Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus – 11. října 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijal Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze. Já Vás vítám. Dobrý den.

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zeptám se Vás mimo jiné na to, co vytváří živnou půdu pro neonacismus. A jaké je současné Německo 30 let od pádu Berlínské zdi. Inspirativní poslech. Německá ministryně spravedlnosti Lambrechtová potvrdila, že motivem středečního útoku v německém městě Halle byl pravicový extrémismus. Prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval lidi ke smíru, nazval den incidentu, dnem studu a hanby. Podle něj musí Německo převzít zodpovědnost za židovskou komunitu. Někteří politici obviňují protiuprchlickou stranu Alternativu pro Německo, že svojí rétorikou přispívá k růstu antisemitismu v zemi. Jak s ním bude, pane Krausi, Německo bojovat? Ono asi nepostačí jenom instalovat více bezpečnostních kamer.

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
Je na tom právě tragické to, že ty scénáře se opakují, a opakují se v tom smyslu, že židovská komunita upozorňuje na určitou situaci, je svým způsobem uklidněna, uchlácholena státním orgány, a pak dojde k nějakému maléru jako například v té Halle a všichni se dušují, že vlastně to byl omyl a že se něco takového nikdy nemělo stát a tak dále a tak dále, pak proběhne obrovská vlna solidarity, a zase se nestane nic. Takže já doufám, že tento incident, který jakkoli je tragický, tak možná má v sobě určitý prvek, který bychom mohli nazvat pozitivní, i když samozřejmě, je to tragédie, a že skutečně to bude něco, co ty lidi probudí. Nejenom v Německu, ta situace je alarmující i v ostatních zemích, naštěstí ne u nás, ale především v západní Evropě, kde naši kolegové z židovských komunit na to upozorňují dlouhodobě, tak ten nárůst těchto nálad je poměrně intenzivní, je to podloženo i určitými statistickými údaji, a prozatím se k tomu nikdo až tak úplně čelem nepostavil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Já jenom připomenu, že podezřelý z útoku je 27-letý Němec, byl zadržen, německá média ho přímo označují za neonacistu, ve středu se snažil dostat do syngogy, kde v té chvíli bylo možná 50, možná i víc věřících, kteří oslavovali nejdůležitější židovský svátek Jom kipur, Den smíření. Pachatel pak na ulici zastřelil ženu, která nejspíš šla náhodou kolem, druhou obětí, také náhodnou, se stal muž v nedalekém rychlém občerstvení. Když jsme hovořili o tom nárůstu ultrapravice v Německu, tak ono to vlastně vůbec není nějaká neznámá, protože samotné spolkové ministerstvo vnitra minulý týden oznámilo, že tamní neonacisté se vyzbrojují a německá policie loni při raziích mezi pravicovými extrémisty objevila o 61 % více zbraní než v předchozím roce.

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
Ano, naši kolegové na to několikrát upozorňovali, oni samozřejmě spolupracují s těmi orgány policejními a ministerstva vnitra, jak na spolkové, tak na těch zemských úrovních, na druhou stranu upozorňovat na to zřejmě nestačí, jak je vidět. Já už mám tady na stole analýzu toho předvčerejšího případu, tam došlo skutečně k velice tragické záležitosti, například Vy jste zmínila tu ženu, chudák, která šla okolo, ona vůbec nevěděla, co se děje, ona si to vůbec nespojila, myslela si, že ten člověk tam střílí nějaké rachejtle nebo něco takového, a snad mu dokonce i nadávala, co si to dovoluje je tady pouštět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jí vadilo dokonce, promiňte, zaparkované auto.

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
Ano, a on ji tedy potom zastřelil do zad. No je to strašlivý případ, ale tam je na tom ještě dost zarážející jedna věc. On ten, to není jaksi někdo podezřelý, jak média říkají, to je pachatel prostě se vším všudy, je to natočeno, je to identifikováno, prostě tento pachatel si to natáčel. On si natáčel všechno na kameru, mluví se o inspiraci toho útoku na mešity na Novém Zélandu, ale já upozorňuji, že to není první případ, my si pamatujeme bohužel velice tragický teroristický útok v Toulouse, kdy ten pachatel, který byl tedy arabského původu si natáčel svůj útok ve školce, kde v přímém přenosu střílel děti. A zarážející na tom bylo to, že on to potom dal na internet, nebo dostalo se to na internet, a byl oslavován tento člověk právě v této komunitě jako hrdina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A na internetu se objevil mimochodem i v uvozovkách "manifest" sepsaný pachatelem.

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Z Halle, v úvodu popřel holokaust a píše v něm, že chce zabít co nejvíce "nepřátel bílých" v uvozovkách, hlavně Židů, a jako další možné cíle zmiňuje muslimy a levicově zaměřené lidi.

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
Ano, tak je to právě ten případ toho pravicového extrémismu a když jsme na začátku mluvili o tom Německu, tak to teritorium je, a nejenom tedy v Německu, ono to je vlastně v té západní Evropě dneska zcela bohužel běžné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ve Francii je vysoké.

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
Francie, Belgie, ale tam se stýkají tyto dva ismy, protože takto radikalizovaní jsou lidé z prostředí skutečně toho pravicového extrémismu, dá se říci, tedy ti neonacisté, ale z druhé strany také ti tzv. islamisté, to jsou lidé právě, kteří přišli z oblasti středního Východu, kteří přicházejí do Evropy velice radikalizovaní ve své nenávisti vůči Izraeli, mluvili jsme o tom tady několikrát, a oni si spojují Židy a Izrael, pro ně je to totéž, takže kdybychom měli sestavit takový virtuální profil možných pachatelů, tak jsou to tyto dva extrémní krajní názory.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Prezident Ústřední rady Židů v Německu, Josef Schuster, mnohokrát varoval, že značná část německé společnosti sklouzává k pravicovému extrémismu. Co podle Vás vytváří tu živnou půdu pro teror zprava?

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
No právě, když tady mluvím o těch, kteří vlastně jsou s námi ve spojení, kteří jsou naši kolegové v těch jednotlivých zemích, tak je to především Josi Schuster, s kterým já jsem jaksi velice osobně na blízko, tam je to určitý mix. Bohužel, jsou tam určité kruhy, které vlastně poukazují na tu nacistickou minulost Německa, a je to naprosto šokující pro mnohé a musím říci, že i pro většinovou společnost je to naprosto nepřijatelné, ale právě tyto kruhy v podstatě navazují na Německo v dobách vlastně nejenom nacismu, ale takové té imperiální velmoci. Což by člověk řekl, že po 70 nebo 80 letech po válce něco takového nikdy už nevytáhne, ale bohužel se to děje. Z druhé strany je tam potom opravdu mix těch starých stereotypů a nejenom antisemických, tam je vlastně, když se detailně sleduje ta neonacistická scéna, tak jsou tam sklony k určité agresivitě, která je strukturovaná, která vlastně vyúsťuje téměř do nějakých těch paramilitárních jednotek a tak dále, ono něco podobného, i když samozřejmě je to hodně slabý odvar, jsme zaregistrovali i u nás, kdy jaksi v některých lokalitách, které byly zmítány určitou vyšší mírou kriminality, tak se jaksi formovali jakási domobrana, ale tam bohužel především tedy tentokrát na východě Německa, v těch tzv. nových spolkových zemích právě dochází k tomu, že lidé si myslí, že je třeba, aby vzali spravedlnost do svých rukou, a to je živná půda právě pro tyto myšlenky. To je strašně nebezpečná věc, a je otázka, jak se s tím popasují tedy orgány, které s tím mají nebo musí něco dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Německo se aktuálně ještě intenzivněji debatuje o roli Alternativy pro Německo. Jak Vy vidíte její případnou spoluzodpovědnost, lze ji vlastně přiřknout něco takového?

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
No já si myslím, že politicky rozhodně. Samozřejmě, Alternativa a nejen ona, jsou tady ty tzv. extremistické strany nejenom v Německu, ale v té západní Evropě často, které se dušují, že nemají s antisemitismem nic společného a dokonce jsou velcí podporovatelé Izraele. Nemusíme chodit daleko, je to i u nás, nechci nazývat žádnou stranu tady u nás extrémistickou, ale jsou určitá uskupení, která vzhlížejí k Izraeli, přestože sami mají poměrně populistický a dá se říci xenofobní nádech. AFD je tímto proslulá, ale dochází tam k jedné věci, oni, tam se dá říci, že to je vlastně záležitost vedení nebo zase, abychom použili ten termín, za který jsme byli několikrát kritizováni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem AFD radikálně odmítá jakoukoli zodpovědnost.

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
Přesně tak, ale to se právě bavíme o těch tzv. politických elitách, které opravdu velice chytře právě se staví k tomu, že nechtějí mít tyto nálepky, protože vědí velmi dobře, že jim to škodí, ale ta jejich členská základna, pokud bychom to měli říci tímto slovníkem, tak k tomu jednoznačně směřuje, takže máte demonstrace AFD, kdy ten řečník jaksi poukazuje na všechno možné a velice se vyhýbá jakémukoliv neonacistickému nebo jinému extrémistickému slovníku, a ti lidé, kteří se na tom shromáždění objevují, tak hajlují, a to je, ty nůžky v tom se rozvírají poměrně jasně, a jaksi pozorovatelé na to poukazují už delší dobu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lipsko oslavilo 30 let od mírové revoluce, klíčové demonstrace, v pondělí 9. října 1989, se zúčastnilo více než 70 tisíc lidí. Tento nenásilný proces, ony známé tiché pochody se svíčkou v ruce, modlitby v Kostele svatého Mikuláše, nastolily vlastně cestu k pádu Berlínské zdi a znovusjednocení Německa, jak se říká u našich sousedů, ta Berlínská zeď se začala hodně drolit právě v Saském Lipsku. Jak, pane Krausi, zpracovalo Německo tuto část svých dějin, těch posledních 30 let.

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
Já si myslím, že velmi dobře, protože oni jsou na to hrdí, oni na to vždycky poukazovali, že ten proces skutečně začal v Lipsku, a já mám to štěstí, že znám člověka, který byl přímo ve středu těchto událostí, pan magistr Magí Rius, nesmírně úžasný člověk, farář, který právě vedl ty pochody z té katedrály a je to zajímavé, že on byl jedním z těch velkých propagátorů toho křesťansko-židovského souznění, protože ta společnost, která tam vznikla, a je to strašně zajímavé, protože já jsem byl v Lipsku, poměrně čerstvě poté, já jsem tam byl někdy v roce 1990 a on mě tam provázel a ukazoval mi v katedrále, že oni tam jako symbol vzdoru vůči režimu, ale nejenom to, ten symbol je samozřejmě daleko, daleko obecnější a širší, oni tam měli židovský sedmiramenný svícen Menoru, a byli na to nesmírně pyšní, a dokonce tak jaksi přisuzují tomu téměř nějakou magickou roli, že díky tomu se jim podařilo právě uspořádat tyto demonstrace, které potom v závěru vedly v Berlíně, především tedy k pádu režimu a k pádu zdi, o které samozřejmě celý svět ví, že to byla přelomová událost, ale tak v tom globálním světovém měřítku se tak mírně pozapomíná na to, že to skutečně začínalo celé v Lipsku, ostatně, nemusíme zase chodit daleko, je to tak trochu jako u nás, kdy si připomínáme, budeme připomínat zanedlouho události z listopadu 1989, a tak trochu zapomínáme na to, že to v zásadě začalo nikoliv v Praze, ale v Teplicích, kde byla první demonstrace proti znečištěnému ovzduší, a to bylo vlastně, já tuším asi měsíc před těmi listopadovými událostmi, takže také bychom asi my nepřisuzovali teplickým zásluhy za to, že padl komunistický režim a vztahujeme to až na listopad v Praze, tak tak trochu v Německu mi to připomíná právě ty události lipské.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tak to byl snad i předvoj, teď úplně odbočíme, k těm pátečním klimatickým demonstracím nebo protestům. Ale možná spějete do toho roku 1989, byť o něm budeme ještě mnohokrát, a nejenom v Jak to vidí, hovořit, před 30 lety, přesně, prchali východoněmečtí občané přes pražskou západoněmeckou ambasádu.

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
Je to tak, no tak Pražané si pamatují samozřejmě invazi trabantů, ale na tom bylo tak trošku tragikomické, že v té době, kdy trabanty byly nedostatkovým zbožím, tak tam zůstávali na té malé straně potom jenom určitá torza, kdy to bylo jaksi obráno o všechno možné, ale to už jaksi, to obecné povědomí, raději zapomnělo, a ta událost je samozřejmě nesmírně důležitá, klíčová, kdy Hans-Dietrich Genscher vystoupil na balkóně, kdy já jsem měl ještě tu čest a tu možnost s ním na tom balkóně mnohokrát být, protože on tu Prahu miloval, byl tady velice často, a my jsme se scházeli nejenom tedy na německé ambasádě, ale při různých dalších příležitostech, takže to je, ta Praha v tom hraje obrovskou roli, a myslím si, že i v Německu je to takto vnímáno, že to byl vlastně jeden z těch krůčků k tomu, co se poté všechno událo. No, já jenom připomenu, já jsem byl, shodou okolností včera, na otevření takového malého stánku na Letné, kdy si už teď vlastně budeme připomínat ty listopadové události, je to věnováno vlastně médiím, ten stánek se jmenuje Komunikace 89, a proč jsem tam byl poměrně zvláštní, protože organizátorem této velice dobré výstavy je památník Bubny, o kterém jsme zde několikrát mluvili, jaksi možná posluchači si vzpomenou, že na nádraží Bubny, s pár přáteli, jsme dokázali vybudovat instituci, která se snaží o záchranu jednak toho objektu, ale také o náplň toho, co by se tam mělo provozovat, a poukazujeme samozřejmě primárně na ty holokaustové události, kdy z tohoto nádraží odcházely transporty do Terezína, takže 50 tisíc pražských Židů prošlo nádražím Bubny, a hrozilo, tomuto nádraží hrozila téměř stejná zkáza jako nádraží Tišnov, ale bohužel, nikoliv v těch komunistických dobách, ale v dobách dnešních, a právě proto jsme se rozhodli s pár přáteli, že bychom se rádi pokusili o záchranu tohoto objektu, ale i vlastně o náplň, a tam jsou určité přesahy, které právě docházejí až vlastně do toho listopadu 1989, takže jakkoli se to na první pohled nezdá, tak to, že Památník Ticha, jak se dneska jmenuje tato instituce, tedy Památník Bubny v Nádraží, byl tím organizátorem výstavy o listopadových událostech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem ta výstava vlastně ukazuje i to, jak tehdy proběhla Sametová revoluce bez sociálních sítí.

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
Ano, je to velice zajímavé, protože tam je právě dán důraz na média, a v té době žádné sociální sítě a žádná média, tak jak je známe dneska, tak neexistovaly, a je to strašně zajímavé, protože právě na tom autentickém místě, na Letné, kde se 25. listopadu sešlo 750 tisíc lidí, tak tam dneska stojí tento domeček, a uprostřed je taková multimediální prezentace, kdy vlastně se tam doplňují ze dvou stran, na jedné straně jsou archivní záběry, kde z tribuny mluví Václav Havel, a do toho je nastříháno co říká Miroslav Štěpán na zasedání ÚV KSČ, takže je to nesmírně působivá věc a doporučuji všem našim posluchačům, aby se tam přišli podívat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V Oslo bude dnes vyhlášena Nobelova cena za mír, letos na ni bylo nominováno 223 jednotlivců a 78 organizací. Podle sázkových kanceláří je jasnou favoritkou 16-letá ekologická aktivistka Greta Thunbergová. Na to jméno si ještě počkáme, naopak, už víme, kdo obdržel Nobelovu cenu za literaturu, Peter Handke, rakouský spisovatel, básník a dramatik, a polská spisovatelka Olga Tokarczuková, která píše prózy, poezii, eseje i filmové scénáře. Myslím si, že v České republice oba autory nemusím nějak zvlášť představovat, protože jsou překládáni, čteni, hodně známí a oblíbení.

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Snad připomenu, že loni ocenění Nobelova cena za literaturu udělena nebyla, proto ji organizátoři dali hned dvěma autorům.

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
Ano, loňský rok za 2018, a za ten letošní. No je to zajímavé, protože já jsem s Petrem Handkem se sešel v Praze před cca deseti lety, a je tady strašně jedna zajímavá věc, já jsem se tedy jaksi podílel na založení společnosti Franze Kafky před mnoha a mnoha lety, možná desetiletími, ještě s Vladimírem Železným a jeho ženou, tehdejší ženou Vladimíra, Martou, a vytvořilo se něco, co se dodneška drží a jmenuje se to Cena Franze Kafky. A je zajímavé, že většinou laureáti Ceny Franze Kafky posléze dostanou tu Nobelovou cenu. Je to pravděpodobně velká náhoda, ale možná, že to náhoda není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To se mohou novináři připravit.

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
Ale pravda je, že já vím asi o třech nebo čtyřech případech, myslím, že Elfriede Jelinek, Harold Pinter, Haruki Murakami a ještě někdo, a ti dostali nejdříve Cenu Franze Kafky a Peter Handke byl jedním z nich, takže on si tady pro ni byl, před těmi myslím, že deseti lety, a krátce jsme se samozřejmě setkali při této příležitosti, takže si myslím, že to je docela, a i ta nominace, nebo to udělení, je svým způsobem překvapivé, protože v tom loňském roce výbor se dušoval, že už je zapotřebí v té hyperkorektnosti své, samozřejmě otřesené tím skandálem, takže je zapotřebí se podívat už někam jinam a zapomenout téměř na střední Evropu a bum, máme tady dva laureáty, kteří jsou naprosto středoevropští, nedovedu si představit někoho, který by víc splňoval toto kritérium, a to je vynikající. Já jsem včera poblahopřál své přítelkyni, polské velvyslankyni, paní Barboře Ćwioro, a ona mi sdělila, že paní Olga přijede na festival spisovatelský Cena knihy, myslím, nebo tak nějak se jmenuje tento festival, a přijede do Prahy zanedlouho, takže budeme mít tu čest se s ní tady potkat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká jsou ta kritéria?

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
Já si myslím, že ten Nobelovský výbor se zaměřuje dnes možná trochu překvapivě na určitou sdělnost, aby vlastně ty literární výtvory těchto lidí nebyly příliš akademické, nebyly příliš experimentální, a vlastně byly srozumitelné co nejširší veřejnosti, což se v případě obou těchto laureátů rozhodně potvrdilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Rada bezpečnosti OSN se včera neshodla na společném prohlášení k turecké operaci na severu Sýrie. Evropští členové, kteří zasedání svolali požadovali, aby Ankara vojenskou operaci zastavila. Společné prohlášení vetovali Spojené státy americké a Rusko. Prezident Donald Trump hájil stažení amerických vojáků ze severu Sýrie, čímž vlastně uvolnil ruce jaksi Turecku, tím mimo jiné, že Kurdové, podle něj, nepomohli Spojeným státům při bojích v Normandii za druhé světové války. Co říkáte tomuto argumentu?

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
Tak ten příměr je poměrně bizardní, to je naprostý nesmysl, jaksi účel světí prostředky, to je jasné, ale omlouvám se, zase je to něco, co je blízké mému srdci a zájmu, a tak dále, ale připomenu jaksi komentář izraelský. Izraelský komentář poukazuje právě na to, že Američani opustili své nejlepší spojence v bojích nedávných, jaksi s Islamským státem, a poukazují na to, že Izrael vždycky spoléhal sám na sebe. Že žádné spojence nikde nemá mít, nebude, a toto je jeden z důvodů, oni to právě odůvodní tímto, že když potom dojde do tuhého, tak se na ně všichni vykašlou. Myslím si, že to je určitý příklad, a tady zase poukážu na tu historickou paralelu, i když jsme na začátku řekli, že ty historické paralely pokulhávají a nemají se používat, ale v tomto případě to možná sedí, a to je to Československo roku 1938, také nás všichni naši spojenci v té době opustili a hodili nás v zásadě přes palubu, takže zcela chápu tento izraelský, i když je samozřejmě zcela účelový, ale tento názor je pochopitelný a je to určitá lekce. Nevíme, samozřejmě, jak to všechno dopadne, ten konflikt je teprve na začátku, doufejme, že se to nerozvine do nějakých větších obřích rozměrů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, ke svým Kurdům se obrátil zády i syrský Damašek. Pokud evropské země označí vojenský útok na severu Sýrie za invazi, tak Ankara pošle do Evropy téměř čtyři miliony syrských běženců, to nám vzkázal turecký prezident Erdogan. Vrátí se tedy zpět celá debata o migraci?

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
Ano, ano, právě proto, my jsme svým způsobem rukojmími, jako Evropa, právě těchto politických hrátek, a to je vždycky to nejhorší, co může nastat, takže je otázka, nakolik je toto myšleno vážně, ale já, myslím si ani Vy, nemáme ambice dělat sáhodlouhé mezinárodně politické rozklady a analýzy, uvidíme, jak to všechno dopadne, každopádně ta situace není dobrá a není dobrá, když už jsme zmínili to izraelské teritorium, ani pro stát Izrael.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje na závěr dnešního vydání Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí. Děkuji Vám a přeji hezký den. Na slyšenou.

Tomáš KRAUS, Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v Praze:
Také děkuji a na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.