Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 8. září 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Dobrý den přeje Zita Senková, o své názory se s námi dnes podílí ekonom a statistik profesor Richard Hindls, dobrý den, vítejte.

Richard HINDLS, ekonom a statistik 
Dobrý den přeji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
V hledáčku budeme mít například propad reálné mzdy, digitální daň, či situaci v reklamě, nerušený poslech. Poprvé po téměř sedmi letech klesly v Česku reálné výdělky, proč už pane Hindlsi, neplatí to, co jsme sledovali v uplynulých měsících, tedy že mzdy stoupaly rychleji než ceny, jaké jsou ty příčiny?

Richard HINDLS, ekonom a statistik 
Oni stoupaly rychleji než ceny a možná dokonce doplním, že stoupaly i možná trošku rychleji než produktivita práce, to, to první ještě se dá nějak vysvětlit tím růstem cen, to druhé už je z ekonomického hlediska poměrně složitá věc, pokud vám mzdy rostou rychleji než produktivita, kterou si na na ty mzdy vyděláváte, tak už to úplně dobře není. Samozřejmě to vysvětlení je asi velmi jednoduché s tím, co se tady kolem nás děje, ve druhém čtvrtletí vlastně to byl největší zásah, co jsme zatím kdy zažili, tak pochopitelně spousta lidí přišla o svojí práci nebo měli jenom částečnou mzdu nebo neměli kam chodit do práce nebo začali dělat něco jiného hůř placeného, tak to je ten jeden úhel pohledu, že by mzdy musely logicky zpomalit situaci, která je druhý úhel pohledu je, že my máme enormně vysokou inflaci, takže oni vlastně v tom nominálním vyjádření ještě mírně rostly, ještě mírně rostly, ale v tom reálném vyjádření to znamená po zahrnutí míry inflace už šly dolů, takže jsme se dostali k poklesu růstu reálných mezd. Ta příčina s tou inflací je poměrně velmi silná, protože naše inflace se už delší dobu pohybuje někde, míra inflace, míra inflace se pohybuje někde mezi třemi, čtyřmi procenty a to je poměrně hodně, je to nejvíc v Evropě, dokonce ze všech států a už to trvá možná půl roku a ani předtím, loni byla míra inflace 2,8 za celý rok, takže kolem těch tří procent jsme stále, teď už jsme se dostali i nad a myslím, že dneska je 8., tak během dvou dnů, myslím, že desátého nebo jedenáctou budeme znát další údaj, to znamená srpnovou míru inflace a určitě ani ta nebude nějak nízká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Podle údajů statistického úřadu stoupla průměrná mzda o pouhého půl procenta, naposledy ty reálné mzdy klesly na konci roku 2013, obecně navíc platí, že 2/3 zaměstnanců v České republice na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Richard HINDLS, ekonom a statistik 
Není to jenom v České republice, to je klasický ukazatel, který je zcela běžný v celé řadě dalších finančních ukazatelů, když se podíváte třeba na úvěry, jaké poskytují banky, tak je většina, je nízkých úvěrů, jenom některé jsou vysoké, čili to dělítko v případě mezd a platů kolem dvou třetin pod průměrem je, je zcela běžná věc. Jiná záležitost je, co se bude dít s inflací, protože banka asi už, centrální banka si už vyčerpala v podstatě svoje nástroje, jak s tím zakročit, protože úrokové sazby jsou tak nízko, že už vlastně jejich zvýšení, které by samozřejmě zbrzdilo inflaci, v tuhle chvíli vůbec nepřipadá v úvahu, spíše nejenom od nás stále slyšíme, že by se mohly sazby ještě i snižovat, čili ten hlavní nástroj, kterým by se mohla inflace přibrzdit, banka nemá v tuhle chvíli, protože by velmi podlomila ekonomický růst, který sám o sobě žádný není teďko nebo je velmi slabý nebo spíše pokles, tak ten nástroj je vyčerpán, no a tím pádem se dostáváme tam, kam se dostáváme, my jsme na čele inflace, když se podíváme na srovnání evropských zemí, tak v podstatě jsou země, které mají dokonce deflaci, jako třeba Slovinsko, Slovinsko v současné době má nejnižší inflaci nebo spíše už dokonce deflaci. My jsme na tom absolutní špičce a podobně je na tom třeba Maďarsko a Polsko, je to způsobeno do velké míry silným oslabením koruny, to znamená, že vlastně se všechno, co se za koruny nakupuje, nakupuje dráž, v porovnání se západem, přes euro, přes dolar a to samozřejmě je to jeden z faktorů, který způsobuje vysokou míru inflace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Nejvýraznější propad byl podle statistiků kvůli opatřením proti koronaviru v ubytování, ve stravování.

Richard HINDLS, ekonom a statistik 
Samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A v pohostinství, kde ty průměrné mzdy se snížily o bezmála 12 %, naopak ve zdravotně sociální péči i ve vzdělávání mzdy vzrostly v průměru o 5,5 procenta.

Richard HINDLS, ekonom a statistik 
Prožíváme zvláštní dobu a do toho ekonomického systému, který má vždycky raději, když se do něj co nejméně zasahuje, tak se teď z důvodů, které všeobecně známé a které tady asi teď nebudu opakovat, musí naopak zasahovat hodně, protože se to, co se stalo v cestovním ruchu, ve veřejném stravování a podobně, to samozřejmě vyžadovalo zásah státu, stále slyšíme o tom co, kde s kurzarbeitem nebo s některými těmito lidovými podpůrnými programy, na druhé straně zase enormní nasazení zdravotníků a celého systému zdravotnictví vyžaduje také ty lidi patřičně odměnit, snad se tak děje, tak to samozřejmě potom jsou to všechno zásahy do toho přirozeného ekonomického chování, ale v tuhle chvíli v době, ve které žijeme, proto asi každý musí mít pochopení a pochopitelně, jestli jste řekla, že na jednom chvostu jsou, jsou veřejné služby nebo, nebo potraviny, veřejné stravování, cestovní ruch, tak na druhé straně jsou zase ti lidé, kteří vlastně enormně nasazují vlastně i svoje zdraví k tomu, aby, aby mohli, mohla ta společnost fungovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Podle nejnovějších údajů statistiků se výroba aut přiblížila úrovni před pandemií. Naopak se ještě nevzpamatovalo stavitelství nebo těžební průmysl, tady vidíme rozdíly i v těch segmentech?

Richard HINDLS, ekonom a statistik 
Jsou, jsou a také dokonce nejenom tohle co jste říkala, je v podstatě platné u nás, ale vidíme i velké rozdíly a velké kolísání v celé Evropě nebo možná i v těch dalších zemích světa, zatímco v některých zemích se třeba v určitém období zlepšuje spotřebitelská důvěra a spotřebitelská nálada, tak v jiných zemích se ve stejné době snižuje nebo dochází k tomu, že jeden měsíc je ta věc lepší, druhý měsíc je ten ukazatel horší, já si myslím, že tohle tady ještě bude nějakou dobu trvat, teď vím, že se ta situace začala znovu zhoršovat, takže v tuhle tu chvíli odhadnout jakýkoliv vývoj, je velmi obtížné a přece jenom z toho co jste říkala, já vidím určitý náznak optimismu, že přece jenom ta nejhorší doba, která byla v tom dubnu, květnu, červnu, myslím teď z ekonomického hlediska, přece jenom dostává takové nejasné kontury toho, že by se něco mohlo oživit, protože ta ekonomika má vnitřní tendenci začít růst, ale bohužel ta situace není taková, aby se tak dělo rychle a myslím, že aspoň tak to vnímám já, nechci se vůbec pouštět do žádných čísel, dokonce mi to v poslední době vadí ty častá číslo, protože nikdo nic neví. Přece jenom ani já už nepatřím k těm, který by říkaly že, kteří by říkali, že ten návrat bude rychlý, že to bude takovéto véčko, ten propadl dolů a potom rychlé oživení ekonomiky, to si myslím, že už v tuhle chvíli většina lidí ví, že nebo většina ekonomů ví, že nebude, že to bude nějakou dobu trvat, ale přece jenom ty symptomy toho, že by se ekonomika oživit mohla a taky měla, už tady jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Například průmyslová produkce podle statistiků meziměsíčně po třetí v řadě vzrostla, tentokrát o 5 celá, 5,7 %, myslíte, že se zotavuje export rychleji, než někteří očekávali?

Richard HINDLS, ekonom a statistik 
To je strašně zvláštní otázka, protože na ně, na to hraje nebo velmi složitá otázka, protože na to má vliv celá řada faktorů, když pominu velmi rozdílnou míru toho, jak jsou ty jednotlivé země zasaženy tím, co se děje, tak do toho samozřejmě také přistupuje role, jak silná je ta, která národní měna, naše koruna byla na začátku pandemie velmi silně oslabena, protože vlastně patří k těm neatraktivním měnám nebo ne silný měnám, takže všichni ti, kteří vlastně tady měli svůj kapitál, se ho začali zbavovat, protože koruna není ten bezpečný přístav, jako je řekněme zlato nebo euro nebo dolar, abych tu měnu držel, to vedlo k poměrně výraznému oslabení koruny, teď se koruna trošku vzpamatovává, ale ne zase tak, jak by asi se čekalo, nebo jak by mohlo být ještě před nástupem toho patogenu, tohle to samozřejmě v každé zemi je úplně jiné, třeba naše koruna oslabila víc, už jsem tady zmínil Maďarsko a Polsko, tak naše koruna oslabila víc než forint nebo zlotý, to znamená, že přece jenom v těch jednotlivých zemích nejsou ty důsledky nebo nejsou ty faktory stejné a když to vezmeme z čistě z toho exportně do importního hlediska, tak slabá koruna posiluje vývoz nebo slabá národní měna posiluje vývoz a zhoršuje podmínky pro dovoz, ale není to všude stejné, a tak si myslím, už platí to, co jsem říkal před chvílí, že v jednotlivých zemích, kdybychom se na to podívali velmi dopodrobna, budou ty rozdíly poměrně značné v tom, co se děje a budou také značné v průběhu roku, to znamená, že někdy může dojít k tomu, že se exportní a importní schopnost ekonomiky zlepšuje, někdy zase zhoršuje, tohle to je teď velmi složité, já si myslím, že to je tak variabilní záležitost, že hledat nějaká pravidla v tom, napříč zeměmi, napříč časem, je mimořádně obtížné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje, aby se přes pobídky podpořily investice firem vyrábějících respirátory, roušky nebo další ochranné pomůcky, cílem je zajistit větší soběstačnost České republiky, jak jsme v tom podle vašeho názoru a informací pokročily.

Richard HINDLS, ekonom a statistik 
No, tohle je poměrně taková zvláštní záležitost, nejde jenom o roušky nebo nejde jenom ty dezinfekční prostředky a podobně, ale obecně celý ten, řekněme, zdravotnický průmysl se hodně posunul na východ do Asie, do Číny a podobně a pak se ukázalo, že vlastně ta, řekněme, vyspělá část světa Evropa, Spojené státy a další země, jsou v nemalé míře závislé právě na tom, jaký je dovoz z Číny těchto záležitostí, víme, že jsme masivně dováženi nejenom my tyhle ty záležitosti tyhle ty věci z Číny, no a tak se vlastně ukázalo, jak je zejména evropská ekonomika poměrně silně a teď nemyslím jenom roušky, ale jde i o léky a celou řadu dalších věcí, jak je evropská ekonomika poměrně silně závislá na tom východu Asie především na Číně. Tohle změnit, nevím, jestli vůbec bude síla to změnit a chuť to změnit, ale i kdyby byla, tak si myslím, že to nebude hned, protože přesuny, transfery a transakční náklady, to co s tím přesunem by zpátky do Evropy souvislost, jsou značné, Čína je velmi levná pracovní síla, zdá se, že i velmi flexibilní pracovní síla a všichni ty producenti se velmi rádi vzdali těch evropských, toho evropského prostoru a přesunuli je na východ Asie, vrátit to zpátky, jestli vůbec ta chuť bude, bude velmi obtížná a to, že teď je nějaká tendence osamostatnit se a znovu říkám, rouška není zas tak složité zařízení, aby se nedalo vyrábět někde jinde a asi je možná velmi rychlá ta náběhová hrana, jak tu výrobu zvýšit, ale nejde jenom o tyhle věci, jde i o jiný zdravotnický materiál, o celou řadu léků, které se vyrábí v Číně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Co se týče možná toho zdravotnického materiálu, co podpořit zdejší firmy, viděli jsme během pandemie, během karantény obrovský boom tady v České republice.

Richard HINDLS, ekonom a statistik 
Tak víme, jak to všechno začínalo v tom březnu. Největší podpora byly domácnosti, které šly samy sobě roušky, tak já si každý byl sám sobě výrobcem, já sám takové roušky nosím, mám jí i v tašce. Samozřejmě to co sofistikovanější, to znamená ty respirátory vyšší třídy anebo některé další podpůrné prostředky už samozřejmě není na domácnostech, takhle asi ten krok vlády správným krokem, ale je to jenom zlomek toho, co nás teďko obklopuje a co všechno ještě nás možná čeká, tak z tohohle pohledu jako samozřejmě jistě, ale nemyslím si, že by české firmy takovouhle věc nedokázaly, oni jsou velmi flexibilní a a není to zas tak složitý produkt, ten základní materiál zdravotnický, navíc víme, že je tady celá řada firem, které se velmi dobře orientují v nanotechnologiích, v nanovláknech, v tom jsme určitě nadprůměrný, takže si nemyslím, že by tohle byl takový problém, ale nejde jenom o roušky a základní zdravotnický materiál, půjde také léky, nikdo neví, jak to bude s vakcínou, ta se asi tady vyrábět nebo vyrábět bude, možná částečně, ale nebude to náš produkt, takže i tohle to potom ještě ten svět bude muset nějakým způsobem vyřešit. Pokud k tomu dojde brzo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Prof. Richard Hindls, ekonom a statistik je ve vysílání Českého rozhlasu, jak vypadá digitální budoucnost Evropy?

Richard HINDLS, ekonom a statistik 
No, to je velmi zvláštní situace. Možná 2, 3 roky nazpátek se velmi silně začlo hovořit o tom, že by bylo dobře zavést, říká se tomu daň z digitálních služeb nebo zkráceně digitální daň na velké firmy, které vlastně celosvětově produkují obrovské zisky a vlastně těží z toho prostředí a uživatelského prostředí těch jednotlivých národních ekonomik. Ze začátku to vypadalo velmi, řekněme, možná jednoduše, ale pak se ukázalo tak jako u řady věcí, že postupem doby z toho budou jenom potíže. První se ozvaly vlastně Spojené státy, které sice začaly jednat o digitální dani, zejména v Evropě, protože ty největší internetoví giganti jsou ze Spojených států Amazon, Facebook, Google, Apple a řada dalších. Spojené státy tuším někdy zjara nebo před létem z toho jednání odešly, začly říkat, že pokud se digitální daň zavede, že to bude mít následek a odvetná opatření z pohledu Spojených států, to se dalo celkem čekat. Současná administrativa Spojených států často takhle vystupuje, že se hledají hned protiopatření, to nebyly jenom digitální záležitosti, no ale ona se neshodla ani Evropa, protože Evropská unie se jakoby snažila najít společnou řeč, my jsme také ty svoje naše přípravy zákonů pro zavedení digitální daně odložili s tím nebo zpomalili s tím, že se budeme snažit, řekněme, postupovat evropsky, jednotně, podle Evropské unie, jenomže Lucembursko a Irsko, což se někdy říká, že jsou daňové ráje, tuhle /nesrozumitelné/ zablokovalo, takže v tuhle chvíli není jednotná, jednotná záležitost v Evropě, navíc každá země má trošku jinou daň, navrhuje jinou dán, Británie má jen 2 %, my jsme začínali na 7, teď jsme ochotni přistoupit na 5.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Takže celoevropské řešení se tady asi nerýsuje?

Richard HINDLS, ekonom a statistik 
V tuhle chvíli je zablokováno těmi dvěma státy, zejména Irsko, kde jsou úplně jiné daňové podmínky než než jinde a pak je tady ještě jedna věc, že o tu dohodu se také snaží OECD a jestli jsem to já dobře zachytil, tak naše republika spíš se staví za to řešení v rámci OECD, což je více než Evropská unie nebo širší prostor než Evropská unie a hledáme spíš cestu tam, nicméně ty zákony připraveny jsou, povolili jsme tedy z těch 7 procent o 2 procentní body níže, že by to bylo 5 %, ale a teď přišla poměrně silná reakce od těch internetových gigantů, kteří říká, a to je přirozená věc, kteří říkají, no dobře, tak nám tu daň dejte, když teda myslíte, ale my si ty peníze vezme jinde, Apple se začal orientovat na vyšší zdanění tvůrců aplikací, což je jeho silná stránka, Google, který zase vyhledávač, který zase má pošta, který zase má silné reklamní zázemí, říká, že zvýší daň z reklamy třeba v Británii, kde se hovoří o dvouprocentní digitální, Google od 1. října myslím naopak mě listopadu, už chce závést dvouprocentní zvýšení reklamních služeb, které poskytl nebo které si u něj nakoupí ty firmy, a takhle bychom mohli postupovat, v podstatě u nás je to tak, že původně se hovořilo o tom, že by šlo jenom o reklamu, o zdanění reklamy, teď se ukazuje také, že by se mělo zdanit to, co vlastně prodávají ty velcí internetoví hráči prostřednictvím databází, protože oni u nás mají celou řadu údajů o ty zpeněžují, případně, že využívají digitální rozhraní, které v těch jednotlivých zemích je, a to všechno vlastně vedlo nás k přípravě zákona, protože dosud vlastně se na ty internetové hráče, velké hráče vztahoval jenom daň, daň z příjmu právnických osob a DPH, což jsou běžné daňové instrumenty, ale už ne některé další věci, o kterých se teď hovoří, samozřejmě je to zásah do toho daňového prostředí, to já osobně nikdy nevidím úplně moc rád, když se takhle uměle stanoví nějaké rámce, které se vymykají, řekněme, běžnému ekonomickému provozu a druhá věc je také to, že vidíme, že ta dohoda není a že ta reakce těch internetových hráčů, těch velkých, už je nebudu jmenovat, je poměrně velmi silná, a to všechno jakoby trošku narušuje to prostředí, když to trošku zjednoduším, tak v konečném důsledku to zaplatí uživatelé, protože, jestliže já si já zvýším na začátku nějakému internetovému hráči dán, on si tu daň vybere od svých uživatelů nebo od svých dodavatelů, tak na konci jsem já jako spotřebitel a zaplatím to já, takže z tohohle pohledu to není úplně dobře a úplně nakonec, když se podíváme o jakých částkách se bavíme, tak pokud by se ta daň stále se u nás počítá, že by se, řekněme 1. ledna zavedla nebo nevím přesně jak ten legislativní proces teď je, ale kdyby se zavedla, tak v podstatě se bavíme o nízkých jednotkách miliard, které to přinese do státního rozpočtu, po všech těch problémech, to budou 3, 4, 5, 6 miliard a teď je otázka, jestli to vůbec stojí za to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Je to teď spíš diplomatický boj nebo ekonomický?

Richard HINDLS, ekonom a statistik 
Je hodně, já si myslím, že hodně, protože Spojené státy teď současná administrativa teď často používá tenhle ten nástroj, viděli jsme to v té obchodní válce Čína, Čína, Spojené státy, viděli jsme to, když se začalo říkat, že Evropská unie neseriózním způsobem podporuje výrobu Airbusu, leteckého průmyslu, tak Spojené státy reagovaly tím, že zvýší dovozní cla na něco, na něco, na něco, na francouzské víno a já nevím co všechno. Takže vidíme, že ten svět je takové nastaven trošku, tak je to diplomaticko obchodní spor, Spojené státy od, už jsem to říkal před pár minutami, z toho odstoupily, v podstatě od těch jednání, říkají, tak si to nějak vyřešte a my prostě svoje firmy budeme hájit, to chápu, to úplně chápu a znovu říkám, nakonec to zaplatíme my, protože ty firmy to jsou velcí hráči s obrovským právnickým zázemím, navíc se tady vytváří nějaké nerovné, nerovné prostředí u nás a asi i jinde, protože ty limity, které jsou, tak jsou postaveny tak, aby se dotkly především těch velkých hráčů, ale my tady máme malé internetové hráče a pro ně je to prostředí tím pádem nastaveno jinak a to taky není dobře a bavíme se o opravdu nízkých jednotkách miliard.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
S ekonomem a statistikami prof. Richardem Hindlsem otevřeme další téma ekonomika a sport, jak víme, koronavirová pandemie zásadně změnila i sport, diváci zůstali doma. Jedna věc je samozřejmě otázka, jak motivovat sportovce k výkonu, když jsou hlediště, tribuny prázdné a další co s reklamou, protože víme, že pandemie měla a má negativní vliv i na reklamní investice.

Richard HINDLS, ekonom a statistik 
Tady vidíme jasně, jak ten sport je dneska nastaven, především na ten nebo napojen na reklamní průmysl, na televizní práva, hlediště jsou prázdná, já jsem se včera samozřejmě díval na Česko - Skotsko, to prostě působí depresivně, těm hráčům tohle vůbec nepřeju, protože oni si zaslouží ten potlesk nebo povzbuzování a jsou na něj zvyklí, působí to velmi zvláštně, záběry na na /nesrozumitelné/ v New Yorku, ve Spojených státech, na US Open, prázdné tribuny, nikdo nikde, to působí velmi zvláštně i ty, řekněme v těch národních ligách platí určitá omezení, sektor, já nevím do tisíce lidí, 5 sektorů nebo nevím přesně, jak to je v řádově tisíci jednotkách lidí, tak je to takové zvláštní a ukazuje se, že vlastně ten sport, který musí žít, protože je to, samozřejmě bych řekl jedno z nejdůležitějších věcí v našem životě, sportovat, hýbat se, jsou to vzory pro mládež prostě a podobně. jako sport patří patří do společnosti, tak je teď odkázan v podstatě na prodej práv, na řekněme sponzorské, sponzorské dary, na prodej suvenýrů a nejrůznějších triček a dresů a podobně. To ho drží, ale chybí tam ta stránka toho, toho takové aktivního povzbuzování, já sám jsem velkým milovníkem fotbalu a tohle mi tam prostě přijde teďko velmi zvláštní, ukazuje se, že stále ještě snad ta ekonomika na tom není tak špatně, aby nemohla do toho sportu nějaké peníze dávat, protože jinak by ty kluby už v tuhle chvíli nemohly existovat, ani náklady nejsou malé s fungováním těch oddílů a já to docela chápu, že se prostě ty oddíly snaží za každou cenu nebo ta jednotlivá sportovní odvětví udržet si své sponzory, z pohledu těch sponzorů to také není jednoduché, protože řada těch firem snížila svoje tržby, měla, řekněme covidové problémy nebo ještě má a zavázali se předtím, než to přišlo, že těm sportovním svazům oddílům, jednotám budou přispívat, teď nehovořím o našem fotbale, ale o celosvětové záležitosti, padla olympiáda, padlo mistrovství Evropy ve fotbale, padla celá řada dalších věcí. Dívám se na Toure de France každé odpoledne nebo téměř každé odpoledne, pokud jsem doma, tak také je to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Tam jsou hloučky.

Richard HINDLS, ekonom a statistik 
Tak tam jsou hloučky, protože se jede v horách a mezi poli, polmi a tak, tak tam pochopitelně je to trošku jiné, tam není klasická tribuna, ale docela jako pro to mám pochopení a přeju tomu sportu, aby se z tohohle nějak dostal, protože nejde jenom o ty vrcholné sportovce, ale možná právě v téhle době je dobře, když se lidi hýbou a i ten, i ten pocit toho vzoru člověka, který něco v tom sportu dokázal, tak pro tu mladou generaci je důležitý a to, že ty hlediště jsou zcela prázdná, je, je velmi taková zvláštní situace, pochopitelně tohle asi nemůže trvat úplně dlouho, protože i ty sponzoři se vyčerpají, navíc není komu ten sport ukazovat, probíhala před několik lety začala poměrně ostrá bitva o práva, přenosová práva na olympiádu, kdo to vlastně všechno bude mít, nakolik třeba centrální evropská vysílací unie /nesrozumitelné/ v tom sehraje svoji roli. Zachytili jsme pokusy nebo já, protože jsem fanoušek fotbalu, jsem zachytil pokus, že největší španělské týmy Barcelona, Real Madrid a Atlético Madrid se dokonce chtěly odpojit od toho jednání s těmi vysílacími právy a přenosovými právy a chtěly si to udělá sami pro sebe, protože jsou to giganti světového fotbalu, nakonec se to nějak urovnalo, víme, že /nesrozumitelné/ v řadě věcí evropská vysílací unie ztratila práva, tak tohle všechno už tady bylo ten boj a teď se to všechno zesílilo samozřejmě tím, co se děje kolem té pandemie a já si opravdu přeju, aby sport zůstal v té podobě aspoň jak je teď, i když to působí teda opravdu velmi depresivně, já se na to včera koukal jsem na oba ty fotbaly, je to zvláštní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A když jste se díval na tenis, asi vám neušel ani míček Novaka Djokoviče.

Richard HINDLS, ekonom a statistik 
No, mně to přišlo takové, tak stane se to, no ten trest je možná hodně silný pro něj. On to určitě neudělal schválně, tak asi tenis má nastavená nějaká pravidla, oni ostatně tyhle věci jsou v různých sportech velmi různé, ve fotbale stačí, abyste do někoho strčila a dostanete žlutou kartu,v hokeji si sundávají rukavice a nastane celoplošná bitka a nikomu to zas tak moc nevadí, tak asi v každém sportu je to trošku jinak, tenis je taková trošku jako, řekněme, salonní nebo noblesní hra, no ten míček asi tam nepatří, ale on to asi neudělal schválně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Otázka bude, jak to bude i s těmi obrovskými přestupy, respektive přestupy za horentní sumy.

Richard HINDLS, ekonom a statistik 
No, zatím to je dobrý dotaz, protože zatím to drží, to znamená, že /souzvuk zvuků/ desítky milionů eur, zatím zřejmě ty sponzory drží a jsou ochotni zaplatit ty peníze, ale v momentě, když by lidé zmizeli z toho sportu, už to bude složitější, držím sportu palce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Ekonom a statistik prof. Richard Hindls a jeho pohled na svět, děkuji za to, mějte se hezky.

Richard HINDLS, ekonom a statistik 
Taky děkuju, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Zítřejším hostem bude hudebník Jiří Hlaváč, Zita Senková přeje příjemný poslech Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.