Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus – 9. listopadu 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, o své vidění světa se s námi dnes podělí Tomáš Kraus, tajemník federace židovských obcí. Buďte vítán.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den, hovořit budeme mimo jiné o symbolech, o osobní zodpovědnosti a také o situaci na Bělorusko-polské hranici, nerušený poslech. Zvolení poslanci se včera poprvé sešli ve sněmovně a složili slib. Jednání o vedení komory pokračuje zítra. Předsedkyní sněmovny se má podle dohody stát šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Očekávají se nicméně spory kolem obsazení funkcí místopředsedů. Pane Krausi, jaký máte dojem z toho dosavadního povolebního průběhu?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Takové je to samozřejmě určitý vývoj, který bylo možno předpokládat, především tedy po těch čtyřech týdnech, kdy jsme se dozvěděli výsledky voleb. Takže se předpokládalo, že by mohl vzniknout určitý konsenzus na naší politické scéně, což nebylo v poslední době úplně standardní. A nezbývá než doufat, že se to skutečně takto dotáhne do konce. Samozřejmě těch sporů možných a třecích ploch tam může vzniknout spousta, jak to v politice ostatně bývá. Ale doufejme, že se to všechno vyřeší k jaksi nejenom všeobecné spokojenosti, ale je to něco, ono to zní trochu jako fráze, ale opravdu asi ta naše země něco takového docela potřebuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na ustavující schůzi dolní komory v novém složení si jeden z poslanců za KDU-ČSL Jiří Horák oblékl kroj, a to jako gesto úcty a respektu k tradicím. Ve vlčnovské kroji totiž před 75 lety skládal poslanecký slib jeho pradědeček Jan Plesl, předválečný starosta Vlčnova, po válce poslanec za lidovou stranu. Po roce 1948 se nechtěl podřizovat komunistům byl zatčen a v roce 1953 utýrán k smrti. I to je asi, pane Krausi, způsob, co se týče toho obdivu, jak uctít předky, připomenout historii?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Určitě ano, ono to mohlo na těch obrazovkách vypadat možná trochu bizarně. Přece jenom nejsme zvyklí, natož mimo tedy jakési folklorní festivaly, že se na veřejnosti lidé objevují v těchto krojích. Ale tam je velice důležitý právě ten příběh, který toto všechno nějakým způsobem rámuje, to je velice zajímavá věc, která by neměla uniknout úplně pozornosti. Samozřejmě na ten první dojem. Já jsem si vzpomněl a možná se tak trochu za to omlouvám. Na, na to, jak můj přítel Daniel Korte při hlasování zpíval, takže mně to připadlo jako stejně bizarní, když někdo přijde v tomto kostýmu. Ale v momentě, kdy jsem se dozvěděl tento příběh, tak jsem musel celou věc zcela přehodnotit. A v podstatě je to úcta k těm tradicím něco, čeho já si také velice vážím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ostatně tento týden, zejména pozítří 11. listopadu si určitě mnozí připnou na klopu saka nebo kabát textilní květinu vlčího máku jako symbol památky padlých a obětí válek. Nezapomínáme?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Zapomínáme, já jsem rád, že tahle ta tradice vznikla. Já už samozřejmě stejně jako vy už máte teďka přímo ve studiu, já jsem si dneska ještě nevzal. Vezmu si ho až pozítří, mám ho taky doma. Ale myslím si, že tahle ta symbolika je nesmírně důležitá. Protože dneska a především u té mladé generaci mluvili jsme spolu o tom velice často. Mladá generace žije velice rychlým často i povrchním životem. Není se co divit v té smršti informací, které každý den se objevují na sociálních sítích a všech i mainstreamových médiích. Tak je velice těžké někdy se zorientovat, a právě proto, právě proto je velice důležité, upozorňovat na některé klíčové momenty z historie a všichni vědí, že první světová válka pro mnohé právě z této mladé generace je to tak trochu Jurský park. Ale v zásadě vědí, že to byla velká tragédie a tak dále a tak dále. Ale myslím si, že to je všechno. Takže to, že vlastně šlo o obrovský konflikt, který mimochodem tedy skončil 11. 11. v 11 hodin. Tak právě proto je ten symbol toho vlčího máku pro nás velice důležitý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nezapomínáme ani na výročí takzvané Křišťálové noci. Protižidovský pogrom v noci z 9. na 10. listopadu 1938. Jak vhodně si připomínat, pane Krausi, tyto události?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
No, je to součást vlastně toho, o co my jakožto židovská komunita se snažíme celou dobu, alespoň já tedy shodou okolností na pozici, na které jsem, jsem zhruba 3 desítky let. Což už je pořádně dlouhá doba. A za tu dobu skutečně jsme se snažili o to, aby se některá výročí dostala do české veřejnosti a zůstala v nich jakožto klíčový moment.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se to, že vám do toho skáču, jenom třeba vyvíjelo právě během těch 30 let?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Ano, právě je zapotřebí si uvědomit, že v momentě, kdy my jsme, my tedy generace, která se snažila o oživení židovského života po roce 1989, respektive tedy začátkem devadesátých let, tak když jsme vlastně se tohoto chopili, tak jsme byli v situaci, kdy spousta těch výročí, které, která byla pro nás velice důležitá, protože nás osobně zasáhla, naše rodiny, naše příbuzné, naše rodiče, prarodiče. Tak byla překryta těmi 40 lety komunistického režimu, který samozřejmě v té své propagandě některé události zcela pokřivil. Zcela záměrně, aby odpovídaly určité koncepci tak, jak vlastně byla, to bylo nastaveno někdy po konci druhé světové války. Takže 40 let komunismu v podstatě zastínilo to, čemu my bysme bývali dávali určitou přednost, ať už to bylo vnímání holocaustu jako takového. Holocaust říkáme samozřejmě my teprve až nyní od konce osmdesátých let. A po válce se ještě tento název zdaleka, zdaleka nevžil. Protože neexistoval, to je vlastně podle jednoho amerického televizního seriálu, ale to je trošku jiný příběh, nicméně ty věci, které, o kterých mluvíme, tak byly prezentovány tím komunistickým režimem jakožto součást protinacistického komunistického odboje. A to samozřejmě platilo třeba i o té takzvané křišťálové noci, protože málokdo si uvědomoval, že ona se týkala také bytostně nás. Protože a myslím si, že to je jeden z našich, nebo nechci říkat mých, ale z našich úspěchů, že dnes i v té světové /nesrozumitelné/ se objevuje zcela správně a před pár lety tomu tak ještě nebylo, že takzvaná křišťálová noc se odehrávala nejenom v Rakousku a v Německu, ale také v těch takzvaných Sudetech, protože Sudety už byly vlastně v té době připojeny k říši a bohužel my jsme v té době přišli minimálně o 20 až, ono to není úplně přesně zmapováno do dnes. To je jedna z věcí, která by se měla udělat synagog v těch, v těchto oblastech, včetně těch nejkrásnějších, protože to byly výstavní obrovské synagogy, například v Karlových Varech, Mariánských Lázních, ale takový ten obrovský symbol je především v Liberci, kde dneska stojí krajská knihovna, velice významná instituce. A tam jsme dokázali, to je vlastně jediná synagoga, která se ne ani tak obnovila, ale nově postavila po roce 89. Má to velice moderní výraz. Je to součást vlastně takového toho komplexu. Liberečáci samozřejmě to znají velmi dobře. Chodí kolem toho každým dnem, ale myslím si, že to dokonce byla jediná synagoga, která byla v té době postavena vůbec nově v zemích střední a východní Evropy. Takže jsme zase byli, měli jsme určité prvenství a obrovskou zásluhu na tom měla tehdejší ředitelka paní Věra Vohlídalová. Ale je pravda, že jsme do tohoto projektu zaangažovali spoustu dalších osobností, včetně třeba Václava Havla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vzpomíná tajemník federace židovských obcí Tomáš Kraus. Možná dobrou připomínkou, jak se vlastně ohlédnout, připomenout si historii. Možná i doplnit vědomosti, jak třeba zhlédnout československý oscarový snímek /souzvuk zvuků/, legendární film z roku 1965. Drama v režii Jána Kádára a Elmara Klose. Je to film nejenom o arizaci, ale také o cti, o odvaze. Příběh truhláře /nesrozumitelné/ a stařičké Židovky, majitelky galanterie paní Lautmanové. Odehrává se v roce 1942, kdy fašistická vláda takzvaného slovenského státu přijímala norimberské zákony. Ještě dodám, že film je přepisem novely Past slovenského spisovatele Ladislava Grossmanna.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Přesně tak, no je to jeden z nejúžasnějších filmů je. Naprosto nadčasový a nejenom tím, že se vlastně zabývá tímto historickým tématem, ale na pozadí tohoto historického tématu právě vystavuje to, o čem mluvíte. Ty jednotlivé postavy symbolizují vlastně určité typové charaktery, řekněme, v nepřirozených podmínkách. Možná bychom si mohli říci, že ten film je velice důležitý i z hlediska historického, protože on popisuje velice věrně situaci na Slovensku. Ta situace na Slovensku byla úplně jiná než například u nás v tom takzvaném Protektorátu Čechy a Morava. Takže tam skutečně došlo na Slovensku k situaci, kdy ten fašistický režim byl nejvíce antisemitský z celé Evropy, jak oni sami říkali, oni měli nejtvrdší zákony proti Židům. A došlo tam k poměrně bizarní věci, protože oni sami ten slovenský stát nebyl schopen zorganizovat deportační transporty do Osvětimi a požádal o to Německou říši, takže Němci vlastně tuto špinavou práci vykonali jaksi jménem slovenského státu. A dokonce ten slovenský stát jim za to platil. Takže se dostáváme i k takové té opravdu, opakuji toto slovo dneska poměrně často ale bizarní situaci, protože je to zase určitý příznak i toho, že některé ty historické události mají také určité ekonomické pozadí. A tam je velice důležité i tyto věci rozklíčovat. My jsme mluvili o takzvané křišťálové noci před chvílí. Ale to je, to platí zrovna tak i pro ni. Protože možná není úplně známá jedna věc. Ta takzvaná křišťálová noc, neboli ten listopadový říšský pogrom, jak se říká. Měl také toto ekonomické pozadí, protože škody, které během toho vznikly, šly do obrovského, obrovské částky v tehdejších říšských markách. Mluví se dokonce o jedné miliardě. A vlastně nacistické vedení třetí říše rozhodlo, že tyto škody zaplatí Židé. A skutečně to tak bylo nakonec uděláno. A historikové spekulují o tom, že kdyby toto nebylo provedeno ze strany tedy nacistického režimu, tak by vlastně ten německý stát v té době zkrachoval. Protože on byl před totálním ekonomickým úpadkem. Ten státní rozpočet byl skutečně tak v takových v takové situaci, kdy vypadalo, že vlastně nepřežije. Takže toto byla velice významná finanční injekce. Totéž lze říci o tom Slovensku. Právě ten slovenský stát i toto ta takzvaná arizace měla za úkol to, já občas říkám, že, že jsou to takové trošku fráze. Ale holocaust jako takový byla nejenom největší masová vražda v moderních dějinách. Ale byla to také největší masová loupež v novodobých dějinách. Protože ti lidé byli v těch prvotních fázích toho, čemu říkáme holocaust, totálně okradení o všechno. Oni museli veškeré své jmění odevzdat. A z toho ty režimy ty totalitní režimy žily. A došlo i k takové situaci, že účetně například právě z těchto konfiskovaný majetků byl financován chod Terezína a ostatních koncentračních táborů. Takže, když se podíváme i a ten obchod na Korze je takovým tím názorným příkladem, který jde do těch jednotlivých osudů, jak se na nich promítá právě i tento ekonomický aspekt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přijímáme nebo spíše přejímáme zodpovědnost, pane Krausi, i za stav věcí za situaci, i když jsme pasivní, lhostejní, mlčíme?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
No a tady připomenu, že se nám to dřív nebo později určitě vymstí a nevyhneme se té zodpovědnosti jakožto kolektiv, jakožto společnost. A není náhodou, že jeden z projektů, na kterém já se velmi aktivně od začátku podílím, je rekonstrukce pražského nádraží Bubny. A skutečně není náhodou, že Pavel Štingl, který je takový hlavní motor tohoto projektu, nazval tento projekt Památník ticha. Protože symbolizuje právě to, že vlastně Praha v té době přišla o 50 000 svých spoluobčanů, kteří byli z tohoto nádraží deportováni nejdříve do Lodže a potom do Terezína. A Praha mlčela. Viděla ty lidi, jak ráno jdou z Veletržního paláce, respektive z míst, kde dneska je veletržní palác. Předtím to byl ten takzvaný vzorkový veletrh to místo. Dneska je tam jakýsi obchodní dům. Ale prostě ty, ty, ti lidé šli pěšky tou Veletržní ulicí dolů k tomu nádraží a neřekl nikdo ani ani ň. Prostě všichni přihlíželi. Samozřejmě to, co víme dneska, v té době nikdo nevěděl. Jenom věděli, že ty lidi čeká nějaký nejistý osud, ale ty konkrétní obrysy to ještě nemělo. To až vlastně v tom zpětném zrcátku se dověděli všichni, jak to vlastně celé bylo. Ale pravdou je, že těch protestů bylo na začátku možná ne, na úplném začátku té okupace dokonce docházelo k tomu, že někteří Židé byli schovávání, nádherná, nádherný román Jana Otčenáška Romeo a Julie a Romeo a Julie a tma, velice krásný rovněž zfilmovaný román. Takže docházelo k tomu. Ale v té mase, v tom, v tom, v té mlčící většině skutečně nikdo neřekl vůbec nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázka je, jak bychom se my možná zachovali. Lze na to vůbec odpovědět?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Samozřejmě, nelze, protože nejsme vlastně v těchto situacích, nebyli jsme tomu naštěstí vystaveni. A byla by to určitě zkouška pro každého z nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje tajemník federace židovských obcí Tomáš Kraus. Situace na Bělorusko-polské hranici eskaluje. Stovky migrantů, zejména z Blízkého východu a Afriky se pokoušejí dostat do Polska nelegálně přes Bělorusku. Polsko běžencům brání ve vstupu do země. Bělorusko jim zase neumožňuje návrat v polském pohraničním pásmu platí už od září výjimečný stav. Vyššímu počtu příchozích migrantů z Běloruska čelí rovněž Litva a Lotyšsko. No a když to vezmu přes metropole, Varšava, Wilnius a Riga viní Minsk z toho, že migranty na jejich území posílá prý záměrně, ve snaze destabilizovat Evropskou unii a pomstít se jí za sankce, které unie uvalila na běloruský režim kvůli jeho porušování lidských práv a potlačování běloruské opozice. Minsk tato obvinění z vyvolávání migrační krize opakovaně odmítá. Co si o tom celém myslíte, pane Krausi?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
No, je to, přibližuje se to stále blíže nám, protože předtím to byly jakési anonymní skupiny lidí, kteří na jakýchsi podivných plavidlech se zkoušely dostat do Evropy relativně daleko od nás, ale teď už jaksi se tento, tato situace blíží nám, protože když se podíváme na mapu, to je, to je prakticky za rohem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak tyto hranice Evropské unie dodám, že předák polské opozice Donald Tusk včera řekl, aby polská vláda zvážila aktivaci čtvrtého článku smlouvy o Severoatlantické alianci. Ten článek počítá s konzultacemi mezi těmi členskými zeměmi. Pokud některá z nich cítí, že je ohrožena její územní celistvost, jenom teda na doplnění.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
No, je to skutečně příznačné, že politici dokážou vyvolat takovouto situaci, kdy spousta lidí a samozřejmě ty záběry jsou někdy srdceryvné, kdy spousta lidí se ocitne v pozici rukojmích, vlastně té velké politiky, kdy vlastně s těmi lidmi je zacházeno téměř jako se šachovými figurkami. A nikdo si neuvědomuje, že to vlastně jsou standardní lidské osudy. Ti lidé se snaží prostě nějakým způsobem se dostat do zemí, kde jim budou zaručena alespoň základní. Nechci říkat lidská práva, alespoň určité životní jistoty, protože z těch zemí, odkud oni utíkají, prostě tomu tak není. Ale je naprosto tragické, že k těmto situacím dochází takto často a v takto obrovské míře, protože to, co koneckonců nedávno myslím, že to je dva nebo tři dni, Angela Merkelová bilancovala vlastně celou tu svojí, celé to své období, které pravděpodobně vejde do historie pod jejím jménem. A jeden z těch klíčových momentů v tom interview Deutsche Welle byl také ten její slavný výrok wir shafen das. A to je přesně toto, protože ona pod dojmem toho, té, té lidské tragédie, která jaksi byla v médiích zcela jednoznačně prezentována, tak prostě řekla toto, což vyvolalo obrovskou imigrační vlnu a spustilo to poměrně zásadní politický, určitou politickou situaci, která dodnes je obrovsky diskutována. Nejenom Německo ale vůbec v Evropě a vlastně evropští politici si s tou imigrační vlnou dodnes úplně nedokážu poradit. Takže, když jsme svědky něco, něčeho podobného na opačné straně Evropské unie, tak můžeme pouze čekat, že z toho bude zase podobný konflikt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Připomeňme ještě, že před 32 lety padla berlínská zeď 33 /souzvuk zvuků/, symbol rozdělení nejenom Německa.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Tam je, říká se tomu takový ten škleb historie. Je docela zajímavé, že se to stalo skutečně toho 9. listopadu. To znamená úplně ve stejném datu jako událost, o které jsme mluvili před chvilinkou, a to je takzvaná křišťálová noc. Němci si byli vědomi této zodpovědnosti. Takže den německé jednoty, který vlastně ta pád berlínské zdi v tom sehrál klíčovou roli. Tak je samozřejmě stanoven na 3., myslím, že 3. října. Ale pravda je, že ty události se odehrály přesně na den toho 9. listopadu. A myslím si, že je to zase určitá mezní situace, která spustila něco, co tady nikdo nečekal, včetně nás, včetně tedy států střední a východní Evropy, které byly do té doby vlastně v područí toho komunistického režimu centrálně řízeného z Moskvy. A to je samozřejmě, je to, je to možná, my, kteří jsme to zažili, přestože jsme vlastně byli v té době studenti nebo prostě mladší lidé, tak taky s určitým odstupem můžeme říci, že i nám to zcela změnilo naše životy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Před dvěma lety německý prezident Frank Walter Steinmeier u té připomínky pádu berlínské zdi mimo jiné řekl, že sice padla v roce 1989, ale od té doby vyrostla celá řada nových zdí v hlavách lidí z frustrace, z nenávisti nebo z odcizení a že by je Němci měli strhnout. Proč vlastně vznikají nebo přetrvávají podobné zdi v našem myšlení?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
No, ono to vlastně souvisí s fungováním té většinové společnosti. Prostě jsou určité situace, kdy ta zeď je vnímána jako určité řešení. A teprve postupem času se ukáže, že to řešení není úplně dobré nebo naopak se ukáže, že je dobré. Všichni jsme vyrůstali my, kteří jsme jaksi takzvaný big beati, tak jsme vyrůstali stativ jaksi v době, kdy jsme poslouchali muziku a jaksi zeď The Wall od Pink Floyd byl, byla taková velice symbolická záležitost, kterou jsme všichni uctívali. A já až teprve nyní jsem došel k názoru, že Roger Waters není úplně mým favoritem, protože on si tuhle tu situaci ohledně zdi extrapoloval do toho palestinsko-izraelského konfliktu a stal se z něj propalestinský aktivista. Což je docela zvláštní protože by člověk předpokládal, že ten člověk trošku víc myslí a ví ty historické souvislosti, zřejmě neví a je pod vlivem skutečně té povrchní propagandy, která ten konflikt maluje poměrně černobílé. Jakožto boj Davida s Goliášem. Ono je to tak trochu jinak. O tom jsme tady ve studiu mluvili mockrát. Na druhou stranu pak jsou ovšem ty situace jako berlínská zeď a tam skutečně ten, ten klíčový moment nastal, když ta, když ta zeď padla. Takže není zeď jako zeď, abychom to takto velice zkráceně řekli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Tomáš Kraus, tajemník federace židovských obcí. Děkuji za váš čas i postřehy a přeji vše dobré, na slyšenou.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Já také děkuji, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude molekulární genetik Jan Pačes. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.