Přepis: Jak to vidí Ruth Tachezy – 15. ledna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den, Zita Senková vás vítá u poslechu. Pozvání do Jak to vidí dnes přijala viroložka Ruth Tachezy z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jsem moc ráda, že jste si na pořad našla čas, dobrý den.

Ruth TACHEZY, viroložka
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme například typy moderních vakcín či připravenost a strategii očkování v České republice, nerušený poslech. V České republice začala registrace k očkování proti covidu-19 pro občany starší 80 let. Jak paní Tachezy, hodnotíte očkovací strategii, připravenost, organizaci a klidně i komunikaci směrem k občanům?

Ruth TACHEZY, viroložka
No, tak myslím, že Česká republika včas tedy se registrovala v rámci Evropské unie, abysme získali dostatek vakcín. Ovšem ta další příprava, to znamená například právě registrační systém, který mohl být připraven dříve a především informace alespoň pro lékaře, kteří mají očkovat své pacienty, měly přijít daleko dříve. Takže tam já vidím určité podcenění, které teď doháníme a vzniká samozřejmě určité chaotické situace, která se těžko ovlivňují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Poukazuje se například na to, že senioři ti, kteří se neorientují nebo jen málo v elektronických technologiích, jsou většinou závislí na pomoci druhých.

Ruth TACHEZY, viroložka
No, samozřejmě já vím částečně toto z médií, kdy v podstatě už se hledají cesty, jak jim pomoct. Je to možné udělat přes lékaře, že jo, je to možné udělat přes centrální dispečink. Ale samozřejmě ty informace přišly například den před tou registrací, a to samozřejmě není úplně nejvhodnější pro starší ročníky, který potřebujou přece jenom trošku času na určité věci více než, než ti úplně nejmladší, kteří tedy se orientují v těch technologiích daleko lépe. Takže myslím, že toto bylo podceněno, mělo přijít opravdu dříve tato příprava.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Aktuálně funguje 31 očkovacích center při velkých nemocnicích. Zapojila se i některá menší zařízení. Podle centrálního registru se dosud naočkovalo asi 70 000 lidí. Ani sám premiér Babiš není s tímto výsledkem příliš spokojený. Jak vy se díváte na ten očkovací postup? Je dostatečně rychlý či lépe řečeno adekvátní vzhledem k té situaci?

Ruth TACHEZY, viroložka
No, tak samozřejmě, že by bylo lepší, kdyby se očkovalo více, kdybysme proočkovali populaci rychleji, protože musíme si uvědomit, že každý den umírají zbytečně lidi, kteří by umírat nemuseli. Pokud bysme to očkování proočkování populace a především těch rizikových skupin provedli dříve. Takže opět tady je ten problém, že ta příprava nebyla dostatečná, že se vlastně lékaři dověděli den předem nebo 2 dní předem, že prostě přivezou vakcíny a že budou, budeme tedy očkovat. Takže to samozřejmě si myslím, že toto mělo být připraveno dříve a tam na to budeme doplácet částečně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na svou situaci, promiňte, funkci kvůli informacím, že se v ústavu očkovali vedle zaměstnanců i jejich příbuzní, včera rezignoval ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský. Za situaci přijal veškerou zodpovědnost. Slováky například pobouřilo očkování jedenatřicetileté tenistky Cibulkové. Známe jiné případy z dalších zemí, jak si vy vysvětlujete přednostní očkování nebo snahu o něj?

Ruth TACHEZY, viroložka
No, já bych to trochu rozdělila. To co, co se týká zmíněné tenistky a jiných tedy lidí mimo zdravotnická zařízení. Tak tam skutečně netuším, jak se k té vakcíně dostali. A nechci to hodnotit, ale co se týká například Státního zdravotního ústavu, tak si myslím, že to je přesně ta situace, kdy nemocnice nebo to očkovací centrum dostane určitý počet vakcín, které se musejí v určité lhůtě proočkovat, no a samozřejmě zorganizovat to očkování není také úplně jednoduché, takže nejjednodušší je oslovit prostě zaměstnance určité instituce, kde je převážná většina zdravotníků a nabídnout jim tu vakcínu, protože stále vakcinace je dobrovolná, no takže prostě to je nejrychlejší způsob, jak prostě zorganizovat lidi, aby dostali tu vakcínu, takže já to nepovažuji to za správné, ale nepovažuji to za přímé selhání pana ředitele, protože si myslím, že to je selhání hlavních, hlavního teda instituce, která to měla naplánovat lépe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A to je?

Ruth TACHEZY, viroložka
No, samozřejmě že ministerstvo zdravotnictví v tomto případě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Aby bylo jasné, paní Tachezy, narážíte i na to, že vlastně jste, když to řeknu laicky, z každé ampulky vakcíny, mluvím teď o vakcíně Pfizeru BioNtech vzejde po naředění toho nebo speciálním roztokem 5 až 6 dávek. Jakmile ji zdravotníci otevřou tu ampuli, tak jí musí spotřebovat během šesti hodin, pokud se nepletu?

Ruth TACHEZY, viroložka
Ano to je správně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže když nepřijde objednaný člověk, jak by se mělo dál postupovat, přichází na řadu náhradník?

Ruth TACHEZY, viroložka
No, samozřejmě, kdyby bylo dostatek času, tak byste měla mít seznam lidí, kteří opravdu jako jsou pozvaní a měli by tam být seznam náhradníků, kteří jsou připravení na zavolání, na telefon přijít prostě okamžitě, že jo. Ale to samozřejmě vyžaduje určitou přípravu a říkám v rámci jedné organizace se to dá velmi rychle zorganizovat, ale jako napříč republikou je to už obtížnější. Takže /souzvuk zvuků/ z Nemocnice Motol. Oni mají připravené teda v záloze seznam náhradníků, když nepřijde daný člověk z různých důvodů na očkování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vývoj vakcíny, respektive vakcín na nemoc covid-19 byl velmi rychlý. Mohlo by se zdát, řada lidí se ptá, jestli to nemohlo být na úkor kvality nebo dokonce bezpečnosti? Byť už víme, že ty laboratoře to nevyvinuly během pár týdnů, ale že tam už byl jistý základ díky vlastně zkušenosti s nemocemi jako byl SARS nebo MERS.

Ruth TACHEZY, viroložka
No, tak ty vakcíny, které už máme a které teda jsou, řekněme, takzvaně lidově řečeno na spadnutí, tak skutečně si musíme představit, že to je, že to je jakási, řekněme kazeta nebo je to určitý model, který se jenom přizpůsobí tomu novému viru nebo infekčnímu agend, které se objeví v populaci. Takže v podstatě dneska se dá velmi rychle ta vakcína změnit v té laboratoři, pak jenom je otázka samozřejmě, jak rychle proběhnou ty klinické zkoušky a tady už bylo mnohokrát řečeno, že samozřejmě ano ten vývoj byl překotný, ve smyslu teda toho, že máme během roku vakcínu, ale tady opravdu byly napnuty veškeré síly a teď mluvím jako finančních, vědeckých, prostě zdravotnických silách na to, aby ty vakcíny prošly všemi fázemi, předepsanými klinických zkoušek a co nejrychleji a je pravdou, že zde se ty fáze prostě překrývaly právě proto, aby se vše urychlilo, takže zatímco v běžném, do teďka v podstatě, když se produkovaly vakcíny, které nebyly tak rychle potřeba, tak se třeba testovaly. Jedna fáze až doběhla, udělala se další fáze, pak se teprve když vakcíny byly, řekněme, prošly úspěšně klinickým hodnocením, tak se ověřovala jejich tedy všechny parametry, co se týká výroby. Pak se to prostě poměrně dlouho schvalovalo a dneska všichni odsunuli vše stranou a čekali jenom na výsledky z těchto klinických zkoušek aby byly co nejrychleji schválené a ty fáze se překrývaly, což možná mohlo být pouze rizikem pro ty dobrovolníky, protože jste naočkovala v prvé fázi ne 10, ale už jste očkovala větší počty, abyste spojila například první, druhou fázi, takže řekněme, kdyby se objevila nějakej, nějaký vedlejší účinek, tak by to třeba nebylo u 5 lidí ale u 20 lidí, a to samozřejmě je riziko těch dobrovolníků, kteří vědí, do čeho jdou. No a samozřejmě ta spojování té fáze, řekněme, druhé ze třetí je spíše riziko pro výrobce, protože se může stát, že ta vakcína prostě opravdu ani v té klinické fáze třetí neprokáže tedy ty parametry, které by měla mít. No a pak samozřejmě ten výrobce, který už připravuje, připravuje celé, celý, celý ten systém výroby, tak může na to finančně doplatit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posloucháte rozhovor s viroložkou Ruth Tachezy z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Paní Tachezy, jaký je vlastně rozdíl mezi vakcínami? Máme tady Pfizer, BioNtech, Moderna, další bude nová vakcína AstraZeneca, která by měla dorazit v únoru. Doufám, že se pořád slyšíme?

Ruth TACHEZY, viroložka
Teď se slyšíme, omlouvám se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nevím, jestli jste zaslechla mojí otázku, já jí tedy s dovolením zopakuji. Zajímal by mě rozdíl mezi vakcínami, které už jaksi jsou k mání a jsou i v České republice nebo AstraZeneca má dorazit, mělo by to tak být v únoru.

Ruth TACHEZY, viroložka
No tak ty dvě vakcíny, které už jsou u nás k mání, vakcína od firmy Pfizer BionTech a Moderna, tak ano tak ty jsou obě teda založeny na jaksi genetické informaci na RNA. Ty v podstatě jsou úplně novým typem vakcín, které u lidí ještě použity nebyly. Jsou to vakcíny, kdy v podstatě určitou, určitou informaci genetickou, kde jsou poskládaná ta písmenka tak, aby organismus věděl, co má vyrobit tady z té genetické informace podáte tedy, podáte pacientovi a podle toho tělo vytvoří právě tu, tu složku, proti níž reaguje náš imunitní organismus. Ty vakcíny od firmy AstraZeneca a Johnson & Johnson, která by také měla být postupně dostupná. Tak tyto vakcíny jsou založené na takzvaných virových vektorech. Jsou to viry, které běžně kolují buď v populaci nebo je tam například u té AstraZeneca i virus zvířecí, který se použil. Do těchto virů se vloží, tyto viry jsou vůbec geneticky upravené, takže se nemohou v našem organismu množit a je do nich vložen také, také informace pro tu jednu složku z pandemického viru, takže v případě, po injekci těchto virů do našeho organismu, vytvoří organismus opět to ten, tu bílkovinu proti níž imunitní systém zareaguje. Takže to je asi rozdíl u těchto dvou vakcín. Pak jsou za samozřejmě vakcíny, které už se aplikují v některých zemích, a to jsou vakcíny vyložené, založené na tradičních postupech, což je vlastně izolace viru, jeho namnožení a potom smrcení, takže to je úplně klasický postup, který byl použit u řady vakcín dříve. No a pak máme vakcíny, které by se měly taky začít časem vyrábět a dostat i k nám. To jsou vakcíny, které jsou vlastně proteinové, kde ten, ta bílkovina je, je navázaná na nějaký nosič a to působí potom vlastně jako stimul pro imunitní systém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Budou se lišit i reakce organismu na dávku v závislosti na různé ty vakcíny nebo je to vlastně stejné?

Ruth TACHEZY, viroložka
No to určitě ne. To se určitě budou, budou lišit. Také víme, že některé vakcíny nebo většina z těch vakcín, o kterých jsem mluvila, se podává ve dvoudávkovém schématu, aby se dosáhlo právě té kýžené ochrany. Pouze myslím vakcína Johnson & Johnson se podává pouze v jednodávkovém schématu. Také řekněme množství té aktivní složky u každé té vakcíny je trošku jiné a právě proto všechny ty vakcíny musí projít klinickým hodnocením, aby se skutečně v tom biologickém systému, tím myslím tedy po aplikaci do lidí, aby se skutečně ověřilo jak, jak ten systém bude efektivně na danou vakcínu reagovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Musí se tedy aplikovat vždy dvě dávky?

Ruth TACHEZY, viroložka
Já dobře, já bych se držela opravdu toho, že ty vakcíny jsou vyzkoušený v klinických zkouškách a je tady opodstatnění, proč se tedy doporučuje jedna dávka nebo dvě dávky a proč by se měla aplikovat, řekněme, ne půl mililitru ale 3 mililitry a tak dále, takže tady skutečně bych to dodržela. Má to 2 důvody bych řekla, 1 důvod je, že když aplikujete menší množství té vakcíny, tak vlastně tělo nemusí vytvořit protilátky, které skutečně zabraňují té infekci. Čistě teoreticky by mohlo vytvořit protilátky, které naopak by mohly potencovat tu infekci, a právě proto se provádějte ty klinické zkoušky, aby se toto vyloučilo, takže je třeba dodržet to z tohoto důvodu, ale i z toho důvodu, že samozřejmě ty klinické zkoušky se provádějí, aby bylo vidět, že ty, že ta reakce našeho imunitního systému bude dostatečně efektivní a samozřejmě se i předpokládá, že by měly se vytvořit jak ty buňky, tak, tak protilátková imunita, které vydrží určitou dobu, a to všechno je testováno v těch klinických zkouškách a já bych proto dodržovala právě ten protokol a moc bych s tím, vyhýbala bych se přizpůsobování, improvizaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lidé samozřejmě se zajímají o to, jak dlouho vydrží ochrana vakcínou? Lze vůbec tedy odhadnout, paní Tachezy, jak dlouho bude fungovat naše imunita po zaočkování?

Ruth TACHEZY, viroložka
Já myslím, že na to je příliš brzo. Já myslím, začali jsme očkovat, takže uvidíme od toho, jak začneme očkovat, tak samozřejmě probíhá sledování. To sledování samozřejmě by mělo být pro každou vakcínu individuální, jak jsme zmínili, každá vakcína může, může vyvolávat tu odpověď v jiné výši a také podle tohoto ta odpověď může různou dlouhou, dlouhou dobu chránit a přežívat, takže to opravdu je potřeba sledovat. Je tady řada příkladů, precedent z jiných vakcín, klíšťová encefalitida se přeočkovávala nejdřív v kratších intervalech, pak se zjistilo, že to není potřeba. Například papilomavirové vakcíny, ke kterým já mám blízko, tak ty se sledují už více jak 10 let a samozřejmě pokud by došlo k výskytu onemocnění u vakcinovaných, tak by se řeklo ano, tak v tomto bodě je nutno začít přeočkovávat, ale například u těch papilomavirových vakcín stále to není potřeba. Stále tam nebyl žádný takzvaný průlom u těch vakcinovaných ve smyslu nemoci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak vůbec rozumíte obavám mnoha lidí z vakcinace?

Ruth TACHEZY, viroložka
No, já myslím, že se to, že, že tak antivakcinační vyloženě hnutí je tady velmi dlouho s námi. Ale myslím, že se velice zvýšilo aktivita těchto jedinců právě po nešťastné epizodě s vakcínou, která, kde tedy publikoval pan doktor v Anglii, že vlastně tato vakcinace může proti spalničkám způsobovat autismus u dětí, přestože to bylo vyvrácené mnohost studiemi, tak stále prostě je to argument, kteří, který řada lidí především těch, kteří jsou v opozici proti vakcinaci uplatňuje, a to samozřejmě má vliv díky tedy tomu, jak se to šíří i po sociálních sítích. Má vliv na to, že tady vzrůstá počet lidí, kteří váhají. Tady u této pandemické vakcíny si myslím, že je to trošičku ještě stimulováno právě řadou, řadou nepravdivých zpráv, které se šíří s obrovskou intenzitou po, po sociálních sítích a bohužel to někdy přebírají i seriózní média tyto hoax a to samozřejmě nepřispívá té situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Který mýtus byste možná takhle spontánně, paní Tachezy, zcela vyvrátila, co je naprostý nesmysl, co je už ověřeno a není pravda, co se třeba šíří, například i na sociálních sítích, jestli se vzpomenete?

Ruth TACHEZY, viroložka
No tak já jsem se kdysi k tomu vyjadřovala. Mě spíš jako přišlo opravdu absurdní, že tedy místo vakcinace je lepší používat česnekovou vodu, pak to byly ty, ty hoaxy v podstatě, že ve vakcínách jsou obsaženy zbytky plodů potracených a toho opravdu si myslím, že, že jsou věci, které se dají velice lehce, lehce vymýtit. To jenom tak co mě napadá teď, jistě těch hoaxů byla celá řada.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dnešní půlhodina nabízí názory viroložky Ruth Tachezy z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Na řadu nemocí nemáme vakcínu, ani třeba lék. Mohlo by to, paní Tachezy, iniciovat třeba vývoj látek proti dalším onemocněním, protože věda a výzkum vlastně zažívají, kvůli pandemii už rok skloňujeme tady koronavirus. Je to rok, co byl vlastně nebo co Čína oznámila úmrtí jedenašedesátiletého muže v souvislosti s novým typem koronaviru.

Ruth TACHEZY, viroložka
Já osobně si myslím, že především u těch vakcín to určitě otevře novou éru právě proto, že ty vakcíny, které teď už tedy máme i v České republice, jsou novým typem vakcín, které se dají, řekněme, velmi rychle přizpůsobit, a právě tedy ten výzkum v oblasti těch RNA vakcín byl velmi intenzivní poslední 20 let. Takže opravdu bylo vše připraveno z hlediska laboratorního na to, aby se to použilo právě pro účel tedy vakcinace pandemii nebo při jiném tedy endemicky se šířícím onemocnění a tady tedy si myslím, že do budoucnosti máme naději, že se bude moct jednak vytvořit vakcíny proti onemocněním, které už máme jednoduše, ale také tedy využívat například kombinované vakcíny, právě tento systém pro tvorbu kombinovaných vakcín proti několika onemocněním. Takže určitě z hlediska přípravy vakcín si myslím, že ano, z hlediska léčby, léčebných postupů si myslím, že také řada nových poznatků díky této pandemii tedy vznikla a určitě budou využity i nadále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když se v roce 2003 objevil SARS, tak jak rychle přišel, tak i rychle relativně zmizel. Proč se u nás ten nový koronavirus tak vlastně zabydlel?

Ruth TACHEZY, viroložka
No, tak on má především význačné minimálně dvě jiné vlastnosti oproti tomu původnímu SARSu. Jednak ta dobrá zpráva je, že vlastně u řady lidí především tedy v závislosti na věku, nevyvolává klinicky patrné onemocnění. To je, řekněme, z hlediska těch lidí dobře, ale je to špatně z hlediska epidemiologického, protože vlastně se špatně zjišťuje, kdo je infikovaný a tudíž se špatně izoluje. Jestliže ten člověk má jasné klinické projevy, tak ho jednoduše dohledáte, buď tedy vyloženě aktivně dohledáte anebo ten člověk skutečně je tak nemocný, že zůstane, zůstane doma, a to všechno tedy přispívá k tomu, aby to onemocnění se co nejrychleji vlastně vymýtilo, aby vymizelo, kdežto tato onemocnění, kde řada lidí je bezpříznaková a roznáší ten virus, tak tam je to opravdu velmi obtížné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lze už vůbec, samozřejmě zdůraznili jsme několikrát, že jsme teprve na začátku registrace proočkování populace starší 80 let. Lze tedy vůbec říct, kdyby se mohlo začít do těch čísel nárůstu nebo vůbec pozitivně infikovaných lidí začít promítat to očkování?

Ruth TACHEZY, viroložka
No.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo možná to ještě rozšířím, kolik procent populace by z vašeho pohledu stačilo proočkovat, aby se život vrátil alespoň částečně do normálních kolejí ideálně tedy úplně?

Ruth TACHEZY, viroložka
No, tak co se týká proočkování, já si myslím, že uvidíme velmi rychlý, rychlý efekt, pokud se nám rychle podaří proočkovat právě ty kritické skupiny seniorů a případně těch, kteří mají onemocnění, která víme, že zhoršují průběh nebo zvyšují riziko i úmrtí u právě u onemocnění covid-19. Takže tam si myslím, že ten efekt by byl vidět velice rychle, pokud se proočkuje populace seniorů nad 80, kterých je v České republice 441 000, tak v podstatě se může, můžeme vidět pokles tedy závažných průběhu o 50 % a pokud by to byla ještě ta část lidí, kteří mají takzvané komorbidity, teda ta riziková onemocnění, tak to může být až o 70 %, což je velmi významné právě z hlediska zatížení zdravotnického systému, protože tam právě je ten problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se vůbec díváte na protiepidemická opatření?

Ruth TACHEZY, viroložka
Myslíte, tak jak jsou nastavena v České republice?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesně tak.

Ruth TACHEZY, viroložka
Já myslím, že tak, jak přišlo ministerstvo se systémem Pes, který byl vypočítáván, respektive ten koeficient pro nastavení toho Psa byl vypočítáván z několika faktorů. Myslím, že to bylo dobře nastaveno. A samozřejmě to, že ho modifikují, upravují podle zavádění možná jiných postupů testovacích, je také jistě správně. Ale problém je, že vlastně se dělají různé ústupky, že vlastně to dodržování těch pravidel není úplně, tak jak má být. Já myslím, že je i chybou, že se informuje například o koeficientu každý den. Původně se říkalo, že se koeficient Psa bude sdělovat, bude, bude informovat o něm ministerstvo jednou za týden. To bych považovala za správné. Takhle zbytečně vlastně víme, že ten, že to může kolísat každý den a že to samozřejmě není ten ukazatel úplně ideální. Takže já si myslím, že bysme měli vydržet v těch nastaveních co, co nejdéle, abysme se z této třetí vlny dostali co nejrychleji, aby se mohly otevřít školy, což považuju také za důležité, ale skutečně otevírat cokoliv v situaci, v které jsme momentálně, považuju za velmi nezodpovědné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem ten protiepidemický systém takzvaný Pes je druhý den na čtvrtém stupni. Mnozí také řeší, co by bylo zapotřebí udělat pro úplně plošné vymýcení viru? Co byste řekla? Je to vůbec možné?

Ruth TACHEZY, viroložka
No, já myslím, že to v tom momentě ne, protože ten virus, pro plošné vymýcení viru potřebujete mít určité parametry. To znamená ten virus by měl vždycky vyvolávat právě klinické onemocnění, které, které vidíte, abyste mohla ty lidi izolovat nějakým způsobem. Samozřejmě, kdyby se nám podařilo proočkovat úplně celou populaci světovou, tak asi, asi máme možná i někdy šanci, ale obecně u viru, kde, které způsobují asymptomatické onemocnění a si myslím a navíc tento virus má zvířecí rezervoár, takže i zvířecí rezervoár znamená možné riziko opětovné přeskočení do lidské geny, do lidské populace a to znamená, že tato vymýcení, ta šance asi velká není. U toho SARSu, jak jsem zmínila původního, tak tam byla ta výhoda, že skutečně ty průběhy byly v převážné většině velmi závažné. Ty lidi se buď spontánně nebo tedy aktivně vyhledali a tohoto onemocnění se skutečně, vlastně nemůžu říct, že eradikovalo, ale v podstatě od roku 2004 jsme neviděli žádný případ tohoto, této infekce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje viroložka Ruth Tachezy z genetik, z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Děkuji moc za váš čas, za vaše názory a přeji hezký den, na slyšenou.

Ruth TACHEZY, viroložka
Děkuji za pozvání a přeji hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.