Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus – 3. 9. 2020

4. září 2020

Hostem byl tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je Tomáš Kraus, tajemník federace židovských obcí, já vás vítám, dobrý den.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovořit chceme například o pomocných technických praporech či takzvané nežádoucí hudbě, nerušený poslech. Kapitulaci Japonska před 75 lety definitivně skončila druhá světová válka, příslušné listiny obě strany podepsaly 2. září 1945 na americké válečné lodi Missouri. My v Evropě vnímáme a oslavujeme konec války v těch květnových dnech, v Tichomoří se ale ovšem v té době tedy v roce 1945 ještě zuřily prudké boje, pane Krausi.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Je to tak, my si připomínáme konec války, tak jak vlastně ho naši rodiče a prarodiče zažili, to znamená magické datum je 9. květen, byl u nás 9. květen, přestože kapitulace byla o den dřív, ono zase a i v té kolektivní paměti je trochu posunuto to nebo zasunuto to, že některé ty boje probíhaly ještě o několik týdnů později, dokonce i na tom evropském území, to si vůbec nikdo asi už dneska neuvědomuje, především někde v těch slovenských horách a na těch nepřístupných lokalitách, ale já mám tuto zkušenost ze Spojených států, kde jsem tedy byl často, a dokonce jsem tam byl několikrát, když se právě toto výročí připomínalo, takže v té Americe je to tedy ten skutečně jak oni říkají /nesrozumitelné/ na rozdíl od /nesrozumitelné/, to znamená tam je to véčko, ono v té češtině to zní trošku, jinak ale skutečně je tam velký posun v tom americkém vnímání, protože oni jakožto Američani skutečně bojovali až do konce, až do toho zářijového data a samozřejmě v tom mezidobí od května do září došlo také tedy ten k té z dnešního pohledu velice kontroverzní události, svržení těch atomových bomb.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou šanci dostalo tehdy lidstvo, tedy vezmeme ten květen 1945 nebo i to září 1945, jak s tím naložilo?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
No, ono je třeba vnímat i to, že vlastně lidstvo jako takové, to je velice ošidný pojem sám o sobě, se dovídal to, co se stalo za války teprve postupně, samozřejmě vědělo se o tom, že se bojuje na frontách, vědělo se z těch různých zpravodajských kanálů, jak probíhají jednotlivé operace, přestože to bylo zase překryto určitou propagandou a tady je třeba říci, že z obou stran a historici, kteří se zabývají skutečnými fakty bez téměř, bez emocí, tak teprve postupně dávali dohromady, dá se říci téměř, že den po dni, co se vlastně událo, co se vlastně stalo, takže ten ucelený obrázek je až v té době poválečné, to nebyla okamžitá reakce, samozřejmě okamžitá reakce byla obrovská úleva, to známe z těch dokumentárních filmových záběrů, fotografií, ale i samozřejmě ze vzpomínek pamětníků, takže víme, že například, když byl osvobozen Terezín toho 9. května 1945, tak ti naši pamětníci velmi dobře vzpomínali na to, jaké to bylo, najednou prostě se mohli volně pohybovat, i když tam to bylo o něco složitější, protože tam ještě byla ta tyfová epidemie, takže tam potom došlo k určitým restrikcím spíše zdravotnickým, které by nám mohly připomínat téměř tu dnešní situaci, ale co se týče, abychom se vrátili k tomu zářijovému datu, pro Spojené státy je toto skutečně klíčové, protože si musíme uvědomit, že oni se do války dostali relativně pozdě, Pearl Harbor byl prakticky v polovině toho válečného konfliktu a váhal, jestli vůbec se mají do něj zapojit a dodnes se vedou určité, řekněme, diskuze, jak to bylo, kdo byl tím motorem, který nakonec rozhodl o tom, že se Američané přidají k vítězným velmocem, protože si poměrně dlouhou dobu držely neutralitu, ostatně tedy tak jako v tom prvním válečném konfliktu, tam to vypadalo docela podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zmínil jste ucelený obrázek, je opravdu už ucelený nebo jsou ještě, ale chápu, že nejste sice historik.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Nejsem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale zajímáte se o tuto problematiku, jsou ještě bílá místa po těch 75 letech?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Určitě ano, ano jsou, ale jsou to spíš marginální věci, jsou to doplňkové věci, ten obrázek tak jak ho vnímáme dneska, tak si myslím, že zcela ucelený je, protože je zcela jednoznačné, jaké, jak vlastně k tomu konfliktu došlo, to dokonce se o tom učí ve školách, existují na to skripta, existují na to přednášky, semináře, akademické výstupy a tak dále, takže toto všechno je jasné, na druhou stranu obávám se, že přece jenom je to tři čtvrtě století a některé ty záležitosti především ze strany jaksi mladší generace jsou vnímány jako určitý, když to řeknu s velkou nadsázkou v uvozovkách pravěk. Mladší lidé dokonce ani moc nerozlišují konflikt první světové války druhé světové války, u nás do toho navíc období komunismu a okupace roku 68, mají v tom tak trochu zmatek, samozřejmě tady bychom asi neměli jít do nějakých detailů proč, ale já se s tím setkávám, já občas mám takovou přednášku o historii židovské komunity v Čechách a na Moravě. I dokonce jsme to měli se školáky osmých, devátých tříd středních škol a setkávám se s různými reakcemi, za prvé ty děti to nesmírně zajímá, což je velice pozitivní, ale já z toho chápu, že oni skutečně tápou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano. Ptám se i proto, pane Krausi, že se nezřídka setkáváme s pokusy relativizovat jisté dějinné události?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Právě to s tím souvisí, ta relativizace je možná pouze tehdy, pokud to kolektivní vědomí není pevné, pokud by bylo pevné, pokud by bylo zcela jednoznačné, tady by se řeklo Mnichov a každý ví, co je Mnichov nebo aspoň tedy to, co tím je myšleno, tedy rok 38 a odstoupení pohraničních území pod nátlakem a tak dále, to já myslím, že tady školit nikoho nemusíme, to asi je jasné, ale obávám se, že takto to vnímáme my, kteří my jsme to sami nezažili, samozřejmě naštěstí tedy, ale bohužel naši rodiče a prarodiče ano a jakkoliv věřím, že ti, kteří tím byli nějakým způsobem postiženi, tak se určitě předávali tuto zkušenost dále, tak si myslím, že v tom obecném povědomí toto je tak trochu zasunuto, možná je to vnímáno a to je moje osobní vysvětlení, vnímáno jako, že to v podstatě není priorita dneska, že už to není až tak zásadní, až tak důležité, ale my kteří se zabýváme těmi historickými souvislostmi víme, že to tak není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zmínil jste se také o Hirošimě a Nagasaki, je svět bez zbraní nejenom těch jaderných iluze?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Myslím si, že ano, bohužel ta naše generace v podstatě, dá se říci, poválečná, i když já jsem se třeba narodil 10 let po válce, tak my jsme vlastně byli tak možná i mimosmyslovým vnímáním, tak jak jsme byli konfrontováni s těmi zkus zkušenostmi té předcházející generace, tak nás v podstatě probouzel určitý pacifismus, který ovšem není řešením, víme samozřejmě, podíváme se na ten dnešní svět a vidíme, jaké konflikty existují, prostě vždy asi to je podstata lidstva, budou existovat určité síly, které budou chtít silou nějakým způsobem mocensky ovládnout, myslím si, že jsme o tom tady už několikrát mluvili, že tím klíčovým motto, tou motivací toho lidského počínání kolektivního, jsou ty zdroje, to teritorium a zdroje jako takové, já jsem tady kdysi dávno zmínil to, že moje žena je psychiatr a že vždy doporučuje, pokud se chceme dozvědět něco o lidském chování, ať si sedneme do zoologické zahrady před pavilon opic a tam se to všechno dozvíme, protože tam to je, tam jsou ty zdroje, jsou tam partneři, je tam jídlo sex a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prostor dnes dostávají názory Tomáše Krause, z federace židovských obcí, s novou divadelní sezónou Národního divadla odstartoval také čtyřletý projekt Muzika non grata, připomínající skladatele, jejichž život negativně ovlivnily totalitní režimy dvacátého století. Představí takzvanou nežádoucí hudbu, tedy hudbu, která měla být umlčena, zapomenutá, uzamčena v trezoru, ale nestalo se tak nebo?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Naštěstí, naštěstí ano, já jsem tedy měl tu čest, že jsem byl jedním ze čtyř jaksi úvodních řečníků, kdy se zahajoval tento cyklus kousíček odsud, tedy od budovy rozhlasu ve státní opeře. Já jsem připomněl historii a zase k určitému svému údivu za mnou potom přicházelo mnoho lidí a říkalo, že vlastně ten můj projev a nechci se tady vůbec chválit nebo vytahovat, ale, že tam byly věci, které oni neznali, a to mě překvapuje, protože já jsem mluvil o tom, že vlastně tou nacistickou okupací byla především postižena židovská komunita, to je zcela zřejmé dneska, ale že to byla židovská komunita, která, jejíž hlavní Mekkou v Praze bylo právě ono nové německé divadlo, to znamená ta budova, ve které se tento cyklus zahájil, kde jsme všichni seděli a kterou postavil a vytvořil, taky jsem o tom tady mluvil v našem pořadu několikrát Angelo Neumann a byla to skutečně světová scéna ve své době a byla to, bylo to něco, kam směřovala prakticky celá ta židovská komunita, tak tento, často se mluví právě o tom Německo Česko židovském soužití za První republiky a vlastně dokonce ještě před první světovou válkou, ale jaké to mělo konkrétní obrysy, tak to hodně lidí už dneska neví, my jsme se zaměřili samozřejmě v tomto cyklu nebo my, především Národní divadlo a Státní opera, jejíž péči vůbec tento cyklus vznikl a je podporován z prostředků německé Spolkové republiky, velice jaksi štědře, tam ten rozpočet je na 4 roky dopředu velmi dobře vybaven, tak jsme se soustředili v těch našich diskuzích, jak toto pojmout právě na ty perzekuované autory, je to určitý zase střípek do té mozaiky, protože něco podobného už proběhlo, co se týče literatury, tam je to docela dobře zdokumentováno, především tedy v takové souborném díle našeho kolegy a přítele, který se jmenuje Jürgen Serke, který svého času napsal několik knížek o takzvaných spálených básnících a potom vydal velice nádhernou antologii, která se jmenuje německy, má takový dvojznačný název jmenuje se to Böhmische Dörfer, to znamená v podstatě, ale ve smyslu španělské vesnice.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Protože v Německu také toto je věc, která nebyla do té doby vůbec známa, ta, ta, ta německá, pražská literatura z pera právě těch Česko Německo židovských spisovatelů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ono vůbec se umělci byli nebo i v současnosti jsou v různých autoritářských režimech v hledáčku jaksi těch mocných.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
No právě, a to je smysl toho celého cyklu, té Muzika non grata. A ono to také zaznělo v tom úvodním koncertu, to nebyli pouze židovští skladatelé, naopak byl tam jenom jeden Alexander Zemlinsky, můj táta ho ještě znal a vždycky o něm mluvil jako o Alexander von Zemlinsky a pak se ukázalo, že vůbec žádný šlechtic nebyl, že si to von tam jenom tak jaksi přidal, aby to hezky vypadalo, ale to je trošku jinej příběh, no a v tom zahajovacím koncertě byl, byl, to začínalo vlastně nádhernou skladbou Vítězslavy Kaprálové, která je naprosto neznámá, vůbec nikdo vlastně neví, jednak neví nikdo o ní téměř nic a ta muzika se hraje velice málo a připomenu, že to byla v podstatě dívka, jí bylo 25, když umřela v exilu, která byla nejdříve přítelkyních Jiřího Muchy a pak byla přítelkyně Bohuslava Martinů, takže tam i tahle ten osobní, osobní příběh, zatím neuvěřitelné a ta muzika je nádherná a pak tam samozřejmě byl, i tady byl ten byl ten Zemlinsky a byl tam i Martinů, překrásná světa česká, takže to je taky určitý objev jo, i dokonce pro to publikum, o kterém bychom se mohli myslet, že je vzdělané hudebně, ale toto nezná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná už teď částečně i odpověděl na otázku, v čem vidíte přínos takového projektu nebo podobných akcí, nejenom z toho uměleckého hlediska, ale právě i z toho společenského nebo dokonce z historického.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Ano ono to má několik aspektů, to umělecko, umělecké hledisko je taky nesmírně důležité, protože to je úžasná muzika, to je opravdu tak kvalitního něco co, s čím se člověk normálně běžně nesetká, kor dneska, kdy víme, že hudba je téměř nějaký, nějaké spotřební zboží, a to je první věc za druhé ono je to součástí něčeho, co v Německu známé pod pojmem denk kultur, to znamená ta kultura připomínání, a to připomínání je strašně důležitá věc, protože já jsem tedy v tom zahajovacím projevu toto taky zmínil a vrátím se k tomu, čím jsme spolu dneska začali, my jsme 75 let od konce války, je to tři čtvrtě století a my jsme vlastně z toho obrovský z těch obrovských ztrát, ta, ta druhá světová válka byla obrovská tragédie, kterou samozřejmě všichni vědí, že byla, ale neuvědomují si vlastně ty konkrétní detaily toho a ta obrovská tragédie spočívá v tom, že zmizel celej svět, on zmizel svět, tak jak byl nastavenej, v tom meziválečném období, ale vlastně ty kořeny jsou ještě v tom období před první světovou válkou a najednou tady nebyli lidi, nebyl tady společenskej život, nehledě k tomu, že to byla rozvrácená ekonomika, zničený města. Ti, kteří přežili, a to nemyslím jenom koncentrační tábory, ale vůbec tu válku jako takovou, tak se vrátili z naprosto podlomeným zdravím duševním i fyzickým a to dneska už si v podstatě, tak jak ty denní události se na nás valí ze všech možných stran, tak si to nikdo neuvědomuje a právě proto je strašně důležitý si toto připomínat a zároveň, zároveň tím objevujeme tu kvalitu neuvěřitelnou a kreativitu, která tady mezi těma dvěma válkama a především v té Praze byla a my jsme se z toho, z té rány dodneška nevzpamatovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Připomeňme, ostatně všechno se vším souvisí i další výročí. 1. září 1950 zřídil komunistický režim v rámci československé armády takzvané trestné pracovní jednotky, pomocné technické prapory se rekrutovaly jejich příslušníci z řad údajných stranických nepřátel, službou u pracovních útvarů tak prošli sedláci, umělci, kněží nebo šlechtici kvůli četným výložkám se jim přezdívá také Černí baroni.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
My to máme v našem a zase mohu mluvit možná o určitém kolektivním podvědomí. My to máme zažito právě jako ty Černé barony od Miloslava Švandrlíka a téměř si můžeme myslet, že to byla strašná sranda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ta realita byla.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Ale bylo to úplně jinak, bylo to úplně, bylo to zase opět velice tragická kapitola v těch našich dějinách, já jenom připomenu to, že inspirace toho komunistického režimu byla v nacistické éře, protože něco takového zřídili i nacisté, oni měli ty pomocné prapory, v tom našem prostředí to bylo především na Slovensku, to byl ten takzvaný šestý prapor, kdy v první vlně byli deportováni Židé na Slovensku do třech vlastně takových sběrných táborů a vytvořil se z nich ten takzvaný šestý prapor, který byl používán v té první fázi holocaustu stejným způsobem a panovaly tam naprosto stejné podmínky, dokonce tam byla poměrně vysoká mortalita, ty lidi teď, ti lidé umírali, protože to byli lidé, kteří nebyli zvyklé na, zvyklý na na, na takovéto životní podmínky, pro ně to bylo zase určitý šok, ale na Slovensku samozřejmě to mělo trochu potom jiný průběh, pak, pak docházelo k deportacím do Osvětimi, dokonce ten první transport se sestával z mladých mužů a žen, ale to jedno to bysme se dostali do trochu jiných detailů, ale chci říci, že ty pétépáci, že to nebylo poprvé, kdy se to na naší scéně objevilo a myslím si, že jak jsme mluvili o těch bílých místech, tak také to není až tak úplně dobře zpracováno nebo možná, že je, ale zase to není tak úplně jednoznačně v té veřejnosti to takto nerezonuje, protože to co jsem řekl na začátku, že alespoň z mojí zkušenosti, tak jak s se bavím se svými přáteli a kolegy, tak je to skutečně vnímáno tím prizmatem těch Švandrlíkovských Černých baronů, já jsem dokonce pár lidí, o který Švandrlík píše, znal, u nás na chalupě je ten, který vystupuje v této knížce jako zloděj aut Ciml, tak já jsem toho pána ještě velmi dobře zažil aa jeho syny dokonce jsme byli blízcí přátelé, takže tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Omlouvám se. Od roku 1950-1954 prošlo těmi pomocnými technickými prapory možná až 60 000 lidí.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mělo to vliv i třeba na rodinné příslušníky, na další generace vlastně?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Samozřejmě, že ano, protože ti lidé byli perzekuování a je to zase se vracíme k tomu, že určité režimy především tedy ty totalitní si vybraly své nepřátele, prostě někdo jim byl nepohodlný z definice, a to je vidět velice dobře třeba na té židovské komunitě, kdy ti lidé často a především v tom českém nebo československém prostředí tím, že jaký tady byl vývoj někdy v tom konci devatenáctého století, tak ti lidé ztráceli svou identitu a považovali se především jaksi za Čechy, Slováky nebo respektive Čechoslováky a najednou dostali rozkazy, že se musí dostavit v Praze konkrétně tedy k Veletržnímu paláci, tam byl ten takzvaný rádio trh a pro mnohé to bylo naprosté překvapení, protože zapomněli na to, že jsou Židé, vůbec se takto nechovali, nežili tím náboženským životem a tak dále, takže a to se týká ale všech ostatních takzvaných nepřátel režimu taky, protože to byli lidé, kteří se ocitli v tom hledáčku někdy náhodou a někdy skutečně tím, že prostě s tím režimem nesouhlasili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V souvislostech se s Tomášem Krausem pustíme do dalšího tématu. Izrael a Spojené arabské emiráty propojil první komerční /nesrozumitelné/, obě země v polovině srpna podepsaly dohodu o normalizaci vzájemných vztahů. Spojené arabské emiráty jsou teprve třetí arabskou zemí na Blízkém východě, která Izrael uznala, v čem je z vašeho pohledu ta dohoda důležitá, jak pro koho?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
No, důležitá, ona je průlomová, to je skutečně obrovský průlom, protože tahle ta situace, tak jak byla na té mezinárodní scéně prezentována, tak vypadala, že zůstává na věčné časy, že prostě nikdy nedojde, že se arabské státy nikdy nesmíří s existencí státu Izrael a ono to tak úplně nebylo. Pravdou je, možná dneska se už o tom může mluvit, že ty vztahy, které nebyly formálně a nebyly na veřejnosti, probíhaly delší dobu, já jsem dokonce se dostal do nějaké diskuze s jedním z izraelských diplomatů, který řekl, že byl v emirátech už před 15 lety a že se tam k němu chovali velice, velice vstřícně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takové trošku možná i veřejné tajemství v určitých kruzích.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Tak trochu ano, ano, to určitě, ono se ale o tom mluví veřejně už možná více jak 2, 3 roky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co bylo tím zlomem, lze to tak charakterizovat?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Jak jste říkala, nejsem ani historik ani politolog a mezinárodní situaci sleduji skutečně amatérským způsobem, ale toto si dovolím říct, průlom je asi chování Íránu, protože když se podíváme na Blízký východ, je tam několik takzvaných velmocenských ambicí, jednak ze strany Íránu, ale také ze strany Turecka a ty arabské státy, tradiční arabské státy se tím tak trochu cítí ohroženy, nemyslím si, že je tam v popředí ten sunnitsko šíitský problém, to samozřejmě určitě hraje také nějakou roli, ale v zásadě tam jde o to, o tu geopolitickou situaci, je ten let je skutečně průlomový, protože je to zase určitá symbolika a tam jde o to, že okamžitě byly otevřeny diplomatické styky, obchodní spolupráce a tak dále a tak dále a tam je strašně zajímavá taky jedna věc, a to je postoj Saúdské Arábie, která byla vnímána velice často jako jeden z hlavních nepřátel Izraele a jak asi je známo, tak ten let musel proběhnout tak, že přeletělo vzdušný prostor Saúdské Arábie a Saúdové dokonce řekli, nejdřív řekli, že to je tedy jaksi, že udělují povolení pro tento 1 let, ale už se ozvali nyní s tím, že se bude moci lítat přes jejich prostor, takže je to takovými postupnými krůčky a doufejme všichni v to doufají, že to povede k tomu co, že, že jsme zde zpoždění zase několik desetiletí a že v tom konečném nějakém plánu se Izrael dostane dokonce i na tu světovou mapu z pohledu těch arabských států.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak to může ovlivnit ty další vztahy s Palestinci, protože oni opakovaně vyzývali ostatní evropské státy, aby nesouhlasili s urovnáním vztahů s Izraelem, pokud nebude uzavřena mírová dohoda, která by ustanovila nezávislý palestinský stát.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Tam jde o to, aby se Palestinci rozhodli k tomu, že si sednou za ten jednací stůl a možná, že toto je k tomu přiměje, protože tam je z jejich strany po poměrně dlouhou dobu určitý blok, oni, oni to odmítají, no a na druhou stranu si musíme říct, co to je to palestinské vedení, to je, tak co jsme si my během komunismu dělali legraci, že je to taková gerontokracie, protože to jsou lidé, kteří už jsou poměrně ve vysokém věku a samozřejmě jsou sami proti sobě, kdyby chtěli nějak měnit situaci, která pro ně je relativně komfortní, takže to je zase určitá propast mezi denní realitou a mezi rétorikou, která se objevuje na té veřejnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Budou následovat Spojené arabské emiráty další státy, možná Katar?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Dokonce se mluví o Súdánu, je v tom pořadníku takovém tom virtuálním, je 5 arabských zemí, uvidíme, můžeme v to opravdu doufat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tajemník federace židovských obcí Tomáš Kraus a jeho pohled na svět, děkuji vám za to, na slyšenou.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí ČR
Já také děkuji a na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zítřejším hostem bude světící biskup pražský Václav Malý. Příjemný poslech Dvojky, přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.