Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 6. dubna 2022

6. duben 2022

Hostem byl ekonom Richard Hindls.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Mým hostem je ekonom a statistik prof. Richard Hindls, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické. Buďte vítán, dobrý den.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Dobrý den přeju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například to, jak ruská agrese proti Ukrajině změnila ukrajinskou ekonomiku. Nakolik fungují protiruské sankce a jak zajistit export potravin z východu pro Evropskou unii. Vraždění Ukrajinců na kyjevském předměstí Buča a v dalších ukrajinských městech ruskými silami označila včera Poslanecká sněmovna za válečný zločin podle mezinárodního práva. Poslanci také vyzvali k dalším protiruským sankcím. K dosavadním čtyřem balíkům sankcí s cílem omezit zdroje Putinova režimu, navrhuje Evropská komise přidat další opatření. Počítá se zákazem dovozu ruského uhlí do Evropské unie. Cílem je také znemožnit lodním a silničním dopravcům z Ruska využívat přístavy a silnice v Evropské unii nebo dále omezit export důležitých produktů, ze kterých má ruský režim značné příjmy. Pane Hindlsi, jak se díváte na přípravy vlastně toho pátého balíčku sankcí? Víme, jak opravdu dopadají ty dosavadní sankce na Rusko? Evidentně od agrese, od ukončení ruské brutality sankce Kreml neodradily.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Nepochybně dopadají a možná ta vaše poslední věta, že Kreml odrazen nebyl těmi sankcemi, svědčí o tom, jak je rozvrstvená ruská společnost. Vlastně jedna je ta masa lidí, kteří žijí obyčejný život, jak ho žijeme my nebo všichni ostatní a pak je ta ruská elita nebo ten ruský establishment, který samozřejmě vede svojí politiku a který byl vždycky asi poměrně hodně vzdálen, to bylo i v těch dřívějších dobách od té běžné populace. Pochopitelně ty sankce nějaký účinek mají. Určitým způsobem to ochromuje ekonomiku, ale nemyslím si, že by to zatím zasáhlo do hlav těch, kteří o tom rozhodují v Rusku. To znamená, že Rusko má zřejmě svůj nějaký válečný plán, který hodlá dokončit až, nebo dotáhnout až do úplného konce, že to ruskou ekonomiku poškodí, že jí to na řadu let vyřadí z běžného ekonomického a i ekonomicko-společenského života, je úplně nepochybné, ale nebude to jenom Rusko, kdo bude trpět pod tlakem těchto sankcí. Bude to i především Evropa, která se také dostává už do tlaku, ne snad přímo tím, že by byla ohrožena bezprostředně, ale ta, ta opatření, anebo ta ruská protiopatření nepochybně ovlivní život v Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na koho tedy podle vás je to řadový Rus, na které ty sankce dopadají v současné době?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Dopadají samozřejmě i na tu vládní elitu, ale ona na běžného občana pochopitelně, ale určitě je to tak, že, že zatím ruský establishment není vidět, že by se nějak s těmi věcmi příliš zabývá, hledá cesty, jak se z toho vymanit, poslední vlastně taková větší věc je, prodávání ruského zboží především ruského plynu v rublech. To znamená vlastně pokus o to, aby se ruský rubl, který výrazně spadl, což se dalo očekávat po těch sankcích i díky té válečné vřavě. Tak, aby se ruský rubl vlastně zase vzchopil, vzpamatoval, protože vlastně ten, kdo bude určovat uměle jeho kurzu, bude ruská banka nebo, nebo ruské ministerstvo financí. A to znamená, že vlastně Rusové, pokud by k tomuhle tomu došlo, to znamená, došlo by k prodeji, řekneme všech těch produktů, především plynu za ruský rubl, tak to bude ruská banka, která bude určovat ten kurz a ten samozřejmě nebude reálný, odpovídající tomu, co se v současné době v ekonomice Ruska děje. Takže Rusko má určité nástroje. Není moc známo o tom, jaký ventil má směrem k Číně, o tom se prakticky vůbec nemluví. Nepochybně ruská ekonomika nějakým způsobem funguje a jak to bývá obvyklé, většinou ty základní sankce nebo ten základní projev těch sankcí dopadne nejvíc na běžného občana, to víme i z jiných příkladů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co si myslíte o tom novém návrhu, sedmadvacítka chce zmrazit například i obchodování se čtveřicí velkých ruských bank, na které se dosud nevztahovaly unijní sankce. Mimochodem o tom návrhu vlastně toho pátého balíku, budou dnes jednat zástupci členských zemí a pokud vlastně schválí, tak ty sankce by měly začít platit ještě tenhle ten týden. Vlastně mě napadá, pane Hindlsi, my jsme tady ve studiu Dvojky diskutovali hned den po ruské invazi 25. února. Tipovali jste s dalšími hosty ekonomy, jaké mohou být nebo budou ty ekonomické dopady války. Jak to vidíte nyní s tím odstupem?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Mně se zdá, že svět i z toho nebo zejména Evropa teda, ale celý svět přistupuje k těm opatřením po kapkách. Vlastně, když jsme tady seděli před těmi, já nevím, pěti, šesti týdny, tak jsme se silně bavili o tom, jestli Rusko bude odpojeno od Swiftu, které banky od toho budou odpojeny. Teď vidíme, že je odpojen vlastně svým způsobem je ale ne celý ten bankovní systém, že zřejmě existují nějaké nástroje, které Rusko mohou vrátit zpátky do hry, například ta situace kolem rublu. A to, že se to jmenuje pátý balíček, čtvrtý balíček, možná šestý balíček. Až tady budeme sedět třeba za měsíc. Ukazuje o tom, že svět se v těchhle těch věcech také úplně neorientuje přesně, protože pořád ta závislost na ruské energetice, na ruském plynu na ruských nerostných bohatství, je, je velmi citelná a některé země jako třeba Německo k tomu přistupují velmi rezervovaně. To znamená i Evropa, která rozhodně není jednotným systémem, ani z hlediska zvládání těch sankcí nebo z hlediska dalšího vývoje, je v tomhle tom velmi rozporuplná. Proto možná je to tak, jak já říkám po kapkách. Postupně jak se ta situace vyvíjí a pořád se čeká na nějaké řešení. Ukazuje se, že Evropa aspoň já si to myslím, bude pravděpodobně velmi postižena celou tou situací. Nebude to jenom Rusko, o kterém se teď bavíme. Nebude to jenom Ukrajina, která bude mít i zničené hospodářství. Nakonec to vidíme denně v televizi nebo, nebo v novinách. Ale Evropa bude velmi postižená, protože Evropa jednak není jednotná, jednak její zahraniční politika není jednotná. Není jednotná její měnová a fiskální politika. A z tohohle pohledu si myslím, že ať už dopadne, jak to dopadne nebo věřme, že to nebude trvat dlouho, tak to bude Evropa, která za to určitě zaplatí. Ať už třeba zpomalením ekonomiky nebo rozkolísáním rozpočtu v těch jednotlivých zemích a podobně. K tomu se můžeme vrátit. Daleko méně si myslím, že to postihne Spojené státy nebo ostatek, zbytek světa a ze všeho nejméně asi si myslím Čínu, která dokonce, teď je ošklivé slovo říct, na tom může vydělat, ale její pozice, řekněme, ve světové ekonomice i ve světové politice určitě neutrpí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindls. Podle agentury Interfax Ukrajina, která citovala ministerstvo hospodářství v Kyjevě, by ukrajinská ekonomika mohla kvůli válce klesnout až o 40 %. Za letošní první čtvrtletí už ministerstvo ohlásilo pokles výkonu o 16 %. To vlastně i naznačuje, pane profesore, to co jste říkal před chvílí. Přidám ještě slova hlavní ekonomky Evropské banky pro obnovu a rozvoj Javorcikové, podle které se válčí na území, které představuje 60 % hrubého domácího produktu z období před vypuknutím epidemie covidu-19?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak Ukrajina rozhodně není žádným ekonomickým tygrem, ani před tou situací, která teď nastala tomu, tak nebude, nebylo. Je to země, která je poměrně veliká druhá největší v Evropě, když budeme počítat ruskou část Evropy. Je to země, která se potýká s dlouhodobými problémy ve své ekonomice a tohle to všechno jí nepřidá. Já bych byl velmi opatrný v tom odhadu, jestli ten, řekněme, hrubý domácí produkt poklesne o 40 % nebo o nějaké jiné číslo, protože to všechno závisí na tom, jak ten konflikt bude dál vyvíjet, jak se bude dál vyvíjet. Jestli bude eskalovat, nebo jestli se utlumí, nebo jestli se přesune jenom do některých částí, řekněme, východní Ukrajiny, jak to teď trošku vypadá. V každém případě Ukrajinci budou velmi postiženi tou situací a ta rekonstrukce bude dlouhá, protože je to země, která není nějak zvlášť vyspělá. Patří mezi vlastně nejméně vyspělé země v Evropě. Z druhé strany asi je možné očekávat velkou pomoc celého světa, až ten konflikt utichne, v tuhle chvíli to asi možné ještě není. Ale Ukrajina určitě bude velmi postižená, a když se, když se, když se na to podíváme ze širšího hlediska, postižené samozřejmě bude i to Rusko, protože ty sankce nějaký vliv mají. Přesto si myslím, že ty, prožíváme takovou zvláštní situaci. My jsme se vlastně dostali do období, ve kterém prožíváme něco, co ekonomika nepamatuje. Nejprve to byl covid, naprosto výjimečná situace, která tady 100 let od španělské chřipky nebyla. Pak je tady válečný konflikt na běžném roce území, který tady nebyl prakticky 80 let, když, když pomineme bombardování v Jugoslávii nebo občanskou válku v Jugoslávii nebo v těch zemích bývalé Jugoslávie. Do toho jsme si jako Evropa ještě přidali takový samoděl, to je Green Deal, abysme si to ještě zkomplikovali v nejméně vhodnou dobu prostě. Takže já si myslím, že ta situace je zvláštní. Ty nástroje, které dneska svět má, to znamená, myslím teď nástroje ekonomické, fiskální nástroje, měnové nástroje, nebudou úplně účinné, protože ty příčiny těch konfliktů jsou někde úplně jinde a leží naprosto mimo ekonomiku. Teď mám na mysli teda covid a konflikt na Ukrajině. Takže ta situace je zvláštní, no a Ukrajina bude ten, kdo asi bude trpět nejvíc. To už vlastně vidíme denně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nechci se teď vracet nebo rozměňovat tu ekonomickou debatu o Green Deal, takzvaný zelený úděl, byť všechno se vším souvisí, ale nedostane se naopak teď vlastně jaksi kvůli té válce více do popředí, že nám ještě vlastně bude dobrý?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
On samozřejmě dlouhodobě asi dobrý bude, ale při jeho přípravě, my jsme vlastně ve fázi, řekněme, jeho schvalování nebo schválení a realizace, tak v této etapě prostě je potřeba velmi přihlížet k národním zájmům a ty jsou teď samozřejmě trošku potlačeny, protože ty země prožívají úplně jinou situaci, řeší se enormní nárůst cen. Řeší zřejmě rostoucí zadluženost těch jednotlivých zemí, to se týká vše. A to co vlastně Grean Deal je, je tak v podstatě především zaměřena, řekněme, určitou národní identitu třeba ve vztahu k energetickému mixu. Existuje tam sociální fond, který má zabránit propadu větší části obyvatelstva v těch jednotlivých zemích a nebude to všude stejné pod hranicí chudoby. A tohle si myslím, že je potřeba řešit v klidných dobách, protože ty země nejsou jednotné, a na to teď ta doba určitě není. To, že ten Green Deal má nějakého opodstatnění, o tom není pochyb, ale přišel vlastně v době, nikdo to nemohl čekat, ale přišel v době, kdy ten svět je zmítán dalšími problémy, které ho určitě teď přehlušují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázka je, kdy bude vhodná doba, pane profesore. Vraťme se, prosím, ke struktuře té ukrajinské ekonomiky, která odvětví jsou vlastně nyní tou invazí nejvíce zasažena, jak ta ruská agrese změnila nebo mění ukrajinskou ekonomiku?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Já to paradoxně vezmu na tu vaši otázku zvenčí. To je především, řekněme, potravinářský průmysl nebo obilí, protože Ukrajina je určitou sýpkou Evropy nebo možná celého světa a i když se podíváme na to, že je to právě Ukrajina, která třeba ve velké míře zásobuje obilím Blízký východ, Severní Afriku a samozřejmě i některé další země. Tak ať už ten propad produkce bude jakýkoliv, tak prostě velký bude a bavme se o tom, že Evropa a asi nejenom Evropa se tím pádem může dostat do problémů s potravinářským řetězcem, protože ten propad objeví, respektive jeho prudký nárůst v cenách ovlivní ekonomiku, jenom když bych měl říct naší situaci, tak u nás potraviny jako takové, ve spotřebním koši dělají nějakých 17-18 %. To je poměrně hodně, je to druhá nejvyšší položka po bydlení a věcech, které jsou s bydlením spojené. No, a když si vezmeme třeba naši ekonomiku v tom smyslu, že bydlení a potravinářské, potravinářské zboží představují prakticky polovinu spotřebního koše a my nemáme klid ani v bydlení, ani v potravinách, tak si myslím, že ten dopad bude velký. A pochopitelně Ukrajina bude inkasovat peníze, na které byla zvyklá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ukrajina je jedním z největších světových producentů slunečnicových semen, kukuřice, pšenice, ale i Rusko patří k největším dodavatelům.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Rusko bude mít problém, protože jé také velmi, velmi silnou, řekneme obilovinou zemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přitom ty ceny potravin na celém světě už vlastně dávno před válkou, vypuknutím války na Ukrajině rostly kvůli těm globálním problémům. Už jste zmínil vlastně ty dopady pandemie, jak ale zajistit pak teda ten export potravin z východu pro Evropskou unii?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak není, není jenom východ, není jenom východní Evropa, je, jsou samozřejmě i jiné zdroje, ale já si myslím, že nakonec nějakému klidu nebo řekněme nedojde k nerovnováze v oblasti potravinářského řetězce, ale bude nás to stát všechny daleko větší peníze. A ten tlak, který už dneska je velký na inflaci, a když k tomu připočteme a nejenom u nás pochopitelně, když u nás je jeden z největších, tak když k tomu připočteme to, že světová ekonomika bez ohledu na pandemii a bez ohledu na ten fond, který je dneska na východ od nás, prožívala určitý, řekněme, takový příklon k recesi, který už byl cítit v těch letech 19, 18, 19. Tak se zdá, že se vlastně jenom přehlušily ty problémy, které tenkrát už trošku, řekněme, zpomalením výkonu ekonomik byly. No a to se promítá pochopitelně bez ohledu na ty konflikty, které jsou, se promítá určité destabilizaci veřejných financí těch jednotlivých zemí v růstu cen inflace. A teď ty konflikty, které mají naprosto bych řekl, ne, ne neanalogickou situaci, jenom akcelerují /nesrozumitelné/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Apropo inflace, tak v únoru se ceny meziročně zvýšily o 11,1 % což je nejvíce od června 1998, kde se to zastaví a kdy?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, tak za prvé je potřeba říct, že my jsme asi je zemí s jednou z nejvíce postižených vlastně tím vývojem inflace, když se podíváme na Evropskou unii, tak tam se ta inflace pohybuje kolem sedmi, sedmi a půl procenta ten poslední údaj dneska je 6. 7. dubna zhruba za 3-4 dny budeme znát výsledek za březen náš, náš meziroční růst inflace, míry inflace. Ten si myslím, že bude ještě o něco horší, protože vlastně v tom posledním čísle, které jste řekla, ještě není promítnuta Ukrajina prakticky. A vliv těch sankcí dle všeho, co se děje pumpování peněz do ekonomiky a podobně. Takže tyhle ty věci určitě jako problematické jsou, kde se to zastaví, je těžko říct, ale je potřeba říct zase jednu věc. Ten základní údaj, který jste uváděla, je vlastně meziroční srovnání. Je to meziroční index únor 2022 na únor 21. Důležité je, až se naplní celý ten rok, aby se ten údaj zastavil, protože budeme mít vlastně to srovnání s loňským rokem už na vysoké úrovni. To znamená, už se nebudeme poměřovat s tou nízkou úrovní, která byla v době covidu, ale s tou vysokou úrovní, která je takhle teďko. Tam by se měla ta inflace trošku zpomalit. Pokud by se tak nestalo, už je to opravdu vážný problém. Jestli se zastaví na 13, na 14 % jak to ovlivní pokles výkonu ekonomiku, o kterém už teď asi není pochyb a já teď nechci říkat žádné číslo, protože je to jenom spekulace. Jestli se tedy zastaví ta inflace, tak je potřeba, aby to bylo co nejdéle. Snad začnou fungovat i ta opatření třeba v oblasti měnové politiky, která nejsou jako acylpyrin, že když dneska zvýšíte úrokové sazbě, že se zítra začne něco dít. Ty jsou na 9, 10, 12 měsíců dopředu, tak snad věřme, že té druhé polovině roku, ale musím dát dotazník, protože nevíme, co bude, co bude na Ukrajině, to v tuhle chvíli neví nikdo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nelze tedy ani nějak predikovat něco pro ukrajinskou ekonomiku?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Je to, je to velmi obtížné a prakticky, dá se říct, jakékoliv číslo nebo vůbec žádné číslo. To si myslím, že v tuhle tu chvíli je úplně vedlejší, protože už jsme si zvykli i v době covidu, že všechny ty predikce, které tenkrát byly, prakticky velmi rychle vzaly za své. A to byla doba, která také se nedala nějak predikovat, nějak odhadnout, nedalo se odhadnout délka té infekce. Podobně je to tady, dokud ten konflikt bude. Já si spíš myslím, že potom bude zajímavější sledovat, pokud tedy dojde brzo nebo v nějaké dohledné době k omezení toho konfliktu nebo k jeho ukončení. Jak se bude potom ekonomika nejenom Ukrajiny zotavovat. To si myslím, že bude podstatnější, ale říkat v tuhle chvíli nějaké odhady, jak bude vypadat třeba celý rok na Ukrajině nebo v celé Evropě, je velmi obtížné. Nepochybně ale to bude složitější než v Americe a USA.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Teda Číně pardon.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ekonom a statistik Richard Hindls. Maďarský premiér Viktor Orbán přesvědčivě zvítězil v parlamentních volbách. Vládní strana Fidesz v nich získala přes 53 % hlasů a udržel si ústavní většinu. Připomenou ještě, že Evropská unie zahájí disciplinární řízení s Maďarskem, a to v souvislosti s nerespektováním pravidel právního státu ze strany Maďarska. Vlastně mohlo by dojít až k pozastavení čerpání peněz z unijních fondů. My se teď budeme věnovat zejména ekonomice země, jaká je?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Maďarsko je země, která je samozřejmě srovnatelná s námi, i historicky je srovnatelná s námi. Je to země s něco málo méně obyvateli, ale je to také zanedbatelný rozdíl. Má některé dominantní prvky, které my jsme tak neprožívali v české ekonomice nebo československé ekonomice, jako je prožívalo Maďarsko. Především je potřeba říct, že Maďarsko je zemí z toho východního bloku nebo z těch zemí, které byly /nesrozumitelné/ v uvozovkách zemí s největší zadlužeností. Není to nějaká drastická zadluženost, ale v současné době se pohybuje někde na dvojnásobku procentního vyjádření vůči HDP proti České republice. Také roční deficit veřejných financí je tam vyšší než u nás. Na druhé straně Maďarsko má poměrně dobrý růst ekonomiky. Mělo veliký propad v době covidu tak jako všechny ostatní země, ale ten růst tam není úplně nízký. Ta Orbánova vláda nebo ona už je tam vlastně 10 nebo 12 let u moci, tak se snaží, řekněme, v těch fiskálních ukazatelích jít poměrně tvrdou cestou, protože daň z přidané hodnoty je, je v Maďarsku mnohem vyšší než u nás. Oni mají 3 pásma 27, 18 a 5 %. Takže my máme jenom 21, takže tam to daňové zatížení firem i jednotlivců je daleko vyšší. Pokud se týká o fyzické osobě je tam 15% daň. Maďarsko má poměrně, takovou už bych řekl moderní strukturu ekonomiky, jak jsme zvyklí, má 31, 30 % podílu průmyslu, má 60 nebo zhruba 60 % podílu tvorby HDP ve službách. Má trošku větší podíl zemědělství, protože v Maďarsku je paradoxní situace největší podíl úrodné půdy na celkové rozloze v celé Evropě vlastně. Úrodná půda ve vztahu k velikosti Maďarska je tam největším podílu, jaký může být a také maďarské zemědělství zaměstnává zhruba 5 % populace, to už dneska není úplně běžné v těch jednotlivých zemí, takže Maďarsko je kultivovanou zemí, pokud jde o ten vztah k nám, tak když to řeknu velmi velmi bych řekl přibližně, tak ten roční obrat výměny z Maďarska sem je zhruba kolem 100 miliard korun ročně. To je zhruba stejná položka, jakou jsme měli s Ruskem, pro srovnání před tím válečným konfliktem, nebo jaký máme s Belgií přibližně. Takže Maďarsko je asi naším devátým, desátým nejvýznamnějším obchodním partnerem. Je to země kultivovaná, o tom není nejmenších pochyb a historicky byť jazykově rozhodně ne a historicky nám poměrně blízká, měli jsme s ní dlouhou dobu hranici. Teď teda nemáme, ale měli jsme také jeden stát, zvláštní soustátí před těmi několika sty lety. Takže určitě Maďarsko je zemí, které, které do Evropy patří, které si prožívá svůj život, tak jako všechny ostatní země okolo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak teda hodnotíte, možná už jste odpověděl to disciplinární řízení Evropské komise?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Orbán je asi velmi specifický politik, který má velkou autoritu v té zemi, jak toho dosahuje, nevím. To, to by tam člověk musel asi žít nebo víc sledovat ty zprávy. Je pravda, že on se nějakým způsobem podobně jako Polsko vlastně on využívá té situace, byť jiným způsobem nebo v jiných oblastech, on se staví, řekněme, výrazně autoritativně. Maďaři byli vždycky hodně na sebe namíření stejně jako Poláci. Je to trošku jiné než třeba my nebo Rakušani a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná jenom pro kontext budu citovat Ursulu von Der Leyenovou, která vlastně, podle které je v Maďarsku problémem zejména korupce, pravidla právního státu. Ale země to i podle von Der Leyenové narušuje vlastně i v jiných ohledech a teď teda Budapešť má možnost se k tomu vyjádřit.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Víte, já to otočím, vlastně bavili jsme se tady 15 minut o sankcích vůči Rusku, tak jistě nepochybně nějaké, nějaký vliv tam má. Když se podíváme třeba na sankce vůči Rusku po Krymu v roce 2014, tak ta účinnost je nízká. A tyhle ty věci, které se teď hovoří i o Polsku, byť v jiných souvislostech nebo o Maďarsku, mají především proklamativní charakter. Ty země jsou velmi stabilizované, mají pevnou politickou strukturu v Polsku. Je také velmi silná vládní garnitura a podle mě je to spíš v tuhle chvíli transparent, takovéhle jednání s těmi zeměmi. Ne, že by to mělo mít nějaký přímý dosah, protože nástroje Evropské unie jsou v tuhle tu chvíli velmi omezené vůči Polsku, cílené vůči Maďarsku. A heterogenita Evropské unie, která už je teď naprosto zřetelná, ani neumožňuje přistoupit k nějakým závažnějším krokům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak vidíte, ať už politické nebo v ekonomické rovině vztahy Maďarska a Ruska?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, tak u Orbán tam hraje takovou určitou politiku, někde jsem četl a nevím, jestli je to pravda, že dostává levnější plyn, stejný plyn, který dostávají ostatní země, dostává levněji. Neumožnil přesun techniky a migrace přes svoje území. Těžko říct, on ta strana, kterou vede, se jmenuje konzervativní strana nebo vyznává konzervativní hodnoty. Nicméně jeho přístup k politice je velmi osobitý a jestliže ho volí 2/3 nebo 3/5 Maďarů, tak asi jim to nějakým způsobem vyhovuje. Pravda je, že maďarská ekonomika si prošla svoje peklo. Víme, jak se propadal silně forint, že tam bylo potřeba znárodnit banky a teprve znovu je potom pouštět do, do soukromých rukou, že to vlastně vedlo prakticky ke znárodnění bankovního sektoru. Že hrozilo Maďarsku, možná ne úplně tak ostře, jak to teď řeknu, ale dokonce bankrot. Tohle si všecko Maďarsko prožilo a je pravda, že po nástupu Orbána se tyhle ty věci stabilizovaly, přestože jsem tady říkal, že mají vysoký dluh, že mají deficit někde kolem 7, 8 %. Ale na druhé straně třeba inflace, která u nich byla stejná, teď vystoupala ta poslední, kterou jste u nás jmenovala 11,1, tak je v Maďarsku jenom 8,1 nebo 8,2, takže je nižší, takže oni dokáží se vlastně v těch ukazatelích dostat na to, na co je Evropa zvyklá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V rámci takzvané Visegrádské čtyřky, jak si stojí maďarsko?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, já si myslím, že Visegrádská čtyřka teď začíná být trochu problém, už jste to naznačila z pohledu, řekněme, určité soudržnosti, protože Poláci si vedou svůj život a jsou velmi ohroženi tou situací na Ukrajině. Je to nejdelší hranice vlastně z těch čtyřech zemí. A my nemáme hranici žádnou s Ukrajinou. Stejně tak si vlastně Maďaři šlapou trošku svoji cestičku. Ty ekonomiky jsou, řekněme, srovnatelné a našly by se i větší rozdíly, ale z pohledu Visegrádské čtyřky, teď si myslím, že, že to není tak homogenní systém, jaký to byl třeba před dvěma lety nebo tak, že se asi budou muset v sobě hledat zase nějaká další spojení, aby se vrátilo tam, kde to bylo. Byla by to chyba, kdyby se to nemělo stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled prof. Richarda Hindlse. Já vám za to děkuji a přeji vše dobré, na slyšenou.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Také přeji dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Mimozemští roboti, červí díry, kosmické elektrárny... je lepší být ve střehu.

Tomáš Vacek, vedoucí Programu celoplošné stanice

Tomáš Vacek

Komplet 3CD Vladana a Prasopes

Koupit

Co se stane, když se desetiletá holka rozhodne být intergalaktickou strážkyní? Sci-fi seriál o útěku z domova, vzpouře strojů a přátelství s jedním zvláštním kouzelným zvířetem.