Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 28. prosince 2021

28. prosinec 2021

Hostem byl Richard Hindls.

Jan BURDA, moderátor
Dobré ráno, bylo půl deváté. Budeme si muset zvyknout na výrazně dražší energie, jak vysoká inflace by v Česku a v Evropě znamenala hospodářské nebo společenské problémy? Jsou optimistické předpovědi pro český průmysl v příštím roce dobrou zprávou i pro životní úroveň lidí? A může rok 2022 přinést stabilizaci poměrů? Otázky příštích minut pro profesora Richarda Hindlse, ekonoma, statistika a emeritního rektora Vysoké školy ekonomické v Praze, vítejte.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Dobrý den.

Jan BURDA, moderátor
K poslechu zve také Jan Burda. Prozaická jednoduchá otázka na úvod a možná bude o to složitější pane profesore odpověď, jaký byl rok 2020? Jedna z pohledu ekonoma anebo jinak čekal jste takovou jízdu?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Jedno slovo, no, řekl bych divný. Prostě ukázalo se, že ta věc, která nás postihla v roce 2020, se přenesla i do roku 2021. Samozřejmě ty poměry ve všech ohledech jsou svým způsobem zvláštní. Zažili jsme nejrůznější výkyvy směrem nahoru i směrem dolů, a to nejenom samozřejmě v oblasti ekonomie. Takže bych ten rok označil jako velmi zvláštní. Řada mých vrstevníků říká, že vlastně nečekala, že se něčeho podobného může v tom vyšším věku dožít a to samozřejmě doufejme, že to už dlouho trvat nebude. Ale, když chcete jedno slovo tak divný.

Jan BURDA, moderátor
Proběhlo tedy něco, co se může zapsat do učebnice ekonomie? Teď narážím na vývoj ekonomiky, finance, energetika?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Já si myslím, že to nejdůležitější poznání je křehkost ekonomiky. Jako to nečekali jsme to nikdo, důvody nejsou ve filmu lidské důvody jsou, řekněme, pandemické. Ale ukázalo se, jak je naše ekonomika křehká, jak je svět zranitelný, jak málo vlastně si možná dokážeme vážit toho, co se děje. Samozřejmě si zažili jiné pandemie. Teď se může vrátit o 100 let zpátky do roku 1918-20 a ono to trvalo, jak jsem se někde dočetla asi 4-5 let. Ta španělská chřipka neskončila po dvou letech. Přinesla daleko větší oběti. Medicína byla úplně méně, mnohem méně vyspělá, než je dneska. Ale přišly další vlny, 1957 myslím kolem roku 68-69 byly epidemie, ale ne takovéhleho rozsahu. Ukazuje to, jak je svět zranitelný, jak vlastně všechno, co jsme si vytvořili, se může během několika málo minut, nechci snad říci zhroutit, ale jak je to velmi narušeno. Jak je ta statika té ekonomiky velmi, velmi slabá. Jak jsme málo odolní vůči tomu, co se může takovéhleho stát, a přitom to nemá ekonomické příčiny.

Jan BURDA, moderátor
A je to tím, že je ekonomika více propojena? Může za to globalizace?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Já si myslím, že v tomhle ohledu ani ne, protože globální je tady především ten virus. Ekonomika napadá nás, tak nás napadá jako jednotlivce, nenapadá ten systém. Ten systém potom následně samozřejmě přichází k nějakým problémům. Já si myslím, že ten vývoj epidemie a ten vliv na ekonomiku by byl úplně stejný, kdyby ta ekonomika nebyla globální. On se ten virus nepřenáší v ekonomických řetězcích. On se přenáší mezi námi. A samozřejmě ta, to, co se potom přelévá v ekonomice už nějaký vliv globální mít může, možná dojdeme k nějakým úvahám o tom, co způsobuje současné ekonomické problémy, narušení dodavatelských řetězců, růst cen a podobně. To už jsou vlivy globální ekonomiky, ale primární příčina globální ekonomika určitě není.

Jan BURDA, moderátor
Tedy inflace, růst cen energií, nedostatek komponentů pro průmysl i pochopitelně růst cen za dopravu za cargon. Například doprava kontejneru z Číny do Evropy nás nebo do Spojených států násobně, násobně zdražila během tohoto roku. Tak podobné potíže jako Česko řeší všechny vyspělé země nebo všechny země?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Řeší je nejenom ty vyspělé země, řeší je i ty země méně vyspělé, protože pandemie si v tom ohledu nevybírá. Každá ekonomická krize vždycky zahýbe tím světem. Můžeme se vrátit o 12-13 let zpátky do roku 2008, kdy ty příčiny byly skutečně ekonomické, kdy se ta hypoteční bublina ze Spojených států přelila do celého světa. A ekonomika se potýkala s podobnými problémy jako v současné době, přestože ty příčiny byly úplně jiné. To toto narušení těch základních řetězců, prudký růst cen prostě, rozpočtová neukázněnost, snaha dorovnat ten problém přílivem peněz, to je těm ekonomickým krizím společné.

Jan BURDA, moderátor
A může ten současný stav, protože různé země přistupují například k drahým pohonným hmotám různě. V Polsku jsou jisté úlevy, Francie zavádí jisté úlevy, tam je také tradice stávek a protestů proti drahotě, Žluté vesty například připomenu. Tak může tento stav nějakým způsobem vést i k sociálním nepokojům?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Já, to je dobrá otázka, já myslím, že tento stav ne, že to není ještě ta kritická věc. Ano, prožíváme problémy s růstem cen, prožíváme problémy s energiemi, s narušením dodavatelských řetězců. Ale nejsou to problémy takového rozsahu, které by přerostly v nějaké masivní protesty. To se také zatím nikde neděje, když se protestuje, spíš jsou to protesty proti pandemickým opatřením nebo proti opatřením, ale nezdá se mi, že by ta situace byla takhle vážná. Já uvedu příklad, který jsem měla možnost si prohlédnout v přímém přenosu nebo na vlastní oči. Inflace se teď bavíme o řádu nízkých jednotek procent. Pořád jsme ještě pod desítkou. Já si pamatuju, že před necelými 20 lety byla v Argentině měsíční míra inflace, měsíční index spotřebitelských cen činil kolem 129 %. A tam už lidé skutečně útočili na banky v domnění, že tam někde za těmi dveřmi jsou jejich peníze, že si je budou moci odnést, a to samozřejmě funguje. Od tohohle jsme určitě ještě hodně daleko, to se nemyslím, že ten svět je teď na tom, takže by to vyvolalo nepokoje, docela se daří nějakým způsobem udržet ekonomiku vchodu, když jste se ptala na ten minulý rok, tak nakonec přes všechny ty útrapy ekonomiky vykazují růst. Sice je ten růst křehký, je možná nižší, než se v jednu chvíli očekávalo, protože se vrátily nějaké pandemické vlny. Ale v každém případě se podařilo růst udržet a snad se to podaří v tom roce příštím. Takže jako, že by tohle vyvolalo nějaké sociální otřesy, to si myslím, že takhle daleko to určitě není.

Jan BURDA, moderátor
Posloucháte pořad Jak to vidí, odpovídá prof. Richard Hindls, ekonom. Pojďme k těm jednotlivým důvodům prosím. Uvedu příklad, ceny zemního plynu pro evropský trh během Vánoc pokračovaly v poklesu poté houpačce podzimní. I když se ta cena o Vánocích snížila, tak je stále výrazně, výrazně vyšší než před rokem touto dobou. No a v té souvislosti ruský ministr energetiky Alexandr Novak řekl, že k prudkému růstu cen suroviny v letošním roce přispívají chybná rozhodnutí evropských politiků a neschopnost dohodnout se na dlouhodobých smlouvách. Je to odborné, anebo politické vyjádření zapadající do současné ruské zahraniční politiky?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Když jste teďko tuhle tu větu říkala, připravoval si vlastně mojí otázku na mě, tak mě napadlo slovo politika. Já si myslím, že tady už je to o politice. Dneska čteme, že v Jamalu, v tom plynovodu teče plyn opačným směrem ze západní Evropy zase zpátky do Polska. Rusko říká, že jsou špatně nakontaraktovány ty vztahy mezi dodavatelem to jest s Ruskem a západní Evropou. Do tohohle já úplně samozřejmě nevidím, ale řekl bych, že už v tomhle tom bude nějaká politika, protože se těsně přes Štědrý den s prudce snížila cena plynu, tak si sám už říkám, jak vlastně ty věci jsou, jak to vlastně bude vypadat příští rok, a to se týká i cen energií nebo cen ropy a podobně. Protože pořád se mi zdá, že o tom všem nevíme všechno, že se samozřejmě vytvořila nějaká velmi nepříjemná situace s cenami energií. Ale jak vidíme, tak v tom jsou asi nějaké jiné prvky a mně do toho, co jste teď říkala, pořád víc a víc přichází slovo politik.

Jan BURDA, moderátor
Tedy i politické zájmy mohou nějakým způsobem ovlivňovat vysoké ceny energií v současnosti?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
V ekonomii nemůžete nikdy politiku a ekonomii od sebe oddělit. Politika dokáže někdy ekonomické zákony neuvěřitelně ohýbat, to je samozřejmě úplně špatně. Samozřejmě taky dokáže politika velmi dobře těch ekonomických vztahů využívat. To je také zase na druhé straně správně. Ale určitě si myslím, že ekonomiku a politiku od sebe oddělit nejde. Když se podíváme, co vlastně stojí za růstem cen energií a teď myslím skutečně třeba elektrickou energii, ne, ne zemní plyn, když od toho chcete také oddělit, nejde to, protože jsou to substituční záležitosti. Tak je to celá řada rozhodnutí okolo zelené energie, okolo cen emisních povolenek, okolo pumpování peněz do ekonomiky po tom problému, o kterém jsme hovořili před 7 minutami, a to už jsou politická rozhodnutí, takže ono to od sebe úplně oddělit nikdy nepůjde.

Jan BURDA, moderátor
Říká profesor Richard Hindls, ekonom, statistik a emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Zároveň, když mluvíme o energiích, o cenách energií, tak i tento týden po Vánocích pokračují krachy menších dodavatelů energií v Česku. Jak tedy elektrické energie tak plynu, co to udělá s trhem? Může to nějak ovlivnit trh anebo zkrátka ten hlavní šok poté, když zkrachovala společnost Bohemia Energy ten máme za sebou?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Já myslím, že trh to teprve ovlivní, protože se nám blíží datum 1. ledna, třeba v současné době je vlastně odpuštěno DPH z těchto záležitostí, to se tam zase vrátí, budou vznikat nové smlouvy nové zálohy. Já si myslím, že tohle to se určitě po Novém roce ještě objeví. Bohužel se nám to promítne nejenom do těch přímých cen energií, ale do celého indexu spotřebitelských cen. Čili do míry inflace, protože nepůjde jenom o energie, ale půjde také o to, kdo energii využívá a kdo jí třeba používá v rámci dopravy nebo jiné výroby a podobně. To nám ty ceny energií pochopitelně bude zvyšovat i mimo to, co my sami spotřebováváme přímo. Budeme mít vlastně růst ceny v té nepřímé spotřebě energie. To si myslím, že teprve proběhne, ale netroufám si opravdu, netroufám si v tuhle tu chvíli říct, jestli to bude záležitost ještě několika měsíců nebo několika let. Spíš si myslím, že to bude krátkodobější záležitost, že by se ta věc mohla během, řekněme, druhého pololetí vrátit, neříkám úplně do normálních kolejí, ale že by se mohla trošku stabilizovat. My jsme podobné šoky v minulosti zažili už mockrát. Akorát zapomínáme, když byla /nesrozumitelné/ válka v roce 1973 Izrael a arabský svět. Cena ropy, ropy tenkrát, bavíme se teda o ropě stoupla prakticky ze dne na den o 100 %. Když přišla válka mezi Irákem a Íránem o zhruba 9-10 let později, bylo to podobné. Takže svět je a zastavila se vlastně dynamika ekonomiky zejména v evropských zemí. Svět je v podobných situacích často zanořen a bohužel se jim ne úplně dokáže bránit. Věřme, že i tahle a zas to přejde. Tak věřme, že i tahle ta záležitost snad nebude trvat příliš dlouho. Ale já neumím tohle to naprognózovat. Takže spíš věřím tomu, že to tak bude, než že bych proto měl nějaký pádný důkaz.

Jan BURDA, moderátor
Rada České národní banky 22. prosince zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 %. Důvod je jasný, růst sazeb je v reakci na rostoucí inflaci v Česku jedno z hlavních témat, o kterém dnes v Jak to vidí mluvíme. Aktuální vývoj podle guvernéra Rusnoka bude vyžadovat zvýšení základní úrokové sazby i v budoucnu nad 4 %. Jenom doplním, že základní úroková sazba je teď nejvyšší od roku 2008. Jak vysokou inflaci tedy můžeme očekávat v těch prvních měsících nového roku a ta reakce České národní banky?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, tak to je vlastně to, co jsem říkal před malou chvilkou, že asi po Novém roce nás čekají některá i legislativní opatření. Změny třeba v režimu DPH u energií. Tady si myslím, že asi kolem těch, kde jsme dneska v šesti možná sedmi procent zřejmě pohybovat budeme. To už se v tuhle chvíli jeví jako téměř nevyhnutelné. Je fakt, že tahle ta záležitost je velmi nepříjemná a možnosti centrální banky v tomhle případě České národní banky jsou relativně omezené. Protože ta inflace je k nám dovezená z velké části. Samozřejmě není to jenom dovoz cen energií a narušení toho řetězců, nedostatek komponentů, problémy dopravy a podobně. Nejsou to jenom tyhle ty věci, ale z velké míry je k nám dovezená a tam samozřejmě tlak na cílení inflace pomocí měnové politiky České národní banky nebo jakékoliv jiné centrální banky je velmi omezený. Ty úrokové sazby jsou velmi vysoké. Ale vy jste sám zmínil rok 2008 teďko v té větě a já si velmi dobře pamatuju, že v tom roce byla inflace 6,3. Čili zhruba to číslo, které míra inflace, index spotřebitelských cen, čili zhruba to číslo, na které jsme zvyklý nebo o kterém se bavíme v současné době, bohužel každá ekonomická krize a ta krize v roce 2008 měla, jak už jsem říkal úplně jiné příčiny než krize v roce 2021. S sebou nese tlak na růst cen, na narušení normálních vztahů v ekonomice, na narušení reprodukčního procesu. Takže se bavíme o údajích, které už jsme tady před 12-13 lety měli. Z tohohle pohledu ovšem ta situace je v současné době jiná. Tenkrát skutečně byly příčiny spíš domácí, kdežto teď jsou příčiny hodně dovezené.

Jan BURDA, moderátor
Tedy já teď zacituji Jana Švejnara z Kolumbijské univerzity. Ten totiž navyšování těch úrokových sazeb ze strany České národní banky nepovažuje za úplně šťastné. To řekl Českému rozhlasu na Štědrý den. Cituji, zvyšování sazeb je správné, když inflace roste ze strany poptávky a ceny rostou, protože není dostatečná nabídka. Tato inflace je ale globální, má příčiny například ve zdražení ropy, zemního plynu a nerostných produktů. Tam centrální banka nemá velký vliv, protože tato inflace přichází zvenčí. Dodal pro Český rozhlas Jan Švejnar, což vlastně kolonuje to, co jste řekl, že ta inflace k nám je dovezena.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Je to tak a já si také myslím, že to prudké zvyšování úrokových sazeb s sebou může přinést i ztráty v ekonomice. Já také nejsem úplně, bych řekl na straně toho prudkého zvyšování úrokových sazeb a zřejmě nás čeká během ledna další zvýšení, možná někam už přes nebo určitě přes 4 % té základní sazby. Protože to ochladí ekonomiku. Lidé samozřejmě mají dost peněz na svých úsporách, ne všichni a musíme se stále bavit, řekněme, o průměru, protože řada lidí úspory vůbec žádné nemá, je na dně svých sil, ale to teď nechme. To je na jinou debatu. V tuhle chvíli vlastně lidé mají odloženou něco kolem tří bilionů korun, to je už skutečně hodně a neustále ta odložená kupní síla roste. Tady samozřejmě vliv toho, co dělá centrální banka, každá centrální banka být může. Ale na to, co se děje v zahraničí. Co se nám doveze jako inflace, už to velký vliv nemá. A nezapomeňme, že každý růst úrokových sazeb nám zdraží úvěry nebo nám všem, kteří podnikají, zdraží hypotéky. Čili může to znovu narušit už takhle narušený tržby ty nebo, nebo systém pronajímání a prodávání nemovitostí. Může to vyvolat růst hypotečních sazeb. Velký tlak na nájmy, protože řada lidí už si nebude chtít koupit byt a bude muset platit nájem. Tohle všechno platí, takže z tohohle pohledu si nejsem úplně jist, zda ta opatření jsou ta šťastnější a myslím si, že nemusela být možná až tak razantní.

Jan BURDA, moderátor
Příští rok i dle vyjádření guvernéra Rusnoka, tak se tím pádem to, o čem mluvíme, výrazně znesnadní dostupnost hypotečních úvěrů, no a společně s těmi vysokými cenami nemovitostí a pravděpodobně rostoucími nájmy, tak to výrazně zkomplikuje situaci mladých lidí a mladých rodin, co se týká bydlení, dostupnosti bydlení. Měl by jim nějakým způsobem tedy třeba stát pomoci?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Primárně to skutečně povede k tomu, že asi stoupne zájem o nájemní bydlení. My jsme zemí, která je svým způsobem anomální. My máme obrovské, porovnáme-li se třeba se západem, třeba se švýcarskem, máme mnohonásobně větší podíl bydlení ve vlastním. To znamená buď formou nějakého družstevního bydlení nebo formou vlastnictví bytu nebo nějaké nemovitosti. Tohle na západ od nás úplně běžné není. To nám samozřejmě potom snižuje nájmy. Ale musíte si na ten byt nějak vydělat nebo půjčit. Pokud ty hypotéky dál porostou, tak to pochopitelně u těch mladých, zejména mladších nebo těch, kteří nejsou majetní, povede k tomu, že si ten byt nebudou moci pořídit a vzroste cena nájmu, která už je takhle vysoká. Podívejme se, jak vysoké ceny nájmů jsou v Praze. Takže tohle to opatření pochopitelně může napětí, které je na trhu s byty nějakým způsobem akcelerovat, ale trošku jiným způsobem ne úplně do ceny bytů, nýbrž do jejich pronajímání nebo nájmů. Pokud jde o pomoc mladým manželstvím nebo těm, kteří sociálně nestačí, tam se dostáváme do toho, řekněme, pole čistě politického, protože takováhle rozhodnutí budou muset být učiněna politicky. A budou mít, přinesou velký tlak na státní rozpočet, který už se takhle zmítá v obrovských problémech. Takže z tohohle pohledu to rozhodnutí, zda pomoct těm lidem, kteří ten byt potřebují, zda třeba ten tlak už tady byl, rozšířit sociální bydlení, o kterém se teď v poslední době trošku přestalo hovořit, ale které bylo jeden čas velmi na stole. To už je politické rozhodnutí, protože to někdo bude muset zaplatit.

Jan BURDA, moderátor
Konstatuje Richard Hindls, ekonom a statistik. Když jsme u toho státního rozpočtu, tak nový kabinet koaliční Spolu v čele s premiérem Petrem Fialou z ODS plánuje úpravu schodku státního rozpočtu pro rok 2022. A to směrem dolů, chce snížit rozpočet na 300 miliard korun. A proto se pracuje na nové verzi. Nejpozději do března tak bude Česká republika hospodařit v takzvaném rozpočtovém provizoriu. Přináší to v této situaci rozpočtové provizorium nějaké komplikace a úpravu rozpočtu, snížení schodku vítáte?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Pokud to rozpočtové provizorium nebude trvat příliš dlouho a stále slyšíme, že to bude otázka dvou tří měsíců, tak to prakticky moc neznamená. Hospodaří se tak, že se vlastně pro ty jednotlivé měsíce vezme 1/12 z loňského nebo stále ještě letošního tedy rozpočtu, z rozpočtu předchozího roku. A ten výměr byl hodně štědrý, takže ta 1/12 z té štědrosti určitě zase nebude to, co by nějak ekonomiku nebo společnost nebo domácností výrazně omezovalo, ale nesmí to trvat dlouho. Pokud se skutečně podaří do dvou, tří měsíců nahradit provizorium, rozpočtové provizorium stabilním rozpočtem, klasickým rozpočtem. Pak si myslím, že se tak moc neděje. Druhá otázka je, zda se podaří teď v současné době nějakých 370-380 miliard schodku dostat pod řekněme avizovaných 300 miliard. To už bude věc velice složitá a bude záležet na obezřetnosti a citlivosti rozhodnutí současné politické garnitury, jak se s tímhle tím vyrovná. Protože srazit schodek o pětinu, určitě není jednoduchá věc.

Jan BURDA, moderátor
Zároveň ale zaznívá z nového kabinetu unisono, že to půjde bez zvyšování daní.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
To si úplně jist nejsem. Uvidíme, já si myslím, že u některých daní k tomu zvýšení bude muset dojít. Pokud to nebude hned, tak to bude po nějaké době, ono se samozřejmě nedá ten rozpočtový schodek snížit příliš dlouho. My stále nejsme úplně ve špatné situaci z hlediska dlouhodobé zadluženosti. Náš dluh se pohybuje stále někde kolem 40 % hrubého domácího produktu. Z tohohle pohledu má současná politická reprezentace, řekněme, dobrou výchozí pozici, ale to snížení pod dejme tomu avizovaných 300 miliard, to už bude hodně velké, hodně vyžadovat hodně velké nároky. Já si osobně myslím, že to dřív nebo později bez zvýšení některých daní nepůjde.

Jan BURDA, moderátor
Vy už jste, pane profesore, naznačil výhled na příští rok. Zároveň odhad, jak by mohla, pokud se situace stabilizuje, nebude tak labilní, jak by mohla fungovat ekonomika. K tomu vyšlo, vyšla zpráva ČTK, růst české ekonomiky by měl příští rok zrychlit na necelé 4 % 3,9 z letošních 2,5. Ekonomika by se tak mohla dostat na tu před pandemickou úroveň. Zároveň by výrazně měla stoupnout dále inflace, o tom jsme mluvili. No a naopak nezaměstnanost by mohla ještě mírně klesnout. To vyplývá z pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK. Jaký je váš předpoklad?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tohle to je vždycky strašně složitá věc. Já si pamatuju, když začínala pandemie, to znamená někdy únor, březen roku 2020. Tak se objevovaly výroky stejných lidí nebo stejných institucí, že se jenom ekonomika zpomalí, že tempo růstu hrubého domácího produktu v roce 2020 bude někde kolem 1,5 procenta, ve skutečnosti bylo nějakých -5. %. Tyhle odhady jsou strašně složité a já je beru s velkou rezervou, protože se bavíme, hrubý domácí produkt to je to nové, co se u nás ve společnosti vytvoří, je 6 bilionů korun. Chyba jednoho procenta vlastně v tom odhadu ze 6 bilionů korun je 60 miliard, 60 miliard. To jsou obrovské peníze, jenom pro srovnání u nás je 26 veřejných vysokých škol a ty ročně spotřebují zhruba ze státního rozpočtu 30 miliard, velmi hrubě řečeno. Čili ta chyba nebo ta odlišnost o 1 procento ze 6 milionů korun, dělá 2 rozpočty veřejných vysokých škol. Dělá to víc než 10 % všech důchodů, které se vyplatí jenom pro zajímavost. Takže v tomhle tom ohledu sice jedno procento vypadá, že žádná velká nepřesnost není, ale jak vidíme, tak se tím dá zaplatit velmi mnoho v životě společnosti. Já jsem v těchhle těch věcech velmi obezřetný. Ostatně všechny tyhle prognózy se korigují několikrát do roka v závislosti jak se ekonomika vyvíjí. Nikdo nedokáže odhadnout ty podmínky pro příští rok. Je pravda, že se nám podařilo a to je velmi dobrá zpráva, oživit tu ekonomiku, řekněme, na tu předpandemickou úroveň, ale stále vidíme, v kolika rizicích jsme. A ta rizika nedokáže v tuhle chvíli úplně nikdo přesně odhadnout. Tak já bych si spíš přál, aby to tak bylo, nebo věřme tomu, že by to tak být mohlo, ale zatím bych za to teda ruku do ohně nedal.

Jan BURDA, moderátor
Příští rok pokud by se situace zklidnila i v rámci pandemie a vrátili jsme se víceméně k nějaké, k nějakému stabilnímu očekávatelné fungování, ekonomika by fungovala. Může se to nějak kladně promítnout do životní úrovně lidí, která reálně se sníží velmi pravděpodobně vlivem inflace a tak dál?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Určitě by každá stabilizace v příštím roce pomohla nám všem. O tom není nejmenších pochyb. Lidé jsou už trošku unaveni tou situací, která je, včera nebo předevčírem vyšel konjunkturní průzkum, který říká, že vlastně se po pěti nebo šesti měsících podařilo zase, očekávání teď nechci rozebírat přesně co konukturní průzkumy jsou. To bylo na dlouhou debatu, ale že očekávání jsou, řekněme, optimistická. Po pěti nebo šesti měsících ta hodnota toho salda, které se tam vypočítává, nepatrně vzrostla. Jenže ten ukazatel je kompozitní. On je složen z několika různých věcí. Jsou to názory a očekávání podnikatelů, názory a očekávání domácností a třeba u podnikatelů zhruba ta, ten optimismus stagnuje. Zatímco u domácností to je to, na to co jste se ptal. Zda se skutečně naše životní úroveň zlepší, ten optimismus je. Takže z tohohle pohledu bysme si měli jenom přát to nejlepší, ale všechno záleží na tom, jak bude vypadat situace kolem nás oblasti v pandemie. Tam bohužel asi každá prognóza je lichá.

Jan BURDA, moderátor
Říká profesor Richard Hindls, ekonom a statistik, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, který dnes věnoval svůj čas posluchačům pořadu Jak to vidí. Vám mnohokrát děkuji, do nového roku hlavně zdraví a samozřejmě i dobrou mysl a optimismus.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Já děkuji a také všem dobré, protože se slyšíme naposledy, tak co nejlepší příští rok, mějte se hezky.

Jan BURDA, moderátor
A za pozornost děkuje také Jan Burda.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser