Přepis: Jak to vidí Ruth Tachezy – 18. března 2021

18. březen 2021

Hostem byla viroložka Ruth Tachezy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný dobrý den přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijala viroložka Ruth Tachezy z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, já vás vítám v našem vysílání, dobrý den.

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
Dobré dopoledne posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme například dosavadní výsledky testování, vakcinační diplomacii, rozruch kolem AstraZenecy, nezkrotný koronavirus i jeho mutace a myslím si, že dojde i na běh, nerušený poslech. Paní Tachezy, vy jste se stala členkou mezioborové skupiny pro epidemické situace, která vznikla při ministerstvu zdravotnictví. Je to poradní orgán, který vede hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal. Kromě lékařů a epidemiologů jsou v něm zastoupeni také právníciekonomové či sociologové. Co vás s kolegy a dalšími členy vedlo k založení této platformy. Neměl, ať už ministr zdravotnictví, potažmo kabinet dostatek relevantních informací, rad od odborníků?

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
No, tak ta skupina se v podstatě rekrutovala z poradního výboru, který vznikl při iniciativě Sníh. Už tam jsme měli prostě pocit, že je potřeba nějakým způsobem přesně definovat, jaká, jak, kde nacházíme, v jaké situaci a co by se dalo dělat jiného a jinak, abysme se posunuli do lepších zítřků rychleji. A myslím, že právě proto pan Dr. Smejkal pak přizval některé z těchto lidí i do své skupiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak byste vůbec popsala nebo ohodnotila ten stav, ve kterém se nacházíme?

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
Tak situace je velmi vážná a neradostná, takže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo možná proč?

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
Proč se nacházíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké jsou ty důvody?

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
No, tak tam samozřejmě bude více, více faktorů. Tak jedním z faktorů je, jak už jsem mnohokrát opakovala to, že jsme poněkud zaváhali už na podzim, když jsme měli začít trochu jinak řešit tuto pandemii. Měli jsme být přísnější, rychlejší v zavádění opatření. Tak by samozřejmě jsme se asi nenacházeli v tak kritickém bodě už v lednu. Ta situace pokračovala, opět opatření zavádění byla váhavá, pomalá, nejistá, nekontrolovaná a nedůsledná. To znamená opět prostě ta čísla jenom stoupala, což v žádném jiném státě jsme nepozorovali, že by v takové situaci se takto postupovalo a nemůžu samozřejmě to z toho vinit jenom ta opatření, ale samozřejmě přišla nám se britská mutace, která i v okolních státech prostě tu situaci vždycky akceleruje, takže v té situaci, které jsme byli, příchod této ne mutace, ale varianty pardon, varianty, tak byla skutečně, skutečně kritická a ta, tu situaci teda ještě zhoršilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Minulost už nezměníme. Nicméně i vaše mezioborová skupina apeluje na klíčové v této situaci, a to je z vašeho pohledu navýšení kapacity očkování. Testování a trasování omezení rizika šíření nových mutací a jejich kvalitnější diagnostika. Mělo by se tedy testovat, paní Tachezy, ještě více a já dodám, kolikrát a jakou metodou?

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
No, tak abych to řekla zcela jednoznačně, tak před třemi týdny neměli, nemělo se od té nebylo se nechávat otevřené průmysl a podniky. To skutečně nemělo být, ale když už k tomu došlo. Tak bylo velmi chaoticky zavedené antigenní testování. Já myslím, že je mi to trošku líto, že spousta lidí do toho vložila finance a energii a ten efekt nebude dostatečný a není dostatečně. To už vidíme, protože ty antigenní testy nebyly vybrány tak, aby měly parametry, které jsou důležité. To znamená, aby měly určitou citlivost a aby byly kombinované se správným odběrem pro antigenní testy. Jediný správný odběr je klasický výtěr z krku nosu. Ostatní samoodběrové testy mají skutečně velmi nízkou záchytnou. To znamená, toto jsou faktory, další faktor je, že vlastně tím, jak to bylo uvedeno velmi rychle do používání, tak v podstatě to často prováděli i lidé neškolení a tom i ta, samozřejmě tam hraje roli i způsob provedení toho testu. Samozřejmě hraje také roli v místě, kde to provádíte, protože ty testy mají také parametry ve smyslu třeba teploty, to znamená nelze provádět v buňce, kde je zima a podobně. Takže všechny tyto faktory pak snižují vlastně efektivitu, použití těchto testů. Vkládají se do toho velké finance, zatímco tedy by se spíše mělo /nesrozumitelné/ více, více by se mělo dávat preference právě na ty testy PCR a podpořit navýšení kapacity. A zároveň ruku v ruce s tímto vším by měli také jít změna úhrady za těch, za tyto metody, za toto vyšetřování. Nemusí všechno jít ze zdravotního pojištění a nemusí to být v takové výši, protože při zavádění plošného screeningu, kdy vyšetřujeme velké množství vzorků, ty ceny mohou jít dramaticky dolů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže pokud vám správně rozumím, paní Tachezy, už třetí týden se tady špatně testuje?

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
Ono netestuje se optimálně v žádném případě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
Mělo se to zavést, mělo se skutečně nechat zavřené všechno a zavést pečlivě připravit toto testování v prvé, v prvém přiblížení to měla být teda kombinace, selektivně vybraných, kvalitních antigenních testů se správným odběrem. Doplněno PCR tam, kde ta kapacita to umožňovala a následně přecházet na větší množství vzorků vyšetřovaných PCR, ale samozřejmě takovýto systém není možné zavést ze dne na den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nicméně firmy, konkrétně z automobilového průmyslu zachytily tím antigenním testováním pouhé jedno procento nakažených zaměstnanců a často se to interpretuje také to, že se ukazuje na základě toho dosavadního testování, že ten průmysl není jaksi semeništěm toho koronaviru.

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
No, tak já myslím, že už jsem odpověděla, že právě použití testů a ten způsob nám nemůže, nemůže dát úplně pravý obraz toho, jak tady na tom jsme speciálně v tom průmyslu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mezioborová skupina dále doporučuje okamžitě prodloužit dobu aplikace druhých dávek vakcín na 42 dní nebo-li 6 týdnů u vakcín Pfizer BioNTech a Moderna. A 12-13 týdnů u AstraZenecy, proč paní Tachezy, nedodržet doporučení výrobce?

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
Tak ono to není nedodržení výrobce, protože už, už pro vakcínu Pfizer BioNTech je uváděno, že je možné ten interval varírovat mezi 21 a 42 dny. Podobně je to u Moderny i u té AstraZenecy. Dneska existují už doporučení Světové zdravotnické organizace i americké organizace pro kontrolu onemocnění pro ty prodloužené intervaly a v situaci, v jaké se nacházíme, je tedy toto důležité, protože, jestliže aplikujeme jednu dávku vakcíny, tak neříkám, že je to stoprocentně ochranné, ale ochrání to proti těžkým průběhům onemocnění až v 80 %. A samozřejmě není možné, aby si ty lidé mysleli poté první dávce, že jsou plně chráněni, ale skutečně my snížíme počet lidí, kteří budou hospitalizováni a budou umírat na toto onemocnění a samozřejmě budou doočkování druhou dávkou a teprve po určitém intervalu od té druhé dávky pak mohou být považováni za plně chráněné, chráněné, ale nicméně my potřebujeme v současné chvíli hlavně snížit počet lidí hospitalizovaných a umírajících na toto onemocnění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Víme tedy nebo vědci prokazatelně, že oddálení aplikace té druhé dávky vakcíny nebude mít nějaký zásadní vliv na efektivitu celého toho očkování. Tam, kde je to a vlastně je to u většiny aktuálních schválených vakcín v Evropské unii celého očkování toho procesu.

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
Já úplně nevím, jestli přesně rozumím této otázce, ale já se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jestli, když odhalím tu druhou dávku, tak to nebude mít vliv na efektivitu toho uzavřeného cyklu?

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
No nemělo by, nevidím důvod, nevidím důvod, proč by to mělo mít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobře, je vám známo, paní Tachezy, proč jsou ve skladech, jak se o tom neustále píše, nevyočkované vakcíny?

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
Já tady můžu jenom hypotetizovat, já vím, že se poměrně dlouho čekalo na vysoutěžení distributora pro vakcínu AstraZeneca. Ta, tam se vysoutěžila firma Alliance Healthcare a předpokládám, že tam bude nějaký problém s distribucí právě touto firmou, ale nevím skutečně. Nicméně vím, že nebyli problémy s distribucí vakcíny Pfizer, která vlastně si tuto vakcínu distribuovala sama.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posloucháte rozhovor s viroložkou Ruth Tachezy z katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zastavme se u rozruchu kolem AstraZenecy. Řada zemí Evropské unie v posledních dnech pozastavila očkování proti nemoci covid-19 právě látkou od této britsko-švédské farmaceutické firmy. Česko mezi ně nepatří. AstraZeneca popsala případy 15 hlubokých žilních trombóz a 22 plicních embolií, celkem 37 negativních projevů na 17 milionů naočkovaných lidí. Evropská léková agentura má vydat finální stanovisko, už podle úterního vyjádření šéfky agentury pro léčivé přípravky, nic nenaznačuje, že by vakcína způsobovala krvácení či krevní sraženiny. Jak vy paní Tachezy vnímáte celý tento spor?

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
No, tak já jako vědec se musím opírat o data, takže když si vezmu, že v Evropě onemocní těmito příznaky, ať už je to žilní trombóza nebo plicní embolie zhruba 1,5 milionu obyvatel a zhruba 500 000 na to zemře, tak tato čísla pro mě nejsou příliš varující, když si vezmu že tedy bylo podáno těch 17 000 000 dávek. A jak jste zmínila, bylo 15 tedy trombótických stavů a 22 embolií reportováno. Ale přitom z těch čísel, která se vedla předtím, by se očekávalo, že těchto stavů na těch 17 milionů podaných dávek bude zhruba kolem 700 a 800. A tato čísla jsou výrazně nižší, takže já tady v tomto nevidím důvod. Je to logické, že když podáme tolik, provakcinujeme tolik lidí v krátkém čase, tak tyto případy, které by se vyskytly, se vyskytnou, řekněme nahuštěno v čase. Takže se to zdá varující. Samozřejmě uvidíme, co dneska s čím přijde Evropská medicínská agentura. Samozřejmě toto je důležité prošetřit, ale opravdu tam nebyla žádná indikace, proč by se toto mělo zastavovat. Navíc tedy při podání vakcíny Pfizer tam bylo podáno v Anglii jeden a půl milionu dávek. A bylo bylo nahlášeno 27 případů těch trombóz a embolií, přičemž je také očekáváno na tomto počet podaných dávek by bylo kolem 470. Takže nevím, proč zrovna u té AstraZenecy tady dochází tedy k pozastavování a k tomu nemám vysvětlení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná ale těch vysvětlení necháme to na odbornících, samozřejmě doložit tu případnou příčinnou souvislost mezi očkováním a krevní sráženlivostí. Například americká stanice CNN to přirovnala celé to dění kolem AstraZenecy k politickému fotbalu s lahvičkami vakcíny. Podle zmíněné stanice je problém prý spíš v tom, že Evropa měla vůči britsko-švédské společnosti od schválení její očkovací látky zmatený postoj. Možná se teď dostáváme spíš, ale nechci vám nic podsouvat i k politické rovině?

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
No, já to trošku tak vnímám, ale říkám, tady, tady to je prostě jenom spekulace z mé strany. Já samozřejmě nejsem členkou žádných orgánů, kdybych se přímo dostala k jednání, takže to opravdu nevím. Myslím si, myslím si, že je toto velmi nešťastné, protože moje zkušenost historická je, že pokud dojde k takovéto medializaci a doufám, že tedy nepodložené, nepodložených obav, tak to může vést tedy ke snížení, snížení tedy ochoty lidí se nechat vakcinovat touto vakcínou. A ty důsledky můžou být dramatické. Třeba u vakcíny proti papilomavirům, vlastně došlo k také k informaci o tom, že tato vakcína vyvolává nějaké závažné vedlejší účinky v Japonsku, kde měli úžasnou proočkovanost 70 %, tak ministr zastavil, ministerstvo zastavilo úhradu za tuto vakcínu. Ta proočkovanost klesla na 30 % a i když se následně tedy toto vyvrátilo, tak to, opět se začala teda hradit tato vakcína ze zdravotního pojištění, tak se jim nepodařilo už nikdy dosáhnout té závratné 70 % proočkovanosti a to bude mít důsledek za 20 let, že budou mít stále poměrně vysokou úmrtnost na karcinom nebo incidenci karcinomu hrdla děložního. A podobně bysme mohli dát jako příklad právě vakcínu proti spalničkám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Samozřejmě přezkoumání léčivých přípravků a vakcín je běžnou a nutnou praxí. Možná prakticky paní doktorko, co budou nebo mohou dělat lidé, kteří už dostali první dávku AstraZenecy. Pokud by to přerušení vakcinace mělo trvat déle? Možná se to v horizontu několika hodin definitivně vyřeší.

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
No, je to to samé, jako když dostanou běžně první dávku. Ten interval do podání druhé dávky a těch zmiňovaných minimálně 14 dnů po podání té druhé dávky, se mají chovat stejně opatrně, jako kdyby nebyli očkováni. Prostě ta situace je naprosto stejná. Musí, musí prostě vydržet a chovat se tak jako říkám, jako kdyby byly zcela neimunní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podívejme se teď ještě možná na to, jak se část Evropy vydala vlastní cestou. Jak získat očkovací látky proti nemoci covid-19. Teď mám na mysli takzvanou vakcinační diplomacii, jak se na to vy jako vědkyně díváte?

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
No, tak já jsem se o to zajímala z hlediska vlastně dříve dřívějšího projektu té české vakcíny. Mně přišlo, že cesta jako domluvit se na výrobních kapacitách, ve více státech Evropy je velmi, je podle mého pohledu velmi, velmi dobré, dobrý tah, dobrý krok, aby skutečně těch kapacit bylo více, aby se jednotlivé státy mohly, mohly zabývat samy tou výrobou. Pak je otázka samostatného výzkumu v otázce těch vakcín a myslím si, že co se týká vědeckých kapacit, tak určitě je tady řada lidí, kteří by byli schopni participovat na výzkumu a doufám, že ten výzkum by byl právě na těch modernějších nových vakcínách, kde já vidím budoucnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prostor pro své názory na vlnách Dvojky má viroložka Ruth Tachezy z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Francouzské zdravotnické úřady hlásí novou variantu koronaviru, kterou prý nemusí zachytit běžné PCR testy. Jak je to možné, paní Tachezy? Samozřejmě vědci budou zkoumat nebo patřičné příslušné úřady, jak tato varianta reaguje na vakcínu a protilátky vytvořené během dřívější nákazy koronaviru, respektive ta úplně první varianta, která tady přišla před rokem.

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
No, tak pokud se ptáte na to, jak je možné, že vznikla nová varianta viru, no tak to je věc, kterou očekáváme. Byla mnohokrát diskutována, je to normální evoluce viru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano spíše, promiňte, jak je možné, že by ten virus i jeho novou mutaci, které tady jsou a je jich několik a mutují ještě ani nezachytí takzvaný PCR test?

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
No, to je dáno tím, že my pro ten PCR test vlastně vymezujeme v tom genomu, v tom genomu viru určitou pozici, na kterou ten test sílí, kde prostě se váží určitý, určité kousky, určité kousky také nasyntetizovaných teda vlastně částí genomu. A tato, tyto pozice teda pokud se změní v tom původním viru, který cirkuluje, tak samozřejmě ta vazba na to není dostatečně silná a buď vidíme potom ve výsledku jakési, jakýsi snížený signál anebo tam ten signál může chybět. Takže je to trošku, řekněme, každý, každá, každý ten kit, který je tedy dostupný na trhu, tak možná cílí trošku do jiného místa. No a pak je to otázka, jestli tady ten kit bude fungovat nebo nebude. Takže je možné pak jakmile začne cirkulovat tato varianta, že některé komerční kity toto zachytí a některé ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Brazílie zažívá nejhorší dny od začátku pandemie, důvodem je dramatické, té situace jsou agresivnější varianty koronaviru, které se v zemi, kde nejsou nějaké přísné restrikce velmi snadno šíří. Čím se, paní Tachezy, jestli to lze popsat, liší ty jednotlivé mutace nebo ty varianty? Hovoří se také o Jihoafrické verzi a tak dále.

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
No, tak dochází, tady se liší tím, v kterém místě toho, teď budu volit především o tom povrchovém, povrchovém glykoproteinu, kde dochází k těm záměnám těch písmenek a následně tedy případně těch stavebních složek toho proteinu, který jsou tedy aminokyseliny. A pokud tedy samozřejmě ta, ten povrchový glykoprotein má nějakou strukturu prostorovou a záleží samozřejmě, na které místo cílí teda v případě ty naše protilátky, které vznikají v reakci na, ať už vakcinace nebo proběhlou infekci a podle toho, v kterém místě dojde k té změně, tak se určuje, jestli ta varianta samozřejmě je nebezpečnější, že ty protilátky proti ní se vážou hůř anebo lépe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké riziko představují ty jednotlivé varianty pro lidi, kteří už onemocnění prodělali nebo byli očkováni? Světová zdravotnická organizace říká, že vlastně ta nová vakcína, která byla nedávno schválené od firmy Johnson and Johnson, již čtvrtá v Evropské unii, takže je vhodná i proti mutacím viru.

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
No, tak co já, tak samozřejmě záleží na tom, jak dlouhý kousek toho povrchového proteinu je vlastně včleněn do té vakcíny. Tak samozřejmě čím bude kratší, tím je větší riziko, že vznikne mutace právě v této oblasti a ta vakcína bude hůře fungovat. Já myslím, že zatím nevím, do jaké míry je otestováno nebo některé z těch vakcín jsou otestovány z hlediska tedy reakce na ty varianty nebo ochrany proti těm variantám a u té vakcíny Johnson and Johnson, já teda osobně zatím jsem nestudovala ty dokumenty. A co se týká té varianty brazilské, tak tam se zdá, že není žádná ochrana proti této variantě, již prodělanou infekcí. Co se týká ochrany vakcínama, tak tam těch informací je poměrně málo. Více jich máme proto Jihoafrickou variantu, kde víme, že tedy především vakcína AstraZeneca má ztíženou, teda sníženou efektivitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví vyplývá, že za středu přibylo v České republice dalších 11 928 potvrzených případů nemoci covid-19, což je o 2600 méně než ve stejný den předchozího týdne. Paní Tachezy, kdy a která opatření bychom mohli rozvolnit tak, aby se během krátké doby šíření nákazy opět nerozjelo?

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
Já bych se jenom ještě vrátila k tomu vyjádření, když potvrzujeme nové případy. Také jsou to nové případy infekce, ne ještě onemocnění. Ne všichni, kteří tedy mají zachyceno, že jsou infekční, tak skutečně dospějí do stádia symptomatické onemocnění, tak to jenom pro upřesnění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A vidíte, četla jsem to tady z webu.

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
No a něco jinýho je opravdu symptomatické onemocnění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jistě.

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
To samozřejmě může nastat, a vy jste se mě ptala na to?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdybychom mohli a co rozvolnit?

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
Jako skupina a to vzájemné dohodě opravdu není možné rozvolňovat z našeho pohledu nic, pokud ten sedmidenní incidence nebude pod 100 na 100 000 obyvatel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Běhat do lesa ale smí, s rouškou nebo bez?

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
No, tak opět logická úvaha, pokud se pohybu kdekoliv jsou lidi, tak ať už běhám nebo neběhám, tak prostě samozřejmě při běhu můžu, pokud jsem infikovaná ten virus šířit efektivněji, a tak samozřejmě roušku, respirátor, ale pokud se ztratím někde hluboko v lese, což je moje oblíbená činnost, díky tedy, díky tomu, že orientační běžci v mém okolí velmi obětavě staví tratě a mohou si tam jít i čistit hlavu, za což jsem jim velmi vděčná, tak tam samozřejmě nemusíte, nemusíte mít nic, žádnou ochranu tedy úst a nosu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ptala jsem se, a vy jste se to už řekla, paní Tachezy, i záměrně, protože jste mi prozradila, že vaší vášní i relaxem, je právě pohyb v přírodě, to nám doporučíte?

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
Já vám to doporučuju, samozřejmě doporučuju dneska v rámci tedy dosahu od svého bydliště, pokud možno někde, kde budete sami. Vydržte to ještě, já hrozně ráda lyžuju, běhám, chodím a lezu po horách. Hrozně mi to chybí. Nicméně to dodržuju, nebyla jsem od Vánoc v Krkonoších, takže jsem toho moc na lyžích neužila, byť byla krásná zima. A říkám, jsem vděčná tomu, že můžu aspoň se pohybovat po lese. Nebaví mě jenom běhat a jenom chodit, takže jsem ráda, že můžu aspoň se ztrácet a hledat teda ta místa, kterým, které označujeme v orientačním běhu jako kontroly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak já doufám, že jsme dnes v orientaci v té situaci tak trochu pomohli našim posluchačům během našeho rozhovoru. Viroložka Ruth Tachezy, z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a její postřehy. Děkuji vám za ně a přeji hezký den a hezky běh, na slyšenou.

Ruth TACHEZY, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV
Já děkuju za pozvání a doufám, že jsem situaci také spíše zpřehlednila a ne ještě více zamotala pro posluchače. Mějte se hezky, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na shledanou. Pokud byste se chtěli k názorům, které zazněly v uplynulých minutách nebo dnech vrátit, neváhejte a klikněte na web Dvojky nebo využijte aplikaci Můj rozhlas cz. Příjemný poslech přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

Jack London Tulák po hvězdách

Tulák po hvězdách

Koupit

Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.