Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus – 14. ledna 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Pozvání do Jak to vidí přijal Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí. Já Vás vítám. Dobrý den.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Komu vadí nová rakouská ministryně spravedlnosti? A kdo smí být v čele radnice, to jsou titulky jen dvou témat, která dnes mimo jiné otevřeme. Jsem ráda, že jste s námi. Dobrý den. V nové rakouské vládní koalici lidovců a Zelených budí asi největší pozornost ministryně spravedlnosti Alma Zadićová. Nejenom tím že je vůbec nejmladší šéfkou rezortu, ale také kvůli bosenskému původu se stala terčem útoku skupiny lidí na internetu. Spustila se lavina nenávistných komentářů, uživatelé sociálních sítí to rozvíjeli třeba až do tvrzení, že cituji: "Muslimská ministryně spravedlnosti zavede v Rakousku islámské právo šaría." Co si o tom myslíte, pane Krausi?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Tak ono je to docela složité být jiný. Kor když se člověk dostane potom do takto významné pozice. Vídeň, Berlín, vlastně i větší evropská hlavní města, vždycky byly kosmopolitní, to znamená, že se tam vždy scházeli lidé s různým, jak se říká dneska backgroundem, a nemělo by to být velké překvapení, samozřejmě ti, kteří jsou schopni a je docela zajímavé, a možná svým způsobem i sympatické, že tito lidé jsou mladí, konec konců Sebastian Kurz, sám o sobě je nejmladší premiér vůbec, a já jsem tedy měl to štěstí, že jsme se dokonce dvakrát sešli, a je to nesmírně sympatický a schopný člověk. Takže pokud on sestavil takovouto vládní koalici, a pozval k ní mimo jiné tedy, tuto novou ministryni spravedlnosti, tak bych docela mu věřil, že si ověřil, co ona je, jaksi, jak je kvalifikovaná, jak je schopná a tak dále, a pokud je někdo muslim nebo Žid nebo cokoliv jiného, křesťan, evangelík, tak by to nemělo vůbec v té politické rovině hrát roli. Samozřejmě, emoce v současné chvíli jsou poměrně zvýšené, je to možná tak trochu hysterie mediální, a je otázka, jak dlouho toto ještě takto bude probíhat. Doufejme, doufejme, že paní ministryně se jaksi osvědčí na tomto postu, a že ty kritické hlasy tím pádem ustanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Otázka je, že komu a proč by měla vadit právnička, která studovala ve Vídni.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Ano, přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, pracovala mimochodem pro Mezinárodní trestní tribunál, pro bývalou Jugoslávii a není to neznámá, je to také někdejší poslankyně, jenom pro zajímavost uvedu, že se narodila v roce 1984 v Tuzle, a když tam vypukla v polovině devadesátých let válka, tak její rodina uprchla do Rakouska. Nová ministryně, v řadě rozhovorů, vylíčila svou zkušenost s tím, jak jednoduché je společnost rozeštvat.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Ono to tak bohužel je. Je právě otázkou, nakolik v té rakouské společnosti toto bude vadit, protože přece jenom, rakouská společnost, si dovolím tvrdit, má k té české poměrně blízko, ostatně se říká, že vlastně část Vídeňáků jsou původně Češi, kteří tam jsou samozřejmě už několik generací, ale myslím si, že i ta mentalita je poměrně podobná, předpokládám, že zvítězí zdravý rozum, a že nebudou tito lidé, a nejde jenom o ministryni, ta je samozřejmě nejvíce vidět, ale vůbec vlastně tato otázka, že bude posuzována racionálně, a nikoliv emotivně, protože je přece úplně jedno, jestli ten člověk pochází z jakéhokoliv koutu země, jde o to, jaký opravdu je. Pokud by to měl být tedy zločinec a kriminálník, budeme ho soudit podle toho, ale pokud je to špičkový politik a odborník, tak bychom měli vnímat i toto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Víra, respektive původ, hraje roli také v jiném případu, v Německu, tam vznikla aféra kolem dnes již bývalého kandidáta na post starosty ve švábském Wallersteinu, nabídku stát se primátorem, coby kandidát CSU, tedy křesťansko sociální unie, dostal Sener Sahin, základna však tohoto podnikatele s tureckými kořeny odmítla, protože je muslim. Co si o tom myslíte?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
No ono to je v podstatě stejný model, ale zase, v tom Německu, to má možná trošičku širší zázemí, protože v Německu, vím od svých přátel, kteří tam žijí, že ten problém je v současné chvíli vyostřen, nemyslím v tomto konkrétním případě, a to je téměř vlastně směšný případ, když se na to člověk podívá, tak vlastně ta nominace trvala pár dnů, jestli to takhle jsem dobře si přečetl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ono je to pikantní i v tom, že oni sami vlastně členové nebo část, ho navrhla.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Ano, a pak ho sami vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Základna ho odmítla.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Přesně tak, ale já zase vím od svých kolegů, že tam taková ta snaha o hyperkorektnost, je velice kontraproduktivní, protože někdy dochází k situacím, kdy vlastně to, kvůli čemu vlastně se všichni dohodli, že by bylo dobré podporovat, takovou tu myšlenku multikulturní společnosti, tak se převrací ve svůj protiklad, protože to má opačnou reakci, a vím právě, od svých přátel, že i třeba na malých městech může způsobovat toto hyperkorektní, tato snaha o hyperkorektnost, především tedy etnickou, tak to může být kontraproduktivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Místní poslanec v Bundestagu Wolfgang Fackler říká, že nominací muslima mohli ukázat, že křesťansko sociální unie je moderní strana. A odvolává se také i na to, že to je i rétorika špiček této formace, včetně ministerského předsedy Bavorska, a stranického šéfa Marcuse Södera, kteří v uplynulých dnech zdůrazňovali, že v CSU má dveře otevřené každý, kdo sdílí jejich hodnotový kompas.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Ano, to je právě takové, myslím si, že jsme o tom zde mluvili spolu také už několikrát, to jsou ty takové ty klasické nůžky, které se rozevírají, protože na jednu stranu jsou prohlášení politiků, které jsou, pod které bychom se podepsali většina z nás, které jsou jaksi velmi vstřícné, velmi jaksi pozitivní a tak dále, ale pak je takový ten každodenní život, běžný, a ten tato prohlášení většinou vůbec nereflektuje. Ta situace jde úplně svou vlastní cestou, a politici si, zejména ti vrcholoví, si můžou prohlašovat, co chtějí, ale potom když to spadne vlastně o několik rovin níž, tak se občas nestačíme divit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když jsem se zmínila o bavorském premiérovi a šéfovi CSU Söderovi, tak ten požaduje obměnu nebo řekněme jistou přestavbu toho spolkového kabinetu, velké koalice, aby měl, nebo ten kabinet, v tom druhém řekněme politickém poločasu, nové svěží síly, tváře, co si myslíte o jeho návrhu?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Je to, když to člověk takto vidí zvenku a čte, tak je to nesmírně sympatické, ale právě otázka je, jaká je potom realita. Je možná docela zajímavá jedna věc, to Bavorsko je vlastně náš nejbližší soused, měli bychom jaksi být velmi obeznámeni s tím, co se tam děje, mělo by nás to zajímat, bohužel si myslím, že v tom českém prostředí tomu tak vůbec není, a je tady ještě jedna věc, přestože jsme sousedy, tak vlastně ta česká společnost je naprosto jiná, protože tady ty "cizince", v uvozovkách, ono to je vlastně dneska už druhá, třetí generace, nemáme. Na rozdíl od těch Bavorů, kteří tam žijí vlastně už s tou druhou, třetí vlnou lidí, kteří se, někteří úspěšně, někteří neúspěšně, v té společnosti etablovali. A z toho také pramení některé politické otázky, které nejenom v Bavorsku, ale v Německu vůbec, jsou jaksi zcela standardní, na to české prostředí rozhodně není připraveno, a je otázka, jestli k tomu někdy vůbec v tomto kontextu dojde, protože jak víme, tak česká imigrační politika je velice restriktivní a moc tady těch jaksi nově příchozích nemáme. Je otázka, jestli to takto bude i nadále, ostatně víme, že například představitelé průmyslu volají po nových jaksi pracovních silách, v Německu to řešili tímto způsobem, ale řešili to prakticky už od šedesátých let minulého století. Takže jestli se Evropa nějakým způsobem bude jaksi globalizovat, tak se česká společnost na tyto problémy, které řeší jenom několik desítek kilometrů od nás, bude muset připravit také.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Se mnou ve studiu nadále zůstává Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí. V Praze byla slavnostně otevřena Státní opera. Jak vlastně vznikala?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
No tak je to úžasné, protože Státní opera je vlastně, nejenom ta budova, ale celá ta koncepce, vznikla jakožto Nové německé divadlo pražské. Vím, že během toho slavnostního otevření se tato skutečnost několikrát zmínila, ale myslím si, že nebyla až tak moc akcentována. Což je škoda, protože, a já se velice snažím o to, trochu navazuji na odkaz mého táty, který se v tom velmi angažoval, tady zanikla určitá část společnosti, určitá část kultury předválečné, protože co si budem povídat, ta Praha, občas se říká, že to byla křižovatka tří kultur, německé, židovské a české, ono to tak úplně nebylo, ono to byla možná křižovatka té německé a české kultury, a ti Židé byli na obou stranách. Ale je třeba říci, že podle určitého historického vývoje, spíše na té německé straně, především když se podíváme na období před první světovou válkou. A Nové německé divadlo, tedy dnešní Státní opera, to byla vlastně ta židovská komunita. Vím, že Max Brod, ptali se ho, kdysi v šedesátých letech, jestli pražská židovská komunita byla také tak rozdělena jako je to v Americe a v Izraeli, na ortodoxní a reformní a konzervativně, on řekl ano, ano, byla, velice rozdělena na dva tábory, a ty dva tábory, to byli příznivci Giuseppe Verdiho a příznivci Richarda Wagnera. A ono to přesně takto bylo, protože ti Wagneriáni a Max Brod sám byl velký Wagnerián, tak se nemohli dohodnout právě s těmi odpůrci, protože se vědělo, že Wagner byl antisemita, ale je to velice paradoxní, protože tvůrce Nového německého divadla, Angelo Neumann, režisér, impresário, ředitel, tak vlastně byl ten, který Wagnera objevil. On vlastně přišel s tím, že ten jeho tzv., jak on tomu sám říkal "pojízdný cirkus", běhal s ním po celé Evropě, a takto vlastně Wagner získal svoji slávu, díky Angelu Neumannovi, jakémusi Židovi ze Stupavy, který ovšem tedy několikrát konvertoval, jednou ke katolictví, potom k evangelictví a tak dále, ty příběhy jsou neuvěřitelné, které jsou kolem toho Nového německého divadla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Sehrál právě Angelo Neumann, legendární impresário, jednu z těch klíčových rolí? Mimochodem, proč se o něm většinou mluví jako o vídeňském rodákovi?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
No, to je právě zvláštní, protože on samozřejmě v té Vídni působil, ale on se narodil ve Stupavě, a jeho největší sláva byla tady, v Praze. Ono to má některé ještě, mohli bychom si tady o tom povídat celou tu půlhodinu, kterou máme vyhrazenu, ale to asi nechceme, nicméně já zmíním třeba dvě ještě takové docela zajímavé věci, dva momenty, Neumanna vystřídal v ředitelském křesle Henrich Teweles, který byl posléze potom šéfredaktor takového toho, těch nejslavnějších pražských novin německých, které se jmenovaly Prager Tagblatt, a tento Henrich Teweles měl přítele, který za ním jezdil do Prahy, a on uváděl jeho hry, a tento přítel, to byl jakýsi vídeňský novinář, tedy zakladatel sionismu, který vymyslel vlastně to, že by Židé se měli vrátit do své původní vlasti, po dvou tisíci letech, a mimo jiné napsal hru, která ho inspirovala tím, že vlastně byl v Praze v staronové synagoze, tak napsal klíčovou hru pro sionismus, která se jmenuje Staronová země. A to se všecko točí kolem toho Nového německého divadla, a zase z druhé strany, český příklad, tak Neumann, se velice spoléhal na svého dramaturga, ten se jmenoval Karl Skraup, pražský Němec klasický, ale jeho synovec byl varhaním ve španělské synagoze a jmenoval se Franz Skraup a pak si počeštil jméno a jmenoval se František Škroup a složil takovou písničku, která se jmenuje Kde domov můj. Takže to všechno je Nové německé divadlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaké místo, podle Vás, pane Krausi, má nyní naše metropole v té evropské kultuře? Když jste hovořil o té křižovatce.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
No, my bychom všichni, a my jsme velcí příznivci té opery, a vůbec, této scény, ale toho celkového pražského kulturního a hudebního života, my bychom strašně rádi, kdyby se to vrátilo do té podoby, v jaké to bylo před válkou, kdy pražská hudební scéna, nejenom to Nové německé divadlo, ale samozřejmě, byla tady už i tehdy filharmonie. Mimochodem, Angelo Neumann vymyslel něco, co se jmenovalo Mein Fest Spiele, a to je vlastně předobraz Pražského jara, také to začínalo Beethowenem tehdy, a tak my bychom velice rádi, kdyby jsme se dostali opět do té situace, a Praha by byla takovou tou jednou z těch vlastně významných operních scén, tak jako je Vídeňská, Berlínská, ostatně i Drážďanská, pokud se to povede a pomůže tomu tato nová budova, budeme šťastni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co pro to udělat? Kromě tedy renovace.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Propagaci. Musíme propagaci, samozřejmě, a na druhou stranu, ale je to také velice důležité, abychom měli odpovídající dramaturgii, která bude na světové úrovni této scény. Já jenom připomenu, že Angelo Neumann také, a potom ti ostatní ředitelé, většina z nich tedy byli Židé, až do roku 1938, tak oni se snažili také o určitý komerční úspěch, a ten komerční úspěch tehdy byl dán za prvé tím, že oni udělali něco, co posléze udělal Leonard Bernstein, že zpřístupnili generálky. Vlastně pozvali publikum na generálky orchestru, a bylo to nesmírně populární, a potom vedle toho operního repertoáru, zařadili také operety. No tak nevím, jestli bychom dokázali třeba dneska zařadit do Státní opery muzikály, je to otázka. Samozřejmě, je to všecko věc dramaturgie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vidíte, a v sousedním Německu je opereta, jako žánr, neustále populární.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
V Rakousku také, samozřejmě, protože to má obrovskou tradici. Ta tradice byla i v té Praze, tady byly dvě operetní scény, mimo Nového německého divadla to bylo samozřejmě ještě Divadlo v Karlíně, které vlastně tento repertoár má do dneška, pak byla ještě další malá scéna v Dlouhé ulici, tzv. Malá opereta, to je takové to divadlo v Dlouhé, dříve, my to pamatujeme, naše generace, jako Divadlo Jiřího Wolkera, ale tato tradice u nás, operetní, která byla taky nesmírně dlouhá a velice zajímavá, tak byla přerušena válkou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jakou má finanční podporu, protože to rozhodně není zanedbatelné, když se podíváme opět do Německa, tak to jsou skutečně miliardové subvence v eurech.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Už ta investice do rekonstrukce byla obrovská, a ta scéna jaksi z technického hlediska, je skutečně špičková, takže doufejme, že osvícené hlavy budou v tomto trendu pokračovat, a vlastně se na tom bude podílet i stát, možná město, možná ještě další instituce, ale samo o sobě to stačit nebude, a tak jako například v Metropolitní opeře v New Yorku, tam je zapotřebí i soukromý sektor do toho nějakým způsobem zapojit. Tak doufejme, že se toto povede i v Praze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Teď trošku změníme žánr, protože Vy jste nejenom milovník opery, ale i bigbítu. Bohužel, následkům vážného zranění podlehl Petar Introvič, frontman pražské kapely Bluesberry, bluesový zpěvák, harmonikář, kytarista, skladatel. Petar Introvič byl jedním z průkopníků tohoto žánru v Česku a je vlastně obdivuhodné, jak dokázal v podstatě nepředstavitelné, autentičnost, počeštil blues.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Přesně tak. No mě to je hrozně líto, protože Petar byl můj velice blízký kamarád, my jsme spolu začínali, já jsem vlastně v éře jazzové sekce, tak jsem produkoval Pražské jazzové dny se svým kolegou Luborem Šonkou, a vlastně tyhlety kapely, které byly někde na okraji, které vlastně se scházely v legendární hospodě Autiš, kam jsme chodili všichni, tak my jsme je dokázali vytáhnout na pódium, na pódium Lucerny, a když byly Jazzové dny, které teoreticky se měly skutečně zabývat pouze jazzem, tak ne, my jsme ten žánr hodně rozšířili o tehdy vlastně ne úplně schvalovanou hudbu, které dneska říkáme bigbít, tedy vlastně rockovou hudbu, ale právě tam bylo i blues a byly tam ještě další žánry zastoupeny, tak my jsme z těch lidí, víceméně, kteří nebyli nijak známí, Ivan Hlas a spoustu dalších, tak my jsme je vytáhli na ty velké scény, a vlastně ta jejich kariéra se odvíjí od té doby, kdy se objevili poprvé v té Lucerně. A od té doby, nejenom s Petarem, ale s celou touto velkou scénou, my jsme byli velcí přátelé, je pravda, že v poslední době přece jenom se nějak ty naše životy míjely, ale s Petarem jsme se znali velmi dobře, protože shodou okolností on bydlel v domě, kde bydlí moje tchyně, takže jsme se vídali velmi často, a mě, upřímně řečeno, ten jeho konec docela zasáhl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Oslavy chanuky, osmidenního svátku ve státě New York provázely loni každodenní útoky na tamní Židy, výčet napadení i slovních urážek završil incident ve městě Monsey, nedaleko devítimilionové metropole, kde útočník pobodal pět lidí v domě rabína, a snažil se proniknout také do místní synagogy. Je zajímavé nebo to je otazník, zatím, že pachatelé byli muži tmavé pleti.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
No tak možná, že to je jenom shoda okolností, ale jde o něco úplně jiného. My tady často mluvíme o projevech antisemitismu, které najednou začínají být jaksi i agresivní v tomto smyslu fyzického násilí, ono se to dostalo i do té Ameriky, to je na tom, si myslím, naprosto tragické, protože ta Amerika byla vždycky do teďka považována za takový jaksi přístav, kde by se něco takového stát nemohlo, jak je vidět, tak se to děje. A jde o to, že to je vlastně první případ, ale může to být jaksi návod, může to být určitý precedens pro šílence, kteří pobíhají po našem světě. I konec konců tady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podle guvernéra státu New York, motivací možná nebyl nějaký náboženský extrémismus, ale v uvozovkách "obyčejná nenávist."

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Může to tak být, protože zase ty emoce jsou tam poměrně vysoké, a pokud k tomu přidáme naprostou ignoraci, to znamená neznalost, nikdo vlastně neví, kdo ti Židé doopravdy jsou, a existují bohužel, přestože jsme si mysleli, že k tomu nikdy nedojde znovu, existuje celá řada předsudků, od konspiračních teorií, až prostě po cokoliv dalšího, a v té Americe, přece jenom, ta záplava informací je tak obrovská, že se v tom ne každý dobře orientuje. Může se to stát, doufejme, že to byl ojedinělý incident, že to není trend, ale bohužel, jakkoli já jsem optimista, tak v tomto případě jsem tak trochu skeptický.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když se podíváme mimo Spojené státy, tak židovské poutníky před pár dny napadla, u hrobu rabína na Ukrajině, skupina ozbrojenců.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
To je neuvěřitelné, to je vlastně poutní místo Umaň, které je velice známé, ten rabín Nachman, vlastně předchůdce hippies, on vlastně Allen Ginsberg, který byl velkým příznivcem rabína Nachmana, vlastně vycházel z té jeho filozofie, a zasáhl tím celý svět, toto hnutí hippies vlastně stavělo na té radosti ze života. A v Umaňu se vlastně od devadesátých let tito lidé scházeli každoročně, bez jakýchkoliv problémů, a pokud tam došlo teď, myslím si, že dokonce včera, k takovémuto incidentu, tak je to tragické, myslím si, že z toho nebude mít radost Vladimír Železný, který tam léta jezdí a fotí, a má nádherné fotografie z toho místa, tak doufejme, myslím si, že tam nebyl zrovna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká by, pane Krausi, měla být reakce na tyto útoky?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
No, zase, mluvili jsme o tom před chvilkou, samozřejmě, když to odsoudí politici, tak je to velice důležité, je to velice silný signál. Nevím, jestli se to stalo v případě toho Umaňu, ale předpokládám, že k tomu dojde dříve nebo později ze strany prezidenta Zelenského by to mělo být samozřejmé. Ale jde o reakci té běžné veřejnosti, a tam zase jsem tak trochu skeptický.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje na závěr dnešního vydání Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí. Já Vám děkuji za postřehy a těším se na další rozhovor.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí:
Já také děkuji a na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na shledanou se těší také Zita Senková, mým zítřejším hostem bude zahraničně politický analytik Břetislav Tureček. Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.