Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 17. prosince 2019

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor Tomáš Zima. Dobrý den.

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Dobré ráno.

Vladimír KROC, moderátor:
Příjemný poslech přeje Vladimír Kroc. Začnu aktualitou, zastupitelé Zlínského kraje v pondělí, neplánovaně na konci svého jednání, schválili stavbu nové nemocnice ve Zlíně Malenovicích za osm miliard korun. O investičním záměru pro stavbu nemocnice hlasovali už na konci června, koalice ale byla tehdy rozdělena a projekt, který prosazuje hejtman Jiří Čunek z KDU-ČSL, dostatečnou podporu nezískal. Otázka na Vás, pane profesore, co si o tom myslíte? Je zodpovědné o tak velké investici hlasovat bez přípravy a schválit ji těsnou většinou?

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Tak já se domnívám, že takováto investice má být dobře prodiskutována, určitě to není hlasování o tom, aby byla nějaká katastrofa, nebo aby se to tam jaksi vytáhlo jako králík z klobouku, je to velká investice, která překračuje několik volebních období, protože jak se v Čechách staví a schvalují stavby, tak toto je projekt tak na deset let a s růstem cen, které ve stavebnictví meziročně jsou kolem 8-10 %, tak ta stavba nebude 8 miliard, ale až 10 miliard, což si myslím je docela velký závazek pro Zlínský kraj, a je otázkou, jak samozřejmě ta nová stavba bude naplněna i personálně a jak je samozřejmě, z hlediska i trendů, potřebná. Samozřejmě zdravotnictví je jednou z priorit a ta rekonstrukce dostavby nemocnic je určitě správné dělat pro občany, ale tady si myslím, že ten projekt je hodně megalomanský.

Vladimír KROC, moderátor:
Toto je stavba vlastně, dá se říci, na zelené louce, nová Nemocnice ve Zlíně Malenovicích by, právě podle hejtmana Jiřího Čunka, se mohla začít stavět asi za dva roky. Potřebuje Zlín takovou obří investici?

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Tak já když půjdu trošku do historie a to ještě není, nebyl hejtmanem pan Jiří Čunek, tak si pamatuji, že se tam otevírala megainvestice onkologického oddělení, asi za 1,2 miliardy, těsně před volbami, aby se střihla páska, a pokud vím, tak tambyl asi jeden nebo dva onkologové, takže tady samozřejmě ta stavba té nemocnice, aby se začalo stavět. Když se to dneska za dva roky, vidím trošku utopické, protože ze zkušeností, které z univerzity mám, a z projednávání investic, tak stavební povolení trvá v Čechách, na takovouto investici bych řekl 1-3 roky, pak samozřejmě je soutěžení projektanta a viz projekt, a vlastní stavba, takhle velká, bude minimálně trvat technicky kolem 1,5 roku, když všechno půjde, je to stavba na zelené louce a vybavení. Takže já myslím, že tak rok 2028 by to mohlo být, třeba se to samozřejmě zrychlí, což bych si obecně přál, aby se stavby a jejich schvalování zrychlilo. Pak je otázka, jak ta nemocnice bude naplněna lidmi, protože v tuto chvíli je hlavní nedostatek jaksi zdravotnického personálu, a to jak lékařského, tak nelékařského, a tak je otázka, co s tou nemocnicí, kde také něco bylo i opraveno v minulosti, bude dál.

Vladimír KROC, moderátor:
No a co to tedy bude znamenat, podle Vás, pro okolní zdravotnická zařízení? Je to vůbec perspektivní, dobré, centralizovat tu zdravotní péči do tak velkých staveb?

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Tak víte, tak je, samozřejmě, tam, když se dívám na nějakou tu osu, tak jsou velká, špičková, zdravotnická zařízení, vlastně takové druhé velké zdravotnické centrum je Brno, pak když stoupám nahoru, tak je Fakultní nemocnice v Olomouci, pak tedy bude, vznikne z Nemocnice ve Zlíně a samozřejmě Fakultní nemocnice v Ostravě, takže tam jaksi těch velkých nemocnic je relativně dostatek. Trend současné medicíny je jednoznačně centralizace péče, o tom jaksi není sporu. A ta péče se rozděluje vlastně na to, aby v těch místech, menších městech, byla poskytována ta základní péče, a to jak tedy z ambulantní, která by měla být v co možná nejširším portfóliu, ORL, oční, a samozřejmě interna, gynekologie, chirurgie, traumatologie. Včetně lůžkového zázemí, a pak ta špičková medicína musí být v centech, nejen z hlediska erudice, erudice lékařů, ale samozřejmě technologií, které by měly jaksi pracovat minimálně 12 hodin denně.

Vladimír KROC, moderátor:
Když mluvíte o erudici lékařů, sám jste se zmínil o tom, že je nedostatek zdravotního personálu, nebo zdravotnického, jak by jste to řešil tuto věc? Jak motivovat odborníky a jak je dostat do toho nového zařízení?

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Tak jak, to je otázka, kterou si někdo bude klást za deset let, tak nové zařízení má šanci nalákat nové lidi, na druhé straně, jak jsem pochopil, tak nemocnice, ta stará, se zavře, a lidé se přesunou do té druhé nemocnice, takže tam samozřejmě, není to úplně nová kapacita, kapacita se přesune a ta medicína se dramaticky vyvíjí i ten přístup, takže tam je otázka, jaké i ty specializované obory budou, jestli nebude stačit to třeba v Brně, něco v Olomouci, něco v Ostravě, takže pak nějakou tu koncepci té zdravotní sítě, takže určitě ten region takovou špičkovou zdravotní péči vysoké úrovně potřebuje, je otázka, v jakém rozsahu, v jakých oborech a na jaké úrovni. Ale ta erudice lidí je dána tím, když vy ten výkon budete dělat jednou za měsíc a nebo 4-krát do týdne, takže v tom jsem myslel spíše ta zručnost, ta připravenost toho týmu obecně.

Vladimír KROC, moderátor:
Naším dnešním hostem je profesor Tomáš Zima. Jak to vidíte s bezpečností v nemocnicích. Teď mám na mysli jednak už probíraný hackerský útok na benešovskou nemocnici, a potom střelbu v Ostravě. Když začneme nejprve těmi hackery.

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Tak, samozřejmě jsme všichni náchylní a velmi zranitelní díky technice, kterou máme, berte, že vlastně telefonní čísla, která máme v mobilu, si řada z nás nepamatuje a pokud Vám ten telefon, SIM jaksi nemáte zazálohována, ztratíte ho, nebo je napaden, tak možná budete vědět 2-3 čísla. A tak je to samozřejmě s daty v počítači každého z nás, takže ten útok obecně říká, že data máme zálohovat a co nejvíce chránit, ale vždycky ty úniky dat jsou a budou, minulý týden se stal hackerský útok myslím v New Orleans a podobně, takže vždycky samozřejmě ten zločin trošku předchází, nebo tyto útoky, tu naši ochranu. Je třeba říci, že zdravotnická zařízení kladou velký důraz na ochranu osobních údajů, na jaksi zprávu a řada prostě těch zdravotních systémů je plně napojena na informační systémy, vydáváme denně 24 tisíc výsledků, prostě to, de facto, kdyby to neběželo po těch sítích, a samozřejmě, když to někdo vytiskne, než to odnese na oddělení a nebo to jde po drátech, tak je to úplně něco jiného, takže jsme si na to strašně moc zvykli a jakýkoliv ten útok vlastně vyvolává zmatek a to, že tomu nebude ani zdravotnictví, ale třeba letecká doprava, řízení vlaku, náchylní, je iluzorní, ale musíme se snažit jaksi neotevírat divné e-maily, dnes ráno zrovna jsem viděl několik e-mailů, které se tvářily jako Microsoft a CESNET, a prostě když ten dopis začíná nějak jinak, nebo vím, že někdo posílá žádosti o peníze a zjistíte, že tam třeba chybí tečka nebo tečka navíc, hlavní je být opatrný, neotevírat e-mail, který se jeví trošku podezřele, i když to vypadá, že Vám píše Vám mnoholetý spolupracovník, vždycky se pečlivě podívat, protože si řeknete, když někdo něco potřebuje, proč Vám nezavolá a píše e-mail, takže být jaksi ostražitý a opatrný, a to se týká každého z nás, protože si může zničit nejen svoje data, ale i třeba práce, kde působí a vím, že se všichni snaží ta data chránit a bránit se tomu, ale nikdy nebudeme jaksi mít 100 % jistotu, musíme minimalizovat to riziko.

Vladimír KROC, moderátor:
My jsme o tom včera diskutovali v jiném pořadu s IT odborníkem, chci se Vás zeptat, jako lékaře, je nutné, aby třeba přístroje na operačním sále byli napojeni na vnější síť, aby nebyly offlline. Protože to je jedno z těch kritérií té bezpečnosti.

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Tak to je samozřejmě zajímavá otázka, vy pracujete v systému, který třeba sdílí ta nemocnice. Já teďka uvedu příklad, mohou některá vyšetření, třeba zobrazovací metody, být provedena v nemocnici A a operační výkon provádíte v nemocnici B. A chcete se v průběhu výkonu na ta data podívat. Je otázka, samozřejmě můžete si to stáhnout, a podívat se na to. Já teďka uvedu příklad, na tom sále, samozřejmě tam chodí data nebo Vy ta data z toho sálu odesíláte, laboratorní vyšetření a podobně, tak to je pak otázka, že zase, i když to uvnitř si uzavřete, tak zase v tom systému, a teď si berte, že v té nemocnici je těch počítačů několik tisíc, u kterého pracují lidé, a může se tam prostě stát nějaký jaksi útok, bych řekl omylem, prostě někdo otevře e-mail nebo se něco stane, nebo vždycky i ta uzavřená jednotka, musí komunikovat s tím vnějším světem, že přes tu bránu, samozřejmě, se tam něco může proniknout, takže je to samozřejmě takové, když se uzavřeme do sebe, tak samozřejmě minimalizujeme ta rizika, ale počítačová síť je právě o té interkonektivitě, mezi těmi různými institucemi, jednotkami, a pokud do budoucna budeme více v tom zdravotnictví sdílet údajů, tak samozřejmě budeme muset býti lépe chráněni.

Vladimír KROC, moderátor:
Dnes v poledne se po Česku rozezní sirény k uctění památky obětí střelby ve Fakultní nemocnici Ostrava. Je to jistě hrozná tragédie, ale dá se něčemu podobnému, podle Vás, předcházet?

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Tak víte, tato tragédie zasáhla celou řadu lidí, kdy lidé, kteří přišli vlastně do nemocnice hledat pomoc se svými zdravotním obtížemi, vlastně tu nemocnici neopustili v důsledku útoku toho nebezpečného muže. Víte, tato situace, která ukazuje, že tomuto těžko lze zabránit, prostě jsou poruchy chování člověka, které se mohou projevit okamžitě nebo ve velmi krátké době, že ani jaksi nejsou nějaké náznaky toho, že by ten člověk mohl být nebezpečný sobě a svému okolí, takže to je situace, která bohužel může nastat máme tady, bych řekl, velmi dostatečný zákon na držení zbraní, ale prostě na tom černém trhu se dá pořídit všechno, tak proč by se nedala pořídit střelná zbraň. A pak, samozřejmě, v té situaci, kdy vlastně lidé neočekávají, sedíte v čekárně, a když půjdete nebezpečným terénem a budete očekávat, že uklouznete, tak si budete dávat pozor, tady v té čekárně lidé čekali, četli si, povídali si, netušili, že tam prostě někdo přijde, vytáhne zbraň a začne střílet.

Vladimír KROC, moderátor:
Byly tam vlastně aktivní členové vězeňské služby, kteří jistě jsou připraveni na takové situace a taky vlastně asi těžko z toho důvodu, o kterém jste mluvil, mohli včas reagovat.

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Tak samozřejmě já jenom o tom vím z média nějaké informace, jsem dostal, jak už jsem řekl, ti lidé, kteří tam byli mimo službu, byli tam jako pacienti na vyšetření, tak toto nečekají, nepředpokládám, že by byli vyzbrojeni nějakou střelnou zbraní, a nějaké debaty, které se rozvíjejí o tom, že jako kdyby lidé nosili zbraň a někdo tam začal střílet, já bych skoro ruku dal do ohně, že by tam bylo více obětí než jich bylo tady. Představte si, že někdo začne střílet. Jenom si tento moment vžijte, lidé propadnou panice, začnou utíkat je to prostor, kde byla celá řada lidí, a někdo vytáhne zbraň a začne, a bude se snažit zneškodnit tedy toho pachatele, tak si uvědomme, kolik lidí může postřelit, nebo i zastřelit omylem, protože pokud nebude pravidelně trénován, ano, kdyby to byl příslušník jaksi elitních jednotek policie či armády, tak ten asi by si s tím dobře poradil, ale někdo, kdo není pravidelně vycvičen, by neměl šanci. Pokud by tedy nebyl vedle té osoby, ale i tak, ono zmáčknout spoušť na člověka, na terč, je trošku rozdíl, takže nemyslím si, že jaksi by to dopadlo lépe, spíš bych řekl, že to mohlo dopadnout hůře.

Vladimír KROC, moderátor:
Hejtman Moravskoslezského kraje, Ivo Vondrák, chce intenzivnější přípravu zdravotníků na nenadálé a kritické situace, po právě tom útoku střelce ve Fakultní nemocnici Ostrava by se podle něj mohlo jednat o jedno z možných opatření. Vidíte to podobně?

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Tak já bych řekl, že nemocnice trénují různé kritické situace, jsou to zejména velké nehody, které nemocnice trénují, ať je to samozřejmě nějaký teroristický útok, hromadná nehoda, letecké neštěstí, tak samozřejmě to jsou situace, na které zdravotníci musí být trénováni, protože může taková situace nastat, najednou ošetřit velké množství lidí, ale představit si, že vytrénujeme lidi, aby byli schopni zneškodnit člověka, který začne střílet, je velmi obtížné, spíše třeba je o tom popřemýšlet, být i na to připraven, ale je to, toto ukazuje, že na řadu situací, i když budeme se trénovat, prostě neočekáváme, a tady to bylo prostě neočekávané a těžko je si umět představit, že zdravotníci budou ozbrojeni a budou připraveni zneškodňovat šílené střelce.

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem je dnes rektor Univerzity Karlovy, profesor Tomáš Zima. Máme konec roku, od ledna se změní některá pravidla vydávání elektronických receptů na léty, nově na nich bude muset být telefon na pacienta, papírové už nebudou muset mít razítko lékaře. Vítáte to? Tyto změny?

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Tak toto jsou, bych řekl, takové drobné změny, ten elektronický recept, který před několika lety nastartoval, tak samozřejmě byl určitou revoluční změnou, funguje, na jedné straně to někdy může přinést komplikace, když právě ta síť, a tady si říkáme, musí komunikovat, protože když Vám budu chtít napsat recept, tak samozřejmě bude muset můj počítač komunikovat s úložištěm SÚKL. Úložiště SÚKL mimo VFN, takže tady zrovna říkám, že to uzavření těch sítí je velmi, velmi obtížné, tak myslím, že ten projekt se dobře rozběhl, může se tam nové, ten lékový záznam pacienta může ukázat, ty možné interakce, kde pacient může navštěvovat řadu lékařů a oni v dobré víře předepíšou tomu pacientovi léky, aniž jim jaksi pacient sdělí jiné léky, které užívá, takže to může samozřejmě zabránit některým interakcím, nežádoucím, které léky mohou společně vyvolávat, a to, že tam budou další údaje, může být ku prospěchu, jsou tam údaje volné, to je otázka toho telefonního čísla, třeba právě jestli se zkontaktovat, když, protože ty recepty mohou jít po té cestě i k vyzvednutí, pacienti vítají, že se jim vlastně ten recept, u chronických pacientů, kteří chodí méně často na kontroly, tak jim to může ušetřit tak, že Vy jim vlastně ten recept můžete poslat nebo vystavíte opakovaný recept, a ten pacient, pokud nemá problémy, chodí v delší frekvenci na kontroly, takže asi ten elektronický recept dobře funguje, protože samozřejmě ty dětské nemoci, které byly na začátku, a je to systém, který samozřejmě, při té elektronizaci zdravotnictví, jaksi přispívá k pohledu na toho pacienta, kdy se dá s těmi daty pracovat, i ten pacient vidí vlastně, jaké léky užívá, protože si někdy nemůže třeba vzpomenout, jaký lék to je.

Vladimír KROC, moderátor:
Elektronické recepty asi nezvýší, nebo jistě nezvýší, dostupnost léků. Jak velký je to u nás problém?

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Dostupnost léků je problém, o kterém se velmi často hovoří. Ta dostupnost léků je daná na několika úrovních. Za prvé, je to otázka distribuční sítě, kdy jsou tady velcí distributoři a malé lékárny, které samozřejmě mezi sebou jaksi svádí někdy boj, a samozřejmě ti větší distributoři a řetězce, mohou samozřejmě, si budou primárně dodávat léky k sobě, což vystavuje ty malé lékárny jaksi tomu takovému tlaku, že nemají třeba někdy to portfólio léků. Hovoří se i o tzv. emergentním systému dovozu léků a je to návrh zákona, nebo novely zákona, který je ve sněmovně. Já si myslím, že jde se trošku s křížkem po funuse, a že to může nahrávat spíše právě těm velkým farmaceutickým koncernům, které pak si s tou cenou budou moci trošku lépe pohrát, a spíše určitě ne dolů. A problém, který je je, že vypadne výroba. Velcí výrobci, celosvětoví, potřebují tu účinnou látku, a je málo míst na zeměkouli, kde se ty účinné látky vyrábí. A je to samozřejmě často přesouváno na asijské trhy, teď si vezměte, že je třeba pět výrobců léků, ale je jenom jedna fabrika, která vyrábí tu účinnou látku, kterou potřebujete. No a tam když dojde k provoznímu výpadku, z různých důvodů, kontaminace, rozbité přístroje a podobně, no tak ty firmy nemají jaksi ten léků, a je to problém celosvětový. A pokud se podíváte na data, tak pokud je nedostatek léků v České republice, tak v 70 % je to právě problém ve výrobě toho léku, nikoliv tím, že by chyběl v České republice a tuny léků by byly v Německu nebo ve Francii a podobně, to jaksi ty firmy, které jsou nadnárodní, si to jaksi mezi sebou mohou, ty přebytky, vyrovnávat. A nebo i ty distribuční sítě, do těch lékáren. Ale hlavní problém je právě výpadek ve výrobě, a ukazuje to jeden problém, že z hlediska té ekonomizace a globalizace, tak se všichni snaží to dávat na jedno místo, zefektivnit co možná to nejvíce výrobu, no ale tím se stává ten trh mnohem variabilnější, mnohem náchylnějším, protože když je to všechno na jednom místě a něco se tam stane, tak celý svět vlastně je pak na holičkách, tak je to otázka možná, jestli to není třeba na více místech a to místo pak může aspoň třeba zvýšenou výrobou něco dovyrobit. A může to být i chyba, na kterou se zjistí nějaká kontaminace nebo špatná šarže, kdy se pak část těch léků stahuje a podobně.

Vladimír KROC, moderátor:
Startuje eNeschopenka. Jak vidíte tento projekt?

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Tak, pokud jsem hovořil s kolegy z praktického lékařství, tak mě přijde, že to je taková ePolotovar, protože pokud jsem to slyšel nedávno na jedné komisi, tak něco bude elektronicky, něco si vytisknete, něco budete doplňovat rukou, takže mě to přijde, že to bude taková eNeschopenka po českém způsobu, takže to bude strašné.

Vladimír KROC, moderátor:
Pražská nemocnice na Bulovce vyvinula vlastní webovou aplikaci k eNeschopence, nechce být závislá na dodavatelích softwaru, nabídne ji dalším státním nemocnicím. Lékaři budou neschopenky, jenom připomenu, elektronicky vyplňovat povinně od 1. ledna příštího roku. Podle kritiků je systém neprověřený, lékaři neměli příležitost ho otestovat, takže je taková opatrnost na místě, podle Vás?

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Ale vždyť se na to podívejme, i ten eRecept měl samozřejmě nějaký náběh, a jak jsem řekl ze začátku, měl ty porodní bolesti, zavzpomínejme, to bylo myslím ministerstvo dopravy, připravilo nějaké vydávání technických průkazů před pár lety, a ten systém totálně zkolaboval, tak tady jako, jak ta síť byla otestována a kolik lidí se s tím seznámilo. Já mám pocit, že minimum, tak se tak jako na 1. ledna šťastně přijde neschopenka. Jediný, kdo bude rukojmím toho systému budou nemocní spoluobčané. Na ty nikdo nemyslí. Ti budou prostě tvořit fronty, protože lidé to nebudou umět, teďka, jak jsem řekl, myslím si, že to je takový jako lehký polotovar, protože vím, pokud jsem někde mluvil a nevím, jestli to není fake news, tak se zapomnělo třeba na lístek na peníze, který taky jako s tou neschopenkou souvisí, ono to má jako nějaké procesy, takže já si myslím, že by se spíš měl odstartovat jaksi kvalitní projekt, zkusit to, že to funguje, odlapit ty mouchy. Já vím, že se o tom dlouho mluví, nechci se raději pídit po tom, kolik ten projekt eNeschopenky stál a kolik by stát mohl, takže jsem na to zvědav a nemám, z toho, co jsem hovořil s kolegy, s kolegy lékaři, nemám z toho úplně dobrý pocit, a já jsem zastáncem, řada údajů by měla prostě fungovat. A uvedu zase příklad, jak by ty počítače mohly pomáhat. Jestli ten pacient k Vám chodí, tak jedním kliknutím by se Vám všechna data měla natáhnout do toho systému a Vy tam jenom doplníte tu diagnozu a datum, kdy ta neschopenka začíná, a pak by to mělo běhat po drátech s Vaším ověřeným podpisem, ale takhle to určitě v Čechách nebude.

Vladimír KROC, moderátor:
Tak třeba v budoucnu.

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Můžeme se těšit.

Vladimír KROC, moderátor:
Ještě jedno téma. České nedohání vyspělé země, ačkoli nejsou připravené na budoucnost. Tohleto vyplývá ze studie Aspen Institutu a není to žádná novinka, protože v podstatě se tyto informace opakují. Máte podobné zkušenosti z praxe?

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Já bych řekl, že pokud někdo chce být světový, tak napíše, že něco nefunguje, protože v dnešní době je to nejpopulárnější, napíše, že nejsme připravení na budoucnost, že svět zkolabuje a že je všechno špatně. To umí říct každý. Ale bylo by dobré, kdyby někteří lidé řekli, co zlepšit, jak to udělat, a přiložit ruku k dílu. Protože ono se strašně dobře o věcech povídá, ale hůře už se ty věci realizují, a ještě hůře se s nimi pracuje. Protože práce často bolí. Takže já bych to tak dramaticky neviděl, protože pokud to školství by bylo tak špatné, jak někdo uvádí, tak jaktože naši absolventi, z našich škol, působí ve špičkových světových firmách po celém světě, je o ně zájem, takže zase si neříkejme, jak je to špatné, vím, že teďka data z Pisy ukázaly, že se vylepšuje postavení českých žáků v řadě oborů, takže já bych zase to školství úplně tak jako neházel jaksi do toho pytle, že je všechno špatně. V Čechách jsme vždycky takoví, že je vždycky všechno špatně. Není to takové a studenti, jak ze středních, tak vysokých škol, dostávají řadu znalostí a dovedností, někdy více, někdy i méně, a je to vždycky o té interakci, zda i ten student chce více těch znalostí a dovedností dostávat.

Vladimír KROC, moderátor:
Kdyby se Vás uchazeč o studium medicíny zeptal, která lékařská fakulta u nás je nejlepší, co by jste mu odpověděl?

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Tak takovouhle otázku mi neklaďte, protože jsem ve velmi těžkém střetu zájmů, nejen tedy vůči své mateřské fakultě, kterou jsem vystudoval, vůči lékařským fakultám, fakultám Univerzity Karlovy, ale i z Olomouce, z Brna a Ostravy. Já bych řekl, že lékařské fakulty v České republice poskytují velmi kvalitní vzdělání, každá má třeba trošku jiné zaměření, v oblasti vědy a výzkumu, a já bych tady. Tady jsem v těžké střetu zájmů.

Vladimír KROC, moderátor:
Kdyby jste chtěl seriózně odpovědět, co by jste poradil, podle čeho vybírat?

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Tak já bych vybíral podle, určitě bych diverzifikoval riziko, protože přijímací řízení je vždycky v jednom dnu, takže bych se nebál podat třeba tři přihlášky, pak by mě zajímalo, jak ta škola si stojí vědecky, pokud by mě zajímala akademická kariéra, pak bych se díval, jak nabízí praxe v zahraničí, abych si otestoval svoji jaksi dovednost i v cizině, a jak vypadá ta medicína v cizině, a pak asi bych volil nějaké informace, třeba od mých přátel a kolegů, takže takhle bych postupoval, nejen v oboru medicíny, ale v jakémkoliv jiném oboru.

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí byl dnes rektor Univerzity Karlovy, profesor Tomáš Zima. Přeji klidný zbytek roku a šťastný nový rok.

Tomáš ZIMA, lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy, profesor:
Já chci popřát Vám i posluchačům šťastné a veselé vánoce a vše dobré v novém roce.

Vladimír KROC, moderátor:
Díky, mějte se hezky. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.