Přepis: Jak to vidí Thomas Kulidakis – 21. července 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den, Zita Senková vás vítá u reflexe událostí kolem nás. V příštích minutách budeme ve spojení s Řeckými ostrovy, kde je pracovně novinář, komentátor Českého rozhlasu Thomas Kulidakis. Jsem ráda Thomasi, že jste si našel čas na Jak to vidí, dobrý den.

Thomas KULIDAKIS, spolupracovník ČT v Řecku, Athény
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme dopady pandemie na řeckou ekonomiku a cestovní ruch. Důsledky puče proti tureckému prezidentovi Erdoganovi před pěti lety, i migrační kartu, nerušený poslech. Červený Kypr i Malta coby země s vysokým rizikem nákazy, pohoršilo si i o několik dalších zemí, které dosud byly v takzvané zelené a nejbezpečnější zóně. Například Řecko nebo Francie svítí oranžově. Ministerstvo zahraničí totiž jako každý týden aktualizovalo cestovatelský Semafor podle míry rizika nákazy, a to na základě dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. Thomasi, jaká je aktuální situace, jak na pevnině tak i na ostrovech? Víme ze zpráv už několik dní, že i v Řecku rostou počty nakažených.

Thomas KULIDAKIS, spolupracovník ČT v Řecku, Athény
Rostou počty nakažených, rostou počty nakažených neustále. To znamená v současné chvíli včera vlastně oznámily řecké úřady, že je 3500 nově nakažených lidí. S tím, že také ty počty nakažených rostou i na Řeckých ostrovech, včetně ostrovu /nesrozumitelné/, kde já se nacházím momentálně na ostrově /nesrozumitelné/. To vše vyústilo v to, že například na velmi populárním ostrově Mykonos, což je vlastně taková výkladní skříň řeckého turismu. Tak tam byl zavedený takový částečný mini lockdown. To znamená obnovil se zákaz vycházení nočního mezi jednou ránou a mezi šestou ránou. A zároveň tedy bylo zakázáno, aby hrála celý den hudba v restauracích, v barech a podobně. Je to z toho důvodu, protože lidé tedy na Mykonosu, protože Mykonos je pro ty, kteří především hledají zábavu a také párty, jak se říká, takovým /nesrozumitelné/ slovem. Tak ti tam nejenom tedy, že hodovali a byli všichni pohromadě, ale také si dovolili tančit. Takže z toho důvodu je to vše zakázané. Ale v otázce jsou tu také další ostrovy. Včetně ostrovů, jako je je například ostrov Santorini, Naxos anebo také část Kréty. Tam všude může dojít k tomu, že budou mini lockdowny. A co je možná ještě horší, takže se plnění takzvané karanténní hotely, kde člověk po nákaze by měl strávit jsou karanténu. Tak se objevují případy, že se tam ti lidé ani nedostali, že se pro ně nenašlo zkrátka a dobře místo. Takže ta situace co do počtu nakažených se zhoršuje. No a řecké úřady tedy se s tím snaží vyrovnat po svém. Včera si pochvalovaly, že ten případ v Mykonosu, který kritici nazývali, že to vlastně nemá moc společného s ochranou zdraví, protože, jak řekl šéf tamní Hospodářské komory, na ostrově včetně pracujících a turistů je na 200 000 lidí a za 6 dní tam bylo 400 nakažených. Takže to byl spíš trest. To říkají kritici, kdežto řecká vláda tvrdí, že to bylo pro ochranu zdraví. Tak je pravdou, že tedy ten příklad Mykonosu, do kterého se nechce nikdo dostat, samozřejmě v těch turistických oblastech, tak zapůsobil a přece jenom se víc následují ty přikázané různé opatření, zákazy, příkazy, omezení a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jsou tam aktuální protiepidemická opatření tedy nějak spíše plošné nebo naopak lokální?

Thomas KULIDAKIS, spolupracovník ČT v Řecku, Athény
No, jsou plošné i lokální. To znamená, že ty plošné, které existují, tak to je samozřejmě povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách, v obchodech a podobně. Do restaurací, do barů do zábavních podniků jako jsou například kina, divadla a podobně. Tak tam mohou pouze očkovaní. No a pak jsou samozřejmě ty lokální. To znamená k těm plošným ještě patří tady to, že se zkomplikovalo cestování na Řecké ostrovy, že pokud člověk pluje lodí. Tak v tom případě musí prokázat svou bezinfekčnost. To znamená musí mít PCR test, negativní Rapid, musí nebo musí mít očkování dokončené plus 14 dní, případně potvrzení o prodělání covidu. Pokud letí, tak tam je to to samé. A pak jsou ty lokální. To znamená ty lokální to je případ toho Mykonosu, o kterém jsem mluvili, které mohou i nadále přibývat. Protože řecká vláda se nevydává tou cestou, jako třeba Singapur nebo Velká Británie, že by počítala a orientovala se hlavně podle toho, kolik lidí je například v nemocnicích, kolik je těžkých případů a podobně. Ale orientuje se podle počtu nakažených. Varianta Delta ta může za podle místních epidemiologů 50-80 případů. Šíří se dále, takže lze očekávat, že ty opatření budou pouze přibývat spíše než, aby ubývaly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zmínil jste se Thomasi, o karanténě, hradím si jí já jako turista nebo jak to funguje? Pokud bych se dostala jako turistka do takové situace.

Thomas KULIDAKIS, spolupracovník ČT v Řecku, Athény
No, tak to je samozřejmě situace, kterou nikdo nechce, protože je to situace více než nepříjemná. To funguje následovně, pokud se tedy prokáže, že turista, tedy pokud byste vy Zito, se dostala do kontaktu s nakaženými, nebo vám vyšel pozitivní test, tak následně tedy na náklady řeckého státu můžete vyhledat samozřejmě ošetření nebo můžete být i hospitalizovaná. To všechno platí řecký stát, ale zároveň tedy máte povinnost vstoupit do karanténního hotelu. To znamená, to je hotel, kde budete 10 dní minimálně. A v tom případě neopustíte svůj pokoj. Takže vám samozřejmě pravděpodobně uletí také letadlo. Pokud jste autem, tak to vás zas tolik trápit nemusí. No a následně se bude dělat další test. No a nedej bůh, aby ten pes skončil zase pozitivně. Proto vlastně i pro návraty do České republiky obecně se dá doporučit, že samozřejmě nechat si udělat ten Rapid antigenní test, ten rychlotest, tak to je možná levnější, rychlejší, ale je to méně přesné. Takže se objevily případy falešně pozitivních testů, ale to už pak bohužel nikoho nezajímá. Prostě test je jednou pozitivní a jdete do karanténního hotelu. Ty hotely ať jsou hezké nebo škaredé, ať jsou na hezkém nebo škaredém místě, prostě jste za dovolenou zaplatila a nechcete strávit /nesrozumitelné/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V Řecku bylo zavedeno povinné očkování pro zdravotníky a ošetřovatele. Nesetkalo se to asi úplně s největším pochopení. Mám teď na mysli, že demonstrovaly i tisíce lidí v Aténách a ještě v jinech, v jiných městech.

Thomas KULIDAKIS, spolupracovník ČT v Řecku, Athény
No, to ještě, ale bylo to zavedené ale s tím, že právě zítra o tom bude hlasovat řecký parlament. Že tam je důležitá součást toho, že vlastně ten, který pracuje v ošetřovatelských službách, na které se to bude nejdříve vztahovat. To znamená, to jsou lidé v sociálních službách, v domovech pro seniory, v nemocnicích anebo také ale třeba hasiči. Teď zrovna včera bylo na 40 hasičů z centrálního systému vyřazeno, že nemohou jezdit k případům, protože se odmítli očkovat. Tak ti lidé, kteří se odmítnou očkovat, tak ti budou, půjdou na nucenou neplacenou dovolenou. To znamená, že to samozřejmě produkuje určité problémy. Za prvé samozřejmě s tím, že původně řecká vláda tvrdila ústy jednoho ministra, že stávající legislativa dostačuje. Pak se zjistilo, že nedostačuje k takovému postupu, takže se bude hlasovat zítra. Ale neočekává se, že by to neprošlo, protože vláda premiéra Mitsotakise má dostatek hlasů v parlamentu. No a za druhé ten problém je, co se stane, kdy ještě lidé opravdu se odmítnout, i tak nechat očkovat. To znamená, že se smíří s tím, jak je ten návrh, že tedy nebudou mít výplatu. Smíří se s tím, že budou vyřazeni z veřejného pojištění. Ale i tak se nenechají očkovat, tak ono, aby byl člověk ošetřovat, to nemůže dělat každý z ulice samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže přijde o práci?

Thomas KULIDAKIS, spolupracovník ČT v Řecku, Athény
No, tak přijde o práci, teoreticky přijde o práci. No, jako samozřejmě prakticky tam bude ale na neplacené dovolené, ale, ale teoreticky /nesrozumitelné/ dovolené, ale prakticky bude bez práce no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nemůže být na té dovolené, promiňte, věčně na té neplacené dovolené.

Thomas KULIDAKIS, spolupracovník ČT v Řecku, Athény
To je ten problém, ale hlavně kdo tam bude pracovat. Když ty lidé i přes všechno ty překážky se nechají očkovat, ošetřovatele nebo zdravotníky a podobně, nemůže dělat každý z ulice samozřejmě, takže je to problematická a samozřejmě ty reakce byly velmi silné. To znamená ta demonstrace, v jejímž čele šel pravoslavný kněz. Já jsem na ní byl, bylo tam odhadem 8000 lidí, samozřejmě bez roušek a podobně. Tak to je jenom výsek toho, jaké protivenství se vlastně zdvihá, protože se dále uvažuje, že už to nebude pouze pro ošetřovatele, bude to třeba také pro zaměstnance, kteří pracují v pohostinství, zaměstnance v obchodech, kteří přicházejí často do kontaktu s dalšími lidmi. Takže vlastně je to takový první experiment, který tedy může předznamenat, tak /nesrozumitelné/ v jiných státech. Připomínám, že se to netýká jenom Řecka. Byť v Řecku je možná nejvýznamnější, respektive třeba Francie, Itálie, částečně Maďarska. Takže do jaké míry to je hudba budoucnosti. Poznáme podle not, které se zahrají právě tady po, po zítřejším hlasování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proočkovanost se podle dostupných dat pohybuje kolem 44 %, když tak mě, prosím, upřesněte to. Já si osobně teď vybavuji mimochodem snímek premiéra Mitsotakise, který si při podání vakcíny svlékl celé tričko. Jak Thomasi Kulidakisi, řecká vláda přesvědčuje občany k očkování? Jaké nálady vůbec panují ve společnosti? Už částečně můžeme něco teda odečíst nebo vyčíst už ze zmíněných demonstrací proti tomu povinnému očkování, zatím teda jenom části obyvatelstva.

Thomas KULIDAKIS, spolupracovník ČT v Řecku, Athény
No, ta strategie je taková komplexní samozřejmě. To znamená za prvé funguje metoda cukru. To znamená, že například, aby mladí lidé se nechali očkovat, tak za očkování dostanou poukaz na 150 eur, to pak následně mohou využít pro cestování zábavu cokoliv se jim zlíbí. To je pro mladé lidi, pak samozřejmě jsou výzvy, včetně výzev k vlastenectví, a k ochraně svých nejbližších. V podstatě masmédia jsou přeplněná těmito reklamami na státní zakázku, že lidé tedy tím vlastně chrání své nejbližší, že to je teda jediná cesta ke svobodě. Samozřejmě k tomu nechybí ani taková dalo by se říci mírně válečná rétorika. To znamená, že se bojuje s viditelným nepřítelem, který je za mořem Egejským a pak s neviditelným, který je tedy virus. No a ten je možné porazit podle řecké vlády pouze za dostatečné proočkovanosti. Tak to samozřejmě jedna stránka věci. Druhá stránka věci jsou ty negativní pobídky. To znamená ta možnost, že člověk přijde o práci možnost. Ta možnost, že nebude moci jít do vnitřních prostor. Teď v létě to úplně nevadí, protože stejně ve 40 ve stínu a v noci ve 30 ve stínu stejně všichni sedí venku, ale na podzim začnou, budou chodit dovnitř. Takže nemůžete jít vlastně bez očkování dovnitř. K tomu samozřejmě se dá doplnit ještě ta hrozba, že lidé budou na té nucené nedovolené. K tomu se dá doplnit ten obecný tlak. No, ale na druhou stranu čím víc vlastně se takto tlačí, tak tím větší je ta antireakce. To znamená, jsou třeba i lidé, kteří nepatří do takové té skupiny konspirátorů, kteří věří v čipy a podobné věci, ale kteří mají prostě jenom strach. Protože pravdou je a tady já předznamenávám, že já jsem třeba plně očkovaným už delší dobu. Ale dokážu samozřejmě intelektuálně i emocionálně pochopit lidi, kteří mají strach čistě zdravotní, protože ty vakcíny jsou zatím, zatím schválené pouze pro nouzové použití. Tak třeba tito lidé čím větší je tlak, tím větší reakce od nich právě proti. Takže ten protipohyb je samozřejmě v přímé úměře k tomu, jak velký je tlak na to, aby se ty lidé nechali očkovat. Takže narůstá, no a uvidíme, co z toho bude. Teď je samozřejmě léto, takže ty nejzásadnější politické a společenské otázky se budou třeba i v ulicích řešit především na podzim. Ale je to takový kombinovaný přístup a uvidíme, jak dopadne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké jsou dosavadní dopady, pokud to Řecko už jaksi sečetlo na ekonomiku. Víme, že se stále vzpamatovává vlastně ještě z dozvuků té vleklé finanční krize.

Thomas KULIDAKIS, spolupracovník ČT v Řecku, Athény
No, tady to zase musíme vzít komplexněji, protože samozřejmě podle řecké vlády je všechno v pořádku a čeká Řecko pouze světlá budoucnost a světlé zítřky, protože před rozbřeskem je největší tma. Samozřejmě se vyzvedává to, kolik dostane Řecko peněz z Evropské unie, že ho čeká hospodářský růst v roce 2022 určitě, možná už v příštím roce. Ale zároveň řecká vláda přiznala, že si vlastně nemůže dovolit další lockdown, protože už na jaře, když ten lockdown trval pátý měsíc, tak přiznávalo řecké ministerstvo financí, že má peníze na provoz už pouze několika týdnů v lockdownu. Takže to je jedna stránka věci. Samozřejmě co se týká motoru ekonomiku, turismu, který má oficiálně na 20-25 % podíl na hrubém domácím produktu, plus ještě musíme samozřejmě připočíst zaměstnanost, případně dávky na nezaměstnanost a podobně. Tak v tom turismu zase podle řecké vlády to klape moc pěkně. Podle provozovatelů turistického ruchu to moc pěkně neklape. Já bych to řekl tak, jak vidím tedy při pracovních cestách. Ten rekordní rok 2019 se určitě neopakuje. Momentálně ten turismus je ho pouze zlomek mezi 30-45 procenty. Podle toho samozřejmě, která oblast a zatím se nevyvíjí příliš dobře protože, protože samozřejmě z logiky věci turisté většinou věcí tam, kde je čeká nejméně potíží a omezení. To znamená ta sázka na to, že Řecko bude bezpečnou zemí z hlediska koronaviru, což se nedaří momentálně, protože je čím dál víc nakažených, tak ta úplně nevychází, že zdá, že turisté jezdí /nesrozumitelné/ a zase je tam ta dichotomie. Na jednu stranu snaha zabránit šíření koronaviru, na druhou toužebné očekávání britských turistů, o nichž víme, že, z nichž mají strach vlastně i jiné státy, protože, když si představíme, že pojedou všichni dohromady na dovolenou do Řecka, budou tam třeba také naši spoluobčané Češi a budou tam zároveň Briti, rozsnášející, mohou, mohoucí roznášet deltu. Tak se to pak bude šířit po zbytku Evropy. Takže opět je tady ta dichotomie mezi tím vlastně zabránění šíření koronaviru na jednu stranu a na druhou stranu nepřijde úplně na buben.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Británie ale vykazuje jednu z nejvyšších vůbec proočkovaností, byť se tam objevily anebo roste počet případů delty, ale ta proočkovanost dosahuje v některých jaksi věkových kategoriích až 99 %. Tak možná je to zase z tohoto úhlu pohledu dobrá zpráva.

Thomas KULIDAKIS, spolupracovník ČT v Řecku, Athény
Já osobně samozřejmě jsem spíše stoupencem, to je můj osobní názor té cesty britské. To znamená počítat zátěž zdravotního systému. Takže samozřejmě já jsem popisoval to, jak je ta dichotomie v Řecku, ale samozřejmě říkám, já jsem očkovaný, nemůžu nikoho nedoporučit ani doporučit, to je každého věc, jestli se nechá očkovat z tohoto pohledu. Já bych to cestování, protože sám cestují pracovně a často, takže musím říct, že ani mně tedy úplně se příliš nelíbí vlastně ty problémy při cestování. Kdy člověk vlastně musí opravdu bádat, musí mít /nesrozumitelné/, musí být velmi flexibilní, protože mně už se stalo na cestách za poslední rok a půl tolikrát, že jsem byl u nějakých hranic. Byl jsem 50 kilometrů od nich a najednou se všechno změnilo a mohl jsem se 500 kilometrů vrátit, že jo. Takže, takže samozřejmě ono to tomu nepomáhá, že vlastně jednotný přístup neexistuje. Mění se to minimálně každý týden. Je ve zdrojové, zemi v zemi příjezdu, průjezd, při zemi průjezdu. Takže sjednocení pravidel včetně třeba toho očkování, a toho jak správně říkáte, Britové jsou očkování někteří 99 %, mělo by to být jednoduché. Ale je tady zase protiklad, protože zase někteří tvrdí, že i očkovaný to může dostat a pak /nesrozumitelné/ očkované. Takže je to, celé je to tak a proti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Thomas Kulidakis, komentátor Českého rozhlasu v Řecku. Turecko si připomnělo páté výročí pokusu o puče prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Během dramatické noci v roce 2016 přišlo o život na 250 lidí. Snahu o mocenský zvrat Erdoganova vláda potlačila během několika hodin. Kolem rebelie do dnes panuje nejeden otazník. Thomasi, jak vy to vidíte. Dovíme se někdy úplné odkrytí této vzpoury?

Thomas KULIDAKIS, spolupracovník ČT v Řecku, Athény
Já jsem v tomto optimista. Já si myslím, že se to dovíme, akorát nevím, jestli to bude ještě v době, kdy já a i vy Zito, budeme ještě příčetní a v plném zdraví, to moci vnímat. To znamená určitě v nějakém časovém horizontu se dozvíme. Momentálně můžeme pouze spoléhat na to, co se říká. Sem tam odhalí a podobně a běhají kolem toho různé dohady. To znamená od toho, že vlastně prezidenta Erdogana zachránili v podstatě Rusové, kteří mu zavolali vlastně jeho šéfovi tajné služby s dotazem proč, jestli se chystají na invazi, že, že se plní letadla až proto, že zatím stáli Američani, celá škála. Jako to co je důležité si myslím, než, než spíše toto teoretizování, které se nám stejně vysvětlí až po otevření archivů, což může být třeba až za půl století. Tak je spíš důležité podívat se na to, jaký to mělo dopad, jaký to mělo dopad. Co to znamenalo jak pro politiku samotného Turecka, tak pro politiku mezinárodní, protože Turecko je významná země. To znamená pro vztahy s východem, se západem, s Ruskem, s Čínou, s Evropskou unii, se Spojenými státy. Samozřejmě s Izraelem, s Egyptem, válka na Kavkaze poslední.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se změnila od té doby za těch 5 let politika nebo styl prezidenta Erdogana a samotné Turecko?

Thomas KULIDAKIS, spolupracovník ČT v Řecku, Athény
Já do Turecka jezdím pracovně pravidelně. Takže si pamatuji jak počátky tedy prezidenta Erdogana, tak stav nyní. Musí se kvůli epidemii, pandemii už jsem, kvůli koronaviru jsem tam nebyl tedy od minulého března, protože jsem opustil Turecko 2 hodiny předtím, než se zavřely hranice a od té doby se neotevřely bohužel. Takže jsem tam, ale když jsem tam byl, tak samozřejmě na začátku to bylo velmi liberální. I v současné době, když člověk je v Istanbulu, což je místo samo pro sebe, tak samozřejmě může projít ulicemi, kdy jsou lidé zahalení od hlavy k patě, je to velmi ortodoxní a o dvě ulice níž jsou bary, kde tančí polonazí mladí i starší lidé. Takže ta země, co se týká společenského vývoje jako takového, tak tam je to rozdělení mezi vlastně ty republikány a modernisty, jak to bylo vždy. Plus mezi ty, kteří spíše vyznávají ten směr nacionalisticko směrem k nacionalismu, který využívá tedy také politický, politické náboženství, politický islám k tomu. Takové to je, samozřejmě lidé si zvykli spíše se vyhýbat politickým tématům, jako musíte dobře znát nebo se s ním bavit zahraničí, aby vám tedy něco k tomu řekl. Ta země se proměnila velmi vnitřně v tomto ohledu. To znamená, že je tam vidět určité utužení režimu. Je tam vidět to velké rozdělení, protože především prezident Erdogan je tedy podporován spíše v těch venkovských oblastech, což mi teď připomnělo jednu věc. Co se týká hlavně města Ankary. To je taková zajímavost jenom pro posluchače. Tak to mi hrozně připomíná Brusel mimochodem. Tím jak je postavené, jak jsou tam všude úředníci a podobně tu evropskou část, ale.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy máte asociace.

Thomas KULIDAKIS, spolupracovník ČT v Řecku, Athény
No, tak já jsem pracoval v Bruselu, takže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Já vím.

Thomas KULIDAKIS, spolupracovník ČT v Řecku, Athény
Takže jsem to tak jako, zkouknul jsem to a viděl jsem to prostě /nesrozumitelné/ sklo, ty skloželezné konstrukce ze skla, z oceli a ty úředníky spěchající za důležitými poselstvími. Takže jde vidět, že to je prostě centrum moci, takhle jsem to myslel jo, že prostě se tam rozbíhají ty nitky, které pak naráží na ten Istanbul, který je spíš sám o sobě tak a. Co se týká zahraniční politiky, tam se to změnilo tedy zásadně. To znamená, že jestliže na počátku své vlády prezident Erdogan směřovalo opravdu k určitému porozumění s Evropskou unii, se Spojenými státy americkými, coby věrný spojenec moc nevycházel tedy s Ruskem. Vycházel naopak celkem dobře s Izraelem, protože byt tedy se o sobě nevyjadřovali hezky, tak spolu obchodovali čile tyto země. Tak v současné době tedy je to stále více konfliktní. To znamená možná i pod vlivem toho puče prezident Erdogan rozjel opravdu velikou hru, protože, aby vlastně mohl hrát tu nacionalistickou kartu, tak musí ukazovat, že má na tu velkou politiku mezinárodního. Tady se dostal jakoby až trošku do mezimlýnské kameny, mezi především 2 velmoci, mezi Rusko a Spojené státy americké. To znamená Rusko využilo k rozklížení jihovýchodního křídla /nesrozumitelné/ nejen prodejem 400 Američané vyhodili, je zbavili Rusko účastí v programů F35 moderních letounů páté generace. Na druhou stranu samozřejmě Turecko ukázalo, že když chce, tak zasáhne, protože to, čeho chtěla dosáhnout, dosáhlo v Sýrii, Iráku, na Kavkaze. Je samozřejmě silnou a významnou zemí. Teď zase opět probíhá jednání se Spojenými státy americkými, že tedy by Turecko převzalo ochranu letiště v Kábulu, kde tedy v Afghánistánu se odtamtud stáhlo NATO samozřejmě, takže ta velká politika to je hop nebo trop.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máme, ano, ano, omlouvám se, spojení trošku zlobí, Thomasi, máme poslední 2 minutky našeho rozhovoru. Jak silná je pozice Erdogana, protože se občas píše, že prý ta jeho popularita klesá, ale nevím, jaký je váš pohled nebo informace.

Thomas KULIDAKIS, spolupracovník ČT v Řecku, Athény
No, tak ta politická pozice je velmi ohrožená, to je právě proto, protože ekonomicky se příliš nedaří. To znamená neustále pokračuje spirála inflace, všechno je stále dražší. Lidé přicházejí o práci. To znamená, a právě proto tam, kde nestačí nynější turecká vláda tedy ekonomicky, jak se snaží dohnat, jako dohánět tou mocenskou politikou zahraničně, aby dokázala. Dobře my možná trpíme ekonomicky, ale máme za to ty zahraničí politické zisky. Všichni nás musí respektovat, protože jsme silní. Takže se sází právě na ten nacionalistický, vojenský komplex.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už jen krátce, jak silná je opozice aktuálně?

Thomas KULIDAKIS, spolupracovník ČT v Řecku, Athény
No, já si myslím, že opozice je čím dál silnější právě kvůli těm ekonomickým problémům. Ale její problém je samozřejmě také nejednotnost. To znamená, že najednou jsou tam tradiční republikáni. Na druhou stranu jsou tam Kurdové. Na další stranu je tam nacionalistická opozice. Opozice, která vyznává opět cestu politickou i svému Islámu, takže kdyby se spojili, tak by měli šanci. Ale je tam to kdyby. Protože se jim spojit nedaří, ale pokud by se to ekonomicky zhroutilo, tak samozřejmě například republikánská strana by možná mohla mít šanci. Záleží také na Istanbulu, kde má svého primátora. Pokud by se jí tam ze zadařilo. Tak potom by mohla ohrožovat prezidenta Erdogana.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Odhaduje komentátor Českého rozhlasu Thomas Kulidakis, zdravím do Řecka a přeji vše dobré, na slyšenou.

Thomas KULIDAKIS, spolupracovník ČT v Řecku, Athény
Hezký den, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.