Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 9. října 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková, vítám vás u poslechu pořadu Jak to vidí. Mým dnešním hostem je ekonom a statistik profesor Richard Hindls. Dobrý den.

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Probereme například nejnovější rating mezinárodní agentury, dopad připravovaných amerických cel na vybrané zboží z Evropské unie na české firmy, nebo také důsledky krachu největší cestovní kanceláře světa. Připojte se k poslechu. Sněmovní vyšetřovací komise, která zkoumala privatizaci a následný pád těžební firmy včera představila svou závěrečnou zprávu. Podá celkem 14 trestních oznámení na bývalé ministry, úředníky, právníky a byznysmeny. Vyzvala rovněž stát, aby bojoval o hornické byty v Ostravě, a to revizí téměř 30 let starého rozhodnutí o privatizaci černouhelných dolů OKD. Vypadl kostlivec ze skříně? Pane profesore?

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
Vypadl asi kostlivec ze skříně, ono z těch řekněme 90. let, i začátku tohoto tisíciletí, těch kostlivců bylo velmi mnoho, zřejmě, i když tohle už je vlastně spíš mladší případ. No, vždycky je mě docela líto těch lidí, protože vlastně tady malá skupina jedněch vlastně ovládá osudy velké skupiny druhých. Ti lidé vlastně nemůžou skoro v podstatě nic dělat, mě na tom trošku překvapuje, nedovedu posoudit tu faktickou stránku, protože jsem neviděl žádné podklady, spíš usuzuji z toho, co slyším, ale spíš mě překvapuje, že po těch 15 letech zhruba, nebo kolik to je, že vlastně ten popud dává sněmovní komise, která je poměrně útlá, je řekněme odborně vybavená jenom z části, nemá kompetence v plném rozsahu, překvapuje mě, že prostě takový podnět přišel až teď.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Od koho by jste ho očekával spíše?

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
Tak buď bych očekával buď od státního zástupce nebo od policie, nebo prostě od orgánů, které mají otevřenější přístup k těm materiálům, včera jsme slyšeli, že do některých věcí nemohla ta komise vůbec jít a podobně, tak spíš bych čekal že ten podnět vzejde třeba ze strany těch nájemníků, nebo těch, kteří v Ostravě bydlí, a že se toho ujme, ale teď se toho stejně ujme nějaký profesionální orgán, který se vyšetřováním zabývá, protože ten podnět tam je, ale překvapuje mě, že po těch 15 letech vlastně to musí udělat sněmovní komise, že prostě ta spravedlnost už nebyla jaksi dovolána o něco dříve, a třeba i někým jiným, než je zrovna sněmovní komise. Teď jak to dopadne vůbec těžko o tom soudit, ale vždycky je mi líto těch lidí, protože těžko oni mohou v této věci, tak, jak jsem to včera viděl, těžko oni mohou něco změnit, nejsou na vině, prostě je to těžká věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
O čem, podle Vás, celkově vypovídá ta kauza kolem OKD?

Richard HINDLS, český statistik a ekonom: ¨
No já myslím, že se dá zařadit mezi několik dalších kauz, které jsme viděli v 90. letech, prostě to by jsme se tady teď mohli bavit, protože to ústřední heslo, ústřední motto je privatizace, v tomto případě těch bytů nebo toho bytového fondu nebo domů, a my jsme si zažili lecos, v těch 90. letech všichni už víme, jak to často dopadlo, kolik lidí vlastně se skutečně nedomohlo své spravedlnosti, to asi už historie bude muset posoudit sama, jestli to, co se tady v těch 90. letech dělo, se nedalo udělat trochu jinak, na druhé straně já plně respektuji, že byla privatizace, nějak proběhnout musela, jestli jsou tohle prostě nějaké ty černé body té privatizace, to už asi nikdy nikdo nevyřeší, ale já myslím, že těch kostlivců, a nebo ne třeba ani kostlivců, ale těch věcí bylo hodně v těch 90. letech, začalo to nejrůznějšími aférami kolem privatizace, měli jsme tady pády bank, vlastně naštěstí třeba ten bankovní sektor se hodně vyčistil od té doby, řekl bych, že nadstandardně a podobně, byla to divoká doba trochu no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Poučili jsme se z ní?

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
To já nevím, protože už dneska přichází jiná generace, ta bude mít svoje problémy, už samozřejmě ten rozsah, pokud jde přímo o tu privatizaci, tak v tom rozsahu už nic podobného asi se odehrávat nebude, to už vlastně byla taková klasická, takový přídomek těch 90. let, nebo změny vlastnických poměrů. Nová generace bude mít asi trochu jiné problémy, ale myslím si, že to poučení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte novou generaci i politiků nebo spíš občanů?

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
No, tak politika zůstává politikou, mění se jenom ti lidé v ní, v podstatě ty systémy jsou relativně stabilní, takže tam si myslím, že je to spíš o konkrétních lidech a o konkrétní situaci. No tak slovo poučili nedokážu vysvětlit, protože si myslím, že už podobná situace, jakou byla privatizace obrovského množství majetku, už tady nebude, takže z tohoto pohledu, i kdybychom se poučili, tak už toho moc neuplatníme, ale budou asi jiné věci, které bude muset nastávající generace také řešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mezinárodní ratingová agentura Moody´s přispěla, promiňte, zlepšila hodnocení úvěrového spolehlivosti České republiky o jeden stupeň. Co v Česku ocenila? Je to mimochodem zlepšení po 17. letech.

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
Je to určitě dobrá zpráva, jakkoli každé hodnocení je trošku subjektivní, tak určitě dobrá zpráva to je. Ocenila především zdravost našich financí, máme velmi dobré charakteristiky v oblasti dluhů, v oblasti deficitu patříme ke špičce v Evropě, máme i poměrně dobré změny, pokud jsem si všiml, tak ta agentura Moody´s ocenila i třeba naši strukturální změnu nebo strukturální změny v průmyslu, že se zvyšuje podíl hrubých přidaných hodnot, že se prostě zvyšuje produktivita v těch klíčových věcech u nás, v ekonomice, ocenila určitě určitou stabilitu fungování české ekonomiky, a těch parametrů, už jsme se tady o nich bavili, je celá řada, a já myslím, že to je vždycky dobrý signál vůči těm, kteří nám půjčují peníze, že jsme spolehlivým partnerem, že jsme důvěryhodným partnerem, že jsme partnerem bonitním a že můžeme navazovat velmi korektní vztahy s těmi, od kterých si půjčujeme nebo kteří nám půjčují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je ten rating hlavně vodítkem pro investory?

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
Je to především o investorech, protože samozřejmě rating může být čehokoliv, rating může být celé ekonomiky, jako bylo v tomto případě, rating často bývá v jednotlivých třeba cenných papírů, rating se často týká emitentů, těch papírů, je to velmi různé, i některých podniků, těch nejvýznamnějších a podobně, čili je to především o investorech, protože tak, jak ty agentury vznikaly, ono jich je po světě celá řada, a každá má trošku jinou stupnici, takže ta písmenka AA3 nejsou úplně důležitá, protože třeba agentura Standard & Poor´s nebo Fitch má trošku jinou stupnici, tak ta písmenka teď nechme stranou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Z A1 jsme poskočili.

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
Ta situace je taková, že ty agentury už pod možná sto let, oni mají velmi dlouhou tradici, vlastně zkoumají podmínky v ekonomice, a dávají tím velmi silný signál investorům a to od té nejnižší úrovně ve stavu až po půjčování si mezi státy, dluhopisy, cenné papíry a podobně, tak myslím si, že to velmi silný signál je. Určitě to není špatná zpráva, to v žádném případě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Agentura nicméně upozornila i na to, že pro naši republiku bude výzvou to, jak se vyrovnáme se stárnutím populace, připomněla také nutnost zdravotních a sociálních reforem a všimla si i rostoucích cen nemovitostí, a horší dostupnost bydlení.

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
Tak oni tady byli, byli tady přibližně na začátku září, já jsem o těch lidech věděl, že tady jsou, oni vlastně jednají s nejrůznějšími institucemi, nejenom z finančního sektoru, a ty problémy, které označili, tak to nejsou problémy, o kterých my bychom nevěděli, o důchodové reformě nebo o problémech s důchody ještě určitě bude dlouho, dlouho řeč, o nepřirozené ceně bytů a už nejenom v Praze, také je často řeč, to všechno jsou všeobecně známé věci. Z druhé strany musím říct, že v podstatě to, že my jsme třeba dneska ve stejném hodnocení jako Belgie, která patří řekněme, teď to řeknu v tom nejširším slova smyslu, k těm klasičtějším ekonomikám na západ od nás, v západní Evropě, tak máme podobné hodnocení, nebo stejné hodnocení jako má Belgie, tak to si už myslím, že nás řadí někam do takového světa řekněme těch takových těch už jakoby etablovanějších ekonomik určitě, je to zpráva, která nás nezarmoutí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Třeba německá ekonomika, kde ta se pohybuje?

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
No tak tam je to taková velká záhada, samozřejmě německá ekonomika má úplně jiné řekněme podmínky, velikost, asi i trošku jinou situaci než mají ty menší ekonomiky, Belgie je srovnatelná s náma, i když její výkon je vyšší než náš. Včera jsem zachytil zprávu, že proti očekávaní vzrostla průmyslová produkce, index průmyslové produkce v Německu, analytici očekávali spíše pokles, docela mě ta zpráva překvapila, ne, že bych na to měl nějaký názor, to nejsem tak zase obeznámen s tou situací, ale to Německo teď bude pod ponorem, nebude pod ponorem, a to není o Německu, to je o všech, protože to Německo je prostě dneska vlajková loď evropské a možná i trochu světové ekonomiky, a ta včerejší zpráva, buď je to jenom výkyv nebo se ukáže v těch budoucích měsících, že to možná určitý obrat je. Těžko opravdu říct, Německo je kolem té nuly no, tak prostě uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Máte asi na mysli nejnovější data německého statistického úřadu, která byla včera zveřejněna, i podle nich se ten německý průmysl trochu nadechl, ale mnozí ekonomové pořád se domnívají, že se recesi Německo nevyhne.

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
Víte, my jsme tady spolu Zito seděli z kraje roku, a já jsem tady citoval někdy leden, únor, dalo by se to dohledat, a já jsem citoval některé názory v Německu, že v druhém pololetí, a my už jsme v druhém pololetí, se přece německé ekonomice začne dařit víc než na sklonku loňského roku a na počátku tohoto roku, a že se možná odrazí od těch mírně záporných znamének tempa růstu hrubého domácího produktu, a že k té technické recesi, to jsou, technická recese je, když dvě čtvrtletí po sobě klesá hrubý domácí produkt, tak že se podaří v druhém pololetí to Německo trošku nahodit, ono se to úplně v tom řekněme červenci, srpnu, nepodařilo, indexy nákupních manažerů a nejrůznější indexy očekávání svědčily v Německu spíše o opaku, dokonce poměrně výrazně. Tahleta zpráva včera je jiná, co jste teď řekla, ale je zatím jediná, tak ekonomika je na dlouhou trať, běh, tak uvidíme, jestli, dneska je říjen, tak až bude za měsíc další zpráva o indexu průmyslové produkce, ostatně skončilo čtvrtletí, to bude velmi zajímavá zpráva, dneska píšeme 9. říjen, tak zhruba ten první flash bude za necelý měsíc v Německu, to znamená první údaj o tempu růstu v tom předchozím čtvrtletí. Pokud by byl záporný, tak by to byla asi špatná zpráva, ale pokud by se ukázalo, že v tom čtvrtletí něco se zlepšilo, tak by to byla zpráva dobrá. Počkejme dneska, je 9. října, počkejme těch zhruba 20 dní až Německo vydá ten první flash, kde je jenom to tempo růstu hrubého domácího produktu, kvartální, tak až budeme sedět za měsíc, tak se k tomu můžeme třeba vrátit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká Richard Hindls, ekonom a statistik. Pocítí, pane profesore, dopad připravovaných amerických cel na vybrané zboží z Evropské unie i české firmy? Připomenu, že Světová obchodní organizace povolila Spojeným státům uvalit cla na zboží z Evropské unie za 177 miliard korun ročně kvůli nezákonnému subvencování evropského výrobce letadel Airbus. Washington v odvetě zavede cla 10 % na evropská letadla a 25 % na některé potravinářské a další zboží, jako například francouzské víno, skotskou, irskou whisku, nebo sýry.

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
No, hezky se to poslouchá, ten konec, dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak to myslíte?

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
Francouzské sýry, vína.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
No a co české?

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
Asi by nás to postihlo taky, nemyslím si, že ale moc, ona je otázka, začalo to u letadel, já jsem se díval, že vlastně jsou 4 největší výrobci letadel, Boeing, Airbus, komerčních letadel, potom Bombardier kanadský a brazilský Embraer, a všiml jsem si, a nejsem žádný odborník na letecký průmysl, ale všiml jsem si, že existují prostě takové dvě fúze nebo připravují se dvě takové joint venture, takové společné podniky, a sice z jedné strany je to Boeing a Embraer, což je čtvrtý největší výrobce brazilský letadel, takových těch úzkotrupých pro těch 150 lidí, Embraer 190, 195, ta nová řada, řada posluchačů s nimi asi už letěla, a na druhé straně Evropa nebo Airbus teda, jedná zase s kanadským Bombardierem, což je třetí největší, takže vlastně první čtyři největší výrobci letadel k sobě mají nějakou náklonnost, nebo dvě z nich proti těm zbylým dvěma, tak možná je v tom určitý konkurenční boj, Evropská komise už vlastně, z toho, co jste říkala, zahájila určitou řekněme hloubkovou analýzu, o co se tady jedná, protože pokud by vznikli ty společné podniky z jedné strany mezi Boeingem a Embraerem a z druhé strany mezi Airbusem a Bombardierem, tak vlastně by to výrazným způsobem omezilo možnosti některých dalších výrobců, kteří jsou jinde po světě, možná i sucho v Rusku, možná čínský výrobce letadel a podobně, a mohlo by to trošku vést ke zvýšení cen, tím pádem ke zvýšení cen letenek prostě a podobně, takže ono se tady něco v tom děje. To, co americká administrativa připravila, je vlastně zatím jenom, není to ještě v platnosti, je to náznak, nástřel, my už těch nástřelů mezi Evropou a Amerikou a mezi Čínou a Amerikou vidíme poměrně hodně v poslední době, skoro denně, když to tak přeženu, a je otázka, co se v tom leteckém průmyslu vlastně bude odehrávat. Skutečností je, že nebe je dneska plné, dneska vlastně se podíváte kde je letecký průmysl a kde je cestování dneska, tak lidé jsou bohatší a možností je daleko víc, ten svět se strašně zmenšil. A tohle všechno může být, to, že vlastně Airbus je subvencován nebo má částečnou podporu v Evropě a Spojené státy vlastně se dostaly do potíží se svým Boeingem, Max 8, 737, tak jde tam o ty klíčové typy těch úzkotrupých letadel, od těch 150 až 200 lidí, to jsou všechny čtyři ty značky, o kterých jsem hovořil, a současně je to od těch malých kapacitních letadel, a současně také se říká, že se zastaví výroba Airbusu 380, co je ten obří letoun pro možná 500 nebo 550 lidí, tak je tam nějaký posun a zřejmě tohle je výrazem určitého napětí, řekněme ekonomického napětí v oblasti leteckého průmyslu, ale víc bych si k tomu netroufal říct, protože zase to nějak zvlášť nemám načtené, tak nevím. Ale něco tam je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co by to mohlo znamenat pokud by se naplno, řekněme, spekulujme, rozvinula ta obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Mnozí experti už nyní říkají, že to bude pro Spojené státy mnohem náročnější než jakési to ekonomické válčení s Čínou.

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
Vy jste použila hezké slovo rozvinula, protože to, co se teď bavíme, zatím ta tla je někde na 7-8 miliardách dolarů. Když to porovnáme s těmi přestřelkami s Čínou, tak tam jsme řádově 30x, 40x výše v těch celních změnách nebo v těch celních nárůstech. No, pokud by se Amerika pustila do otevřeného souboje s Evropou, já si furt myslím, že je v tom trošku i Británie, protože asi Amerika vycítila, že se v té Evropě něco odehrává, snaží se jakoby postavit na stranu Británie a jejího brexitu, jak to dopadne neví vůbec nikdo v tuhle chvíli, a mám takový pocit, že Amerika trošku, Evropa je velký konkurent, tak je to srovnatelná ekonomika, počtem obyvatel je Evropská unie větší než Spojené státy, menší než Čína. Když by se to vzalo skutečně na ekonomický výkon jako celek, tak pak existují tři obrovité konglomerace Spojené státy, Číny a Evropa. A ten souboj mezi nimi obchodní může být velmi tvrdý, já si zase ale nemyslím, že by to došlo až do takové úrovně, znova říkám, z těch třech, o kterých jste říkala, jsme někde mezi 7-8 miliardách dolarů, to není zase tolik, kolik je Čína, ten souboj mezi Čínou a Spojenými státy, tak já si furt myslím, že se jednat bude a hlavně by se jednat mělo, a že to takhle daleko nepostoupí, že by už vzniknul takový otevřený konflikt mezi třemi největšími vrcholy trojúhelníka, Čína, Evropská unie, Spojené státy, to by asi nebyl dobrý signál, dneska nová předsedkyně Mezinárodního měnového fondu varuje, že prostě tyhle věci, je to prohlášení, není to nic, co by jsme nevěděli, ale varuje, že to prostě zpomaluje tu ekonomiku, poškozuje to akciové trhy, to vidíme denně, poškozuje to finanční stabilitu v těch zemích, poškozuje to výkony ekonomiky, a je tam na konci toho, co Mezinárodní měnový fond řekl, provolání, už s tím něco udělejte, no jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale kdo a co s tím udělá. Přesně jako jste řekl, nová šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová řekla, nebo naznačila, že ty odhady bude nutné citelně revidovat směrem dolů, také, že ten konflikt by mohl do konce roku 2020, konflikt mezi Čínou, Spojenými státy, připravit ekonomiku o 700 miliard dolarů.

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
Tak ekonomikám se v zásadě, posledních řekněme 8-10 let dařilo, na jedné straně se bavíme o nějakých podnětech, které mohou poškozovat ten ekonomický vývoj, na druhé straně všichni dobře vědí, už studenti prvního ročníku na ekonomických fakultách, že ekonomický cyklus je přirozená věc, a že prostě ta ekonomika taková byla, je a bude vždycky, že prostě to kolísání je jenom menší nebo větší, a snaha nějakým dirigistickým způsobem, snaha vlád a bank a podobně, do toho nějakým způsobem zasáhnout je samozřejmě cenná, ale jejich možnosti nejsou neomezené, takže ten přirozený cyklus v ekonomice, odumírání těch slabších a příchod nových a nových technologií, je trochu přirozenou věcí, ten bohatý svět je dneska přesycen už trošku, a možná je to přece jenom, taková zase bych řekl vize spotřeby, protože ti, co mají peníze už skoro všechno mají, a nedbají moc na to, jací jsou ti, co peníze nemají, tak já bych spíš za tím viděl spíš tu přirozenou věc toho ekonomického cyklu, která je potom ještě samozřejmě posilována tím, že někdo někomu letadla, někdo někomu něco jiného a podobně, to pak už jsou samozřejmě takhle doprovodné jevy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Britský úřad pro civilní letectví dokončil operaci Matterhorn. Za dva týdny vypravil 746 letů a zpět do Británie přepravil přes 140 tisíc klientů zkrachovalé britské cestovní kanceláře Thomas Cook. Před zvláštní vyšetřovací komisí, kterou po pádu největší cestovní kanceláře zřídil Výbor dolní sněmovny pro podnikání a průmyslovou strategii, se bude v Londýně v horizontu nejbližších týdnů zpovídat Peter Fankhauser, což je švýcarský manažer, přesně tak, který byl šéfem britské cestovní kanceláře Thomas Cook Group od roku 2014. O práci po krachu cestovky přišlo 9 tisíc britských zaměstnanců, ale ty dopady jsou mnohem rozsáhlejší, i finanční krach už třeba se projevuje v uzavírání hotelů, například ve Španělsku, v Thajsku, jak Vy rozumíte, pane profesore Hindlsi, okolnostem toho bankrotu?

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
Říká se, že ty důvody jsou tři, proč tahle velká, to slovo velká je jeden z těch důvodů, proč takhle velká a tradiční, možná 150 nebo ještě více let stará cestovní společnost, došla tam, kam došla, on se ten způsob cestování měnil, já jsem, a mění se dnes a denně, a velmi rychle se mění, já jsem před 10 minutami řekl, že nebe je plné letadel, dneska bych řekl, že si lidé velmi často spíše než prostřednictvím, zejména zase ten bohatší svět, a bohatší část světa, si hledá svoje turistické aktivity, svoje dovolené a podobně, možná víc individuálně, než přes cestovní kanceláře, je to typická věc, vzniklo Airbnb, takže si lidé všelijak sdílí byty a podobně, je velmi rozvinutý automobilový průmysl, železniční doprava, řada lidí se prostě veze po svém, na to místo své dovolené a podobně, nebo třeba pracovní cesty, a ta velká společnost možná už byla příliš rigidní, příliš strnulá prostě proto, aby mohla rychleji reagovat na to, co se děje. Dostala se do dluhů, v řádu dvouset milionů britských liber, což je nějakých 5 miliard korun, 200 milionů liber, a dostala se do potíží tím, že fúzovala s některými slabšími cestovkami, je ohrožena dneska tím že řada lidí si přes internet hledá, jak už jsem tady říkal, nejrůznější věci, nepodařilo se jí získat úvěr, dokonce jsou takoví, kteří říkají, že britská vláda měla pomoct, četl jsem takový průzkum, že 54 % Britů si myslí, že proč by měla pomáhat britská vláda nějakým úvěrem, že je za tím brexit, to si také nemyslím, že by za tím byl úplně brexit, a tak ta společnost skončila tak, jak skončila, nezískala úvěr, možná už trošku měla cestovní řekněme koncepci jinou, než dneska domácnosti nebo lidé vyžadují, a tak se stalo to, co se stalo, samozřejmě ty důsledky jsou, ten první náraz, jak jste říkala, Španělsko, tady jsou taky Turecko jsem si všiml, Řecko, tam, kde se hodně jezdí, jsou pro ty hotely a pro tu místní infrastrukturu velmi nepříjemné, ale na druhé straně, já si myslím, že ten uvolněný prostor zaujme rychle někdo jiný, a možná z části, vlastně individuální vyhledávání svých aktivit na internetu a hledání dovolených a podobně. Takže z tohodle pohledu zase je vždycky tragický ten první náraz, že vám někde zůstanou lidi a nemají čím odletět a že tedy nedostali zaplaceno a vyžadují to teď po vás znovu a podobně, ale já si nemyslím, že by to bylo něco, co by zcela zvrátilo turistický ruch nebo cestovní ruch, spíš mám pocit, že ta agentura, jakkoli je veliká, tradiční, a možná až příliš veliká, jak jsem říkal, nedokázala rychle zareagovat na ty měnící se podmínky toho, jak dneska cestujeme, to už je jiná doba, určitě jiná doba než třeba před 30 lety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nemyslíte si tedy, že by se krach této cestovky, a ty dopady, nějak promítly do ekonomiky nebo do těch sociálních problémů zemí, kde ten cestovní ruch přece jenom hraje značnou roli.

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
Já si myslím, že ne, protože v těch zemích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Třeba jako Řecko, Španělsko.

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
Turecko, Thajsko, Španělsko, v těch zemích, co jste jmenovala, působí desítky dalších agentur, které Vám tu dovolenou, pokud o ni budete ještě stát, a nebudete si ji shánět sama, tak Vám tu dovolenou určitě zařídí nějakým jiným způsobem, navíc je konec sezóny, v podstatě jsme v polovině října, tak si myslím, že Thajsko je trošku jiná věc, ale třeba Španělsko, Řecko asi končí tu svoji turistickou sezónu a připravuje se na další. Já si nemyslím, že by to nějakým způsobem, ona to byla velká značka Thomas Cook, obrovská historie, britská firma to je, prostě taková tradiční, konzervativní, tak si myslím, že to byl spíš takový náraz, ale já si myslím, že dneska už ty možnosti cestování jsou tak změněné, že si myslím, že se tohle neprojeví nějak dlouhodobě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ekonom a statistik profesor Richard Hindls a jeho postřehy. Děkuji Vám za ně. Na slyšenou.

Richard HINDLS, český statistik a ekonom:
Děkuji pěkně. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude komentátor Bohumil Pečinka. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.