Přepis: Jak to vidí Richard Hindls - 9. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního Jak to vidí je profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické, dobrý den vám přeji.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Dobrý den, přeji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vyhlídky ekonomiky pro příští rok v Evropě i v Česku relativně příznivé, hlavně ovšem, proto, že ekonomika už nemá kam padat, to dodávají mnohé jízlivé komentáře. V jakých barvách to vidíte vy, pane profesore?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Nechci teď být jízlivý, protože vždycky se říká, že ještě může být hůř, ale snad to s tou ekonomikou opravdu nevypadá. Zažili jsme si za těch posledních pět let leccos a přišly nám ty dvě vlnovky vlastně jak jsme tady hovořili, to dvojité V. Ty rozdíly budou poměrně veliké, zdá se, že aspoň podle toho, co se ukazuje na sklonku roku 2013 a v těch výhledech pro teď, že se opravdu začalo dařit americké ekonomice, což je, bych řekl, zpráva číslo 1, protože rozsahem je to stále největší ekonomika. Byla to Amerika, která vlastně infikovala svět těmi svými problémy někdy v roce 2008, 2007 už možná 2008 hypotéční bublinou a zdá se, že to je teď Amerika a nejen ona samozřejmě, která zase možná tu bublinu sfoukla a sfoukla ji možná výrazněji než ty ostatní země. Přidává se k ní Anglie, včera se objevila zpráva z úst paní Lagardeová, že Mezinárodní měnový fond chystá upravenou prognózu vývoje světové ekonomiky, kterou zveřejní zhruba na konci ledna a začátku února tohoto roku, kde bude předpoklad zvýšeného nebo zrychleného růstu ekonomiky právě především vlivem fungování ekonomiky ve Spojených státech a fungování ekonomiky v Británii, a nejenom, že vidíme,že i Německo teď hovoříme o těch silných velikých hráčích, že tyhle ty země se nějakým způsobme dali do pohybu a to by samozřejmě mohla být příznivá zpráva nicméně ekonomika je velmi široký pojem a samozřejmě, že v těch základních údajích asi budeme moci vidět i některé negativní stránky, já bych tady na prvním místě asi vyzdvihl nezaměstnanost, která se stále ještě nelepší. Když se podíváme na eurozónu anebo na celou Evropskou unii, tak jsme na dvouciferném čísle. To je poměrně vysoká hodnota. V těch posledních údajích vlastně Evropská unie má nezaměstnanost těsně pod 11, míru nezaměstnanosti těsně pod 11 %, 10,9 a eurozóna, čili země platící, hospodařící s eurem dokonce lehce přes 12, tuším 12,1, čili jsou to hodnoty poměrně vysoké. Ta vysoká míra nezaměstnanosti v těch zemích eurozóny. Ta vyšší hodnota než je ten celkový evropský průměr je dána tím, že v té eurozóně se nachází právě ty dva velcí hráči s velkou ekonomikou, Itálie, Španělsko, které s tou nezaměstnaností mají obrovský problém. Ve Španělsku se ta situace příliš nelepší, tam je nezaměstnanost stále přes 25 %, to si uvědomíme, že každý čtvrtý práceschopný člověk vlastně práci nemá a už se třeba na něj nevztahují ani dávky, které jsou velmi přísné ve Španělsku dávky v nezaměstnanosti, takže opravdu nemá třeba jaký příjem a dokonce ve Španělsku je to problém těch nejmladších, těch 25 až 30. letých, což je ještě horší. Takže z tohoto pohledu jsou tam i problémy. Samozřejmě Evropa se vymaňuje postupně z dluhové krize, to je velmi dobrá zpráva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prý je, nejslabší za poslední tři roky.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ano, když to budeme počítat vlastně od toho maléru, který tady vlastně na konci toho posledního desetiletí byl, tak je to velmi dobrá zpráva. Úroková služba nebo dluhová služba, která je ve Španělsku, v Itálii, přinese těmto zemím podstatné snížení úroků, které musí z těch dluhů platit v řádu miliard eur pro tyto země a to je určitě pro tyto země a nejen pro ně, ale i pro ostatní země zpráva velmi dobrá, takže se ukazuje, že ten tvrdý tlak na zastavení výdajů ve státních rozpočtech na snížení té výdajové pasti, která, do které se ekonomika dostala před těmi, řekněme, třemi, čtyřmi lety, že ten tlak nějaký efekt přinesl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak byste, pane profesore odhadl vývoj nebo výhled právě pro ty slabší členy?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak tam to samozřejmě bude velmi, bude záležet na tom, z jakého úhlu to budeme měřit. Pokud se budeme dívat na tu věc jakoby z toho pohledu, že bylo špatně, a že teĎ tedy bude lépe, tak samozřejmě pro ně ty vyhlídky jsou. To je i ta myšlenka, o které jsem tady hovořil s tou menší hodnotou dluhové služby. Řecko vlastně hlásí, že s pravděpodobně dostalo z nejhoršího, takže budeme-lito hodnotit, že se vlastně odrážíme odspodu, tak samozřejmě ty země dostávají relativně příznivější informace o svém vývoji. Budeme-li to hodnotit ovšem z pohledu toho, jak se těm ekonomikám daří, to znamená, z toho horního pohledu, tak samozřejmě je stále ještě celá řada problémů a teď nechci se opakovat, ale když opravdu každý čtvrtý Španěl a nebo možná i o něco více nemá vlastně kam jít do práce, tak těžko tito lidé budou hovořit o tom, že se nějak té ekonomice začalo výrazně lépe dařit. Ty důvody, které v těch, řekněme, nejkritičtějších zemích jako je Itálie, Španělsko, možná Portugalsko a Řecko, ty důvody, které pro toto hodnocení jsou v každé zemi trošku jiné, Řecko si žilo až příliš mnoho nad poměry, Španělsko podlehlo takovému tomu stavebnímu boomu. Dneska, když přistáváte letadlem nad Barcelonou nebo nad Madridem, tak můžete vidět, kolik je tam rozestavěných a možná už nikdy nedostavěných domů. To bylo to, že Španělsko se prostě pustilo touto cestou a ta hypotéční bublina, která přišla ze Spojených států a sfoukla, takže z tohoto pohledu ty, jak říkáte, slabší země, pochopitelně svoje problémy mít ještě nějakou dobu budou, ale určitě už to nebudou ty problémy, o kterých jsme i tady hovořili, řekněme v roce 2009, nebo 2010 nebo 2011.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Včera v Jak to vidí ekonom a politolog Petr Robejšek nastínil i jeden z možných scénářů a zamýšlel se nad tím, jestli by Řecku například mohlo prospět návrat k drachmě. Co vy si o tom myslíte?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Když se dostalo Řecko vlastně nejníž ze všech těch zemí a bylo to v takové té době, kdy řecký dluh byl v řádu, já nevím, 150 až 170 % a podobně, tak se o této variantě hovořilo. Já sám jsem se na tuhle věc díval spíše jako na věc, která by nepřinesla nějaké zvláštní řešení. Pomineme-li technické problémy a náklady spojené s transferem z přechodu z eura na původní měnu, na národní měnu na drachmu, tak v podstatě by se Řecko nějak zvlášť těch dluhových pastí a dluhových problémů nevymanilo, protože ty dluhy jim zůstávají, ty dluhy byly v evropských bankách, evropských zemích a ta drachma, jakkoliv by byla zavedená, asi v nějakém původním kurzu takový jaký byl, tenkrát nevím vůbec jak drachma byla postavena k euru. Ta drachma by okamžitě prudce oslabila, to znamená, že by vlastně výrazným způsobem zeslabila národní měna, ale ty dluhy by zůstaly v těch evropských bankách v euru, jenom by se násobilo jiným koeficientem, jiným převodním můstkem mezi euro a drachmou. Takže by se vlastně stejně Řecko neobešlo bez toho,že jim Evropa odpouštěla dluhy, že tam byla nějaká snaha Evropu podržet, že vlastně já jsem tomu říkal, že zejména Německo, které mělo intenzivní vztah s Řeckem, házelo vlastně záchranný kruh sestavený ze svých peněz a ze svých obětí, takže z tohoto pohledu by stejně ten přechod na drachmu to Řecko nějak nevymanil. Snad by se snížila míra infikace mezi eurem a tou národní měnou, která samozřejmě, když pijete z jedné sklenice a Řecko pije z jedné sklenice, která se jmenuje euro, tak samozřejmě, když pijete z jedné sklenice, tak ta míra té nakažlivosti je větší, ale že by to zase to Řecko nějak výrazně, a to Řecko si dost těch svých problémů nadělalo už koncem 90. let, když trošku tak eufemisticky řečeno, nemělo úplně přesné údaje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přizpůsobilo.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Přizpůsobilo si údaje v národních účtech svým potřebám a kritériím Evropské unie. Mělo Řecko výrazně zastavené sociální výhody a podobně, takže u ní potom krásně splynula ta hypotéční bublina s touto dluhovou pastí. Tak samozřejmě něco by to asi přineslo, ale také náklady na ten transfer by byly velmi vysoké a to Řecko by se z dluhů v podstatě vůči evropským nebo řekněme, světovým hráčům stejně nevymanilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dluhů se týká i otázka od pana posluchače, cituji. Pořád se na všech úrovních mluví o dluzích. Prosím vás, vysvětlete krátce, komu stále občané dluží a za co? Je pravda, že nás občany zadlužují naše vlády?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak, ano, to je správně ta poslední věta. Občané zase tolik nedluží. Dluží především stát, protože stát si svojí výdajovou politikou a teď nehovořím jenom o našem státě, protože byly to často předvolební sliby a teď nechme politiku politikou a nebavme se o situaci. Tady ale prostě obecně vlády slibují, rozšiřuje se rozsah mandatorních výdajů, to je těch výdajů, které prostě zaplatit musíte. Nabízí se někdy leccos, na druhé straně se možná nedobře vybírají daně, takže když si představíme státní rozpočet jako v tom nejjednodušším vidění, jako příjmy a výdaje, tak někde musíte něco vytvářet a něco musíte někomu dát, když toho hodně naslibujete a málo vytvoříte, což bylo těch posledních 5 až 7 let, tak samozřejmě to je jako doma a pak se to ta jako líbivě přepočítává, že když my máme, já nevím, 46 % v řádu bilionů a něco, rozpočítá se to na 10,5 milionu obyvatel, tak se tam pak někde objeví na Internetu čísílko, kde vám každou minutu naskakuje, já nevím kolik korun, které někomu dlužíte, ale vy je vlastně nedlužíte jako Josef Vopršálek, vy je prostě dlužíte prostřednictvím toho státu, který si půjčuje, půjčuje si ji směrem do zahraničí. Musí za to platit. To jsou u nás řády desítek miliardy, které my musíme splatit po tom v těch úrocích a dluzích, které máme ročně, a takže občané jakoby dluží prostřednictvím někoho jiného trošku, ale samozřejmě občané mohou dlužit i sami sobě mezi sebou anebo mezi sebou a bankami, protože i výše dluhů, která je u nás, to neznamená vlastně to, co občané mají jakoby zaplatit někomu, sobě nebo někomu jinému. Je zhruba ten objem té částky je zhruba ve velikosti také jednoho státního rozpočtu za rok, takže občané dluží také, ale je to asi trošku jiný dluh než myslel ten pan kolega tím dotazem vzhledem ke státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Martina z Opavy zajímá také váš názor, pane profesore, na omezení volného pohybu osob z Evropské unie do Británie a ptá se, jestli tím, padá jeden z pilířů Evropské unie a to je ten volný pohyb osob?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Nešel bych tak daleko, že by to podlomilo ten pilíř, to asi ne, to je zřejmě také přechodnější záležitost. Začnu možná trošku zvětší šířky, samozřejmě, že když se Evropa integrovala, ať už tedy schengensky nebo eurem, nebo prostě jakýmikoliv přístupovými rozhovory mezi jednotlivými zeměmi, tak pochopitelně, že ty rozdíly byl značné. Jako představa, že vlastně do té jedné lodi a teď se nechci dotknout Bulharska nebo Rumunska nebo Portugalska, z jedné strany a že do té samé lodě nastupuje Německo, Británie, Francie, nevím kdo další, 28 až 27 zemí. Tak v podstatě to určité otázky vyvolávalo. Bylo tam vždycky nějaké přechodné, my jsme ho také museli strpět to přechodné omezení pohybu pracovních sil. Spíše se jedná zřejmě o omezení typu pracovních sil než volného pohybu jaksi občanů. Stále samozřejmě může hrozit někde vízová povinnost, to prostě také existuje. Nemyslím si, že by se ten pilíř zhroutil, ale především chci doufat, že jsou to opatření spíše krátkodobá, že prostě ty rozdíly a zvláště se objevující krátkodobá opatření právě proto, že se něco nedaří, právě proto že se Evropa a teď trošku prala sama se sebou i se zbytkem světa, ale zase si nemyslím, že by ten pilíř byl nějak nalomen, budu doufat, že to nebude trvat dlouho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě k tomu podotázka, co kdyby Bulharsko omezilo pohyb britských občanů, kteří tam mají postavené plážové bydlení na důchod a kdo bude pracovat za minimální mzdu v nejhůře placených profesích v Británii místo občanů z východních zemí Evropské unie.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
To jsou právě ty dvě různé věci, takže je to oboje zformulováno. Jedna věc je pohyb nás jako turistů nebo občanů bez nároků nebo ambicí někde pracovat, nebo si nějak vydělávat, tak nevím, že by zase Bulharsko nepouštělo britské občany, aby se mohli vykoupat v Černém moři nebo něco podobného. To si myslím, že druhá věc je to omezení vůči pracovním silám. Tak a teď se vrátím na začátek, to samozřejmě souvisí s těmi problémy s nezaměstnaností, protože každá země a to je ten pilíř, o kterém asi pisatel nebo pisatelka hovoří, to je ten pilíř, který by mohl být spíše nalomen, protože každá země si hájí vlastně především práci pro svoje občany, a pochopitelně, že ta levná pracovní sila, která teče z východu a ona teče tak jako po etapách. My jsme také byli levnou pracovní silou pro ten západní svět, když nějak tu Evropu rozdíl, teď nevím, to tady není vidět, na tři úseky, tak ten klasický západní prostor, pak ten středoevropský prostor, kde jsou ty vyspělejší země z těch méně vyspělých, jako jsme my, Poláci třeba a podobně a pak ten zbytek té Evropy, to znamená, možná i Ukrajina a Rumunsko a Bulharsko a Bělorusko a já nevím co všechno ještě tam v těch zemích je, tak samozřejmě Moldávie, tak samozřejmě, že my jsme byli trošku levnou pracovní silou pro ten Západ a i ten střed a zase ten východ byl levnou pracovní silou pro nás, hovořilo se o montovnách. Samozřejmě pochopitelně si ten každý ten pracovní trh hájí a v době, kdy firmy, logicky nezaměstnanost, když se vám nedaří ve firmě, tak samozřejmě,co začnete omezovat, v první řadě jsou výdaje na živou práci, osobní náklady zaměstnanců a podobně. Když se dostáváte třeba z jisté krize, jako už teď je trošku vidět, tak stejně nemáte tendenci hned ty lidi vzít zpátky, my máme problémy s tím, čemu se říká kurzarbeit, neumíme zaměstnávat lidi na kratší práci, krásné české slovo. Neumíme zaměstnávat lidi na kratší pracovní úvazek, neumíme se stěhovat za prací. To platí pro východ Evropy. Tak logicky když bude Británie omezovat formou minimální mzdy příchod pracovníků z toho Východu, tak zaměstná svoje lidi, to je jediná možnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Než se dostaneme k výhledu pro českou ekonomiku na letošní rok, jak hodnotíte ten uplynulý?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Nedařilo se nám úplně dobře. Ukázalo se, že ta míra škrtů sice dobře postavila naše finance, že nám vydržel dobře bankovní sektor v tom problému,že jsme se dostali docela nízko, jaksi v těch základních kritériích z Maastrichtu, to znamená ve veřejném dluhu a deficitu. Že máme docela konsolidované finance. Na druhé straně ta druhá stránka vývoje ekonomiky, to znamená růst u nás trošku dostal jaksi za vyučenou, dostali jsme se znovu do záporných čísel, byť jsou tam nějaké revize v hrubém domácím produktu v minulém čtvrtletí, ale prostě nemáme dobře našlápnuto a tohle to všechno se samozřejmě přenese do výhledu roku 2014. My máme. Samozřejmě bude strašně záviset na tom, co se reálně opravdu stane okolo nás, tak především nemá cenu to opakovat, bavme se o Německu, bavme se o řekněme té vyspělejší části Evropy, která s námi čile obchoduje a my s ní také.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude to mít, promiňte, pane profesore, zásadní vliv na naši ekonomiku?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Určitě. Zvláště Německo si myslím, že bude mít naprosto zásadní vliv. Geografická vzdálenost nebo blízkost spíš, dlouhodobé nastavené vztahy s Německem velice, bych řekl, sevřená pevná německá ekonomika. Ostatně dneska už ceny v Německu nejsou o moc vyšší, pokud vůbec nejsou u nás, takže už i ta mezihraniční výměna a nákupy už jsou dneska zcela běžné na německé hranici, to bude mít určitě zásadní vliv. Zásadní vliv bude mít pochopitelně i klima v celé Evropě, protože my obchodujeme nejen s Německem, ale my máme prostě poměrně velmi vysoký podíl především domácí spotřeby na užití hrubého domácího produktu. Včera jsem zaslechl, že u nás je to asi 50 % to co spotřebují domácnosti, dělá nějakých 50 % užitého hrubého domácího produktu, to znamená, je velmi vysoká částka. Ve Spojených státech je to ještě o něco víc, to je tam ten typ té spotřeby a přesun kapitálu za spotřebou je nejmarkantnější ve světě asi vůbec. My žijeme především v oblasti potřeby a tam si já nejsem jist, že se nám podaří tu spotřebu letos výrazně oživit tak, aby se prostě roztočila spirála ve výrobě, produkci, ve službách a podobně. Druhá položka této části jsou domácí investice a ani tam si nejsem úplně jist, že se všechno v tomto roce podaří tak jak by mělo. Já spíše odhaduji, že to první pololetí tak teď už jsme v polovině ledna přibližně, že to pololetí nebo to první pololetí, že bude spíš výrazem stagnace u nás a teprve snad ve druhém pololetí bych očekával mírnější oživení, zejména vlivem těch světových ekonomik. Výhled, který se samozřejmě během roku velmi často mění a který v současné době předpovídá až dvouprocentní růst české ekonomiky, mně přijde nadsazený za celý rok 2014.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak odhadují mnozí analytici, tak i přes zásah České národní banky bude letos inflace nižší než loni.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ona je, to je potřeba brát, že se počítá inflace meziročně a protože v těch předchozích, čili budeme brát inflaci 14 proti 13, rok 13 proti 12, tak samozřejmě my jsme, vždycky záleží také na tom, co je v tom jmenovateli a my jsme v těch minulých letech vlastně museli nějakým způsobem zkousnout vyšší daň z přidané hodnoty, to znamená, že se vlastně ten jmenovatel jakoby zvýšil, takže tím pádem ten další rok je ta inflace trošku nižší. Nedařilo se ekonomice obecně a v ekonomice, které se nedaří, se neutrácí. Lidé si prostě svoje příjmy chrání a nemají příliš chuti vstupovat na trh, proto banka tlačí tak strašně nízko na úrokové sazby, aby oživila trh, aby zlevnila peníze a podobně jak pro podnikatele, tak pro zboží, tak to všechno může vést k tomu, ale u těchhle těch meziročních srovnání vždycky člověk musí být velmi opatrný, protože je tam ten čitatel a jmenovatel a ten jmenovatel je ten čitatel z toho předchozího roku, takže myslím, že to má i tuhle tu vazbu. Také si nemyslím ,že inflace bude nějak zvlášť příliš vysoká. Obecně se přiznám, že mě samotného tohle trochu překvapilo, protože i těch letech, kdy jsme přestavovali daňová pásma, a když se nám třeba i relativně dařilo v té ekonomice ještě i v tom takovém meziprostoru, kdy si ta ekonomika oddychla mezi těmi dvěma krizemi, tak ta inflace nebyla tak vysoká, jak já jsem si sám třeba myslel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybychom se možná ještě podívali na ekonomickou agendu vznikající koalice, má konkrétní plán na podporu hospodářského růstu z vašeho pohledu?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ona má tendenci podržet ty trošku vyšší výdaje, které vlastně tak jakoby převzala vlastně ona už neměla moc možností výrazným způsobem přestavět rozpočet na příští rok, čili převzala trošku ty vyšší výdaje ve státním rozpočtu než by se možná původně očekávalo. Nesnažila se už nějak zvlášť korigovat státní rozpočet z hlediska výdajů. Slibuje, že výrazně zefektivní chod státní správy, že výrazně zlepší výběr daní. Tak i to už jsme tady několikrát slyšeli a máme k tomu různé důkazy, jak to dopadlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná, co byste vy jako ekonom doporučil?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak v této situaci nic jiného asi nezbývá, protože už v momentě, kdy jsme se rozhodli nesnížit těch zhruba 110 nebo 112 miliard deficitu ve státním rozpočtu, tak pak už musíme opravdu hledat jen buď na té příjmové stránce a tam já si nejsem jist, že výkon ekonomiky, jak už jsem před dvěma minutami říkal, byl až tak silný anebo musíme prostě hledat mezi sebou úspory toho, jak si zacpávat díry v podlaze tak, aby nám voda neodtékala, to je úplně jasné. Otázka je ale jiná, jestli na to bude mít dost času. Ona všechna ta opatření, i kdyby se začalo už dneska, my nevíme vůbec, kdy ta vláda vznikla a jak bude vypadat, ale i kdyby vznikla už dneska ve dvě hodiny odpoledne, tak stejně, než připravíte legislativu, než to všechno projde schvalovacím procesem, než se to trošku dostane tam, kam se to dostat má, tak uplyne několik týdnů, ne-li měsíců, takže i kdyby se a znovu říkám, teď nediskutuji o tom, jestli dokážeme ty díry ucpat nebo nedokážeme, ale i kdyby se tohle to všechno začalo dělat už dneska odpoledne ve dvě hodiny, jakože to tak není, tak to chvíli trvá a ten rok běží. Ten čas se zastavit nedá, takže z tohohle pohledu já si myslím, že nebude tak úplně snadné uhájit ten deficit a že se tam trošku určité problémy objevit mohou. Já si osobně myslím, že se deficit vůči HDP letos trošku zvýší. Ono se to všeobecně očekává, ale nevím, jaká účinnost těch opatření bude. To už jsme tady všechno zažili. Samozřejmě ty dobré úmyslně nelze nikomu upřít a já to schvaluji, ale nejsem si, přeji si, aby to dobře dopadlo, ale nejsem si jist, že všechno tak dobře dopadne, jak se říká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaznamenejme ještě jedno téma. Rektoři včera ostře odmítli, aby profesory jmenoval místo prezidenta předseda Senátu, to ostatně včera v novele schválila vláda v demisi. Je to vůbec v souladu se zákonem o vysokých školách?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Včera se to hrálo ve dvou polohách. Já jsem to samozřejmě sledoval. První poloha byla, že si vlastně Česká konference rektorů velmi oprávněně stěžovala na to, že nebyla vyzvána. Já sám jsem ten materiál třeba vůbec neviděl, že nebyla vyzvána k tomu, aby diskutovala přípravu toho materiálu do vlády. Reprezentace jsou dvě je to Česká konference rektorů a Rada vysokých škol a nic podobného se nedělo, čili ten materiál vlastně vznikl kabinetním způsobem. To je úplně špatně. To je jedna poloha, která se včera diskutovala. Druhá poloha, která se diskutovala je, zda vůbec takovéto řešení a ta se diskutovala trošku méně, zda vůbec to řešení, zda se přesunou pravomoce z prezidenta na předsedu Senátu. Původně se dokonce ministr školství. Ta se diskutovala trošku méně a já si myslím, tak jak to zaznělo včera z těch vyjádření, ať už mých kolegů anebo i některých dalších představitelů politické scény, ta věc se musí postě opravdu vydiskutovat, aby se udělalo rychlé opatření a pak se tři roky zase hledala cesta jak z toho ven, je podle mě velmi špatně. Teď ještě čeká vlastně tu novelu, se kterou já osobně také opravdu nesouhlasím, tu čeká teďka vlastně legislativní proces a ještě ve sněmovně, takže tam se můžeme dočkat samozřejmě čehokoliv. Ale ten přesun na to, že to bude dávat předseda Senátu a teď není vůbec podstatné, kdo tím předsedou senátu je, je přesun vlastně na osobu výrazně politického charakteru a profesury jsou výrazně nepolitická věc a to, že to někdo zase může někomu nepodepsat, to může být klidně i předseda Senátu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické. Děkuji za rozhovor a budu se těšit za měsíc na slyšenou.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Také děkuji a mějte se moc hezky.