Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 8. července 2020

8. červenec 2020

Hostem byl Richard Hindls.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. O své názory se s námi dnes v příštích minutách podělí profesor Richard Hindls, ekonom a statistik. Já Vás vítám, dobrý den.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Probereme realitu i vyhlídky českého hospodářství, i šance mladých absolventů na trhu práce. Nerušený poslech. 3,7 %, taková byla nezaměstnanost v červnu, která se za poslední měsíc zvedla o desetinu procentního bodu. Brání, pane Hindlsi, vyšší nezaměstnanosti zatím vládní pomoc?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Já myslím, že je to docela dobré číslo, myslím, že i ta opatření, která proti nezaměstnanosti šla, tak zatím určitý efekt přináší, teď vlastně ta opatření jsou naplánována zhruba jenom do konce prázdnin, uvažuje se o tom, že by se asi měla prodloužit, podobně se k tomu chystá, nebo má to i Německo nebo další země, které se zabývají takovou věcí, nebo musí se tím zabývat. To si myslím, že je asi docela dobrá zpráva. Samozřejmě, já vnímám nezaměstnanost jako jeden z klíčových problémů, pokud by se toto číslo začalo zhoršovat, a pořád si myslím, že se tak stát může, protože jsme, je to údaj teprve za poslední období a nevíme, co to udělá na podzim, je to také číslo, které je sezónně zatížené, tak pokud by se tohle číslo začalo zhoršovat, tak je to opravdu asi špatný signál, navíc nejde jenom o nezaměstnanost jako číslo, ale jde také o to, že to je velmi nepříjemná věc psychicky, psychologicky, a je to jakýsi náznak možné pandemie, která by se mohla rozšířit ve spotřebě. Já si myslím, že to jsou dvě klíčové věci, udržet nezaměstnanost na uzdě, a udržet, pokud to půjde, spotřebu, protože spotřeba dneska představuje 50 % hrubého domácího produktu, přibližně, třeba v domácnostech. A pokud by se zhoršila situace na trhu práce, tak by to samozřejmě muselo implikovat i zhoršení ve spotřebě, lidé by se nejenom začali bát, protože by nevěděli, co přijde, ale také by neměli možná dost prostředků. Takže podle mě udržet nezaměstnanost na uzdě, a udržet spotřebu tak, aby tvořila dostatečný polštář pro rozvoj ekonomiky, považuji za klíčové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je zajímavé, že firmy přes inzeráty na Úřadech práce, stále poptávají o 65 000 míst více, než kolik je aktuálně lidí bez práce. Nejčastěji ale jde o manuální nebo špatně placenou práci.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
To je přesně ono, ono je to o struktuře, protože i ty propady, které dneska ekonomika zaznamenává, ještě zdaleka nemáme ta čísla z aktuálního období, zatím máme vlastně údaje za květen, třeba o průmyslové produkci nebo některých indexů denní produkce, tak tato čísla vlastně mohou mít nějakým způsobem velmi strukturální charakter, to znamená některá odvětví hrubě propadla, některá se už začínají trošku vracet, je to těžko říct paušálně, na kolik by se tahle ta věc měla zobecňovat, je velmi obtížné, vrátím se ještě možná k té sezónnosti, my jsme na kraji prázdnin, je léto, ale na podzim se obecně míra nezaměstnanosti zhoršuje vždycky, je to jednak tím, že ubývají sezónní práce, jednak tím, že se vlastně na trhu práce objeví čerství absolventi, kteří třeba ještě v červenci, v srpnu, nenárokují svoje potřeba na trhu práce, a na pracovní proces se teprve chystají, tohle se všechno pozná v září.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdo si, podle Vašich informací, udržel dynamiku, a kdo klesl pod úroveň toho loňského května? My víme, nyní, jak vlastně specifikovala i ministryně práce a sociálních věcí, paní Maláčová nejčastěji přicházejí do evidence lidé z oblasti služeb, tedy pohostinství, hotelnictví, doprava, cestovní ruch.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Tak je to tak, jak se vlastně ta nákaza šířila ekonomikou od toho řekněme března nebo jara, tak takto se to promítá nejenom v tržbách a ve výkonech, ale samozřejmě i v nezaměstnanosti. V té první fázi byl nejvíce zasažen sektor služeb, ubytování, restaurace, cestovní kanceláře, a to se postupně může dostat i do těch řekněme dalších segmentů ekonomiky, důležité je podle mě udržet malý a střední stav, protože to je to, kam také míří ta pomoc, osoby samostatně výdělečně činné, malé podniky, kurzarbeit a podobně, protože tam je zaměstnáno obrovské množství lidí, je to obrovský rozsah detailní produkce vůči ekonomice, a to si myslím, že bude klíčové udržet v těch dalších měsících. Nakolik se to podaří nebo nakolik to zhoršení už bude citelné, ještě asi v tuhle chvíli trošku brzy říci, protože my máme údaje v podstatě teprve za květen, takový ten první hrubý odhad toho, jak se druhé čtvrtletí, které bylo nejvíce, zatím nejvíce zasaženo tou krizí, se dozvíme 31. července, statistický úřad poprvé vlastně bude publikovat ten tzv. flash odhad hrubého domácího produktu, už po 30 dnech, to znamená následujícího čtvrtletí, čili 31. července, dosud to bylo 45 dní, a to bude takové to první silné signální číslo, které ukáže, jak skutečně je ekonomika ve druhém čtvrtletí zasažena. K tomu už určité signály jsou, máme informace o indexu průmyslové produkce, informace o indexu stavební produkce, ale pouze za jeden měsíc, nebo za poslední období, a ne ještě za celý kvartál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zatím tedy pořád hovoříme o těch důsledcích krize s krátkodobým efektem. Když jste se zmínil o průmyslu, tak výroba ve většině podniků začala pozvolna nabíhat, nicméně propadl vývoz aut i výstavba bytů, co se týče té automobilové výroby, tak ta klesla o 45 %.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
No, tak stále hovoříme o poklesu, když se podíváme na údaje meziročního srovnání, tak pouze ten pokles zpomalil, zatímco v dubnu to bylo 33,7 zpomalení, čili dvě třetiny loňského výkonu, tak v květnu už je to jenom řekněme 25 % zpomalení, u těch aut je to 45 %, to všichni dobře víme, protože automobilky zavřely svoji produkci na 5-6 týdnů, během těch jarních měsíců, takže spíš jde o zpomalení. Pokud jde o intenzitu zakázek, tam zatím stále vládne určitý pesimismus, přeci jen ta ekonomka ještě není tak rozeběhnutá, jak bychom potřebovali, dobrá zpráva přišla z Německa, kde se přece jenom objevilo oživení v tržbách, oživení v zakázkách, ale také jsou Němci velmi opatrní, a řekněme, že je tady na místě slovo křehký, ale v Německu určitý signál toho oživení, růst tržeb, už tam malinkým způsobem působí, a to je pro nás velmi důležitá zpráva, protože Německo je náš klíčový partner.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když se vrátíme k nám, tak stavební výroba v květnu meziročně klesla o 7,6 %.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Tam se to dokonce zhoršilo proti dubnu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přesně tak. Je to i pod průměrem za posledních 12 měsíců. Platí, že reaguje stavebnictví na ekonomiku jaksi s odstupem?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Zase, je potřeba to vidět ve struktuře, Vy už jste říkala, že se to objevilo především, řekněme, ve výstavbě bytů, a v takové té komunální, stavebních prací, naopak nadprůměrně, takže stavebnictví, dopravní infrastruktura, takové ty práce, které jsou řekněme hrubší a mají větší objem, takže zase v tom čísle, které je řekněme v květnu dokonce o něco horší než v dubnu, je potřeba vidět ty věci strukturálně. teď jsou jarní měsíce, tady by se stavebnictví mělo spíše dařit, ale tak všichni víme, jak ta situace vypadá, protože potom zase v těch podzimních měsících index stavebních prací je velmi sezónně zatížen, zase v těch podzimních měsících asi musíme očekávat horší situaci, ale ono bude opravdu záviset na tom, jak se celá ekonomika začne oživovat, protože zakázky, zejména v oblasti investic, jdou především přes stavebnictví, a tam teprve uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co zahraniční obchod? Ten, podle analytiků, se částečně zotavil nebo zotavuje z krize, ale proti loňsku je pořád utlumený.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Je tam lehké kladné číslo v té poslední bilanci, ale je to způsobeno především výrazným poklesem cen ropy, v uplynulých měsících, protože ropa šla velmi prudce dolů, a to znamená, že přece jenom ty náklady, které jsou spojené s opravou a výrobou zařízení se tímhle tím trošku zlepšily. Pokud jde zase o ten vývoz a dovoz zboží, tak tam samozřejmě jsme velmi závislí na tom, co se děje okolo nás a podobně, takže je určitý neklid, stále na těch trzích je vidět ceny zlata, a já jsem si všiml, že dneska vlastně cena zlata vystoupla na takovou tu magickou hranici 1800 dolarů za trojskou unci, je to nejvyšší hodnota za poslední období, to je vidět, že investoři stále ještě prostě jakési svrbění za lebeční kostí mají, a že se trošku bojí do těch věcí jít, to ještě je vidět, že ta věc rozhodně není za námi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zařadíme se třeba do tábora dovozních ekonomik?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Tak my máme velmi silný dovoz i vývoz, protože v podstatě jsme na tom závislí, jako malá ekonomika. Já si myslím, že pokud se podaří rozpohybovat ekonomiku okolo nás, zejména v těch nejsilnějších partnerech, a možná nejenom v Evropské unii, takže samozřejmě by se nám podařilo i tyhle ty věci zlepšit, ale tohle všechno jenom v očekávání, uvidíme, co přinesou ty další měsíce. Já si myslím, že klíčový bude podzim.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká ekonom a statistik Richard Hindls. Jak se Vám, ve světle těch nejnovějších čísel statistik, jeví tři týdny stará předpověď Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, že česká ekonomika bude pátou nejzasaženější v rozvinutém světě? Pak máme tady také zprávu Evropské komise, která čeká, že naše hospodářství zažije větší propad, než se předpokládalo.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Tak obecně ten výrok, který zazněl včera, tuším, nebo předevčírem, obecně říká, že se situace vyvíjí hůře, než se původně očekávalo, já jsem k těmto výrokům zatím velmi opatrný nebo velmi zdrženlivý, protože se za prvé velmi často mění, za druhé se velmi těžce odhadují tyto hodnoty, je to v podstatě jakýsi nástřel, protože nikdo neví, co se v těch ekonomikách skutečně ještě může odehrát, nikdo také neví, co se s tou záležitostí bude vůbec vyvíjet, i z biomedicínského hlediska zatím tady je určité uvolnění, asi už není možný návrat do té situace, která byla v březnu, v dubnu, ale nakolik to oživení bude rychlé, jestli to bude už příští rok, jestli to bude to klasické písmenové, já jsem v tomhle tom velmi zdrženlivý. Tak, jak jste říkala, že budeme pátou, šestou nejzasaženější ekonomikou, tak je otázka také v čem, jestli stále ještě udržujeme relativně zdravé veřejné finance, protože to naše zadlužení z minula nebylo zdaleka takové, jako je třeba v Itálii, ve Francii, ve Španělsku, ve Spojených státech, tak z tohoto pohledu asi nebudeme pátou, šestou nejhorší zemí z hlediska produkce, jsme silně závislí na tom, co se bude dít okolo Německa, dělá co může, drží se, zdá se, že by i nějakým způsobem mohlo zachránit ty ekonomiky kolem sebe, ale uvidíme, na druhé straně, v té záplavě těch pesimistických zpráv je tady také informace o tom, že v eurozóně a v Evropské unii poměrně výrazně stouply tržby, proti očekávání více, než se myslelo, dokonce ten růst je nejrychlejší od roku 1999, ale stále to nenahrazuje ty ztráty, které tady máme, takže ty informace jsou, chodí kolem nás, mění se prakticky každý měsíc, ale v tuhle tu chvíli si myslím, že ještě je brzo na předčasné závěry, a i to číslo, co jste říkala, si myslím, že se do léta nebo do podzimu ještě několikrát změní, takže já ta čísla beru ještě velmi opatrně, a sám jsem velmi zdrženlivý k jakýmkoliv výrokům číselným, kolik to může být, protože vím, že to tak asi nakonec nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem dnes se na půdě Sněmovny možná rozhodne o dalším navýšení schodku státního rozpočtu, ve hře je jeho prohloubení o 200 miliard na půl bilionu. Co si o tom myslíte?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
No tak to je situace, která už se tady řeší poměrně delší dobu. Zase je tady velmi obtížné odhadnout, jestli to nakonec bude ten půl bilion, jestli to nebude méně, jestli to dokonce nemůže být i více, to se všechno ještě ukáže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co to přinese?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Já si myslím, že to v sobě obsahuje především dvě věci, pokud by se podařilo ekonomiku oživit, tak si myslím, že ten výsledek nakonec bude lepší, že nakonec těch 500 miliard nebo půl bilionu, nakonec z toho schodku možná ani nebude, je to strašně vysoký schodek, je to téměř 10 % hrubého domácího produktu, nebyli jsme na něco podobného vůbec zvyklí, a pokud by se ale ta situace zhoršila, teď nechci rozlišovat, jestli ekonomicky nebo jenom ekonomicky, nebo také z hlediska té pandemie, tak samozřejmě by se mohlo ukázat, že ani 500 miliard nemusí stačit, jsou na to názory velmi různé, tohle je nějaké číslo, když se podíváme třeba do Německa, na podobnou věc, tak v Německu se po dobu čtyř nebo pěti let dařilo udržet finance řekněme v kladných číslech nebo na nule, Německo nepracovalo s deficitem a nepracovalo tak těžce s dluhem, jeho dluh klesl z 80 % na nějakých 60 %, což je kritériu z Maasrichtu, 60 % hrubého domácího produktu, ale teď se ta situace výrazně samozřejmě zhorší, i Němcům počítají, znovu je to zase jenom odhad, stejně jako našich 500 miliard, že by v příštím roce mohl ten dluh, nebo letos, že by ten dluh mohl dosáhnout zpátky skoro 75 %, a zase je to jenom odhad, takže tahle ta čísla jsou velmi variabilní, ukáže se na konci roku, já si myslím, že je opravdu teď trošku brzo, a na druhé straně, znovu opakuji, klíčové je udržet nezaměstnanost a spotřebu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když jste se zmínil několikrát o Německu, tak ta poslední čísla o vývoji největší ekonomiky Evropské unie jsou povzbudivá, i ta nálada německých spotřebitelů se dál zlepšuje. My se díváme, protože naše ekonomika je na tamní, na německé ekonomice do značné míře závislá, řada našich firem, tak kam se dívají Němci?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
No Němci, třeba IFO, teď plánuje, že by letos, a znovu jsme u toho čísla, tak jak může být, nemůže být, očekávají propad hrubého domácího produktu na úrovni nějakých 6 %, my máme v té makroekonomické prognóze z dubna - 5,6 %, teď už se hovoří o vyšším čísle, to, co včera bylo zveřejněno. Němci tedy očekávají propad 6 %, těžko opravdu říct, jak tahle ta situace bude, oni sami asi úplně nevědí, v příštím roce všechny země očekávají nárůst, ale co to je příští rok, když jsme teprve v polovině tohoto roku, a nevíme, jak to bude vypadat, Němci třeba pro příští rok plánují zhruba 8% růst, to znamená návrat k tomu, co bylo před pandemií, ale je to opravdu velmi těžké odhadnout, a jak říkám, jsem hodně zdrženlivý v těchto věcech, všichni bychom asi měli být trošku optimisti, ale budou rozhodovat čísla, uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jaká opatření tedy přispějí k tomu oživování?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Tak těch opatření je celá řada, otázka je, nakolik se daří všechna ta opatření realizovat, pokud budeme hovořit o tom řekněme středoevropském prostoru, tak tady asi v tuhle chvíli dominuje podpora podnikům, kurzarbeit, velmi často skloňované slovo, Slováci přešli ke kurzarbeitu, my jsme přešli ke kurzarbeitu, Němci přešli ke kurzarbeitu, Němci vyplácí zaměstnancům 60 % jejich mzdy, pokud se dostanou do potíží, rodinám s malými dětmi dokonce 67 %, zhruba 10 milionů zaměstnanců v Německu pod kurzarbeitem v tuto chvíli je, uvědomme si, že to je prakticky 10 milionů lidí je prakticky celá naše republika, tolik lidí má v Německu v současné době kurzarbeit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jak dlouho to může vydržet?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
No tak Německo počítá s tím, že to bude trvat alespoň rok, naši politici nebo naše politická reprezentace v tuhle chvíli zvažuje, že by prodloužila tu věc do konce roku, teď je to zatím tuším jenom do konce srpna, ale o tom se můžeme bavit klidně v říjnu nebo listopadu, jestli to nebude potřeba udělat ještě i dál, zkušenost s kurzarbeitem je velmi dobrá, já to věc cítím jako velmi pozitivně, nebo vnímám ji velmi pozitivně, už jsme tuhle zkušenost udělali před těmi deseti lety, nebo my, Němci, tak to všechno se sem vrací, je tady podpora pro řekněme úvěrování, i když ta se zatím u nás čerpá jenom z velmi malé části, ale to se všechno může během podzimu také změnit. Německo je pro nás klíčovou záležitostí, uvidíme, Němci sáhli také k úpravám daně z přidané hodnoty, třeba v gastronomii, chtějí podpořit to, co nejvíce bylo zasaženo během dubna a května, tak jsou to všechno opatření, které stojí peníze, a jestli se hovoří o tom, že Němci, když pracně se jim podařilo vlastně srazit ten dluh na 60 % hrubého domácího produktu, tak teď nějakých 15 procentních bodů možná budou muset jít víc, aspoň tak to zatím říkají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Brusel zhoršil prognózu pro slovenskou ekonomiku, tam počítá s poklesem až 9 %, Slováci hlásí mírný nárůst nezaměstnanosti, vládní analytici navrhují zmrazit minimální mzdu na příští rok. Jak je na tom tedy Slovensko?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Slovensko vydalo včera zatím zprávu o tržbách za květen, tam je roční pokles mezi 81 %, to je v ubytování až do 8,9 nebo 9 %, což je maloobchod, tak je vidět, že ani tam ta situace není dobrá, pokud jde o výhled toho, co jste říkala, to znamená veřejných financí a veřejného dluhu, tak tam se počítá, podle slovenských zpráv, něco mezi 7-10 %, Vy jste uvedla číslo někde mezi tím, tak uvidíme, jak to zase bude. Dluh, který se ve Slovensku drží kolem 50 %, tak se také očekává, že by se zhoršil až někam k 60 %, Slováci mají nezaměstnanost vyšší než my, v dubnu se pohybovala někde k 7 %, nejhůř jsou zasaženy ty klasické kraje, jako je třeba Prešovský kraj a podobně, tak to je už obvyklé, ale Slovensko vždycky mělo vyšší míru nezaměstnanosti, než ji máme my, souvisí to i s jinou strukturou hospodářství, s jinými kulturními zvyky na Slovensku a podobně, takže z tohoto pohledu Slovákům se daří hůře, ale Slováci na druhé straně často vykazovali vyšší tempa růstu než my, tak také tady je velmi těžko odhadnout, zatím jsem neviděl čísla, která by se týkala aktuálně průmyslové produkce, uvidíme jejich flash, který bude to základní číslo o hrubém domácím produktu, ale určitě si také nemohou vyskakovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ve studiu Českého rozhlasu je ekonom a statistik, profesor Richard Hindls. Jak koronakrize postihla nebo spíše postihne, podle Vašeho názoru, absolventy vysokých, ale i středních škol? Bude těžší než obvykle získat práci?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Tak určitě k nějakému zhoršení dojde, protože jsme se o tom bavili před chvílí, že celkově ta situace je méně příznivá, pochopitelně, nejvíce zasaženou skupinou budou ti, kteří nemají ochotu možná k rekvalifikaci, nebo nemají velkou ochotu k tomu stěhovat se za prací, já si myslím, že o řekněme rekvalifikačních programech se tady zatím hovoří poměrně málo, hovoří se hodně o tom, kolik se do čeho investovalo a podobně, ale uvědomme si, že každá krize, a i tato krize, prostě něco v tom hospodářství změní, ukáže prstem na ta místa, která efektivní nejsou, a která možná do budoucna nepřežijí, teď jsou tato místa, tyto druhy činností, tyto sektory ekonomiky, nebo součásti ekonomiky, trošku přikryty těmi opatřeními, které naše vláda, a vlády okolo nás, opatření, když se podíváte, jsou velmi podobná, přikrývají tou podporou. Na druhé straně, vlastně tak jakoby trošku petrifikují ten současný stav, já někdy říkám, že je to jakési řekněme aro těch ne úplně efektivních provozů nebo segmentů ekonomiky. Je otázka, nakolik se ukáže do budoucna, co už se nemá dál držet, a co se držet má. Z hlediska mobility pracovních sil, existují nejrůznější průzkumy, zejména mezi mladými lidmi, ale ty zatím, pokud ta čísla mám, jsou z období před koronakrizí, je logické, že koronakrize tu situaci změní. Naše mobilita, o které se často hovoří, že Češi nemají až takovou vůli se stěhovat za prací, zase v porovnání s Evropskou unií, tak, jak to zveřejňuje Eurostat, ty údaje nejsou až tak špatné, takže samozřejmě, je velký rozdíl mezi vysokoškoláky, mezi absolventy středního vzdělání a mezi základní školou, a je velký rozdíl mezi zaměstnanými a nezaměstnanými, ale naše situace v těch číslech není tak úplně špatná. Co to udělá teď, lidé se samozřejmě budou více obávat jakékoli změny v životě, a také ubyde asi možností pracovat v zahraničí, to je také věc, která dříve fungovala docela dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Právě, viděli jsme, jak se opatření, restrikce, podepsaly i na té mobilitě, nebylo možné vlastně vycestovat.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Tak nedá se cestovat skoro nikam, nedá se ani, nemyslím jenom úplně ty příhraniční nebo pendlery, nebo jak se jim teď říká, obecně, byla určitá vůle, ne úplně malá a možná osmi lidí odejít pracovat někam do Evropské unie nebo dokonce mimo Evropskou unii, týkalo se to především vysokoškoláků, ale tohle se určitě teď změní. Zatím to číslo 3,7 působí velmi pozitivně, otázka je, znovu, jak říkám, co to všechno bude dělat na podzim. Přesto si myslím, že by ta nezaměstnanost nemusela být až tak vysoká, jak se původně ukazovalo, ale bude hodně záležet na dalším vývoji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Loni, samozřejmě i letos to byly deseti tisíce absolventů jak vysokých, tak i středních škol, lze třeba něco vyvodit i z minulosti, protože když se podíváme na ekonomickou krizi, v roce 2008, tak tehdy na ni dopláceli více absolventi technických, ekonomických, přírodovědných a zemědělských oborů. Myslíte, že je to podobné třeba i letos?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
No, abych Vám řekl pravdu, já se té analogie trošku bojím, protože si myslím, že ta letošní situace je úplně jiná než v roce 2008, 2009 nebo potom 2011, 2012, 2013, přece jenom tenkrát to byla věc, která měla čistě ekonomické kořeny, trošku jsme si to jakoby zavinili, nemyslím teď my konkrétně, ale prostě zavinili jsme si to sami, také jsme se z toho sami museli prokousat zpátky, tahle ta situace nemá ekonomické kořeny, takže ty ekonomické nástroje, které k řešení krize chceme použít, mohou být pouze podpůrné, ale nezacílí na to jádro toho problému, jádrem problému, v roce 2008, 2009, byla finanční krizí, potekární krize, řekněme v roce 2011, 2012, 2013, to byla řekněme morální hazard a fiskální neodpovědnost těch politických elit, nic takové, a mohlo se na to cílit ekonomickými nástroji. Důvodem letošní krize nic podobného není, je to úplně mimo rámec ekonomiky, a tudíž vlastně ta podpůrná opatření jsou jenom doprovodná, protože to jádro toho problému není v té oblasti ekonomie. Na druhé straně je také pravda to, že my se snažíme maximálně využít té situace k tomu, abychom tu ekonomiku ochránili, protože ta krize přišla v době, kdy se stejně hovořilo o zpomalení ekonomického výkonu. Bavili jsme se o tom, jestli je Německo v technické recesi, bavili jsme se o tom i spolu, jestli je Německo v technické recesi, nebo není, jestli náš výkon ekonomiky zpomalí, bavili jsme se o 2 %, o 1,5 %, kde jsme dneska, takže ona nás ta krize, která nemá ekonomické kořeny, zasáhla v době, kdy sama ekonomika si říkala trošku o recesi, a oddělit tohle od sebe už v tuhle tu chvíli není možné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Udělal náš stát dostatek efektivních opatření, podle Vás?

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Já si myslím, že ano, v podstatě si myslím, že i když spousta lidí bude říkat, mě se nepovedlo, nebo mě nebylo pomoženo v tom a v tom, tak si pořád myslím, že to, co vyvíjí, jaký tlak vyvíjí parlament nebo vláda, tak si myslím, že v zásadě ta opatření nejsou úplně špatná, ne všechno se samozřejmě povedlo, ale já nepatřím ke kritikům těchto opatření, a pokud se podíváme, už jsme mluvili o Německu, o Slovensku, jaká opatření jsou přijímána tam, tak oni jsou prakticky velmi podobná těm našim, takže si nemyslím, že my bychom dělali něco výjimečně dobře nebo výjimečně špatně, vezeme se na tom, co se děje okolo nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ekonom a statistik, profesor Richard Hindls, a jeho pohled na svět a ekonomiku. Já Vám za to děkuji, mějte se hezky.

Richard HINDLS, ekonom a statistik:
Také děkuji a přeji hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude biolog David Štorch. Příjemný poslech Dvojky Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, ředitelka Vývoje a výroby

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.