Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 30. dubna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Pozvání přijal prof. Richard Hindls, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, dobrý den, vítejte.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Dobrý den, vítám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například to, co se v České republice zlepší díky finanční injekci Evropské unie. Jaké dopady na tuzemské české firmy může mít diplomatický konflikt s Ruskem a budou po pandemii na pracovišti vždy všichni, nerušený poslech. Od 10. května se definitivně otevřou všechny maloobchodní prodejny, nehledě na počet nakažených koronavirem. Včera to schválila vláda. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček řekl, že došlo k odkladu o týden, oproti původnímu plánu na základě doporučení expertní poradní skupiny MeSES. Jak to hodnotíte, pane profesore?


Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, tak doufám, že to tak skutečně bude a že se ještě, kolik je to 10 dní, že se zase nedočkáme nějakých změn. Ono už včera vlastně to bylo takové zvláštní, protože se určitou dobu hovořilo o tom, že dokavad incidence nebude kolem 100 na 100 tisíc, což v tuhle chvíli ještě není, je někde kolem 140 snad 150, takže se to nebude moct uskutečnit. Asi si velká většina lidí přeje, aby se tak skutečně stalo, možná někdy i to uzavření zejména těch menších provozoven nemělo ani trošku logiku. No, ale teď jde o to, jestli ta pravidla už zase trošku nebyla porušena, nebyla naplněna. Zažili jsme to několikrát, že se vlastně zhroutil PES. V podstatě teď jsou nějaké těch 6 vln nebo šest stupňů no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Šest balíčků. Jak se na ně díváte, na ten nový systém rozvolňování opatření?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Já si tohle nedokážu hodnotit z pohledu toho obsahu těch stupňů, protože nejsem v tomhle oboru jaksi vzdělán. Spíš to posuzuji z pohledu jak, jak bych řekl uživatelé. Nebo člověka který, řekněme, dbá na to, aby určitá pravidla byla čitelná předvídatelná transparentní a tudle slušelo zatím nemáme teď poslední zkušenosti taková, že co asi těch 100 na 100 000 nedodrží, takže zase je to už nějaká odchylka z druhé strany. Chápu, že to vůbec není jednoduché, stanovit ta pravidla. Není v tom žádná zkušenost. Nikdo jsme s tímhle tím nepočítal. Spíš si odkazuji na to, že jsou i jiné země, kde se to daří lépe než u nás. My si stále udržujeme tu jednu z nejhorších pozic. Asi těch chyb tady bylo víc, virus je stejný, ale naše pozice je horší. Tak spíš to posuzuji z toho, nedokážu posoudit těch 6 stupňů nebo těch 6 vln jako takových, protože proto nemám žádné informace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Koronavirus zatřásl ekonomikou, se stabilitou mnoha podnikatelů firem, také s trhem práce, s jakými proměnami mám spíše na mysli z dlouhodobého hlediska lze počítat podle vás?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, já si myslím, že ty důsledky budou a jste sama řekla dlouhodobějšího hlediska ještě nějakou dobu trvat, protože přišlo něco, s čím nikdo nepočítal. Co výrazně změnilo naše životy, naše způsoby uvažování, naši práci. Bude tam asi poměrně důležitý prvek resocializace, protože jsme ztratili kontakty. Do práce chodíme, nechodíme. Samozřejmě je to velmi různé podle toho, kdo co dělá, jaké kdo má zaměstnání. Ale myslím si, že ty důsledky toho poneseme dlouho. Možná teď v té první fázi více na těle a v té druhé fázi více na duši, uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Abychom byli konkrétní, když jste se zmínil o práci z domova například, tak evidentně nebude jenom nějaká epizoda z toho počátku pandemie, protože řada podniků už nyní plánuje využívat tento nástroj jaksi do budoucna.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
To je pravda a všichni to nebo velká z nás, většina z nás to prožívá. Otázka je, kdy nám začne víc chybět ten kontakt. Ona ta práce je jedna věc a druhá věc je, řekněme, rychlejší výměna myšlenek. Tady přece jenom tím, že se pracuje on-line, tak je to většinou na nějaký dohodnutý čas. Já jsem včera absolvoval dvě, dvě, dvě rady, dvě jednání a téměř každý den mám podobnou situaci. Tenhle ten způsob je co by nastaven, že na nějakou určitou dobu, aby se skupina lidí sešla a probrala nějaké věci. Ale ono je to také někdy o tom povídání na chodbě nebo u kávy, a to nám chybět může.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale proto, promiňte, nechodíme do práce, já jsem měla spíše, pane profesore Hindlsi, na mysli tu efektivitu práce. Mnohé firmy zjistily, že třeba lze pracovat teď v uvozovkách možná s jiným počtem zaměstnanců a podobně.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
To se samozřejmě může stát, nedá se to asi paušalizovat, nedá se to generalizovat, protože to co děláme, je velmi odlišné ty druhy činností, které provází náš život, jsou natolik odlišné, že je těžko tady zobecňovat. Může se tohle to stát, že po určité době zjistíme, že vlastně není potřeba platit nájem v kanceláři, že je možné něco udělat z domova, ale pořád si myslím, že, že ten sociální kontakt dřív nebo později začne chybět a že ne všechno se dá vyřešit jenom po telefonu, že někdy i pohled z očí do očí je možná také inspirací. A někdy je také možnost z těch očí odečíst víc než z obrazovky počítače nebo mobilu. To si myslím, že tam pořád zůstane.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
My nyní také se na sebe díváme prostřednictvím displeje.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Počítače. Pane Hindlsi, ovlivní to třeba i výběr našeho bydlení? Mám na mysli to, že mnoho lidí pracovalo, má zkušenost s tou prací z domova a mnozí budou muset, nebo budou chtít takto pokračovat.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, pokud jde o bydlení, to myslím, že jako takové si žije vlastním životem. Vidíme to na cenách nemovitostí, na cenách nájmů. Tady si myslím, že přímá vazba mezi tím, jak pracujeme a co pracujeme a s kým pracujeme, jak bydlíme nebo kde se to dá odehrávat. Samozřejmě všichni potřebujeme na tu práci z domova určitý klid. Ale znovu pokyne, ne všichni pracujeme z domova. Jsou lidé, kteří mají kontaktní zaměstnání, samoobsluhy, pošty, dopravní prostředky. Dokonce si myslím, že těchhle lidí je většina a jsou vystaveni psychicky i fyzicky mnohem většímu tlaku než ti, kteří pracují z domova. Tak si nemyslím a je jich velká část opravdu těch lidí, tak si opravdu nemyslím, že by nějaký způsob bydlení ovlivnilo to, jestli pracujeme přes počítač nebo ne a těch lidí, kteří pracují normálně, tak jako pracovali předtím, je statisíce, ne-li dokonce několik milionů. Takže pořád si myslím, že je to většinový způsob.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prošel během toho posledního roku ale možná už i dříve náš vztah nějakou proměnou, náš vztah k práci, mimochodem zítra jí oslavíme svátkem.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, prošel hodně, to si myslím, že když bychom to vzali čistě z toho, že máme svátek práce, že svátek práce má nějakou historii, řekněme, už víc jak stoletou, tak za těch x let nebo za těch několik mnoho desítek let se naše práce změnila strašně. Obrovským způsobem do ní zasáhla, řekněme věda a technologie. Samozřejmě také počítače, o kterých jsme hovořili do teďka a myslím si, že to změnilo i náš přístup v práci. Dřív ta práce byla opravdu mimořádně náročná, ono samozřejmě do dneška zůstává mnoho profesí s obrovskou fyzickou zátěží. O tom není pochyb, ale přece jenom mnoho věcí se zjednodušilo. Na druhé straně žijeme v obrovském tlaku informací a nejrůznějších dat, která bychom bez těch moderních prostředků už vůbec nemohli zpracovávat. Změnilo se to hodně. Možná, že se za chvíli dostaneme na nějakou řeč o tom, kolik pracujeme, kolik jakou produktivitou pracujeme. Kolik za to dostaneme peněz. Tohle to se také za těch, řekněme 100 let nebo více než 130 let od svátku práce strašně změnilo. Tak těch, tohle by asi bylo na dlouhou debatu, protože na jedné straně máme potřebu pracovat, na druhé straně samozřejmě nás motivují výdělky a řekněme i nějaké mezinárodní srovnání, tak z tohohle pohledu se to změnilo za těchto 130 let. Budeme-li brát tedy svátek práce jako dobu, o které se bavíme tak strašně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Španělsko jako první evropská země bude experimentovat se čtyřdenním pracovním týdnem a jedním z důvodů, proč s tím tamní vláda souhlasila, je nedávná studie, která prokázala, že Španělé sice odpracují o mnoho více hodin než některé jiné evropské země, ale produktivita jejich práce tomu vynaloženému času neodpovídá.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Víte, tohle to je dobrá otázka, dobrá debata. Ono totiž se bavíme pořád, že člověk pracuje. Ve Francii už také zkoušejí zkrátit pracovní část. My máme pořád těch našich 40 hodin a patříme mezi spíše země s tou nejdelší pracovní dobou nebo s tou, řekněme, delší pracovní dobu než v Evropě. Ale ono to otvírá druhou otázku co potom. Co s tím volným časem. Teď se nám to trošku skrývá, smývá, protože pracujeme bez domova, můžeme dělat něco klidně večer nebo o sobotách, o nedělích. Aspoň ti, kteří takhle mohou pracovat. Tak tohle to se trošku stírá, ale velmi důležitá věc je, pokud budeme chodit třeba do práce jenom 4 dni, jak to bude vypadat potom s našim volným časem. Já teď uvedu příklad, který možná jakoby trochu nesouvisí ale, ale souvisí. To jsou naše děti. Podívejme se, jak vlastně oni tím, že a teď řeknu v uvozovkách nechodí do práce. To znamená, že nemají tu socializaci, nejsou přítomni ve škole, pouze se učí on-line a ještě nedělejme si, všichni víme trošku tak. Tak na nich je krásně vidět, jak se změnil ten jejich přístup k tomu, co se děje. A to pořád do těch, do těžko řekněme 4 hodiny chodí, teď možná 4 hodiny rotačně a 4 hodiny nebo 4 hodiny on-line a 4 hodiny naživo. Ale klíčová věc je, co s volným časem. Budete chodit domů ve čtvrtek odpoledne, budete mít volno pátek, sobota, neděle. Těch podnětů je samozřejmě mnoho a objeví se, velmi bych řekl komplikovaný sociologický profil toho, jak má vypadat volný čas, protože řada lidí si s ním nebude možná vědět rady a řada lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z čeho vycházíte, že nebudeme nebo někteří samozřejmě nemůžeme generalizovat, nebudou si s tím moci nebo vědět poradit.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, to je bych řekl spíš otázka pro sociologa, ale v každém případě prostě lidé musí dostat nějakou motivaci. Jestli to bude sledování televize nebo ježdění na chaty, které už dneska zdaleka není v takovém rozsahu a v některých zemích se ani příliš nepraktikuje. Nebo jestli to bude schopnost lidí věnovat se třeba sportu, kdo může anebo kdo je fyzicky na tom tak, že se sportu věnovat může. To je, to je velká otázka, ale v každém případě si myslím, že hrozí to, že lidé nenajdou odpovídající náplň pro ty zbývající, pokud by byl čtyřdenní pracovní týden, pro tu zbývající část. Dneska jsme zvyklí přijímat všechno okolo nás bych řekl velmi komfortně. Máme všechno po telefonu, po mobilu, přes počítač, odvykli jsme si trošku komunikovat. A tohle to se pokud budeme mít víc času, může zhoršovat. Já si myslím, že ta přítomnost v práci, jakkoliv nás někdy náš kolega v kanceláři může pěkně rozčilovat, to teď nechci zlehčovat, tak přece jenom si myslím, že ten sociálních a socializace a resocializace potom, co se teď stalo, bude velmi důležitou věcí. To nedokážu přesně posoudit, jakou kdo má motivaci, jaké věkové skupiny budou nějak motivovány. Co je dneska jádrem volného času, ale myslím si, že to určitě nějaké řešení vyžadovat bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Třeba bychom měli více času sami na sebe nebo na své blízké, když vlastně se vracíte neustále k tomu motivu těch sociálních. Kontaktů.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
To jste řekla hezky, protože my trošku na sebe nemáme čas. Trošku si kazíme češtinu tou zkratkovitou komunikací přes esemesky a přes nejrůznější jiné kanály. Trošku o sobě s opuštěním žvaníme na sociálních sítích. To je úplně jiná komunikace, a když jste se ptala, co se změnilo v práci, řekněme, od 1. května 1890, tak také bychom mohli položit otázku, co se změnilo v sociálních kontaktech. Změnilo se toho strašně moc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná bych se vrátila ještě zpět k tomu argumentu španělské vlády, respektive té studie, která říká, že ta produktivita u Španělů neodpovídá, produktivita práce, neodpovídá tomu času, který v práci stráví, když se na ten možný kratší pracovní týden o jeden den podíváte, pane Hindlsi, jak vám, dává vám tohle to smysl?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak berme, oddělme od sebe dvě věci. Jedna věc je to zkrácení jako také snaha. Španělsko je charakteristické vysokou nezaměstnaností. V dobách té krize ne té, co je teďko, ale co byla v roce 2008, 9, 10, 11 ve Španělsku nepracovala kolem, řekněme, v celé populaci kolem 25 % lidí. Část populace a mezi mladými do 30, 35 let jich nepracovala polovina. Já mám v rodině určité vazby na Španělsko, tak o tom docela dost vím a hodně o tom se svým, se svým zetěm komunikuji. Je to tak, že jedna ta rovina toho, čeho jste se ptala, je to, že Španělsko tím řeší také problém s nezaměstnaností. Protože přece jenom tím víc lidí může dostat pracovní příležitost. Druhá věc je Španělsko pokud se týká počtu odpracovaných hodin, je asi průměrný, průměrného pracovního týdne je na tom asi ve prostředku Evropy. Pokud jsem se dobře díval, tak je Španělsko nebo pokud o tom hovoříme doma, tak je kolem 38 hodin pracovního týdne. V produktivitě na tom je o něco hůře, ale tohle všechno může mít nejenom ekonomické příčiny, ale, řekněme, i ty sociální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Itálie dnes Evropské komisi předloží svůj návrh národního plánu obnovy, jak je na tom Česká republika?


Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Já myslím, že nepředloží dneska, protože pokud mám dobré informace, tak mezirezortní připomínkové řízení probíhalo do minulého pátku. Dneska je vlastně taky pátek, takže do 23. dubna, dneska je 30. dubna. Nebylo ještě, pokud vím, vypořádá. To znamená, že i když už se jedná na vysoké úrovni o obsahu toho plánu, a jde tam o poměrně slušné peníze, tak si myslím, že nebylo vypořádáno mezirezortní připomínkové řízení. Čili v tomto stavu ten materiál odejít do, do evropských orgánů zatím nemůže. Datum skutečně bylo, jak jste říkala nebo je dnešní datum 30. 4. Zřejmě ne všechny země to splní. Pravděpodobně to nebude to nejklíčovější, co se bude kolem národního plánu obnovy nebo těch národních plánů obnovy řešit, protože tam jde o poměrně vysoké peníze. My bychom sami měli dostat kolem 171, 172 miliard ve formě jakéhosi grantového financování a zhruba dalších 400 miliard korun ve formě jakýchsi půjček. Ale všechno je to potřeba podložit. Všechno je to potřeba vyargumentovat. Je tam 11 kritérií, podle kterých se to bude dělat a 6, řekněme pilířů, věcných pilířů, předmětných pilíř, do kterých se ty peníze mají umísťovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podívejme se konkrétně na ten návrh, pane profesore, který předložilo ministerstvo práce a obchodu. Promiňte, průmyslu a obchodu. Má s tím hodně práce z celkového plánovaného balíku 192 miliard korun, má jít bezmála 80 miliard na investice ke zvýšení ochrany životního prostředí, dalších 41 miliard by mělo podpořit školství a trh práce a 28,5 miliardy by vláda chtěla vložit do digitalizace. Plán ministerstva, potažmo teda České republiky je Česká republika odolná a konkurenceschopná. Přispěje k tomu tento národní plán obnovy?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Vezměme to začátku, je to skutečně snaha evropských orgánů nebo konkrétně Evropské komise oživit ekonomiky potom, co se děje nebo po tom, co se stále ještě děje. Těch kritérií je 6. Vy jste už některá nebo kritérií pilířů je 6. Digitalizace, řekněme, zelená tranzice, vzdělávání, samozřejmě zdravotní odolnost a vůbec zdraví obyvatelstva, věda, výzkum, institucionální podpora a podobně. To jsou všechno klíčové věci, se kterými asi lze naprosto souhlasit. Evropská komise se zdá být štědrá a je ochotná do tohohle toho problému, který teď nás všechny ještě trápí, vložit poměrně velké prostředky. Samozřejmě dnes ten materiál čítá mnoho desítek stran ten český. Já jsem ho samozřejmě viděl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Skoro 500.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Prosím?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Téměř 500.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Ano téměř 500 včetně příloh. A to také znamená ho přeložit do angličtiny. V tuto chvíli pokud vím, ještě přeložen nebyl. To určitě nikdo nepřeloží za večer. Takže z tohohle pohledu tam bude ještě spoustu administrativních, administrativních operací, které bude muset ustát, proto ten dnešní datum je už asi nereálný. Ale řekl bych, že těch 6 pilířů nebo návazně na to 11 kritérií je docela dobře nastaveno. S tím asi lze souhlasit. Druhá věc je a to víme všichni a co to netýká jenom nás jako potom to bude mít vlastní realizaci a co skutečně se ukáže jako efektivní a co možná už tolik efektivní nebude ty peníze, které do toho Evropská unie dává, jsou obrovské a mnohonásobně převyšují třeba náš hrubý domácí produkt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mohla by kauza Vrbětice přerůstat podle vašeho názoru z té politické i do ekonomické roviny? Jsme exportní ekonomika, jaká je vůbec obchodní bilance s Ruskou federací?


Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Já si myslím, že to zastav výrazné nebude. Za prvé zatím se ještě neobjevily nějaké zásadní kroky v oblasti ekonomie. Pořád se dělají kroky spíš v oblasti diplomacie, řekněme, nějaké mezinárodní politiky. Pokud se týká té obchodní výměny mezi Ruskou federací a Českou republikou. Není to zdaleka takový objem, jaký jsme třeba zvyklí vídat u Německa. Jenom pro srovnání řeknu ten obrat, celkový roční obrat se pohybuje kolem osmi miliard dolarů ročně. Zhruba je to tak půl na půl vývoz. Ten je u nás asi 4 miliardy dolarů. Přibližně v této době a dovoz je o něco vyšší. Ten se blíží k pěti miliardám dolarů, čili jsme na nějakých já nevím 120 miliardách korun. Jenom pro srovnání s Německem, ta samá výměna ve stejném roce byla 48 miliard euro vývoz a 45 miliard dovoz. To znamená řádově něco přes jeden bilion korun. Takže je to skoro desetkrát více dokonce i se Slovenskem. Což je náš důležitý partner. Německo je náš největší partner, ale i se Slovenskem je ta výměna větší než s Ruskem. Takže z tohohle pohledu to zase není tak velký obchodní partner. Navíc si uvědomme, že, řekněme, ruská, ruská ekonomika není rozhodně tou nejmodernější ekonomikou. Tak moderní, jako je třeba německá ekonomika nebo východo, některé východoasijské ekonomiky. Není tak technologicky vyspělá. Takže si nemyslím, že by zase to mohlo postihnout, řekněme, naší ekonomiky nebo opačně ruskou ekonomiku do takové míry. Může to samozřejmě postihnout firmy některé. To ty, které jsou hodně navázány, pokud třeba ne, ne, neumístí své afilace do do Ruska, na ruské území, tak je to postihnout může, ale už jenom z toho co jsem říkal o tom vývozu a dovozu, že to je mnohonásobně nižší hodnota než třeba s Německem nebo dokonce se Slovenskem. Tak z toho pohledu si nemyslím, že by zase ten zásah byl tak velký. Navíc se o tom hovoří zatím jenom velmi mlhavě, velmi okrajově. Žádné konkrétní kroky se zatím neprojeví. Tím neříkám, že se tak nemůže časem stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy České republiky Jaroslava Hanáka mohou případné ekonomické sankce zasáhnout jak konkrétní firmy, tak ochromit obchodní sekce našeho zastupitelství nebo konzulátů v Rusku, které vlastně těm našim firmám pomáhají.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
S tím asi můžu souhlasit, protože už jsem to říkal, že vlastně spíš se to dotkne některých firem, ne že by to nějak výrazným způsobem rozkolísalo českou ekonomiku nebo dokonce ruskou ekonomiku, to si vůbec nemyslím. Pořád je tady mnohem silnější ten aspekt politický, a to platí obecně pro sankce, protože Rusko, které je prakticky téměř neustále vystaveno nějakým sankcím a nějakým opatřením ze strany, řekněme, evropských zemí, anebo i ze zámoří, tak je velmi odolné v těchhle věcech. Ostatně Rusové vždy byli velmi odolní. Takže si myslím, že tady výrazně dominuje, řekněme, ten transparentní a politický efekt nad tím efektem ekonomickým.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zmínil jste se několikrát o Německu. Tamní hospodářství alespoň podle spolkové vlády letos poroste rychleji, než se čekalo. Hrubý domácí produkt se má zvýšit o 3,5 procenta. Je to nějaké překvapení pro vás?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Takhle slovo překvapení je zvláštní, těžké použít, pokud si člověk neudělá nějaký, řekněme, odpovědný kalkul, jak to skutečně vypadá. Podobná zpráva včera přišla, to co jste teď řekla i ze Spojených států, že odhady, řekněme, expertů na americké hospodářství byly o nějakých 0,5 procentního bodu v tempu růstu za první čtvrtletí americké ekonomiky nižší. V tomhle bych těm odhadům nepřisuzoval zase ani špatnou zámku, ani dobrou. To se v ekonomii stává, že se prostě ne úplně dobře trefíte. Spíše je tady dobrý ten signál, že se zdá, že se těm ekonomikám daří o něco lépe, než se původně čekalo. To bych viděl jako důležitější než to, kolik to číselně je. Z druhé strany, pokud se budeme bavit jenom čistě o těch tempech růstu, tak nesmíme zapomínat, že se vztahujeme k loňskému roku, který je sám o sobě velmi nízkou základnou, takže to samo o sobě nemusí být ještě nic důležitého. Stejně podobně přišly zprávy z Číny, že se Čína oživuje také potom všem, co se stalo. Musím ovšem současně jedním dechem říct, ještě nejsme na konci toho, co se děje. Ještě zdaleka nejsme na konci toho, co se děje. Tak pokud snad se už nic nezmění a bude se to už jenom zlepšovat, tak pak tyhle zprávy jsou dobré¨. Ale nevím jak by ekonomiky reagovaly, kdyby se ta situace znovu začala zhoršovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jste spíše, jak to vnímám opatrný optimista?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Ano, to je docela dobrá charakteristika, protože si myslím, že nás to zaskočilo do takové míry, že se s tímhle tím ještě budeme potýkat hodně dlouho a teď se vracíme na začátek našeho povídání i v té psychické oblasti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje prof. Richard Hindls, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Děkuji za váš čas, za vaše postřehy a přeji vám hezký den, na slyšenou.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Také děkuji a všem pevné zdraví, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se připojuje a zve k dalšímu poslechu Českého rozhlasu Dvojky. Těší se na vás Jiří Holoubek a Šárka Volemanová, kteří jsou už připraveni ve vedlejším studiu. Co se týče Jak to vidí, neváhejte kliknout na naše digitální platformy pro případný zpětný poslech, hezký den.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.