Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima - 16. ledna

17. leden 2014

Hostem pořadu byl lékař, profesor Tomáš Zima. Ptala se Zita Senková.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je lékař, profesor Tomáš Zima. Já vás u nás srdečně vítám.

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji, pane profesore, že jste přijal naše pozvání do tohoto pořadu. Před 45 lety se na protest proti netečnosti obyvatel k sovětské okupaci upálil student Jan Palach. Jak vy chápete jeho čin?

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
Dnes odpoledne, zhruba kolem půl třetí je to přesně 45 let, co student Filosofické fakulty Univerzity Karlovy vykonal čin, který je činem ultimátním, poukazujícím na situaci tehdejší doby, na bezvýchodnost situace, kdy on svým činem chtěl asi vyburcovat společnost k tomu, co se zde děje po okupaci sovětských vojsk ze srpna, srpna roku 68. Přičemž byl v období radostném, protože on se nedostal před tím na Filosofickou fakultu, studoval Vysokou školu ekonomickou a právě na podzim roku 1968 byl schválen jeho přestup na Filozofickou fakultu, kdy měl vlastně začít, začít studovat obor historie, který, který měl rád a kterému se chtěl, chtěl věnovat. Doba tehdy byla, byla velmi složitá, kdy se mu ten odpor veřejnosti, který samozřejmě se projevil v těch srpnových dnech, postupně opadal a on asi svými samozřejmě kolegy a přáteli cítil potřebu na to, na to upozornit, takže je to čin, který z hlediska mě jako lékaře se snažíme bojovat o lidský život a zachraňovat lidské životy, je samozřejmě velmi, velmi tragický a ztráta každého lidského života je velmi tragická. On tím činem vlastně upozornil na bezvýchodnost, kterou on neviděl, ze situace v té době a v té době vlastně nenásledovalo žádné pokračování. Ještě samozřejmě je, je třeba zmínit, zmínit Jana, Jana Zajíce a nic se vlastně ve společnosti nedělo, ale byl to i určitý signál po 20 letech v roce 1989, kdy byl Palachův týden, kterému ještě předcházelo shromáždění 10. prosince 88 na Sladkovského náměstí a v Palachově týdnu při 20. výročí jeho zapálení, nebo na před Národním muzeem vyburcovalo tuto společnost a byly vlastně, následovaly události, které vedly k sametové revoluci a k 17. listopadu 89.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například scénárista filmu Hořící keř Štěpán Hulík, ten v tom činu Jana Palacha vnímá to jako otázku. Jak jsme vůbec ochotni se v běžném životě obětovat. Možná bych připomněla poslední slova, nebo jedna z posledních slov Jana Palacha: V historii jsou okamžiky, kdy je zapotřebí něco udělat. Teď je na to čas, za půl roku, za rok už to bude navždycky pozdě. Co pro vás, pane profesore, znamená vůbec osobní nasazení, odvaha říct ne?

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
Odvaha říci ne a je důležitá a každý by měl mít v sobě morální imperativy, kdy řekne ne a postaví se, postaví se proti, proti určitým činům, které se dějí v jeho okolí nebo, nebo ve společnosti. Je to otázka jaksi osobností statečnosti a vnitřního vnímání situací, která je a přesně, jak jste tady citovala, citovala ta poslední slova, každá, každý okamžik přináší určité příležitosti, určitou situaci, kdy je vhodné něco vykonat, nějak se postavit k různým událostem, činům a přesně tak, za týden, za den, za měsíc už je pozdě, protože ta událost se nějakým způsobem naplní. A bohužel ta, ty impulsy, které byly před 40, které byly v roce 69 na v lednu, které byly v listopadu roku 89, bohužel z té se naší společnosti vytrácí a řada lidí ztrácí, bych řekl, odvahu, nebo i vůli se obětovat, nebo vyjadřovat své, své názory. To sebeobětování se k němu podíváme a ta vlastní oběť, tak samozřejmě někdy je to v případě Jana Palacha je to oběť nejvyšší lidského života, ale ta oběť je to pomoc někomu bližnímu na úkor, úkor sebe, podpora dalších. A jenom připomenu třeba symbolický znak, znak lékařských fakult, kde je pelikán krmící mládě svou vlastní krví, vlastně je to symbol sebeobětování se, se pro druhé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se, pane profesore zmínil i o událostech z podzimu 1989 i 1988, myslíte, že se dokážeme opravdu semknout jen ve vypjatých okamžicích?

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
Tak já doufám, že by se společnost měla semknout nejen ve vypjatých okamžicích a v okamžicích, které jsou, bych řekl, zlomové pro, pro osudy národa, osudy státu, ale těch příležitostí je více, je to otázka třeba voleb, kdy volíme zástupce do, do různých sborů a dostáváme se vždycky do situace, že je nám nabízena, bych řekl, líbivě zabalená slova různých lidí, různých představitelů, z nichž jsem přesvědčen, že větší část z nich to i, i myslí opravdově, ale na druhou stranu musí vědět, že tyto představy jsou nereálné a nerealistické a právě ta společnost by měla míti svoji vnitřní reflexi, měla by znát, co je možné a co není možné. Když prostě budu, nebo někdo bude slibovat, že za rok se budeme stejně jako v Rakousku, že jo, něco zhruba tak, tak reálným odhadem musí každý říci, že to není možné, pokud se nepostaví navíc tiskárna peněz a cenin.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste, pane profesore, nejenom lékař, ale také pedagog a stávající rektor Univerzity Karlovy. Jak mladí lidé vnímají dění kolem nás a jak chápou vlastně i odkaz Jana Palacha?

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
Tak, studenti, akademická obec si připomíná, připomíná Jana Palacha setkáním na Filosofické fakultě, kde je i umístěna, umístěna busta, posmrtná maska odlitá Olbramem Zoubkem, na, na budově Filosofické fakulty a při dalších samozřejmě setká, setkání i jinde. Studenti, nelze říci jak se někdy paušalizuje a máme vždycky takové ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná vaše, promiňte, osobní zkušenost.

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
... soudy jsou, že mladá generace je pasivní, nesleduje, nesleduje dění. Já bych řekl, že mladá generace je velmi citlivá a sleduje to, co se, to, co se kolem, kolem ní děje a většina z nich má bych řekl ideály spravedlivé demokratické společnosti. Bohužel se jí snažíme tyto, tyto ideály a tyto představy jaksi vštěpovat a říkat, co je dobré a poukazovat na to, co je dobré, aby se uměli orientovat, orientovat ve svém konání a dění, tak pak vidí bych řekl tu šedou realitu života, kdy věci, které jsou evidentně, a nechci říkat trestné, ale špatné, nebo za hranou běžného chování, které od nás směrem na západ snesou odsudku, dotyční odstupují ze svých /nesrozumitelné/ a odcházejí, tak u nás vlastně dotyční řeknou, že se nic nestalo, že se budeme soudit a sedí dál a usmívají se. A to samozřejmě vyvolává v těch, mladé generaci, a nejen mladé generaci, obecně ve společnosti, ať se děje, co se děje, mně se vlastně nic nestane a tu společnost to velkým způsobem vlastně, nechci říkat paralyzuje, ale stává se hrubším, hrubší k, k chování mezi lidmi a k jednání obecně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V rodném domě Jana Palacha ve Všetatech, který je už léta prázdný, zchátralý, tak by mělo po rekonstrukci vzniknout muzeum. Co soudíte o tomto způsobu zachování památky, odkazu Jana Palacha? Mimochodem pro jeho bratra, jemu by se spíše líbilo, kdyby se do domu vrátil vlastně normální život, že by tam bydlela prostě nějaká rodina.

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
Tak významné osobnosti dějin národa se tradičně připomínají pamětními místy, muzei a podobně. Já se domnívám, že připomenutí, ať v domě, kde žil ve Všetatech, nebo někde pietní místo, kde budou dokumenty z jeho života, komentáře k jeho činu, možnost samozřejmě promítání dokumentárních či hraných filmů o té, o té době a o Janu Palachovi, je asi určitě vhodným místem připomenutí. Vždy je dobré, když po skonu, nebo něčem tak dramatickém vlastně nastává nový život, protože smrtí vlastně nic nemá končit. Ten, ten osud, tak pravděpodobně jeho bratr by rád viděl, kdyby tragická událost, která se, se stala, byla vlastně překonána, nebo navázána novým, novým životem. Musí člověk vidět i nejen ten rozměr společenský toho činu Jana Palacha, ale berte, že on ztratil nejbližšího člověka, svého bratra.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Parlamentní strany v Česku jsou podle prezidenta Miloše Zemana personálně vyprahlé a chybí jim odborníci. Jak vy, pane profesore, hodnotíte situaci, jak na politické scéně, tak i ve společnosti?

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
Tak samozřejmě sleduji pohyby a dění, dění v naší, v naší společnosti a samozřejmě i, i v jiných zemích a někdy je obtížné ta konání, která probíhají, i pochopit. Bohužel často se dělají velmi rychlé odsudky, spálená země, společnost je nemocná, strany jsou vylidněné, ale už se neřekne a vlastně se popíše nějaký stav a neřekne se jeho příčina. Když bych to přirovnal politiku k medicíně, tak k nám přijde nějak nemocný člověk a my se snažíme hledat, nejen, abysme ho bezhlavě léčili, podíváme se něj, jako řekneme, má teplotu a dáme mu antibiotika, nebo jiný, jiný třeba přípravek v případě virózy, ale snažíme se hledat příčinu. Příčinu odstranit tak, aby se pacient uzdravil. A v té politice většinou se popíše stav, řekne se, jak to bude lépe za nějakou dobu, když bude vládnout strana XY, ale neřekne se ta příčina. Jestliže se ne, neřekne příčina, tak těžko jaksi může být ten problém, problém napraven. A tady vidím jaksi velký, velký deficit nejen naší politiky, ale i v jiných zemích, že se nejde ke kořenům toho problému, protože, když se jaksi najde ten problém a správně položí otázka, tak máte možná ten problém z 50 % vyřešen. A když jste se konkrétně zmínila, vyprázdněnost politických stran, já tam vidím, vidím problém vlastně konstituce politických, politických stran, které vznikaly po roce 80, 89, kdy tam přišla řada mladých, mladých lidí s elánem a nadšením a za 20 let člověk se dostane do určité rutiny v jakékoliv profesi a bohužel u nás je řada lidí, kteří od školy, ať jakékoliv, se stali politiky. A představa většiny těch lidí je, že tedy, jestliže se někdo v 25 letech stane politikem, že tím politikem bude 40, 42 let, než šťastně odejde do důchodu, ale to je, myslím, ne úplně zdravé, protože někdo, každý by měl něčeho dosáhnout v profesi jakékoliv, architektura, stavebnictví, prodavač, úředník, aby poznal, bych řekl, reálný život a poté nechť se vrhne na politickou dráhu a jaksi prosazuje, prosazuje tyto myšlenky ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je ta odbornost, promiňte, po které se ...

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
To je, já bych ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... volá.

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
... neřekl ani, ani ta odbornost, já samozřejmě ta odbornost je určitým způsobem ideální, ale je to otázka vůbec lidské zkušenosti. Já jsem se lehce podivoval tomu, když po rozpuštění sněmovny řada poslanců říkala, jak vlastně, co teďka s námi bude, jak budu pracovat, nebo co se děje. Ale to je otázka, se kterou se setkávají lidé v práci, podnikatelé, živnostníci každý den. Jak budu zaměstnán, bude reorganizace instituce, budu propuštěn, co se stane. To je otázka, kterou řeší řada lidí, nechci říkat každý den, ale, ale relativně často a teď si uvědomme, že samozřejmě ty, ty strany upadají do určitého stereotypu zacyklení a moc tam nechtějí přijímat, bych řekl, lidé z vnějšku a ti lidé, kteří mají jaksi svoji, svoji profesi, v které jsou různě úspěšní, tak si kladou otázku, zda obětovat jaksi svůj čas někdy diskusí s lidmi, kteří nemají s reálným životem vlastní zkušenost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pomohla by tedy, pane profesore, větší otevřenost stran?

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
Já se domnívám, že strany by měly být otevřené a hlavně by se neměly bát jaksi toho, že tam přijdou noví lidé, kteří třeba budou lepší a úspěšnější, než, než ti současní a politici, ale to se řada lidí, řada lidí bojí, že můžou přijít lidé lepší a než byli oni sami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď to možná uvidíme na příkladu ODS, která avizuje nové tváře. Co tedy dalšího by mohlo, mělo obnovit tu dynamiku?

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
Já se domnívám, že tu dynamiku by kromě bych řekl té větší otevřenosti, otevřenosti těch stran a to třeba, co je běžné ve výzkumných institucích a na školách, to jsou takzvané konkurzy a prověřování kvality, evaluace, různá hodnocení a i samozřejmě ve firmách, tak to vede k nějakému i, i zlepšování a hodnocení, pokud to není hodnocení samozřejmě, samozřejmě formální. Pak by určitě tu společnost pozitivním směrem rozhýbalo řešení problémů, o kterých se hovoří, o kterých se diskutuje. Je to otázka předražených zakázek, otázka různých klientelistických vazeb, které různým způsobem jsou všude na světě, ne, nedělejme si iluze, že tyto vazby a že korupce není i v jiných jaksi demokratických systémech, ale tam, pokud jaksi je na ni poukázáno, nehovořím, že je odsouzena, je na ni poukázáno, tak ti aktéři se velmi rychle, a když hovořím velmi rychle, tak v řádech dnů, ze svých jaksi politických rolí většinou stahují, ale vůbec je to nediskvalifikuje, a to je právě problém u nás ve společnosti, která to tak nevnímá, se prostě stáhnout na několik let, dělají svoji práci většinou a pak se klidně jaksi navrací zpátky do toho politického kolbiště. U nás je ta představa, že když by se někdo jaksi stahnul, když bude dělat něco nepravého a něco nečistého, že už se nad ním absolutně zavřou vody a že už nikdy, ale doopravdy nikdy nemůže nic zastávat, a to je právě zase chyba té společnosti, která by měla vnímat to, že jestliže někdo udělá něco špatného, má mít rozumný čas na nápravu a pak by na toho člověka měly být dány plně šance jako všem ostatním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl by pro českou společnost, politiku jaksi prospěšný zákon o referendu, který navrhuje Úsvit přímé demokracie?

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
Tak zákon o referendu, tak vy, to, aby stát vnímal názory občanů, je určitě správně. Ve Švýcarsku je, to bych řekl systém, systém běžný. Je tady otázka, jak to referendum budeme chápat. A jak často, často bude, bude vyvoláván. Určitě k zásadním otázkám a říkám zásadní otázka jako bylo třeba vstup do Evropské unie, nebo vstup do NATA, a kdežto věci ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná jednoho dne euro, přijetí.

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
Možná jednoho dne euro, přijetí a podobně, by to referendum mělo proběhnout, nemělo by to být jaksi, jestli má být, a teď hovořím o celostátním referendu, nějakým běžným věcem. To zas ochromuje určitým způsobem stát a rozhodovací pravomoce, protože, když se budete ptát na všechno, tak vlastně nebudete dělat nic, protože pořád budete vypisovat referenda, vyhodnocovat referenda, čekat, pak uděláte krok A a vypíše se referendum, jestli můžete udělat krok B. Takže to je, samozřejmě to bylo špatně. Ale k zásadním otázkám si myslím, že to referendum by, by mělo být, mělo by mít prostě výraz jaksi dotazu politické reprezentace společnosti, zda ta referenda se to vnímá stejně. Ale politici se bojí jedné věci, že to referendum dopadne jinak, než si představují. Ale přece je to o tom, jestliže jsem přesvědčen, že to je dobrá věc, tak já musím tu společnost přesvědčit o tom, že je to věc dobrá a pak se referenda bát nebudu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je profesor Tomáš Zima. Stávající rektor Karlovy ...

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
Nastávající.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... nastávající, tak abych byla úplně přesná. Máte už mimochodem podpis pana prezidenta?

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
Podpis pana prezidenta nemám, ale přišlo pozvání na Univerzitu Karlovu pro pana rektora naší univerzity profesora Hampla, předsedu Akademického senátu a mne, abysme přišli v úterý odpoledne na Pražský hrad k převzetí jmenovacích dekretů spolu s dalšími, buď nově zvolenými, nebo staronově zvolenými kolegy rektory.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se, mimochodem, díváte, pane profesore, na zdržování jmenování profesorů?

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
Zdržování jmenování profesorů vnímám jaksi krok, kdy lidé, kteří splnili všechny své povinnosti, splnili náležitosti platného zákona, platného zákona o vysokých školách, tak vlastně nejsou jmenováni z důvodů možná politických tahanic. V minulosti ta procedura probíhala tak, že ve většině případů dekrety nepředával prezident republiky, ten je pouze tedy podepsal jmenovací dekret a předávali to, já nevím jestli v 50 %, v 70 % ministři školství české vlády, tedy z pověření ať prezidenta Klause, nebo prezidenta Havla. Ten proces, který by měl být a osobně vnímám, že titul profesora, jak je bych řekl v tomto prostoru vnímán, by po projednání a v tajném hlasování vědeckých rad univerzit a vysokých škol přes kontrolu na ministerstvu školství, měl být zachován, tedy ten jmenovací akt prezidentem republiky, jakožto vrcholným představitelem našeho státu. Může být určitá diskuse, pokud je tam nějaká pochybnost o, bych řekl, té proceduře, ať je tam nějaká diskuse o tom projednání, že se tam něco bylo, bylo špatně, ale jestliže tedy svobodné veřejné vysoké školy a jejich orgány toto rozhodly a hlasovaly o tom, tak ta další jaksi procedura by měla být spíše více, více technokratická. Ty změny, které byly nejprve předloženy na, na ministra, minulý týden byl předložen návrh na předsedu Senátu, který by prováděl jmenování, ono je tam ještě něco, že by také mohl rozhodnout o tom za určitých případů, že jaksi jmenovat nebude, ale ty případy tam nejsou zdůvodněny, nebo nejsou nějakým způsobem rozvedeny, tak ten návrh na jmenování předsedou Senátu nás trošku zaskočil, protože jsme se o tom dozvěděli bych řekl z médií. Jistě je to návrh, o kterém je třeba diskutovat, ale nevidíme jaksi ostatní kolegové rektoři nějaký, nějaké prodlení, aby tento zákon se řešil, bych řekl v uvozovkách, "Stachanovským tempem", které povede jedině k chybám a měnit zákony po jednotlivých řádkách a paragrafech mi přijde jako prvek nesystémový. Takže já se domnívám, diskutujme o způsobu jmenování profesorů, ať prezidentem, předsedou Senátu, rektory, říkám můj osobní názor je, že by profesory měl jmenovat prezident i v budoucnu v rámci diskuse o novele vysokoškolského zákona. V tuto chvíli platí zákon České republiky schválený sněmovnou, Senátem, podepsaný prezidentem republiky, který říká: Profesory jmenuje prezident republiky na základě schválení vědecké rady vysoké školy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se těšíte, pane profesore, na novou funkci, novou výzvu?

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
Tak tu, na tu výzvu se samozřejmě těším a na druhé straně člověk toto přijímá s velkou pokorou, protože se jedná o prestižní instituci nejen u nás, ale i ve světě. S různými problémy, s různými možnostmi a věřím, že důvěru kolegů z Akademické obce nezklamu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vaše vize probereme příště. Za dnešní návštěvu vám děkuji. Profesor Tomáš Zima. Dobrý den.

Tomáš ZIMA, lékař, nastávající rektor UK
--------------------
Děkuji a přeji také posluchačům krásný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra přivítám spisovatele Ivana Krause. Na slyšenou se těší Zita Senková.

autor: Tomáš Zima
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

Jack London Tulák po hvězdách

Tulák po hvězdách

Koupit

Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.