen praktických lékařů, to je třeba zdůraznit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obejdou se, pane profesore, nemocnice bez bonusů, to je další aktuální a docela výbušné téma, jsou na ně odkázány. Já jenom vysvětlím, že jde u slevy, které nemocnicím zpětně poskytují dodavatele, obvykle za odebrání určitého množství léků nebo zdravotnického materiálu a dostaly se taky do hledáčku třeba vrchního státního zastupitelství v Praze.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak příběh bonusů je, víte, bonusy mají skoro všichni, bonusy mají nemocnice, ambulance, i ambulantní specialisté mají své bonusy, mají bonusy pojišťovny, mají bonusy SÚKL a všichni mají bonusy a teďka je se třeba na to podívat. Je přece logické, že když odeberete nějaké množství, a teďka zdůrazním, které řádně vysoutěžíte, to prostě vysoutěžíte nějaký produkt a ta firma řekne - když odeberete do 10 milionů, máte 5 %, když vyberete do toho, máte 10 %. Vždyť to je přece normální chování té instituce a ta ty prostředky přece nekrade. Něco jiného je, pokud by ty prostředky od té firmy nešly do toho zdravotnického zařízení, šly by nějakým skupinám nebo jednotlivcům nebo něco mimo ten systém, tak pak samozřejmě ti lidé jdou do klepet, to je prostě kriminální činnost a teď ten prostředek jde do té nemocnice a ta nemocnice z toho pořídí něco, co potřebuje, buď dostane toho materiálu více, to znamená, může léčit více pacientů, nebo provede nějaké opravy v té nemocnici, takže tady jako nedělejme z těch manažerů primárně zločince, ale je to věc, která jde do tohoto systému. Pojišťovny také soutěží a mají tam také, také určité bonusy nebo podporu, že jo, taky se snaží vysoutěžit co nejlepší cenu, doporučit nějaké kategorie léků, tak je to přece tržní normální, tržní chování, které se divím jaksi, že tady někdo jako chce to označovat jako kriminální čin. Pokud je to transparentní, řádně vysoutěžené, prostředky transparentně jdou prostě do toho zařízení, tak je to, já tam nevidím jako ten delikt, který je. A přece si řekněme, i když se to zase nějak přenastaví ten systém, tak, tak zase někdo řekne - podívejte se, já vám budu dodávat, více, já to převedu, více knedlíků, když odeberete ode mě o tisíc knedlíků víc, já vám 50 přivezu zadarmo, a je to třeba do stravování. Tak je to normální chování. Vždyť přece jdeme a vidíte všude, že když si koupíte dvě trička, třetí dostanete zadarmo. Vždyť i to zdravotnictví se chová v tržním prostoru, pokud je to řádně zaúčtované, nevidím v tom problém. Samozřejmě problém teď může nastat, o kterém se docela jako nemluví, ono se pořád říká, jak ty firmy prostě mají ty prostředky a finance a že jsou to samozřejmě giganti ty farmaceutické firmy, ale ony si hlídají jaksi, protože ty ceny v jednotlivých zemích se v rámci Evropy sledují, a český trh, si řekněme na rovinu, není pupkem světa, je tady 10 milionů obyvatel a ta cena i v České republice může ovlivňovat cenu třeba v Německu a podobně, protože ty regulační úřady si vyměňují informace a podobně, takže abysme se pak jaksi tady nedostali do situace, že některé ty firmy, některé prostředky z toho českého trhu stáhnou, protože pro ně už ta cena nebude jaksi lukrativní, aby si kazily jaksi v uvozovkách ten byznys v těch velkých zemích, kde je toho mnohem víc a s tím samozřejmě jednu, jednu dobu byla i kauza reexportu, kdy zase tady byla nízká cena, vozily to některé společnosti třeba do Německa či do jiných zemí, takže je to věc, o které já se domnívám, že pokud je řádně transparentně ekonomicky evidovaná, kde se ví, jak ty prostředky, kudy jdou, tak je to velmi, tak tam nevidím jaksi problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jak jste řekl několikrát, pokud je to tedy řádně zaúčtované přímo poskytovatelem.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ano, ale co já vím, tak jako běží to a řada firem prostě dává slevy nebo mění svoji politiku vůči samozřejmě těm velkým zařízením, a říkám, jsou to i benefity nebo bonusy nebo různě se to jmenuje, samozřejmě i pro ty, i třeba pro ty ambulance jednotlivých lékařů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co třeba otázka nebo námitka, která se objevuje v této souvislosti, zda by měly nemocnice ty bonusy vracet pojišťovnám?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale proč by je měly vracet pojišťovnám? Jakou roli v tom hrála pojišťovna? Jakou roli hrála v tomto procesu pojišťovna? Pojišťovna přece ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nehraje v tom vůbec žádnou roli?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale to je přece chování toho člov..., nebo té instituce versus toho, kdo jí to prodává. A tam nevidím žádnou roli pojišťovna a to by pak muselo být řečeno, že ty jednotlivé výkony by se rozpitvaly na to, za kolik máte nitě a pak by musela pojišťovna negociovat nitě a jednotlivé položky do systému, což si neumím představit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak říká ministerstvo zdravotnictví, jde o smluvní vztah dvou partnerů.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také to tak ...

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale ty smluvní vztahy má také pojišťovna s farmaceutickými firmami na takové ty, já teďka přesně nevím ten termín, kdy se kupují prostě ten objem léků, kdy prostě, které doporučuje pro své smluvní zařízení, kde se také ona snaží tu cenu snížit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, pane profesore, od Martina Chvosty z Liberce, přijde vám v pořádku, že zdravotní systém je byznys?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Vnitřně osobně ne, já si myslím, že to má být jaksi péče o pacienty, ale zavzpomínejme na politiky před řadou let, kteří řekli, že zdravotnictví je služba a skoro si choďte k lékaři jako k ševci, a mám ševce, nebo do autoservisu, mám rád automechaniky. Bohužel tato doba se 21. století nebo jeho počátek je takový, že zdravotnictví se bohužel stává byznysem, mně osobně vnitřně je z toho někdy smutno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká školní inspekce zhodnotila, jak se zařízení v minulém školním roce vyrovnávaly s takzvanou inkluzivní novelou. Zprávu dnes přináší deník Mladá fronta DNES. Podle inspekce komplikuje inkluzi řečeno ve velké zkratce přílišná byrokracie, zmatek v informacích, pro školy není jednoduché obsadit nově vzniklá místa lidmi s dostatečnou kvalifikací a jsou také rezervy v zacházení s penězi. Co si o tom myslíte, pane profesore?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já si myslím, že ta Česká školní inspekce to vyjádřila velmi, velmi pregnantně a já jsem proto, aby samozřejmě děti s nějakou speciální potřebou měly jaksi speciální zacházení, ale teď je to, teď jaksi je to nová věc, která vzniká, speciálních pedagogů je málo. Když se stanete jaksi tím asistentem, tak proděláte nějaký kurz, ale to samozřejmě někdy nestačí, a zase jsou lidé, kteří to potřebují různě, takže já si myslím, že tady to je ještě dlouhá cesta před námi a v Čechách vždycky jsou s jakoukoliv dobrou věcí spojená, spojená byrokracie a papíry, tak, proč by se to vyhnu i inkluzi? Tak my máme rádi papíry, ministerstva mají rády papíry, každý úředník potřebuje se vykázat, tak musí vytvořit dotazník a papír a takže tady bude ještě dlouhá cesta před námi a zase některé ty osvědčené prvky by se neměly úplně opouštět a těm dětem je třeba pomáhat. Narůstá nám počet studentů se speciálními potřebami, na univerzitách, o které pečujeme, překládáme věci do Braillova písma, hledají se různé jaksi kompenzační pomůcky a je to věc, která prostě je před námi a ta společnost se s tím musí vyrovnávat, ale zase říkám, u některých těch věcí, když se něco stane zlomem, tak je jednoznačné, že to hned v tom bodu zlomu se nedostaneme do ideálu nebo se nebudeme ideálu blížit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vůbec témata z oblasti školství i zdravotnictví, ve kterých se vy pohybujete jednak jako rektor Univerzity Karlovy, ale také jako lékař, rezonují v letošních volbách?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak téma, řekl bych, že letošní volby to téma zdravotnictví mají tak, nechci říci upozaděné, protože zavzpomínejme na volby, které byly o poplatcích, že jo, o poplatcích u lékaře, to byly jedny velké volby o tom, jestli poplatek ano nebo ne. Tady samozřejmě řada stran říká, že bude prosazovat kvalitu ve zdravotnictví, péči o pacienty, řekl bych, že jsme se trošinku i my postarali o to, aby to téma vzdělávání rezonovalo více. Měli jsme debatu na Univerzitě Karlově, kde představitelé 9 stran deklarovali, že vzdělávání je prioritou. Já tomu budu chtít věřit, že se tomu tak stane. Problém zdravotnictví a školství se dotýká každého občana, to znamená, je to samozřejmě téma, kde ty volební štáby všech stran říkají - toto se dotýká každého, musíme tady jaksi tomu voliči něco slíbit, říci, jak to chceme dělat a problém, které tyto dva systémy mají, jsou ty, že jsou dlouhodobé. Ve školství, pokud se něco začne měnit, tak to ovoce na konci té pyramidy vzdělávání se projeví za 16, 17 let, to jsou 3, 4 volby, takže to se trošku ztrácí. Já bych chtěl apelovat na jak tedy ti, kteří se ucházejí o své poslanecké mandáty, aby to zdravotnictví a školství měli na paměti, protože jsme národem a zemí, která nemá významné nerostné bohatství a to lithium nás nespasí, které je teďka také horkým tématem, ale vždycky jsme byli postaveni na umu českých mozků a českých rukou, tak toto by bylo třeba pěstovat a doopravdy podporovat, na rozdíl od některých obskurních projektů, které samozřejmě jsou podporovány politiky z různých důvodů. A potom bych tedy obecně, ne k tomu zdravotnictví a školství, je třeba jít volit, je to, bych řekl, nejen právo, ale každý občan by se měl projevit, aby ten jeho hlas nepropadl a hlavně, co je důležité, aby se každý podíval na to, co strany a hnutí nabízí, aby se nad tím zamyslely, jenom chvilinku se stačí zamyslet a poznal, co je vůbec možné, jestli někdo řekne, že se něco zvýší trojnásobně, tak musí každému být jasné, že se tak nestane, že to je jenom prázdný slib. Takže, ať se nad tím každý občan zamyslí, řekne si - je to reálné, může se to stát. A pak ještě, co mi lékaři děláme, my se vždycky toho pacienta zeptáme na anamnézu rodinnou, osobní a to nám určitým způsobem predikuje i třeba tu chorobu, takže je i třeba se zamyslet, jakou, co ty strany v minulosti dělaly, jak se chovaly v České republice a podobně, ale byl bych rád, kdyby řada lidí šla nebo všichni, tak to je ideál, ten se nenaplní, šli volit a mohli tak ovlivnit jaksi toho, jak v České republice budeme v dalších letech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, jeho názory. Já vám děkuji. Mějte se hezky.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Děkuji vám i posluchačům a hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.