Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 10. prosince 2020

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima, dobrý den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Dobré ráno vám i posluchačům.

Vladimír KROC, moderátor
Mluvit budeme o práci mediků v covidáriích, o návratu studentů na koleje, výhodách distanční výuky, memorandech o spolupráci naší nejstarší univerzity s médii veřejné služby, i o vakcinaci proti novému koronaviru, příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Ve středověku byly univerzity místem, kam se panovníci chodili radit nebo je vnímali jako centra vzdělanosti a úzce s nimi spolupracovali, zdá se mi, že přichází doba, kdy slovo učenců a intelektuálů opět nabývá na významu. To jste řekl při svém znovuzvolení do funkce rektora před třemi lety. Platí to podle vás ještě?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Já bych řekl, že to stále platí, protože to lidské poznání, které vzniká ve výzkumu v nových objevech, se rodí na univerzitách, se rodí ve výzkumných ústavech a byli jsme toho svědky i při současné době jarní měsíce aktivace akademických pracovišť pro měření koronaviru. Vývoj, vývoj testů na koronavir, nanovláken pro roušky, já tu jenom uvádím stručné spektrum a samozřejmě celá řada dalších nových poznatků, která se rodí. O tom, jestli se politici chtějí chodit radit a naslouchat nebo nechtějí, to je pak otázka jejich jaksi vnitřního nastavení, ale sám z vlastní zkušenosti vím, že někteří politici se na nás obracejí nebo na mne s radou nebo s možností kontaktu na někoho z určitých sfér a spolupracujeme v oblasti třeba řešení sucha, kolegové z přírodovědecké fakulty, samozřejmě v oblasti legislativy, v oblasti zdravotnictví, řada expertů je v týmech ministerstva zdravotnictví, Všeobecné zdravotní pojišťovny a dalších institucí, takže ta spolupráce samozřejmě probíhá.

Vladimír KROC, moderátor
Vzdělaný člověk je méně ovlivnitelný jakoukoliv demagogii a různými extrémními názory, jsme v naší společnosti bohužel čím dál častěji svědkem, takhle pokračuji v citaci, doceňuje podle vás společnost potřebu vzdělání?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Já bych řekl, že i v té dnešní těžké době si to řada lidí uvědomuje a možná si i uvědomuje postavení učitele ve společnosti, protože v této době mnoho rodičů se stává domácími učiteli z hlediska výuky svých dětí a zjišťují, že to není jednoduchá profese a poslání a že je to jako ve velmi náročné, které vyžaduje i samozřejmě nějak komunikaci s těmi dětmi, komunikaci s rodiči a podobně a každý si to teďka skoro ozkoušel sám na sobě jaké, jaké to je a to, že vzdělaný člověk je, není náchylný na různé hoaxy, divné zprávy, nesmyslné správě, je přece jasné, jestli je někdo šíří se po sociálních sítích, které bych řekl jsou bohužel často také platformou k šíření nesmyslů, ať úmyslných či neúmyslných, tak jako jestli, že někdo se tvrdí, že země je placatá, tak si myslím, že možná před tisíci lety tomu někdo mohl i věřit, ale jestliže máme fotky země z vesmíru a vidíme, že je to koule a není to placka, tak si myslím, že o tom není pochyb a teď samozřejmě zase je celá spousta řada nesmyslů, které se šíří kolem vakcín.

Vladimír KROC, moderátor
I k tomu dostaneme, dneškem ale končí pracovní povinnost studentům čtvrtého a pátého ročníku všeobecného lékařství na lékařských fakultách, pátého ročníku zubního lékařství nebo farmacie, jak se podle vás ta dvouměsíční povinná praxe osvědčila?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak já bych chtěl říci, že v jarních měsících několik tisíc studentů medicíny se zapojilo do pomoci společnosti, ve zdravotnických zařízení, sociálních službách, odběrových centrech, call centrech a podobně, na bázi dobrovolnictví tu platformu vlastně vytvořili sami studenti, kde byla obrovská databáze pro zdravotnická zařízení a komunikace, na podzim tedy byla vyhlášena i pracovní povinnost, řada studentů působila také jako dobrovolníci, pak samozřejmě studenti byli povoláni, zejména to bylo potřebné, kdy ty kapacity nemocnic se výrazně naplnily, tak za to bych chtěl všem samozřejmě medikům a medičkám poděkovat, myslím si, že teď ta doba je stabilní, navracíme se z hlediska počtu těch lůžek do normálu. Vím, že samozřejmě někteří manažeři v některých nemocnicích se jim to zalíbilo a možná žili v domnění, že nouzový stav bude navěky a medici tam budou pracovat na věky, ale toto řešení má být samozřejmě v krizové chvíli, při překročení kapacit a nemůže jaksi saturovat chronický nedostatek zdravotnického personálu, v nějakých, v nějakých místech, která jsou, co se, za co bych chtěl jaksi ocenit velmi vstřícné jednání, ať českou asociací sester s ministerstva zdravotnictví, s Poslaneckou sněmovnou. Bylo to, že jsme přišli s iniciativou, aby medik po čtvrtém ročníku studia nebyl zařazován na pro civilní pozici jako ošetřovatel nebo sanitář, ale aby měl vlastně statut praktické sestry, to znamená sestry, která ukončí střední zdravotnickou školu po maturitě.

Vladimír KROC, moderátor
A dařilo se to?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Musím říci, že jsem velmi ocenil vstřícná jednání /nesrozumitelné/ České lékařské /nesrozumitelné/ České asociace sester, byla to velmi milá jednání, vstřícné jednání s panem ministrem Blatným a jeho náměstky, kdy jsme seděli, dá se říci během jedné hodiny jsme se domluvili, každý si řekl své úkoly, my připravíme kompetence, aby se mohlo porovnat, proběhlo to velmi hladce a /souzvuk zvuků/, určitě je to odborná a praxe ten student absolvuje to, co se učí na anatomii a jinde a projde už řadou klinických pozic, takže to je věc, která se povedla, která samozřejmě bude platit, platit trvale a medici samozřejmě na různých místech se setkali s tou medicínou bych řekl toho každého dne, ale samozřejmě určitým způsobeno to také ovlivnilo tu výuku, my samozřejmě studentům, jak na jaře, tak v těchto měsících vycházíme vstříc, ta praxe se dá samozřejmě částečně započítat, a to buď z poloviny, z celku, záleží kde, kde působili a budeme v tom místě vstřícní a musím říci, že aspoň data, která mám z Univerzity Karlovy a jejich pěti lékařských fakult, z hlediska uzavření ročníků, tedy těch které skončily v září a postup do dalšího ročníku, tak žádné dramatické změny, aby tam byly nějaké propady nebo tak, to se nestalo.

Vladimír KROC, moderátor
Poslanec ODS Bohuslav Svoboda ve vysílání Českého rozhlasu kritizoval, že před zavedením pracovní povinnosti pro mediky jich, jak už to řekl, spousta z nich pomáhalo dobrovolně. Jakmile to bylo z úředního rozhodnutí, tak to prý přestalo fungovat, protože studentům byly nařizovány často práce mnohdy pro ně odlehlých místech a podobně. Zkrátka nebylo to šikovné. Setkal jste se s takovými problémy?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak já bych neřekl, že to, že to selhalo, bylo to komplikované, protože někdy samozřejmě i ta komunikace z některých krajů s těmi mediky nebyla, bych řekl taková vstřícná, ono když je samozřejmě někdy povinnost a někdy tam bylo, pokud se nenahlásíte, přijede pro vás policie a třeba ten medik byl dobrovolníkem v jiné části země, protože byl, takže ale to jsme si vyřídili nějak z kraje a teď je třeba samozřejmě to dobrovolnictví, že někdo sám chce, to co je nařízené, každý člověk, když má něco nařízené, tak je to horší, ale s tím, že by to selhalo, selhalo bych, bych nesouhlasil, bylo to složité, protože samozřejmě ten nedostatek zdravotnického personálu chronický je právě v odlehlých místech komplikovaných a tam samozřejmě se to projevilo /souzvuk zvuků/, to je chronická věc a v těch akutních situacích se to musí i tímto způsobem rozřešit.

Vladimír KROC, moderátor
Pane profesore, od začátku týdne se mohou studenti v roce na koleje, co se pro ně změnilo?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Já bych řekl, že je v tuto chvíli se pro studenty toho v uvozovkách změnilo relativně málo. Podstatné je to, že studenti prvních ročníků mohou absolvovat všechny typy výuky do počtu 20 osob, což znamená seminární výuka i ta teoretická, protože asi před dvěma týdny byl vydán souhlas s tím, že může běžet praktická výuka, což je velký handicap, který se těžko dohání, protože distanční formou si můžete číst literaturu, můžete se připravovat, ale těžko vás někdo naučí práci s přístrojem, těžko můžete provádět pokusy a nemluvě třeba o uměleckých školách a dalších dovednostech, takže to je věc, kterou budeme obtížně dohánět. Studenti prvního ročníku, kteří vlastně na té univerzitě pokud byli, tak byli pár dní na zlomu září, října, takže vůbec vlastně neznají to, co je vysoká škola, jak tam probíhá ta výuka, poznali své učitelé přes počítač, takže to uvidíme, jak se to projeví, protože to je nový fenomén, který si je vlastně nový pro tento akademický rok a ta, to otevírání nebo přechod z té distanční formy do té prezenční, i teď dokonce roku vlastně nebude, pokud vím, na našich fakulta se s tím nepočítá, dojedeme to v té distanční formě, samozřejmě zkoušení, konzultace a tak to, to poběží, praktická výuka zejména, protože vlastně teďka končí semestr a začíná zkouškové období, takže už ten návrat není aktuální, no a musíme si držet palce, že nový semestr otevřeme prezenčně a samozřejmě třeba s nějakými limity, počty, počty studentů, kteří, kteří jsou.

Vladimír KROC, moderátor
My jsme ale utekli od těch kolejí, bylo podle vás nutné omezit ty možnosti ubytování na studentských kolejích, jak vysoké tam bylo riziko přenosu nákazy a jaká opatření tedy zůstávají v platnosti?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Víte, to je, to je otázka, kterou si vždycky člověk klade. Jedno z takových epidemiologických pravidel říká, že ta zdravá neriziková populace by se měla setkávat, aby získala přirozenou imunitu, to znamená mladí lidé, kteří, i když se nakazí tím koronavirem, tak ten průběh je de facto buď bezpříznakový nebo s příznaky běžnými a určitě to není skupina osob do 30 let na jednotkách intenzivní péče, pokud nemají jinou další chorobu, neleží anebo nemají extrémní obezitu, takže to není zátěž pro zdravotnictví, samozřejmě jsou to šiřitelé v rodinách a podobně. Studenti na kolejích nebyli z toho důvodu, proč by byli na koleji, když počítačem mohou být připojeny kdekoliv po zeměkouli a mohou samozřejmě trávit, trávit ten čas doma, my samozřejmě studentům vyšli vstříc i s kompenzacemi nebo z kolejného si mohli nechat věci na pokoji a odjet a podobně, takže ten návrat teďka není nijak, nijak masový a spíše to studenti třeba využijí pro období zkoušek nebo právě té praktické výuky, takže to je samozřejmě jedna otázka, která, která je a ten počet studentů na kolejích je teďka relativně malý.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Ve Velké Británii už začali s očkováním proti covidu, podle ministerstva zdravotnictví u nás by se mělo začít nejdříve koncem roku. Nešlo by to i dřív, co myslíte?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak víte to je otázka, která, která tady je, očkovat můžete tehdy, pokud ty vakcíny jsou schválené, to je první předpoklad jako s každým jiným lékem, takže teď je otázka, kdy to bude schváleno Evropskou lékovou agenturou EMAou, ta ještě souhlasné stanovisko nevydala, já věřím, že to bude v těchto dnech, pak samozřejmě vzhledem k tomu, že jsme v Evropské unii, tak SÚKL de facto převezme tyto data a uvolní tento přípravek pro Českou republiku nebo oznámí, že se s tím ztotožňuje, což může být v řádech, řádech dní, takže já to rozhodnutí očekávám, očekávám v těchto dnech, dá se říci. Velká Británie vydala to rozhodnutí v pondělí a myslím si tady dělat takový závod, jestli to někdo spustí 8., 9. prosince, někdo 15., asi ten týden nehraje takovou významnou roli, samozřejmě to očkování asi během vánočních svátků asi lidé k praktickým lékařům, protože očkování musí podávat tedy lékař, ve zdravotnickém zařízení asi tam ten zájem nebude, ale já myslím, že když se to rozjede, rozjede zkraje, zkraje roku, tak to bude velmi dobré, byl představen očkovací plán.

Vladimír KROC, moderátor
No, na všechny se samozřejmě nedostane, hned vakcinace by měla jít ve třech vlnách, budete s prevencí váhat nebo se necháte vy sám naočkovat, jakmile to půjde?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak já jsem zastáncem očkování, protože si myslím, že je to výdobytek posledních století, kteří, který vlastně tady vymýtil nebo potlačil nemoci, které zabíjely možná miliony, miliony dětí, dospělých, neštovice, černý kašel a další, na což lidé zapomínají, tetanus a podobně, takže jsem zastáncem očkování, nechám se očkovat, nevím, jestli v první nebo v druhé vlně, určitě jsem pro a ta strategie to říká, že v té první vlně to právě mají víc senioři, lidé s těmi komplikacemi, prostě ta nejohroženější populace a říkám 65 let mi není, monstrózně obézní nejsem a svoji prevenci mám kompenzovanou, takže sebe spíš vidím na tu druhou vlnu, nebo to druhé období protože si myslím, že by to měli dostat potřebnější, ale očkovat se, očkovat se nechám a ještě k té vakcíně. To co tady vidím jako to, co trošku, trošku bude, když řeknu slovo trošku selhalo, je to, že předchozí vedení ministerstva, ministerstva zdravotnictví, za to nemůže pan ministr Blatný, který je tam asi 3 týdny. To, že nepřipravilo prostě kampaň o očkování, od jara se hovoří a ministr Vojtěch, ministr Prymula, od jara říkají, bude tady vakcína, bude na podzim, dobře není na podzim, je v prosinci, teoreticky, když to se stihne do 21. prosince, tak bude ještě na podzim a teď se dozvídáte, že se vybírá ten, kdo bude dělat kampaň. Ten se vybere v únoru, než něco udělá, tak bude duben a koronavir bude odcházet k letnímu spánku, no to jako vidím jako flagrantní prostě selhání /souzvuk zvuků/ předchozích vedení ministerstev.

Vladimír KROC, moderátor
Na to, že podle průzkumu by se teď nechalo očkovat jenom asi 40 % Čechů, kdybychom dosáhli takzvané kolektivní imunity, jde o to, aby byla proočkovaná většina populace ne?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Obecně já říkám, nejsem epidemiolog a vakcinolog, ale pokud jsem s kolegy hovořil, tak takový ideální stav pro tu proočkovanost populace je těch 60, 70 % té populace. Teďka musíme, to je bych řekl ten velmi dobrý stav, kterého kdybysme dosáhli, tak je to asi velmi dobré, musíme si uvědomit, že žádná vakcína není stoprocentní, že ta účinnost vakcín, když se bude pohybovat mezi 70-80 procenty. Musíme si také uvědomit, že výrobci, pokud vím, tu vakcínu netestovali a to se také nedělá pro mládež a děti, takže vlastně z toho, těch možných očkovaných lidí můžeme říct mínus osoby mladší 18 let, také to není skupina, kde by ten koronavir nějak ohrožoval a takže já si myslím, kdyby to, kdybysme byli proočkování ze 40-50 % v prvním pololetí příštího roku, tak by to bylo bych řekl skoro fantastické.

Vladimír KROC, moderátor
Zatímco ve Spojených státech se chtějí nechat před televizními kamerami očkovat 3 bývalí prezidenti a ve Spojeném království se k vakcíně přihlásila i čtyřiadevadesátiletá královna. U nás se čelní představitelé státu do očkování příliš nehrnou podle svých slov. Hraje to podle vás ve veřejném mínění nějakou roli?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak určitě toto může, může odehrát svoji roli, na druhou stranu každý člověk má právo, je to svobodné rozhodnutí. Samozřejmě vždycky ty postoje politiků, kteří jdou darovat krev, účastní se různých bych řekl charitativních akcí, očkování a jiných, tak samozřejmě jsou příkladem nebo měli by být příkladem pro, pro ostatní občany, samozřejmě jestli je tam nějaký zdravotní důvod nebo pochybnost, tak určitě se musí dotyčný zkonzultovat svého lékaře, myslím, že to řekl pan premiér, tak ten lékař posoudí, jestli ten, je to vhodné, nevhodné, ale samozřejmě je to určitý signál pro tu společnost, že prostě ty čelní představitelé, kteří toto hlásí, že jo, kážete vodu a pijete víno, se říká jedno úsloví, tak pokud tam není zdravotní kontraindikace, tak by samozřejmě politici měli jít příkladem.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Distanční výuka na vysokých školách má jistě řadu nevýhod, ale přinejmenším jednu velkou výhodu, nabízí angažovat přednášející i ze vzdáleného zahraničí, na kolik se daří tuto možnost využívat na vaší univerzitě?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak já bych řekl, že přednášky od zahraničních kolegů jsme měli i dříve, než toto bylo, já jsem včera, když se bavíme o zahraničí, tak jsem včera přednášel, před polednem jsem měl půl hodinou přednášku na konferenci v Malawi, takže jsem byl spojen s jižním africkým kontinentem o nádorových markrech, takže ono to funguje. Já bych řekl, že výhoda toho, té koronavirové pandemie a distanční výuky je ta, že různé formy distanční výuka, ať jsou to přednášky a podobně, semináře, o který se dlouho debatovalo, že to nejde, že je to obtížné, složité a teď se hledaly různé důvody proč ne, tak najednou během několika týdnů, na jaře jsme do toho přešli úplně totálně, řada lidí se s tím naučila žít, pracovat a přináší to tu výhodu, že ten student si tu přednášku může poslechnout večer, může si jí poslechnout 2×, 3×, a to co právě by k tomu mělo být pak ta konzultace s tím učitelem, říct, pane profesore, já jsem si pustil vaši přednášku včera mezi desátou a jedenáctou večer a teď tam teď těmto dvěma věcem nerozumím, což je ta interakce třeba při těch seminářích. Diskutujeme, že část výuky i do budoucna některé jak já říkám, ty více pasivnější formy v té distanční formě můžeme nechat a naopak uvolnit ty lidské kapacity pro tu interakci, student, učitel a tam to rozšiřovat.

Vladimír KROC, moderátor
Ono jak je to vlastně, v této době se zahraničními studenty, ubývá jich a zřejmě se taky tenčí možnost stáží našich studentů v zahraničí.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Problematika stáží bych řekl tu to asi postihlo, postihlo nejvíce, protože v různých zemích platí různá opatření, část našich studentů vyjela, vyjela zahraniční pracoviště, my jsme také přijali zahraniční studenty v menším množství, někdy se to řeší tak, že ti zahraniční studenti pokud třeba nemohli právě z těch různých bezpečnostně-hygienických opatření přijet, tak vlastně absolvují tu výuku u nás distančně, ty jsou zapojeni do té naší distanční výuky a zase naopak naši jsou distančními žáky na jiných univerzitách, toto ovlivnilo, co se týká počtu zahraničních studentů, tak já jsem rád, že se to neprojevilo, počet zahraničních studentů máme stejný jako v minulém roce, dá se říci, v některých oborech i trošku vyšší. My jsme vyšli studentům vstříc, buď samozřejmě ti co tady zůstali i během prázdnin a pokračovali ve studiu, tak to je jedna skupina lidí, pro studenty prvních ročníků jsme umožnili distanční formu zápisu a tyto záležitosti řešit, pak je to otázka právě zase těch praktických dovedností v některých oborech, ale věřím, že by se to v příštím roce mohlo, mohlo navracet pomalu k normálu.

Vladimír KROC, moderátor
Univerzita Karlova postupně podepsala memoranda o spolupráci s ČTK, Českou televizí i s Českým rozhlasem, v čem by měla ona užší spolupráce s médii veřejné služby spočívat zejména?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak ta spolupráce s médií veřejné služby a teď jste to řekl veřejná služba, my jsme veřejná vysoká škola a je to, bych řekl, propojovat se ve službě veřejnosti, u nás je to samozřejmě role vzdělávat, vychovávat budoucí generace učitelů, lékařů, právníků, ekonomů, přírodovědců, právníků, kněžích a podobně a také přinášet to vědecké poznání a když jsme začínali na začátku tím, co jsem také v minulosti říkal, že vzdělaný člověk je méně náchylný na různé nesmysly, tak to vzdělání a nové poznatky, jak z té univerzity je dostávat do širšího podvědomí, je právě prostřednictvím médií. Český rozhlas, Česká televize, ČTK, takže je to, bych řekl šíření vědomostí, znalostí, vytváření společných, společných projektů, na kterých budeme participovat, jistě teď to bude třeba právě otázka toho očkování. Jsme v rámci jiného cyklu Česko jak dál, měli velmi úspěšný webinář právě o očkování, co to přináší, kde hovořil prof. Machala a studenti z aktivity, studenti pro očkování a podobně, takže chceme právě veřejná vysoká škola, veřejné média spolupracovat tak, aby naše společnost byla vzdělaná a méně náchylná nesmyslům.

Vladimír KROC, moderátor
Vláda uvažuje o prodloužení vánočních prázdnin, měli by začít možná už v pátek 18. prosince, místo úterý 22., považujete to za rozumné?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Víte, já, já bych považoval za rozumné jednu věc nebo dva věci. Za prvé, kdyby vláda občas vysvětlila, proč nějaké opatření dělá, jestli nejsme také takový pokusní králíci, jak to dopadne a uvedu dvě nesmyslná opatření, tři možná. Za prvé, jestliže pan ministr Prymula vyhlásil v době, kdy bylo všechno zavřené, že se nesmí v noci chodit ven, nevím, kam by někdo prostě v říjnu chodil nebo koncem října, když je ošklivo ven, když je všechno zavřené, no tak to je nesmysl, to je jenom, že si to ty lidi přečetli. Druhá věc je, otevřely se restaurace za daných hygienických pravidel, která se mají dodržovat. Po pár dnech se řekne, ne do 10, což považuju za rozumné rozhodnutí v 10 zavřít, protože samozřejmě s delší dobou narůstá ta větší komunikace, tak je, se teďka zavřou od osmi, vždyť je to nesmysl, co ty 2 hodiny jako, co se za ty 2 hodiny stane, jsou pro to nějaká data, právě to je ta, to vědecké poznání nic, jenom chci ukázat těm lidem, že má moc nad nimi a zkusím, tak to zkrátím, zlobili jste, tak to zkrátím o 2 hodiny a jestli se o 2 dny budou prázdný delší, vždyť ty prázdniny jsou v uvozovkách, jako byly docela, docela dlouhé jako, jestli si jako někdo myslí, že za 2 dny jako ten koronavir jako zmizí nebo že nám bude, budeme lépe to je ten nesmysl. PES měl se vyhodnocovat jednou za týden, teď se vyhodnocuje 2× denně /souzvuk zvuků/, předvídatelné a hlavně rozumné, rozumné a vysvětlené.

Vladimír KROC, moderátor
To byl rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš zima v pořadu Jak to vidí, děkuju, na shledanou.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Taky děkuju vám a hezký den i hezký Advent vám i posluchačům.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.