Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 1. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Dobrý den, vítejte.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak uctít podstatu státního svátku a hodnoty, na kterých je naše moderní společnost postavena? Jak řešit nedostatek sester především v akutní nemocniční péči? Poslechněte si názory dnešního hosta. Česko si už dlouho nepřipomínalo vznik samostatného státu v tolik napjaté a rozjitřené atmosféře jako letos. Kdybyste, pane profesore, nebyl na konferenci v africké Rwandě, účastnil byste se slavnostní ceremoniálu 28. října na Pražském hradě?

Čtěte také

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Na to mám jasný názor jako loni i předloni jsem se neúčastnil, protože nebyli pozváni všichni rektoři českých veřejných vysokých škol, byla dělána selekce, a bylo tomu tak i letos, kdy, pokud vím, nebyl pozván rektor Masarykovy univerzity, kolega Bek, tak bych se neúčastnil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někteří se v této souvislosti ptají, zda je takový bojkot na místě, nejenom možná z hlediska toho, že nebyli pozváni všichni rektoři, ale obecně, že 28. říjen není narozeninovou oslavou pana prezidenta, nýbrž je to oslavou státu a také tam byla celá řada lidí oceněných za své zásluhy o tento stát.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak je to samozřejmě smutný příběh, který vznikl už vlastně teďka třemi lety. Je to příběh, který nevznikl jaksi ze strany rektorů vysokých škol. Umíte si představit, že by na státní svátek nebyl třeba pozván předseda jedné komory parlamentu a druhé by byl, že se mi nelíbí, nebo že z ministrů vlády prostě jeden nedostal pozvánku, protože se mi nelíbí? A v minulosti něco udělal, o čem já si myslím, že bylo špatně? Tak je to prostě dělána nějaká selekce, která by u státního svátku dělána býti neměla, v tom je zakopaný problém a my prostě držíme určité cti a solidaritu prostě s kolegy, kteří tam nebyli pozváni, takže v tom je ten problém trošku jako takového snahu rozbíjet tu určitou jednotu a těch lidí, kteří mají své zásady a právě proto, že to není, jak jste zmínila, narozeninová oslava, tak by měli být pozváni všichni, kteří do určitých kategorií patří, kteří se na ten státní svátek zvali a zvou a nemůžu si vybírat. Já také zvu na akce, akce v Karolinu osoby a osobnosti, kteří představují určité jaksi instituce a tady my to vidíme, že je to určitá neúcta nejen ke kolegovi Bekovi, ale zejména k Masarykově univerzitě, která je jednou z nejvýznamnějších univerzit u nás i v Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se ohlédneme za těmi událostmi uplynulých dní, řekl byste, že se něco děje ve společnosti? Že se možná více polarizuje? Nevím, jaký je váš pohled nebo pocity?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě ta společnost se určitým způsobem polarizuje. Na jedné straně to, co je mi trošku líto, že ta společnost a bohužel ti politici nezdůrazňují, bych řekl, ty pozitivní, pozitivní záležitosti, které, které jaksi jsou a daří se nám dobře, žijeme v prosperující zemi s nízkou nezaměstnaností a s dalšími věcmi a že se to pak někdy utápí v takových jako, když řeknu, žabomyších a zbytečných, zbytečných věcech, ke kterým jasně třeba zaujal stanovisko předseda Ústavního soudu Rychetský a další. Jako představte si, jak by klidně proběhl 28. říjen. Já vám řeknu takový můj ideální scénář, který v řadě zemí, kde se nepřilévají různí politici, aby si to spolu takzvaně srovnali do ohně. Tak by se setkal ministr kultury s dalajlámou, byl by pětivteřinový šot ve zprávách a dočetli bysme se to v novinách. Pan Brady by přijel, dostal by vyznamenání a byl na seznamu 31 lidí, byli by pozváni všichni rektoři a všichni bysme se v klidu strávili poslední 10 dní. Vysoký úředník ministerstva zahraničí by ujistil Čínskou lidovou republiku, paní velvyslankyni, že politika České republiky se od roku 93 neměnila, nemění a měnit nebude. Byl by klid.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč nedošlo k tomuto ideálnímu scénáři?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
No, protože já si osobně myslím, že tam buď pak někdo začne dělat hysterické reakce, které jsou neopodstatněné a snaží si to jaksi, jak já lidově říkám, na férovku vyřizovat účty a zbytečně se vlastně ta společnost, která by se měla spíš sjednocovat než rozdělovat, tak se zase přileje do toho ohně a aby se jako zkusilo, kam jako to ty lidi tak různě vydrží, že jo. A to, že už někteří lidé toho házení do toho papiňáku, jaksi mají dost, ukázalo to plné Staroměstské náměstí, že už to tak jako úplně jako ty rozmíšky, které dělají politici, že už je to obecně trošku některý nebaví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si vzít tedy z těch událostí uplynulých dní, pane profesore?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já z těch událostí na jednu stranu vnímám to, že studenti a mladá generace, když jaksi by byly ohroženy ty nějaké základní principy demokratického státu, že nejsou pasivní, jak se někdy říká a že je to nezajímá, tak to není pravda. Druhá věc je ta, že lidé vyslali další signál k lidem, kteří jaksi jsou v čele tohoto státu, že by se měli chovat důstojně a korektně a nelhat a že, pokud budou lhát, tak jako samozřejmě ten papiňák někdy může rupnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzpomínám si, když jsme jednou hovořili o Karlu IV., tak tam zaznělo také to, že tento vladař měl čich na lidi, kterými se obklopoval, pane profesore, jak jsou na tom dnešní politici?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak ti politici jsou na tom, myslím, že je ukázka toho prohlášení 4 vrcholných představitelů státu, jak to nazval profesor Rychetský, je, že takto se vyhlašuje státu nebo válečný stav, když takto se činí. Tak ukázali, že kolem sebe nemají úplně dobré stratégy, kteří by odhadli a role politika je přece spíš tu společnost zklidňovat a ne ji rozdělovat, ale možná někteří si vzali za své motto, čím více bude rozdělená společnost, tím možná budu šťastnější, určitě nikoliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od paní Milany Svobodové. "Co říkáte, pane rektore, na to, že akce na Staroměstském náměstí má stát podle pana Gazdíka 300 tisíc korun a zaplatí ji Univerzita Palackého v Olomouci a STAN? Obojí je financováno z peněz daňových poplatníků a překvapuje mě to hlavně u univerzity. Zatím jsem z úst rektorů vždy slyšela, že jsou vysoké školy podfinancované. Navíc fakturu vystaví firma pana Horáčka, když jí oznámil, že hodlá kandidovat na prezidenta a celou akci sám moderoval." Tolik dotaz.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Můžu říct, že co se týká toho financování, tak chci paní Svobodovou ujistit o tom, že určitě nebude, a říkám, nejsem představitel Univerzity Palackého, ale také my děláme různé kulturní akce a společenské akce. Třeba minulý čtvrtek byla hokejová bitva pražských univerzit, na kterou také Univerzita Karlova přispívá, ale určitě nepřispívá na to z prostředků, které dostává od státu, ale z vlastní činnosti, kterou vykonává, takže to určitě Univerzita Palackého, pokud tam bude nějaký příspěvek na tu akci hradit jako spolupořadatel, tak na to nepoužije prostředky daňových poplatníků, a to bych dal ruku do ohně, ale prostě z aktivit, které vykonává v rámci své činnosti, takže to bych uklidnil. Z jakých prostředků to bude hradit STAN, to nevím. Já jsem na toto téma s panem Gazdíkem nemluvil, kterého samozřejmě osobně znám, ale víte, to jsou akce, které, když někdo chce něco uspořádat, tak na to najde nějaké zdroje a rozhodne, jak ty prostředky použije a taky jsem někde četl, jak výrazně narostly prostředky Kanceláře prezidenta republiky mezi Václavem Klausem a Milošem Zemanem, ale teď mě neberte za slovo, ale mám pocit, že to z 200 stouplo na 400 milionů, no, nějaká takováhle částka, která se jedná asi dvojnásobku, a tam myslím si, to jsou peníze, které jdou tedy schvalovány státním rozpočtem, takže každý špás něco stojí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rektory, kteří se 28. října nezúčastnili ceremoniálu na Hradě, podpořilo 51 studentských spolků napříč republikou. Studenti organizovali akce i na podporu Jiřího Bradyho. Myslíte, pane profesore, že by to mohlo zvýšit zájem mladých lidí vůbec o dění ve společnosti, o politiku, o chod státu?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já, jak už jsem zmínil, tak právě ty události těch posledních dvou týdnů ukázaly to, že ti studenti jaksi velmi citlivě vnímají, co se kolem nich děje, ať to byly otázky kolem návštěvy nebo setkání dalajlámy s ministrem Hermanem, ať to byla, byly otázky kolem 28. října a že velmi dobře vnímají situaci, kdy jaksi je třeba i lehkým náznakem naznačena možnost ztráty jaksi demokratických svobod, které zde máme. Takže ono to vypadá, že to je taková jako dřímající nebo spící masa, ale když právě jde do tuhého nebo má se projevit ty jejich občanské názory, tak jsou schopni velmi rychle jaksi zareagovat, takže v tom já vidím jako jeden z těch optimistických poselství těch posledních dnů, že není tomu tak, jak řada lidí říká, že mladí lidé jsou pasivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste optimistou?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Jsem optimistou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Studenti vysokých škol chystají na 17. listopad na Albertově pokojnou a pozitivní oslavu svobody a demokracie, tak to formulovali. Chtějí ji prezentovat jako apolitickou akci a nechtějí se vůči žádným politickým stranám ani názorům vymezovat. To by korespondovalo možná s vaší představou, když jste prezentoval ideální 28. říjen. Jak by měl vypadat ideální 17. listopad, jeho oslava?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já nevím, jak a kde bude vypadat 17. listopad. Já jenom vím o těch akcích, které Univerzita Karlova organizuje a studenti organizují. My se setkáme už tradičně spolu s Hlávkovou nadací a s představiteli státu u Hlávkovy koleje ráno, poté se studenty jdeme do Žitné ulice na místo tedy střelby do demonstrace právě k 28. říjnu, kdy ta demonstrace byla pokojná, kde vlastně byli, zemřel, že jo, pekařský dělník Sedláček a student naší univerzity Jan Opletal a odtamtud se odebereme na Albertov. My jsme, když jsme ten 17. listopad začli připravovat a musím vám říct, že jsme ho začali připravovat 17. listopadu loňského roku, potom, co tam na pódiu byli jaksi extremisté, které i teďka byli, a tím nemyslím pana prezidenta, ale myslím tím, myslím tím pana Konvičku a slyšeli jsme ..., a nemohli jsme se ani skoro na ten Albertov dostat, tak Univerzita Karlova ten prostor v oblasti Albertova jaksi požádala podle příslušných předpisů o zábor tohoto prostoru pro konání jaksi studentského listopadu a ten prostor je tedy jaksi obsazen Univerzitou Karlovou s tím, že je samozřejmě otevřen všem a na pódiu nevystoupí žádný aktivní politik, vystoupí tam dva rektoři, dva studenti a Petr Pithart, který je spojen s listopadem 89 a pokud vím, tak není v žádné straně a nekandiduje a deklaroval, že se nechce o žádnou funkci ucházet, takže na pódiu nebude žádný aktivní politik či chystající se nějaký kandidát. Takže bude tam, budou tam debatní stoly, debata se studenty, s mladými úspěšnými lidmi, budou tam vystupovat studentské kapely, bude tam celá řada aktivit a to motto je spojujme společnost a hledejme ty pozitiva a nikoliv ty ..., nerozdělujme ji. Takže ty informace samozřejmě budou, včera vyšla nějaká tisková zpráva předběžná, ten program se dolaďuje a samozřejmě bude na sociálních sítích, v médiích budou a jsou samozřejmě všichni lidé dobré vůle a dobrých mravů zváni na Albertov, abysme si tam připomněli, jak tragické události roku 39, kdy vlastně jsme přišli o poslední zbytky svobody a tak samozřejmě rok 89, kdy naopak odtamtud se začala ta svoboda znovu získávat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak a možná jste to právě i částečně popsal, pane profesore, uctít podstatu našich státních svátků, ať už je to 28. říjen, 17. listopad, nebo 28. září a další svátky a vlastně hodnoty, na kterých staví naše společnost, ke kterým se odvoláváme?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Přesně tak, jsou to, bych řekl, obecné humanistické principy, které samozřejmě přicházejí třeba, když už bysme šli dál s velkou francouzskou revolucí, rovnost, svornost, bratrství, principy, které, na kterých vznikala Československá republika, že jo, s Masarykem v čele, je to prostě ten humanismus, demokracie, otevřenost se světu a když jste zmínila Karla IV., jeho přáním bylo, aby jaksi české království se úspěšně rozvíjelo, aby bylo otevřené, aby zde byla pěstována věda, kultura, umění, prostě ty, bych řekl, šlechetné věci a naším přáním je ten listopad na Albertově jaksi oslavit a právě vzpomenout tyto hodnoty a hledat toho, co ty lidi spojuje a nikoliv hledat, co ty lidi rozděluje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od příštího září by se zdravotnický personál mohl začít vzdělávat rychleji. Týká se to zdravotních sester, kterým by mělo stačit místo dosavadních 7 let studia 5. Jak se díváte, pane profesore, na zkrácení studia? Vyřeší to nedostatek sester a neutrpí tím kvalita?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já si myslím, že je to jedna z možných věcí, která ten problém může vyřešit, ale já bych to viděl tak 50 na 50, to si řekněme, jaksi nechci tuto myšlenku jako říkat, že se to nepovede, ale mám k tomu jistou rezervovanost. Předně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by bylo tedy tím řešením?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak řešením je především jaksi dobré pracovní podmínky, zlepšení jaksi ohodnocení zdravotnických pracovníků a prostě vytváření této, této, pro tu profesi to správné zázemí a to zkrácení toho vzdělávání může samozřejmě určitým způsobem zlepšit ten početní stav, ale nemyslím si, že nějak dramaticky, protože buď někdo se tuto profesi a toto poslání chce vykonávat a je mu teoreticky jedno, jestli bude studovat 5 nebo 7 let, ale spíše se podívat do té historie, jak to vznikalo, že jo. Tak nejprve byly sestry, které vystudovaly střední zdravotnickou školu, měly maturitu a šly do procesu a když jsem byl mladý lékař, tak jsem jeden, tak jsem 4 roky učil na Střední zdravotnické škole Dubečská a dovedl jsem jednu tedy třídu k maturitě v oboru tedy těch lékařských oborů a občas si s kolegyněmi někdy, mě zvou na jejich setkání, takže vím, jaký ten proces byl, byly kvalitně připravené, měly praxi, teoretické zázemí. Pak samozřejmě, jak se obecně zvyšuje, že všichni musí být vzdělanější, tak se pak zavedl systém samozřejmě, že zdravotní sestra jakožto osoba a osobnost, která významným způsobem je zapojena do toho poskytování péče o člověka, že by měla mít samozřejmě stupeň bakalářského vzdělání, to je tedy 4 roky střední škola, 3 roky bakalářský stupeň a tím samozřejmě má vyšší kompetence, vyšší samozřejmě dovednosti, znalosti. Samozřejmě tam pak dochází k takovému tomu rozvírání nůžek. Ona ta práce sestry je na jedné straně vysoce kvalifikovaná v té péči o člověka, podávání léků, vlastně ta sestra je s tím pacientem v mnohem častějším kontaktu v těch lůžkových zařízeních, než je třeba ten lékař. A musí jaksi správně rozpoznat, že teď zavolat lékaře nebo teď není potřeba to lékaře volat, ale samozřejmě také ty sestry a ten personál dělají i jaksi tu péči o toho pacienta takovou tu nižší ošetřovatelskou. Já mám pocit, že tady jaksi se nenašlo úplně to dobré rozdělení těch kompetencí a toho, co ta sestra má dělat, co má dělat třeba ta ošetřovatelská péče a ta kombinace. A teď samozřejmě vznikne to, že budou sestry, které budou bakalářky, pak vzniknou sestry, které budou z těch vyšších odborných škol. Já si osobně myslím, že tady ten problém by nebyl, kdyby se tato dichotomie, která byla, by někdo toho před pár lety pořádně říznul. Takže tady samozřejmě jsou takové ty spory střední zdravotní školy, VOŠky, školy, vysoké školy zdravotní, které vychovávají ty bakalářky a teďka mezi sebou trošku soupeří, kdo je lepší a kde jsou ty kompetence, takže to je o takovém trošku tom pozadí, ať si řekneme trochu pravdy, jo, jestli jako ta VOŠka je lepší a pak, když z té VOŠky jste DiS, jako jak rychle udělat toho bakaláře, aby teda jako všichni si byli rovni. Tak teď se to jako poníží ten stav. Já jsem neviděl ten program, který bude. Tak jistě, když se výuka zintenzivní a část balastu, který vždycky v každé té výuce je, nejen v oboru sester, se ořízne, dobře ořízne, tak to může fungovat s tím kratším, kratší dobou vzdělání, ale nemyslím si, že toto, že za 4 roky nebo za, že bysme řekli, že jste říkala příští září to začne, takže za dva roky poté to vlastně budou ty první po těch, po tom cyklu zkráceném, že najednou ten problém sester se vyřeší. Myslím, že nikoliv. Ale je to jeden z nástrojů, které se zkouší, tak uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme se podívat do země, ze které jste se vrátil. Jak tam třeba, jaké problémy má tamní zdravotnictví? Je to africká Rwanda, země, která se vlastně stala v roce 1994 synonymem pekla na zemi?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já jsem se účastnil konference klinických patologů východo-středo-jihoafrické části, to znamená, de facto když se podíváme na mapu od Súdánu dolů ten pás po jižní Afriku, kde samozřejmě musím říct, že ta Rwanda na mě velmi pozitivně zapůsobila. Je to země, kde teď je tedy mnoho let stabilita i politická, kdy pro vaši představu je tam doopravdy čisto a je tam nařízení, že všichni, a to jsem viděl na vlastní oči, protože jsem tam byl poslední sobotu v měsíci, že každou poslední sobotu v měsíci lidé uklízejí, jo, takže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Veřejná prostranství?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Veřejná prostranství, kolem a viděl jsem lidi teda mimo a stát platí, aby prostě lidi, aby udržovali pořádek a pokud to srovnám s jinými zeměmi, kde samozřejmě mluvím mimoevropskými, tak tam ten pořádek byl. A když jsem také byl na hranicích mezi Rwandou a Kongem, tak jenom už pohled za tu hraniční čáru a závoru ukazoval, jak velké rozdíly mohou být v té Africe. Co vy jste zmínila tu genocidu, která tam bohužel proběhla, 100 dní, kdy za 100 dní bylo vlastně vyvražděno více než milion lidí. Byl jsem v památníku genocidy v Kigali. Je to velmi smutné a když tam vidíte, že třeba byla, byly jednotky OSN vlastně nebo část tam bylo vojáků málo a oni žádali, že prostě je tam depeše jednoho z generálů, který říká - když mně dodáte 5 tisíc vojáků, já to peklo tady zastavím na tom začátku, že jo. Pak sice, to se nestalo, ale pak bylo spousta konferencí o tom, jak řešit genocidu, že jo. Takže ono někdy, když se zasáhne včas, je to efektivní, třeba by pak nebylo tolik konferencí o tom masakru a vlastně vyvražďování, které tam, které tam nastalo. Ta konference se věnovala tedy klinické patologii, to znamená, patologii a laboratorní medicíně, tak samozřejmě africké země mají, je tam strašně moc lidí, kteří jsou velmi motivováni, dychtiví po informacích. Samozřejmě možnosti, které těch zemí, i těch dobře prosperujících a Rwanda je podle Světové banky druhou jaksi nejlepší zemí po Mauriciu v Africe, jaké tam mají problémy, je to samozřejmě nedostatek odborníků a když řeknu, že v těchto zemích je průměr klinických patologů a patologů se pohybuje mezi jedním až pěti na milion obyvatel, jako jo, tak vidíte, že prostě se řeší úplně jiné příběhy. Pak je to otázka dostupnosti léčby a podobně, takže je to absolutně diametrální pohled na zdravotní péči, než jsme zvyklí v Evropě, ale je tam snaha řady jaksi odborníků ze světa, bylo nás tam několik, byli tam kolegové z Německa, z Anglie, ze Spojených států, jaksi pomáhat tam, zavádět některé nové techniky, učit ty lidi a říkám, jsou tam velmi lidé jaksi dychtiví po nových informacích a chtějí jaksi ty země posunout kupředu, samozřejmě v limitech, které jsou dány a samozřejmě v řadě zemích jaksi bují obrovská korupce a někde samozřejmě jsou i velké nepokoje, které buď už doutnají a někdy už i trošku vybuchly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je genocida, která se tam odehrála, co se týče společnosti a debat, tabu nebo naopak? Četla jsem, že existuje dokonce nějaký dobrovolný komunitní program, kde se scházejí pachatelé a oběti?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak je to samozřejmě velmi živé. Berte rok 94 a to je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
22 let.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
20 let, 22 let, berte, že ono samozřejmě to najednou nikdo neotočil a nezačalo se střílet. Ono tam už samozřejmě to podhoubí bylo, které trošku i připomíná třeba to období před druhou světovou válkou, takže samozřejmě třeba v otázce židovské otázky a podobně v Evropě, tak tam samozřejmě už se, a jsou tam ty dokumenty, které byly v sedmdesátých letech a ukazovaly prostě, kdo říkal, že ti Tutsiové jsou horší a hloupější a pak samozřejmě různé karikatury, které byly, takže ono to tam to podhoubí se samozřejmě vyvíjelo, ale tam, jaká byla ta pravidla, ta komunita prostě žila dohromady a není vlastně, a najednou vám prostě začnou vyvražďovat sousedy nebo manželku nebo vás, takže bylo to smutné. Problém je tam vyřešen, všichni jsou Rwanďané teďka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Děkuji za vaše postřehy a těším se na příště.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Děkuji za mé pozvání a krásný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší Zita Senková. Zítra se budu ptát Václava Cílka, geologa, dobrý den všem.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.