Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 8. ledna 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítám vás u poslechu pořadu Jak to vidí. Mým dnešním hostem je ekonom a statistik, profesor Richard Hindls. Dobrý den.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Dobrý den přeji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká je ekonomická vize České republiky? Nakolik eskalace situace na Blízkém a Středním východě zahýbe nejenom trhy, ale i politikou. Jenom tato témata uslyšíte, ale také mnohem více. Přeji vám nerušený poslech. Zabití vysokého íránského generála Kásima Sulejmáního, který byl včera pohřben, a dalších předních íránských velitelů, ukončilo novoroční klid na světových finančních trzích. Cena ropy i zlata stoupla, naopak dolů šly akciové indexy ve Spojených státech i v Evropě. Jaký dopad může přinést další eskalace? Pane Hindlsi.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Z toho, co jste teď na konci říkala, tak to asi bude ještě hodně variabilní, protože první dva dny po tom útoku na iráckém letišti, trhy skutečně klesly, ale včera už zase poměrně výrazně stouply, a korigovaly tu ztrátu z těch prvních dvou dnů, dokonce i ropa včera začla klesat, už po těch prvních dvou dnech, nevyšplhala se zdaleka tak vysoko, jak se čekalo. Dnes v noci zas už je nová informace, jakési poselství, demonstrativní útok na americké cíle, americké základny v Iráku, tak to samozřejmě asi dneska zase bude mít svoji odezvu, já myslím, že tahleta záležitost je spíš dlouhodobější, když tedy zůstanu u toho, na co jste se ptala, tak si myslím, že tady bude spíš charakteristické kolísání na finančních trzích nebo na ceně ropy, cena zlata stoupá, myslím si, že ta ropa nevyšplhá nějak moc vysoko, protože tahleta záležitost bude mít ještě několik pokračování, několik etap, a nezdá se mi, že by vyeskalovala do nějakých obrovských rozměrů, ale málo o tom víme, nevíme, co má v úmyslu jedna strana, co má v úmyslu druhá strana, určitě to vyvolá neklid na tom ekonomickém poli, ale když se tak podíváme kolem těch ostatních událostí, tak ono to už je, skoro bych řekl, příznačné, já bych si troufl říct, že takové ty, řekněme prudké ataky nebo intervence do klidného vývoje ekonomiky, budou dost souviset i s americkými volbami, ono se to uvádí i v souvislosti s tím útokem proti Íránu nebo teď tím demonstrativním protiútokem Íránu vůči základně v Iráku, Spojených států, já si myslím, že se tam hraje poměrně o to, aby současná americká elita se udržela u moci, ty volby už se poměrně rychle blíží, a zatím se dokonce nerýsuje ani silný protikandidát proti současnému prezidentu Spojených států, tak si myslím, že tohleto všechno má svůj, svou určitou symboliku, já jsem si všiml jedné zajímavé věci, když se to stalo, tak začla taková ta slovní přestřelka, dnes už nejenom slovní, tak se objevilo vlastně vyjádření americké strany, že mají vytipovaných 52 cílů, na které případně zaútočí, v případě eskalace toho problému, a mě ta číslovka 52 pořád vrtala hlavou, a pak jsem si vzpomněl, a to může být náhodná symbolika, že 52 bylo těch zajatých v roce 1979 nebo 1980, když íránský šah Rezá Pahlaví musel odejít ze země, už byl v té době nemocný, přišel do Spojených států, dostal vlastně azyl Spojených států, a Írán, jako odvetné opatření vůči tomu kroku, že Spojené státy přijali na svém hlavním území, zajal 52 amerických diplomatů a nevím, jejich doprovodu prostě, na velvyslanectví v Teheránu, nepodařilo se osvobodit, ta akce tenkrát byla taková docela spackaná, jestli si to dobře pamatuji, ale mě to prostě nějak utkvělo v paměti, a když se řeklo, že je 52 cílů, tak já nevím, jestli je to náhoda, řekl bych, že úplně ne, že možná ta číslovka 52 je nějaká vazba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Viděl by jste v tom nějakou symboliku. Teď mě napadá, jak číst třeba to, že Írán zvažuje třináct možností odvety?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Tak to nevím, jestli, tak, no nevím no, možná, že i tohle je trošku tak nevím, ale s těmi 52 mě napadlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Připomenu ještě informaci, kterou určitě posluchači už zaregistrovali i z našich zpráv, poblíž mezinárodního teheránského letiště se zřítilo ukrajinské letadlo s nejméně 170 lidmi na palubě, podle mediálních zpráv nikdo z toho Boeingu nepřežil, zatím není jasné, zda to neštěstí nějak souvisí s eskalací napětí mezi Íránem a Spojenými státy. Podle íránských úřadů šlo o technickou závadu. Jak se ta situace, pane Hindlsi, podepíše na íránské ekonomice?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Íránská ekonomika je poměrně velmi zacílená, jako dirigistická ekonomika, je v podstatě možná 60, 65, dvě třetiny íránského vlastnictví ekonomického je v rukou státu, to se také poměrně výrazně projevilo určitým oddělením Íránu od třeba akciových nebo finančních trhů, už jsme tím dneska začli, také to mělo vlastně uza následek, nebo bylo to příčinou toho, že Írán třeba v roce 2008, 2009, nebyl tak postižen tou krizí, která postihla nás, a mnoho dalších, že se vlastně tím oddělením toho státního řízení od akciových trhů, vlastně trošku jakoby vzdálil těm problémů, které ostatní svět měl, je to ekonomika smíšená a poměrně velkým podílem průmyslu, určitě to není ekonomika nevyspělá, dokonce se říká, že v kvalitě kupní síly patří do první dvacítky v tvorbě HDP, pokud bychom počítali nominální hrubý domácí produkt, bez všech těch přídomků, které v tom srovnávání bývají, tak se pohybuje někde na konci druhé, kolem 30. místa, to znamená, že je to ekonomika velká, má poměrně velký rozsah pracovních sil, je tam 80, přes 80 milionů lidí, tak samozřejmě je to ekonomika, nebo rozsahem, počtem obyvatel, je srovnatelná s Německem, je samozřejmě výkonem, to už vyplývá z těch čísel, co jsem říkal, ale je to obrovský stát, srovnatelný tedy s Německem, Tureckem a podobně, a jeho ekonomika je poměrně, řekl bych, vyspělá, určitě i technologicky, je tam velký podíl zemědělství, uvádí se myslím, že podíl zemědělství dosahuje něco kolem 10 % hrubého domácího produktu, tak určitě to není ekonomika, tak kdo je 18. v kvalitě kupní síly na světě, tak asi nemůže být malou ekonomikou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ekonom a statistik, Richard Hindls, je ve studiu Dvojky. Které události v roce 2020 se podle Vás nejspíš zapíší do historie? Co by nám nemělo uniknout, respektive čemu nejspíš neunikneme?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Tak jedno už jsem jmenoval, to bylo americké volby, prezidentské volby, tam nepochybně si myslím, že Donald Trump je v tuto chvíli velkým favoritem, aspoň já nejsem politolog a nemám ty informace detailní, ale z toho, co slýchám, aspoň v rozhovorech tady, a i v médiích, tak si myslím, že mu těžko někdo bude konkurovat, on má takovou tu vizi silné Ameriky, ostatně i ten Írán je trošku bych řekl takovým důkazem toho, co se vlastně letos ve Spojených státech bude dít, jeho přestřelky s Čínou, teď se to kolem 15. ledna má s nima být podepsaná první dohoda mezi Spojenými státy a Čínou o narovnání určitých obchodních a ekonomických vztahů, tak to asi uklidní světové trhy, pokud k tomu dojde. To všechno si myslím, že výrazně ovlivní, protože kroky administrativy budou určitě hodně směřovat, řekněme, tak v uvozovkách "marketingově" k tomu, že se ty volby blíží.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nevidíte nějakého silného rivala pro Donalda Trumpa?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Já nevím, neznám takto prostředí, nechtěl bych tady věštit, ale určitě demokraté někoho představí, ale na to, že už je prakticky půlka ledna, tak tam žádné silné jméno příliš nevidím, stále ještě nevíme, ještě proběhnou volby uvnitř strany, ale nezdá se, že by ten kandidát byl příliš silný, četl jsem, že Trump by dneska vyhrál i tam, kde původně nevyhrál, při těch minulých volbách, to znamená, že jeho popularita vzrůstá, teď jsem někde zahlédl průzkum, že po tom íránském útoku, nebo na toho vojenského představitele, jeho popularita stoupla, to je taková ta, musí to mít mezinárodní rozměr, tato jeho činnost, musí být silně zakoncentronovaná, musí být silně pro americká, to si myslím, že on tyhlety věci, to si myslím, že bude hodně asi ve světě cítit, když se tak podíváme nazpátek, na ty tři roky, tak je tady celá řada dalších věcí, ve kterých on hrál výraznou roli, a myslím si, že tohle bude, bych řekl, dominantní v ekonomice, a dopady toho na ekonomiku, samozřejmě, pak je tady brexit, když se bavíme, takhle to taky nikdo neví, tak dobře, asi se teda rozhodnou k 31. lednu odejít z toho svazku, ale obchodní dohody zdaleka nejsou připravené, jak ten obchodně ekonomický vztah se zbytkem Evropy bude vypadat, v tuhle chvíli nikdo neví, a podle těch vyjádření, co třeba říkala Ursula von der Leyenová a další, tak to bude hodně dlouho trvat. Takže si myslím, že to také bude hrát roli třeba na vývoj ekonomiky. Nevěřil bych tolik na nějaké dramatické změny v cenách ropy, nebo v propadech akciových trhů, akciové trhy jsou docela, Spojené státy se říká, že jsou na vrcholu vlastně, že dosahují svých historických maxim, evropské akcie loni stoupaly přes 20 %, což ovšem bylo také způsobeno tím, že v roce 1918 se naopak velmi propadly, takže ta základna je nízká. Pak se asi objeví celá řada lokálních konfliktů, my jsme jich zažili loni hned několik, teď nemyslím konfliktů vojenských, ale i třeba diplomatických přestřelek, obchodních přestřelek, tohle určitě všechno bude hrát roli, já ale patřím k těm, kteří úplně nesdílí to, že se na nás blíží recese, určité zpomalení ekonomiky asi pociťovat budem, ale takové ty vlastně skoro 100 % úvahy o tom, že se blíží recese já úplně nesdílím, ekonomika není tempomat v autě, kde zařadíte nějakou rychlost a pak už jedete stále stejně, Německo se nakonec nějak vymanilo, i když už bylo na hraně té recese, tak to všechno budou faktory, které budou ovlivňovat ten další vývoj, zřejmě to zpomalení ekonomiky, aspoň v té evropské části, světové ekonomiky, tady asi bude, ale nevím, jestli to bude až tak, takto záporný jev.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jsou zdrojem nestability bariéry v tom mezinárodním obchodě? Nebo zůstávají?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
No tak určitě jsou, to vždycky tak je, ten volný obchod je problematický, vidíme, že trošku klopýtá automobilový průmysl, což je taková hybná páka evropské ekonomiky, která by potom samozřejmě postihla i nás, protože my jsme hodně napojení na Německo, a Německo je vyloženě automobilovou velmocí, to může být jedna z příčin těch problémů, už jsme se tady bavili o té americko čínské obchodní, já stále říkám přestřelce, teď znovu tedy opakuji, za týden, aha, přesně za týden, by měla být podepsaná první část dohody, kterou dojednali zástupci Číny a Spojených států, měl ji podepsat americký prezident, tak uvidíme, jestli to přinese nějaké uklidnění, no a pak jsou tady samozřejmě taková ta ohniska ve světě, kde se prostě nedaří, my žijeme v Evropě a relativně nás nic neohrožuje, ale je tady spoustu míst na světě, chudoba, životní prostředí, co může ovlivnit vývoj ekonomiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Z hlavních zpráv se docela vytratila Latinská Amerika, především Venezuela, ta má mimochodem, kromě dvou prezidentů, už i dva šéfy parlamentu. Jak se vůbec z nejbohatší, nebo jedné z nejbohatších latinskoamerických zemí, stala země, kde lidé umírají hlady?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Ropa, ropa, ropa, když jsme se bavili o Íránu, tak u Íránu se udává, že vlastní zhruba jednu pětinu zásob zemního plynu, a ropy, podobně je na tom Venezuela, Venezuela si touhle krizí prochází už velmi dlouho, ještě z dob Hugo Cháveze, kde se prostě rozdávalo ze státních prostředků, byla Venezuela zachycena tuším kolem roku 2004 těžkou inflací, a ta tam dodneška přetrvává, jsou tam obrovské rozdíly, dostala se do určité politické izolace, ropa tam samozřejmě hýbe světem, a ty výkyvy na trhu ropy, na cenách ropy, pochopitelně jsou ve Venezuele, která není jinak příliš silná, a je poměrně velkým státem s nějakými 30-35 miliony obyvatel, tak to samozřejmě má velký vliv, ale ta politická situace je tam, už bych řekl, chronicky nepřehledná, jak jste sama říkala, více prezidentů, více předsedů parlamentu, jsou tam různá jména, kdo koho uznává, kdo koho neuznává, nevím, netroufám si vůbec říct, jaký tohle může mít dopad, ale zřejmě ekonomicky, teď se to trošku uklidnilo, také s mírným poklesem inflace, ale netroufnu si vůbec říct, jak to může vypadat tohleto dál, to ale bude spíš asi záležitost lokální, a nemyslím si, že by to tolik vstoupilo do světové ekonomiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak může třeba se promítnout, spíše do těch vztahů, ekonomika Severní Koree, která je na tom nejhůře od hladomoru v devadesátých letech. Ty problémy dokonce přiznal už i lídr Kim Čong-un.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Ten má dneska narozeniny, jak jsem si všiml, to je jedno, no tak tam také je to takové jednou se na něčem dohodnou, podruhé ne, Trump se několikrát sešel, nebo ti vrcholní představitelé se několikrát sešli, teďkom jsem zachytil, včera nebo předevčírem, že Jižná Korea volá po obnovení těch rozhovorů, a po nějakém dalším jednání. To také samozřejmě může mít svoji roli, protože Korea si někdy kolem nového roku, na přelomu roku, Severní Korea, přiznala určité ekonomické problémy, které mohou být také následkem sankcí, některé jsou na ně uvaleny a asi ne úplně dobře fungující, nebo ne asi, ale zcela určitě ne dobře fungující ekonomiky v Severní Koreji, to všechno a zase bych k tomu přisoudil, pokud se to nevyhrotí, spíš lokální význam, a takových ohnisek asi budeme vidět po světě celou řadu, musí se s tím ekonomika nějak vyrovnat, a bude především na těch nejsilnějších hráčích, jak tuhletu situaci zvládnout, to znamená ta trojice, o které už jsme tady také spolu hovořili, Čína, Evropská unie, nebo Evropa, a Spojené státy, to jsou dneska klíčoví hráči, kteří prostě budou diktovat tón v ekonomice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jakým hráčem je Afrika? Což je kontinent, já jenom snad dodám, že 15 západoafrických zemí se rozhodlo pro společnou změnu eco, slibují si od ní finanční nezávislost na bývalé kolonii, na Francii.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
U Afriky samozřejmě bude asi dominantní stále ta nižší úroveň vzdělání, řekněme i nižší ekonomická úroveň, míra chudoby, celá řada ekonomických problémů, také válek, které tam občas jsou, tam není klid, zejména kolem střední Afriky, nebo rovníkové Afriky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale jsou tam i ekonomičtí tygři.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Jsou, samozřejmě, jsou, tak pokud budem hovořit o Africe jako o celku, tak určitě nemůžeme přehlídnout třeba Jižní Afriku, to je úplně jiná kategorie, jsou tam ty, řekněme, severní pás těch arabských zemí, které se mohou samozřejmě nějakým způsobem vlastně také se stát součástí toho konfliktu mezi arabským světem a zbytkem světa, nebo tou vyspělejší částí světa. To si myslím, že určitě velkým hráčem bude, ale také si nemyslím, že by to nějak přerostlo v něco, co by výrazně ovlivnilo světovou ekonomiku. Spíš si myslím opačně, že by světová ekonomika měla pomoct těmto, vyspělejší část těmto zemím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje Richard Hindls, ekonom a statistik. Výsledek státního rozpočtu za loňský rok je nejhorší za poslední čtyři roky. Podle ministryně financí, Aleny Schillerové, jde ale o úhel pohledu. Říká, že jde o čtvrtý nejlepší výsledek za posledních dvacet let. Jak to vidíte Vy, pane Hindlsi?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Sklenici, mám tady před sebou, sklenici vody, je zpola vypitá nebo zpola prázdná, to je přesně to, co v ekonomice často hraje roli a spíš se už do toho potom promítají, řekněme, politické interpretace toho, je pravda, že ten schodek 28,5 miliardy korun není žádnou tragédií, interpretace bude z každé strany trošku jiná, jak jste to teďkom říkala, určitě naše ekonomika není ekonomikou, která by strádala, v současné době máme nadprůměrná tempa růstu oproti řekněme zbytku Evropy nebo oproti evropskému průměru, máme výborné ukazatele v oblasti deficitu a pořád ten deficit těch 28,5 miliardy, je nějakého 5 promile, půl procenta hrubého domácího produktu, to je vysoce nadstandardní záležitost, jsme na nějakých 30 % dluhu, což je také velmi nadstandardní záležitost, já jenom třeba uvedu, že Řecko má 180 % ten dluh, Itálie 138 % a podobně, takže z tohoto pohledu jsme na tom dobře, ta podpora důchodců a řekněme učitelů, nebo části pracovníků, nejenom učitelů, ve veřejné sféře určitě také není zanedbatelná, asi byla i nutná, tak uvidíme. Samozřejmě, jsou tady rizika do budoucna, protože někdy je ten rozpočet živen jednorázovými příjmy, a ty se nemusí opakovat, ostatně takové příjmy jsou pro státní rozpočet naplánovány i na příští rok, tak je otázka, nakolik je ta věc udržitelná potom v delším časovém horizontu, a pak je tady problém samozřejmě rostoucích důchodů, a především důchodové struktury naší populace, to si myslím, že do budoucna svoji roli hrát bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč opět bude na letošní rok rozpočet s deficitem?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Tak zřejmě v tom nějakým způsobem, dneska vyrovnané rozpočty má opravdu jenom málokdo, pokusilo se o to Slovensko, Slovensko nakonec o tuto verzi, nebo tuto variantu rozpočtu neudrželo, odešlo od ní, rozpočet vyrovnaný si drží Německo, uvidíme ovšem, pokud, tak dneska jsme v polovině ledna, zhruba za tři týdny se objeví první výsledky, ty rychlé flashové odhady za poslední čtvrtletí ve většině zemí, u nás to bude kolem 15. února, v Německu to bude o něco dříve, tak uvidíme, na kolik třeba to Německo nebo německá ekonomika, opustí tu řekněme představu vyrovnaného rozpočtu, ale pak je otázka jiná, jakým směrem. Pokud to bude směrem k investicím, a to platí i pro náš rozpočet, pokud to bude směrem k technologiím a k dopravní infrastruktuře, a podobně, tak to určitě není nic škodlivého, ale pokud by to bylo jenom v tom projídání, horší to je, mimochodem, když jsme u těch 28 miliard, tak pokud si třeba představíme, že 23 miliard bylo navýšení investic oproti předchozímu roku, tak jsme prakticky na vyrovnaném rozpočtu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaké je tedy vůbec hospodářské směřování Česka? Premiér Babiš předpokládá, že nositelem toho hospodářského pokroku, má být silný stát.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Tak to asi chce každý, v podstatě i při té vysoké integraci, která je v Evropě dneska, jakkoli má určité svoje problémy, tak určitě jako ty silné národní státy tady svojí roli hrát budou ještě velmi dlouho, naše ekonomika se nedostává do žádných velkých zvláštních potíží, to je docela dobrá zpráva, už jsem tady hovořil o těch číslech, v čem vlastně jsme nad Evropou, nezmínil jsem nezaměstnanost, trošku tam jsme na tom dokonce vůbec nejlépe, v tom kruhu jsme čtvrtí, pokud jde o inflaci, tam se trošku trápíme, tam se dostáváme někam ke 3 % a nedaří se zatím úplně, i když je vyhlídka, že se ta inflace zpomalí, nedaří se úplně tuhletu věc jaksi ukorigovat, ale nemyslím si, že by naše ekonomika se v tuhle chvíli potácela na nějakých základních problémech, to si myslím, že ani do budoucna, řekněme pro letošní rok, nějak zvlášť nehrozí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Spíš mi šlo o to, jako vizi máme pro naši ekonomiku, třeba Národní investiční plán hovoří o tom, že Česko bude během třiceti let, tedy do roku 2050, investovat ve výši 8 bilionů korun, vládní plán řadí dopravu a průmysl mezi ty hlavní priority, mezi strategické oblasti.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Tohleto je zatím stále jenom soupis, nic proti tomu, ten seznam asi je dobře, že vznikl, jsou tady nějaké představy, ale druhá věc je, kde budou priority.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Z čeho to taky zaplatit.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Z čeho to potom zaplatím, a především, jak bude vypadat potom to vlastní provádění toho plánu, protože když se podíváme třeba jenom na problémy, se kterými se neustále potýká naše stavebnictví, a řada investičních věcí je neustále vlastně pod řekněme základním předpokladem rozvoje stavebnictví, tak nám se nedaří dosud vrátit, nebo dosud uskutečnit rekodifikaci stavebního práva, teď se ten zákon vlastně vrátil zpátky, obce a celá řada dalších připomínkových míst, žádají vrácení toho materiálu, vláda o dva měsíce odložila tuhleto záležitost, ten zákon dneska developeři Vám řeknou, že velcí developeři čekají na stavební povolení třeba devět let, to je opravdu strašné, nechci teď hovořit o problémech s byty a s výstavbou bytovou a podobně, tohle si všechno myslím, že se musí vyřešit, takže jedna věc je ten investiční plán, to je dobře, nějaký soupis, ale potom je to, jak to bude konkrétně vypadat, z čeho se to bude platit, jaké prostředky na to půjdou, a jak bude vypadat vlastně ta konkrétní realizace, ta vzdálenost mezi tím plánem jako takovým, a řekněme jeho realizací, je obrovská, od stavebních povolení, přes dokumentaci, nejrůznější řízení, až k té finální realizaci, a na celé té cestě jsou peníze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Aktuální kurz koruny vůči euru se drží na 25 korunách a 25 haléřích, což znamená, že naše měna je nejsilnější za poslední téměř dva roky, posiluje i vůči dolaru, čím vším vlastně je ta koruna tak silná?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Tak koruna je, bych řekl, stále poměrně hodně ovlivněna těmi intervencemi, prostě to byl nepřirozený krok před těmi už kolika, skoro sedmi lety, šesti lety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
No, utíká to.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
To byl nepřirozený krok a koruna se dostala do nějakého, takhle se podle mě nemá postupovat, změnou, udělalo se to dobře, skončily se ty intervence před dvěma, třemi lety, ale ta koruna si stále to stigma sebou nese. Je tady přebytek eur v naší ekonomice, teď se ekonomika, protože je také lepší, má řekněme vyšší parametry, naše ekonomika, než evropský průměr, už jsem tady říkal, úrokové sazby jsou u nás vyšší, čili je tam určitý úrokový diferenciál, tak to samozřejmě může investory lákat, nakolik se dá říct, že už to je, řekněme, trvalý jev v posilování koruny, to bych si v tuhle chvíli netroufal říct, to je hodně předčasné, je to příliš krátká doba. To posílení není nijak dramatické, ale spíš bych to přisuzoval tomu, že ekonomika má nadprůměrný výkon v porovnání s Evropou, a přece jenom vyšší úrokové sazby, než jsou v Evropě běžné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, bankovní rada České národní banky, by měla na začátku února řešit úrokové sazby. Myslíte, že by mohl kurz koruny nějak výrazně ovlivnit rozhodování bankéřů?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Tak pokud by se změnil úrokový diferenciál, pokud by banka rozhodla třeba o zvýšení sazeb, což trošku současný vývoj inflace naznačuje, tak by to určitě vliv mělo, ale na druhé straně vlastně to zvýšení sazeb by ochromilo trošku ekonomiku, a protože jsou tady určitá rizika, řekněme minimálně spomalení, já nechci používat slovo recese, protože mu příliš nevěřím, ale řekněme určité zpomalení nejenom v naší ekonomice tady je, tak samozřejmě to zvýšení sazeb, které by zlepšilo situaci kolem inflace, by na druhé straně trošku ochromilo ekonomický růst, zdražilo by úvěry a podobně, což by zkomplikovalo život podnikatelům, takže z tohodle pohledu si myslím, že to rozhodování nebude lehké, a spíš si tipuji, že to banka neudělá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje na závěr dnešního vydání pořadu Jak to vidí ekonom a statistik, profesor Richard Hindls. Já Vám děkuji za Vaše postřehy, a přeji příjemný den, a těším se na další návštěvu.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Také děkuji a také přeji hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude zahraničně politický komentátor televize Seznam, Jiří Hošek. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.