Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 3. března 2020

3. březen 2020

Hostem byl Richard Hindls.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítám vás u poslechu následující půlhodiny. Mým dnešním hostem je ekonom a statistik, profesor Richard Hindls. Buďte vítán, dobrý den.

Richard HINDLS, ekonom a statistik, profesor:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Věnovat se budeme obavám ze světové recese, nové migrační vlny i reakcím trhu na vítězství Igora Matoviče ve slovenských volbách. Inspirativní poslech. Česko má už pět potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru. Informoval o tom ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Od čtvrtka, 5. března, vláda také zakázala lety z Jižní Koreje a severu Itálie. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, která sdružuje 36 průmyslově vyspělých zemí včetně České republiky, se včera ve zvláštní zprávě věnované globálním dopadům nákazy, doporučuje vládám, aby neprodleně zvýšily veřejné výdaje a zabránili tomu nejhoršímu, tedy hluboké krizi. Naposledy ji svět čelil v letech 2008 a 2009. Jsou pane profesore, podle Vašeho názoru, na místě obavy ze světové recese?

Richard HINDLS, ekonom a statistik, profesor:
Já ty zprávy OECD dostávám do e-mailu, dostal jsem ji včera dopoledne, tam se hovoří o dvou scénářích, jeden, který by vedl zhruba k polovičnímu propadu ekonomiky světového tempa ekonomiky. Druhý hovoří dokonce už teda o recesi, samozřejmě, v tuhle chvíli asi úplně nikdo neví, jak se ta věc bude vyvíjet dál, nakolik ta nemoc, ještě se neví ani všechno o té nemoci, sice jsem včera zaregistroval, že už existuje scan DNA profilu té nemoci nebo toho, co ji způsobuje, ale pořád se asi dost dobře neví, co to za nemoc je. Na druhé straně jsem si dneska všiml, že v Číně už je jenom ze dne na den něco málo přes sto nově nakažených, to je velký propad směrem dolů. Naštěstí, protože na začátku jich bylo denně 3 000 - 4 000, co to udělá ekonomicky, a jak se na to ekonomicky dá reagovat, to je samozřejmě ne úplně jednoduchá otázka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Protože už nyní vidíme rušení letů, má to dopad v cestovním ruchu, také vidíme, že třeba se to dotýká různých zaměstnanců a podobně, home officu a tak dále.

Richard HINDLS, ekonom a statistik, profesor:
Tak ono se to bude šířit tak, jak budou vlastně ty jednotlivé ekonomické sektory napadány. Začne to cestovním ruchem, dopravou, zejména osobní dopravou, postupně zřejmě, pokud ta vůbec ta situace bude, samozřejmě, útlumem některých provozů, zejména si ve zpracovatelském průmyslu, který už tak v poslední době nebyl úplně na tom v Evropě nebo v těch vyspělých zemích nejlépe. Otázka ale je, jak jste to říkala na začátku, co se v tom dá finančně dělat, samozřejmě peníze nemohou úplně vyléčit tu záležitost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zvýšit veřejné výdaje, píše se v té zprávě.

Richard HINDLS, ekonom a statistik, profesor:
No tak já jsem včera sledoval, co kdo vlastně říká, tak třeba Evropská centrální banka uvažuje o tom, že by prostě v rámci svého kvantitativního uvolňování rozšířila další možnosti, možná by i snížila úrokové sazby, i o tom už se včera začalo hovořit, ale, když se podíváme na to, kam ty peníze vlastně jdou, tak se říká, že dneska v evropském prostoru je tzv. past likvidity, protože Evropa dneska má vlastně volných 1,7 bilionů eur, které tam vlastně naplynuly do toho finančního systému tím kvantitativním uvolňováním, čili těch peněz je relativně hodně, a teď je otázka, na co budou využity. Japonská centrální banka, jsem včera zaregistroval, že dokonce přistoupila k jednomu bych řekl nejodvážnějších kroků, rozhodla se pomoci japonskému hospodářství skupováním akcií, to už je poměrně velmi významná věc, většinou se hovoří o skupování dluhopisů, případně o nějakých balíčcích, Mezinárodní měnový fond dneska v noci vyhlásil, že by poskytoval určité finanční balíčky, zejména těm zemím, které nemají tak dobrou organizaci zdravotnictví, které nemají tak dobrý přístup třeba ke službám hygienickým, a karanténním a podobně, ale to jsou pořád jenom peníze, a my málo víme o té podstatě té nemoci nebo o tom, co se s ní může stát, to samozřejmě vyvolává potom i další negativní jevy, které přináší do ekonomiky, to je především panika, to si myslím, že je to nejhorší, co se může v té řekněme ekonomické oblasti stát, když klesne ta důvěra natolik, že se objeví panika a nevím kolik kdo může sníst denně balíčků rýže, ale na co ji mít doma tolik, tak tohleto všechno může zkomplikovat i ty řekněme ekonomické nástroje, které by mohly ty země nějakým způsobem, nebo řekněme i ty centrální instituce nějakým způsobem zajistit. Zvláštní je situace v Itálii, kde se italská vláda rozhodla uvolnit přibližně 3,5 miliardy eur na to, aby. Italská ekonomika je na tom vlastně, ta je zmítaná ze všech stran, má druhý nejvyšší dluh, je asi zemí dneska v Evropě nejvíce napadenou, a italská vláda přichází s nějakou finanční injekcí, o které opozice říká, že je ale velmi malá, nedokážu to posoudit, jaký rozsah opatření v tom je. Takže ty země se snaží, ale pořád se mi zdá, že nemáme dost informací o tom, jaká ta nemoc je, a to samozřejmě může vést někdy, třeba i v panice nebo k některým zavádějícím informacím a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když zůstaneme chvíli ještě u Itálie, pane profesore, jaký dopad může mít šíření nákazy, konkrétně v této zemi, protože je to teda nejvíce postižená z evropských států, a převážná většina nakažených je na severu země, kde je těžiště průmyslu, regiony Lombardie, Benátsko, tvoří třetinu italského HDP a mimo jiné je to pátá nejnavštěvovanější země světa, která tím pádem také přichází o příjmy z cestovního ruchu.

Richard HINDLS, ekonom a statistik, profesor:
Ano, a třetí největší ekonomika v Evropě zmítaná, jak už jsem použil před chviličkou to slovíčko, zmítaná, protože italská ekonomika je dneska možná jednou z nejzranitelnějších v Evropě. Teď už se začíná hovořit o potenciální recesi, zatím se hovořilo jenom o zpomalení, víme, že Itálie se trošku tak pošťuchovala s Evropskou unií, s Evropskou komisí ohledně svého sestavení rozpočtu, deficitu v tom rozpočtu, dluh Itálie, druhý největší v Evropě, vysoko přes sto procent, a to všechno samozřejmě, a vyspělost těch severních oblastí v Itálii, může tu Itálii skutečně poslat hodně dolů, ale pořád si myslím, že příliš často slýcháme ty negativní zprávy a málo víme o tom, co je skutečně, já to sám nevím, nedokážu to vůbec posoudit, nakolik ta nemoc je nebezpečná, tak víme dobře, jak, kdo je nemocen a v jakém rozsahu je kdo nemocen, ale pořád se mi zdá, že takové to vyvolávání té paniky není úplně dobře ani pro ekonomiku, protože ekonomika je o důvěře, můžeme se bavit dlouho o tom, kdo kolik pustí jakých peněz do čeho, kolik udělá Evropská centrální banka, kolik udělá italská vláda, kolik udělá Mezinárodní měnový fond, ale pořád vlastně bych řekl, že by to mělo být úměrné tomu, co skutečně reálně o té nemoci víme, a to si myslím, že zatím víme velmi málo, a pokud se potom dostáváme do takové jakoby trošku ekonomicky stresové situace, tak to není dobré ani pro tu nemoc samotnou, ani pro to, co se v těch ekonomikách děje. Včera Evropská centrální banka vyhlásila vlastně, nebo také Organizace zdravotnické služby, vyhlásily vlastně střední až vysoký stupeň nebezpečí, tak asi ti lidé vědí, o čem hovoří, to já nezpochybňuji, ale řekl bych, že to nebezpečí toho, že se o tom hovoří jako bych řekl víc negativně, než to možná je, tady pořád cítím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nehledě nyní na šíření nákazy novým typem koronaviru, když se podíváme na evropskou ekonomiku, Evropskou unii i eurozónu, německá ekonomika docela stagnuje, francouzská nebo italská mezičtvrtletně, v závěru roku loňského, dokonce poklesly. Průmysl se propadá téměř v celé Evropské unii, jak vyplývá alespoň z prosincových údajů Eurostatu. Výroba rostla pouze v šesti zemích, a když k tomu ještě připočteme celní války, jak by mohla nebo měla Evropská unie, co se týče hospodářství ekonomiky, reagovat? Jaké má vůbec možnosti?

Richard HINDLS, ekonom a statistik, profesor:
Já jsem se díval zhruba na nějaké výroky Evropské centrální banky, staré asi 5-6 týdnů, kde se hovoří o jistých náznacích zatčení a zotavení evropské a možná i světové ekonomiky z té, řekněme z toho výrazného zpomalení, které provázelo ty země, o kterých hovoříte a spoustu dalších zemí v minulé době, Německo se vlastně zastavilo, mělo stagnaci, mělo nulový růst hrubého domácího produktu v posledním čtvrtletí, no, to se ještě nevědělo tolik co bude s tou epidemií, teď už se to ví, že to určitě nějaký dopad má, otázka je, já bych si teď vůbec netroufl kvantifikovat tu věc, zahlédl jsem už nějaká čísla, nevím z čeho můžou vůbec vycházet, ale o tom, že se ty ekonomiky zpomalí, o tom není pochyb, je to o to horší, že se vlastně tak děje v době, kdy se ty ekonomiky začaly trošku dostávat z nejhoršího. Nepochybně ta tempa růstu letos poklesnou, je otázka nakolik a otázka je také, co to udělá, otázka je také respirační choroby většinou, v letním období, z velké části vymizí. Nevíme, jestli třeba tohle také čeká tuhletu chorobu, jestli v letním období ten počet nakažených a nemocných bude výrazně nižší, to o tom vůbec nic nevíme, evropské ekonomické nebo světové ekonomické orgány mobilizují, to je asi úplně v pořádku, ale pořád si myslím, že málokdo ví, jak to bude vypadat na konci. Když se podíváme na akciové trhy, jsou těžce, těžce v propadu. Dokonce se hovoří, že vlastně všechny zisky, které se v poslední době odehrály na akciových trzích, propadly během pěti dnů, a dále ty poklesy jsou velmi výrazné, ale pokud bychom brali akciové trhy jako nějaký indikátor toho, co se ve světě děje, tak oni už jsou zmítány delší dobu, protože jednou jsou to obchodní války, Čína, Amerika, podruhé jsou to otázky kolem Brexitu, potřetí je to ropa, počtvrté je to Blízký východ a teď epidemie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ještě krátce zpět do České republiky. Po prvních dvou měsících roku skončil státní rozpočet se schodkem 27 miliard korun, což je špatný únorový výsledek, jaký zažily státní finance naposledy v roce 1993. Přitom příjmu do státní pokladny se dařilo. Jak si to vysvětlujete?

Richard HINDLS, ekonom a statistik, profesor:
Já bych zatím z tohoto čísla neusuzoval vůbec na nic, většinou ta únorová čísla bývají podobná, vloni to bylo lepší o něco, ale také tam bylo výrazné znaménko mínus. Je pravda, že se vybralo více na daních, dokonce třeba z daní fyzických osob ze závislé činnosti se vybralo o nějakých 10 % více, to je otázka toho, že se u nás hodně vydělává, že poměrně rychle rostly loni mzdy a tudíž vlastně i ten výběr daní fyzických osob, z daňových přiznání, je výrazný, samozřejmě rozpočet tak jak je naplánován na letošní rok, má poměrně výrazné položky na straně výdajů, ať už je to růst důchodů, ať už je to růst mezd, a to všechno samozřejmě ho může přinést do řekněme negativních čísel, přesto si stále myslím, že z fiskálního hlediska je ten rozpočet ještě neutrální, že ta pozice není v tuhletu chvíli nějak dramatická, trošku se tam projeví také to, že my jsme počítali s některými daněmi, které bohužel letos teda vybrány nebudou, to je digitální daň zhruba v rozsahu dvou miliard korun, a dál je pro mě zatím velmi nejasná otázka prodeje sítí telekomunikačních 5G a podobně, nebo mobilních sítí, kde by se jednalo o výpadek nějakých 6-7 miliard korun, tak tady se ukazuje, že vlastně když se sestavoval rozpočet, tak se mělo počítat jenom s tím, co je jisté, teď se tam dostaly tyhle dvě položky, které vlastně nejsou jisté, a dokonce bych řekl, že v případě té digitální daně velmi nejisté. Já bych ovšem přes to vůbec z tohoto čísla zatím na nic neusuzoval, pamatuji si dobře, že i opozice v loňském roce touto dobou, při tom negativním únorovém číslu za rok 2019, byla velmi zdrženlivá, stále si myslím, že daleko více by se projevilo to, pokud by ten plánovaný růst ekonomiky, kolem 2 % poklesl, třeba v důsledku toho, co jsme říkali před malou chvilkou o nemocech, tak to by samozřejmě daleko více zahýbalo s rozpočtem, ale už z toho, co jste říkala o Evropské centrální bance, o Měnovém fondu a podobně, tak se ukazuje, že pokud by se ta situace měla dále zhoršovat, tak říkám, že to nevím, tak se ukazuje, že by asi taková slovíčka jako deficit byla až na druhém místě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje Richard Hindls. Situace u turecko-řeckých hranic eskaluje poté, co prezident Erdogan splnil své výhrůžky a otevřel brány do Evropy. U hranic se, podle médií, tlačí na 15 000 lidí, dochází k potyčkám i použití vodních děl a slzného plynu. Řecká vláda už minulý týden zesílila ochranu hranic a včera poslala na místo další vojáky na pomoc policistům, kteří brání ilegálním přechodům. Jaké možnosti jsou nyní, pane Hindlsi, podle Vás, ve hře? Bude se muset Evropa s Ankarou nějak dohodnout?

Richard HINDLS, ekonom a statistik, profesor:
No, teď když to vrátím zpátky, o čem jsme se bavili, tak bych řekl, to nám ještě chybělo v této situaci, protože Evropa je pod tlakem migrantů už několik let a teď se ta situace zase na jihovýchodě Evropy vyostřuje, Turecko myslím v roce 2016, teď si nejsem úplně jist, vlastně uzavřeno takovou dohodu s evropskými orgány, je to člen NATO, je to poloevropská země, když to řeknu takto, uzavřelo dohodu s evropskými státy o tom, že vlastně za finanční pomoc nebo finanční podporu prostě omezí průchod transfer uprchlíků přes svoje území směrem dále na západ, směrem dále do Evropy, teď zřejmě turecká a politická reprezentace používá tuhle věc jako nástroj, nějaký politický nástroj nebo politicko-ekonomický nástroj vůči ostatnímu zbytku Evropy, rozumím jedné věci, Turecko má obavu z toho, co se děje v oblasti Kurdů, kterých je nevím, 3-4 miliony, kteří hrozí tím, že by se mohl vlastně vytvořit samostatný stát, třeba i na území Turecka, pamatuji si ještě nedávno, dokonce nevím, jestli jsme o tom nemluvili spolu, že vlastně Turecko využívalo tu levnou pracovní sílu v určité době, kdy by mělo ekonomické potíže, teď se zdá, že prostě v době nezaměstnanosti jim tito lidé, kteří jsou určitým politickým nebezpečím pro tureckou vládu, příliš nevyhovují na území Turecka, a proto přistoupilo k tomu, k čemu přistoupilo, má to velmi mnoho konsekvencí, na jedné straně je Sýrie a Rusko, jako odvěký spojenec, na druhé straně je Turecko, NATO, Spojené státy, myslím si, že ta situace není jednoduchá, nevím, jestli je to jenom v penězích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Neleží právě jeden z těch klíčů v řešení toho syrského konfliktu, který trvá mimochodem už devět let. Není teď třeba čas, aby nějak Evropská unie zaujala nějakou pozici, stanovisko? Jenom připomenu, že Turecko zahájilo na severozápadě Sýrie, u svých hranic, vojenskou ofenzivu proti vládním silám syrského prezidenta Bašára Asada, kterého vojensky podporuje Rusko.

Richard HINDLS, ekonom a statistik, profesor:
Já tohle nejsem takový odborník, neumím to natolik posoudit, pořád bych řekl celkově řekněme, s určitým odstupem, bych si troufl říct, že tam vznikla po vlastně porážce Islamského státu jakási vzduchová bublina, jakési vakuum, které se snaží různá politická uskupení zaplnit, to, že vlastně Islámský stát opustil s celou jeho agresivitou a podobně tahle území, tak vedlo k vytvoření dalších sporů, Turecko má takové poměrně kolísavé výkony v ekonomice, víme také, že turecká lira měla problémy, že se Trumpova administrativa snažila uvalit na Turecko některé sankce, víme dokonce, že Turecko mělo problémy s Ruskem, pak se to zase uklidnilo, teď Turecko říká, že nechce do otevřeného konfliktu s Ruskem, to by samozřejmě už byla velmi vážná věc, tak já si moc neumím na to udělat názor, protože tu situaci tak neznám, ale pravda je, že si myslím, že v tuhle chvíli už převažují řekněme politické argumenty nebo politická hlediska Turecka v tom řešení té situace, nad těmi ekonomickými, která tam možná hrála roli řekněme před rokem a dvěma, kdy se Turecku tolik nedařilo, bylo pod tlakem Spojených států, jako vlastně dva členi NATO, je to taková zvláštní situace, no tak Turecko je v první dvacítce někde kolem 16., 18. místa a jako největší 16., 17. největší ekonomika světa a je to 80 nebo 85 milionů lidí, turistická destinace, samozřejmě chtějí si své místo na sluníčku také vydupat, to každý musí chápat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dosavadní izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle předběžných výsledků zvítězil v tamních parlamentních volbách, v tuto chvíli je sečteno 72 % hlasů.

Richard HINDLS, ekonom a statistik, profesor:
Hm, tak to je ještě málo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Skupina pravicových stran, včetně jeho Likudu ale možná nezískala většinu v parlamentu. Izraelci šli už potřetí za necelý rok k volbám, ani po loňském zářijovém, ani po dubnovém hlasování se lídrům stran nepodařilo sestavit vládu s podporou parlamentní většiny.

Richard HINDLS, ekonom a statistik, profesor:
No víte, Izrael vlastně s tím má trošku problém dlouhodobě, já teď řeknu možná takovou jednu skutečnost, kterou si nějak pamatuji, protože jsem jeden čas do Izraele velmi často jezdil, ono už je tam zvláštní neustálý ten posun hranice, jak se dostat do Knesetu. Ta je v současné době 3,25, je tam 120 poslanců v Knesetu a ta hranice je 3,25 %, kolik Vaše, moje, jiná strana musí získat pro to, aby se tam dostala, to odpovídá zhruba čtyřem mandátům a tahleta hranice platí asi pět let. V roce, do roku tuším 1990-1992, byla ta hranice dokonce jenom jedno procento, potom byla myslím 1,5 nebo 2 %, do roku 2014, ale mohu se trochu mýlit, a od roku 2014 je ta hranice stále zvyšována, čili ukazuje to na to, že v Izraeli je velmi mnoho politických stran, a ta nízká hranice pro vstup do Knesetu pochopitelně dává šanci i těm menším stranám, které potom vlastně jsou takovým tím, to známe i od nás, odjinud, typickým jazýčkem na vahách pro to, co se bude v parlamentu odehrávat. No a teď vlastně to zvyšování hranice až na to 3 celé, u nás je 5, tak pořád jsme ještě mnohem výše, o dva procentní body nebo necelé dva procentní body výše, ale tohleto všechno pořád vlastně ukazuje na to, že ta situace v politické scéně v Izraeli je nestabilní a jak ty volby jsou troje do roka, tak zřejmě lidé příliš často nemění svoje názory, takže proto zase já jsem ráno četl, že by mohl mít 60 hlasů, potřebuje 61.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Teď má 58 křesel.

Richard HINDLS, ekonom a statistik, profesor:
Já jsem odcházel v půl osmé, tak teď už zase níž, on potřebuje 61 hlasů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Teď je skóre 58, 56.

Richard HINDLS, ekonom a statistik, profesor:
Ano, tak, takže mu chybí tři, nevím, jak ty koalice tam budou vypadat, ale prostě potřebuje 61 ze 120 no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká ekonom Richard Hindls. Zatímco ve Spojených státech nadešlo tzv. volební super úterý, demokratické primárky a volební shromáždění ve slovenském Bratislavě pokračují povolební vyjednávání o nové vládě. Vítěz voleb a šéf hnutí OĽaNO, Igor Matovič, chce co nejrychleji sestavit funkční vládu, která zásadně zreformuje justici a potrestá korupci. Jaká je to správa pro finanční trhy, pane profesore? Vítězství hnutí OĽaNO?

Richard HINDLS, ekonom a statistik, profesor:
Tak, řekněme z toho prvoplánového hlediska asi dobrá, protože to signalizuje změnu politických poměrů na Slovensku, které už se, jak ukázali ostatně i slovenští voliči, pro velkou část země zdála neudržitelná, došlo tam k přepřahání, máme-li použít toho slova. Druhá věc je, jaká bude realita, protože bez ohledu na to, kdo jsou ti lidé, já o nich velmi mnoho nevím, ale bez ohledu na to, jaká bude realita, tak potom přijdou ty základní věci, jako jsou vnitřní podmínky, schopnost dohodnout nějakou koalici, chování v té koalici uvnitř, jak bude vypadat politická scéna, co si určitě ten svůj vliv zachová, zas tak málo poslanců nemá na to, aby byl v opozici. Jaké budou vnější podmínky slovenské ekonomiky. Slovenská ekonomika je poměrně konsolidovaná, když to budu brát z toho ekonomického hlediska. Počítá s růstem dneska někde kolem 2,5 procenta, pro rok 2020 to je dokonce o něco víc než máme my, podařilo se jí utlumit inflaci, podařilo se jí zejména utlumit nezaměstnanost, ale co skutečně přinese ta politická reprezentace, ta první reakce trhu, na kterou jste se ptala, je pochopitelná, ale jak to bude potom vypadat za měsíc, za dva, za tři, za čtyři, jak budou vypadat koalice, vyjednávání, co ty vnější vlivy, ty zasáhnou Slovensko taky. To vůbec teď neumím říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co ale určitě víme, je třeba slovenský dluh, jak je na tom, má dostatek například kvalifikované pracovní síly, Slovensko je centrem několika automobilových podniků.

Richard HINDLS, ekonom a statistik, profesor:
Další přibyde teď Jaguar v Nitře. Nebo už přibyl, ale takhle, dluhově je na tom Slovensko třeba hůře než my, my máme zhruba těch 30 % dluhu, Slovensko má kolem 50 %, udělalo loni takový dost zásadní krok, snížilo hranici věku pro odchod do důchodu na 64 let, to pravděpodobně povede ke zhoršení toho dluhu, protože bude více lidí, kteří budou odcházet do důchodu a budou tedy mít nároky na vyplacený důchod. Z tohoto pohledu ovšem Slovensko, i s těmi 50 % je na tom velmi dobře. Dokonce, když se podíváme zpátky, na ten vývoj po rozdělení republiky v roce 1993, tak Slovensko většinou mělo i vyšší tempa, zasáhlo ho více krize v roce 2008 než nás, ale většinou mělo vyšší tempa růstu, než máme my, což bylo způsobeno tím, že ze starých dob na Slovensku byl malý podíl finální produkce a vlastně ten rozvoj ekonomiky měl rychlejší parametry než naší ekonomiky, v současné době Slovensko působí velmi konsolidovaně, ale otázka skutečně je, teď myslím ekonomickou oblast, nemyslím to určité politické napětí, řekněme možná i korupční napětí, které na Slovensku je teď citováno, ale otázka je, co se bude dít v roce 2020, a to platí bohužel pro nás, pro Slovensko a pro všechny ostatní země, možná by bylo dobře říci, že Slovensko je svým ekonomickým výkonem třetí nejsilnější zemí z toho východního bloku, po nás a po Slovinsku, takže je to země, které se daří, která má dobrá tempa růstu, ale otázka je, co se bude dít dál a to by jsme se teď mohli vrátit na začátek, za to Slovensko samozřejmě nemůže, já mu přeju jenom to nejlepší, ale mám tam velmi mnoho přátel, ale uvidíme, tak politická vyjednávání jsou teprve na samém počátku a otázka je, jak se bude ta věc potom vyvíjet v průběhu roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Slováci očekávají zásadní změnu, v politice 100 %, o co by měli usilovat v té ekonomice, kde vidíte tu prioritu?

Richard HINDLS, ekonom a statistik, profesor:
No oni jsou především průmyslovou zemí, poměrně rychle se jim tam rozvinuly služby, v poslední době, mají velký, jsou velmi závislí na automobilovém průmyslu, podobně jako naše ekonomika, protože se jim tam vlastně rozhostily tři nebo čtyři obrovské automobilky, zejména na západě a středozápadě Slovenska, to má pochopitelně na Slovensko velký vliv, docela jim rostou dobře i mzdy, rostou trochu pomaleji než u nás, letos se předpokládá zhruba 5% růst nominálních mezd a při 2% inflaci zhruba 3% růst reálných mezd, to je pro Slovensko také dobrá zpráva, ale já si myslím, že Slováci očekávají, znovu říkám, nejsem politolog, že očekávají především určité uklidnění politické situace, víme, co se tam teď dělo kolem těch vražd a podobně, tak do toho se nechci teď pouštět, ale Slováci asi očekávají také hodně od tady toho, a pak jsou velké rozdíly, větší než u nás, regionálně, zatímco v Bratislavě je nějakých 170 % HDP evropského průměru, východ země kolem 50.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká v Jak to vidí profesor Richard Hindls. Děkuji za Vaše názory a přeji Vám hezký den. Na slyšenou.

Richard HINDLS, ekonom a statistik, profesor:
Také přeji, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude gerontoložka Iva Holmerová. Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser