Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 6. prosince

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu Jak to vidí. Dnešním glosátorem je profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, dobrý den.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Probereme vývoj mezd, tempo růstu, jeho udržitelnost i složitá jednání o brexitu. Dobrý poslech. Jednání mezi Evropskou unií a Velkou Británií o podmínkách brexitu, které mělo přinést průlom, skončilo opět krachem. Největším problémem je totiž uspořádání mezi Irskem, to zůstává v Evropské unii, a Severním Irskem, které je součástí Velké Británie. Dalo se to čekat, pane profesore? Ono totiž vlastně je to jediná pozemní hranice mezi Unií a Spojeným královstvím.

Čtěte také

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Asi těžko tady vůbec už říct, co se ještě může stát. Vy jste jmenovala Severní Irsko, Irsko. Já si k tomu dovolím přidat i Skotsko, protože Skotsko na jedné straně prostě má poměrně odtažitý vztah k Londýnu. Přece jenom si chce vybojovat větší míru prostě vlastního rozhodování. A teď se do toho přidal ten vztah mezi Irskem a Severním Irskem a volná hranice, nevolná hranice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Celní, obchodní podmínky.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Celní, obchodní, dokonce tam nějaký přesuny, jak jsem si všiml, ve zdravotních službách, že můžete používat vlastně zdravotní zařízení té, té druhé země, pokud je to pro vás výhodnější nebo je to blíž a nemluvím teda o obchodní výměně, o trhu práce. A Skotsko říká, když oni, proč my ne a tak dále. Takže tohle to je všechno poměrně složité. Já nejsem politolog, tak si teď přesto dovolím říct jednu větu, že asi i ta pozice Mayové není úplně, britské premiérky, není úplně silná. Ona vlastně vstoupila loni do takové hry, nebo myslím, že to bylo loni nebo letos, už přesně nevím, vstoupila do té hry, kdy si vlastně jakoby odhlasovala nové volby, ve kterých spíš oslabila. To vyjednávání s Evropou je velmi tvrdé. Zajímavé je, že se zatím poměrně málo mluví o penězích. Někdo odhaduje, že ten odchod může stát, já nevím, čtyři biliony korun, když to přepočítám na naše peníze, něco kolem, kolem přibližně této částky. Ale to jsou jenom odhady spíš novinářů nebo, nebo není to přesně v žádném takovém stavu, aby se to dalo vyčíslit. Tohle všechno je samozřejmě problém. A nevím, no, opravdu těžko říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Začíná se teprve nyní ukazovat, co všechno možná brexit přinese.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Do toho se vlastně začíná hovořit o tom, že by se mělo zopakovat i referendum. To je totiž problém toho, daly by se přijít i další, najít i další příklady a nejenom v otázce brexitu, když prostě nějaké rozhodování ať už formou plebiscitu, nebo voleb nebo čehokoliv skončí 51:49. To je, to je prostě. Já si vzpomínám na vlastně volby u nás před nějakými šesti, sedmi lety, které skončily podobně, vlastně ta vládní většina byla 101:99 nebo tak nějak to bylo, a do toho se začla bez dohody prosazovat důchodová reforma. Tak složitá věc, jako je důchodová reforma, musí mít určitý konsensus. Tohle je asi ještě mnohem složitější věc odchod Británie nebo neodchod Británie a mít to na poměru 51:49, navíc lidé si svoje názory mění, a to se, znovu říkám to, co jsem říkal před půl minutou, ještě se stále moc nehovoří o těch ekonomických důsledcích, o vyčíslení toho, co to bude stát Británii, co to bude stát Evropskou unii. Je ta situace poměrně hodně složitá. A já si vůbec netroufám říct, co se z toho může stát, jaký bude další průběh. Teď jsou naplánovaná další jednání, dokonce padlo nějaké datum na příští rok, tuším, v březnu, kdyby tedy ten odchod měl nastat. Ale, ale...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, nebo co byste řekl, jaké vztahy chce nebo by měla chtít, jaká je představa vůbec Londýna, co se týče vztahů s Evropskou unií, protože víme pouze to, že odejde nejen nebo chce odejít nejen z Unie, ale i z evropského vnitřního trhu a celní unie.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Ono už se objevily některé náznaky, že odchází pracovní síly vlastně z Británie, ti, kteří chtějí zůstat, teď jsem někde četl, minulý týden myslím, ti, kteří chtějí zůstat spíš v Evropě, myslím v Evropě teď jakoby v kontinentu. To je jedna věc. Druhá věc je, že Británie vždycky měla trošku takový, byť byla řádným členem a všechno, tak měla vždycky takový trošku odtažitý vztah k tomu fungování. Ona se, ona se trošku bránila na trhu práce. Je tam taky voda mezi Evropou a Británií, tak přece jenom nejsou tam pevné hranice, byť jak jste říkala, s Irskem ano, ale jsou taky na ostrovech. Tak v tomhle tom všem ta Británie má takovou trošku tendenci držet se odtažitě. Já možná teď použiju takový příklad, který mě už několikrát napadl. Británie někdy má v sobě takovou tu tendenci se trošku izolovat. Já jsem si vzpomněl nebo to nechci teď zlehčovat tu situaci, ale na situaci s britským fotbalem po druhé světové válce. Británie odmítla, protože byla kolébkou fotbalu, hrát prostě s jinými mužstvy. Potom po té izolaci tam přijelo Maďarsko a zvítězilo ve Wembley 6:3. Prostě ten fotbal se dostal někam jinam. Znovu říkám, nechci to v žádném případě zlehčovat. Ale tohle se může stát také, že prostě ta Evropa, byť má svých problémů ažaž, tak se může dostat po případném odchodu někam, kde ta Británie už třeba nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spočítali si Britové nebo ti, kteří iniciovali brexit, i ti, kteří volili pro tuto variantu, ten slib. Zastánci slibovali, že odchod z Evropské unie nakopne jaksi Británii k obrovskému hospodářskému růstu. Zakládá se to na faktech?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Já myslím, že tyhle propočty úplně chybí. Jako viděl jsem určité odhady, co to bude stát, co to bude stát v obchodní unii, co to bude stát ve výkonu ekonomiky. Já myslím, že ty odhady jsou velmi, velmi vágní, a byť se asi samozřejmě dají udělat, ale každý ekonomický propočet musí být postaven na určitých předpokladech a, řekněme, i legislativních předpokladech. A my v tuhle tu chvíli vůbec netušíme, jak ten odchod bude vypadat, jak budou nastaveny právně, legislativně vztahy mezi Evropou a Británií, jak to vlastně změní třeba postavení Británie vůči dalším světovým hráčům, že pořád teď je Británie vnímána jako součást Evropské unie. Ale pochopitelně, že i Čína bude nějak muset reagovat. Teď se bavme o velkých hráčích ve světě. A v tuhle chvíli udělat nějaký odhad, co to udělá s výkonem ekonomiky. Zatím spíš vidíme třeba určitou nervozitu čas od času na akciových trzích. Ale to, to si myslím, že není úplně ta klíčová věc. Já bych si teď netroufal dát nějaký odhad, co to bude stát nebo nebude stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná ještě poslední otázka k tématu. Pane profesore, dovedete si představit, že by se opakovalo referendum v Británii tak, jak to navrhuje například bývalý britský premiér Tony Blair. On říká, že voliči hlasovali pro odchod z Evropské unie na základě nesplnitelných slibů a nyní mají právo změnit názor.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
No, tam je otázka, pokud jak by to potom vypadalo, pokud by skutečně tam se hlasuje, bude se hlasovat o odchodu Británie a je tam potřeba, myslím, asi 65 procent obyvatel Evropské unie, aby souhlasily. Irsko má vlastně takové, není to úplně právo veta, vy jste to říkala na začátku, že Irsko vlastně může blokovat trošku ty, ty odstupující dohody. A to je otázka, pokud by potom ten brexit dál byl v téhle té podobě, co by to referendum přineslo. Na druhé straně je otázka, jestli by ten výsledek nebyl podobný nebo možná opačný. To by byla ještě zvláštní situace. A taky 51:49 nebo ono to bylo trošku víc, 52:48, ale ten rozdíl je nevýrazný. Navíc ještě ten výsledek toho prvního referenda měl velmi silný strukturální profil nebo, řekněme, geografický profil. Jinak hlasovala velkoměsta v Británii, jinak hlasoval venkov a menší města, jinak hlasovala starší generace, jinak hlasovala mladší generace. To já nevím, nakolik by se tohle změnilo. Ale, ale vyloučeno to není, i když asi uspořádat nové referendum taky nebude tak jednoduché.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí překonala hranici 29 tisíc korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen ten měsíční výdělek vzrostl o 4,2 procenta, jak dále uvádí Český statistický úřad. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Jak se vyvíjel a vyvíjí vůbec ten růst mezd. A je udržitelný, pane profesore?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Odhaduje se v současném roce, v roce 17, že by ten růst mohl být v průměru až sedmiprocentní. Přibližně podobná hodnota se odhaduje i pro příští rok. Ten tlak zaměstnanců je, je veliký a nejde jenom o veřejný sektor, jde i o soukromou sféru nebo můžeme to říci obráceně. Očekává se trošku menší růst mezd někdy kolem roku 19 - 20. Je tam taková, já tomu říkám protržená hráz. Ono se v těch posledních, řekněme, dobách krize 2012 - 13 opravdu strašně šetřilo. Jednak byla velká nezaměstnanost. To znamená, že bylo možné zaměstnávat řadu lidí i za menší výdělek. Ekonomika opravdu hodně škrtila, hodně šetřila naše ekonomika. No, a výsledkem byl pochopitelně snížený zájem lidí kupovat, snížené možnosti, zdroje a tak dále. V současné době je ekonomika v silném růstu. Řada lidí má možnost si najít lepší zaměstnání. To znamená, tlačí svoje zaměstnavatele k tomu, aby jim mzdy zvyšovali. Do toho přišlo vlastně legislativní opatření, aby se zvyšovaly platy i státním zaměstnancům, učitelům prostě a tak dále. A to všechno pochopitelně zvýšilo zájem lidí o tu práci, je někdy je obtížné sehnat vůbec ty zaměstnance. Místa, místa jsou a lidé nejsou. Byť zase je trošku strukturální záležitost. Oni některé profese pořád dostatek lidí nemají. Na druhé straně také ten růst mezd není stejný v Praze a někde, abych teď nikoho nejmenoval, na okraji prostě toho ekonomického růstu. Praha je stále vlastně jediným regionem, který má nadprůměrnou mzdu a jediný, kdo se tomu průměru přibližuje, je Středočeský kraj, což díky tomu propojení je logické. Ostatní kraje nebo územní správní celky mají nižší mzdu než průměr.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když tedy mzdy už teď rostou rychleji než produktivita práce, poptávka po práci roste. Ta nabídka třeba není nebo není všude, tak je požadavek odborů například na ten další rychlý růst opodstatněný?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Tak zase se můžeme vrátit k té protržené hrázi vlastně, pro to zadržování těch mezd prostě a současný silný ekonomický růst pochopitelně vede k tomu, že, že ty mzdy rostou. To mzdové vyjednávání nebo kolektivní vyjednávání je v tuhle chvíli asi o něco jednodušší, protože ti zaměstnavatelé už se smířili s tím, a nakonec i stát jako zaměstnavatel přidává, už se smířili s tím, že se prostě ty mzdy budou muset zvyšovat. Já si ale kladu jinou otázku, kde se ty peníze vlastně potom promění a v co se promění, protože dneska jsem zrovna zachytil, než jsem sem šel, že lidé stále nespoří. A to přehřívání ekonomiky, které je cítit, nebo už o něm můžeme asi trošku hovořit, ostatně o něm včera hovořil i guvernér České národní banky o tom potenciálním, zatím potenciálním riziku přehřívání ekonomiky, se neprojevuje jenom v tom, že mají lidé dostatek peněz a že, že není dostatek pracovních sil, že se obtížně shání lidé, aby se mohli zaměstnat, čili přehřátý trh práce, i možná začínající přehřátí ekonomiky, ale projevuje se také v tom, že lidé nespoří, protože úrokové sazby v bankách jsou tak nízké, že se to nikomu nevyplatí. A když se podíváme na už dvě poslední úpravy, úpravy úrokových sazeb, které provedla Česká národní banka s retailovými bankami, s těmi, které nám poskytují spořící už ty termínované účty, osobní účty, to neudělalo vůbec nic. Prakticky vůbec nic. To znamená, že v té ekonomice je stále mnoho peněz. Ono je ovšem mnoho peněz i v těch bankách, takže proto banky žádný zájem o zvyšování úrokových sazeb nemají. A tady si myslím, že a už to včera guvernér naznačil, že prostě banka bude muset přistoupit k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, nevím, možná po novém roce, možná v únoru, to je teď asi jedno trošku...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odhaduje se začátkem příštího roku.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Odhaduje se, dejme tomu. Tak. Ale to přehřátí tam určitým způsobem je. Vezměme si, že my máme dneska prakticky možná nejvyšší nebo druhý nejvyšší růst ekonomiky v Evropské unii nebo v Evropě, že máme prakticky nejnižší nezaměstnanost, takovou jsme neměli. A tohle všechno jsou samozřejmě dobré signály. My se máme dobře relativně. Nicméně nepřibližuje se, nepřibližujeme se tomu evropskému průměru tak rychle, jak bychom potřebovali, pořád tam ten odstup je. No, a uvidíme, co přijde v těch dalších letech. Obecně se očekává, že už příští rok ten ekonomický růst bude trochu nižší a také se očekává, že nižší bude potom v roce 19 nebo 20. To souvisí i s vývojem světové ekonomiky, se skončením splatnosti amerických dluhopisů z doby po té /nesrozumitelné/ krize. To by bylo na dlouhou řeč. Ale prostě ekonomice se daří a lidé si teď vydělají, to je dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Růst ekonomiky, ten se letos odhaduje na zhruba 4,5 procenta. Jak už jste řekl, podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, je nad potenciálem ekonomiky. Co by tedy mělo nastat? Mimochodem, pane profesore, přihlíží se také, když jste hovořil o zvyšování úrokových sazeb, i ke kurzu koruny?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Kurz koruny je taky velmi důležitá věc. Zažili jsme takové to zvláštní období intervencí do české koruny, oslabování české koruny. Včera se při té debatě, kterou jsem trošku sledoval, vedla i diskuse o tom, kde vlastně ta koruna skončí, tak teď jsme, řekněme to jednoduše, na 25 korunách za euro. Pokud by i koruna dále posilovala, tak pochopitelně by to mělo vliv na zhoršené podmínky pro exportéry, protože by se hůř prodávalo směrem ven. Oni ty věci jdou tak ruku v ruce, výroby, inflace, která dosahuje dneska, někde se pohybuje mezi dvěmi třemi procenty. Já si myslím, že už dál nepůjde. Ale nad těmi dvěmi procenty těsně někde zřejmě zůstane nějakou dobu. To je ruku v ruce spojeno také s mírou koruny nebo se směnným kurzem koruny vůči euru. Nelze od sebe tyhle ty věci oddělovat. Můj odhad je, že koruna ještě posílí. To zhorší trošku... to samozřejmě ochladí trošku ekonomiku, protože sníží výkon exportu. Inflaci to také samozřejmě trošku přibrzdí. Jak už jsem říkal, myslím si, že zůstane a těžko, těžko takhle odhadovat úplně přesně, že zůstane někde nad těmi dvěmi procenty. No, a uvidíme, jak ten hospodářský růst bude v těch, řekněme, dalších dvou třech letech. Ale taky pozor. Mi v té Evropě nejsme sami. Zatím se dobře daří Německu. To na nás má pochopitelně pozitivní vliv. Před pěti minutami jsme hovořili o brexitu. Kdyby tam došlo k nějakým zádrhelům, tak britská ekonomika je jednou z největších na světě a pokud by se to nepovedlo úplně udělat dobře to přistání nebo spíš odlet tedy z Evropy, tak, tak nevíme, no. To jako těch, řekněme, i geopolitických rizik a ekonomických rizik je pořád v Evropě poměrně dost, i když nejsou v tuhle chvíli nějak kritická.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom krátce zpět k Velké Británii. Pane profesore, nakolik je pro evropský trh důležitější a lze říct, že pro Británii je ten evropský trh důležitější, než je tomu obráceně?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Ono tohle jde trošku možná mimo ty, řekněme, legislativní rámce. Svět je dneska takový, že se silně propojuje. To vznik Evropské unie a vznik eurozóny následně samozřejmě to propojování urychlil. Je řada odpůrců Evropské unie, odpůrců eura, je řada příznivců Evropské unie, příznivců eura, ale ať už je to, jak je to, ať patříte na tu, nebo na tu druhou stranu toho tábora, to, že se světová ekonomika propojuje, tomu nelze zabránit. Čili i ten dotaz, který jste říkala, jak to bude s Británií, co pro koho bude více či méně, je možná určitým způsobem ovlivněno tím, řekněme, legislativním rámcem procesu, který se zdá být velmi složitý. Nicméně bez ohledu na to dneska vlastníci firem i těch velkých světových, a dneska jsou především velké světové firmy, jsou kdovíkdo. Jsou možná z Asie ty vlastníci, možná že jsou z Číny, možná že jsou z Ruska, možná že jsou z Ameriky. A to propojení těch ekonomických kanálů už je dneska tak intenzivní, že, řekněme, ty bariéry, které může přinýst například brexit, si myslím, že zas tolik tu, ten proces nezmění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Růstu se týká i otázka pana Jaroslava ze západních Čech. Kdyby se růst pozastavil nebo by dokonce stagnoval či byl nulový, proč by to hned muselo znamenat krizi?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
To nejde takhle říct. Formálně se říká, že taková ta, pokud by se, říká se, že pokud jsou dvě čtvrtletí po sobě hodnoty růstu hrubého domácího produktu záporné, čili minus, takže se hovoří o takové té technické krizi. Ono také nejde říct úplně jenom v těch číslech, jestli bude růst nebo bude plus, nebo minus. Ono záleží na struktuře toho užití...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo možná, že se to...

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, pane profesore, že se to tolik akcentuje růst, neustále růst.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Protože je to takový jednoduchý transparent. Růst HDP, byť ne úplně každý vnímá, co přesně HDP představuje, tak je to takový jednoduchý transparent. Ale systém národních účtů je velmi komplikovaný. Obsahuje mnoho set položek v podstatě a my se musíme dívat, jak na zdrojovou část toho hrubého domácího produktu, to znamená jaká odvětví, kolik přidaných hodnot kdo vytváří, tak na užití. A v těch užitích samozřejmě jsou dvě klíčové položky nebo dva klíčoví hráči, to je spotřeba, především spotřeba v domácnostech a investice. A když už se tady bavíme o tom, jestli by to znamenalo určitou, určité oslabení, tak pochopitelně si musíme říct kde. Bylo by to v domácnostech nebo v investicích. A teď řeknu věc, která si myslím, že není úplně v tom našem dobře chváleném růstu v pořádku. My sice máme dobrý tah toho HDP, čili ta obava, kterou pan posluchač vyslovil, asi v tuhle chvíli je zatím díky bohu vzdálená. Ale my přece jen více jaksi máme ve spotřebě ten tah na bránu a méně v investicích. A už poměrně často se teď ozývá, dobře, mějme růst, je to v pořádku, ale investujeme dost a investujeme správně? Takže to, čemu se říká prostě investování nebo, nebo hrubá tvorba fixního kapitálu, to možná úplně není hráč na svém místě, protože pořád větším tahounem toho, toho dobrého růstu je, zdá se, je spotřeba vaše, moje, spotřeba v domácnostech a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A další dotaz pro vás. Paní Ivanu zajímá, cituji. "Mluví se o růstu mezd a otázkách s tím spojených. Proč se také ale nemluví o tom, jak hledat takové nastavení systému, aby se nerozevíraly nůžky mezi bohatými a chudými. Prý je to tak celosvětově a nedá se s tím nic dělat. Proč se také nemluví o tom, že naše republika je od dubna letošního roku oficiálně zařazena mezi rozvojové země?" Tolik e-mail paní posluchačky. Možná překvapivá informace pro vás?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
To asi je, s těma rozvojovýma zeměma bych asi byl opatrný, tam se mi nezdá, že by to úplně tak vypadalo, když se podíváme na některé základní ukazatele, tak my si nestojíme tak špatně. Pořád patříme mezi ty, řekněme, ne klíčové hráče, ale pořád patříme mezi země velmi kultivované a také velmi stabilní. Ostatně podívejme se, že my jsme bez větších problémů přežili bankovní krizi, která tady byla. My máme v současné době, řekněme, jak už jsem říkal, možná nejvyšší nebo druhý nejvyšší růst v Evropě, tak o rozvojové zemi bych asi nemluvil. To, že ta vzdálenost je pořád nějakých patnáct procent od toho evropského průměru, když se budeme dívat na životní úroveň nebo na produktivitu práce, to tak je. Ale určitě bych se asi netroufal zařadit nás mezi rozvojové země. Jiná věc je to bohatnutí společnosti, bohatnutí určitých skupin. To takový celkový světový trend je. My se za nějakou dobu možná budem bavit zase o Světovém fóru v Davosu, jak také někdy tady z tohohle místa hovořím. A zatím to není aktuální. Ale tam prostě víme, že už dneska existuje jedno dvě procenta vlastně bohatých lidí, kteří ovládají podstatným způsobem nebo možná rozhodujícím způsobem ekonomiku. Afrika není stále nějak zvlášť na tom dobře. Ten počet těch, kteří strádají, doslova strádají, už se dneska odhaduje na miliardu lidí, především asi v Africe a možná ve Střední Americe a možná ještě někde jinde. Ty nůžky se rozvírají. No, jestli se to dá vyřešit nějakým pouhým opatřením, o tom bych si dovolil trošku pochybovat. Přece jenom prostě v ekonomice je celá řada pravidel, která jsou velmi liberální, a ten svět je postaven na bohatnutí jedněch a chudnutí druhých. No, dobře to úplně asi není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká ekonomika, jak tady už několikrát zaznělo, je jednou z nejrychleji rostoucích v Evropě. Jak jsme ale na tom, pane profesore, s konkurenceschopností naší ekonomiky, českého hospodářství obecně? Míváme nálepku, nevím, co si o tom také myslíte, kvalifikované a laciné montovny.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
My jsme, řekněme, pokud to budeme brát čistě kvantitativně, tak existují takové dva základní žebříčky. Už jsem tady zmínil Davos, tak to Světové ekonomické forum, což je právě taky Davos, je autorem jednoho z žebříčků, je to švýcarský žebříček vlastně. V tomto žebříčku jsme asi po tři roky, pokud si dobře pamatuju, stále na 31. místě asi ze 135 hodnocených zemí, čili patříme, řekněme, do první čtvrtiny toho žebříčku. Ten žebříček je postaven na dvanácti pilířích. Některá data jsou tvrdá, inflace, hrubý domácí produkt, počty studentů a podobně. Některá jsou měkká, je to spíš formou dotazníků v podnikatelském prostředí, v akademickém prostředí a podobně. A z těch dvanácti pilířů my jsme v něčem dobří, možná v technologické připravenosti, určitě v makrodatech, to jsme si tady dneska říkali spolu už dvakrát nebo třikrát, jsme na tom slušně v infrastruktuře, v zahraničních investicích, hůře jsme už na tom zase v efektivitě trhu práce, a teď jste to řekla, nízké mzdy, poměrně složitý systém zdanění těch mezd, to nám určitě nepřidává. Jsme na tom poměrně špatně i v inovacích, pořád nám chybí takový ten průnik moderních technologií, silnější podpora vědy a výzkumu. Zajímavé je, že spíš kladné, protože tam je rozděleno v těch žebříčcích základní školství a vysoké školství. Zatímco základní školství je nám přičítáno spíše jako plus té konkurenceschopnosti, tak vysoké školství a investice do vysokého školství a do vědy spíš jako minus, to vidíme i teď v debatách o rozpočtu, tak všechny tyhle ty věci prostě nás staví na to 31. místo. Pak existuje ještě jeden žebříček, který je také švýcarský. Vytváří ho Institut pro rozvoj managementu a tam jsme přibližně na tom velmi podobně. Je tam akorát míň zemí. Takže nejsme úplně na špici. Jsou před námi takové země, jako třeba Estonsko, které je malé, ale neviděl bych to zase nějak jako úplně katastrofálně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Doplnění od pana posluchače Babači, bylo to banka JPMorgan, která zařadila Českou republiku mezi rozvojové země. Děkuji za tuto poznámka. Lze dvěmi slovy, pane profesore, říct to hlavní pro ekonomiku na rok 2018?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Růst si myslím, myslím si, že růst a poměrně solidní růst a samozřejmě problémy na trhu práce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Richard Hindls a jeho postřehy. Já vám za ně děkuji. Mějte se hezky.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Děkuji a hezké svátky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji nápodobně. Zítřejším hostem Jak to vidí bude biolog David Storch. Dobrý poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.