Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus – 17. září 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Pozvání do Jak to vidí přijal Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí. Buďte vítán.

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zeptám se Vás například na to, kolik podob má zlo a jak ho zobrazit. A zda si u politiků máme všímat jejich rétoriku nebo spíše záměry? Dobrý poslech. Slovenský expremiér Robert Fico si proti sobě znovu poštval část veřejností i médií. Na Facebooku se zastal exposlance Milana Mazurka z Kotlebovy Lidové strany Naše Slovensko, kterému soud kvůli jeho rasistickým a xenofobním výrokům odebral poslanecký mandát. Rozsudek z mladého politika, podle Roberta Fica, udělal mučedníka, přitom prý jen řekl něco, co si myslí celý národ. Tímto tvrzením se nyní zabývá slovenská policie. Co si o tom myslíte pane Krausi?

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
Je to poměrně složitá věc. Ono opravdu záleží na tom, jaké jsou hranice, jak jsou vnímány, jak jsou dány, jak jsou dány nějakým společenským a možná i politickým konsenzem, v tomhle případě je to opravdu sporné, protože ty výroky byly za hranou jednoznačně, to konec konců je zdokumentováno, a podle mého názoru, to, že ztratil tento mandát, je naprosto správné. Na druhou stranu, v tom mediálním světě samozřejmě takováto věc vyvolá určitou pozornost a člověk, o kterého by vlastně nikdo neměl až tak velký zájem, se najednou stane někým, kdo je velmi diskutován, o kterém se mluví, a strhává na sebe, já si dovolím říci nezaslouženou pozornost. Ono tady platí vlastně to, co platí i v marketingu, že negativní reklama je pořád ještě reklama.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte teď samozřejmě exposlance pana Mazurka.

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
Ano, přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lídra Smeru-SD, tedy Roberta Fica, za jeho slova kritizovali členové odborné veřejnosti i politici napříč stranami. Podle nich Robert Fico popřel rozhodnutí Nejvyššího soudu a přidal se na stranu těch, kteří popírají holokaust, obdivují Tisa a Hitlera. Fico tak, jak píše dál slovenský Deník N a cituje slova Petra Polláka, dal facku všem bojovníkům Slovenského národního povstání. Mimochodem Petr Pollák je prvním slovenským europoslancem romského původu, a bývalý zmocněnec vlády pro romskou komunitu. A jeho nástupce v této funkci, Ábel Ravász upozornil na to, že se blíží volby, a Robert Fico, podle něj, znovu vytahuje protiromskou rétoriku.

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
Ono to, nejsem expert na slovenskou politickou scénu, občas mám některé informace od svých kolegů na Slovensku, kteří samozřejmě nešetří určitými kritickými hlasy, a nejenom v této situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Chystají se také příští rok, za pár měsíců na parlamentní volby.

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
No tak samozřejmě, ale je pravda, že ono to součást této kampaně pravděpodobně bude, taková určitá předehra. Vlastně ale když se na to podíváme, tak jakási kampaň politických stran, a nejenom na Slovensku, nejenom u nás, je vlastně permanentní dneska, protože tak, jak ti politici vlastně získají své mandáty, tak je zapotřebí, aby je obhájili, a to se vlastně stává v průběhu celého toho období, kdy už samozřejmě se snaží nějakým způsobem na sebe upozornit. Neříkám, že je to konkrétně případ Roberta Fica, samozřejmě tam, i z toho, co jsme se dozvěděli z médií, a já bohužel víc informací nemám zatím, jaksi nějakých zákulisních, pokud to takto řekneme v uvozovkách, tak si myslím, že zase podsouvat mu jakousi náchylnost k Tisovi a k fašistickému státu taky není úplně v pořádku, ale problematické to je a kontroverzní určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se minulý týden, v rámci návštěvy Prešova, setkala se studenty středních a vysokých škol romského původu, třeba se studentkou předškolní elementární pedagogiky na místní univerzitě, která se podle svých slov v životě nejednou setkala s diskriminací. Na fakultě je to už podle ní ale jiné, protože jsou tam dospělí lidé a názory se liší od těch, se kterými se Andrea Siváková setkávala. Třeba na základní škole nebo na gymnáziu, kde s ní tuším ani na maturitním plese nikdo nechtěl tančit.

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
Je to velký problém. Možná, že to není jenom na Slovensku, nevím o takových případech u nás, ale dovedl bych si to asi představit, že něco takového někde může probíhat, na druhou stranu máme zase pozitivní příklady. Máme, já jsem tady se tak trochu účastnil projektu organizace Romea, které právě se zasluhuje o to, aby tito romští studenti, jednak získávali určitá stipendia, ale vůbec byli potom posléze integrováni velmi dobře do většinové společnosti, a vede se to. Samozřejmě, není to žádná masová záležitost, jsou to pořád ještě jednotlivci, možná, že tucty i těchto studentů, předpokládám někdy, že příští týden dokonce proběhne jakési slavnostní udělování dalších stipendií a prezentace právě toho, co se v rámci tohoto projektu povedlo, jenom připomínám, že ředitelkou je Monika Mihalíčková, kterou možná si naši posluchači pamatují ještě z doby, kdy se jmenovala Monika Horáková a byla jednou z prvních romských poslankyní, takže ta problematika u nás samozřejmě je velice obdobná, i když možná přece jenom na Slovensku, kde ještě stále existují takové ty problematické zanedbané osady, kdy celé lokality vlastně se potýkají s tímto problémem, tak to u nás naštěstí už nemáme. Na druhou stranu to, co tam zaznělo, tak si myslím, že je svým způsobem i poučné pro nás, protože je to zase určitá forma, a když odhlédneme od konkrétního etnika, která vypovídá o náladách v té společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaké jsou třeba v té české?

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
Pokud bychom se zaměřili na českou společnost, tak tady je třeba říci, že tradičně, my jsme velice tolerantní, takže, a ono to, mluvili jsme o tom v tomto studiu častokrát, úroveň antisemitismu u nás je daleko, daleko nejmenší v Evropě, samozřejmě, problém s romskou komunitou, ten je dost značný, a nevím nakolik se nějakým způsobem zlepšil, to by nám asi řekli právě tito aktivisté, vím o některých příkladech, které jsou poměrně alarmující, ale pak jsou tady i ty pozitivní, takže ono to bude takový určitý mix. Ale jak se například ta česká společnost projevuje, to je docela zajímavé. V případě vietnamské komunity, tam na začátku v 90. letech také existovaly určité předsudky, stereotypy, a dnes vlastně jsou Vietnamci, podle toho alespoň co já vím, neexistují pravděpodobně žádné statistiky, ale velice, nechci říci tolerovanou, dokonce možná oblíbenou komunitou, protože ono to souvisí i možná s tím veřejným prostorem, kde i ti mladí lidé z této komunity se dokázali velice rychle a velice úspěšně integrovat, oni jsou skvělými studenty ve všech možných oborech, od češtiny až po matematiku, a myslím si, že to ta většinová veřejnost vnímá velmi pozitivně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, roste tady i značně početná ukrajinská komunita.

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
No a samozřejmě asi největší, z těch "cizinců" v uvozovkách, nebo bez nich, jsou Slováci.

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
Samozřejmě tak, ale Slováky samozřejmě bereme jako naše, to je vcelku jasné, ale je pravda, že ta ruskojazyčná komunita se rozrůstá a tam je to také poměrně vidět, že už ti mladí lidé také se dokázali velice rychle integrovat do té české společnosti a jsou toho nedílnou součástí. Já když se podívám, a zase, omlouvám se, že to je vlastně opět to moje téma, ale ono něco podobného probíhalo v Izraeli, protože v 90. letech, tam byl obrovský nárůst ještě vlastně imigrace z Gorbačovské éry, to znamená z konce nebo z poloviny 80. let, kdy do Izraele přišlo téměř milión nových občanů, a také ze začátku na ně mnozí se dívali skrz prsty, a dnes vlastně děkují za to, že tato vlna se tam usadila, protože z těch lidí, kteří jsou dneska třicátníci a možná i o něco starší lidé, tak je v podstatě část té izraelské elity, pokud to takto řekneme, jsou to profesoři, jsou to, možná to zní docela legračně, ale jsou to ti IT a jsou to ti lidé, kteří opravdu přišli s velice progresivním myšlením. A přesto, ze začátku to takto nevypadalo, byly s tím trochu problémy, místní se na ně dívali tak trochu s despektem a dělali si z nich legraci, ale dnes jsou vděční za to, že tato společnost je obohatila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je vlastně, pane Krausi, správné nebo vhodné hovořit o komunitě, když třeba v případě lidí, kteří mají vietnamský původ, tak tady už je druhá generace, jsou to lidé, kteří se narodili v České republice.

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
No vidíte to a jsme přesně u toho, vracíme se k tomu poměrně často v našich pořadech, je to přesně ta situace židovské komunity před válkou. Protože to také byli lidé, kteří byli vnímáni do určité doby jakožto cizinci, přestože tady ti lidé, nebo jejich předci, žili skoro tisíc let, ale byli natolik uzavření do sebe, že vlastně ty přesahy do té většinové společnosti přišly prakticky až osvícenstvím, a také takto byli vnímáni. Ale zase, tady, a nechci zase jenom mluvit o nějakých tragédiích, ale bohužel, jaksi to souvisí s tím tématem, když přišli nacisté, tak už potom nemohli obstát s těmi tradičními teoriemi o tom, že Židé jedí děti a otravují studně a tak dále, no tak přišli s tím, že je to vlastně úplně jiná rasa. Přišli, ta rasistická teorie právě přišla z tohoto důvodu, že ty středověké pověry už vlastně neobstály, a víme, jak to všechno dopadlo, přestože rasová teorie, což potvrdí dnes každý antropolog, je naprostý nesmysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem slovenská prezidentka se v Prešově zajímala také o jiný problém nebo jev, který je patrný. Třeba i tady asi, ale v menším měřítku, nebo na Ukrajině, v Prešov je totiž slovenským regionem, který má největší problém s vylidňováním, lidé se stěhují za lepší prací nebo za prací vůbec, třeba do Bratislavy a ještě dál, a už se pak nevrací. A s tím souvisí nedostatečná infrastruktura, která pak má vliv i na míru zaměstnanosti, no a vylidňování pak má i bohužel sociální dopady, protože Slovensko je v Evropské unii jednou z nejrychleji stárnoucích zemí, no a zatímco mladí odcházejí třeba na "západ", v uvozovkách, prostě pryč z východního Slovenska, tak rodiče tam zůstávají a vlastně je nedostatek sociálních služeb, ta poptávka je obrovská, mám teď samozřejmě na mysli péči o seniory.

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
No u vědomí toho, že veškeré historické paralely trochu pokulhávají, tak mě to připomíná situaci 20. let minulého století, kdy vlastně, a vidím to zase, omlouvám se, na své vlastní komunitě, vlastně židovské obce byly prakticky po celé zemi, v Čechách a na Moravě bylo 156 židovských obcí, v každém větším městečku dokonce ti lidé žili, což má samozřejmě určitý historický vývoj na svědomí, žili v každé vesnici, byla jedna nebo dvě rodiny, a ve 20. letech, kdy vlastně dochází k takové té interní migraci, se tato městečka a vesničky začaly vylidňovat, právě ze stejného důvodu, protože ti lidé, především mladé, jednak mohli se vzdělávat, mohli studovat, takže samozřejmě toto příležitost okamžitě využili, a to nebylo pouze, to nebylo specifikum židovské komunity, to byl obecný trend. A v těch místech zůstávali pouze starší lidé. A ten, možná to vidíme dneska i u nás tak trochu, protože především univerzitní města nabalují na sebe, oni působí jako takové magnety a nabalují na sebe mladé talentované lidi, ať už je to u nás nebo v zahraničí, a potom v těch jednotlivých místech skutečně zůstává jenom ta starší generace, která už se nemíní někam dál stěhovat, a vznikají z toho samozřejmě určité sociální potřeby. My to řešíme, my v rámci tedy našich židovských obcí víme, že jedna z našich priorit je péče o ty přeživší, ale i dneska se dá říci o tu druhou generaci, což je tak trochu problém, protože ty benefity a vůbec vlastně taková ta priorita, která tady byla nastavena od těch 90 let, tak ta se vztahovala skutečně na ty, kteří přežili ty hrůzy války, a druhá generace je problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Do boje o nominaci na Oscara za nejlepší zahraniční film vysílá Česká filmová a televizní akademie Nabarvené ptáče režiséra a producenta Václava Marhoula. Jeho nový snímek, jak určitě už jsme slyšeli a známe z nejrůznějších reakcí, šokuje naturalistickým vyobrazením válečných hrůz, kritici se shodují na tom, že je Nabarvené ptáče skvěle natočené, někteří mu ale vyčítají klišé a účelovost násilí. Osobně mám pocit, jako kdyby celá debata nějak kolem ptáčete se smrskla na to, kolik a jaký druh násilí divák uvidí.

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
My jsme tady o tom mluvili, já jsem měl tu čest, že tam dokonce účinkuji v jedné naprosto marginální roličce, ale právě kvůli tomu jsem se účastnil vlastně toho projektu poměrně zblízka, nejenom kvůli tomu, my jsme s Václavem Marhoulem letití přátelé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jste ve střetu zájmu teď.

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
Možná, ano, tak trochu to tak určitě vypadá. Na druhou stranu já musím říci, byl jsem na té premiéře ve středu večer minulý týden, a není to tak brutální, zdaleka to není tak jaksi nestravitelné, jak ty kritiky popisují, naopak, dovolím si říct, že ten film je, a to je samozřejmě i díky neuvěřitelné kameře Vladimíra Smutného, je natočen elegantně, ta předloha je krutá, ta předloha, knížka Jerzy Kosińskeho sama o sobě, a to zase Václav skutečně si dal tu práci, že ji velmi dodržel, takže je to i v tom členění na ty jednotlivé kapitoly, ta je velice krutá, to je v podstatě psychodrama, a vždycky záleží na tom, jakým způsobem je toto ztvárněno. Já si myslím, že se toho zhostili, jak pan režisér, tak především Vladimír Smutný jako kameraman, ale celý ten realizační tým, velice dobře a velice elegantně, samozřejmě, je to film, který je náročný, protože je jaksi emotivní, a to zlo, které tam vlastně je demonstrováno na vývoji té hlavní postavy, a to je vlastně malý chlapec, tak chápu, že z toho kina odcházejí především dámy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak konfrontovat vůbec diváky s tvrdou realitou? Jaká byla třeba válka?

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
To je právě velký problém, protože lidé, především umělci musím říci, se snaží najít pro 21. století odpovídající jazyk, jak přiblížit to, co se stalo, vlastně moderním způsobem, to je velice složité, a já jsem zažil několik takovýchto pokusů, připomenu, nevím, jestli jsme tady o tom mluvili, ale připomenu například film, který se jmenoval Saulův syn, který myslím si, že dokonce buďto byl nominován nebo dokonce obdržel Oscara, je to snad dva nebo tři roky, maďarská produkce, francouzští autoři, mladí lidé, lidé mezi 30 až 40 lety, od pana režiséra až po scénáristku, která shodou okolností působila v Praze na francouzském institutu, ten film je specifický v tom, že ty výrazové prostředky, které používá, vlastně připomínají počítačové hry. Ta hlavní postava, v momentě, kdy se objeví na plátně, tak prakticky z toho plátna se nedostane ven, divák vidí ty události jeho očima, a takové ty příšernosti, které my známe z různých zpracování, které se děly v Osvětimi, a nechci je tady moc popisovat, tak v tom filmu jsou také nějakým způsobem zpodobněny, ale jaksi v pozadí rozmazaně, a zvýrazněn je zvuk. A to je tak strašně emotivní. Zažil jsem něco podobného, shodou okolností tedy včera, když jsem byl na monodramatu izraelské autorky Hadar Galron, možná naši diváci někteří si ji vybaví, protože ona je autorkou velice úspěšné divadelní hry, která se jmenuje Mikve, běžela u nás v Národním divadle, ale ještě na některých dalších scénách, například v Mladé Boleslavi, a něco podobného jsem zažil i tedy včera.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem na film by nejspíš vydal i životní příběh spisovatele, prozaika, Jerzyho Kosińského, protože se diskutuje o tom, jestli tento muž, který emigroval do Spojených států, je vůbec autorem té prózy nebo plagiátorem. Co si o tom myslíte?

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
Ono se spekuluje o tom, že vlastně ty zážitky, které v té knize popisuje, jsou částečně jeho, ale že částečně jeho přítele, a jeho přítelem není nikdo jiný než slavný režisér Roman Polański, který se o tom svém dětství nikdy příliš nevyjadřoval, pouze vždy tvrdil, že to bylo strašné, a že tedy je rád, že přežil. A nikdy vlastně ty své zážitky nezpracoval. S výjimkou například tedy nedávno znovu uvedeného filmu Pianista, ale ono vlastně je důležité, jak ta knížka je pojatá, a tady vlastně se dostaneme do dvou rovin, protože připomenu, že Jerzy Kosiński je také autorem velice úspěšného, a podle mě jednoho z nejlepších filmů, který já jsem kdy viděl a jmenuje se, česky bohužel špatně přeložen, jmenuje se Být při tom nebo Byl jsem při tom. Anglicky je to Being There. Je to nejlepší film s Peterem Sellersem, kterého možná si diváci vybaví jako inspektora Clouseaua z Růžového pantera. Ta výchozí situace je úplně stejná jako u Nabarveného ptáčete, protože jde o člověka, který najednou, tím, že mu zemře jeho příbuzná, která se o něj stará, se octne ve světě, a teď neví, jak s tím světem se má vyrovnat, v případě tedy Being There, Byl jsem při tom, je to ten Chance gardener, a ty scény jsou nesmírně vtipné a humorné. V případě Nabarveného ptáčete je to tragédie, ale ten autor je stejný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Německá televize CDF udělala takový zajímavý test, jak jazyk jednoho z lídrů Alternativy pro Německo, Björna Höckeho z Durínska, jaksi koketuje s rétorikou nacistů, ukázala jeho výroky stranickým kolegům a zeptala se, od koho pocházejí, jestli od pana Höckeho nebo od Adolfa Hitlera. No a nevěděli to příliš rozlišit. Jde o používání termínů známých z nacistické propagandy jako třeba zvrhlé umění, škůdci lidu, nebo lebensraum. Co si myslíte o tom? Televize sklidila částečně i kritiku za tento experiment.

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
Ano, je to zase na hraně, je to tak trochu zbytečně provokativní, na druhou stranou proč ne. Je třeba na tyhlety věci upozorňovat a zase záleží na tom, v jaké formě. To, co se teď událo v Německu, tak je zase jenom určitá špička ledovce, protože když se člověk podívá na rétoriku, nejenom v Německu, ale vůbec po Evropě, tak prostě ty reminiscence někde problesknou, někdo si toho všimne, někdo si toho nevšimne, ostatně nemusíme chodit tak daleko, i v tom našem mediálním prostoru občas něco v uvozovkách "ulítne", já připomenu, a myslím si, že jsme tady o tom mluvili, výrok Václava Klause mladšího, který přirovnal tehdy určitou situaci k tomu, když Židé sami museli vypravovat transporty, a v tom případě on měl vlastně pravdu, protože ten příměr byl příšerný, to byla jedna z takových největších nacistických krutostí, které vlastně vymysleli, že Židé sami museli posílat své lidi na smrt, ale on to použil v naprosto nevhodné situaci, kdy vlastně to drama bylo úplně někde jinde, a ten konflikt byl nafouknutý, takže je třeba, nebo připomenu Mirka Topolánka, který, myslím si, že to byl on, který přirovnal určitou situaci k Noci dlouhých nožů a tak dále, a tak dále, takže ono je vždy zapotřebí trochu vážit slova, samozřejmě, a někteří politici to nedělají, někteří to nedělají záměrně, a některým to skutečně občas tzv. uletí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nedávné zemské volby v Sasku a Braniborsku nakonec skončily vítězstvím zavedených stran, Alternativa pro Německo skončila až druhá, nebo by bylo trefnější říct už druhá.

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
No, to je právě úhel pohledu, protože.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč slaví, pane Krausi, takový úspěch především bývalá NDR?

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
No, bývalá NDR, je to samozřejmě výrazné, ale co já vím, tak i v těch ostatních částech Německa, před pár lety bychom se divili, že vůbec se dostává do těchto pozic, ale je to bohužel reakce na, je to určitá nespokojenosti části té německé společnosti, s tím, co se v té společnosti děje, to znamená je to reakce na imigraci, je to reakce na určité problémy, kterým se čelí, kriminalita, která vzrostla, a všichni to dávají právě do souvislosti s imigrací, a myslím si, že i vlastně německá politická struktura, v tom případě někde udělala chybu, protože víme, že například zpráva BMD, tedy toho německého Bisu, dá se říci, která skutečně zjišťovala, jestli toto má nějakou souvislost, imigrace a kriminalita, a prokázalo se v tom, že to není úplně prokazatelné, ale jaksi medvědí službu to prokázalo tak, že tato zpráva byla zametena pod koberec a to byla vždycky chyba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí a jeho pohled na svět. Děkuji za to. Ne slyšenou.

JUDr. Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR:
Já také děkuji a na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
No a zítra se milí posluchači můžete těšit na exkluzivní výsledky jednoho průzkumu, hovořit budu se sociologem Danielem Prokopem. Zita Senková přeje příjemný den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.